https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=382631 2026-04-29T15:09:02Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=50446 2015-03-03T14:58:19Z

<p>382631: /* Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu (5. 3.) */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> == Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. února 2015''' (pokud nebudou známa všechna témata, tak samozřejmě i později). Ke každému tématu se můžou zapsat maximálně 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte také k připravení tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Před přednáškou na tuto stránku zapište tři jedinečné (tedy do té doby u nikoho neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položte alespoň jeden dotaz. Pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, položte dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do čtvrteční půlnoci. Úkoly odevzdávejte do Odevzdávárny v IS. Vybraná shrnutí budou vydána na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Pavlu Minaříkovou - pa.minarikova@mail.muni.cz).<br /> <br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC|40em}}<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2015==<br /> <br /> ''Zapište své jméno pod název vybrané přednášky, později pod něj doplňte dotazy. Zkuste prosím u dotazů dodržovat jednotné formátování (odrážky vyrobíte pomocí hvězdičky). Prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale maximálně 4. Disclaimer: Názvy přednášek se ještě můžou změnit.''<br /> <br /> ===Adam Herout: Tao diplomky (19. 2.)===<br /> <br /> Radmila Malá<br /> * Jakých chyb při psaní diplomové práce se studenti nejčastěji dopouštějí.<br /> * Jak se připravit na obhajobu diplomové práce, co neopomenout, nebo na co klást důraz?<br /> * Jak postupovat, pokud při psaní práce zjistím, že jsem si zvolila téma příliš rozsáhlé nebo naopak velice úzce zaměřené?<br /> <br /> ===Ján Simkanič: Jak přemýšlet o médiích ve světle mediální revoluce (26. 2.)===<br /> Ľudovít Nápoký<br /> * Ako vnímate nezávislosť a objektívnosť publikovaného obsahu v mediách, ktoré sú čoraz častejšie majetkom vplyvných finančných skupin?<br /> * Ak nejaké médiu vlastní finančná skupina, myslíte, že je v jej kompetencii ovplyvňovať alebo cenzúrovať obsah, ktorý bude publikovaný?<br /> * Speje súčasný vývoj médií skôr k ich skvalitňovaniu a relevantnosti alebo je vývoj z rôznych dôvodov skôr negatívny?<br /> <br /> Jan Viskot<br /> * Mají si dnes šanci novináři udržet nezávislost? Nepodléhá vše diktátu inzerentů?<br /> * Jaká je budoucnost tištěných novin?<br /> * Internetová média - zdarma, nebo by měla být placená?<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> * Myslíte, že Evropa v současné době čelí informační válce?<br /> * Jste pro zrušení anonymity na internetu?<br /> * Jakou předpovídáte budoucnost tištěným médiím?<br /> <br /> Bedřich Musil<br /> * Remediace starých médií v nová - jak je vnímáte?<br /> * Informační přesycenost - jak se orientovat v takovém prostředí?<br /> * Důležitost mediální gramotnosti - vidíte ji jako rostoucí nebo nikoli?<br /> <br /> ===Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu (5. 3.)===<br /> Alena Brožová<br /> * Jaké jsou nejčastější chyby webových designerů?<br /> * Jak lze zjistit preference zahraničních online zákazníků?<br /> * Jaké jsou nejrozšířenější metody pro zjištění potřeb uživatele?<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Radmila Malá<br /> * Jaký je Váš názor na webové šablony? Menší knihovny tyto šablony často využívají.<br /> * Mají zahraniční uživatelé oproti českým výrazně odlišné požadavky?<br /> * Navrhujete webové stránky pro knihovny?<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> * Jaké jsou nejnovější trendy a metody v uživatelském testování webu? <br /> * Které metody testování je vhodné použít při vývoji mobilních aplikací?<br /> * Jaké jsou nejčastější chyby v designu webu, které vedou k tomu, že uživatelé web opouštějí?<br /> <br /> ===Petra Havlíková: Sexismus v reklamě [bude upřesněno] (12. 3.)===<br /> <br /> ===Vít Tuček: Aplikace abstraktní matematiky (19. 3.)===<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> <br /> ===Milan Turčáni: Moderná vysoká škola = moderné vzdelávanie cez internet (26. 3.)===<br /> Pavlína Andrlová<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> Jiří Xaver<br /> <br /> ===Jaroslav Cír: Trendy v marketingovém výzkumu (2. 4.)===<br /> Bedřich Musil<br /> <br /> Lucie Pospíšilová<br /> <br /> * Jaké jsou nové metody v marketingovém výzkumu?<br /> * Co čeká marketingový výzkum v budoucnu?<br /> * Jakou společnost zabývající se marketingovým výzkumem byste doporučil?<br /> <br /> Martina Horníčková<br /> <br /> Eva Syrovátková<br /> <br /> ===Vojtěch Kořen: Tvorba firemních vzdělávacích systémů (9. 4.)===<br /> Alena Brožová<br /> * Jaké existují postupy pro zpětnou kontrolu vzdělávaných? Bývá problém s motivací - jak se řeší?<br /> * Jaký je váš názor na outsorcingové vzdělávací služby?<br /> * Jaké mohou být chyby v realizaci vzdělávacích programů? <br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> <br /> ===Jiří Štěpán: Personalizace digitálni komunikace (16. 4.)===<br /> Jakub Macák<br /> <br /> ===Michael Stencl: Modern(í) Business Analyst — teorie a praxe nebo mýty a realita? (23. 4.)===<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> <br /> ===Maté Tóth: Digitisation and creative re-use of cultural content (30. 4.)===<br /> <br /> Matúš Kešiar<br /> <br /> Are current copyright laws ready for this new trend, or are they outdated and irrelevant for the internet era?<br /> <br /> Which are the leading institutions, in the field of digitisation at the moment? Why is it so?<br /> <br /> Could the free access to digitised cultural heritage harm the artistic community in any way?<br /> <br /> ===Roman Švihorík: DIKDA (7. 5.)===<br /> <br /> ===Viktor Kustein: Prokrastinace a seberegulace (14. 5.)===<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> Lucie Pospíšilová<br /> <br /> Jana Otevřelová<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> Aké sú podľa vás základné &quot;pravidlá/body&quot;, na ktoré je potrebné myslieť pri spracovávaní informácií, tak aby boli zrozumiteľné pre cieľovú skupinu?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Existuje reálná možnost najít právně legitimní způsob uznání jednání Pirátské strany z pohledu provozování internetových stránek s obsahem porušující autorská práva?<br /> <br /> - Je současná potřeba sdílení soukromých informací v rámci sociálních sítí jenom krátkodobou sezónní atrakcí nebo dlouhodobým a do jisté míry očekávatelným trendem? <br /> <br /> - Probíhá či probíhal v souvislosti s blížícími se volbami nějaký výzkum zaměřující se na relativní úbytek věrohodnosti informací v rámci předvolebních kampaní?<br /> <br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> * Jaké organizace u nás jsou zapojeny do Konceptu snadno srozumitelných informací (např. knihovny)?<br /> <br /> * Jsou v rámci projektu Cesty naplánovány nějaké nové akce, semináře atd. ?<br /> <br /> * Mohla byste uvést některé nové technologie usnadňující vyhledávání informací lidem s mentálním postižením?<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Jak jsou vybírány nové knihy, které nakladatelství Jan Melvil Publishing vydá?<br /> *''Jaký informační kanál (web, blog, Facebook, Twitter,...), který používá JMP pro propagaci nových knih, nejvíce ovlivňuje zákazníky při nákupu knih? Lze to zjistit?<br /> *''Existuje podle vás nějaký trend v prodeji knih, který v zahraničí funguje, ale v ČR by fungovat nemohl? <br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> *''Proč jste se rozhodl vydávat knihy zaměřené na osobní rozvoj?''<br /> <br /> *''Můžete porovnat prodej tištěných knih verzus e-knihy, která forma je v současnosti více oblíbená u čtenářů?''<br /> <br /> *''Jaká jsou největší úskalí malého nakladatelství?''<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> *''Myslíte že se v budoucnosti dočkáme zlevnění elektronických knih?''<br /> <br /> *''Kolik lidí v současnosti Jan Melvil Publishing zaměstnává?''<br /> <br /> *''Jakou vidíte budoucnost pro malá nakladatelství?''<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> *''Čím si vysvětlujete velmi nízký výskyt informací o lokační analýze na českém webu?''<br /> *''Jaké jsou možnosti aplikace lokační analýzy v oblasti informačního vzdělávání?''<br /> *''Z jakých zdrojů lze čerpat při přípravě a realizaci lokační analýzy?''<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> *''Myslíte si, že sa v ČR/SR na lokačnú analýzu nekladie dostatočný dôraz, prípadne niekedy úplne zabúda? Niektorí študenti marketingu o nej ani nepočuli.''<br /> *''S kým spolupracujete pri tvorbe lokačnej analýzy?''<br /> <br /> *''V akých situáciách je lokačná analýza nevyhnutnosťou?''<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> *''Do jakých zemí chcete expandovat, co říkáte na východní Evropu?''<br /> *''Účastníte se různých Start-up soutěží, pokud ano jakých?''<br /> *''Proč máte v týmu pouze 1 ženu?''<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> *Na jakou největší překážku můžeme při lokační analýze narazit?<br /> *Jaká je největší přednost lokační analýzy? Jaké souvislosti pomocí ní lze objevit?<br /> *Jaké jsou aktuální trendy v oblasti lokační analýzy?<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> *''Je nějaké doporučení, jak rychle při prezentaci mluvit?''<br /> <br /> *''Záleží volba oblečení na našich posluchačích nebo bychom měli volit vždy formální styl?''<br /> <br /> *''Používáte před prezentací nějaká cvičení na rozmluvení?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> *''Jste profesionál v prezentačních dovednostech, trápí Vás při prezentaci tréma?''<br /> <br /> *''Existuje pomůcka, která pomůže prezentujícímu zmírnit stres a trému?''<br /> <br /> *''Jakých chyb se prezentující nejčastěji dopouští?''<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíš si, že existují obory, jejichž studenti by měli mít i povinné semináře o prezentování kvůli jejich budoucímu povolání?''<br /> <br /> *''Vnímáš problém, že prezentujícím jde více o to, jak prezentují než o obsah a účel prezentace? Mám na myslí třeba nejrůznější barcampy.''<br /> <br /> *''Jak při prezentaci pracovat s kvantem informací - je lepší mít dobře připravenou doplňující prezentaci s obrázky a k tomu spíše povídat nebo je lepší v podstatě číst to stejné, co je na obrazovce?''<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> *''Máte vy sám nějaké &quot;prezentační zlozvyky&quot;, kterých se vám těžko zbavuje?<br /> <br /> *''Je možné, aby každý kdo se naučil prezentovat (díky školením, knihám atd.) působil v důsledku při svých prezentacích přirozeně? Co s tím, když naučená gesta a postupy při prezentování působí naopak rušivě?<br /> <br /> *''Nevytrácí se osobitost z prezentací tím, že se snažíme do každého detailu prezentování vnést ty &quot;správné postupy&quot;?<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> ''Zabýváte se Google produkty, jaký je Váš názor na rozvoj/stagnaci a využitelnost Google+?'' <br /> <br /> ''Jak vnímáte důležitost osobního (face-to-face) setkávání členů globálních komunit?''<br /> <br /> ''Název Vaší přednášky zní celkem fatalisticky, dá se to chápat tak, že podle vašeho názoru tradiční vzdělávání už nemá v současném světě místo?'' <br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> ''Jak je zajištěna komunikace a spolupráce mezi jednotlivými globálními komunitami?''<br /> <br /> ''Jakou by měla mít globální komunita strukturu, aby efektivně fungovala?''<br /> <br /> ''Jaký vliv může mít podpora rozvoje globálních komunit na informační společnost?''<br /> <br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: Motivace k profesnímu růstu učitelů ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Jakým procentem by se podle Vašeho názoru dal vyjádřit počet škol (základních), které se zapojují do projektů, rozvoje a budování podobně jako Vy?<br /> <br /> - Co považujete za svůj dosavadně největší profesní úspěch v oblasti školství?<br /> <br /> - Kým jste se nechal pro svou práci nejvíce inspirovat a jaká je Vaše dlouhodobá motivace?<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> ''Jaké jsou v současné době možnosti dalšího vzdělávání pro pedagogy po skončení aktivního studia?''<br /> <br /> ''Poměrně často se hovoří o tom, že by pedagogové měli mít pauzu (třeba i víc než rok) na další vzdělávání, myslíte si, že je to dobrý nápad? Využívá se tento systém někde v zahraničí?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký výzkum, kolik procent pedagogů se vzdělává i po ukončení studia a nástupu do praxe?''<br /> <br /> Saskia Kasardová<br /> <br /> &quot; Čo robiť, ak sú učitelia svojimi žiakmi demotivovaní &quot;<br /> <br /> &quot; Ako motivovať deti aby sa chceli učiť (aby ich to zaujímalo), aké zaujímavé formy učitelia vyžívajú? &quot;<br /> <br /> &quot; Ako si vybudovať rešpekt a mať v triede zároveň priateľskú atmosféru? &quot;<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> ''Can you think of some interesting areas where we would't normally expect linked data to be used?''<br /> <br /> ''In which stage of implementation progress of linked data and semanctic web do you think we currently are?''<br /> <br /> ''Would it be necesarry to develop new search engines for this solution or would it be enough to upgrade current ones?''<br /> <br /> Marcela Střelcová<br /> <br /> ''What is the current state of semantic web and what is your prediction of its near future?''<br /> <br /> ''Do you think that situation around linked data has changed in recent years and nowadays it is therefore easier to expose, share and connect data on the web?''<br /> <br /> ''What is your opinion on semantic web in relation to censorship and privacy?''<br /> <br /> === Sheila Weber: Blended information behaviour and information literacy for 21st Century life ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> ''Existují nástroje na kontrolu dodržování informační etiky při zadávání veřejných zakázek? Jak se v praxi zjišťuje/měří, zda byla zajištěna dostatečná informovanost široké veřejnosti o zadaném výběrovém řízení?''<br /> <br /> ''Jaké jsou podle Vás pozitivní kroky, které v uplynulých letech vedly ke zlepšení státní informační etiky ve smyslu zajištění lepší informovanosti občanů a zpřístupnění informací? V čem se naopak ještě může stát zlepšit, příp. kde si vzít příklady, jak to &quot;dělat lépe&quot;?''<br /> <br /> ''Na jaké oblasti by se měla informační ekologie zaměřit v budoucnu ve spojitosti s rozvojem informačních technologií?''<br /> <br /> <br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> ''Je možné, že se v budoucnu budou moci principy informační ekologie aplikovat na větší a komplexnější celky než jsou informační systémy organizací?''<br /> <br /> ''Pokud má být cílem informační ekologie stav, ve kterém co největší množství lidí dostává co nejkvalitnější informace, kdo rozhoduje o tom, která informace je kvalitní a měla by být tedy při vyhledávání preferována?''<br /> <br /> ''Obecně je přijímáno jako nelegální a neetické sdílení digitálního materiálu prostřednictvím peer-to-peer sítí. Jaký je váš názor na tuto problematiku? Je podle vás možné, že jednou bude takovéto šíření dat legislativně uznáno, když je už dnes tak masivně využíváno a technologie zde zřejmě předbíhá zákon?''<br /> <br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> &quot;Mala by sa informačná ekológia zameriavať skôr na technológie alebo na ľudské aktivity, na ktoré tieto technológie služia?&quot;<br /> <br /> &quot;Môžeme model informačnej ekológie chápať ako metaforu ku klasickému biologickému modelu? Ak áno, aká sú medzi nimi paralely?&quot;<br /> <br /> &quot;Myslíte si, že je informačná ekológia práve ten prvok, ktorý dokáže nájsť tú správnu cestu a hladinu vo vzťahu medzi technológiami, človekom a ich vzájomnom prepojení v každodennom živote?&quot;<br /> <br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> &quot;Je podľa vás možné v budúcnosti dosiahnuť &quot;ekologicky čisté a dokonalé&quot; informačné prostredie? Ak áno, za akých podmienok?&quot;<br /> <br /> &quot;Nakoľko je podľa vás dodržiavaná informačná etika na sociálnych sieťach - či už tvorcami, administrátormi alebo samotnými <br /> použivateľmi?&quot;<br /> <br /> &quot;Prispelo by povinné pravidelné vzdelávanie o problematike informačnej ekológie a etiky pre ľudí, ktorí sa profesionálne venujú spostredkovávaniu <br /> informácií k tomu, aby sa zvýšila úroveň inf. vedy a ekológie?&quot; <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Josef Bartoš<br /> <br /> ''Neměla by být stanovena kriteria, která by v případě zálohování již jednou zveřejněných informací určovala, jaké informace jsou ve vztahu ke svému autoru příliš citlivé a byla by ze záloh odstraněna nadobro, aby nemohla mít negativní dopad vůči osobám, kterých se týká a které již daly najevo svůj úmysl z běžných veřejných přístupů informaci odstranit ( např. smazáním webu), a pokud ano, tak jaká kriteria by to měla být?''<br /> <br /> ''Základem informační ekologie je zpracovávání dat, aby bylo umožněna větší míra dostupnosti kvalitních informací, přesto si myslím, že jakékoliv zpracování informace má vliv na její obsah a mění kontext, ke kterému má informace vztah. Jakým způsobem dochází tedy k určení hranice, kde jde stále ještě o užitečné zpracování informace, a kdy již dochází k její změně? Jaké základní principy jsou tedy v této souvislosti uplatňovány a zda platí absolutně, popřípadě zda jsou přípustné výjimky při realizaci této činnosti?''<br /> <br /> ''Jakým způsobem bývají implementovány principy a přístupy při aplikaci informační ekologie? Z hlediska legislativní úpravy se jedná dle mého názoru zřejmě o těžko uchopitelnou materii, ať již v realitě právního řádu jednotlivých států, nebo na úrovní mezinárodních smluv, či v oblasti soft-law, proto by mě zajímalo jakým reálným způsobem se profiluje legitimní autorita stanovující zásadní pravidla při aplikaci informační ekologie''<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je možné měřit efektivitu výuky zahrnující tyto aktivizační metody?''<br /> <br /> *''Máte vyzkoušené, které aktivizační metody jsou nejvíce vhodné a zároveň nejzábavnější pro žáky 1. a 2. stupně ZŠ a pro žáky SŠ?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem vzděláváte ostatní učitele, aby do své výuky zahrnovali tyto metody? Pořádáte semináře, konference či jiné akce?''<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> ''Je dobré učit všechno s použitím aktivizačních metod?''<br /> <br /> ''Jaký máte názor na využití moderních technologií (notebooky, tablety atd.) v rámci aktivizačních metod, mohou pomáhat, nebo spíše uškodit?''<br /> <br /> ''S jakým ohlasem se aktivizační metody setkávají u učitelů, u žáků a u rodičů? ''<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> • ''Jaké jsou možnosti a meze využití aktivizačních metod?''<br /> <br /> • ''Jaký význam mají aktivizační metody z hlediska rozvoje žáka? Jaké stránky osobnosti se rozvíjejí a kultivují?''<br /> <br /> • ''Jak aktivizovat a mobilizovat žáky k intenzivní činnosti?''<br /> <br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je vhodné využívat aktivizační metody ve výuce už od 1. třídy ZŠ?''<br /> <br /> *''Jsou předměty, které se pomocí aktivizačních metod učit nedají, respektive se to neosvědčilo?''<br /> <br /> *''Zapojují se žáci a studenti do výuky více, když se využívá aktivizační metoda?''<br /> <br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *''Jakým konkrétním způsobem jsou aktivizační metody implementovány do &quot;tradiční&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jak žáci na tyto metody reagují?''<br /> <br /> *''Myslíte, že mají aktivizační metody potenciál se stát plnohodnotnou součástí výuky?''<br /> <br /> Jakub Horák<br /> *''Jaké metody patří mezi nejpoužívanější?''<br /> <br /> *''Jak na používání aktivizačních metod reagují učitelé? Vyžadují metody náročnější přípravu na výuku?''<br /> <br /> *''Jaké jsou nevýhody aktivizačních metod ve výuce?''<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> *''Bere se při používání aktivizačních metod v úvahu také individualita žáků, nebo se jedná spíše o zavádění metod například pro celou třídu, ročník...?''<br /> <br /> *''Jak se k zavádění těchto metod do tradiční výuky staví starší generace učitelů?''<br /> <br /> *''Existuje nějaký ověřený &quot;seznam&quot; institucí, které tyto metody (úspěšně) aplikují, nebo nikdo neví, jak to ve skutečnosti v praxi je a mluvíme stále o teorii? ''<br /> <br /> Vojtěch Vašíček<br /> <br /> *''Aktivizační metody ve výuce se mi jeví jako skvělé pro menší třídy. Jak je to ale s jejich využitelností ve třídách, kde je více než dvacet žáků?''<br /> <br /> *''Obešla by se aktivizační metoda bez &quot;klasické&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem stát podporuje tyto metody? Je zde nějaká snaha o plošné začlenění těchto metod do výuky?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=50441 2015-03-03T13:30:26Z

<p>382631: /* Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu (5. 3.) */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> == Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. února 2015''' (pokud nebudou známa všechna témata, tak samozřejmě i později). Ke každému tématu se můžou zapsat maximálně 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte také k připravení tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Před přednáškou na tuto stránku zapište tři jedinečné (tedy do té doby u nikoho neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položte alespoň jeden dotaz. Pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, položte dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do čtvrteční půlnoci. Úkoly odevzdávejte do Odevzdávárny v IS. Vybraná shrnutí budou vydána na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Pavlu Minaříkovou - pa.minarikova@mail.muni.cz).<br /> <br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC|40em}}<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2015==<br /> <br /> ''Zapište své jméno pod název vybrané přednášky, později pod něj doplňte dotazy. Zkuste prosím u dotazů dodržovat jednotné formátování (odrážky vyrobíte pomocí hvězdičky). Prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale maximálně 4. Disclaimer: Názvy přednášek se ještě můžou změnit.''<br /> <br /> ===Adam Herout: Tao diplomky (19. 2.)===<br /> <br /> Radmila Malá<br /> * Jakých chyb při psaní diplomové práce se studenti nejčastěji dopouštějí.<br /> * Jak se připravit na obhajobu diplomové práce, co neopomenout, nebo na co klást důraz?<br /> * Jak postupovat, pokud při psaní práce zjistím, že jsem si zvolila téma příliš rozsáhlé nebo naopak velice úzce zaměřené?<br /> <br /> ===Ján Simkanič: Jak přemýšlet o médiích ve světle mediální revoluce (26. 2.)===<br /> Ľudovít Nápoký<br /> * Ako vnímate nezávislosť a objektívnosť publikovaného obsahu v mediách, ktoré sú čoraz častejšie majetkom vplyvných finančných skupin?<br /> * Ak nejaké médiu vlastní finančná skupina, myslíte, že je v jej kompetencii ovplyvňovať alebo cenzúrovať obsah, ktorý bude publikovaný?<br /> * Speje súčasný vývoj médií skôr k ich skvalitňovaniu a relevantnosti alebo je vývoj z rôznych dôvodov skôr negatívny?<br /> <br /> Jan Viskot<br /> * Mají si dnes šanci novináři udržet nezávislost? Nepodléhá vše diktátu inzerentů?<br /> * Jaká je budoucnost tištěných novin?<br /> * Internetová média - zdarma, nebo by měla být placená?<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> * Myslíte, že Evropa v současné době čelí informační válce?<br /> * Jste pro zrušení anonymity na internetu?<br /> * Jakou předpovídáte budoucnost tištěným médiím?<br /> <br /> Bedřich Musil<br /> * Remediace starých médií v nová - jak je vnímáte?<br /> * Informační přesycenost - jak se orientovat v takovém prostředí?<br /> * Důležitost mediální gramotnosti - vidíte ji jako rostoucí nebo nikoli?<br /> <br /> ===Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu (5. 3.)===<br /> Alena Brožová<br /> * Jaké jsou nejčastější chyby webových designerů?<br /> * Jak lze zjistit preference zahraničních online zákazníků?<br /> * Jaké jsou nejrozšířenější metody pro zjištění potřeb uživatele?<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Radmila Malá<br /> * Jaký je Váš názor na webové šablony? Menší knihovny tyto šablony často využívají.<br /> * Mají zahraniční uživatelé oproti českým výrazně odlišné požadavky?<br /> * Navrhujete webové stránky pro knihovny?<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> * Jaké jsou nejnovější trendy a nové metody v uživatelském testování webu? <br /> * Které metody testování je vhodné použít při vývoji mobilních aplikací?<br /> * Jaké jsou nejčastější chyby v designu webu, které vedou k tomu, že uživatelé web opouštějí?<br /> <br /> ===To Be Announced (12. 3.)===<br /> <br /> ===Vít Tuček: Aplikace abstraktní matematiky (19. 3.)===<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> <br /> ===Milan Turčáni: Moderná vysoká škola = moderné vzdelávanie cez internet (26. 3.)===<br /> Pavlína Andrlová<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> Jiří Xaver<br /> <br /> ===Jaroslav Cír: Trendy v marketingovém výzkumu (2. 4.)===<br /> Bedřich Musil<br /> <br /> Lucie Pospíšilová<br /> <br /> * Jaké jsou nové metody v marketingovém výzkumu?<br /> * Co čeká marketingový výzkum v budoucnu?<br /> * Jakou společnost zabývající se marketingovým výzkumem byste doporučil?<br /> <br /> Martina Horníčková<br /> <br /> Eva Syrovátková<br /> <br /> ===Vojtěch Kořen: Tvorba firemních vzdělávacích systémů (9. 4.)===<br /> Alena Brožová<br /> * Jaké existují postupy pro zpětnou kontrolu vzdělávaných? Bývá problém s motivací - jak se řeší?<br /> * Jaký je váš názor na outsorcingové vzdělávací služby?<br /> * Jaké mohou být chyby v realizaci vzdělávacích programů? <br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> <br /> ===Jiří Štěpán: Personalizace digitálni komunikace (16. 4.)===<br /> Jakub Macák<br /> <br /> ===Michael Stencl: Modern(í) Business Analyst — teorie a praxe nebo mýty a realita? (23. 4.)===<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> <br /> ===Maté Tóth: Digitisation and creative re-use of cultural content (30. 4.)===<br /> <br /> Matúš Kešiar<br /> <br /> Are current copyright laws ready for this new trend, or are they outdated and irrelevant for the internet era?<br /> <br /> Which are the leading institutions, in the field of digitisation at the moment? Why is it so?<br /> <br /> Could the free access to digitised cultural heritage harm the artistic community in any way?<br /> <br /> ===Roman Švihorík: DIKDA (7. 5.)===<br /> <br /> ===Viktor Kustein: Prokrastinace a seberegulace (14. 5.)===<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> Lucie Pospíšilová<br /> <br /> Jana Otevřelová<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> Aké sú podľa vás základné &quot;pravidlá/body&quot;, na ktoré je potrebné myslieť pri spracovávaní informácií, tak aby boli zrozumiteľné pre cieľovú skupinu?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Existuje reálná možnost najít právně legitimní způsob uznání jednání Pirátské strany z pohledu provozování internetových stránek s obsahem porušující autorská práva?<br /> <br /> - Je současná potřeba sdílení soukromých informací v rámci sociálních sítí jenom krátkodobou sezónní atrakcí nebo dlouhodobým a do jisté míry očekávatelným trendem? <br /> <br /> - Probíhá či probíhal v souvislosti s blížícími se volbami nějaký výzkum zaměřující se na relativní úbytek věrohodnosti informací v rámci předvolebních kampaní?<br /> <br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> * Jaké organizace u nás jsou zapojeny do Konceptu snadno srozumitelných informací (např. knihovny)?<br /> <br /> * Jsou v rámci projektu Cesty naplánovány nějaké nové akce, semináře atd. ?<br /> <br /> * Mohla byste uvést některé nové technologie usnadňující vyhledávání informací lidem s mentálním postižením?<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Jak jsou vybírány nové knihy, které nakladatelství Jan Melvil Publishing vydá?<br /> *''Jaký informační kanál (web, blog, Facebook, Twitter,...), který používá JMP pro propagaci nových knih, nejvíce ovlivňuje zákazníky při nákupu knih? Lze to zjistit?<br /> *''Existuje podle vás nějaký trend v prodeji knih, který v zahraničí funguje, ale v ČR by fungovat nemohl? <br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> *''Proč jste se rozhodl vydávat knihy zaměřené na osobní rozvoj?''<br /> <br /> *''Můžete porovnat prodej tištěných knih verzus e-knihy, která forma je v současnosti více oblíbená u čtenářů?''<br /> <br /> *''Jaká jsou největší úskalí malého nakladatelství?''<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> *''Myslíte že se v budoucnosti dočkáme zlevnění elektronických knih?''<br /> <br /> *''Kolik lidí v současnosti Jan Melvil Publishing zaměstnává?''<br /> <br /> *''Jakou vidíte budoucnost pro malá nakladatelství?''<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> *''Čím si vysvětlujete velmi nízký výskyt informací o lokační analýze na českém webu?''<br /> *''Jaké jsou možnosti aplikace lokační analýzy v oblasti informačního vzdělávání?''<br /> *''Z jakých zdrojů lze čerpat při přípravě a realizaci lokační analýzy?''<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> *''Myslíte si, že sa v ČR/SR na lokačnú analýzu nekladie dostatočný dôraz, prípadne niekedy úplne zabúda? Niektorí študenti marketingu o nej ani nepočuli.''<br /> *''S kým spolupracujete pri tvorbe lokačnej analýzy?''<br /> <br /> *''V akých situáciách je lokačná analýza nevyhnutnosťou?''<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> *''Do jakých zemí chcete expandovat, co říkáte na východní Evropu?''<br /> *''Účastníte se různých Start-up soutěží, pokud ano jakých?''<br /> *''Proč máte v týmu pouze 1 ženu?''<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> *Na jakou největší překážku můžeme při lokační analýze narazit?<br /> *Jaká je největší přednost lokační analýzy? Jaké souvislosti pomocí ní lze objevit?<br /> *Jaké jsou aktuální trendy v oblasti lokační analýzy?<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> *''Je nějaké doporučení, jak rychle při prezentaci mluvit?''<br /> <br /> *''Záleží volba oblečení na našich posluchačích nebo bychom měli volit vždy formální styl?''<br /> <br /> *''Používáte před prezentací nějaká cvičení na rozmluvení?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> *''Jste profesionál v prezentačních dovednostech, trápí Vás při prezentaci tréma?''<br /> <br /> *''Existuje pomůcka, která pomůže prezentujícímu zmírnit stres a trému?''<br /> <br /> *''Jakých chyb se prezentující nejčastěji dopouští?''<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíš si, že existují obory, jejichž studenti by měli mít i povinné semináře o prezentování kvůli jejich budoucímu povolání?''<br /> <br /> *''Vnímáš problém, že prezentujícím jde více o to, jak prezentují než o obsah a účel prezentace? Mám na myslí třeba nejrůznější barcampy.''<br /> <br /> *''Jak při prezentaci pracovat s kvantem informací - je lepší mít dobře připravenou doplňující prezentaci s obrázky a k tomu spíše povídat nebo je lepší v podstatě číst to stejné, co je na obrazovce?''<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> *''Máte vy sám nějaké &quot;prezentační zlozvyky&quot;, kterých se vám těžko zbavuje?<br /> <br /> *''Je možné, aby každý kdo se naučil prezentovat (díky školením, knihám atd.) působil v důsledku při svých prezentacích přirozeně? Co s tím, když naučená gesta a postupy při prezentování působí naopak rušivě?<br /> <br /> *''Nevytrácí se osobitost z prezentací tím, že se snažíme do každého detailu prezentování vnést ty &quot;správné postupy&quot;?<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> ''Zabýváte se Google produkty, jaký je Váš názor na rozvoj/stagnaci a využitelnost Google+?'' <br /> <br /> ''Jak vnímáte důležitost osobního (face-to-face) setkávání členů globálních komunit?''<br /> <br /> ''Název Vaší přednášky zní celkem fatalisticky, dá se to chápat tak, že podle vašeho názoru tradiční vzdělávání už nemá v současném světě místo?'' <br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> ''Jak je zajištěna komunikace a spolupráce mezi jednotlivými globálními komunitami?''<br /> <br /> ''Jakou by měla mít globální komunita strukturu, aby efektivně fungovala?''<br /> <br /> ''Jaký vliv může mít podpora rozvoje globálních komunit na informační společnost?''<br /> <br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: Motivace k profesnímu růstu učitelů ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Jakým procentem by se podle Vašeho názoru dal vyjádřit počet škol (základních), které se zapojují do projektů, rozvoje a budování podobně jako Vy?<br /> <br /> - Co považujete za svůj dosavadně největší profesní úspěch v oblasti školství?<br /> <br /> - Kým jste se nechal pro svou práci nejvíce inspirovat a jaká je Vaše dlouhodobá motivace?<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> ''Jaké jsou v současné době možnosti dalšího vzdělávání pro pedagogy po skončení aktivního studia?''<br /> <br /> ''Poměrně často se hovoří o tom, že by pedagogové měli mít pauzu (třeba i víc než rok) na další vzdělávání, myslíte si, že je to dobrý nápad? Využívá se tento systém někde v zahraničí?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký výzkum, kolik procent pedagogů se vzdělává i po ukončení studia a nástupu do praxe?''<br /> <br /> Saskia Kasardová<br /> <br /> &quot; Čo robiť, ak sú učitelia svojimi žiakmi demotivovaní &quot;<br /> <br /> &quot; Ako motivovať deti aby sa chceli učiť (aby ich to zaujímalo), aké zaujímavé formy učitelia vyžívajú? &quot;<br /> <br /> &quot; Ako si vybudovať rešpekt a mať v triede zároveň priateľskú atmosféru? &quot;<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> ''Can you think of some interesting areas where we would't normally expect linked data to be used?''<br /> <br /> ''In which stage of implementation progress of linked data and semanctic web do you think we currently are?''<br /> <br /> ''Would it be necesarry to develop new search engines for this solution or would it be enough to upgrade current ones?''<br /> <br /> Marcela Střelcová<br /> <br /> ''What is the current state of semantic web and what is your prediction of its near future?''<br /> <br /> ''Do you think that situation around linked data has changed in recent years and nowadays it is therefore easier to expose, share and connect data on the web?''<br /> <br /> ''What is your opinion on semantic web in relation to censorship and privacy?''<br /> <br /> === Sheila Weber: Blended information behaviour and information literacy for 21st Century life ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> ''Existují nástroje na kontrolu dodržování informační etiky při zadávání veřejných zakázek? Jak se v praxi zjišťuje/měří, zda byla zajištěna dostatečná informovanost široké veřejnosti o zadaném výběrovém řízení?''<br /> <br /> ''Jaké jsou podle Vás pozitivní kroky, které v uplynulých letech vedly ke zlepšení státní informační etiky ve smyslu zajištění lepší informovanosti občanů a zpřístupnění informací? V čem se naopak ještě může stát zlepšit, příp. kde si vzít příklady, jak to &quot;dělat lépe&quot;?''<br /> <br /> ''Na jaké oblasti by se měla informační ekologie zaměřit v budoucnu ve spojitosti s rozvojem informačních technologií?''<br /> <br /> <br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> ''Je možné, že se v budoucnu budou moci principy informační ekologie aplikovat na větší a komplexnější celky než jsou informační systémy organizací?''<br /> <br /> ''Pokud má být cílem informační ekologie stav, ve kterém co největší množství lidí dostává co nejkvalitnější informace, kdo rozhoduje o tom, která informace je kvalitní a měla by být tedy při vyhledávání preferována?''<br /> <br /> ''Obecně je přijímáno jako nelegální a neetické sdílení digitálního materiálu prostřednictvím peer-to-peer sítí. Jaký je váš názor na tuto problematiku? Je podle vás možné, že jednou bude takovéto šíření dat legislativně uznáno, když je už dnes tak masivně využíváno a technologie zde zřejmě předbíhá zákon?''<br /> <br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> &quot;Mala by sa informačná ekológia zameriavať skôr na technológie alebo na ľudské aktivity, na ktoré tieto technológie služia?&quot;<br /> <br /> &quot;Môžeme model informačnej ekológie chápať ako metaforu ku klasickému biologickému modelu? Ak áno, aká sú medzi nimi paralely?&quot;<br /> <br /> &quot;Myslíte si, že je informačná ekológia práve ten prvok, ktorý dokáže nájsť tú správnu cestu a hladinu vo vzťahu medzi technológiami, človekom a ich vzájomnom prepojení v každodennom živote?&quot;<br /> <br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> &quot;Je podľa vás možné v budúcnosti dosiahnuť &quot;ekologicky čisté a dokonalé&quot; informačné prostredie? Ak áno, za akých podmienok?&quot;<br /> <br /> &quot;Nakoľko je podľa vás dodržiavaná informačná etika na sociálnych sieťach - či už tvorcami, administrátormi alebo samotnými <br /> použivateľmi?&quot;<br /> <br /> &quot;Prispelo by povinné pravidelné vzdelávanie o problematike informačnej ekológie a etiky pre ľudí, ktorí sa profesionálne venujú spostredkovávaniu <br /> informácií k tomu, aby sa zvýšila úroveň inf. vedy a ekológie?&quot; <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Josef Bartoš<br /> <br /> ''Neměla by být stanovena kriteria, která by v případě zálohování již jednou zveřejněných informací určovala, jaké informace jsou ve vztahu ke svému autoru příliš citlivé a byla by ze záloh odstraněna nadobro, aby nemohla mít negativní dopad vůči osobám, kterých se týká a které již daly najevo svůj úmysl z běžných veřejných přístupů informaci odstranit ( např. smazáním webu), a pokud ano, tak jaká kriteria by to měla být?''<br /> <br /> ''Základem informační ekologie je zpracovávání dat, aby bylo umožněna větší míra dostupnosti kvalitních informací, přesto si myslím, že jakékoliv zpracování informace má vliv na její obsah a mění kontext, ke kterému má informace vztah. Jakým způsobem dochází tedy k určení hranice, kde jde stále ještě o užitečné zpracování informace, a kdy již dochází k její změně? Jaké základní principy jsou tedy v této souvislosti uplatňovány a zda platí absolutně, popřípadě zda jsou přípustné výjimky při realizaci této činnosti?''<br /> <br /> ''Jakým způsobem bývají implementovány principy a přístupy při aplikaci informační ekologie? Z hlediska legislativní úpravy se jedná dle mého názoru zřejmě o těžko uchopitelnou materii, ať již v realitě právního řádu jednotlivých států, nebo na úrovní mezinárodních smluv, či v oblasti soft-law, proto by mě zajímalo jakým reálným způsobem se profiluje legitimní autorita stanovující zásadní pravidla při aplikaci informační ekologie''<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je možné měřit efektivitu výuky zahrnující tyto aktivizační metody?''<br /> <br /> *''Máte vyzkoušené, které aktivizační metody jsou nejvíce vhodné a zároveň nejzábavnější pro žáky 1. a 2. stupně ZŠ a pro žáky SŠ?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem vzděláváte ostatní učitele, aby do své výuky zahrnovali tyto metody? Pořádáte semináře, konference či jiné akce?''<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> ''Je dobré učit všechno s použitím aktivizačních metod?''<br /> <br /> ''Jaký máte názor na využití moderních technologií (notebooky, tablety atd.) v rámci aktivizačních metod, mohou pomáhat, nebo spíše uškodit?''<br /> <br /> ''S jakým ohlasem se aktivizační metody setkávají u učitelů, u žáků a u rodičů? ''<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> • ''Jaké jsou možnosti a meze využití aktivizačních metod?''<br /> <br /> • ''Jaký význam mají aktivizační metody z hlediska rozvoje žáka? Jaké stránky osobnosti se rozvíjejí a kultivují?''<br /> <br /> • ''Jak aktivizovat a mobilizovat žáky k intenzivní činnosti?''<br /> <br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je vhodné využívat aktivizační metody ve výuce už od 1. třídy ZŠ?''<br /> <br /> *''Jsou předměty, které se pomocí aktivizačních metod učit nedají, respektive se to neosvědčilo?''<br /> <br /> *''Zapojují se žáci a studenti do výuky více, když se využívá aktivizační metoda?''<br /> <br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *''Jakým konkrétním způsobem jsou aktivizační metody implementovány do &quot;tradiční&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jak žáci na tyto metody reagují?''<br /> <br /> *''Myslíte, že mají aktivizační metody potenciál se stát plnohodnotnou součástí výuky?''<br /> <br /> Jakub Horák<br /> *''Jaké metody patří mezi nejpoužívanější?''<br /> <br /> *''Jak na používání aktivizačních metod reagují učitelé? Vyžadují metody náročnější přípravu na výuku?''<br /> <br /> *''Jaké jsou nevýhody aktivizačních metod ve výuce?''<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> *''Bere se při používání aktivizačních metod v úvahu také individualita žáků, nebo se jedná spíše o zavádění metod například pro celou třídu, ročník...?''<br /> <br /> *''Jak se k zavádění těchto metod do tradiční výuky staví starší generace učitelů?''<br /> <br /> *''Existuje nějaký ověřený &quot;seznam&quot; institucí, které tyto metody (úspěšně) aplikují, nebo nikdo neví, jak to ve skutečnosti v praxi je a mluvíme stále o teorii? ''<br /> <br /> Vojtěch Vašíček<br /> <br /> *''Aktivizační metody ve výuce se mi jeví jako skvělé pro menší třídy. Jak je to ale s jejich využitelností ve třídách, kde je více než dvacet žáků?''<br /> <br /> *''Obešla by se aktivizační metoda bez &quot;klasické&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem stát podporuje tyto metody? Je zde nějaká snaha o plošné začlenění těchto metod do výuky?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=50196 2015-02-11T16:50:54Z

<p>382631: /* Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu (5. 3.) */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. února 2015''' (pokud nebudou známa všechna témata, tak samozřejmě i později). Ke každému tématu se můžou zapsat maximálně 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte také k připravení tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Před přednáškou na tuto stránku zapište tři jedinečné (tedy do té doby u nikoho neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položte alespoň jeden dotaz. Pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, položte dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do čtvrteční půlnoci. Úkoly odevzdávejte do Odevzdávárny v IS. Vybraná shrnutí budou vydána na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Pavlu Minaříkovou - pa.minarikova@mail.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2015==<br /> <br /> ''Zapište své jméno pod název vybrané přednášky, později pod něj doplňte dotazy. Zkuste prosím u dotazů dodržovat jednotné formátování (odrážky vyrobíte pomocí hvězdičky). Prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale maximálně 4. Disclaimer: Názvy přednášek se ještě můžou změnit.''<br /> <br /> ===Adam Herout: Tao diplomky (19. 2.)===<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> ===Ján Simkanič: Jak přemýšlet o médiích ve světle mediální revoluce (26. 2.)===<br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> Bedřich Musil<br /> * Remediace starých médií v nová - jak je vnímáte?<br /> * Informační přesycenost - jak se orientovat v takovém prostředí?<br /> * Důležitost mediální gramotnosti - vidíte ji jako rostoucí nebo nikoli?<br /> <br /> ===Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu (5. 3.)===<br /> Alena Brožová<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===To Be Announced (12. 3.)===<br /> <br /> ===To Be Announced (19. 3.)===<br /> <br /> ===Milan Turčáni: E-learning (26. 3.)===<br /> <br /> ===Jaroslav Cír Trendy v marketingovém výzkumu (2. 4.)===<br /> Anna Pilnajová<br /> <br /> Bedřich Musil<br /> <br /> ===Vojtěch Kořen: Tvorba firemních vzdělávacích systémů (9. 4.)===<br /> Alena Brožová<br /> <br /> ===Jiří Štěpán: Personalizace dat (16. 4.)===<br /> <br /> ===Michael Stencl: Modern(í) Business Analyst — teorie a praxe nebo mýty a realita? (23. 4.)===<br /> <br /> ===Maté Tóth: Digitisation and creative re-use (30. 4.)===<br /> <br /> ===Roman Šihorík: DIKDA (7. 5.)===<br /> <br /> ===Viktor Kustein: Prokrastinace (14. 5.)===<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> Aké sú podľa vás základné &quot;pravidlá/body&quot;, na ktoré je potrebné myslieť pri spracovávaní informácií, tak aby boli zrozumiteľné pre cieľovú skupinu?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Existuje reálná možnost najít právně legitimní způsob uznání jednání Pirátské strany z pohledu provozování internetových stránek s obsahem porušující autorská práva?<br /> <br /> - Je současná potřeba sdílení soukromých informací v rámci sociálních sítí jenom krátkodobou sezónní atrakcí nebo dlouhodobým a do jisté míry očekávatelným trendem? <br /> <br /> - Probíhá či probíhal v souvislosti s blížícími se volbami nějaký výzkum zaměřující se na relativní úbytek věrohodnosti informací v rámci předvolebních kampaní?<br /> <br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> * Jaké organizace u nás jsou zapojeny do Konceptu snadno srozumitelných informací (např. knihovny)?<br /> <br /> * Jsou v rámci projektu Cesty naplánovány nějaké nové akce, semináře atd. ?<br /> <br /> * Mohla byste uvést některé nové technologie usnadňující vyhledávání informací lidem s mentálním postižením?<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Jak jsou vybírány nové knihy, které nakladatelství Jan Melvil Publishing vydá?<br /> *''Jaký informační kanál (web, blog, Facebook, Twitter,...), který používá JMP pro propagaci nových knih, nejvíce ovlivňuje zákazníky při nákupu knih? Lze to zjistit?<br /> *''Existuje podle vás nějaký trend v prodeji knih, který v zahraničí funguje, ale v ČR by fungovat nemohl? <br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> *''Proč jste se rozhodl vydávat knihy zaměřené na osobní rozvoj?''<br /> <br /> *''Můžete porovnat prodej tištěných knih verzus e-knihy, která forma je v současnosti více oblíbená u čtenářů?''<br /> <br /> *''Jaká jsou největší úskalí malého nakladatelství?''<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> *''Myslíte že se v budoucnosti dočkáme zlevnění elektronických knih?''<br /> <br /> *''Kolik lidí v současnosti Jan Melvil Publishing zaměstnává?''<br /> <br /> *''Jakou vidíte budoucnost pro malá nakladatelství?''<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> *''Čím si vysvětlujete velmi nízký výskyt informací o lokační analýze na českém webu?''<br /> *''Jaké jsou možnosti aplikace lokační analýzy v oblasti informačního vzdělávání?''<br /> *''Z jakých zdrojů lze čerpat při přípravě a realizaci lokační analýzy?''<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> *''Myslíte si, že sa v ČR/SR na lokačnú analýzu nekladie dostatočný dôraz, prípadne niekedy úplne zabúda? Niektorí študenti marketingu o nej ani nepočuli.''<br /> *''S kým spolupracujete pri tvorbe lokačnej analýzy?''<br /> <br /> *''V akých situáciách je lokačná analýza nevyhnutnosťou?''<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> *''Do jakých zemí chcete expandovat, co říkáte na východní Evropu?''<br /> *''Účastníte se různých Start-up soutěží, pokud ano jakých?''<br /> *''Proč máte v týmu pouze 1 ženu?''<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> *Na jakou největší překážku můžeme při lokační analýze narazit?<br /> *Jaká je největší přednost lokační analýzy? Jaké souvislosti pomocí ní lze objevit?<br /> *Jaké jsou aktuální trendy v oblasti lokační analýzy?<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> *''Je nějaké doporučení, jak rychle při prezentaci mluvit?''<br /> <br /> *''Záleží volba oblečení na našich posluchačích nebo bychom měli volit vždy formální styl?''<br /> <br /> *''Používáte před prezentací nějaká cvičení na rozmluvení?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> *''Jste profesionál v prezentačních dovednostech, trápí Vás při prezentaci tréma?''<br /> <br /> *''Existuje pomůcka, která pomůže prezentujícímu zmírnit stres a trému?''<br /> <br /> *''Jakých chyb se prezentující nejčastěji dopouští?''<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíš si, že existují obory, jejichž studenti by měli mít i povinné semináře o prezentování kvůli jejich budoucímu povolání?''<br /> <br /> *''Vnímáš problém, že prezentujícím jde více o to, jak prezentují než o obsah a účel prezentace? Mám na myslí třeba nejrůznější barcampy.''<br /> <br /> *''Jak při prezentaci pracovat s kvantem informací - je lepší mít dobře připravenou doplňující prezentaci s obrázky a k tomu spíše povídat nebo je lepší v podstatě číst to stejné, co je na obrazovce?''<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> *''Máte vy sám nějaké &quot;prezentační zlozvyky&quot;, kterých se vám těžko zbavuje?<br /> <br /> *''Je možné, aby každý kdo se naučil prezentovat (díky školením, knihám atd.) působil v důsledku při svých prezentacích přirozeně? Co s tím, když naučená gesta a postupy při prezentování působí naopak rušivě?<br /> <br /> *''Nevytrácí se osobitost z prezentací tím, že se snažíme do každého detailu prezentování vnést ty &quot;správné postupy&quot;?<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> ''Zabýváte se Google produkty, jaký je Váš názor na rozvoj/stagnaci a využitelnost Google+?'' <br /> <br /> ''Jak vnímáte důležitost osobního (face-to-face) setkávání členů globálních komunit?''<br /> <br /> ''Název Vaší přednášky zní celkem fatalisticky, dá se to chápat tak, že podle vašeho názoru tradiční vzdělávání už nemá v současném světě místo?'' <br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> ''Jak je zajištěna komunikace a spolupráce mezi jednotlivými globálními komunitami?''<br /> <br /> ''Jakou by měla mít globální komunita strukturu, aby efektivně fungovala?''<br /> <br /> ''Jaký vliv může mít podpora rozvoje globálních komunit na informační společnost?''<br /> <br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: Motivace k profesnímu růstu učitelů ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Jakým procentem by se podle Vašeho názoru dal vyjádřit počet škol (základních), které se zapojují do projektů, rozvoje a budování podobně jako Vy?<br /> <br /> - Co považujete za svůj dosavadně největší profesní úspěch v oblasti školství?<br /> <br /> - Kým jste se nechal pro svou práci nejvíce inspirovat a jaká je Vaše dlouhodobá motivace?<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> ''Jaké jsou v současné době možnosti dalšího vzdělávání pro pedagogy po skončení aktivního studia?''<br /> <br /> ''Poměrně často se hovoří o tom, že by pedagogové měli mít pauzu (třeba i víc než rok) na další vzdělávání, myslíte si, že je to dobrý nápad? Využívá se tento systém někde v zahraničí?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký výzkum, kolik procent pedagogů se vzdělává i po ukončení studia a nástupu do praxe?''<br /> <br /> Saskia Kasardová<br /> <br /> &quot; Čo robiť, ak sú učitelia svojimi žiakmi demotivovaní &quot;<br /> <br /> &quot; Ako motivovať deti aby sa chceli učiť (aby ich to zaujímalo), aké zaujímavé formy učitelia vyžívajú? &quot;<br /> <br /> &quot; Ako si vybudovať rešpekt a mať v triede zároveň priateľskú atmosféru? &quot;<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> ''Can you think of some interesting areas where we would't normally expect linked data to be used?''<br /> <br /> ''In which stage of implementation progress of linked data and semanctic web do you think we currently are?''<br /> <br /> ''Would it be necesarry to develop new search engines for this solution or would it be enough to upgrade current ones?''<br /> <br /> Marcela Střelcová<br /> <br /> ''What is the current state of semantic web and what is your prediction of its near future?''<br /> <br /> ''Do you think that situation around linked data has changed in recent years and nowadays it is therefore easier to expose, share and connect data on the web?''<br /> <br /> ''What is your opinion on semantic web in relation to censorship and privacy?''<br /> <br /> === Sheila Weber: Blended information behaviour and information literacy for 21st Century life ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> ''Existují nástroje na kontrolu dodržování informační etiky při zadávání veřejných zakázek? Jak se v praxi zjišťuje/měří, zda byla zajištěna dostatečná informovanost široké veřejnosti o zadaném výběrovém řízení?''<br /> <br /> ''Jaké jsou podle Vás pozitivní kroky, které v uplynulých letech vedly ke zlepšení státní informační etiky ve smyslu zajištění lepší informovanosti občanů a zpřístupnění informací? V čem se naopak ještě může stát zlepšit, příp. kde si vzít příklady, jak to &quot;dělat lépe&quot;?''<br /> <br /> ''Na jaké oblasti by se měla informační ekologie zaměřit v budoucnu ve spojitosti s rozvojem informačních technologií?''<br /> <br /> <br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> ''Je možné, že se v budoucnu budou moci principy informační ekologie aplikovat na větší a komplexnější celky než jsou informační systémy organizací?''<br /> <br /> ''Pokud má být cílem informační ekologie stav, ve kterém co největší množství lidí dostává co nejkvalitnější informace, kdo rozhoduje o tom, která informace je kvalitní a měla by být tedy při vyhledávání preferována?''<br /> <br /> ''Obecně je přijímáno jako nelegální a neetické sdílení digitálního materiálu prostřednictvím peer-to-peer sítí. Jaký je váš názor na tuto problematiku? Je podle vás možné, že jednou bude takovéto šíření dat legislativně uznáno, když je už dnes tak masivně využíváno a technologie zde zřejmě předbíhá zákon?''<br /> <br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> &quot;Mala by sa informačná ekológia zameriavať skôr na technológie alebo na ľudské aktivity, na ktoré tieto technológie služia?&quot;<br /> <br /> &quot;Môžeme model informačnej ekológie chápať ako metaforu ku klasickému biologickému modelu? Ak áno, aká sú medzi nimi paralely?&quot;<br /> <br /> &quot;Myslíte si, že je informačná ekológia práve ten prvok, ktorý dokáže nájsť tú správnu cestu a hladinu vo vzťahu medzi technológiami, človekom a ich vzájomnom prepojení v každodennom živote?&quot;<br /> <br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> &quot;Je podľa vás možné v budúcnosti dosiahnuť &quot;ekologicky čisté a dokonalé&quot; informačné prostredie? Ak áno, za akých podmienok?&quot;<br /> <br /> &quot;Nakoľko je podľa vás dodržiavaná informačná etika na sociálnych sieťach - či už tvorcami, administrátormi alebo samotnými <br /> použivateľmi?&quot;<br /> <br /> &quot;Prispelo by povinné pravidelné vzdelávanie o problematike informačnej ekológie a etiky pre ľudí, ktorí sa profesionálne venujú spostredkovávaniu <br /> informácií k tomu, aby sa zvýšila úroveň inf. vedy a ekológie?&quot; <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Josef Bartoš<br /> <br /> ''Neměla by být stanovena kriteria, která by v případě zálohování již jednou zveřejněných informací určovala, jaké informace jsou ve vztahu ke svému autoru příliš citlivé a byla by ze záloh odstraněna nadobro, aby nemohla mít negativní dopad vůči osobám, kterých se týká a které již daly najevo svůj úmysl z běžných veřejných přístupů informaci odstranit ( např. smazáním webu), a pokud ano, tak jaká kriteria by to měla být?''<br /> <br /> ''Základem informační ekologie je zpracovávání dat, aby bylo umožněna větší míra dostupnosti kvalitních informací, přesto si myslím, že jakékoliv zpracování informace má vliv na její obsah a mění kontext, ke kterému má informace vztah. Jakým způsobem dochází tedy k určení hranice, kde jde stále ještě o užitečné zpracování informace, a kdy již dochází k její změně? Jaké základní principy jsou tedy v této souvislosti uplatňovány a zda platí absolutně, popřípadě zda jsou přípustné výjimky při realizaci této činnosti?''<br /> <br /> ''Jakým způsobem bývají implementovány principy a přístupy při aplikaci informační ekologie? Z hlediska legislativní úpravy se jedná dle mého názoru zřejmě o těžko uchopitelnou materii, ať již v realitě právního řádu jednotlivých států, nebo na úrovní mezinárodních smluv, či v oblasti soft-law, proto by mě zajímalo jakým reálným způsobem se profiluje legitimní autorita stanovující zásadní pravidla při aplikaci informační ekologie''<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je možné měřit efektivitu výuky zahrnující tyto aktivizační metody?''<br /> <br /> *''Máte vyzkoušené, které aktivizační metody jsou nejvíce vhodné a zároveň nejzábavnější pro žáky 1. a 2. stupně ZŠ a pro žáky SŠ?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem vzděláváte ostatní učitele, aby do své výuky zahrnovali tyto metody? Pořádáte semináře, konference či jiné akce?''<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> ''Je dobré učit všechno s použitím aktivizačních metod?''<br /> <br /> ''Jaký máte názor na využití moderních technologií (notebooky, tablety atd.) v rámci aktivizačních metod, mohou pomáhat, nebo spíše uškodit?''<br /> <br /> ''S jakým ohlasem se aktivizační metody setkávají u učitelů, u žáků a u rodičů? ''<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> • ''Jaké jsou možnosti a meze využití aktivizačních metod?''<br /> <br /> • ''Jaký význam mají aktivizační metody z hlediska rozvoje žáka? Jaké stránky osobnosti se rozvíjejí a kultivují?''<br /> <br /> • ''Jak aktivizovat a mobilizovat žáky k intenzivní činnosti?''<br /> <br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je vhodné využívat aktivizační metody ve výuce už od 1. třídy ZŠ?''<br /> <br /> *''Jsou předměty, které se pomocí aktivizačních metod učit nedají, respektive se to neosvědčilo?''<br /> <br /> *''Zapojují se žáci a studenti do výuky více, když se využívá aktivizační metoda?''<br /> <br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *''Jakým konkrétním způsobem jsou aktivizační metody implementovány do &quot;tradiční&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jak žáci na tyto metody reagují?''<br /> <br /> *''Myslíte, že mají aktivizační metody potenciál se stát plnohodnotnou součástí výuky?''<br /> <br /> Jakub Horák<br /> *''Jaké metody patří mezi nejpoužívanější?''<br /> <br /> *''Jak na používání aktivizačních metod reagují učitelé? Vyžadují metody náročnější přípravu na výuku?''<br /> <br /> *''Jaké jsou nevýhody aktivizačních metod ve výuce?''<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> *''Bere se při používání aktivizačních metod v úvahu také individualita žáků, nebo se jedná spíše o zavádění metod například pro celou třídu, ročník...?''<br /> <br /> *''Jak se k zavádění těchto metod do tradiční výuky staví starší generace učitelů?''<br /> <br /> *''Existuje nějaký ověřený &quot;seznam&quot; institucí, které tyto metody (úspěšně) aplikují, nebo nikdo neví, jak to ve skutečnosti v praxi je a mluvíme stále o teorii? ''<br /> <br /> Vojtěch Vašíček<br /> <br /> *''Aktivizační metody ve výuce se mi jeví jako skvělé pro menší třídy. Jak je to ale s jejich využitelností ve třídách, kde je více než dvacet žáků?''<br /> <br /> *''Obešla by se aktivizační metoda bez &quot;klasické&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem stát podporuje tyto metody? Je zde nějaká snaha o plošné začlenění těchto metod do výuky?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=50195 2015-02-11T16:50:03Z

<p>382631: /* Milan Turčáni: E-learning (26. 3.) */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. února 2015''' (pokud nebudou známa všechna témata, tak samozřejmě i později). Ke každému tématu se můžou zapsat maximálně 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte také k připravení tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Před přednáškou na tuto stránku zapište tři jedinečné (tedy do té doby u nikoho neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položte alespoň jeden dotaz. Pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, položte dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do čtvrteční půlnoci. Úkoly odevzdávejte do Odevzdávárny v IS. Vybraná shrnutí budou vydána na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Pavlu Minaříkovou - pa.minarikova@mail.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2015==<br /> <br /> ''Zapište své jméno pod název vybrané přednášky, později pod něj doplňte dotazy. Zkuste prosím u dotazů dodržovat jednotné formátování (odrážky vyrobíte pomocí hvězdičky). Prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale maximálně 4. Disclaimer: Názvy přednášek se ještě můžou změnit.''<br /> <br /> ===Adam Herout: Tao diplomky (19. 2.)===<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> ===Ján Simkanič: Jak přemýšlet o médiích ve světle mediální revoluce (26. 2.)===<br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> Bedřich Musil<br /> * Remediace starých médií v nová - jak je vnímáte?<br /> * Informační přesycenost - jak se orientovat v takovém prostředí?<br /> * Důležitost mediální gramotnosti - vidíte ji jako rostoucí nebo nikoli?<br /> <br /> ===Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu (5. 3.)===<br /> Alena Brožová<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> ===To Be Announced (12. 3.)===<br /> <br /> ===To Be Announced (19. 3.)===<br /> <br /> ===Milan Turčáni: E-learning (26. 3.)===<br /> <br /> ===Jaroslav Cír Trendy v marketingovém výzkumu (2. 4.)===<br /> Anna Pilnajová<br /> <br /> Bedřich Musil<br /> <br /> ===Vojtěch Kořen: Tvorba firemních vzdělávacích systémů (9. 4.)===<br /> Alena Brožová<br /> <br /> ===Jiří Štěpán: Personalizace dat (16. 4.)===<br /> <br /> ===Michael Stencl: Modern(í) Business Analyst — teorie a praxe nebo mýty a realita? (23. 4.)===<br /> <br /> ===Maté Tóth: Digitisation and creative re-use (30. 4.)===<br /> <br /> ===Roman Šihorík: DIKDA (7. 5.)===<br /> <br /> ===Viktor Kustein: Prokrastinace (14. 5.)===<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> Aké sú podľa vás základné &quot;pravidlá/body&quot;, na ktoré je potrebné myslieť pri spracovávaní informácií, tak aby boli zrozumiteľné pre cieľovú skupinu?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Existuje reálná možnost najít právně legitimní způsob uznání jednání Pirátské strany z pohledu provozování internetových stránek s obsahem porušující autorská práva?<br /> <br /> - Je současná potřeba sdílení soukromých informací v rámci sociálních sítí jenom krátkodobou sezónní atrakcí nebo dlouhodobým a do jisté míry očekávatelným trendem? <br /> <br /> - Probíhá či probíhal v souvislosti s blížícími se volbami nějaký výzkum zaměřující se na relativní úbytek věrohodnosti informací v rámci předvolebních kampaní?<br /> <br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> * Jaké organizace u nás jsou zapojeny do Konceptu snadno srozumitelných informací (např. knihovny)?<br /> <br /> * Jsou v rámci projektu Cesty naplánovány nějaké nové akce, semináře atd. ?<br /> <br /> * Mohla byste uvést některé nové technologie usnadňující vyhledávání informací lidem s mentálním postižením?<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Jak jsou vybírány nové knihy, které nakladatelství Jan Melvil Publishing vydá?<br /> *''Jaký informační kanál (web, blog, Facebook, Twitter,...), který používá JMP pro propagaci nových knih, nejvíce ovlivňuje zákazníky při nákupu knih? Lze to zjistit?<br /> *''Existuje podle vás nějaký trend v prodeji knih, který v zahraničí funguje, ale v ČR by fungovat nemohl? <br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> *''Proč jste se rozhodl vydávat knihy zaměřené na osobní rozvoj?''<br /> <br /> *''Můžete porovnat prodej tištěných knih verzus e-knihy, která forma je v současnosti více oblíbená u čtenářů?''<br /> <br /> *''Jaká jsou největší úskalí malého nakladatelství?''<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> *''Myslíte že se v budoucnosti dočkáme zlevnění elektronických knih?''<br /> <br /> *''Kolik lidí v současnosti Jan Melvil Publishing zaměstnává?''<br /> <br /> *''Jakou vidíte budoucnost pro malá nakladatelství?''<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> *''Čím si vysvětlujete velmi nízký výskyt informací o lokační analýze na českém webu?''<br /> *''Jaké jsou možnosti aplikace lokační analýzy v oblasti informačního vzdělávání?''<br /> *''Z jakých zdrojů lze čerpat při přípravě a realizaci lokační analýzy?''<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> *''Myslíte si, že sa v ČR/SR na lokačnú analýzu nekladie dostatočný dôraz, prípadne niekedy úplne zabúda? Niektorí študenti marketingu o nej ani nepočuli.''<br /> *''S kým spolupracujete pri tvorbe lokačnej analýzy?''<br /> <br /> *''V akých situáciách je lokačná analýza nevyhnutnosťou?''<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> *''Do jakých zemí chcete expandovat, co říkáte na východní Evropu?''<br /> *''Účastníte se různých Start-up soutěží, pokud ano jakých?''<br /> *''Proč máte v týmu pouze 1 ženu?''<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> *Na jakou největší překážku můžeme při lokační analýze narazit?<br /> *Jaká je největší přednost lokační analýzy? Jaké souvislosti pomocí ní lze objevit?<br /> *Jaké jsou aktuální trendy v oblasti lokační analýzy?<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> *''Je nějaké doporučení, jak rychle při prezentaci mluvit?''<br /> <br /> *''Záleží volba oblečení na našich posluchačích nebo bychom měli volit vždy formální styl?''<br /> <br /> *''Používáte před prezentací nějaká cvičení na rozmluvení?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> *''Jste profesionál v prezentačních dovednostech, trápí Vás při prezentaci tréma?''<br /> <br /> *''Existuje pomůcka, která pomůže prezentujícímu zmírnit stres a trému?''<br /> <br /> *''Jakých chyb se prezentující nejčastěji dopouští?''<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíš si, že existují obory, jejichž studenti by měli mít i povinné semináře o prezentování kvůli jejich budoucímu povolání?''<br /> <br /> *''Vnímáš problém, že prezentujícím jde více o to, jak prezentují než o obsah a účel prezentace? Mám na myslí třeba nejrůznější barcampy.''<br /> <br /> *''Jak při prezentaci pracovat s kvantem informací - je lepší mít dobře připravenou doplňující prezentaci s obrázky a k tomu spíše povídat nebo je lepší v podstatě číst to stejné, co je na obrazovce?''<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> *''Máte vy sám nějaké &quot;prezentační zlozvyky&quot;, kterých se vám těžko zbavuje?<br /> <br /> *''Je možné, aby každý kdo se naučil prezentovat (díky školením, knihám atd.) působil v důsledku při svých prezentacích přirozeně? Co s tím, když naučená gesta a postupy při prezentování působí naopak rušivě?<br /> <br /> *''Nevytrácí se osobitost z prezentací tím, že se snažíme do každého detailu prezentování vnést ty &quot;správné postupy&quot;?<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> ''Zabýváte se Google produkty, jaký je Váš názor na rozvoj/stagnaci a využitelnost Google+?'' <br /> <br /> ''Jak vnímáte důležitost osobního (face-to-face) setkávání členů globálních komunit?''<br /> <br /> ''Název Vaší přednášky zní celkem fatalisticky, dá se to chápat tak, že podle vašeho názoru tradiční vzdělávání už nemá v současném světě místo?'' <br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> ''Jak je zajištěna komunikace a spolupráce mezi jednotlivými globálními komunitami?''<br /> <br /> ''Jakou by měla mít globální komunita strukturu, aby efektivně fungovala?''<br /> <br /> ''Jaký vliv může mít podpora rozvoje globálních komunit na informační společnost?''<br /> <br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: Motivace k profesnímu růstu učitelů ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Jakým procentem by se podle Vašeho názoru dal vyjádřit počet škol (základních), které se zapojují do projektů, rozvoje a budování podobně jako Vy?<br /> <br /> - Co považujete za svůj dosavadně největší profesní úspěch v oblasti školství?<br /> <br /> - Kým jste se nechal pro svou práci nejvíce inspirovat a jaká je Vaše dlouhodobá motivace?<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> ''Jaké jsou v současné době možnosti dalšího vzdělávání pro pedagogy po skončení aktivního studia?''<br /> <br /> ''Poměrně často se hovoří o tom, že by pedagogové měli mít pauzu (třeba i víc než rok) na další vzdělávání, myslíte si, že je to dobrý nápad? Využívá se tento systém někde v zahraničí?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký výzkum, kolik procent pedagogů se vzdělává i po ukončení studia a nástupu do praxe?''<br /> <br /> Saskia Kasardová<br /> <br /> &quot; Čo robiť, ak sú učitelia svojimi žiakmi demotivovaní &quot;<br /> <br /> &quot; Ako motivovať deti aby sa chceli učiť (aby ich to zaujímalo), aké zaujímavé formy učitelia vyžívajú? &quot;<br /> <br /> &quot; Ako si vybudovať rešpekt a mať v triede zároveň priateľskú atmosféru? &quot;<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> ''Can you think of some interesting areas where we would't normally expect linked data to be used?''<br /> <br /> ''In which stage of implementation progress of linked data and semanctic web do you think we currently are?''<br /> <br /> ''Would it be necesarry to develop new search engines for this solution or would it be enough to upgrade current ones?''<br /> <br /> Marcela Střelcová<br /> <br /> ''What is the current state of semantic web and what is your prediction of its near future?''<br /> <br /> ''Do you think that situation around linked data has changed in recent years and nowadays it is therefore easier to expose, share and connect data on the web?''<br /> <br /> ''What is your opinion on semantic web in relation to censorship and privacy?''<br /> <br /> === Sheila Weber: Blended information behaviour and information literacy for 21st Century life ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> ''Existují nástroje na kontrolu dodržování informační etiky při zadávání veřejných zakázek? Jak se v praxi zjišťuje/měří, zda byla zajištěna dostatečná informovanost široké veřejnosti o zadaném výběrovém řízení?''<br /> <br /> ''Jaké jsou podle Vás pozitivní kroky, které v uplynulých letech vedly ke zlepšení státní informační etiky ve smyslu zajištění lepší informovanosti občanů a zpřístupnění informací? V čem se naopak ještě může stát zlepšit, příp. kde si vzít příklady, jak to &quot;dělat lépe&quot;?''<br /> <br /> ''Na jaké oblasti by se měla informační ekologie zaměřit v budoucnu ve spojitosti s rozvojem informačních technologií?''<br /> <br /> <br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> ''Je možné, že se v budoucnu budou moci principy informační ekologie aplikovat na větší a komplexnější celky než jsou informační systémy organizací?''<br /> <br /> ''Pokud má být cílem informační ekologie stav, ve kterém co největší množství lidí dostává co nejkvalitnější informace, kdo rozhoduje o tom, která informace je kvalitní a měla by být tedy při vyhledávání preferována?''<br /> <br /> ''Obecně je přijímáno jako nelegální a neetické sdílení digitálního materiálu prostřednictvím peer-to-peer sítí. Jaký je váš názor na tuto problematiku? Je podle vás možné, že jednou bude takovéto šíření dat legislativně uznáno, když je už dnes tak masivně využíváno a technologie zde zřejmě předbíhá zákon?''<br /> <br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> &quot;Mala by sa informačná ekológia zameriavať skôr na technológie alebo na ľudské aktivity, na ktoré tieto technológie služia?&quot;<br /> <br /> &quot;Môžeme model informačnej ekológie chápať ako metaforu ku klasickému biologickému modelu? Ak áno, aká sú medzi nimi paralely?&quot;<br /> <br /> &quot;Myslíte si, že je informačná ekológia práve ten prvok, ktorý dokáže nájsť tú správnu cestu a hladinu vo vzťahu medzi technológiami, človekom a ich vzájomnom prepojení v každodennom živote?&quot;<br /> <br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> &quot;Je podľa vás možné v budúcnosti dosiahnuť &quot;ekologicky čisté a dokonalé&quot; informačné prostredie? Ak áno, za akých podmienok?&quot;<br /> <br /> &quot;Nakoľko je podľa vás dodržiavaná informačná etika na sociálnych sieťach - či už tvorcami, administrátormi alebo samotnými <br /> použivateľmi?&quot;<br /> <br /> &quot;Prispelo by povinné pravidelné vzdelávanie o problematike informačnej ekológie a etiky pre ľudí, ktorí sa profesionálne venujú spostredkovávaniu <br /> informácií k tomu, aby sa zvýšila úroveň inf. vedy a ekológie?&quot; <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Josef Bartoš<br /> <br /> ''Neměla by být stanovena kriteria, která by v případě zálohování již jednou zveřejněných informací určovala, jaké informace jsou ve vztahu ke svému autoru příliš citlivé a byla by ze záloh odstraněna nadobro, aby nemohla mít negativní dopad vůči osobám, kterých se týká a které již daly najevo svůj úmysl z běžných veřejných přístupů informaci odstranit ( např. smazáním webu), a pokud ano, tak jaká kriteria by to měla být?''<br /> <br /> ''Základem informační ekologie je zpracovávání dat, aby bylo umožněna větší míra dostupnosti kvalitních informací, přesto si myslím, že jakékoliv zpracování informace má vliv na její obsah a mění kontext, ke kterému má informace vztah. Jakým způsobem dochází tedy k určení hranice, kde jde stále ještě o užitečné zpracování informace, a kdy již dochází k její změně? Jaké základní principy jsou tedy v této souvislosti uplatňovány a zda platí absolutně, popřípadě zda jsou přípustné výjimky při realizaci této činnosti?''<br /> <br /> ''Jakým způsobem bývají implementovány principy a přístupy při aplikaci informační ekologie? Z hlediska legislativní úpravy se jedná dle mého názoru zřejmě o těžko uchopitelnou materii, ať již v realitě právního řádu jednotlivých států, nebo na úrovní mezinárodních smluv, či v oblasti soft-law, proto by mě zajímalo jakým reálným způsobem se profiluje legitimní autorita stanovující zásadní pravidla při aplikaci informační ekologie''<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je možné měřit efektivitu výuky zahrnující tyto aktivizační metody?''<br /> <br /> *''Máte vyzkoušené, které aktivizační metody jsou nejvíce vhodné a zároveň nejzábavnější pro žáky 1. a 2. stupně ZŠ a pro žáky SŠ?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem vzděláváte ostatní učitele, aby do své výuky zahrnovali tyto metody? Pořádáte semináře, konference či jiné akce?''<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> ''Je dobré učit všechno s použitím aktivizačních metod?''<br /> <br /> ''Jaký máte názor na využití moderních technologií (notebooky, tablety atd.) v rámci aktivizačních metod, mohou pomáhat, nebo spíše uškodit?''<br /> <br /> ''S jakým ohlasem se aktivizační metody setkávají u učitelů, u žáků a u rodičů? ''<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> • ''Jaké jsou možnosti a meze využití aktivizačních metod?''<br /> <br /> • ''Jaký význam mají aktivizační metody z hlediska rozvoje žáka? Jaké stránky osobnosti se rozvíjejí a kultivují?''<br /> <br /> • ''Jak aktivizovat a mobilizovat žáky k intenzivní činnosti?''<br /> <br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je vhodné využívat aktivizační metody ve výuce už od 1. třídy ZŠ?''<br /> <br /> *''Jsou předměty, které se pomocí aktivizačních metod učit nedají, respektive se to neosvědčilo?''<br /> <br /> *''Zapojují se žáci a studenti do výuky více, když se využívá aktivizační metoda?''<br /> <br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *''Jakým konkrétním způsobem jsou aktivizační metody implementovány do &quot;tradiční&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jak žáci na tyto metody reagují?''<br /> <br /> *''Myslíte, že mají aktivizační metody potenciál se stát plnohodnotnou součástí výuky?''<br /> <br /> Jakub Horák<br /> *''Jaké metody patří mezi nejpoužívanější?''<br /> <br /> *''Jak na používání aktivizačních metod reagují učitelé? Vyžadují metody náročnější přípravu na výuku?''<br /> <br /> *''Jaké jsou nevýhody aktivizačních metod ve výuce?''<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> *''Bere se při používání aktivizačních metod v úvahu také individualita žáků, nebo se jedná spíše o zavádění metod například pro celou třídu, ročník...?''<br /> <br /> *''Jak se k zavádění těchto metod do tradiční výuky staví starší generace učitelů?''<br /> <br /> *''Existuje nějaký ověřený &quot;seznam&quot; institucí, které tyto metody (úspěšně) aplikují, nebo nikdo neví, jak to ve skutečnosti v praxi je a mluvíme stále o teorii? ''<br /> <br /> Vojtěch Vašíček<br /> <br /> *''Aktivizační metody ve výuce se mi jeví jako skvělé pro menší třídy. Jak je to ale s jejich využitelností ve třídách, kde je více než dvacet žáků?''<br /> <br /> *''Obešla by se aktivizační metoda bez &quot;klasické&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem stát podporuje tyto metody? Je zde nějaká snaha o plošné začlenění těchto metod do výuky?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=50194 2015-02-11T16:49:27Z

<p>382631: /* Milan Turčáni: E-learning (26. 3.) */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. února 2015''' (pokud nebudou známa všechna témata, tak samozřejmě i později). Ke každému tématu se můžou zapsat maximálně 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte také k připravení tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Před přednáškou na tuto stránku zapište tři jedinečné (tedy do té doby u nikoho neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položte alespoň jeden dotaz. Pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, položte dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do čtvrteční půlnoci. Úkoly odevzdávejte do Odevzdávárny v IS. Vybraná shrnutí budou vydána na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Pavlu Minaříkovou - pa.minarikova@mail.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2015==<br /> <br /> ''Zapište své jméno pod název vybrané přednášky, později pod něj doplňte dotazy. Zkuste prosím u dotazů dodržovat jednotné formátování (odrážky vyrobíte pomocí hvězdičky). Prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale maximálně 4. Disclaimer: Názvy přednášek se ještě můžou změnit.''<br /> <br /> ===Adam Herout: Tao diplomky (19. 2.)===<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> ===Ján Simkanič: Jak přemýšlet o médiích ve světle mediální revoluce (26. 2.)===<br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> Bedřich Musil<br /> * Remediace starých médií v nová - jak je vnímáte?<br /> * Informační přesycenost - jak se orientovat v takovém prostředí?<br /> * Důležitost mediální gramotnosti - vidíte ji jako rostoucí nebo nikoli?<br /> <br /> ===Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu (5. 3.)===<br /> Alena Brožová<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> ===To Be Announced (12. 3.)===<br /> <br /> ===To Be Announced (19. 3.)===<br /> <br /> ===Milan Turčáni: E-learning (26. 3.)===<br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Jaroslav Cír Trendy v marketingovém výzkumu (2. 4.)===<br /> Anna Pilnajová<br /> <br /> Bedřich Musil<br /> <br /> ===Vojtěch Kořen: Tvorba firemních vzdělávacích systémů (9. 4.)===<br /> Alena Brožová<br /> <br /> ===Jiří Štěpán: Personalizace dat (16. 4.)===<br /> <br /> ===Michael Stencl: Modern(í) Business Analyst — teorie a praxe nebo mýty a realita? (23. 4.)===<br /> <br /> ===Maté Tóth: Digitisation and creative re-use (30. 4.)===<br /> <br /> ===Roman Šihorík: DIKDA (7. 5.)===<br /> <br /> ===Viktor Kustein: Prokrastinace (14. 5.)===<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> Aké sú podľa vás základné &quot;pravidlá/body&quot;, na ktoré je potrebné myslieť pri spracovávaní informácií, tak aby boli zrozumiteľné pre cieľovú skupinu?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Existuje reálná možnost najít právně legitimní způsob uznání jednání Pirátské strany z pohledu provozování internetových stránek s obsahem porušující autorská práva?<br /> <br /> - Je současná potřeba sdílení soukromých informací v rámci sociálních sítí jenom krátkodobou sezónní atrakcí nebo dlouhodobým a do jisté míry očekávatelným trendem? <br /> <br /> - Probíhá či probíhal v souvislosti s blížícími se volbami nějaký výzkum zaměřující se na relativní úbytek věrohodnosti informací v rámci předvolebních kampaní?<br /> <br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> * Jaké organizace u nás jsou zapojeny do Konceptu snadno srozumitelných informací (např. knihovny)?<br /> <br /> * Jsou v rámci projektu Cesty naplánovány nějaké nové akce, semináře atd. ?<br /> <br /> * Mohla byste uvést některé nové technologie usnadňující vyhledávání informací lidem s mentálním postižením?<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Jak jsou vybírány nové knihy, které nakladatelství Jan Melvil Publishing vydá?<br /> *''Jaký informační kanál (web, blog, Facebook, Twitter,...), který používá JMP pro propagaci nových knih, nejvíce ovlivňuje zákazníky při nákupu knih? Lze to zjistit?<br /> *''Existuje podle vás nějaký trend v prodeji knih, který v zahraničí funguje, ale v ČR by fungovat nemohl? <br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> *''Proč jste se rozhodl vydávat knihy zaměřené na osobní rozvoj?''<br /> <br /> *''Můžete porovnat prodej tištěných knih verzus e-knihy, která forma je v současnosti více oblíbená u čtenářů?''<br /> <br /> *''Jaká jsou největší úskalí malého nakladatelství?''<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> *''Myslíte že se v budoucnosti dočkáme zlevnění elektronických knih?''<br /> <br /> *''Kolik lidí v současnosti Jan Melvil Publishing zaměstnává?''<br /> <br /> *''Jakou vidíte budoucnost pro malá nakladatelství?''<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> *''Čím si vysvětlujete velmi nízký výskyt informací o lokační analýze na českém webu?''<br /> *''Jaké jsou možnosti aplikace lokační analýzy v oblasti informačního vzdělávání?''<br /> *''Z jakých zdrojů lze čerpat při přípravě a realizaci lokační analýzy?''<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> *''Myslíte si, že sa v ČR/SR na lokačnú analýzu nekladie dostatočný dôraz, prípadne niekedy úplne zabúda? Niektorí študenti marketingu o nej ani nepočuli.''<br /> *''S kým spolupracujete pri tvorbe lokačnej analýzy?''<br /> <br /> *''V akých situáciách je lokačná analýza nevyhnutnosťou?''<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> *''Do jakých zemí chcete expandovat, co říkáte na východní Evropu?''<br /> *''Účastníte se různých Start-up soutěží, pokud ano jakých?''<br /> *''Proč máte v týmu pouze 1 ženu?''<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> *Na jakou největší překážku můžeme při lokační analýze narazit?<br /> *Jaká je největší přednost lokační analýzy? Jaké souvislosti pomocí ní lze objevit?<br /> *Jaké jsou aktuální trendy v oblasti lokační analýzy?<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> *''Je nějaké doporučení, jak rychle při prezentaci mluvit?''<br /> <br /> *''Záleží volba oblečení na našich posluchačích nebo bychom měli volit vždy formální styl?''<br /> <br /> *''Používáte před prezentací nějaká cvičení na rozmluvení?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> *''Jste profesionál v prezentačních dovednostech, trápí Vás při prezentaci tréma?''<br /> <br /> *''Existuje pomůcka, která pomůže prezentujícímu zmírnit stres a trému?''<br /> <br /> *''Jakých chyb se prezentující nejčastěji dopouští?''<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíš si, že existují obory, jejichž studenti by měli mít i povinné semináře o prezentování kvůli jejich budoucímu povolání?''<br /> <br /> *''Vnímáš problém, že prezentujícím jde více o to, jak prezentují než o obsah a účel prezentace? Mám na myslí třeba nejrůznější barcampy.''<br /> <br /> *''Jak při prezentaci pracovat s kvantem informací - je lepší mít dobře připravenou doplňující prezentaci s obrázky a k tomu spíše povídat nebo je lepší v podstatě číst to stejné, co je na obrazovce?''<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> *''Máte vy sám nějaké &quot;prezentační zlozvyky&quot;, kterých se vám těžko zbavuje?<br /> <br /> *''Je možné, aby každý kdo se naučil prezentovat (díky školením, knihám atd.) působil v důsledku při svých prezentacích přirozeně? Co s tím, když naučená gesta a postupy při prezentování působí naopak rušivě?<br /> <br /> *''Nevytrácí se osobitost z prezentací tím, že se snažíme do každého detailu prezentování vnést ty &quot;správné postupy&quot;?<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> ''Zabýváte se Google produkty, jaký je Váš názor na rozvoj/stagnaci a využitelnost Google+?'' <br /> <br /> ''Jak vnímáte důležitost osobního (face-to-face) setkávání členů globálních komunit?''<br /> <br /> ''Název Vaší přednášky zní celkem fatalisticky, dá se to chápat tak, že podle vašeho názoru tradiční vzdělávání už nemá v současném světě místo?'' <br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> ''Jak je zajištěna komunikace a spolupráce mezi jednotlivými globálními komunitami?''<br /> <br /> ''Jakou by měla mít globální komunita strukturu, aby efektivně fungovala?''<br /> <br /> ''Jaký vliv může mít podpora rozvoje globálních komunit na informační společnost?''<br /> <br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: Motivace k profesnímu růstu učitelů ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Jakým procentem by se podle Vašeho názoru dal vyjádřit počet škol (základních), které se zapojují do projektů, rozvoje a budování podobně jako Vy?<br /> <br /> - Co považujete za svůj dosavadně největší profesní úspěch v oblasti školství?<br /> <br /> - Kým jste se nechal pro svou práci nejvíce inspirovat a jaká je Vaše dlouhodobá motivace?<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> ''Jaké jsou v současné době možnosti dalšího vzdělávání pro pedagogy po skončení aktivního studia?''<br /> <br /> ''Poměrně často se hovoří o tom, že by pedagogové měli mít pauzu (třeba i víc než rok) na další vzdělávání, myslíte si, že je to dobrý nápad? Využívá se tento systém někde v zahraničí?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký výzkum, kolik procent pedagogů se vzdělává i po ukončení studia a nástupu do praxe?''<br /> <br /> Saskia Kasardová<br /> <br /> &quot; Čo robiť, ak sú učitelia svojimi žiakmi demotivovaní &quot;<br /> <br /> &quot; Ako motivovať deti aby sa chceli učiť (aby ich to zaujímalo), aké zaujímavé formy učitelia vyžívajú? &quot;<br /> <br /> &quot; Ako si vybudovať rešpekt a mať v triede zároveň priateľskú atmosféru? &quot;<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> ''Can you think of some interesting areas where we would't normally expect linked data to be used?''<br /> <br /> ''In which stage of implementation progress of linked data and semanctic web do you think we currently are?''<br /> <br /> ''Would it be necesarry to develop new search engines for this solution or would it be enough to upgrade current ones?''<br /> <br /> Marcela Střelcová<br /> <br /> ''What is the current state of semantic web and what is your prediction of its near future?''<br /> <br /> ''Do you think that situation around linked data has changed in recent years and nowadays it is therefore easier to expose, share and connect data on the web?''<br /> <br /> ''What is your opinion on semantic web in relation to censorship and privacy?''<br /> <br /> === Sheila Weber: Blended information behaviour and information literacy for 21st Century life ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> ''Existují nástroje na kontrolu dodržování informační etiky při zadávání veřejných zakázek? Jak se v praxi zjišťuje/měří, zda byla zajištěna dostatečná informovanost široké veřejnosti o zadaném výběrovém řízení?''<br /> <br /> ''Jaké jsou podle Vás pozitivní kroky, které v uplynulých letech vedly ke zlepšení státní informační etiky ve smyslu zajištění lepší informovanosti občanů a zpřístupnění informací? V čem se naopak ještě může stát zlepšit, příp. kde si vzít příklady, jak to &quot;dělat lépe&quot;?''<br /> <br /> ''Na jaké oblasti by se měla informační ekologie zaměřit v budoucnu ve spojitosti s rozvojem informačních technologií?''<br /> <br /> <br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> ''Je možné, že se v budoucnu budou moci principy informační ekologie aplikovat na větší a komplexnější celky než jsou informační systémy organizací?''<br /> <br /> ''Pokud má být cílem informační ekologie stav, ve kterém co největší množství lidí dostává co nejkvalitnější informace, kdo rozhoduje o tom, která informace je kvalitní a měla by být tedy při vyhledávání preferována?''<br /> <br /> ''Obecně je přijímáno jako nelegální a neetické sdílení digitálního materiálu prostřednictvím peer-to-peer sítí. Jaký je váš názor na tuto problematiku? Je podle vás možné, že jednou bude takovéto šíření dat legislativně uznáno, když je už dnes tak masivně využíváno a technologie zde zřejmě předbíhá zákon?''<br /> <br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> &quot;Mala by sa informačná ekológia zameriavať skôr na technológie alebo na ľudské aktivity, na ktoré tieto technológie služia?&quot;<br /> <br /> &quot;Môžeme model informačnej ekológie chápať ako metaforu ku klasickému biologickému modelu? Ak áno, aká sú medzi nimi paralely?&quot;<br /> <br /> &quot;Myslíte si, že je informačná ekológia práve ten prvok, ktorý dokáže nájsť tú správnu cestu a hladinu vo vzťahu medzi technológiami, človekom a ich vzájomnom prepojení v každodennom živote?&quot;<br /> <br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> &quot;Je podľa vás možné v budúcnosti dosiahnuť &quot;ekologicky čisté a dokonalé&quot; informačné prostredie? Ak áno, za akých podmienok?&quot;<br /> <br /> &quot;Nakoľko je podľa vás dodržiavaná informačná etika na sociálnych sieťach - či už tvorcami, administrátormi alebo samotnými <br /> použivateľmi?&quot;<br /> <br /> &quot;Prispelo by povinné pravidelné vzdelávanie o problematike informačnej ekológie a etiky pre ľudí, ktorí sa profesionálne venujú spostredkovávaniu <br /> informácií k tomu, aby sa zvýšila úroveň inf. vedy a ekológie?&quot; <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Josef Bartoš<br /> <br /> ''Neměla by být stanovena kriteria, která by v případě zálohování již jednou zveřejněných informací určovala, jaké informace jsou ve vztahu ke svému autoru příliš citlivé a byla by ze záloh odstraněna nadobro, aby nemohla mít negativní dopad vůči osobám, kterých se týká a které již daly najevo svůj úmysl z běžných veřejných přístupů informaci odstranit ( např. smazáním webu), a pokud ano, tak jaká kriteria by to měla být?''<br /> <br /> ''Základem informační ekologie je zpracovávání dat, aby bylo umožněna větší míra dostupnosti kvalitních informací, přesto si myslím, že jakékoliv zpracování informace má vliv na její obsah a mění kontext, ke kterému má informace vztah. Jakým způsobem dochází tedy k určení hranice, kde jde stále ještě o užitečné zpracování informace, a kdy již dochází k její změně? Jaké základní principy jsou tedy v této souvislosti uplatňovány a zda platí absolutně, popřípadě zda jsou přípustné výjimky při realizaci této činnosti?''<br /> <br /> ''Jakým způsobem bývají implementovány principy a přístupy při aplikaci informační ekologie? Z hlediska legislativní úpravy se jedná dle mého názoru zřejmě o těžko uchopitelnou materii, ať již v realitě právního řádu jednotlivých států, nebo na úrovní mezinárodních smluv, či v oblasti soft-law, proto by mě zajímalo jakým reálným způsobem se profiluje legitimní autorita stanovující zásadní pravidla při aplikaci informační ekologie''<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je možné měřit efektivitu výuky zahrnující tyto aktivizační metody?''<br /> <br /> *''Máte vyzkoušené, které aktivizační metody jsou nejvíce vhodné a zároveň nejzábavnější pro žáky 1. a 2. stupně ZŠ a pro žáky SŠ?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem vzděláváte ostatní učitele, aby do své výuky zahrnovali tyto metody? Pořádáte semináře, konference či jiné akce?''<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> ''Je dobré učit všechno s použitím aktivizačních metod?''<br /> <br /> ''Jaký máte názor na využití moderních technologií (notebooky, tablety atd.) v rámci aktivizačních metod, mohou pomáhat, nebo spíše uškodit?''<br /> <br /> ''S jakým ohlasem se aktivizační metody setkávají u učitelů, u žáků a u rodičů? ''<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> • ''Jaké jsou možnosti a meze využití aktivizačních metod?''<br /> <br /> • ''Jaký význam mají aktivizační metody z hlediska rozvoje žáka? Jaké stránky osobnosti se rozvíjejí a kultivují?''<br /> <br /> • ''Jak aktivizovat a mobilizovat žáky k intenzivní činnosti?''<br /> <br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je vhodné využívat aktivizační metody ve výuce už od 1. třídy ZŠ?''<br /> <br /> *''Jsou předměty, které se pomocí aktivizačních metod učit nedají, respektive se to neosvědčilo?''<br /> <br /> *''Zapojují se žáci a studenti do výuky více, když se využívá aktivizační metoda?''<br /> <br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *''Jakým konkrétním způsobem jsou aktivizační metody implementovány do &quot;tradiční&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jak žáci na tyto metody reagují?''<br /> <br /> *''Myslíte, že mají aktivizační metody potenciál se stát plnohodnotnou součástí výuky?''<br /> <br /> Jakub Horák<br /> *''Jaké metody patří mezi nejpoužívanější?''<br /> <br /> *''Jak na používání aktivizačních metod reagují učitelé? Vyžadují metody náročnější přípravu na výuku?''<br /> <br /> *''Jaké jsou nevýhody aktivizačních metod ve výuce?''<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> *''Bere se při používání aktivizačních metod v úvahu také individualita žáků, nebo se jedná spíše o zavádění metod například pro celou třídu, ročník...?''<br /> <br /> *''Jak se k zavádění těchto metod do tradiční výuky staví starší generace učitelů?''<br /> <br /> *''Existuje nějaký ověřený &quot;seznam&quot; institucí, které tyto metody (úspěšně) aplikují, nebo nikdo neví, jak to ve skutečnosti v praxi je a mluvíme stále o teorii? ''<br /> <br /> Vojtěch Vašíček<br /> <br /> *''Aktivizační metody ve výuce se mi jeví jako skvělé pro menší třídy. Jak je to ale s jejich využitelností ve třídách, kde je více než dvacet žáků?''<br /> <br /> *''Obešla by se aktivizační metoda bez &quot;klasické&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem stát podporuje tyto metody? Je zde nějaká snaha o plošné začlenění těchto metod do výuky?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=50193 2015-02-11T16:49:09Z

<p>382631: /* Adam Herout: Tao diplomky (19. 2.) */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. února 2015''' (pokud nebudou známa všechna témata, tak samozřejmě i později). Ke každému tématu se můžou zapsat maximálně 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte také k připravení tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Před přednáškou na tuto stránku zapište tři jedinečné (tedy do té doby u nikoho neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položte alespoň jeden dotaz. Pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, položte dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do čtvrteční půlnoci. Úkoly odevzdávejte do Odevzdávárny v IS. Vybraná shrnutí budou vydána na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Pavlu Minaříkovou - pa.minarikova@mail.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2015==<br /> <br /> ''Zapište své jméno pod název vybrané přednášky, později pod něj doplňte dotazy. Zkuste prosím u dotazů dodržovat jednotné formátování (odrážky vyrobíte pomocí hvězdičky). Prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale maximálně 4. Disclaimer: Názvy přednášek se ještě můžou změnit.''<br /> <br /> ===Adam Herout: Tao diplomky (19. 2.)===<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> ===Ján Simkanič: Jak přemýšlet o médiích ve světle mediální revoluce (26. 2.)===<br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> Bedřich Musil<br /> * Remediace starých médií v nová - jak je vnímáte?<br /> * Informační přesycenost - jak se orientovat v takovém prostředí?<br /> * Důležitost mediální gramotnosti - vidíte ji jako rostoucí nebo nikoli?<br /> <br /> ===Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu (5. 3.)===<br /> Alena Brožová<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> ===To Be Announced (12. 3.)===<br /> <br /> ===To Be Announced (19. 3.)===<br /> <br /> ===Milan Turčáni: E-learning (26. 3.)===<br /> <br /> ===Jaroslav Cír Trendy v marketingovém výzkumu (2. 4.)===<br /> Anna Pilnajová<br /> <br /> Bedřich Musil<br /> <br /> ===Vojtěch Kořen: Tvorba firemních vzdělávacích systémů (9. 4.)===<br /> Alena Brožová<br /> <br /> ===Jiří Štěpán: Personalizace dat (16. 4.)===<br /> <br /> ===Michael Stencl: Modern(í) Business Analyst — teorie a praxe nebo mýty a realita? (23. 4.)===<br /> <br /> ===Maté Tóth: Digitisation and creative re-use (30. 4.)===<br /> <br /> ===Roman Šihorík: DIKDA (7. 5.)===<br /> <br /> ===Viktor Kustein: Prokrastinace (14. 5.)===<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> Aké sú podľa vás základné &quot;pravidlá/body&quot;, na ktoré je potrebné myslieť pri spracovávaní informácií, tak aby boli zrozumiteľné pre cieľovú skupinu?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Existuje reálná možnost najít právně legitimní způsob uznání jednání Pirátské strany z pohledu provozování internetových stránek s obsahem porušující autorská práva?<br /> <br /> - Je současná potřeba sdílení soukromých informací v rámci sociálních sítí jenom krátkodobou sezónní atrakcí nebo dlouhodobým a do jisté míry očekávatelným trendem? <br /> <br /> - Probíhá či probíhal v souvislosti s blížícími se volbami nějaký výzkum zaměřující se na relativní úbytek věrohodnosti informací v rámci předvolebních kampaní?<br /> <br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> * Jaké organizace u nás jsou zapojeny do Konceptu snadno srozumitelných informací (např. knihovny)?<br /> <br /> * Jsou v rámci projektu Cesty naplánovány nějaké nové akce, semináře atd. ?<br /> <br /> * Mohla byste uvést některé nové technologie usnadňující vyhledávání informací lidem s mentálním postižením?<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Jak jsou vybírány nové knihy, které nakladatelství Jan Melvil Publishing vydá?<br /> *''Jaký informační kanál (web, blog, Facebook, Twitter,...), který používá JMP pro propagaci nových knih, nejvíce ovlivňuje zákazníky při nákupu knih? Lze to zjistit?<br /> *''Existuje podle vás nějaký trend v prodeji knih, který v zahraničí funguje, ale v ČR by fungovat nemohl? <br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> *''Proč jste se rozhodl vydávat knihy zaměřené na osobní rozvoj?''<br /> <br /> *''Můžete porovnat prodej tištěných knih verzus e-knihy, která forma je v současnosti více oblíbená u čtenářů?''<br /> <br /> *''Jaká jsou největší úskalí malého nakladatelství?''<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> *''Myslíte že se v budoucnosti dočkáme zlevnění elektronických knih?''<br /> <br /> *''Kolik lidí v současnosti Jan Melvil Publishing zaměstnává?''<br /> <br /> *''Jakou vidíte budoucnost pro malá nakladatelství?''<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> *''Čím si vysvětlujete velmi nízký výskyt informací o lokační analýze na českém webu?''<br /> *''Jaké jsou možnosti aplikace lokační analýzy v oblasti informačního vzdělávání?''<br /> *''Z jakých zdrojů lze čerpat při přípravě a realizaci lokační analýzy?''<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> *''Myslíte si, že sa v ČR/SR na lokačnú analýzu nekladie dostatočný dôraz, prípadne niekedy úplne zabúda? Niektorí študenti marketingu o nej ani nepočuli.''<br /> *''S kým spolupracujete pri tvorbe lokačnej analýzy?''<br /> <br /> *''V akých situáciách je lokačná analýza nevyhnutnosťou?''<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> *''Do jakých zemí chcete expandovat, co říkáte na východní Evropu?''<br /> *''Účastníte se různých Start-up soutěží, pokud ano jakých?''<br /> *''Proč máte v týmu pouze 1 ženu?''<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> *Na jakou největší překážku můžeme při lokační analýze narazit?<br /> *Jaká je největší přednost lokační analýzy? Jaké souvislosti pomocí ní lze objevit?<br /> *Jaké jsou aktuální trendy v oblasti lokační analýzy?<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> *''Je nějaké doporučení, jak rychle při prezentaci mluvit?''<br /> <br /> *''Záleží volba oblečení na našich posluchačích nebo bychom měli volit vždy formální styl?''<br /> <br /> *''Používáte před prezentací nějaká cvičení na rozmluvení?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> *''Jste profesionál v prezentačních dovednostech, trápí Vás při prezentaci tréma?''<br /> <br /> *''Existuje pomůcka, která pomůže prezentujícímu zmírnit stres a trému?''<br /> <br /> *''Jakých chyb se prezentující nejčastěji dopouští?''<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíš si, že existují obory, jejichž studenti by měli mít i povinné semináře o prezentování kvůli jejich budoucímu povolání?''<br /> <br /> *''Vnímáš problém, že prezentujícím jde více o to, jak prezentují než o obsah a účel prezentace? Mám na myslí třeba nejrůznější barcampy.''<br /> <br /> *''Jak při prezentaci pracovat s kvantem informací - je lepší mít dobře připravenou doplňující prezentaci s obrázky a k tomu spíše povídat nebo je lepší v podstatě číst to stejné, co je na obrazovce?''<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> *''Máte vy sám nějaké &quot;prezentační zlozvyky&quot;, kterých se vám těžko zbavuje?<br /> <br /> *''Je možné, aby každý kdo se naučil prezentovat (díky školením, knihám atd.) působil v důsledku při svých prezentacích přirozeně? Co s tím, když naučená gesta a postupy při prezentování působí naopak rušivě?<br /> <br /> *''Nevytrácí se osobitost z prezentací tím, že se snažíme do každého detailu prezentování vnést ty &quot;správné postupy&quot;?<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> ''Zabýváte se Google produkty, jaký je Váš názor na rozvoj/stagnaci a využitelnost Google+?'' <br /> <br /> ''Jak vnímáte důležitost osobního (face-to-face) setkávání členů globálních komunit?''<br /> <br /> ''Název Vaší přednášky zní celkem fatalisticky, dá se to chápat tak, že podle vašeho názoru tradiční vzdělávání už nemá v současném světě místo?'' <br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> ''Jak je zajištěna komunikace a spolupráce mezi jednotlivými globálními komunitami?''<br /> <br /> ''Jakou by měla mít globální komunita strukturu, aby efektivně fungovala?''<br /> <br /> ''Jaký vliv může mít podpora rozvoje globálních komunit na informační společnost?''<br /> <br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: Motivace k profesnímu růstu učitelů ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Jakým procentem by se podle Vašeho názoru dal vyjádřit počet škol (základních), které se zapojují do projektů, rozvoje a budování podobně jako Vy?<br /> <br /> - Co považujete za svůj dosavadně největší profesní úspěch v oblasti školství?<br /> <br /> - Kým jste se nechal pro svou práci nejvíce inspirovat a jaká je Vaše dlouhodobá motivace?<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> ''Jaké jsou v současné době možnosti dalšího vzdělávání pro pedagogy po skončení aktivního studia?''<br /> <br /> ''Poměrně často se hovoří o tom, že by pedagogové měli mít pauzu (třeba i víc než rok) na další vzdělávání, myslíte si, že je to dobrý nápad? Využívá se tento systém někde v zahraničí?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký výzkum, kolik procent pedagogů se vzdělává i po ukončení studia a nástupu do praxe?''<br /> <br /> Saskia Kasardová<br /> <br /> &quot; Čo robiť, ak sú učitelia svojimi žiakmi demotivovaní &quot;<br /> <br /> &quot; Ako motivovať deti aby sa chceli učiť (aby ich to zaujímalo), aké zaujímavé formy učitelia vyžívajú? &quot;<br /> <br /> &quot; Ako si vybudovať rešpekt a mať v triede zároveň priateľskú atmosféru? &quot;<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> ''Can you think of some interesting areas where we would't normally expect linked data to be used?''<br /> <br /> ''In which stage of implementation progress of linked data and semanctic web do you think we currently are?''<br /> <br /> ''Would it be necesarry to develop new search engines for this solution or would it be enough to upgrade current ones?''<br /> <br /> Marcela Střelcová<br /> <br /> ''What is the current state of semantic web and what is your prediction of its near future?''<br /> <br /> ''Do you think that situation around linked data has changed in recent years and nowadays it is therefore easier to expose, share and connect data on the web?''<br /> <br /> ''What is your opinion on semantic web in relation to censorship and privacy?''<br /> <br /> === Sheila Weber: Blended information behaviour and information literacy for 21st Century life ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> ''Existují nástroje na kontrolu dodržování informační etiky při zadávání veřejných zakázek? Jak se v praxi zjišťuje/měří, zda byla zajištěna dostatečná informovanost široké veřejnosti o zadaném výběrovém řízení?''<br /> <br /> ''Jaké jsou podle Vás pozitivní kroky, které v uplynulých letech vedly ke zlepšení státní informační etiky ve smyslu zajištění lepší informovanosti občanů a zpřístupnění informací? V čem se naopak ještě může stát zlepšit, příp. kde si vzít příklady, jak to &quot;dělat lépe&quot;?''<br /> <br /> ''Na jaké oblasti by se měla informační ekologie zaměřit v budoucnu ve spojitosti s rozvojem informačních technologií?''<br /> <br /> <br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> ''Je možné, že se v budoucnu budou moci principy informační ekologie aplikovat na větší a komplexnější celky než jsou informační systémy organizací?''<br /> <br /> ''Pokud má být cílem informační ekologie stav, ve kterém co největší množství lidí dostává co nejkvalitnější informace, kdo rozhoduje o tom, která informace je kvalitní a měla by být tedy při vyhledávání preferována?''<br /> <br /> ''Obecně je přijímáno jako nelegální a neetické sdílení digitálního materiálu prostřednictvím peer-to-peer sítí. Jaký je váš názor na tuto problematiku? Je podle vás možné, že jednou bude takovéto šíření dat legislativně uznáno, když je už dnes tak masivně využíváno a technologie zde zřejmě předbíhá zákon?''<br /> <br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> &quot;Mala by sa informačná ekológia zameriavať skôr na technológie alebo na ľudské aktivity, na ktoré tieto technológie služia?&quot;<br /> <br /> &quot;Môžeme model informačnej ekológie chápať ako metaforu ku klasickému biologickému modelu? Ak áno, aká sú medzi nimi paralely?&quot;<br /> <br /> &quot;Myslíte si, že je informačná ekológia práve ten prvok, ktorý dokáže nájsť tú správnu cestu a hladinu vo vzťahu medzi technológiami, človekom a ich vzájomnom prepojení v každodennom živote?&quot;<br /> <br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> &quot;Je podľa vás možné v budúcnosti dosiahnuť &quot;ekologicky čisté a dokonalé&quot; informačné prostredie? Ak áno, za akých podmienok?&quot;<br /> <br /> &quot;Nakoľko je podľa vás dodržiavaná informačná etika na sociálnych sieťach - či už tvorcami, administrátormi alebo samotnými <br /> použivateľmi?&quot;<br /> <br /> &quot;Prispelo by povinné pravidelné vzdelávanie o problematike informačnej ekológie a etiky pre ľudí, ktorí sa profesionálne venujú spostredkovávaniu <br /> informácií k tomu, aby sa zvýšila úroveň inf. vedy a ekológie?&quot; <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Josef Bartoš<br /> <br /> ''Neměla by být stanovena kriteria, která by v případě zálohování již jednou zveřejněných informací určovala, jaké informace jsou ve vztahu ke svému autoru příliš citlivé a byla by ze záloh odstraněna nadobro, aby nemohla mít negativní dopad vůči osobám, kterých se týká a které již daly najevo svůj úmysl z běžných veřejných přístupů informaci odstranit ( např. smazáním webu), a pokud ano, tak jaká kriteria by to měla být?''<br /> <br /> ''Základem informační ekologie je zpracovávání dat, aby bylo umožněna větší míra dostupnosti kvalitních informací, přesto si myslím, že jakékoliv zpracování informace má vliv na její obsah a mění kontext, ke kterému má informace vztah. Jakým způsobem dochází tedy k určení hranice, kde jde stále ještě o užitečné zpracování informace, a kdy již dochází k její změně? Jaké základní principy jsou tedy v této souvislosti uplatňovány a zda platí absolutně, popřípadě zda jsou přípustné výjimky při realizaci této činnosti?''<br /> <br /> ''Jakým způsobem bývají implementovány principy a přístupy při aplikaci informační ekologie? Z hlediska legislativní úpravy se jedná dle mého názoru zřejmě o těžko uchopitelnou materii, ať již v realitě právního řádu jednotlivých států, nebo na úrovní mezinárodních smluv, či v oblasti soft-law, proto by mě zajímalo jakým reálným způsobem se profiluje legitimní autorita stanovující zásadní pravidla při aplikaci informační ekologie''<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je možné měřit efektivitu výuky zahrnující tyto aktivizační metody?''<br /> <br /> *''Máte vyzkoušené, které aktivizační metody jsou nejvíce vhodné a zároveň nejzábavnější pro žáky 1. a 2. stupně ZŠ a pro žáky SŠ?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem vzděláváte ostatní učitele, aby do své výuky zahrnovali tyto metody? Pořádáte semináře, konference či jiné akce?''<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> ''Je dobré učit všechno s použitím aktivizačních metod?''<br /> <br /> ''Jaký máte názor na využití moderních technologií (notebooky, tablety atd.) v rámci aktivizačních metod, mohou pomáhat, nebo spíše uškodit?''<br /> <br /> ''S jakým ohlasem se aktivizační metody setkávají u učitelů, u žáků a u rodičů? ''<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> • ''Jaké jsou možnosti a meze využití aktivizačních metod?''<br /> <br /> • ''Jaký význam mají aktivizační metody z hlediska rozvoje žáka? Jaké stránky osobnosti se rozvíjejí a kultivují?''<br /> <br /> • ''Jak aktivizovat a mobilizovat žáky k intenzivní činnosti?''<br /> <br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je vhodné využívat aktivizační metody ve výuce už od 1. třídy ZŠ?''<br /> <br /> *''Jsou předměty, které se pomocí aktivizačních metod učit nedají, respektive se to neosvědčilo?''<br /> <br /> *''Zapojují se žáci a studenti do výuky více, když se využívá aktivizační metoda?''<br /> <br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *''Jakým konkrétním způsobem jsou aktivizační metody implementovány do &quot;tradiční&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jak žáci na tyto metody reagují?''<br /> <br /> *''Myslíte, že mají aktivizační metody potenciál se stát plnohodnotnou součástí výuky?''<br /> <br /> Jakub Horák<br /> *''Jaké metody patří mezi nejpoužívanější?''<br /> <br /> *''Jak na používání aktivizačních metod reagují učitelé? Vyžadují metody náročnější přípravu na výuku?''<br /> <br /> *''Jaké jsou nevýhody aktivizačních metod ve výuce?''<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> *''Bere se při používání aktivizačních metod v úvahu také individualita žáků, nebo se jedná spíše o zavádění metod například pro celou třídu, ročník...?''<br /> <br /> *''Jak se k zavádění těchto metod do tradiční výuky staví starší generace učitelů?''<br /> <br /> *''Existuje nějaký ověřený &quot;seznam&quot; institucí, které tyto metody (úspěšně) aplikují, nebo nikdo neví, jak to ve skutečnosti v praxi je a mluvíme stále o teorii? ''<br /> <br /> Vojtěch Vašíček<br /> <br /> *''Aktivizační metody ve výuce se mi jeví jako skvělé pro menší třídy. Jak je to ale s jejich využitelností ve třídách, kde je více než dvacet žáků?''<br /> <br /> *''Obešla by se aktivizační metoda bez &quot;klasické&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem stát podporuje tyto metody? Je zde nějaká snaha o plošné začlenění těchto metod do výuky?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=50110 2015-02-09T13:06:50Z

<p>382631: /* Adam Herout: Tao diplomky (19. 2.) */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. února 2015''' (pokud nebudou známa všechna témata, tak samozřejmě i později). Ke každému tématu se můžou zapsat maximálně 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte také k připravení tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Před přednáškou na tuto stránku zapište tři jedinečné (tedy do té doby u nikoho neuvedené) odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položte alespoň jeden dotaz. Pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, položte dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do čtvrteční půlnoci. Úkoly odevzdávejte do Odevzdávárny v IS. Vybraná shrnutí budou vydána na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Pavlu Minaříkovou - pa.minarikova@mail.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2015==<br /> <br /> ''Zapište své jméno pod název vybrané přednášky, později pod něj doplňte dotazy. Zkuste prosím u dotazů dodržovat jednotné formátování (odrážky vyrobíte pomocí hvězdičky). Prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale maximálně 4. Disclaimer: Názvy přednášek se ještě můžou změnit.''<br /> <br /> ===Adam Herout: Tao diplomky (19. 2.)===<br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Ján Simkanič: Jak přemýšlet o médiích ve světle mediální revoluce (26. 2.)===<br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> ===Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu (5. 3.)===<br /> Alena Brožová<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> ===To Be Announced (12. 3.)===<br /> <br /> ===To Be Announced (19. 3.)===<br /> <br /> ===Milan Turčáni: E-learning (26. 3.)===<br /> <br /> ===Jaroslav Cír Trendy v marketingovém výzkumu (2. 4.)===<br /> Anna Pilnajová<br /> <br /> ===Vojtěch Kořen: Tvorba firemních vzdělávacích systémů (9. 4.)===<br /> Alena Brožová<br /> <br /> ===Jiří Štěpán: Personalizace dat (16. 4.)===<br /> <br /> ===Michael Stencl: Modern(í) Business Analyst — teorie a praxe nebo mýty a realita? (23. 4.)===<br /> <br /> ===Maté Tóth: Digitisation and creative re-use (30. 4.)===<br /> <br /> ===Roman Šihorík: DIKDA (7. 5.)===<br /> <br /> ===Viktor Kustein: Prokrastinace (14. 5.)===<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> Aké sú podľa vás základné &quot;pravidlá/body&quot;, na ktoré je potrebné myslieť pri spracovávaní informácií, tak aby boli zrozumiteľné pre cieľovú skupinu?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Existuje reálná možnost najít právně legitimní způsob uznání jednání Pirátské strany z pohledu provozování internetových stránek s obsahem porušující autorská práva?<br /> <br /> - Je současná potřeba sdílení soukromých informací v rámci sociálních sítí jenom krátkodobou sezónní atrakcí nebo dlouhodobým a do jisté míry očekávatelným trendem? <br /> <br /> - Probíhá či probíhal v souvislosti s blížícími se volbami nějaký výzkum zaměřující se na relativní úbytek věrohodnosti informací v rámci předvolebních kampaní?<br /> <br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> * Jaké organizace u nás jsou zapojeny do Konceptu snadno srozumitelných informací (např. knihovny)?<br /> <br /> * Jsou v rámci projektu Cesty naplánovány nějaké nové akce, semináře atd. ?<br /> <br /> * Mohla byste uvést některé nové technologie usnadňující vyhledávání informací lidem s mentálním postižením?<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Jak jsou vybírány nové knihy, které nakladatelství Jan Melvil Publishing vydá?<br /> *''Jaký informační kanál (web, blog, Facebook, Twitter,...), který používá JMP pro propagaci nových knih, nejvíce ovlivňuje zákazníky při nákupu knih? Lze to zjistit?<br /> *''Existuje podle vás nějaký trend v prodeji knih, který v zahraničí funguje, ale v ČR by fungovat nemohl? <br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> *''Proč jste se rozhodl vydávat knihy zaměřené na osobní rozvoj?''<br /> <br /> *''Můžete porovnat prodej tištěných knih verzus e-knihy, která forma je v současnosti více oblíbená u čtenářů?''<br /> <br /> *''Jaká jsou největší úskalí malého nakladatelství?''<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> *''Myslíte že se v budoucnosti dočkáme zlevnění elektronických knih?''<br /> <br /> *''Kolik lidí v současnosti Jan Melvil Publishing zaměstnává?''<br /> <br /> *''Jakou vidíte budoucnost pro malá nakladatelství?''<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> *''Čím si vysvětlujete velmi nízký výskyt informací o lokační analýze na českém webu?''<br /> *''Jaké jsou možnosti aplikace lokační analýzy v oblasti informačního vzdělávání?''<br /> *''Z jakých zdrojů lze čerpat při přípravě a realizaci lokační analýzy?''<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> *''Myslíte si, že sa v ČR/SR na lokačnú analýzu nekladie dostatočný dôraz, prípadne niekedy úplne zabúda? Niektorí študenti marketingu o nej ani nepočuli.''<br /> *''S kým spolupracujete pri tvorbe lokačnej analýzy?''<br /> <br /> *''V akých situáciách je lokačná analýza nevyhnutnosťou?''<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> *''Do jakých zemí chcete expandovat, co říkáte na východní Evropu?''<br /> *''Účastníte se různých Start-up soutěží, pokud ano jakých?''<br /> *''Proč máte v týmu pouze 1 ženu?''<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> *Na jakou největší překážku můžeme při lokační analýze narazit?<br /> *Jaká je největší přednost lokační analýzy? Jaké souvislosti pomocí ní lze objevit?<br /> *Jaké jsou aktuální trendy v oblasti lokační analýzy?<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> *''Je nějaké doporučení, jak rychle při prezentaci mluvit?''<br /> <br /> *''Záleží volba oblečení na našich posluchačích nebo bychom měli volit vždy formální styl?''<br /> <br /> *''Používáte před prezentací nějaká cvičení na rozmluvení?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> *''Jste profesionál v prezentačních dovednostech, trápí Vás při prezentaci tréma?''<br /> <br /> *''Existuje pomůcka, která pomůže prezentujícímu zmírnit stres a trému?''<br /> <br /> *''Jakých chyb se prezentující nejčastěji dopouští?''<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíš si, že existují obory, jejichž studenti by měli mít i povinné semináře o prezentování kvůli jejich budoucímu povolání?''<br /> <br /> *''Vnímáš problém, že prezentujícím jde více o to, jak prezentují než o obsah a účel prezentace? Mám na myslí třeba nejrůznější barcampy.''<br /> <br /> *''Jak při prezentaci pracovat s kvantem informací - je lepší mít dobře připravenou doplňující prezentaci s obrázky a k tomu spíše povídat nebo je lepší v podstatě číst to stejné, co je na obrazovce?''<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> *''Máte vy sám nějaké &quot;prezentační zlozvyky&quot;, kterých se vám těžko zbavuje?<br /> <br /> *''Je možné, aby každý kdo se naučil prezentovat (díky školením, knihám atd.) působil v důsledku při svých prezentacích přirozeně? Co s tím, když naučená gesta a postupy při prezentování působí naopak rušivě?<br /> <br /> *''Nevytrácí se osobitost z prezentací tím, že se snažíme do každého detailu prezentování vnést ty &quot;správné postupy&quot;?<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> ''Zabýváte se Google produkty, jaký je Váš názor na rozvoj/stagnaci a využitelnost Google+?'' <br /> <br /> ''Jak vnímáte důležitost osobního (face-to-face) setkávání členů globálních komunit?''<br /> <br /> ''Název Vaší přednášky zní celkem fatalisticky, dá se to chápat tak, že podle vašeho názoru tradiční vzdělávání už nemá v současném světě místo?'' <br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> ''Jak je zajištěna komunikace a spolupráce mezi jednotlivými globálními komunitami?''<br /> <br /> ''Jakou by měla mít globální komunita strukturu, aby efektivně fungovala?''<br /> <br /> ''Jaký vliv může mít podpora rozvoje globálních komunit na informační společnost?''<br /> <br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: Motivace k profesnímu růstu učitelů ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Jakým procentem by se podle Vašeho názoru dal vyjádřit počet škol (základních), které se zapojují do projektů, rozvoje a budování podobně jako Vy?<br /> <br /> - Co považujete za svůj dosavadně největší profesní úspěch v oblasti školství?<br /> <br /> - Kým jste se nechal pro svou práci nejvíce inspirovat a jaká je Vaše dlouhodobá motivace?<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> ''Jaké jsou v současné době možnosti dalšího vzdělávání pro pedagogy po skončení aktivního studia?''<br /> <br /> ''Poměrně často se hovoří o tom, že by pedagogové měli mít pauzu (třeba i víc než rok) na další vzdělávání, myslíte si, že je to dobrý nápad? Využívá se tento systém někde v zahraničí?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký výzkum, kolik procent pedagogů se vzdělává i po ukončení studia a nástupu do praxe?''<br /> <br /> Saskia Kasardová<br /> <br /> &quot; Čo robiť, ak sú učitelia svojimi žiakmi demotivovaní &quot;<br /> <br /> &quot; Ako motivovať deti aby sa chceli učiť (aby ich to zaujímalo), aké zaujímavé formy učitelia vyžívajú? &quot;<br /> <br /> &quot; Ako si vybudovať rešpekt a mať v triede zároveň priateľskú atmosféru? &quot;<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> ''Can you think of some interesting areas where we would't normally expect linked data to be used?''<br /> <br /> ''In which stage of implementation progress of linked data and semanctic web do you think we currently are?''<br /> <br /> ''Would it be necesarry to develop new search engines for this solution or would it be enough to upgrade current ones?''<br /> <br /> Marcela Střelcová<br /> <br /> ''What is the current state of semantic web and what is your prediction of its near future?''<br /> <br /> ''Do you think that situation around linked data has changed in recent years and nowadays it is therefore easier to expose, share and connect data on the web?''<br /> <br /> ''What is your opinion on semantic web in relation to censorship and privacy?''<br /> <br /> === Sheila Weber: Blended information behaviour and information literacy for 21st Century life ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> ''Existují nástroje na kontrolu dodržování informační etiky při zadávání veřejných zakázek? Jak se v praxi zjišťuje/měří, zda byla zajištěna dostatečná informovanost široké veřejnosti o zadaném výběrovém řízení?''<br /> <br /> ''Jaké jsou podle Vás pozitivní kroky, které v uplynulých letech vedly ke zlepšení státní informační etiky ve smyslu zajištění lepší informovanosti občanů a zpřístupnění informací? V čem se naopak ještě může stát zlepšit, příp. kde si vzít příklady, jak to &quot;dělat lépe&quot;?''<br /> <br /> ''Na jaké oblasti by se měla informační ekologie zaměřit v budoucnu ve spojitosti s rozvojem informačních technologií?''<br /> <br /> <br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> ''Je možné, že se v budoucnu budou moci principy informační ekologie aplikovat na větší a komplexnější celky než jsou informační systémy organizací?''<br /> <br /> ''Pokud má být cílem informační ekologie stav, ve kterém co největší množství lidí dostává co nejkvalitnější informace, kdo rozhoduje o tom, která informace je kvalitní a měla by být tedy při vyhledávání preferována?''<br /> <br /> ''Obecně je přijímáno jako nelegální a neetické sdílení digitálního materiálu prostřednictvím peer-to-peer sítí. Jaký je váš názor na tuto problematiku? Je podle vás možné, že jednou bude takovéto šíření dat legislativně uznáno, když je už dnes tak masivně využíváno a technologie zde zřejmě předbíhá zákon?''<br /> <br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> &quot;Mala by sa informačná ekológia zameriavať skôr na technológie alebo na ľudské aktivity, na ktoré tieto technológie služia?&quot;<br /> <br /> &quot;Môžeme model informačnej ekológie chápať ako metaforu ku klasickému biologickému modelu? Ak áno, aká sú medzi nimi paralely?&quot;<br /> <br /> &quot;Myslíte si, že je informačná ekológia práve ten prvok, ktorý dokáže nájsť tú správnu cestu a hladinu vo vzťahu medzi technológiami, človekom a ich vzájomnom prepojení v každodennom živote?&quot;<br /> <br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> &quot;Je podľa vás možné v budúcnosti dosiahnuť &quot;ekologicky čisté a dokonalé&quot; informačné prostredie? Ak áno, za akých podmienok?&quot;<br /> <br /> &quot;Nakoľko je podľa vás dodržiavaná informačná etika na sociálnych sieťach - či už tvorcami, administrátormi alebo samotnými <br /> použivateľmi?&quot;<br /> <br /> &quot;Prispelo by povinné pravidelné vzdelávanie o problematike informačnej ekológie a etiky pre ľudí, ktorí sa profesionálne venujú spostredkovávaniu <br /> informácií k tomu, aby sa zvýšila úroveň inf. vedy a ekológie?&quot; <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Josef Bartoš<br /> <br /> ''Neměla by být stanovena kriteria, která by v případě zálohování již jednou zveřejněných informací určovala, jaké informace jsou ve vztahu ke svému autoru příliš citlivé a byla by ze záloh odstraněna nadobro, aby nemohla mít negativní dopad vůči osobám, kterých se týká a které již daly najevo svůj úmysl z běžných veřejných přístupů informaci odstranit ( např. smazáním webu), a pokud ano, tak jaká kriteria by to měla být?''<br /> <br /> ''Základem informační ekologie je zpracovávání dat, aby bylo umožněna větší míra dostupnosti kvalitních informací, přesto si myslím, že jakékoliv zpracování informace má vliv na její obsah a mění kontext, ke kterému má informace vztah. Jakým způsobem dochází tedy k určení hranice, kde jde stále ještě o užitečné zpracování informace, a kdy již dochází k její změně? Jaké základní principy jsou tedy v této souvislosti uplatňovány a zda platí absolutně, popřípadě zda jsou přípustné výjimky při realizaci této činnosti?''<br /> <br /> ''Jakým způsobem bývají implementovány principy a přístupy při aplikaci informační ekologie? Z hlediska legislativní úpravy se jedná dle mého názoru zřejmě o těžko uchopitelnou materii, ať již v realitě právního řádu jednotlivých států, nebo na úrovní mezinárodních smluv, či v oblasti soft-law, proto by mě zajímalo jakým reálným způsobem se profiluje legitimní autorita stanovující zásadní pravidla při aplikaci informační ekologie''<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je možné měřit efektivitu výuky zahrnující tyto aktivizační metody?''<br /> <br /> *''Máte vyzkoušené, které aktivizační metody jsou nejvíce vhodné a zároveň nejzábavnější pro žáky 1. a 2. stupně ZŠ a pro žáky SŠ?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem vzděláváte ostatní učitele, aby do své výuky zahrnovali tyto metody? Pořádáte semináře, konference či jiné akce?''<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> ''Je dobré učit všechno s použitím aktivizačních metod?''<br /> <br /> ''Jaký máte názor na využití moderních technologií (notebooky, tablety atd.) v rámci aktivizačních metod, mohou pomáhat, nebo spíše uškodit?''<br /> <br /> ''S jakým ohlasem se aktivizační metody setkávají u učitelů, u žáků a u rodičů? ''<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> • ''Jaké jsou možnosti a meze využití aktivizačních metod?''<br /> <br /> • ''Jaký význam mají aktivizační metody z hlediska rozvoje žáka? Jaké stránky osobnosti se rozvíjejí a kultivují?''<br /> <br /> • ''Jak aktivizovat a mobilizovat žáky k intenzivní činnosti?''<br /> <br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je vhodné využívat aktivizační metody ve výuce už od 1. třídy ZŠ?''<br /> <br /> *''Jsou předměty, které se pomocí aktivizačních metod učit nedají, respektive se to neosvědčilo?''<br /> <br /> *''Zapojují se žáci a studenti do výuky více, když se využívá aktivizační metoda?''<br /> <br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *''Jakým konkrétním způsobem jsou aktivizační metody implementovány do &quot;tradiční&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jak žáci na tyto metody reagují?''<br /> <br /> *''Myslíte, že mají aktivizační metody potenciál se stát plnohodnotnou součástí výuky?''<br /> <br /> Jakub Horák<br /> *''Jaké metody patří mezi nejpoužívanější?''<br /> <br /> *''Jak na používání aktivizačních metod reagují učitelé? Vyžadují metody náročnější přípravu na výuku?''<br /> <br /> *''Jaké jsou nevýhody aktivizačních metod ve výuce?''<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> *''Bere se při používání aktivizačních metod v úvahu také individualita žáků, nebo se jedná spíše o zavádění metod například pro celou třídu, ročník...?''<br /> <br /> *''Jak se k zavádění těchto metod do tradiční výuky staví starší generace učitelů?''<br /> <br /> *''Existuje nějaký ověřený &quot;seznam&quot; institucí, které tyto metody (úspěšně) aplikují, nebo nikdo neví, jak to ve skutečnosti v praxi je a mluvíme stále o teorii? ''<br /> <br /> Vojtěch Vašíček<br /> <br /> *''Aktivizační metody ve výuce se mi jeví jako skvělé pro menší třídy. Jak je to ale s jejich využitelností ve třídách, kde je více než dvacet žáků?''<br /> <br /> *''Obešla by se aktivizační metoda bez &quot;klasické&quot; výuky?''<br /> <br /> *''Jakým způsobem stát podporuje tyto metody? Je zde nějaká snaha o plošné začlenění těchto metod do výuky?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=44083 2014-10-11T17:00:20Z

<p>382631: /* Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 24. září 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Hanu Habermannovou - hana.habermannova@phil.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> Aké sú podľa vás základné &quot;pravidlá/body&quot;, na ktoré je potrebné myslieť pri spracovávaní informácií, tak aby boli zrozumiteľné pre cieľovú skupinu?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> - Existuje reálná možnost najít právně legitimní způsob uznání jednání Pirátské strany z pohledu provozování internetových stránek s obsahem porušující autorská práva?<br /> <br /> - Je současná potřeba sdílení soukromých informací v rámci sociálních sítí jenom krátkodobou sezónní atrakcí nebo dlouhodobým a do jisté míry očekávatelným trendem? <br /> <br /> - Probíhá či probíhal v souvislosti s blížícími se volbami nějaký výzkum zaměřující se na relativní úbytek věrohodnosti informací v rámci předvolebních kampaní?<br /> <br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> * Jaké organizace u nás jsou zapojeny do Konceptu snadno srozumitelných informací (např. knihovny)?<br /> <br /> * Jsou v rámci projektu Cesty naplánovány nějaké nové akce, semináře atd. ?<br /> <br /> * Mohla byste uvést některé nové technologie usnadňující vyhledávání informací lidem s mentálním postižením?<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Jak jsou vybírány nové knihy, které nakladatelství Jan Melvil Publishing vydá?<br /> *''Jaký informační kanál (web, blog, Facebook, Twitter,...), který používá JMP pro propagaci nových knih, nejvíce ovlivňuje zákazníky při nákupu knih? Lze to zjistit?<br /> *''Existuje podle vás nějaký trend v prodeji knih, který v zahraničí funguje, ale v ČR by fungovat nemohl? <br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> *''Proč jste se rozhodl vydávat knihy zaměřené na osobní rozvoj?''<br /> <br /> *''Můžete porovnat prodej tištěných knih verzus e-knihy, která forma je v současnosti více oblíbená u čtenářů?''<br /> <br /> *''Jaká jsou největší úskalí malého nakladatelství?''<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> * Co vidíte jako nejvýznamnější trend, který se v nejbližší době projeví na českém knižním trhu?<br /> <br /> * Myslíte si, že snížení či zrušení DPH na knihy pomáhá zlepšit finanční dostupnost knih pro všechny, nebo jde spíše o zájem nakladatelů a jejich prospěch?<br /> <br /> * Co vás motivovalo k napsání knihy o svádění žen?<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> Saskia Kasardová<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> Marcela Střelcová<br /> <br /> === Sheila Weber: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Klára Kašparová<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> ''Je dobré učit všechno s použitím aktivizačních metod?''<br /> <br /> ''Jaký máte názor na využití moderních technologií (notebooky, tablety atd.) v rámci aktivizačních metod, mohou pomáhat, nebo spíše uškodit?''<br /> <br /> ''S jakým ohlasem se aktivizační metody setkávají u učitelů, u žáků a u rodičů? ''<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> === Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu ===<br /> Filip Kotáb<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> Jakub Horák<br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=43622 2014-09-15T09:39:01Z

<p>382631: /* Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 24. září 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Hanu Habermannovou - hana.habermannova@phil.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Filip Dřímalka: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přínáší ===<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> === Vít Beran: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> === Sheila Weber: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> <br /> === Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu ===<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=39639 2014-04-08T16:14:54Z

<p>382631: /* Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 19. února 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).<br /> <br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=38497 2014-02-14T10:55:21Z

<p>382631: /* Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 19. února 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).<br /> <br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> *'''<br /> *'''<br /> *'''<br /> Žaneta Floriánová<br /> *'''<br /> *'''<br /> *'''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *'''<br /> *'''<br /> *'''<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Kreativní průmysly (''bude upřesněno'') ===<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> <br /> <br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=38492 2014-02-14T10:51:56Z

<p>382631: /* Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 19. února 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).<br /> <br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Kreativní průmysly (''bude upřesněno'') ===<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> <br /> <br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=35956 2013-10-09T06:48:25Z

<p>382631: /* Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. září 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Bude upřesněno: Bude upřesněno === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *<br /> *<br /> *<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *<br /> *<br /> *<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *<br /> *<br /> *<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> Martina Antlová<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> Hana Konečná<br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> Martina Antlová<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> <br /> Iveta Burdová<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> Filip Kotáb<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=35955 2013-10-09T06:02:05Z

<p>382631: /* Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. září 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Bude upřesněno: Bude upřesněno === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> Martina Antlová<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> Hana Konečná<br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> Martina Antlová<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> <br /> Iveta Burdová<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> Filip Kotáb<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=35954 2013-10-09T06:01:18Z

<p>382631: /* Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. září 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Bude upřesněno: Bude upřesněno === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> Hanka Habermannová<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> Martina Antlová<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> Hana Konečná<br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> Martina Antlová<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> <br /> Iveta Burdová<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> Filip Kotáb<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=35636 2013-09-16T15:27:45Z

<p>382631: /* Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 25. září 2013'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Alžbětu Karolyiovou - karolyiova@phil.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> === Vlastimil Vávrů: Jak používat webovou analytiku u začínající internetové firmy === <br /> ''téma bude upřesněno''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti === <br /> ''téma bude upřesněno''<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> Hanka Habermannová<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Copywriting === <br /> ''téma bude upřesněno''<br /> Hana Sychrová<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> === Přednášející bude upřesněn: Téma bude upřesněno ===<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ICT_gramotnost&diff=33185 2013-05-17T22:09:30Z

<p>382631: </p> <hr /> <div>Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Prvky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů <br /> ::'''2.''' Zpracování textu <br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace <br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Informační vzdělávání]]</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ICT_gramotnost&diff=33184 2013-05-17T22:08:12Z

<p>382631: </p> <hr /> <div>Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Prvky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů <br /> ::'''2.''' Zpracování textu <br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace <br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Informační vzdělávání]]</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=ICT_gramotnost&diff=33183 2013-05-17T22:05:00Z

<p>382631: </p> <hr /> <div>Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Prvky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů <br /> ::'''2.''' Zpracování textu <br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace <br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> [[Kategorie:Informační vzdělávání]]</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=32608 2013-05-16T10:21:58Z

<p>382631: /* Hesla */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> == Hesla ==<br /> * [[Historie e-learningu]]<br /> * [[Blended learning]] - Jana Lánová (382377)<br /> * [[M-learning]] - Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> * [[E-learning 2.0]] - Josef Moravec, UČO 60727<br /> * [[Game Based Learning]] - Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> * [[Learning Management Systems (LMS)]] - Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> * [[Standardy v e-learningu]] (SCORM, AICC atd.)<br /> * [[Webináře]] - Julie Haladová (382364), Michaela Weissbergerová (382463)<br /> * [[Nová média v informačním vzdělávání]] - Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> * [[Pedagogické vědní disciplíny]] - Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> * [[Andragogika]] - Martina Sochorová (382576), Iveta Jansová (383008)<br /> * [[Kolbův cyklus]] -Dominika Babáková (učo: 383964), Edita Hečová (učo: 383232)<br /> * [[Konstruktivismus]] - Miroslava Brázdová 382759, Monika Krejčová 382844 <br /> * [[Konektivismus]] - Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> * [[RWCT]]<br /> * [[Metody a formy výuky]] - Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> * [[Základní didaktické principy]] - Kateřina Mrázová (UČO 216813), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> * [[Bloomova taxonomie]] - Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> * [[Učební styly]] - Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> * [[Kompetence učitele]] - Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> * [[Model TPCK]] - Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> * [[Rámcový vzdělávací program]] - Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> * [[Role tutora v distančním vzdělávání]]- Filip Kocián, Jakub Forman <br /> * [[Historie chápání pojmu informační gramotnost]]<br /> * [[Mediální gramotnost]] - Eva Durnova (383215) a Lucie Belejova (rozpracováno!!!)<br /> * [[ICT gramotnost]] - Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413) <br /> * [[Funkční gramotnost]] - Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> * [[Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti]] - Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová <br /> * [[České instituce podporující problematiku informační gramotnosti]] - Blanka Justová, Eva Popelková<br /> * [[Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti]]<br /> * [[Standardy informační gramotnosti]] - Dalibor Bláha (322949)<br /> * [[7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL]] - Lada Kadaníková (UČO 333301), Veronika Víšková (UČO 270306)<br /> * [[BIG6 a BIG3]] - Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> * [[Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání]] - Blanka Svobodová, Martin Mašek <br /> * [[Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost]]<br /> * [[Výzkumy informační gramotnosti – přehled]] - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík <br /> * [[Klíčové kompetence (informační vzdělávání)]] - Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]<br /> [[Kategorie:Informační vzdělávání]]</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Networking&diff=31695 2013-05-11T16:37:39Z

<p>382631: /* Druhy networkingu */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Kopecká<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' sociální vztahy, obchodní vztahy, kontakty, sociální kapitál<br /> <br /> '''Synonyma:''' síťování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> : ''nadřazené'' – společnost, sociální síť<br /> <br /> :''podřazené'' - social networking, business networking, fyzický networking, virtuální networking<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> <br /> Networking je označení pro vytváření vztahů mezi lidmi, vzájemnou výměnu informací a udržování kontaktů, vedoucí k vytvoření sítě konexí. Podle Anne Boeové je networking „''procesem vytváření a spřádání osobních a profesních kontaktů s lidmi s cílem získat 1) osobní doporučení, 2) rady, 3) informace, 4) podporu a 5) energii.''“&lt;ref name=&quot;boe&quot;&gt;BOEOVÁ, Anne. ''Úspěšný networking: Zábavné a prosperující obchodní vztahy.'' Přel. Hana Loupová. 1.vyd. Brno: Jiří Alman, 2000, 228 s. Cesta k úspěchu, 3. ISBN 80-861-3510-1.&lt;/ref&gt; České synonymum pro tento pojem je síťování. Tato oblast souvisí s managementem a marketingem a vychází z teorie i praxe [[sociologie]] a ekonomie. Týká se také teambuildingu a managementu znalostí.<br /> <br /> Networking bývá realizován v síťových strukturách, sociálních, obchodních a podnikatelských sítích, fyzicky i virtuálně. Jedinci patřící do sociální sítě mají určitou výhodu, tzv. sociální kapitál. Může jít o důležité informace, vzájemné kontakty a podporu. V obchodních a podnikatelských sítích existují vedle vztahů sociálních i vztahy komerční, např. mezi zaměstnanci, kupujícími a prodávajícími.&lt;ref name=&quot;min&quot;&gt;MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. ''Networkingová studie'' [online]. Praha, březen 2010, 23 s. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/EIF_Networkingova%20studie_01.pdf&lt;/ref&gt; Ti mají ze vzájemného partnerství přínosy, ale mohou z něj plynout i rizika v případě konkurenčních vztahů.<br /> <br /> <br /> '''Networking může být:'''<br /> * '''''fyzický''''' – face-to-face komunikace např. na konferencích nebo kurzech. Jedná se většinou o situace, kdy se osoba nachází ve společnosti lidí, které nezná a snaží se s nimi navázat kontakt. Pro tyto příležitosti je výhodné mít svoji vizitku, na které bude kontakt na vás ([[e-mail]], vlastní webové stránky, [[blog]], odkaz na profil na [[Twitter]], LinkedIn či [[Facebook]], případně i telefonní číslo, název vaší firmy a další).<br /> * '''''virtuální''''' – pomocí sociálních sítí (např. LinkedIn, [[Facebook]], [[Twitter]]) nebo i formou osobního blogu atp.&lt;ref name=&quot;and&quot;&gt;ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Druhy networkingu==<br /> Networking může sloužit skupinám i jednotlivcům, podle toho bývá rozdělován na:<br /> <br /> <br /> '''1. Skupinový networking'''<br /> <br /> Skupinový networking pomáhá integrovat: <br /> * '''Zájmy''' - pomáhá vytvářet formální a neformální skupiny na základě zájmů. <br /> * '''Kapacity a kompetence''' - podporuje teambuilding, cílený rozvoj pracovních týmů, komunikaci v týmu a rozvoj týmu. <br /> * '''Znalosti ''' - podporuje knowledge management (management znalostí).&lt;ref name=&quot;min&quot;&gt;MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. ''Networkingová studie'' [online]. Praha, březen 2010, 23 s. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/EIF_Networkingova%20studie_01.pdf&lt;/ref&gt; <br /> Networking je využíván při budování firem i obchodních strategií.&lt;ref&gt;Budoucnost patří networkingu aneb Když spojíte síly. ''Spojme síly'' [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.spojmesily.cz/budoucnost-patri-networkingu-aneb-kdyz-spojite-sily&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''2. Networking pro potřeby jednotlivce'''<br /> <br /> Networking může jedincům, např. obchodníkům a podnikatelům, pomáhat zlepšovat podnikání, zvyšovat osobní vliv a podporovat jejich kariérní růst. Pomocí něj lze lépe navazovat nové kontakty, vytvářet dobrý dojem na důležité lidi, získávat nové zákazníky či získat lepší zaměstnání.<br /> <br /> Jedinec by měl:<br /> * umět komunikovat s ostatními,<br /> * sledovat své vlastní chování a vystupování a případně se poučit z vlastních chyb,<br /> * uvědomit si, co chce ostatním sdělovat,<br /> * mít do jisté míry i herecké schopnosti.&lt;ref name=&quot;and&quot;&gt;ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Networking a sociální vztahy==<br /> Networking je schopnost utvářet vztahy k lidem a mluvit s nimi. Dobré vztahy jsou základem dobrého podnikání. Lidé rádi uzavírají smlouvy a obchody s lidmi, které znají.&lt;ref name=&quot;boe&quot;&gt;BOEOVÁ, Anne. ''Úspěšný networking: Zábavné a prosperující obchodní vztahy.'' Přel. Hana Loupová. 1.vyd. Brno: Jiří Alman, 2000, 228 s. Cesta k úspěchu, 3. ISBN 80-861-3510-1.&lt;/ref&gt; Existují výzkumy, podle kterých je více než 60 % pracovních míst získáno na základě networkingu, tedy prostřednictvím známostí a doporučení.&lt;ref name=&quot;and&quot;&gt;ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Co hraje roli při networkingu a poznávání nových lidí:<br /> * '''atmosféra''', ve které se lidé nachází<br /> * '''neverbální komunikace''' – postoj a držení těla, tón hlasu&lt;ref name=&quot;and&quot;&gt;ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook&lt;/ref&gt; <br /> * '''small talk''' – úvodní konverzace, nevýznamný rozhovor, jehož cílem je odstranit bariéry mezi lidmi a nervozitu, většinou se jedná o témata z běžného života (co studujete/kde pracujete, aktuální společenské dění, kultura atp.)<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook<br /> <br /> * BOEOVÁ, Anne. ''Úspěšný networking: Zábavné a prosperující obchodní vztahy.'' Přel. Hana Loupová. 1.vyd. Brno: Jiří Alman, 2000, 228 s. Cesta k úspěchu, 3. ISBN 80-861-3510-1. <br /> <br /> * Budoucnost patří networkingu aneb Když spojíte síly. ''Spojme síly'' [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.spojmesily.cz/budoucnost-patri-networkingu-aneb-kdyz-spojite-sily<br /> <br /> * MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. ''Networkingová studie'' [online]. Praha, březen 2010, 23 s. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/EIF_Networkingova%20studie_01.pdf</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Networking&diff=31694 2013-05-11T16:37:31Z

<p>382631: /* Druhy networkingu */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Kopecká<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' sociální vztahy, obchodní vztahy, kontakty, sociální kapitál<br /> <br /> '''Synonyma:''' síťování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> : ''nadřazené'' – společnost, sociální síť<br /> <br /> :''podřazené'' - social networking, business networking, fyzický networking, virtuální networking<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> <br /> Networking je označení pro vytváření vztahů mezi lidmi, vzájemnou výměnu informací a udržování kontaktů, vedoucí k vytvoření sítě konexí. Podle Anne Boeové je networking „''procesem vytváření a spřádání osobních a profesních kontaktů s lidmi s cílem získat 1) osobní doporučení, 2) rady, 3) informace, 4) podporu a 5) energii.''“&lt;ref name=&quot;boe&quot;&gt;BOEOVÁ, Anne. ''Úspěšný networking: Zábavné a prosperující obchodní vztahy.'' Přel. Hana Loupová. 1.vyd. Brno: Jiří Alman, 2000, 228 s. Cesta k úspěchu, 3. ISBN 80-861-3510-1.&lt;/ref&gt; České synonymum pro tento pojem je síťování. Tato oblast souvisí s managementem a marketingem a vychází z teorie i praxe [[sociologie]] a ekonomie. Týká se také teambuildingu a managementu znalostí.<br /> <br /> Networking bývá realizován v síťových strukturách, sociálních, obchodních a podnikatelských sítích, fyzicky i virtuálně. Jedinci patřící do sociální sítě mají určitou výhodu, tzv. sociální kapitál. Může jít o důležité informace, vzájemné kontakty a podporu. V obchodních a podnikatelských sítích existují vedle vztahů sociálních i vztahy komerční, např. mezi zaměstnanci, kupujícími a prodávajícími.&lt;ref name=&quot;min&quot;&gt;MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. ''Networkingová studie'' [online]. Praha, březen 2010, 23 s. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/EIF_Networkingova%20studie_01.pdf&lt;/ref&gt; Ti mají ze vzájemného partnerství přínosy, ale mohou z něj plynout i rizika v případě konkurenčních vztahů.<br /> <br /> <br /> '''Networking může být:'''<br /> * '''''fyzický''''' – face-to-face komunikace např. na konferencích nebo kurzech. Jedná se většinou o situace, kdy se osoba nachází ve společnosti lidí, které nezná a snaží se s nimi navázat kontakt. Pro tyto příležitosti je výhodné mít svoji vizitku, na které bude kontakt na vás ([[e-mail]], vlastní webové stránky, [[blog]], odkaz na profil na [[Twitter]], LinkedIn či [[Facebook]], případně i telefonní číslo, název vaší firmy a další).<br /> * '''''virtuální''''' – pomocí sociálních sítí (např. LinkedIn, [[Facebook]], [[Twitter]]) nebo i formou osobního blogu atp.&lt;ref name=&quot;and&quot;&gt;ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Druhy networkingu==<br /> Networking může sloužit skupinám i jednotlivcům, podle toho bývá rozdělován na:<br /> <br /> <br /> '''1. Skupinový networking'''<br /> <br /> Skupinový networking pomáhá integrovat: <br /> * '''Zájmy''' - pomáhá vytvářet formální a neformální skupiny na základě zájmů. <br /> * '''Kapacity a kompetence''' - podporuje teambuilding, cílený rozvoj pracovních týmů, komunikaci v týmu a rozvoj týmu. <br /> * '''Znalosti ''' - podporuje knowledge management (management znalostí).&lt;ref name=&quot;min&quot;&gt;MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. ''Networkingová studie'' [online]. Praha, březen 2010, 23 s. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/EIF_Networkingova%20studie_01.pdf&lt;/ref&gt; <br /> Networking je využíván při budování firem i obchodních strategií.&lt;ref&gt;Budoucnost patří networkingu aneb Když spojíte síly. ''Spojme síly'' [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.spojmesily.cz/budoucnost-patri-networkingu-aneb-kdyz-spojite-sily&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''2. Networking pro potřeby jednotlivce'''<br /> <br /> Networking může jedincům, např. obchodníkům a podnikatelům, pomáhat zlepšovat podnikání, zvyšovat osobní vliv a podporovat jejich kariérní růst. Pomocí něj lze lépe navazovat nové kontakty, vytvářet dobrý dojem na důležité lidi, získávat nové zákazníky či získat lepší zaměstnání.<br /> <br /> <br /> Jedinec by měl:<br /> * umět komunikovat s ostatními,<br /> * sledovat své vlastní chování a vystupování a případně se poučit z vlastních chyb,<br /> * uvědomit si, co chce ostatním sdělovat,<br /> * mít do jisté míry i herecké schopnosti.&lt;ref name=&quot;and&quot;&gt;ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Networking a sociální vztahy==<br /> Networking je schopnost utvářet vztahy k lidem a mluvit s nimi. Dobré vztahy jsou základem dobrého podnikání. Lidé rádi uzavírají smlouvy a obchody s lidmi, které znají.&lt;ref name=&quot;boe&quot;&gt;BOEOVÁ, Anne. ''Úspěšný networking: Zábavné a prosperující obchodní vztahy.'' Přel. Hana Loupová. 1.vyd. Brno: Jiří Alman, 2000, 228 s. Cesta k úspěchu, 3. ISBN 80-861-3510-1.&lt;/ref&gt; Existují výzkumy, podle kterých je více než 60 % pracovních míst získáno na základě networkingu, tedy prostřednictvím známostí a doporučení.&lt;ref name=&quot;and&quot;&gt;ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Co hraje roli při networkingu a poznávání nových lidí:<br /> * '''atmosféra''', ve které se lidé nachází<br /> * '''neverbální komunikace''' – postoj a držení těla, tón hlasu&lt;ref name=&quot;and&quot;&gt;ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook&lt;/ref&gt; <br /> * '''small talk''' – úvodní konverzace, nevýznamný rozhovor, jehož cílem je odstranit bariéry mezi lidmi a nervozitu, většinou se jedná o témata z běžného života (co studujete/kde pracujete, aktuální společenské dění, kultura atp.)<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook<br /> <br /> * BOEOVÁ, Anne. ''Úspěšný networking: Zábavné a prosperující obchodní vztahy.'' Přel. Hana Loupová. 1.vyd. Brno: Jiří Alman, 2000, 228 s. Cesta k úspěchu, 3. ISBN 80-861-3510-1. <br /> <br /> * Budoucnost patří networkingu aneb Když spojíte síly. ''Spojme síly'' [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.spojmesily.cz/budoucnost-patri-networkingu-aneb-kdyz-spojite-sily<br /> <br /> * MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. ''Networkingová studie'' [online]. Praha, březen 2010, 23 s. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/EIF_Networkingova%20studie_01.pdf</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Networking&diff=31692 2013-05-11T16:36:44Z

<p>382631: /* Charakteristika */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Kateřina Kopecká<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' sociální vztahy, obchodní vztahy, kontakty, sociální kapitál<br /> <br /> '''Synonyma:''' síťování<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> : ''nadřazené'' – společnost, sociální síť<br /> <br /> :''podřazené'' - social networking, business networking, fyzický networking, virtuální networking<br /> <br /> <br /> <br /> ==Charakteristika==<br /> <br /> Networking je označení pro vytváření vztahů mezi lidmi, vzájemnou výměnu informací a udržování kontaktů, vedoucí k vytvoření sítě konexí. Podle Anne Boeové je networking „''procesem vytváření a spřádání osobních a profesních kontaktů s lidmi s cílem získat 1) osobní doporučení, 2) rady, 3) informace, 4) podporu a 5) energii.''“&lt;ref name=&quot;boe&quot;&gt;BOEOVÁ, Anne. ''Úspěšný networking: Zábavné a prosperující obchodní vztahy.'' Přel. Hana Loupová. 1.vyd. Brno: Jiří Alman, 2000, 228 s. Cesta k úspěchu, 3. ISBN 80-861-3510-1.&lt;/ref&gt; České synonymum pro tento pojem je síťování. Tato oblast souvisí s managementem a marketingem a vychází z teorie i praxe [[sociologie]] a ekonomie. Týká se také teambuildingu a managementu znalostí.<br /> <br /> Networking bývá realizován v síťových strukturách, sociálních, obchodních a podnikatelských sítích, fyzicky i virtuálně. Jedinci patřící do sociální sítě mají určitou výhodu, tzv. sociální kapitál. Může jít o důležité informace, vzájemné kontakty a podporu. V obchodních a podnikatelských sítích existují vedle vztahů sociálních i vztahy komerční, např. mezi zaměstnanci, kupujícími a prodávajícími.&lt;ref name=&quot;min&quot;&gt;MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. ''Networkingová studie'' [online]. Praha, březen 2010, 23 s. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/EIF_Networkingova%20studie_01.pdf&lt;/ref&gt; Ti mají ze vzájemného partnerství přínosy, ale mohou z něj plynout i rizika v případě konkurenčních vztahů.<br /> <br /> <br /> '''Networking může být:'''<br /> * '''''fyzický''''' – face-to-face komunikace např. na konferencích nebo kurzech. Jedná se většinou o situace, kdy se osoba nachází ve společnosti lidí, které nezná a snaží se s nimi navázat kontakt. Pro tyto příležitosti je výhodné mít svoji vizitku, na které bude kontakt na vás ([[e-mail]], vlastní webové stránky, [[blog]], odkaz na profil na [[Twitter]], LinkedIn či [[Facebook]], případně i telefonní číslo, název vaší firmy a další).<br /> * '''''virtuální''''' – pomocí sociálních sítí (např. LinkedIn, [[Facebook]], [[Twitter]]) nebo i formou osobního blogu atp.&lt;ref name=&quot;and&quot;&gt;ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ==Druhy networkingu==<br /> Networking může sloužit skupinám i jednotlivcům, podle toho bývá rozdělován na:<br /> <br /> <br /> '''1. Skupinový networking'''<br /> <br /> Skupinový networking pomáhá integrovat: <br /> * '''Zájmy''' - pomáhá vytvářet formální a neformální skupiny na základě zájmů. <br /> * '''Kapacity a kompetence''' - podporuje teambuilding, cílený rozvoj pracovních týmů, komunikaci v týmu a rozvoj týmu. <br /> * '''Znalosti ''' - podporuje knowledge management (management znalostí).&lt;ref name=&quot;min&quot;&gt;MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. ''Networkingová studie'' [online]. Praha, březen 2010, 23 s. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/EIF_Networkingova%20studie_01.pdf&lt;/ref&gt; <br /> Networking je využíván při budování firem i obchodních strategií.&lt;ref&gt;Budoucnost patří networkingu aneb Když spojíte síly. ''Spojme síly'' [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.spojmesily.cz/budoucnost-patri-networkingu-aneb-kdyz-spojite-sily&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''2. Networking pro potřeby jednotlivce'''<br /> <br /> Networking může jedincům, např. obchodníkům a podnikatelům, pomáhat zlepšovat podnikání, zvyšovat osobní vliv a podporovat jejich kariérní růst. Pomocí něj lze lépe navazovat nové kontakty, vytvářet dobrý dojem na důležité lidi, získávat nové zákazníky či získat lepší zaměstnání.&lt;ref name=&quot;min&quot;&gt;MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. ''Networkingová studie'' [online]. Praha, březen 2010, 23 s. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/EIF_Networkingova%20studie_01.pdf&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Jedinec by měl:<br /> * umět komunikovat s ostatními,<br /> * sledovat své vlastní chování a vystupování a případně se poučit z vlastních chyb,<br /> * uvědomit si, co chce ostatním sdělovat,<br /> * mít do jisté míry i herecké schopnosti.&lt;ref name=&quot;and&quot;&gt;ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> ==Networking a sociální vztahy==<br /> Networking je schopnost utvářet vztahy k lidem a mluvit s nimi. Dobré vztahy jsou základem dobrého podnikání. Lidé rádi uzavírají smlouvy a obchody s lidmi, které znají.&lt;ref name=&quot;boe&quot;&gt;BOEOVÁ, Anne. ''Úspěšný networking: Zábavné a prosperující obchodní vztahy.'' Přel. Hana Loupová. 1.vyd. Brno: Jiří Alman, 2000, 228 s. Cesta k úspěchu, 3. ISBN 80-861-3510-1.&lt;/ref&gt; Existují výzkumy, podle kterých je více než 60 % pracovních míst získáno na základě networkingu, tedy prostřednictvím známostí a doporučení.&lt;ref name=&quot;and&quot;&gt;ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Co hraje roli při networkingu a poznávání nových lidí:<br /> * '''atmosféra''', ve které se lidé nachází<br /> * '''neverbální komunikace''' – postoj a držení těla, tón hlasu&lt;ref name=&quot;and&quot;&gt;ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook&lt;/ref&gt; <br /> * '''small talk''' – úvodní konverzace, nevýznamný rozhovor, jehož cílem je odstranit bariéry mezi lidmi a nervozitu, většinou se jedná o témata z běžného života (co studujete/kde pracujete, aktuální společenské dění, kultura atp.)<br /> <br /> <br /> ==Poznámky==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> ==Použitá literatura==<br /> * ANDERSEN, Simone L. ''Networking - a professional discipline'' [online]. Ventus Publishing Aps, 2010, 64 s. [cit. 2013-04-28]. ISBN 978-87-7681-671-1. Dostupné z: http://bookboon.com/cs/networking-english-ebook<br /> <br /> * BOEOVÁ, Anne. ''Úspěšný networking: Zábavné a prosperující obchodní vztahy.'' Přel. Hana Loupová. 1.vyd. Brno: Jiří Alman, 2000, 228 s. Cesta k úspěchu, 3. ISBN 80-861-3510-1. <br /> <br /> * Budoucnost patří networkingu aneb Když spojíte síly. ''Spojme síly'' [online]. 2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.spojmesily.cz/budoucnost-patri-networkingu-aneb-kdyz-spojite-sily<br /> <br /> * MINISTERSTVO VNITRA ČESKÉ REPUBLIKY. ''Networkingová studie'' [online]. Praha, březen 2010, 23 s. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/EIF_Networkingova%20studie_01.pdf</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31547 2013-05-08T10:00:57Z

<p>382631: /* ICT gramotnost */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Prvky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů <br /> ::'''2.''' Zpracování textu <br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace <br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31545 2013-05-08T09:57:16Z

<p>382631: /* Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Prvky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů <br /> ::'''2.''' Zpracování textu <br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace <br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31544 2013-05-08T09:57:00Z

<p>382631: /* ICT gramotnost */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Prvky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů <br /> ::'''2.''' Zpracování textu <br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace <br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31543 2013-05-08T09:56:39Z

<p>382631: /* Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Prvky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů <br /> ::'''2.''' Zpracování textu <br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace <br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31542 2013-05-08T09:56:24Z

<p>382631: /* Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Prvky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů <br /> ::'''2.''' Zpracování textu <br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace <br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31541 2013-05-08T09:55:18Z

<p>382631: /* Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů <br /> ::'''2.''' Zpracování textu <br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace <br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31540 2013-05-08T09:54:45Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů <br /> ::'''2.''' Zpracování textu <br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace <br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31539 2013-05-08T09:54:23Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů <br /> ::'''2.''' Zpracování textu <br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace <br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31538 2013-05-08T09:53:47Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' Zpracování textu &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31537 2013-05-08T09:53:25Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' Zpracování textu &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; <br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|450px|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31536 2013-05-08T09:51:28Z

<p>382631: /* Složky ICT gramotnosti */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti <br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) <br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT <br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT <br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' Zpracování textu &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &lt;br/&gt;Programy počítačové gramotnosti ECDL &amp;lt;img src=&quot;/images/3/3f/Programy_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_gramotnosti_ECDL.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31535 2013-05-08T09:50:57Z

<p>382631: /* Rámec pro ICT gramotnost */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' Zpracování textu &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &lt;br/&gt;Programy počítačové gramotnosti ECDL &amp;lt;img src=&quot;/images/3/3f/Programy_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_gramotnosti_ECDL.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31534 2013-05-08T09:50:44Z

<p>382631: /* Rámec pro ICT gramotnost */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' Zpracování textu &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &lt;br/&gt;Programy počítačové gramotnosti ECDL &amp;lt;img src=&quot;/images/3/3f/Programy_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_gramotnosti_ECDL.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31533 2013-05-08T09:50:28Z

<p>382631: /* Rámec pro ICT gramotnost */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' Zpracování textu &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &lt;br/&gt;Programy počítačové gramotnosti ECDL &amp;lt;img src=&quot;/images/3/3f/Programy_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_gramotnosti_ECDL.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31532 2013-05-08T09:50:04Z

<p>382631: /* Rámec pro ICT gramotnost */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.PNG|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' Zpracování textu &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &lt;br/&gt;Programy počítačové gramotnosti ECDL &amp;lt;img src=&quot;/images/3/3f/Programy_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_gramotnosti_ECDL.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31531 2013-05-08T09:49:37Z

<p>382631: /* Rámec pro ICT gramotnost */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.JPG|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' Zpracování textu &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &lt;br/&gt;Programy počítačové gramotnosti ECDL &amp;lt;img src=&quot;/images/3/3f/Programy_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_gramotnosti_ECDL.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31530 2013-05-08T09:49:24Z

<p>382631: /* Rámec pro ICT gramotnost */</p> <hr /> <div>'''VIKMB12 - Informační vzdělávání'''<br /> <br /> Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> <br /> V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> <br /> <br /> <br /> == Historie e-learningu (do současnosti) ==<br /> <br /> == Blended learning ==<br /> <br /> Jana Lánová<br /> <br /> == M-learning ==<br /> <br /> Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> <br /> <br /> <br /> '''1. Co je m-learning'''<br /> <br /> Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především '''mobilních telefonů''', '''kapesních počítačů (PDA)''', '''MP3/MP4''' '''přehrávačů''' a '''osobních organizérů'''. M-learning neboli '''mobile learning''' vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> <br /> <br /> <br /> '''2. Projekt m-learning'''<br /> <br /> Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> <br /> M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;nbsp;„''Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;nbsp;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.''“&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br/&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;nbsp;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;ref&gt;VYCHOVÁ, Helena. &lt;i&gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&lt;/i&gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''3. Technické vybavení'''<br /> <br /> K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> <br /> U '''mobilních telefonů''' můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;nbsp;<br /> <br /> Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat '''smartphone, PDA nebo komunikátor''', které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> <br /> Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> <br /> Nejjednodušší je aplikace '''Pocket Word''', která je součástí operačního systému '''Windows Mobile'''. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu '''doc''' a '''rtf''', ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> <br /> '''Adobe''' '''Reader''' a '''FoxIt''' '''Reader''' jsou programy pracující s dokumenty v '''pdf''' formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;nbsp;<br /> <br /> Doporučuje se pracovat se speciálními formáty '''pdb''', '''prc''' a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je '''MobiPocket''' '''Reader'''. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;ref&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''4. Typy studia v m-learningu'''<br /> <br /> V m-learningu může uživatel pracovat v '''online''' nebo '''offline''' prostředí. '''Offline studium''' není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro '''online studium''' je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&lt;i&gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''5. Výhody a nevýhody výuky'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho '''mobilita'''. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;nbsp;Mezi další výhody se řadí '''okamžitý přístup k informacím''' a '''možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;nbsp;'''&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &lt;/i&gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná '''velikost obrazovky''' u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení '''malého množství informací.''' Další nevýhodou je '''menší kapacita '''mobilních zařízení a '''možnost ztráty dat'''.&amp;nbsp;&lt;ref&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &lt;i&gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&lt;/i&gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka '''výše nákladů''', kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;nbsp;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství '''vzájemně nekompatibilních technologií''', což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;nbsp; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;ref&gt;BEJČEK, Michal. &lt;i&gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&lt;/i&gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''Použitá literatura:'''&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == E-learning 2.0 ==<br /> <br /> Josef Moravec<br /> <br /> == Game Based Learning ==<br /> <br /> Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> <br /> == Learning management systems (LMS) ==<br /> <br /> Zpracovali: Michal Denár (UČO: 388410), Soňa Príborská (UČO: 383245)<br /> <br /> === Vymezení pojmu ===<br /> <br /> Learning Management Systems (LMS) lze popsat jako digitální systémy, které v sobě integrují nástroje potřebné k zajištění a řízení e-learnigové výuky. LMS jsou tudíž softwarové online systémy, které umožňují správu a organizaci e-learningových kurzů, tedy samotné výuky, výukových materiálů (texty, obrázky, prezentace, audio a video soubory, interaktivní materiály), vyučujících a lektorů, studentů či jejich skupin.&lt;br/&gt;Umožňují také interakci a komunikaci mezi vyučujícím a studenty či studenty navzájem prostřednictvím komentářů, chatu, diskuzních fór či soukromých zpráv. Součástí bývají nástroje umožňující ověření nabytých znalostí, jako například testy a ankety nebo možnost zadávání a odevzdávání písemných úkolů. LMS lze využít nejen pro distanční vzdělávání ve školách či jako doplněk vzdělávání prezenčního, ale také například pro různá školení a e-learningové kurzy mimo školní rámec.<br /> <br /> === Výhody LMS ===<br /> <br /> Mezi nesporné výhody LMS patří možnost volby při výběru času a místa přístupu k systému jak na straně studentů, tak na straně vyučujících. E-learning jako takový demokratizuje proces studia, protože dovoluje studovat tělesně znevýhodněným, zaměstnaným nebo sociálně slabým studentům. Může tedy pomoci odstraňovat bariéry logistické, časové i finanční, které zájemcům o studium brání účastnit se prezenční výuky.&lt;br/&gt;Vhodně vybrané LMS řešení umožňuje škole minimalizovat náklady na vzdělání jednoho studenta, protože čas na přípravu online kurzu je téměř stejný, když je připravován pro 10 nebo 1000 studentů, navíc odpadá potřeba zajištění vhodného prostoru pro výuku, tedy učebny, která by byla narozdíl od online prostředí kapacitně limitována.&lt;br/&gt;Další výhodou je snadná aktualizace studijních materiálů či jejich částí, jakákoliv jejich změna je ihned k dispozici všem účastníkům kurzu. Online výuka nabízí interaktivní přístup, studijní materiály v několika různých podobách (text, obrázky, audio, video) umožňují studentům vybrat si ten typ, který jim pro učení nejvíce vyhovuje, navíc to činí výuku pohodlnější a atraktivnější než běžná frontální přednáška.<br /> <br /> === Nevýhody a rizika LMS ===<br /> <br /> Každý systém limituje možnosti a formu budoucí lekce nebo kurzu. Vyučující musí často svoji představu o podobě kurzu podřizovat možnostem systému. Daní za multifunčnost systémů je jejich často složité ovládání, které bývá orientováno spíše na administrátory než na samotné uživatele. Značný čas potom nezabere pouze samotná příprava výukové lekce, ale nastavování různých parametrů systému. Řešením tohoto problému může být modulární struktura systému, která umožní využívat jen ty části systému, které vyučující opravdu potřebuje k vytvoření kurzu.&lt;br/&gt;Koncepce některých LMS vytváří spíše nástroje k řízení výuky než kreativní výukové prostředí. Často k tomu přispívají i samotní tvůrci kurzů, protože přenášejí do on-line prostředí tradiční jednosměrný styl výuky&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;. Díky tomu může studentům chybět možnost interakce, pokládání doplňujících otázek vyučujícímu či možnost nechat si látku vysvětlit jiným, studentovi srozumitelnějším způsobem. Přestože mnohé systémy obsahují nástroje (soukromé zprávy, diskuzní fóra, chat), pomocí kterých mohou studenti vyučující kontaktovat, písemná forma dotazu nemusí všem studentům vyhovovat, stejně tak jako vyučující je může zanechat bez reakce, například díky jejich přehlédnutí.&lt;br/&gt;Možným problémem se může stát také závislost na vnitřní motivaci studenta pro studium. Pokud vyučující pouze zpřístupní studijní materiály (v podobě roky používaných prezentací) a nadále se o kurz až do závěrečného testu nezajímá a na dotazy studentů nereaguje, může to studenty velice snadno odradit. Pak je zde riziko, že jich velká část kurz nedokončí.&lt;br/&gt;Problémem se také může stát, není-li věnována dostatečná pozornost evaluaci znalostí, které by měl student absolvováním kurzu získat. Samotné zpřístupnění materiálů pochopitelně neznamená, že si z nich student skutečně něco odnese, potažmo že je vůbec studovat začne. Pokud nemá student dostatečnou motivaci (kurz je “povinný” a nezáživný) a probíhá-li celá výuka včetně ukončení online, není pro studenta příliš velkým problémem absolvovat závěrečný test s otevřenými studijními materiály a volně v nich vyhledávat. Pak takovýto kurz ztrácí smysl. Výhody, nevýhody i rizika jsou zobecnitelné na celou oblast e-learningu, týkají se však i LMS, protože to jsou nástroje k zajišťování elektronické formy výuky.<br /> <br /> === Příklad akademického řešení ===<br /> <br /> '''Portál Coursera'''&lt;ref&gt;Coursera: About Us. ''Coursera.org'' [online]. 2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V roce 2012 vznikl portál Coursera.org, původně jako projekt několika amerických univerzit, který nabízí komplexní zajištění pro provozování e-learningové výuky. Na počátku roku 2013 bylo v systému registrováno přes 3 miliony studentů, kteří mohou vybírat z více než 300 kvalitně připravených kurzů na 62 univerzitách ze 16 států&lt;ref&gt;Coursera: Courses. ''Coursera.org'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://www.coursera.org/courses&lt;/ref&gt;. Všechny tyto kurzy jsou přístupné registrovaným zájemcům z řad široké veřejnosti po celém světě.&lt;br/&gt;Systém nabízí možnost přehrávat video lekce, audio materiály i klasické prezentace. Videa lze obohatit o titulky. V průběhu lekcí lze video proložit otázkami, které ověřují míru pochopení látky studenty. Komplexně také řeší správu testů a úkolů. Vyučující je tak schopen mít přehled i nad skupinou studujích i v počtu několika desítek tisíc. Hodnocení úkolů v takových velkých skupinách provádějí sami studenti navzájem. Při tomto způsobu je zajištěna anonymita a výsledné hodnocení je ověřeno nezávisle několika studenty.<br /> <br /> === Příklady komerčních systémů ===<br /> <br /> '''Blackboard'''&lt;ref&gt;Blackboard: Products. ''Blackboard.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.blackboard.com/Platforms/Learn/Products/Blackboard-Learn.aspx &lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Jeden z nejpoužívanějších LMS systémů na světě. Nabízí robustní prostředí pro tvorbu výukových kurzů, hodnocení testů a spolupráci mezi studenty. Systém podporuje tvorbu webinářů a kurzy mohou obsahovat multimediální obsah. Obsah může být vytvářen nejen vyučujícím, ale i komunitou studentů.<br /> <br /> '''Edmodo'''&lt;ref&gt;About. ''Edmondo.com'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.edmodo.com/about&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;I tento systém nabízí komplexní možnosti tvorby výukových programů. Velký důraz je kladen na podrobnou analýzu výsledků studenta, která pomáhá zaměřit se na slabé stránky stránky a zefektivnit proces jejich učení. Zajímavostí systému Edmondo je možnost vytvářet sítě mezi učiteli, administrátory a studenty. Uživatelé mohou upravovat vzhled i funkci svých účtů a využívat připravené aplikace. Použití responzivního designu umožňuje využití na všech typech zařízení, včetně tabletů a chytrých telefonů.<br /> <br /> === Příklady open-source systémů ===<br /> <br /> '''Moodle'''&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;V našem prostředí je patrně nejznámějším CMS Moodle. Moodle (původně akronym pro Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment) je open source systém (pod licencí GNU/GPLv3), tedy volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Počátek jeho vývoje sahá do roku 2002, česká verze se pak objevila v roce 2003. Je vyvíjen společností Moodle Pty Ltd vedenou zakladatelem celého projektu, kterým je Martin Dougiamas. Tato společnost sídlí ve městě Peth v Austrálii, zaměstnance má ale po celém světě, včetně České republiky.&lt;br/&gt;Hlásí se k principům sociálně konstruktivisticky orientované výuky, lze tedy sledovat orientaci na sociální interakce mezi zúčastněnými (ne ve smyslu sociální sítě, ale pro potřeby vyučování). Každý uživatel si může vytvořit vlastní profil a vyplnit do něj fotografii a kontaktní údaje, tudíž i přesto, že se studenti fyzicky vůbec nemusejí potkat, mohou vědět, s kým studují. Též je zde možnost chatu a diskuzních fór pro komunikaci s vyučujícími i studenty navzájem. Při vývoji Moodle spolupracují také učitelé&lt;ref&gt;ŠTÍPEK, Jiří. Learning management systems a budoucnost e-learningu. In: ''Učitelský spomocník'' [online]. 2005, 26.01.2005 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=129&lt;/ref&gt;, díky čemuž je možno zohlednit nejen technologické, ale také pedagogické požadavky na systém.&lt;br/&gt;Jedná se o softwarový balík, ke kterému mohou po instalaci přistupovat uživatelé přes webový prohlížeč. Je možné instalovat rozšiřující moduly a přidávat tak nové funkce, které základní instalace nenabízí. Díky grafickému rozhraní vyučující nemusí pro tvorbu kurzů znát principy tvorby webů, přičemž vzhled samotného prostředí lze upravovat pomocí různých šablon.&lt;br/&gt;“Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky.”&lt;ref&gt;Moodle. ''Moodle.cz'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://moodle.cz/&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Je možné celý kurz, tedy všechny jeho moduly, studijní materiály a testy připravit dopředu a poté je již pouze publikovat. Vyučující má možnost rozčlenit studenty (účastníky kurzu) do skupin podle různých kritérií, například pokročilosti v probírané látce a pro tyto skupiny pak přizpůsobit náplň kurzu, případně vytvořit zcela odlišný obsah.&lt;ref&gt;BÁRTÍK, František. Moodle: Open-source výuka přes Internet. In: ''LinuxExpress'' [online]. 2011, 16. 05. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Moodle též umožňuje testovat a ověřovat, zda účastníci kurzu dostatečně ovládli probíranou látku, případně test rovnou vyhodnotit a oznámkovat. Jeden kurz může spravovat více osob s různými přístupovými právy.&lt;br/&gt;Moodle je u nás nejvíce využíván školami, od univerzit a vysokých škol (viz např. Elf&lt;ref&gt;ELF. ''E-learning na FF MU'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/elf2/&lt;/ref&gt;) až po školy základní či soukromé (například jazykové). Ve světě bývá často nasazován v soukromých společnostech za účelem různých školení, ale též například ve státní správě či nemocnicích pro správu vlastních e-learningových kurzů.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) ==<br /> <br /> == Webináře ==<br /> <br /> == Nová média v informačním vzdělávání ==<br /> <br /> Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> <br /> == Pedagogické vědní disciplíny ==<br /> <br /> Zpracovala: Veronika Chromá (UČO: 361743), Myroslava Kutsyn (UČO: 97894)<br /> <br /> <br /> Pedagogiku můžeme definovat jako ''„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. ''Pedagogika pro učitele''. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/ref&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako '''pedagogické vědní disciplíny''' (dále pedagogické vědy).<br /> <br /> Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na '''základní''', '''aplikované''' a '''hraniční'''.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''1) Základní'''<br /> <br /> Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''obecná pedagogika''' – ''„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“''.&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) '''metodologickou''' či '''vědoslovnou''' – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) '''všeobecnou teorií výchovy''' – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''metodologie pedagogiky''' – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;ref&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. ''Pedagogika pro učitele odborných předmětů''. Praha: Oeconomica, 2005, s. 13. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/ref&gt;<br /> *'''dějiny pedagogiky''' (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;ref name=&quot;Vališová&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Lze je dělit na ''všeobecné dějiny výchovy'' (týkají se světového vývoje), ''národní dějiny výchovy'' (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a ''dějiny školství'' (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;ref&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. ''Úvod do pedagogiky''. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/ref&gt;<br /> *'''srovnávací (komparativní) pedagogika''' – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. ''„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. ''Andragogický slovník''. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/ref&gt;<br /> *'''didaktika''' - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 31. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se ''„1. tím, '''co a k jakým účelům se vyučuje'''; 2. tím, '''jak se to vyučuje'''.“''&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> *'''teorie výchovy''' – jde o disciplínu, ''„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“''&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 147-148. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> *'''speciální pedagogika''' – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…). V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> **'''psychopedie''' – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> **'''somatopedie''' – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> **'''oftalmopedie''' – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> **'''surdopedie''' – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> **'''logopedie''' – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> **'''etopedie''' – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;ref&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. ''Výkladový slovník z pedagogiky''. Praha: Grada, 2012, s. 98. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je ''dyslexie'' (porucha čtení), ''dysgrafie'' a ''dysortografie'' (porucha psaní a pravopisu), ''dyskalkulie'' (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 82. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''pedagogická diagnostika''' – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru''. Praha: Portál, 2000, s. 131-134. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''2) Hraniční'''<br /> <br /> Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> <br /> *'''pedagogická psychologie''' je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociologie výchovy''' zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je ''vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí''. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „''pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika''“.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Pedagogický slovník''. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''kybernetická pedagogika''' ''jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky''.&lt;ref&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: ''SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY'' [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''dramatická výchova'''. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je '''rozvoj osobnosti''' (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá '''rozvojem sociálním''' (komunikace, vztahy, spolupráce) a '''rozvojem esteticko-uměleckým''' (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je '''vzájemné jednání''' (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší ''výrazné'' emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;ref&gt;CISOVSKÁ, Hana. ''Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''artefiletika''' je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;ref&gt;Artefiletika. In: ''Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci'' [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''sociální pedagogika''' sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;ref&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. ''Pedagogika''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''environmentální výchova'''. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: '''energie''' (alternativní energie), '''ochrana přírody''', '''změna klimatu''', '''znečištění životního prostředí''', '''ozonová díra''', '''hospodaření s odpady'''.&lt;ref&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;oldid=10254362&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *'''multikulturní výchova '''je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;ref&gt;PRŮCHA, Jan. ''Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> *a další<br /> <br /> '''3) Aplikované'''<br /> <br /> Aplikované můžeme dělit:<br /> <br /> <br /> *''podle věkových stadií'' ('''předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika''');<br /> <br /> *''podle společenských oblastí'' ('''pedagogika volného času''' aj.);<br /> <br /> *''podle výchovných zařízení'' ('''mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika''').<br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Andragogika ==<br /> <br /> Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> <br /> Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> <br /> <br /> '''Původ a vývoj termínu'''&lt;br/&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. ''Andros'' = muž, dospělý; ''ago'' – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> <br /> Má 3 významy:<br /> <br /> #věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> #studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> #časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> <br /> Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.&lt;br/&gt;<br /> <br /> <br /> '''Historie vzniku'''<br /> <br /> *Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem.<br /> <br /> *Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> <br /> ::- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život.<br /> <br /> *Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> <br /> ::- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Předmět andragogických teorií'''<br /> <br /> “Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> <br /> #''Makrosociální hledisko'': zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> #''Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých'': organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> #''Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky'': zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> #''Individuální úroveň'': tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Andragogika a pedagogika'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> <br /> Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> <br /> :::- jde o vědy totožné<br /> :::- jsou to nezávislé vědy<br /> :::- andragogika je součást pedagogiky<br /> :::- vědy se částečně prolínají<br /> :::- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 50.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> „Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 51.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br/&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dospělý v andragogice'''&lt;br/&gt;<br /> Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Dělení andragogiky'''&lt;br/&gt;<br /> Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> <br /> Andragogika jako věda ''empiricko-teoretická'' (vědní disciplína procesu)&lt;br/&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br/&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 67.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Andragogika jako věda ''prakticko-normativní, technologická'' (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br/&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br/&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> <br /> 3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> <br /> #Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> #Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> #Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi &lt;ref&gt;PALÁN, Zdeněk. ''Základy andragogiky''.[online]. Praha, 2002 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/files/media0:5100491c3f8cb.pdf.upl/Zaklady_andragogiky.pdf. Skripta k předmětu Úvod do studia personalistiky. Vysoká škola J. A. Komenského, s. 68-69.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> <br /> <br /> Současná situace dospělých&lt;br/&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> <br /> <br /> '''Trendy'''<br /> <br /> *Systematizace a institucionalizace<br /> <br /> ::- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen <br /> <br /> *Nové chápání učení a vyučování<br /> <br /> ::- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod <br /> <br /> *Orientace na reálné problémy a situace<br /> <br /> ::- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace <br /> <br /> *Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu &lt;ref&gt;BENEŠ, Milan. ''Andragogika''. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 187. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Poznámky''' <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Kolbův cyklus ==<br /> <br /> Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> <br /> == Konstruktivismus ==<br /> <br /> Miroslava Brázdová, Monika Krejčová<br /> <br /> == Konektivismus ==<br /> <br /> Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> <br /> == RWCT ==<br /> <br /> == Metody a formy výuky ==<br /> <br /> Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> <br /> == Základní didaktické principy ==<br /> <br /> Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> <br /> '''Úvod'''<br /> <br /> Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;nbsp;<br /> <br /> '''1. Komplexní rozvoj studenta'''<br /> <br /> Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> <br /> Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;nbsp;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> <br /> '''2. Uvědomělost a aktivita''<br /> <br /> Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;nbsp;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> *míra nejistoty žáka<br /> *průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> *úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> *zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> *znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> *vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> *vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''3. Vědeckost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''4. Individuální přístup'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;nbsp;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> *předpoklady k učení<br /> *učební tempo<br /> *úroveň poznávacích procesů<br /> *charakter, zájmy, pocity<br /> *pamět a pozornost<br /> *motivace&amp;nbsp;<br /> *osobní a odborné zkušenosti<br /> *tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''5. Spojení teorie a praxe'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''7. Přiměřenost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;'''<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''9. Soustavnost'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;'''Zdroje'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> PODLAHOVÁ, Libuše a kol. ''Didaktika pro vysokoškolské učitele'': [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. ''Základy didaktiky''. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br/&gt;&lt;/div&gt;<br /> <br /> == Bloomova taxonomie ==<br /> <br /> Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> <br /> *[[Bloomova taxonomie]] - odkaz na samostatnou stránku<br /> <br /> == Učební styly ==<br /> <br /> Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> <br /> == Kompetence učitele ==<br /> <br /> Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> <br /> == Model TPCK ==<br /> <br /> Lukáš Rožnovský (UČO 147145), Jitka Šiborová (UČO 363815)<br /> <br /> === Úvod ===<br /> <br /> Model TPCK je model, který znázorňuje charakteristiku a strukturu znalostí, které musí učitel ovládat, aby mohl ve své výuce použít aktuální technologie.Pro samotného učitele je tento proces kvalitního využití technologií ve výuce, velmi náročný. Vyžaduje neustálé vzdělávání učitelů, nejen v oblasti technologií. Tento model ukazuje, jak k různým problémům přistupovat, a napomáhá učitelům v sestavování výuky.<br /> <br /> === 7 částí TPCK modelu ===<br /> <br /> TK – Technological Knowledge, „technologické vzdělání“, tedy ICT gramotnost ovšem obohacenou o další vědomosti a dovednosti, jež se týkají konkrétních technologií, které lze využít ve výuce.<br /> <br /> CK – Content Knowledge, vzdělání v oboru.<br /> <br /> PK – Pedagogical Knowledge, pedagogické vzdělání.<br /> <br /> PCK – Pedagogical Content Knovledge, vzdělání, jež se dotýká pedagogických dovedností ale současně i orientace v oboru.<br /> <br /> TCP – Technological Content Knowledge, technologicko-oborové, předmětové vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují nacházet nové způsoby, jak žákům zprostředkovat látku prostřednictvím technologií, například využitím simulačních programů při výuce fyziky nebo chemie umožnit žákům ovlivňovat situace (a sledovat následky), které by v reálné výuce nebyly možné.<br /> <br /> TPK – Technological Pedagogical Knowledge, technologicko-pedagogické vzdělání, vědomosti a dovednosti, jež učiteli umožňují uvědomit si, jak využití technologií ovlivňuje výuku a učení žáků, a umožňují mu nacházet nové cesty a metody výuky.<br /> <br /> TPCK – Technological Pedagogical Content Knowledge, technologicko-pedagogicko-oborové, předmětové vzdělání, jež je souhrnem vzájemných interakcí v názvu vyjmenovaných složek.<br /> <br /> [[File:Tpck.gif|Model TPCK a jeho sedm částí]] Zdroj: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> <br /> <br /> <br /> === Předchůdci modelu TPCK ===<br /> <br /> Model TPCK byl vypracován dvěma pedagogy z Michiganské státní univerzity (Punya Mishra a Mathew J. Koelher), kteří vycházejí z práce profesora Lee S. Shulmana se Stanfordské univerzity. Ten v polovině 80. let 20. století seznal potřebu tzv. pedagogicko-předmětových znalostí (Pedagogical Content Knowledge). Všiml si totiž, že při přípravě budoucích pedagogů je od sebe načerpávání odborných znalostí a učení se metod pro výuku těchto znalostí odděleno. Tvrdil, že toto není dobrý způsob a navrhl jejich propojení, čímž byl dán základ pro vznik nové odbornosti která pramenila právě z toho spojení a nikdo si ji nemohl osvojit, pokud je studoval samostatně. A právě PCK model je zobrazením onoho propojení těchto dvou oblastí. Za aplikaci tohoto modelu v českém prostředí je možné prohlásit oborovou didaktiku.<br /> <br /> Ve své době neuvažoval Shulman o jakýchkolilv technologiích, které se mohou promítnout do výuky a přípravy budoucích učitelů. Vzdělávací technologie se zatím ještě příliš neuplatňovaly. Tuto dimenzi do modelu promítli dva již zmínění profesoři Michiganské státní univerzity a položili tak základ pro zformulování modelu TPCK. Pojem technologická znalost byl tedy zařazen do modelu, ovšem jeho definování je docela problematické. Jelikož se technologická základny překotně mění, je dosti těžké určit, co vše do znalostí ohledně technologií pro usnadnění výuky zařadit. “Punya Mishra a Matthew J. Koehler ji definovali jako porozumění informačním technologiím, které člověku umožňuje je produktivně využívat v práci i v každodenním životě, které mu umožňuje rozpoznat, kdy informační technologie může využít k dosažení svých cílů a kdy mu v tom brání a které mu umožňuje plynule se přizpůsobovat jejich proměnám.” Oba autoři u tohoto modelu zdůrazňují totéž, na co kladl důraz i Shulman. Tedy že je nutné úzké propojení všech částí modelu, aby byla získána patřičná odbornost. Není tedy možné tuto odbornost nabýt při odděleném studiu elementů modelu, ale je nutné sije osvojovat provázaně, aby se napevno staly součástí osobnosti učitele.Učitel tedy musí znát nejen obor, který vyučuje a metody, jak jej žákům zprostředkovat, ale také musí brát do úvahy, které techologie mu mohou s výukou pomoci a které naopak zprostředkování poznatků žákům znesnadní.<br /> <br /> <br /> <br /> === Příklady využití modelu ===<br /> <br /> Již samotní autoři modelu se snaží jej prakticky uplatnit. Zahájili kurz Learning Technology Through Design a studenti různých učitelských oblastí se zde snaží tvořit vlastní výukové programy. Tímto způsobem se dostávají do kontaktu se technologiemi a současně musejí uvažovat o obsahu kurzu společně s metodami výuky. Nepracují samostatně, ale jsou utvořeny týmy, ve kterých je zastoupen každý pohled, tedy někdo se znalostí technologie, někdo, kdo se vyzná v náplni předmětu a pak také člověk, který disponuje znalostmi metodologie výuky. Dochází tak díky týmové spolupráci k propojení těchto tří oblastí a účastnící si rozšiřují portfolio svých znalostí díky jinému úhlu pohledu spolupracovníků.<br /> <br /> Jiný způsob náhledu na model nabízí Judi Harris. Ta se více zaměřila na technologickou stránku a na to proč se integrace technologií příliš nedaří. Seznala, že dosavadní pokusy jsou příliš svázany zaměření pouze na technologie a opomenutím obsahu a výukových metod. Musí být tedy kladen důraz nejen na technologie ale i na výukový plán a výukové aktivity. Poukazuje ale na značný rozpor mezi vytouženou integrací technologií do výuky mezi realizovanými pokusy. Není dle ní možné tento rozpor řešit stálým přísunem nových technologií do škol. Je nutné se více zaměřit na reálné využití technologií v aktuálních podmínkách u uvažovat nad jejich uplatněním při realizaci nějakých konkrétních výukových cílů.<br /> <br /> === Zdroje ===<br /> <br /> #Integrace technologií podle modelu TPCK. Http://www.spomocnik.cz/ [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300 http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2300]<br /> #TPCK, model integrace technologií do výuky. Wiki.rvp.cz [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: [http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/T/TPCK,_model_integrace_technologi%C3%AD_do_v%C3%BDuky]<br /> <br /> <br /> <br /> == Rámcové vzdělávací programy ==<br /> <br /> Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> <br /> Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> <br /> Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> <br /> Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> <br /> &quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;ref&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> <br /> <br /> Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> <br /> '''Základní rozdělení RVP je:'''<br /> <br /> <br /> *RVP pro předškolní vzdělávání<br /> *RVP pro základní vzdělávání<br /> *RVP pro gymnázia<br /> *RVP pro odborné vzdělávání<br /> <br /> '''Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.'''<br /> <br /> *RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> *RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> *RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> *RVP pro základní umělecké školy<br /> *RVP pro speciální vzdělávání<br /> <br /> V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.<br /> <br /> RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> <br /> '''Systém kurikulárních dokumentů'''<br /> Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> <br /> === Definice termínů ===<br /> <br /> '''Cíle vzdělávání'''<br /> <br /> Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> <br /> '''Vzdělávací obsah'''<br /> <br /> Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> <br /> '''Klíčové kompetence'''<br /> <br /> Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> <br /> '''Průřezová témata'''<br /> <br /> Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> <br /> '''Rámcový učební plán'''<br /> <br /> Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> <br /> <br /> <br /> === Srovnání základních typů RVP ===<br /> <br /> '''RVP pro předškolní vzdělávání'''<br /> <br /> Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> <br /> Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> <br /> Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> <br /> Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> <br /> Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> <br /> '''RVP pro základní vzdělávání'''<br /> <br /> <br /> Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> <br /> Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> <br /> Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> <br /> Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> <br /> <br /> Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> <br /> Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> <br /> '''RVP pro gymnázia'''<br /> <br /> Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> <br /> V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> <br /> Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> <br /> Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> <br /> '''RVP pro obor vzdělání základní škola speciální'''<br /> <br /> Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> <br /> V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> <br /> Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> <br /> Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> <br /> '''Poznámky'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> '''Použité zdroje:'''<br /> <br /> # O školské reformě. ''MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy'' [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme <br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav odborného vzdělávání'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # Rámcové vzdělávací programy. ''Národní ústav pro vzdělávání'' [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy <br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro gymnázia'' [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální'' [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání'' [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc<br /> # ''Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání'' [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy<br /> <br /> == Role tutora v distančním vzdělávání ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman<br /> <br /> ''„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“''&lt;/cite&gt;&lt;ref&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&lt;/ref&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> *hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> *odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> *řídit proces seminářů<br /> *být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> *neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''1) Pedagogické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> *otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> *zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> *podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''2) Sociální'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> *možnost studentům se představit<br /> *poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> *brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> *podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> *v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''3) Organizační'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> *reagovat na příspěvky účastníků<br /> *být trpělivý<br /> *kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> *podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;'''4) Technické'''&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> *průvodce technickým zázemím předmětu<br /> *zpětná vazba na technické problémy<br /> <br /> '''NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)'''<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> *rozpoznání informačních potřeb<br /> *uvědomění si nedostatku informací<br /> *provádět kritické analýzy informací<br /> *vyhledávání informací<br /> *organizování nabitých znalostí<br /> *on-line komunikace<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> '''Reference'''<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> '''Použitá literatura'''<br /> <br /> #McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html<br /> #ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> <br /> == Historie chápání pojmu informační gramotnost ==<br /> <br /> Hájek, Ocásek<br /> <br /> == Mediální gramotnost ==<br /> <br /> Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> <br /> == ICT gramotnost ==<br /> <br /> Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “''schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti''.”&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “''soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě''.”&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Terminologie ===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ProInflow: Časopis pro informační vědy [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> === Rámec pro ICT gramotnost ===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> [[Soubor:ICT litaracy.JPG|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> <br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti ===<br /> <br /> :*'''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :*'''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :*'''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :*'''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :*'''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> <br /> === Složky ICT gramotnosti ===<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít) &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> <br /> :*rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> :*zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref&gt;ICT gramotnost. Učitelské listy [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti ===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. Metodický portál RVP.CZ [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> &amp;lt;img src=&quot;/images/0/0d/Prvky_informacni_gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_filename=&quot;Prvky informacni gramotnosti.gif&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Složky informační gramotnosti&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. Národní knihovna: knihovnická revue [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> === Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost ===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref&gt;KEMSTER GROUP. California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na [http://www.p21.org/ict-literacy-maps http://www.p21.org/ict-literacy-maps]<br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref&gt;Program ECDL Advanced. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> <br /> <br /> <br /> ::'''1.''' Používání počítače a správa souborů &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''2.''' Zpracování textu &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''3.''' Práce s Internetem a komunikace &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> ::'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref&gt;Program ECDL Core. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &lt;br/&gt;Programy počítačové gramotnosti ECDL &amp;lt;img src=&quot;/images/3/3f/Programy_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_gramotnosti_ECDL.png&quot; _fck_mw_filename=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL.png&quot; _fck_mw_location=&quot;left&quot; alt=&quot;Programy počítačové gramotnosti ECDL&quot; class=&quot;fck_mw_left&quot; /&amp;gt;<br /> <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref&gt;O konceptu ECDL. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;<br /> &amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;p&amp;gt;Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref&gt;Domovská stránka. In: ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> === Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet? ===<br /> <br /> :*Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> <br /> ::* http://www.ecdl.cz/index.php http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> :*Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> <br /> :: http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> :*Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> <br /> ::http://www.kjm.cz/kurzy <br /> ::http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> :*Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> <br /> ::http://www.digitalliteracy.gov/<br /> :*Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> <br /> ::http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> === Použitá literatura ===<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Funkční gramotnost ==<br /> <br /> Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> <br /> '''Co je funkční gramotnost'''<br /> <br /> Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: ''„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“''&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/ref&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> <br /> Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: ''„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“'' V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&lt;/ref&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Charakteristiky funkční gramotnosti:'''<br /> <br /> :*funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> :*Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> :*funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> :*funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> :*Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> :*funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> :*Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> :*funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> :*funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> <br /> :*základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> :*funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> :*elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> <br /> '''1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)''' - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> <br /> '''2. dokumentová gramotnost (document literacy)''' - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> <br /> '''3. numerická gramotnost (quantitative literacy)''' - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;ref&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak se funkční gramotnost měří:'''<br /> <br /> Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> <br /> • negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> <br /> Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> <br /> '''Deskriptivní statistiky gramotnosti''' Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> <br /> '''Analytické studie gramotnosti''' Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Jak jsou na tom Češi'''<br /> <br /> Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a vzdělání'''<br /> <br /> I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> <br /> Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;ref&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Zvyšování funkční gramotnosti'''<br /> <br /> Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> <br /> '''Zahraničí'''<br /> <br /> Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> <br /> '''Česká republika'''<br /> <br /> Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince'''<br /> <br /> Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých'''<br /> <br /> '''1. Kontinuálnost'''<br /> <br /> Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> <br /> '''2. Relativita'''<br /> <br /> Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> <br /> '''3. Individuální proměnlivost'''<br /> <br /> Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;ref&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> <br /> == České instituce podporující problematiku informační gramotnosti ==<br /> <br /> Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> <br /> '''Masarykova univerzita''' Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&lt;/ref&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;ref&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Univerzita Palackého v Olomouci''' Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;ref&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Moravská zemská knihovna''' Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&gt;&lt;/ref&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;ref&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&lt;/ref&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;ref&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Národní technická knihovna''' Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&lt;/ref&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&lt;/ref&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&lt;/ref&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;ref&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)''' Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;nbsp;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;ref&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/veda/&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)''' Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;ref&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''VUT (Vysoké učení technické v Brně)''' Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;ref&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;references /&gt;<br /> <br /> == Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti ==<br /> <br /> == Standardy informační gramotnosti ==<br /> <br /> Dalibor Bláha (322949)<br /> <br /> <br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT'''<br /> <br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali ''Information Literacy Standards for Student Learning'' , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> <br /> <br /> :*Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> :*Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> :*Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> :*Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> :*Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> :*Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> :*Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> :*Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> :*Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;ref&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)'''<br /> <br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila ''Information Literacy Competency Standards for Higher Education'', kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> <br /> <br /> '''1.standard''' - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> :*Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> :*Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> '''2. standard''' - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> :*Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> :*Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> :*Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> :*Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> '''3. standard''' - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> :*Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> :*Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> :*Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> :*Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> :*Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> '''4. standard''' - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> <br /> :*Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> :*Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> :*Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> '''5. standard''' - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> <br /> :*Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;ref&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/ref&gt;<br /> V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> <br /> :*Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> :*Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;ref&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> &lt;br/&gt;'''Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)'''<br /> <br /> Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> <br /> '''A. Přístup''' - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> <br /> 1. ''Definice a členění informační potřeby'':<br /> <br /> :*Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> :*Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> :*Definuje informační potřebu.<br /> :*Spouští proces vyhledávání.<br /> <br /> 2. ''Umístění informací'':<br /> <br /> :*Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> :*Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> :*Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> :*Vybírá a získává nalezené informace<br /> '''B. Hodnocení''' - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> <br /> 3. ''Vyhodnocení informací'':<br /> <br /> :*Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> :*Zobecňuje a interpretuje informace<br /> :*Vybírá informace<br /> :*Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> 4. ''Organizace informací''<br /> <br /> :*Pořádá a třídí informace<br /> :*Organizuje získané informace<br /> :*Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> '''C. POUŽITÍ''' -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> <br /> 5. ''Použití informací''<br /> <br /> :*Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> :*Aplikuje získané informace<br /> :*Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> :*Prezentuje informace o produktu&lt;ref&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR'''<br /> <br /> Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> <br /> 1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> <br /> 2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> <br /> 3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> <br /> 4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> <br /> 5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> <br /> 6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;ref&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> '''REFERENCE'''<br /> <br /> <br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL ==<br /> <br /> Lada Kadaníková :-P , Veronika Víšková :D<br /> <br /> == BIG6 a BIG3 ==<br /> <br /> Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> <br /> == Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání ==<br /> <br /> Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> <br /> == Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost ==<br /> <br /> == Výzkumy informační gramotnosti – přehled ==<br /> - Jonáš Kopp, Václav Ovčačík<br /> <br /> == Klíčové kompetence ==<br /> <br /> Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> <br /> <br /> [[Category:KISK:Kurzy]]&lt;br/&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31054 2013-05-04T14:13:52Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;b&gt;VIKMB12 - Informační vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie e-learningu (do současnosti) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Blended learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jana Lánová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; M-learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Co je m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;kapesních počítačů (PDA)&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;MP3/MP4&lt;/b&gt; &lt;b&gt;přehrávačů&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;osobních organizérů&lt;/b&gt;. M-learning neboli &lt;b&gt;mobile learning&lt;/b&gt; vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Projekt m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;#160;„&lt;i&gt;Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;#160;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.&lt;/i&gt;“&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br /&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;#160;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3. Technické vybavení&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;U &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt; můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat &lt;b&gt;smartphone, PDA nebo komunikátor&lt;/b&gt;, které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejjednodušší je aplikace &lt;b&gt;Pocket Word&lt;/b&gt;, která je součástí operačního systému &lt;b&gt;Windows Mobile&lt;/b&gt;. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu &lt;b&gt;doc&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;rtf&lt;/b&gt;, ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Adobe&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;FoxIt&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; jsou programy pracující s dokumenty v &lt;b&gt;pdf&lt;/b&gt; formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doporučuje se pracovat se speciálními formáty &lt;b&gt;pdb&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;prc&lt;/b&gt; a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je &lt;b&gt;MobiPocket&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt;. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;4. Typy studia v m-learningu&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V m-learningu může uživatel pracovat v &lt;b&gt;online&lt;/b&gt; nebo &lt;b&gt;offline&lt;/b&gt; prostředí. &lt;b&gt;Offline studium&lt;/b&gt; není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro &lt;b&gt;online studium&lt;/b&gt; je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&amp;lt;i&amp;gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;5. Výhody a nevýhody výuky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho &lt;b&gt;mobilita&lt;/b&gt;. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;#160;Mezi další výhody se řadí &lt;b&gt;okamžitý přístup k informacím&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;#160;&lt;/b&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &amp;lt;/i&amp;gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná &lt;b&gt;velikost obrazovky&lt;/b&gt; u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení &lt;b&gt;malého množství informací.&lt;/b&gt; Další nevýhodou je &lt;b&gt;menší kapacita &lt;/b&gt;mobilních zařízení a &lt;b&gt;možnost ztráty dat&lt;/b&gt;.&amp;#160;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka &lt;b&gt;výše nákladů&lt;/b&gt;, kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;#160;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství &lt;b&gt;vzájemně nekompatibilních technologií&lt;/b&gt;, což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;#160; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; E-learning 2.0 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Josef Moravec<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Game Based Learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Learning management systems (LMS) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michal Denár, Soňa Príborská<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Webináře &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Nová média v informačním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Pedagogické vědní disciplíny &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako &lt;i&gt;„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/span&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako &lt;b&gt;pedagogické vědní disciplíny&lt;/b&gt; (dále pedagogické vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na &lt;b&gt;základní&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;aplikované&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;hraniční&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;1) Základní&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;obecná pedagogika&lt;/b&gt; – &lt;i&gt;„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/span&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) &lt;b&gt;metodologickou&lt;/b&gt; či &lt;b&gt;vědoslovnou&lt;/b&gt; – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) &lt;b&gt;všeobecnou teorií výchovy&lt;/b&gt; – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;metodologie pedagogiky&lt;/b&gt; – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dějiny pedagogiky&lt;/b&gt; (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt; Lze je dělit na &lt;i&gt;všeobecné dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se světového vývoje), &lt;i&gt;národní dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a &lt;i&gt;dějiny školství&lt;/i&gt; (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;srovnávací (komparativní) pedagogika&lt;/b&gt; – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. &lt;i&gt;„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;didaktika&lt;/b&gt; - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/span&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se &lt;i&gt;„1. tím, &lt;b&gt;co a k jakým účelům se vyučuje&lt;/b&gt;; 2. tím, &lt;b&gt;jak se to vyučuje&lt;/b&gt;.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;teorie výchovy&lt;/b&gt; – jde o disciplínu, &lt;i&gt;„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;speciální pedagogika&lt;/b&gt; – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/span&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;psychopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;somatopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;oftalmopedie&lt;/b&gt; – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;surdopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;logopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;etopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je &lt;i&gt;dyslexie&lt;/i&gt; (porucha čtení), &lt;i&gt;dysgrafie&lt;/i&gt; a &lt;i&gt;dysortografie&lt;/i&gt; (porucha psaní a pravopisu), &lt;i&gt;dyskalkulie&lt;/i&gt; (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická diagnostika&lt;/b&gt; – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;2) Hraniční&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická psychologie&lt;/b&gt; je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociologie výchovy&lt;/b&gt; zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je &lt;i&gt;vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí&lt;/i&gt;. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „&lt;i&gt;pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika&lt;/i&gt;“.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;kybernetická pedagogika&lt;/b&gt; &lt;i&gt;jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dramatická výchova&lt;/b&gt;. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je &lt;b&gt;rozvoj osobnosti&lt;/b&gt; (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá &lt;b&gt;rozvojem sociálním&lt;/b&gt; (komunikace, vztahy, spolupráce) a &lt;b&gt;rozvojem esteticko-uměleckým&lt;/b&gt; (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je &lt;b&gt;vzájemné jednání&lt;/b&gt; (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší &lt;i&gt;výrazné&lt;/i&gt; emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;artefiletika&lt;/b&gt; je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&quot;&gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociální pedagogika&lt;/b&gt; sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;environmentální výchova&lt;/b&gt;. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: &lt;b&gt;energie&lt;/b&gt; (alternativní energie), &lt;b&gt;ochrana přírody&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;změna klimatu&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;znečištění životního prostředí&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;ozonová díra&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;hospodaření s odpady&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&quot;&gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;multikulturní výchova &lt;/b&gt;je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;a další<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3) Aplikované&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Aplikované můžeme dělit:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle věkových stadií&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika&lt;/b&gt;);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle společenských oblastí&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;pedagogika volného času&lt;/b&gt; aj.);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle výchovných zařízení&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika&lt;/b&gt;).<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Andragogika &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Původ a vývoj termínu&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. &lt;i&gt;Andros&lt;/i&gt; = muž, dospělý; &lt;i&gt;ago&lt;/i&gt; – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Má 3 významy:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Historie vzniku&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Předmět andragogických teorií&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Makrosociální hledisko&lt;/i&gt;: zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých&lt;/i&gt;: organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky&lt;/i&gt;: zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Individuální úroveň&lt;/i&gt;: tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Andragogika a pedagogika&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- jde o vědy totožné &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- jsou to nezávislé vědy &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- andragogika je součást pedagogiky &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- vědy se částečně prolínají &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50) &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br /&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dospělý v andragogice&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dělení andragogiky&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;empiricko-teoretická&lt;/i&gt; (vědní disciplína procesu)&lt;br /&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br /&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;prakticko-normativní, technologická&lt;/i&gt; (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br /&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br /&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Současná situace dospělých&lt;br /&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Trendy&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Systematizace a institucionalizace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Nové chápání učení a vyučování<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Orientace na reálné problémy a situace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kolbův cyklus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Konstruktivismus a Konektivismus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; RWCT &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Metody a formy výuky &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Základní didaktické principy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Úvod&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;1. Komplexní rozvoj studenta&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;#160;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;2. Uvědomělost a aktivita&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;míra nejistoty žáka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;3. Vědeckost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;4. Individuální přístup&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;#160;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;předpoklady k učení<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;učební tempo<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úroveň poznávacích procesů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;charakter, zájmy, pocity<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;pamět a pozornost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;motivace&amp;#160;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;osobní a odborné zkušenosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;5. Spojení teorie a praxe&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;7. Přiměřenost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;9. Soustavnost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Zdroje&lt;/b&gt;&lt;/span&gt; <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;PODLAHOVÁ, Libuše a kol. &lt;i&gt;Didaktika pro vysokoškolské učitele&lt;/i&gt;: [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. &lt;i&gt;Základy didaktiky&lt;/i&gt;. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;h2&gt; Bloomova taxonomie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> &lt;/p&gt;<br /> *[[Bloomova taxonomie]]<br /> &lt;h2&gt; Učební styly &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kompetence učitele &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Model TPCK &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Rámcové vzdělávací programy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;Základní rozdělení RVP je:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro předškolní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro odborné vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní umělecké školy<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro speciální vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.&lt;br /&gt;RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Systém kurikulárních dokumentů&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Schéma s popiskem.jpg&quot; alt=&quot;RTENOTITLE&quot; /&amp;gt; Zdroj: MŠMT<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Definice termínů &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Cíle vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Vzdělávací obsah&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Klíčové kompetence&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Průřezová témata&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Rámcový učební plán&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Srovnání základních typů RVP &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;RVP pro předškolní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro základní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro gymnázia&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Poznámky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použité zdroje:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;O školské reformě. &lt;i&gt;MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy&lt;/i&gt; [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav odborného vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav pro vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro gymnázia&lt;/i&gt; [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Role tutora v distančním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;cite&gt;&lt;i&gt;„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“&lt;/i&gt;&lt;/cite&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;řídit proces seminářů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;1) Pedagogické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;2) Sociální&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;možnost studentům se představit<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;3) Organizační&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;reagovat na příspěvky účastníků<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být trpělivý<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;4) Technické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;průvodce technickým zázemím předmětu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zpětná vazba na technické problémy<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;rozpoznání informačních potřeb<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;uvědomění si nedostatku informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;provádět kritické analýzy informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vyhledávání informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;organizování nabitých znalostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;on-line komunikace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Reference&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použitá literatura&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt; &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;gt;.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie chápání pojmu informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Mediální gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; ICT gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “&lt;i&gt;schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “&lt;i&gt;soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Terminologie===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref name=&quot;luk&quot;&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ''ProInflow: Časopis pro informační vědy'' [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Rámec pro ICT gramotnost===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. <br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost)<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti===<br /> <br /> :* '''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :* '''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :* '''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :* '''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :* '''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Složky ICT gramotnosti===<br /> <br /> :'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti<br /> <br /> :'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít)<br /> <br /> :'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT<br /> <br /> :'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT<br /> <br /> :'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> * rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> * zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Složky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> ===Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na http://www.p21.org/ict-literacy-maps. <br /> <br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref name=&quot;proga&quot;&gt;Program ECDL Advanced. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> :'''1.''' Používání počítače a správa souborů<br /> :'''2.''' Zpracování textu<br /> :'''3.''' Práce s Internetem a komunikace<br /> :'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Obrázek: Programy počítačové gramotnosti ECDL <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet?===<br /> <br /> * Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> : http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> * Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> <br /> * Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> : http://www.kjm.cz/kurzy<br /> <br /> : http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> <br /> * Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> : http://www.digitalliteracy.gov/<br /> <br /> * Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> ===Použitá literatura===<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Funkční gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Co je funkční gramotnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: &lt;i&gt;„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/span&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: &lt;i&gt;„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“&lt;/i&gt; V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. dokumentová gramotnost (document literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. numerická gramotnost (quantitative literacy)&lt;/b&gt; - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak se funkční gramotnost měří:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Deskriptivní statistiky gramotnosti&lt;/b&gt; Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Analytické studie gramotnosti&lt;/b&gt; Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak jsou na tom Češi&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a vzdělání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Zvyšování funkční gramotnosti&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Zahraničí&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Česká republika&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Kontinuálnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Relativita&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. Individuální proměnlivost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; České instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Masarykova univerzita&lt;/b&gt; Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Univerzita Palackého v Olomouci&lt;/b&gt; Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Moravská zemská knihovna&lt;/b&gt; Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Národní technická knihovna&lt;/b&gt; Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)&lt;/b&gt; Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;#160;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)&lt;/b&gt; Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&quot;&gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;VUT (Vysoké učení technické v Brně)&lt;/b&gt; Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dalibor Bláha (322949)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali &lt;i&gt;Information Literacy Standards for Student Learning&lt;/i&gt; , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila &lt;i&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education&lt;/i&gt;, kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1.standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;2. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;3. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;4. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;5. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&quot;&gt;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&quot;&gt;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;A. Přístup&lt;/b&gt; - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. &lt;i&gt;Definice a členění informační potřeby&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Definuje informační potřebu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Spouští proces vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;2. &lt;i&gt;Umístění informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá a získává nalezené informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;B. Hodnocení&lt;/b&gt; - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. &lt;i&gt;Vyhodnocení informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zobecňuje a interpretuje informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;4. &lt;i&gt;Organizace informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Pořádá a třídí informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Organizuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;C. POUŽITÍ&lt;/b&gt; -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. &lt;i&gt;Použití informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Aplikuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Prezentuje informace o produktu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&quot;&gt;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; BIG6 a BIG3 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Výzkumy informační gramotnosti – přehled &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Klíčové kompetence &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_category&quot;&gt;KISK:Kurzy&lt;/span&gt; &lt;br /&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31053 2013-05-04T14:13:39Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;b&gt;VIKMB12 - Informační vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie e-learningu (do současnosti) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Blended learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jana Lánová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; M-learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Co je m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;kapesních počítačů (PDA)&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;MP3/MP4&lt;/b&gt; &lt;b&gt;přehrávačů&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;osobních organizérů&lt;/b&gt;. M-learning neboli &lt;b&gt;mobile learning&lt;/b&gt; vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Projekt m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;#160;„&lt;i&gt;Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;#160;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.&lt;/i&gt;“&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br /&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;#160;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3. Technické vybavení&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;U &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt; můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat &lt;b&gt;smartphone, PDA nebo komunikátor&lt;/b&gt;, které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejjednodušší je aplikace &lt;b&gt;Pocket Word&lt;/b&gt;, která je součástí operačního systému &lt;b&gt;Windows Mobile&lt;/b&gt;. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu &lt;b&gt;doc&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;rtf&lt;/b&gt;, ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Adobe&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;FoxIt&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; jsou programy pracující s dokumenty v &lt;b&gt;pdf&lt;/b&gt; formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doporučuje se pracovat se speciálními formáty &lt;b&gt;pdb&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;prc&lt;/b&gt; a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je &lt;b&gt;MobiPocket&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt;. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;4. Typy studia v m-learningu&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V m-learningu může uživatel pracovat v &lt;b&gt;online&lt;/b&gt; nebo &lt;b&gt;offline&lt;/b&gt; prostředí. &lt;b&gt;Offline studium&lt;/b&gt; není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro &lt;b&gt;online studium&lt;/b&gt; je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&amp;lt;i&amp;gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;5. Výhody a nevýhody výuky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho &lt;b&gt;mobilita&lt;/b&gt;. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;#160;Mezi další výhody se řadí &lt;b&gt;okamžitý přístup k informacím&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;#160;&lt;/b&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &amp;lt;/i&amp;gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná &lt;b&gt;velikost obrazovky&lt;/b&gt; u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení &lt;b&gt;malého množství informací.&lt;/b&gt; Další nevýhodou je &lt;b&gt;menší kapacita &lt;/b&gt;mobilních zařízení a &lt;b&gt;možnost ztráty dat&lt;/b&gt;.&amp;#160;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka &lt;b&gt;výše nákladů&lt;/b&gt;, kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;#160;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství &lt;b&gt;vzájemně nekompatibilních technologií&lt;/b&gt;, což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;#160; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; E-learning 2.0 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Josef Moravec<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Game Based Learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Learning management systems (LMS) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michal Denár, Soňa Príborská<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Webináře &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Nová média v informačním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Pedagogické vědní disciplíny &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako &lt;i&gt;„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/span&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako &lt;b&gt;pedagogické vědní disciplíny&lt;/b&gt; (dále pedagogické vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na &lt;b&gt;základní&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;aplikované&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;hraniční&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;1) Základní&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;obecná pedagogika&lt;/b&gt; – &lt;i&gt;„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/span&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) &lt;b&gt;metodologickou&lt;/b&gt; či &lt;b&gt;vědoslovnou&lt;/b&gt; – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) &lt;b&gt;všeobecnou teorií výchovy&lt;/b&gt; – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;metodologie pedagogiky&lt;/b&gt; – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dějiny pedagogiky&lt;/b&gt; (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt; Lze je dělit na &lt;i&gt;všeobecné dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se světového vývoje), &lt;i&gt;národní dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a &lt;i&gt;dějiny školství&lt;/i&gt; (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;srovnávací (komparativní) pedagogika&lt;/b&gt; – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. &lt;i&gt;„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;didaktika&lt;/b&gt; - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/span&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se &lt;i&gt;„1. tím, &lt;b&gt;co a k jakým účelům se vyučuje&lt;/b&gt;; 2. tím, &lt;b&gt;jak se to vyučuje&lt;/b&gt;.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;teorie výchovy&lt;/b&gt; – jde o disciplínu, &lt;i&gt;„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;speciální pedagogika&lt;/b&gt; – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/span&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;psychopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;somatopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;oftalmopedie&lt;/b&gt; – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;surdopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;logopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;etopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je &lt;i&gt;dyslexie&lt;/i&gt; (porucha čtení), &lt;i&gt;dysgrafie&lt;/i&gt; a &lt;i&gt;dysortografie&lt;/i&gt; (porucha psaní a pravopisu), &lt;i&gt;dyskalkulie&lt;/i&gt; (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická diagnostika&lt;/b&gt; – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;2) Hraniční&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická psychologie&lt;/b&gt; je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociologie výchovy&lt;/b&gt; zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je &lt;i&gt;vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí&lt;/i&gt;. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „&lt;i&gt;pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika&lt;/i&gt;“.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;kybernetická pedagogika&lt;/b&gt; &lt;i&gt;jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dramatická výchova&lt;/b&gt;. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je &lt;b&gt;rozvoj osobnosti&lt;/b&gt; (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá &lt;b&gt;rozvojem sociálním&lt;/b&gt; (komunikace, vztahy, spolupráce) a &lt;b&gt;rozvojem esteticko-uměleckým&lt;/b&gt; (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je &lt;b&gt;vzájemné jednání&lt;/b&gt; (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší &lt;i&gt;výrazné&lt;/i&gt; emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;artefiletika&lt;/b&gt; je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&quot;&gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociální pedagogika&lt;/b&gt; sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;environmentální výchova&lt;/b&gt;. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: &lt;b&gt;energie&lt;/b&gt; (alternativní energie), &lt;b&gt;ochrana přírody&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;změna klimatu&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;znečištění životního prostředí&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;ozonová díra&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;hospodaření s odpady&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&quot;&gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;multikulturní výchova &lt;/b&gt;je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;a další<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3) Aplikované&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Aplikované můžeme dělit:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle věkových stadií&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika&lt;/b&gt;);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle společenských oblastí&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;pedagogika volného času&lt;/b&gt; aj.);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle výchovných zařízení&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika&lt;/b&gt;).<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Andragogika &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Původ a vývoj termínu&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. &lt;i&gt;Andros&lt;/i&gt; = muž, dospělý; &lt;i&gt;ago&lt;/i&gt; – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Má 3 významy:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Historie vzniku&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Předmět andragogických teorií&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Makrosociální hledisko&lt;/i&gt;: zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých&lt;/i&gt;: organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky&lt;/i&gt;: zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Individuální úroveň&lt;/i&gt;: tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Andragogika a pedagogika&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- jde o vědy totožné &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- jsou to nezávislé vědy &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- andragogika je součást pedagogiky &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- vědy se částečně prolínají &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50) &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br /&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dospělý v andragogice&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dělení andragogiky&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;empiricko-teoretická&lt;/i&gt; (vědní disciplína procesu)&lt;br /&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br /&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;prakticko-normativní, technologická&lt;/i&gt; (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br /&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br /&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Současná situace dospělých&lt;br /&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Trendy&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Systematizace a institucionalizace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Nové chápání učení a vyučování<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Orientace na reálné problémy a situace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kolbův cyklus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Konstruktivismus a Konektivismus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; RWCT &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Metody a formy výuky &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Základní didaktické principy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Úvod&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;1. Komplexní rozvoj studenta&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;#160;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;2. Uvědomělost a aktivita&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;míra nejistoty žáka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;3. Vědeckost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;4. Individuální přístup&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;#160;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;předpoklady k učení<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;učební tempo<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úroveň poznávacích procesů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;charakter, zájmy, pocity<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;pamět a pozornost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;motivace&amp;#160;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;osobní a odborné zkušenosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;5. Spojení teorie a praxe&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;7. Přiměřenost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;9. Soustavnost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Zdroje&lt;/b&gt;&lt;/span&gt; <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;PODLAHOVÁ, Libuše a kol. &lt;i&gt;Didaktika pro vysokoškolské učitele&lt;/i&gt;: [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. &lt;i&gt;Základy didaktiky&lt;/i&gt;. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;h2&gt; Bloomova taxonomie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> &lt;/p&gt;<br /> *[[Bloomova taxonomie]]<br /> &lt;h2&gt; Učební styly &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kompetence učitele &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Model TPCK &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Rámcové vzdělávací programy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;Základní rozdělení RVP je:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro předškolní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro odborné vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní umělecké školy<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro speciální vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.&lt;br /&gt;RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Systém kurikulárních dokumentů&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Schéma s popiskem.jpg&quot; alt=&quot;RTENOTITLE&quot; /&amp;gt; Zdroj: MŠMT<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Definice termínů &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Cíle vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Vzdělávací obsah&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Klíčové kompetence&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Průřezová témata&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Rámcový učební plán&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Srovnání základních typů RVP &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;RVP pro předškolní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro základní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro gymnázia&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Poznámky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použité zdroje:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;O školské reformě. &lt;i&gt;MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy&lt;/i&gt; [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav odborného vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav pro vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro gymnázia&lt;/i&gt; [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Role tutora v distančním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;cite&gt;&lt;i&gt;„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“&lt;/i&gt;&lt;/cite&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;řídit proces seminářů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;1) Pedagogické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;2) Sociální&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;možnost studentům se představit<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;3) Organizační&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;reagovat na příspěvky účastníků<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být trpělivý<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;4) Technické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;průvodce technickým zázemím předmětu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zpětná vazba na technické problémy<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;rozpoznání informačních potřeb<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;uvědomění si nedostatku informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;provádět kritické analýzy informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vyhledávání informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;organizování nabitých znalostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;on-line komunikace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Reference&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použitá literatura&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt; &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;gt;.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie chápání pojmu informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Mediální gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; ICT gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “&lt;i&gt;schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “&lt;i&gt;soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Terminologie===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref name=&quot;luk&quot;&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ''ProInflow: Časopis pro informační vědy'' [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Rámec pro ICT gramotnost===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. <br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost)<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti===<br /> <br /> :* '''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :* '''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :* '''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :* '''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :* '''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Složky ICT gramotnosti===<br /> <br /> :'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti<br /> <br /> :'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít)<br /> <br /> :'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT<br /> <br /> :'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT<br /> <br /> :'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> * rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> * zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Složky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> ===Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na http://www.p21.org/ict-literacy-maps. <br /> <br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref name=&quot;proga&quot;&gt;Program ECDL Advanced. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> :'''1.''' Používání počítače a správa souborů<br /> :'''2.''' Zpracování textu<br /> :'''3.''' Práce s Internetem a komunikace<br /> :'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Obrázek: Programy počítačové gramotnosti ECDL <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet?===<br /> <br /> * Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> : http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> * Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> <br /> * Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> : http://www.kjm.cz/kurzy<br /> <br /> : http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> <br /> * Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> : http://www.digitalliteracy.gov/<br /> <br /> * Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> ===Použitá literatura===<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Funkční gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Co je funkční gramotnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: &lt;i&gt;„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/span&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: &lt;i&gt;„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“&lt;/i&gt; V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. dokumentová gramotnost (document literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. numerická gramotnost (quantitative literacy)&lt;/b&gt; - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak se funkční gramotnost měří:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Deskriptivní statistiky gramotnosti&lt;/b&gt; Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Analytické studie gramotnosti&lt;/b&gt; Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak jsou na tom Češi&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a vzdělání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Zvyšování funkční gramotnosti&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Zahraničí&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Česká republika&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Kontinuálnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Relativita&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. Individuální proměnlivost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; České instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Masarykova univerzita&lt;/b&gt; Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Univerzita Palackého v Olomouci&lt;/b&gt; Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Moravská zemská knihovna&lt;/b&gt; Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Národní technická knihovna&lt;/b&gt; Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)&lt;/b&gt; Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;#160;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)&lt;/b&gt; Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&quot;&gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;VUT (Vysoké učení technické v Brně)&lt;/b&gt; Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dalibor Bláha (322949)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali &lt;i&gt;Information Literacy Standards for Student Learning&lt;/i&gt; , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila &lt;i&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education&lt;/i&gt;, kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1.standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;2. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;3. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;4. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;5. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&quot;&gt;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&quot;&gt;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;A. Přístup&lt;/b&gt; - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. &lt;i&gt;Definice a členění informační potřeby&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Definuje informační potřebu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Spouští proces vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;2. &lt;i&gt;Umístění informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá a získává nalezené informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;B. Hodnocení&lt;/b&gt; - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. &lt;i&gt;Vyhodnocení informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zobecňuje a interpretuje informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;4. &lt;i&gt;Organizace informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Pořádá a třídí informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Organizuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;C. POUŽITÍ&lt;/b&gt; -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. &lt;i&gt;Použití informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Aplikuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Prezentuje informace o produktu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&quot;&gt;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; BIG6 a BIG3 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Výzkumy informační gramotnosti – přehled &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Klíčové kompetence &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_category&quot;&gt;KISK:Kurzy&lt;/span&gt; &lt;br /&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31052 2013-05-04T14:13:21Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;b&gt;VIKMB12 - Informační vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie e-learningu (do současnosti) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Blended learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jana Lánová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; M-learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Co je m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;kapesních počítačů (PDA)&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;MP3/MP4&lt;/b&gt; &lt;b&gt;přehrávačů&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;osobních organizérů&lt;/b&gt;. M-learning neboli &lt;b&gt;mobile learning&lt;/b&gt; vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Projekt m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;#160;„&lt;i&gt;Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;#160;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.&lt;/i&gt;“&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br /&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;#160;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3. Technické vybavení&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;U &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt; můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat &lt;b&gt;smartphone, PDA nebo komunikátor&lt;/b&gt;, které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejjednodušší je aplikace &lt;b&gt;Pocket Word&lt;/b&gt;, která je součástí operačního systému &lt;b&gt;Windows Mobile&lt;/b&gt;. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu &lt;b&gt;doc&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;rtf&lt;/b&gt;, ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Adobe&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;FoxIt&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; jsou programy pracující s dokumenty v &lt;b&gt;pdf&lt;/b&gt; formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doporučuje se pracovat se speciálními formáty &lt;b&gt;pdb&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;prc&lt;/b&gt; a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je &lt;b&gt;MobiPocket&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt;. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;4. Typy studia v m-learningu&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V m-learningu může uživatel pracovat v &lt;b&gt;online&lt;/b&gt; nebo &lt;b&gt;offline&lt;/b&gt; prostředí. &lt;b&gt;Offline studium&lt;/b&gt; není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro &lt;b&gt;online studium&lt;/b&gt; je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&amp;lt;i&amp;gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;5. Výhody a nevýhody výuky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho &lt;b&gt;mobilita&lt;/b&gt;. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;#160;Mezi další výhody se řadí &lt;b&gt;okamžitý přístup k informacím&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;#160;&lt;/b&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &amp;lt;/i&amp;gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná &lt;b&gt;velikost obrazovky&lt;/b&gt; u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení &lt;b&gt;malého množství informací.&lt;/b&gt; Další nevýhodou je &lt;b&gt;menší kapacita &lt;/b&gt;mobilních zařízení a &lt;b&gt;možnost ztráty dat&lt;/b&gt;.&amp;#160;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka &lt;b&gt;výše nákladů&lt;/b&gt;, kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;#160;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství &lt;b&gt;vzájemně nekompatibilních technologií&lt;/b&gt;, což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;#160; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; E-learning 2.0 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Josef Moravec<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Game Based Learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Learning management systems (LMS) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michal Denár, Soňa Príborská<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Webináře &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Nová média v informačním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Pedagogické vědní disciplíny &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako &lt;i&gt;„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/span&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako &lt;b&gt;pedagogické vědní disciplíny&lt;/b&gt; (dále pedagogické vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na &lt;b&gt;základní&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;aplikované&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;hraniční&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;1) Základní&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;obecná pedagogika&lt;/b&gt; – &lt;i&gt;„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/span&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) &lt;b&gt;metodologickou&lt;/b&gt; či &lt;b&gt;vědoslovnou&lt;/b&gt; – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) &lt;b&gt;všeobecnou teorií výchovy&lt;/b&gt; – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;metodologie pedagogiky&lt;/b&gt; – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dějiny pedagogiky&lt;/b&gt; (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt; Lze je dělit na &lt;i&gt;všeobecné dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se světového vývoje), &lt;i&gt;národní dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a &lt;i&gt;dějiny školství&lt;/i&gt; (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;srovnávací (komparativní) pedagogika&lt;/b&gt; – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. &lt;i&gt;„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;didaktika&lt;/b&gt; - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/span&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se &lt;i&gt;„1. tím, &lt;b&gt;co a k jakým účelům se vyučuje&lt;/b&gt;; 2. tím, &lt;b&gt;jak se to vyučuje&lt;/b&gt;.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;teorie výchovy&lt;/b&gt; – jde o disciplínu, &lt;i&gt;„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;speciální pedagogika&lt;/b&gt; – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/span&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;psychopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;somatopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;oftalmopedie&lt;/b&gt; – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;surdopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;logopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;etopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je &lt;i&gt;dyslexie&lt;/i&gt; (porucha čtení), &lt;i&gt;dysgrafie&lt;/i&gt; a &lt;i&gt;dysortografie&lt;/i&gt; (porucha psaní a pravopisu), &lt;i&gt;dyskalkulie&lt;/i&gt; (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická diagnostika&lt;/b&gt; – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;2) Hraniční&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická psychologie&lt;/b&gt; je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociologie výchovy&lt;/b&gt; zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je &lt;i&gt;vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí&lt;/i&gt;. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „&lt;i&gt;pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika&lt;/i&gt;“.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;kybernetická pedagogika&lt;/b&gt; &lt;i&gt;jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dramatická výchova&lt;/b&gt;. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je &lt;b&gt;rozvoj osobnosti&lt;/b&gt; (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá &lt;b&gt;rozvojem sociálním&lt;/b&gt; (komunikace, vztahy, spolupráce) a &lt;b&gt;rozvojem esteticko-uměleckým&lt;/b&gt; (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je &lt;b&gt;vzájemné jednání&lt;/b&gt; (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší &lt;i&gt;výrazné&lt;/i&gt; emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;artefiletika&lt;/b&gt; je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&quot;&gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociální pedagogika&lt;/b&gt; sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;environmentální výchova&lt;/b&gt;. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: &lt;b&gt;energie&lt;/b&gt; (alternativní energie), &lt;b&gt;ochrana přírody&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;změna klimatu&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;znečištění životního prostředí&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;ozonová díra&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;hospodaření s odpady&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&quot;&gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;multikulturní výchova &lt;/b&gt;je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;a další<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3) Aplikované&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Aplikované můžeme dělit:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle věkových stadií&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika&lt;/b&gt;);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle společenských oblastí&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;pedagogika volného času&lt;/b&gt; aj.);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle výchovných zařízení&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika&lt;/b&gt;).<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Andragogika &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Původ a vývoj termínu&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. &lt;i&gt;Andros&lt;/i&gt; = muž, dospělý; &lt;i&gt;ago&lt;/i&gt; – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Má 3 významy:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Historie vzniku&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Předmět andragogických teorií&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Makrosociální hledisko&lt;/i&gt;: zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých&lt;/i&gt;: organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky&lt;/i&gt;: zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Individuální úroveň&lt;/i&gt;: tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Andragogika a pedagogika&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- jde o vědy totožné &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- jsou to nezávislé vědy &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- andragogika je součást pedagogiky &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- vědy se částečně prolínají &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50) &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br /&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dospělý v andragogice&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dělení andragogiky&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;empiricko-teoretická&lt;/i&gt; (vědní disciplína procesu)&lt;br /&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br /&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;prakticko-normativní, technologická&lt;/i&gt; (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br /&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br /&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Současná situace dospělých&lt;br /&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Trendy&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Systematizace a institucionalizace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Nové chápání učení a vyučování<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Orientace na reálné problémy a situace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kolbův cyklus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Konstruktivismus a Konektivismus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; RWCT &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Metody a formy výuky &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Základní didaktické principy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Úvod&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;1. Komplexní rozvoj studenta&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;#160;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;2. Uvědomělost a aktivita&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;míra nejistoty žáka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;3. Vědeckost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;4. Individuální přístup&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;#160;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;předpoklady k učení<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;učební tempo<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úroveň poznávacích procesů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;charakter, zájmy, pocity<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;pamět a pozornost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;motivace&amp;#160;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;osobní a odborné zkušenosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;5. Spojení teorie a praxe&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;7. Přiměřenost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;9. Soustavnost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Zdroje&lt;/b&gt;&lt;/span&gt; <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;PODLAHOVÁ, Libuše a kol. &lt;i&gt;Didaktika pro vysokoškolské učitele&lt;/i&gt;: [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. &lt;i&gt;Základy didaktiky&lt;/i&gt;. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;h2&gt; Bloomova taxonomie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> &lt;/p&gt;<br /> *[[Bloomova taxonomie]]<br /> &lt;h2&gt; Učební styly &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kompetence učitele &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Model TPCK &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Rámcové vzdělávací programy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;Základní rozdělení RVP je:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro předškolní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro odborné vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní umělecké školy<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro speciální vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.&lt;br /&gt;RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Systém kurikulárních dokumentů&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Schéma s popiskem.jpg&quot; alt=&quot;RTENOTITLE&quot; /&amp;gt; Zdroj: MŠMT<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Definice termínů &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Cíle vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Vzdělávací obsah&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Klíčové kompetence&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Průřezová témata&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Rámcový učební plán&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Srovnání základních typů RVP &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;RVP pro předškolní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro základní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro gymnázia&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Poznámky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použité zdroje:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;O školské reformě. &lt;i&gt;MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy&lt;/i&gt; [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav odborného vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav pro vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro gymnázia&lt;/i&gt; [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Role tutora v distančním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;cite&gt;&lt;i&gt;„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“&lt;/i&gt;&lt;/cite&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;řídit proces seminářů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;1) Pedagogické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;2) Sociální&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;možnost studentům se představit<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;3) Organizační&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;reagovat na příspěvky účastníků<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být trpělivý<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;4) Technické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;průvodce technickým zázemím předmětu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zpětná vazba na technické problémy<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;rozpoznání informačních potřeb<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;uvědomění si nedostatku informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;provádět kritické analýzy informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vyhledávání informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;organizování nabitých znalostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;on-line komunikace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Reference&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použitá literatura&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt; &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;gt;.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie chápání pojmu informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Mediální gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; ICT gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “&lt;i&gt;schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “&lt;i&gt;soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Terminologie===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref name=&quot;luk&quot;&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ''ProInflow: Časopis pro informační vědy'' [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Rámec pro ICT gramotnost===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. <br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost)<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti===<br /> <br /> :* '''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :* '''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :* '''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :* '''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :* '''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Složky ICT gramotnosti===<br /> <br /> :'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti<br /> <br /> :'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít)<br /> <br /> :'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT<br /> <br /> :'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT<br /> <br /> :'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> * rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> * zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Složky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> ===Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na http://www.p21.org/ict-literacy-maps. <br /> <br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref name=&quot;proga&quot;&gt;Program ECDL Advanced. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> :'''1.''' Používání počítače a správa souborů<br /> :'''2.''' Zpracování textu<br /> :'''3.''' Práce s Internetem a komunikace<br /> :'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Obrázek: Programy počítačové gramotnosti ECDL <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet?===<br /> <br /> * Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> : http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> * Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> <br /> * Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> : http://www.kjm.cz/kurzy<br /> <br /> : http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> <br /> * Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> : http://www.digitalliteracy.gov/<br /> <br /> * Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> ===Použitá literatura===<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Funkční gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Co je funkční gramotnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: &lt;i&gt;„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/span&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: &lt;i&gt;„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“&lt;/i&gt; V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. dokumentová gramotnost (document literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. numerická gramotnost (quantitative literacy)&lt;/b&gt; - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak se funkční gramotnost měří:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Deskriptivní statistiky gramotnosti&lt;/b&gt; Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Analytické studie gramotnosti&lt;/b&gt; Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak jsou na tom Češi&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a vzdělání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Zvyšování funkční gramotnosti&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Zahraničí&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Česká republika&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Kontinuálnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Relativita&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. Individuální proměnlivost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; České instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Masarykova univerzita&lt;/b&gt; Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Univerzita Palackého v Olomouci&lt;/b&gt; Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Moravská zemská knihovna&lt;/b&gt; Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Národní technická knihovna&lt;/b&gt; Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)&lt;/b&gt; Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;#160;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)&lt;/b&gt; Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&quot;&gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;VUT (Vysoké učení technické v Brně)&lt;/b&gt; Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dalibor Bláha (322949)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali &lt;i&gt;Information Literacy Standards for Student Learning&lt;/i&gt; , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila &lt;i&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education&lt;/i&gt;, kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1.standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;2. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;3. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;4. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;5. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&quot;&gt;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&quot;&gt;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;A. Přístup&lt;/b&gt; - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. &lt;i&gt;Definice a členění informační potřeby&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Definuje informační potřebu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Spouští proces vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;2. &lt;i&gt;Umístění informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá a získává nalezené informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;B. Hodnocení&lt;/b&gt; - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. &lt;i&gt;Vyhodnocení informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zobecňuje a interpretuje informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;4. &lt;i&gt;Organizace informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Pořádá a třídí informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Organizuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;C. POUŽITÍ&lt;/b&gt; -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. &lt;i&gt;Použití informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Aplikuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Prezentuje informace o produktu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&quot;&gt;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; BIG6 a BIG3 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Výzkumy informační gramotnosti – přehled &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Klíčové kompetence &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_category&quot;&gt;KISK:Kurzy&lt;/span&gt; &lt;br /&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31051 2013-05-04T14:13:03Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;b&gt;VIKMB12 - Informační vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie e-learningu (do současnosti) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Blended learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jana Lánová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; M-learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Co je m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;kapesních počítačů (PDA)&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;MP3/MP4&lt;/b&gt; &lt;b&gt;přehrávačů&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;osobních organizérů&lt;/b&gt;. M-learning neboli &lt;b&gt;mobile learning&lt;/b&gt; vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Projekt m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;#160;„&lt;i&gt;Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;#160;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.&lt;/i&gt;“&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br /&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;#160;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3. Technické vybavení&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;U &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt; můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat &lt;b&gt;smartphone, PDA nebo komunikátor&lt;/b&gt;, které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejjednodušší je aplikace &lt;b&gt;Pocket Word&lt;/b&gt;, která je součástí operačního systému &lt;b&gt;Windows Mobile&lt;/b&gt;. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu &lt;b&gt;doc&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;rtf&lt;/b&gt;, ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Adobe&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;FoxIt&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; jsou programy pracující s dokumenty v &lt;b&gt;pdf&lt;/b&gt; formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doporučuje se pracovat se speciálními formáty &lt;b&gt;pdb&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;prc&lt;/b&gt; a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je &lt;b&gt;MobiPocket&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt;. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;4. Typy studia v m-learningu&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V m-learningu může uživatel pracovat v &lt;b&gt;online&lt;/b&gt; nebo &lt;b&gt;offline&lt;/b&gt; prostředí. &lt;b&gt;Offline studium&lt;/b&gt; není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro &lt;b&gt;online studium&lt;/b&gt; je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&amp;lt;i&amp;gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;5. Výhody a nevýhody výuky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho &lt;b&gt;mobilita&lt;/b&gt;. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;#160;Mezi další výhody se řadí &lt;b&gt;okamžitý přístup k informacím&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;#160;&lt;/b&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &amp;lt;/i&amp;gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná &lt;b&gt;velikost obrazovky&lt;/b&gt; u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení &lt;b&gt;malého množství informací.&lt;/b&gt; Další nevýhodou je &lt;b&gt;menší kapacita &lt;/b&gt;mobilních zařízení a &lt;b&gt;možnost ztráty dat&lt;/b&gt;.&amp;#160;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka &lt;b&gt;výše nákladů&lt;/b&gt;, kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;#160;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství &lt;b&gt;vzájemně nekompatibilních technologií&lt;/b&gt;, což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;#160; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; E-learning 2.0 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Josef Moravec<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Game Based Learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Learning management systems (LMS) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michal Denár, Soňa Príborská<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Webináře &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Nová média v informačním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Pedagogické vědní disciplíny &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako &lt;i&gt;„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/span&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako &lt;b&gt;pedagogické vědní disciplíny&lt;/b&gt; (dále pedagogické vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na &lt;b&gt;základní&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;aplikované&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;hraniční&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;1) Základní&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;obecná pedagogika&lt;/b&gt; – &lt;i&gt;„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/span&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) &lt;b&gt;metodologickou&lt;/b&gt; či &lt;b&gt;vědoslovnou&lt;/b&gt; – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) &lt;b&gt;všeobecnou teorií výchovy&lt;/b&gt; – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;metodologie pedagogiky&lt;/b&gt; – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dějiny pedagogiky&lt;/b&gt; (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt; Lze je dělit na &lt;i&gt;všeobecné dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se světového vývoje), &lt;i&gt;národní dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a &lt;i&gt;dějiny školství&lt;/i&gt; (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;srovnávací (komparativní) pedagogika&lt;/b&gt; – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. &lt;i&gt;„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;didaktika&lt;/b&gt; - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/span&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se &lt;i&gt;„1. tím, &lt;b&gt;co a k jakým účelům se vyučuje&lt;/b&gt;; 2. tím, &lt;b&gt;jak se to vyučuje&lt;/b&gt;.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;teorie výchovy&lt;/b&gt; – jde o disciplínu, &lt;i&gt;„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;speciální pedagogika&lt;/b&gt; – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/span&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;psychopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;somatopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;oftalmopedie&lt;/b&gt; – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;surdopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;logopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;etopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je &lt;i&gt;dyslexie&lt;/i&gt; (porucha čtení), &lt;i&gt;dysgrafie&lt;/i&gt; a &lt;i&gt;dysortografie&lt;/i&gt; (porucha psaní a pravopisu), &lt;i&gt;dyskalkulie&lt;/i&gt; (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická diagnostika&lt;/b&gt; – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;2) Hraniční&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická psychologie&lt;/b&gt; je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociologie výchovy&lt;/b&gt; zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je &lt;i&gt;vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí&lt;/i&gt;. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „&lt;i&gt;pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika&lt;/i&gt;“.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;kybernetická pedagogika&lt;/b&gt; &lt;i&gt;jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dramatická výchova&lt;/b&gt;. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je &lt;b&gt;rozvoj osobnosti&lt;/b&gt; (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá &lt;b&gt;rozvojem sociálním&lt;/b&gt; (komunikace, vztahy, spolupráce) a &lt;b&gt;rozvojem esteticko-uměleckým&lt;/b&gt; (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je &lt;b&gt;vzájemné jednání&lt;/b&gt; (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší &lt;i&gt;výrazné&lt;/i&gt; emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;artefiletika&lt;/b&gt; je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&quot;&gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociální pedagogika&lt;/b&gt; sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;environmentální výchova&lt;/b&gt;. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: &lt;b&gt;energie&lt;/b&gt; (alternativní energie), &lt;b&gt;ochrana přírody&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;změna klimatu&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;znečištění životního prostředí&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;ozonová díra&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;hospodaření s odpady&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&quot;&gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;multikulturní výchova &lt;/b&gt;je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;a další<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3) Aplikované&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Aplikované můžeme dělit:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle věkových stadií&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika&lt;/b&gt;);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle společenských oblastí&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;pedagogika volného času&lt;/b&gt; aj.);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle výchovných zařízení&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika&lt;/b&gt;).<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Andragogika &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Původ a vývoj termínu&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. &lt;i&gt;Andros&lt;/i&gt; = muž, dospělý; &lt;i&gt;ago&lt;/i&gt; – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Má 3 významy:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Historie vzniku&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Předmět andragogických teorií&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Makrosociální hledisko&lt;/i&gt;: zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých&lt;/i&gt;: organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky&lt;/i&gt;: zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Individuální úroveň&lt;/i&gt;: tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Andragogika a pedagogika&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- jde o vědy totožné &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- jsou to nezávislé vědy &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- andragogika je součást pedagogiky &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- vědy se částečně prolínají &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50) &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br /&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dospělý v andragogice&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dělení andragogiky&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;empiricko-teoretická&lt;/i&gt; (vědní disciplína procesu)&lt;br /&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br /&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;prakticko-normativní, technologická&lt;/i&gt; (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br /&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br /&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Současná situace dospělých&lt;br /&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Trendy&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Systematizace a institucionalizace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Nové chápání učení a vyučování<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Orientace na reálné problémy a situace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kolbův cyklus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Konstruktivismus a Konektivismus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; RWCT &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Metody a formy výuky &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Základní didaktické principy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Úvod&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;1. Komplexní rozvoj studenta&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;#160;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;2. Uvědomělost a aktivita&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;míra nejistoty žáka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;3. Vědeckost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;4. Individuální přístup&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;#160;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;předpoklady k učení<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;učební tempo<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úroveň poznávacích procesů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;charakter, zájmy, pocity<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;pamět a pozornost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;motivace&amp;#160;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;osobní a odborné zkušenosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;5. Spojení teorie a praxe&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;7. Přiměřenost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;9. Soustavnost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Zdroje&lt;/b&gt;&lt;/span&gt; <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;PODLAHOVÁ, Libuše a kol. &lt;i&gt;Didaktika pro vysokoškolské učitele&lt;/i&gt;: [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. &lt;i&gt;Základy didaktiky&lt;/i&gt;. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;h2&gt; Bloomova taxonomie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> &lt;/p&gt;<br /> *[[Bloomova taxonomie]]<br /> &lt;h2&gt; Učební styly &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kompetence učitele &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Model TPCK &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Rámcové vzdělávací programy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;Základní rozdělení RVP je:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro předškolní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro odborné vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní umělecké školy<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro speciální vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.&lt;br /&gt;RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Systém kurikulárních dokumentů&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Schéma s popiskem.jpg&quot; alt=&quot;RTENOTITLE&quot; /&amp;gt; Zdroj: MŠMT<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Definice termínů &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Cíle vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Vzdělávací obsah&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Klíčové kompetence&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Průřezová témata&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Rámcový učební plán&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Srovnání základních typů RVP &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;RVP pro předškolní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro základní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro gymnázia&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Poznámky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použité zdroje:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;O školské reformě. &lt;i&gt;MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy&lt;/i&gt; [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav odborného vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav pro vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro gymnázia&lt;/i&gt; [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Role tutora v distančním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;cite&gt;&lt;i&gt;„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“&lt;/i&gt;&lt;/cite&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;řídit proces seminářů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;1) Pedagogické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;2) Sociální&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;možnost studentům se představit<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;3) Organizační&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;reagovat na příspěvky účastníků<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být trpělivý<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;4) Technické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;průvodce technickým zázemím předmětu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zpětná vazba na technické problémy<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;rozpoznání informačních potřeb<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;uvědomění si nedostatku informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;provádět kritické analýzy informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vyhledávání informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;organizování nabitých znalostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;on-line komunikace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Reference&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použitá literatura&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt; &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;gt;.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie chápání pojmu informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Mediální gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; ICT gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “&lt;i&gt;schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “&lt;i&gt;soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Terminologie===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref name=&quot;luk&quot;&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ''ProInflow: Časopis pro informační vědy'' [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Rámec pro ICT gramotnost===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. <br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost)<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti===<br /> <br /> :* '''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :* '''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :* '''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :* '''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :* '''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Složky ICT gramotnosti===<br /> <br /> :'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti<br /> <br /> :'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít)<br /> <br /> :'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT<br /> <br /> :'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT<br /> <br /> :'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> * rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> * zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Složky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> ===Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na http://www.p21.org/ict-literacy-maps. <br /> <br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref name=&quot;proga&quot;&gt;Program ECDL Advanced. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> :'''1.''' Používání počítače a správa souborů<br /> :'''2.''' Zpracování textu<br /> :'''3.''' Práce s Internetem a komunikace<br /> :'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Programy počítačové gramotnosti ECDL <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet?===<br /> <br /> * Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> : http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> * Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> <br /> * Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> : http://www.kjm.cz/kurzy<br /> <br /> : http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> <br /> * Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> : http://www.digitalliteracy.gov/<br /> <br /> * Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> ===Použitá literatura===<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Funkční gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Co je funkční gramotnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: &lt;i&gt;„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/span&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: &lt;i&gt;„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“&lt;/i&gt; V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. dokumentová gramotnost (document literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. numerická gramotnost (quantitative literacy)&lt;/b&gt; - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak se funkční gramotnost měří:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Deskriptivní statistiky gramotnosti&lt;/b&gt; Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Analytické studie gramotnosti&lt;/b&gt; Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak jsou na tom Češi&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a vzdělání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Zvyšování funkční gramotnosti&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Zahraničí&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Česká republika&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Kontinuálnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Relativita&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. Individuální proměnlivost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; České instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Masarykova univerzita&lt;/b&gt; Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Univerzita Palackého v Olomouci&lt;/b&gt; Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Moravská zemská knihovna&lt;/b&gt; Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Národní technická knihovna&lt;/b&gt; Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)&lt;/b&gt; Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;#160;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)&lt;/b&gt; Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&quot;&gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;VUT (Vysoké učení technické v Brně)&lt;/b&gt; Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dalibor Bláha (322949)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali &lt;i&gt;Information Literacy Standards for Student Learning&lt;/i&gt; , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila &lt;i&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education&lt;/i&gt;, kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1.standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;2. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;3. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;4. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;5. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&quot;&gt;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&quot;&gt;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;A. Přístup&lt;/b&gt; - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. &lt;i&gt;Definice a členění informační potřeby&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Definuje informační potřebu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Spouští proces vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;2. &lt;i&gt;Umístění informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá a získává nalezené informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;B. Hodnocení&lt;/b&gt; - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. &lt;i&gt;Vyhodnocení informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zobecňuje a interpretuje informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;4. &lt;i&gt;Organizace informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Pořádá a třídí informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Organizuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;C. POUŽITÍ&lt;/b&gt; -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. &lt;i&gt;Použití informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Aplikuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Prezentuje informace o produktu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&quot;&gt;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; BIG6 a BIG3 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Výzkumy informační gramotnosti – přehled &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Klíčové kompetence &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_category&quot;&gt;KISK:Kurzy&lt;/span&gt; &lt;br /&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31050 2013-05-04T14:12:43Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;b&gt;VIKMB12 - Informační vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie e-learningu (do současnosti) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Blended learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jana Lánová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; M-learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Co je m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;kapesních počítačů (PDA)&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;MP3/MP4&lt;/b&gt; &lt;b&gt;přehrávačů&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;osobních organizérů&lt;/b&gt;. M-learning neboli &lt;b&gt;mobile learning&lt;/b&gt; vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Projekt m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;#160;„&lt;i&gt;Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;#160;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.&lt;/i&gt;“&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br /&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;#160;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3. Technické vybavení&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;U &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt; můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat &lt;b&gt;smartphone, PDA nebo komunikátor&lt;/b&gt;, které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejjednodušší je aplikace &lt;b&gt;Pocket Word&lt;/b&gt;, která je součástí operačního systému &lt;b&gt;Windows Mobile&lt;/b&gt;. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu &lt;b&gt;doc&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;rtf&lt;/b&gt;, ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Adobe&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;FoxIt&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; jsou programy pracující s dokumenty v &lt;b&gt;pdf&lt;/b&gt; formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doporučuje se pracovat se speciálními formáty &lt;b&gt;pdb&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;prc&lt;/b&gt; a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je &lt;b&gt;MobiPocket&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt;. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;4. Typy studia v m-learningu&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V m-learningu může uživatel pracovat v &lt;b&gt;online&lt;/b&gt; nebo &lt;b&gt;offline&lt;/b&gt; prostředí. &lt;b&gt;Offline studium&lt;/b&gt; není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro &lt;b&gt;online studium&lt;/b&gt; je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&amp;lt;i&amp;gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;5. Výhody a nevýhody výuky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho &lt;b&gt;mobilita&lt;/b&gt;. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;#160;Mezi další výhody se řadí &lt;b&gt;okamžitý přístup k informacím&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;#160;&lt;/b&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &amp;lt;/i&amp;gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná &lt;b&gt;velikost obrazovky&lt;/b&gt; u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení &lt;b&gt;malého množství informací.&lt;/b&gt; Další nevýhodou je &lt;b&gt;menší kapacita &lt;/b&gt;mobilních zařízení a &lt;b&gt;možnost ztráty dat&lt;/b&gt;.&amp;#160;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka &lt;b&gt;výše nákladů&lt;/b&gt;, kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;#160;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství &lt;b&gt;vzájemně nekompatibilních technologií&lt;/b&gt;, což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;#160; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; E-learning 2.0 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Josef Moravec<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Game Based Learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Learning management systems (LMS) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michal Denár, Soňa Príborská<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Webináře &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Nová média v informačním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Pedagogické vědní disciplíny &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako &lt;i&gt;„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/span&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako &lt;b&gt;pedagogické vědní disciplíny&lt;/b&gt; (dále pedagogické vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na &lt;b&gt;základní&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;aplikované&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;hraniční&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;1) Základní&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;obecná pedagogika&lt;/b&gt; – &lt;i&gt;„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/span&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) &lt;b&gt;metodologickou&lt;/b&gt; či &lt;b&gt;vědoslovnou&lt;/b&gt; – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) &lt;b&gt;všeobecnou teorií výchovy&lt;/b&gt; – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;metodologie pedagogiky&lt;/b&gt; – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dějiny pedagogiky&lt;/b&gt; (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt; Lze je dělit na &lt;i&gt;všeobecné dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se světového vývoje), &lt;i&gt;národní dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a &lt;i&gt;dějiny školství&lt;/i&gt; (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;srovnávací (komparativní) pedagogika&lt;/b&gt; – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. &lt;i&gt;„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;didaktika&lt;/b&gt; - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/span&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se &lt;i&gt;„1. tím, &lt;b&gt;co a k jakým účelům se vyučuje&lt;/b&gt;; 2. tím, &lt;b&gt;jak se to vyučuje&lt;/b&gt;.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;teorie výchovy&lt;/b&gt; – jde o disciplínu, &lt;i&gt;„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;speciální pedagogika&lt;/b&gt; – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/span&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;psychopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;somatopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;oftalmopedie&lt;/b&gt; – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;surdopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;logopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;etopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je &lt;i&gt;dyslexie&lt;/i&gt; (porucha čtení), &lt;i&gt;dysgrafie&lt;/i&gt; a &lt;i&gt;dysortografie&lt;/i&gt; (porucha psaní a pravopisu), &lt;i&gt;dyskalkulie&lt;/i&gt; (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická diagnostika&lt;/b&gt; – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;2) Hraniční&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická psychologie&lt;/b&gt; je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociologie výchovy&lt;/b&gt; zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je &lt;i&gt;vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí&lt;/i&gt;. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „&lt;i&gt;pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika&lt;/i&gt;“.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;kybernetická pedagogika&lt;/b&gt; &lt;i&gt;jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dramatická výchova&lt;/b&gt;. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je &lt;b&gt;rozvoj osobnosti&lt;/b&gt; (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá &lt;b&gt;rozvojem sociálním&lt;/b&gt; (komunikace, vztahy, spolupráce) a &lt;b&gt;rozvojem esteticko-uměleckým&lt;/b&gt; (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je &lt;b&gt;vzájemné jednání&lt;/b&gt; (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší &lt;i&gt;výrazné&lt;/i&gt; emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;artefiletika&lt;/b&gt; je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&quot;&gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociální pedagogika&lt;/b&gt; sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;environmentální výchova&lt;/b&gt;. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: &lt;b&gt;energie&lt;/b&gt; (alternativní energie), &lt;b&gt;ochrana přírody&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;změna klimatu&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;znečištění životního prostředí&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;ozonová díra&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;hospodaření s odpady&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&quot;&gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;multikulturní výchova &lt;/b&gt;je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;a další<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3) Aplikované&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Aplikované můžeme dělit:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle věkových stadií&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika&lt;/b&gt;);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle společenských oblastí&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;pedagogika volného času&lt;/b&gt; aj.);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle výchovných zařízení&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika&lt;/b&gt;).<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Andragogika &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Původ a vývoj termínu&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. &lt;i&gt;Andros&lt;/i&gt; = muž, dospělý; &lt;i&gt;ago&lt;/i&gt; – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Má 3 významy:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Historie vzniku&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Předmět andragogických teorií&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Makrosociální hledisko&lt;/i&gt;: zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých&lt;/i&gt;: organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky&lt;/i&gt;: zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Individuální úroveň&lt;/i&gt;: tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Andragogika a pedagogika&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- jde o vědy totožné &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- jsou to nezávislé vědy &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- andragogika je součást pedagogiky &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- vědy se částečně prolínají &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50) &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br /&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dospělý v andragogice&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dělení andragogiky&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;empiricko-teoretická&lt;/i&gt; (vědní disciplína procesu)&lt;br /&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br /&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;prakticko-normativní, technologická&lt;/i&gt; (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br /&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br /&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Současná situace dospělých&lt;br /&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Trendy&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Systematizace a institucionalizace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Nové chápání učení a vyučování<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Orientace na reálné problémy a situace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kolbův cyklus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Konstruktivismus a Konektivismus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; RWCT &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Metody a formy výuky &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Základní didaktické principy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Úvod&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;1. Komplexní rozvoj studenta&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;#160;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;2. Uvědomělost a aktivita&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;míra nejistoty žáka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;3. Vědeckost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;4. Individuální přístup&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;#160;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;předpoklady k učení<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;učební tempo<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úroveň poznávacích procesů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;charakter, zájmy, pocity<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;pamět a pozornost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;motivace&amp;#160;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;osobní a odborné zkušenosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;5. Spojení teorie a praxe&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;7. Přiměřenost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;9. Soustavnost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Zdroje&lt;/b&gt;&lt;/span&gt; <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;PODLAHOVÁ, Libuše a kol. &lt;i&gt;Didaktika pro vysokoškolské učitele&lt;/i&gt;: [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. &lt;i&gt;Základy didaktiky&lt;/i&gt;. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;h2&gt; Bloomova taxonomie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> &lt;/p&gt;<br /> *[[Bloomova taxonomie]]<br /> &lt;h2&gt; Učební styly &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kompetence učitele &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Model TPCK &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Rámcové vzdělávací programy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;Základní rozdělení RVP je:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro předškolní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro odborné vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní umělecké školy<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro speciální vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.&lt;br /&gt;RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Systém kurikulárních dokumentů&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Schéma s popiskem.jpg&quot; alt=&quot;RTENOTITLE&quot; /&amp;gt; Zdroj: MŠMT<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Definice termínů &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Cíle vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Vzdělávací obsah&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Klíčové kompetence&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Průřezová témata&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Rámcový učební plán&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Srovnání základních typů RVP &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;RVP pro předškolní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro základní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro gymnázia&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Poznámky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použité zdroje:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;O školské reformě. &lt;i&gt;MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy&lt;/i&gt; [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav odborného vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav pro vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro gymnázia&lt;/i&gt; [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Role tutora v distančním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;cite&gt;&lt;i&gt;„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“&lt;/i&gt;&lt;/cite&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;řídit proces seminářů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;1) Pedagogické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;2) Sociální&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;možnost studentům se představit<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;3) Organizační&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;reagovat na příspěvky účastníků<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být trpělivý<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;4) Technické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;průvodce technickým zázemím předmětu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zpětná vazba na technické problémy<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;rozpoznání informačních potřeb<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;uvědomění si nedostatku informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;provádět kritické analýzy informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vyhledávání informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;organizování nabitých znalostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;on-line komunikace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Reference&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použitá literatura&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt; &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;gt;.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie chápání pojmu informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Mediální gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; ICT gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “&lt;i&gt;schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “&lt;i&gt;soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Terminologie===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref name=&quot;luk&quot;&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ''ProInflow: Časopis pro informační vědy'' [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Rámec pro ICT gramotnost===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. <br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost)<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti===<br /> <br /> :* '''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :* '''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :* '''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :* '''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :* '''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Složky ICT gramotnosti===<br /> <br /> :'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti<br /> <br /> :'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít)<br /> <br /> :'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT<br /> <br /> :'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT<br /> <br /> :'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> * rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> * zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Složky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> ===Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na http://www.p21.org/ict-literacy-maps. <br /> <br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref name=&quot;proga&quot;&gt;Program ECDL Advanced. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> :'''1.''' Používání počítače a správa souborů<br /> :'''2.''' Zpracování textu<br /> :'''3.''' Práce s Internetem a komunikace<br /> :'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Programy počítačové gramotnosti ECDL <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet?===<br /> <br /> * Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> : http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> * Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> <br /> * Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> : http://www.kjm.cz/kurzy<br /> <br /> : http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> <br /> * Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> : http://www.digitalliteracy.gov/<br /> <br /> * Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> ===Použitá literatura===<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Funkční gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Co je funkční gramotnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: &lt;i&gt;„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/span&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: &lt;i&gt;„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“&lt;/i&gt; V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. dokumentová gramotnost (document literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. numerická gramotnost (quantitative literacy)&lt;/b&gt; - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak se funkční gramotnost měří:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Deskriptivní statistiky gramotnosti&lt;/b&gt; Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Analytické studie gramotnosti&lt;/b&gt; Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak jsou na tom Češi&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a vzdělání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Zvyšování funkční gramotnosti&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Zahraničí&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Česká republika&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Kontinuálnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Relativita&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. Individuální proměnlivost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; České instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Masarykova univerzita&lt;/b&gt; Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Univerzita Palackého v Olomouci&lt;/b&gt; Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Moravská zemská knihovna&lt;/b&gt; Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Národní technická knihovna&lt;/b&gt; Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)&lt;/b&gt; Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;#160;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)&lt;/b&gt; Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&quot;&gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;VUT (Vysoké učení technické v Brně)&lt;/b&gt; Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dalibor Bláha (322949)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali &lt;i&gt;Information Literacy Standards for Student Learning&lt;/i&gt; , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila &lt;i&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education&lt;/i&gt;, kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1.standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;2. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;3. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;4. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;5. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&quot;&gt;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&quot;&gt;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;A. Přístup&lt;/b&gt; - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. &lt;i&gt;Definice a členění informační potřeby&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Definuje informační potřebu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Spouští proces vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;2. &lt;i&gt;Umístění informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá a získává nalezené informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;B. Hodnocení&lt;/b&gt; - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. &lt;i&gt;Vyhodnocení informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zobecňuje a interpretuje informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;4. &lt;i&gt;Organizace informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Pořádá a třídí informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Organizuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;C. POUŽITÍ&lt;/b&gt; -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. &lt;i&gt;Použití informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Aplikuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Prezentuje informace o produktu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&quot;&gt;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; BIG6 a BIG3 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Výzkumy informační gramotnosti – přehled &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Klíčové kompetence &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_category&quot;&gt;KISK:Kurzy&lt;/span&gt; &lt;br /&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31049 2013-05-04T14:12:30Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;b&gt;VIKMB12 - Informační vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie e-learningu (do současnosti) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Blended learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jana Lánová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; M-learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Co je m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;kapesních počítačů (PDA)&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;MP3/MP4&lt;/b&gt; &lt;b&gt;přehrávačů&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;osobních organizérů&lt;/b&gt;. M-learning neboli &lt;b&gt;mobile learning&lt;/b&gt; vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Projekt m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;#160;„&lt;i&gt;Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;#160;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.&lt;/i&gt;“&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br /&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;#160;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3. Technické vybavení&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;U &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt; můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat &lt;b&gt;smartphone, PDA nebo komunikátor&lt;/b&gt;, které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejjednodušší je aplikace &lt;b&gt;Pocket Word&lt;/b&gt;, která je součástí operačního systému &lt;b&gt;Windows Mobile&lt;/b&gt;. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu &lt;b&gt;doc&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;rtf&lt;/b&gt;, ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Adobe&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;FoxIt&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; jsou programy pracující s dokumenty v &lt;b&gt;pdf&lt;/b&gt; formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doporučuje se pracovat se speciálními formáty &lt;b&gt;pdb&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;prc&lt;/b&gt; a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je &lt;b&gt;MobiPocket&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt;. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;4. Typy studia v m-learningu&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V m-learningu může uživatel pracovat v &lt;b&gt;online&lt;/b&gt; nebo &lt;b&gt;offline&lt;/b&gt; prostředí. &lt;b&gt;Offline studium&lt;/b&gt; není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro &lt;b&gt;online studium&lt;/b&gt; je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&amp;lt;i&amp;gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;5. Výhody a nevýhody výuky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho &lt;b&gt;mobilita&lt;/b&gt;. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;#160;Mezi další výhody se řadí &lt;b&gt;okamžitý přístup k informacím&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;#160;&lt;/b&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &amp;lt;/i&amp;gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná &lt;b&gt;velikost obrazovky&lt;/b&gt; u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení &lt;b&gt;malého množství informací.&lt;/b&gt; Další nevýhodou je &lt;b&gt;menší kapacita &lt;/b&gt;mobilních zařízení a &lt;b&gt;možnost ztráty dat&lt;/b&gt;.&amp;#160;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka &lt;b&gt;výše nákladů&lt;/b&gt;, kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;#160;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství &lt;b&gt;vzájemně nekompatibilních technologií&lt;/b&gt;, což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;#160; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; E-learning 2.0 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Josef Moravec<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Game Based Learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Learning management systems (LMS) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michal Denár, Soňa Príborská<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Webináře &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Nová média v informačním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Pedagogické vědní disciplíny &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako &lt;i&gt;„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/span&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako &lt;b&gt;pedagogické vědní disciplíny&lt;/b&gt; (dále pedagogické vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na &lt;b&gt;základní&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;aplikované&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;hraniční&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;1) Základní&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;obecná pedagogika&lt;/b&gt; – &lt;i&gt;„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/span&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) &lt;b&gt;metodologickou&lt;/b&gt; či &lt;b&gt;vědoslovnou&lt;/b&gt; – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) &lt;b&gt;všeobecnou teorií výchovy&lt;/b&gt; – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;metodologie pedagogiky&lt;/b&gt; – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dějiny pedagogiky&lt;/b&gt; (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt; Lze je dělit na &lt;i&gt;všeobecné dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se světového vývoje), &lt;i&gt;národní dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a &lt;i&gt;dějiny školství&lt;/i&gt; (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;srovnávací (komparativní) pedagogika&lt;/b&gt; – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. &lt;i&gt;„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;didaktika&lt;/b&gt; - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/span&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se &lt;i&gt;„1. tím, &lt;b&gt;co a k jakým účelům se vyučuje&lt;/b&gt;; 2. tím, &lt;b&gt;jak se to vyučuje&lt;/b&gt;.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;teorie výchovy&lt;/b&gt; – jde o disciplínu, &lt;i&gt;„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;speciální pedagogika&lt;/b&gt; – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/span&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;psychopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;somatopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;oftalmopedie&lt;/b&gt; – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;surdopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;logopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;etopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je &lt;i&gt;dyslexie&lt;/i&gt; (porucha čtení), &lt;i&gt;dysgrafie&lt;/i&gt; a &lt;i&gt;dysortografie&lt;/i&gt; (porucha psaní a pravopisu), &lt;i&gt;dyskalkulie&lt;/i&gt; (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická diagnostika&lt;/b&gt; – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;2) Hraniční&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická psychologie&lt;/b&gt; je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociologie výchovy&lt;/b&gt; zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je &lt;i&gt;vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí&lt;/i&gt;. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „&lt;i&gt;pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika&lt;/i&gt;“.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;kybernetická pedagogika&lt;/b&gt; &lt;i&gt;jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dramatická výchova&lt;/b&gt;. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je &lt;b&gt;rozvoj osobnosti&lt;/b&gt; (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá &lt;b&gt;rozvojem sociálním&lt;/b&gt; (komunikace, vztahy, spolupráce) a &lt;b&gt;rozvojem esteticko-uměleckým&lt;/b&gt; (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je &lt;b&gt;vzájemné jednání&lt;/b&gt; (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší &lt;i&gt;výrazné&lt;/i&gt; emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;artefiletika&lt;/b&gt; je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&quot;&gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociální pedagogika&lt;/b&gt; sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;environmentální výchova&lt;/b&gt;. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: &lt;b&gt;energie&lt;/b&gt; (alternativní energie), &lt;b&gt;ochrana přírody&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;změna klimatu&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;znečištění životního prostředí&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;ozonová díra&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;hospodaření s odpady&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&quot;&gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;multikulturní výchova &lt;/b&gt;je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;a další<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3) Aplikované&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Aplikované můžeme dělit:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle věkových stadií&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika&lt;/b&gt;);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle společenských oblastí&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;pedagogika volného času&lt;/b&gt; aj.);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle výchovných zařízení&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika&lt;/b&gt;).<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Andragogika &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Původ a vývoj termínu&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. &lt;i&gt;Andros&lt;/i&gt; = muž, dospělý; &lt;i&gt;ago&lt;/i&gt; – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Má 3 významy:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Historie vzniku&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Předmět andragogických teorií&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Makrosociální hledisko&lt;/i&gt;: zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých&lt;/i&gt;: organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky&lt;/i&gt;: zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Individuální úroveň&lt;/i&gt;: tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Andragogika a pedagogika&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- jde o vědy totožné &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- jsou to nezávislé vědy &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- andragogika je součást pedagogiky &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- vědy se částečně prolínají &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50) &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br /&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dospělý v andragogice&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dělení andragogiky&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;empiricko-teoretická&lt;/i&gt; (vědní disciplína procesu)&lt;br /&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br /&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;prakticko-normativní, technologická&lt;/i&gt; (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br /&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br /&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Současná situace dospělých&lt;br /&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Trendy&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Systematizace a institucionalizace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Nové chápání učení a vyučování<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Orientace na reálné problémy a situace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kolbův cyklus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Konstruktivismus a Konektivismus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; RWCT &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Metody a formy výuky &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Základní didaktické principy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Úvod&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;1. Komplexní rozvoj studenta&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;#160;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;2. Uvědomělost a aktivita&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;míra nejistoty žáka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;3. Vědeckost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;4. Individuální přístup&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;#160;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;předpoklady k učení<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;učební tempo<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úroveň poznávacích procesů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;charakter, zájmy, pocity<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;pamět a pozornost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;motivace&amp;#160;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;osobní a odborné zkušenosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;5. Spojení teorie a praxe&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;7. Přiměřenost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;9. Soustavnost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Zdroje&lt;/b&gt;&lt;/span&gt; <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;PODLAHOVÁ, Libuše a kol. &lt;i&gt;Didaktika pro vysokoškolské učitele&lt;/i&gt;: [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. &lt;i&gt;Základy didaktiky&lt;/i&gt;. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;h2&gt; Bloomova taxonomie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> &lt;/p&gt;<br /> *[[Bloomova taxonomie]]<br /> &lt;h2&gt; Učební styly &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kompetence učitele &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Model TPCK &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Rámcové vzdělávací programy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;Základní rozdělení RVP je:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro předškolní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro odborné vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní umělecké školy<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro speciální vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.&lt;br /&gt;RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Systém kurikulárních dokumentů&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Schéma s popiskem.jpg&quot; alt=&quot;RTENOTITLE&quot; /&amp;gt; Zdroj: MŠMT<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Definice termínů &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Cíle vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Vzdělávací obsah&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Klíčové kompetence&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Průřezová témata&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Rámcový učební plán&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Srovnání základních typů RVP &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;RVP pro předškolní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro základní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro gymnázia&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Poznámky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použité zdroje:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;O školské reformě. &lt;i&gt;MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy&lt;/i&gt; [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav odborného vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav pro vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro gymnázia&lt;/i&gt; [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Role tutora v distančním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;cite&gt;&lt;i&gt;„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“&lt;/i&gt;&lt;/cite&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;řídit proces seminářů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;1) Pedagogické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;2) Sociální&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;možnost studentům se představit<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;3) Organizační&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;reagovat na příspěvky účastníků<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být trpělivý<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;4) Technické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;průvodce technickým zázemím předmětu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zpětná vazba na technické problémy<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;rozpoznání informačních potřeb<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;uvědomění si nedostatku informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;provádět kritické analýzy informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vyhledávání informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;organizování nabitých znalostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;on-line komunikace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Reference&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použitá literatura&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt; &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;gt;.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie chápání pojmu informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Mediální gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; ICT gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “&lt;i&gt;schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “&lt;i&gt;soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Terminologie===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref name=&quot;luk&quot;&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ''ProInflow: Časopis pro informační vědy'' [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Rámec pro ICT gramotnost===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. <br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost)<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti===<br /> <br /> :* '''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :* '''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :* '''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :* '''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :* '''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Složky ICT gramotnosti===<br /> <br /> :'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti<br /> <br /> :'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít)<br /> <br /> :'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT<br /> <br /> :'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT<br /> <br /> :'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> * rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> * zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Složky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> ===Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na http://www.p21.org/ict-literacy-maps. <br /> <br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref name=&quot;proga&quot;&gt;Program ECDL Advanced. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> :'''1.''' Používání počítače a správa souborů<br /> :'''2.''' Zpracování textu<br /> :'''3.''' Práce s Internetem a komunikace<br /> :'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Programy počítačové gramotnosti ECDL <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet?===<br /> <br /> * Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> : http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> * Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> <br /> * Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> : http://www.kjm.cz/kurzy<br /> <br /> : http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> <br /> * Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> : http://www.digitalliteracy.gov/<br /> <br /> * Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> ===Použitá literatura===<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Funkční gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Co je funkční gramotnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: &lt;i&gt;„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/span&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: &lt;i&gt;„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“&lt;/i&gt; V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. dokumentová gramotnost (document literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. numerická gramotnost (quantitative literacy)&lt;/b&gt; - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak se funkční gramotnost měří:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Deskriptivní statistiky gramotnosti&lt;/b&gt; Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Analytické studie gramotnosti&lt;/b&gt; Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak jsou na tom Češi&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a vzdělání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Zvyšování funkční gramotnosti&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Zahraničí&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Česká republika&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Kontinuálnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Relativita&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. Individuální proměnlivost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; České instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Masarykova univerzita&lt;/b&gt; Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Univerzita Palackého v Olomouci&lt;/b&gt; Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Moravská zemská knihovna&lt;/b&gt; Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Národní technická knihovna&lt;/b&gt; Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)&lt;/b&gt; Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;#160;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)&lt;/b&gt; Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&quot;&gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;VUT (Vysoké učení technické v Brně)&lt;/b&gt; Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dalibor Bláha (322949)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali &lt;i&gt;Information Literacy Standards for Student Learning&lt;/i&gt; , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila &lt;i&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education&lt;/i&gt;, kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1.standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;2. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;3. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;4. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;5. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&quot;&gt;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&quot;&gt;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;A. Přístup&lt;/b&gt; - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. &lt;i&gt;Definice a členění informační potřeby&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Definuje informační potřebu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Spouští proces vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;2. &lt;i&gt;Umístění informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá a získává nalezené informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;B. Hodnocení&lt;/b&gt; - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. &lt;i&gt;Vyhodnocení informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zobecňuje a interpretuje informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;4. &lt;i&gt;Organizace informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Pořádá a třídí informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Organizuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;C. POUŽITÍ&lt;/b&gt; -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. &lt;i&gt;Použití informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Aplikuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Prezentuje informace o produktu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&quot;&gt;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; BIG6 a BIG3 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Výzkumy informační gramotnosti – přehled &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Klíčové kompetence &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_category&quot;&gt;KISK:Kurzy&lt;/span&gt; &lt;br /&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31048 2013-05-04T14:12:02Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;b&gt;VIKMB12 - Informační vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie e-learningu (do současnosti) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Blended learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jana Lánová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; M-learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Co je m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;kapesních počítačů (PDA)&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;MP3/MP4&lt;/b&gt; &lt;b&gt;přehrávačů&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;osobních organizérů&lt;/b&gt;. M-learning neboli &lt;b&gt;mobile learning&lt;/b&gt; vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Projekt m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;#160;„&lt;i&gt;Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;#160;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.&lt;/i&gt;“&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br /&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;#160;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3. Technické vybavení&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;U &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt; můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat &lt;b&gt;smartphone, PDA nebo komunikátor&lt;/b&gt;, které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejjednodušší je aplikace &lt;b&gt;Pocket Word&lt;/b&gt;, která je součástí operačního systému &lt;b&gt;Windows Mobile&lt;/b&gt;. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu &lt;b&gt;doc&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;rtf&lt;/b&gt;, ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Adobe&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;FoxIt&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; jsou programy pracující s dokumenty v &lt;b&gt;pdf&lt;/b&gt; formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doporučuje se pracovat se speciálními formáty &lt;b&gt;pdb&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;prc&lt;/b&gt; a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je &lt;b&gt;MobiPocket&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt;. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;4. Typy studia v m-learningu&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V m-learningu může uživatel pracovat v &lt;b&gt;online&lt;/b&gt; nebo &lt;b&gt;offline&lt;/b&gt; prostředí. &lt;b&gt;Offline studium&lt;/b&gt; není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro &lt;b&gt;online studium&lt;/b&gt; je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&amp;lt;i&amp;gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;5. Výhody a nevýhody výuky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho &lt;b&gt;mobilita&lt;/b&gt;. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;#160;Mezi další výhody se řadí &lt;b&gt;okamžitý přístup k informacím&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;#160;&lt;/b&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &amp;lt;/i&amp;gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná &lt;b&gt;velikost obrazovky&lt;/b&gt; u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení &lt;b&gt;malého množství informací.&lt;/b&gt; Další nevýhodou je &lt;b&gt;menší kapacita &lt;/b&gt;mobilních zařízení a &lt;b&gt;možnost ztráty dat&lt;/b&gt;.&amp;#160;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka &lt;b&gt;výše nákladů&lt;/b&gt;, kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;#160;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství &lt;b&gt;vzájemně nekompatibilních technologií&lt;/b&gt;, což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;#160; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; E-learning 2.0 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Josef Moravec<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Game Based Learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Learning management systems (LMS) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michal Denár, Soňa Príborská<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Webináře &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Nová média v informačním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Pedagogické vědní disciplíny &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako &lt;i&gt;„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/span&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako &lt;b&gt;pedagogické vědní disciplíny&lt;/b&gt; (dále pedagogické vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na &lt;b&gt;základní&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;aplikované&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;hraniční&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;1) Základní&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;obecná pedagogika&lt;/b&gt; – &lt;i&gt;„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/span&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) &lt;b&gt;metodologickou&lt;/b&gt; či &lt;b&gt;vědoslovnou&lt;/b&gt; – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) &lt;b&gt;všeobecnou teorií výchovy&lt;/b&gt; – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;metodologie pedagogiky&lt;/b&gt; – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dějiny pedagogiky&lt;/b&gt; (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt; Lze je dělit na &lt;i&gt;všeobecné dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se světového vývoje), &lt;i&gt;národní dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a &lt;i&gt;dějiny školství&lt;/i&gt; (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;srovnávací (komparativní) pedagogika&lt;/b&gt; – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. &lt;i&gt;„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;didaktika&lt;/b&gt; - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/span&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se &lt;i&gt;„1. tím, &lt;b&gt;co a k jakým účelům se vyučuje&lt;/b&gt;; 2. tím, &lt;b&gt;jak se to vyučuje&lt;/b&gt;.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;teorie výchovy&lt;/b&gt; – jde o disciplínu, &lt;i&gt;„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;speciální pedagogika&lt;/b&gt; – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/span&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;psychopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;somatopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;oftalmopedie&lt;/b&gt; – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;surdopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;logopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;etopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je &lt;i&gt;dyslexie&lt;/i&gt; (porucha čtení), &lt;i&gt;dysgrafie&lt;/i&gt; a &lt;i&gt;dysortografie&lt;/i&gt; (porucha psaní a pravopisu), &lt;i&gt;dyskalkulie&lt;/i&gt; (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická diagnostika&lt;/b&gt; – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;2) Hraniční&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická psychologie&lt;/b&gt; je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociologie výchovy&lt;/b&gt; zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je &lt;i&gt;vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí&lt;/i&gt;. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „&lt;i&gt;pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika&lt;/i&gt;“.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;kybernetická pedagogika&lt;/b&gt; &lt;i&gt;jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dramatická výchova&lt;/b&gt;. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je &lt;b&gt;rozvoj osobnosti&lt;/b&gt; (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá &lt;b&gt;rozvojem sociálním&lt;/b&gt; (komunikace, vztahy, spolupráce) a &lt;b&gt;rozvojem esteticko-uměleckým&lt;/b&gt; (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je &lt;b&gt;vzájemné jednání&lt;/b&gt; (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší &lt;i&gt;výrazné&lt;/i&gt; emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;artefiletika&lt;/b&gt; je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&quot;&gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociální pedagogika&lt;/b&gt; sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;environmentální výchova&lt;/b&gt;. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: &lt;b&gt;energie&lt;/b&gt; (alternativní energie), &lt;b&gt;ochrana přírody&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;změna klimatu&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;znečištění životního prostředí&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;ozonová díra&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;hospodaření s odpady&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&quot;&gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;multikulturní výchova &lt;/b&gt;je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;a další<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3) Aplikované&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Aplikované můžeme dělit:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle věkových stadií&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika&lt;/b&gt;);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle společenských oblastí&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;pedagogika volného času&lt;/b&gt; aj.);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle výchovných zařízení&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika&lt;/b&gt;).<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Andragogika &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Původ a vývoj termínu&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. &lt;i&gt;Andros&lt;/i&gt; = muž, dospělý; &lt;i&gt;ago&lt;/i&gt; – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Má 3 významy:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Historie vzniku&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Předmět andragogických teorií&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Makrosociální hledisko&lt;/i&gt;: zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých&lt;/i&gt;: organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky&lt;/i&gt;: zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Individuální úroveň&lt;/i&gt;: tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Andragogika a pedagogika&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- jde o vědy totožné &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- jsou to nezávislé vědy &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- andragogika je součást pedagogiky &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- vědy se částečně prolínají &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50) &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br /&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dospělý v andragogice&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dělení andragogiky&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;empiricko-teoretická&lt;/i&gt; (vědní disciplína procesu)&lt;br /&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br /&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;prakticko-normativní, technologická&lt;/i&gt; (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br /&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br /&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Současná situace dospělých&lt;br /&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Trendy&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Systematizace a institucionalizace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Nové chápání učení a vyučování<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Orientace na reálné problémy a situace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kolbův cyklus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Konstruktivismus a Konektivismus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; RWCT &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Metody a formy výuky &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Základní didaktické principy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Úvod&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;1. Komplexní rozvoj studenta&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;#160;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;2. Uvědomělost a aktivita&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;míra nejistoty žáka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;3. Vědeckost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;4. Individuální přístup&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;#160;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;předpoklady k učení<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;učební tempo<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úroveň poznávacích procesů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;charakter, zájmy, pocity<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;pamět a pozornost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;motivace&amp;#160;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;osobní a odborné zkušenosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;5. Spojení teorie a praxe&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;7. Přiměřenost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;9. Soustavnost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Zdroje&lt;/b&gt;&lt;/span&gt; <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;PODLAHOVÁ, Libuše a kol. &lt;i&gt;Didaktika pro vysokoškolské učitele&lt;/i&gt;: [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. &lt;i&gt;Základy didaktiky&lt;/i&gt;. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;h2&gt; Bloomova taxonomie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> &lt;/p&gt;<br /> *[[Bloomova taxonomie]]<br /> &lt;h2&gt; Učební styly &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kompetence učitele &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Model TPCK &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Rámcové vzdělávací programy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;Základní rozdělení RVP je:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro předškolní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro odborné vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní umělecké školy<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro speciální vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.&lt;br /&gt;RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Systém kurikulárních dokumentů&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Schéma s popiskem.jpg&quot; alt=&quot;RTENOTITLE&quot; /&amp;gt; Zdroj: MŠMT<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Definice termínů &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Cíle vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Vzdělávací obsah&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Klíčové kompetence&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Průřezová témata&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Rámcový učební plán&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Srovnání základních typů RVP &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;RVP pro předškolní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro základní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro gymnázia&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Poznámky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použité zdroje:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;O školské reformě. &lt;i&gt;MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy&lt;/i&gt; [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav odborného vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav pro vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro gymnázia&lt;/i&gt; [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Role tutora v distančním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;cite&gt;&lt;i&gt;„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“&lt;/i&gt;&lt;/cite&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;řídit proces seminářů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;1) Pedagogické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;2) Sociální&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;možnost studentům se představit<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;3) Organizační&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;reagovat na příspěvky účastníků<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být trpělivý<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;4) Technické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;průvodce technickým zázemím předmětu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zpětná vazba na technické problémy<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;rozpoznání informačních potřeb<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;uvědomění si nedostatku informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;provádět kritické analýzy informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vyhledávání informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;organizování nabitých znalostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;on-line komunikace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Reference&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použitá literatura&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt; &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;gt;.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie chápání pojmu informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Mediální gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; ICT gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “&lt;i&gt;schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “&lt;i&gt;soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Terminologie===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref name=&quot;luk&quot;&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ''ProInflow: Časopis pro informační vědy'' [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Rámec pro ICT gramotnost===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. <br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost)<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti===<br /> <br /> :* '''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :* '''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :* '''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :* '''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :* '''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Složky ICT gramotnosti===<br /> <br /> :'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti<br /> <br /> :'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít)<br /> <br /> :'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT<br /> <br /> :'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT<br /> <br /> :'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> * rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> * zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Složky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> ===Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na http://www.p21.org/ict-literacy-maps. <br /> <br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref name=&quot;proga&quot;&gt;Program ECDL Advanced. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> :'''1.''' Používání počítače a správa souborů<br /> :'''2.''' Zpracování textu<br /> :'''3.''' Práce s Internetem a komunikace<br /> :'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Programy počítačové gramotnosti ECDL <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet?===<br /> <br /> * Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> : http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> * Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> <br /> * Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> : http://www.kjm.cz/kurzy<br /> <br /> : http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> <br /> * Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> : http://www.digitalliteracy.gov/<br /> <br /> * Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> ===Použitá literatura===<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Funkční gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Co je funkční gramotnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: &lt;i&gt;„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/span&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: &lt;i&gt;„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“&lt;/i&gt; V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. dokumentová gramotnost (document literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. numerická gramotnost (quantitative literacy)&lt;/b&gt; - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak se funkční gramotnost měří:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Deskriptivní statistiky gramotnosti&lt;/b&gt; Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Analytické studie gramotnosti&lt;/b&gt; Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak jsou na tom Češi&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a vzdělání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Zvyšování funkční gramotnosti&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Zahraničí&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Česká republika&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Kontinuálnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Relativita&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. Individuální proměnlivost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; České instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Masarykova univerzita&lt;/b&gt; Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Univerzita Palackého v Olomouci&lt;/b&gt; Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Moravská zemská knihovna&lt;/b&gt; Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Národní technická knihovna&lt;/b&gt; Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)&lt;/b&gt; Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;#160;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)&lt;/b&gt; Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&quot;&gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;VUT (Vysoké učení technické v Brně)&lt;/b&gt; Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dalibor Bláha (322949)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali &lt;i&gt;Information Literacy Standards for Student Learning&lt;/i&gt; , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila &lt;i&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education&lt;/i&gt;, kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1.standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;2. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;3. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;4. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;5. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&quot;&gt;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&quot;&gt;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;A. Přístup&lt;/b&gt; - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. &lt;i&gt;Definice a členění informační potřeby&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Definuje informační potřebu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Spouští proces vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;2. &lt;i&gt;Umístění informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá a získává nalezené informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;B. Hodnocení&lt;/b&gt; - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. &lt;i&gt;Vyhodnocení informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zobecňuje a interpretuje informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;4. &lt;i&gt;Organizace informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Pořádá a třídí informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Organizuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;C. POUŽITÍ&lt;/b&gt; -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. &lt;i&gt;Použití informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Aplikuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Prezentuje informace o produktu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&quot;&gt;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; BIG6 a BIG3 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Výzkumy informační gramotnosti – přehled &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Klíčové kompetence &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_category&quot;&gt;KISK:Kurzy&lt;/span&gt; &lt;br /&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31047 2013-05-04T14:11:46Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;b&gt;VIKMB12 - Informační vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie e-learningu (do současnosti) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Blended learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jana Lánová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; M-learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Co je m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;kapesních počítačů (PDA)&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;MP3/MP4&lt;/b&gt; &lt;b&gt;přehrávačů&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;osobních organizérů&lt;/b&gt;. M-learning neboli &lt;b&gt;mobile learning&lt;/b&gt; vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Projekt m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;#160;„&lt;i&gt;Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;#160;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.&lt;/i&gt;“&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br /&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;#160;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3. Technické vybavení&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;U &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt; můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat &lt;b&gt;smartphone, PDA nebo komunikátor&lt;/b&gt;, které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejjednodušší je aplikace &lt;b&gt;Pocket Word&lt;/b&gt;, která je součástí operačního systému &lt;b&gt;Windows Mobile&lt;/b&gt;. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu &lt;b&gt;doc&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;rtf&lt;/b&gt;, ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Adobe&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;FoxIt&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; jsou programy pracující s dokumenty v &lt;b&gt;pdf&lt;/b&gt; formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doporučuje se pracovat se speciálními formáty &lt;b&gt;pdb&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;prc&lt;/b&gt; a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je &lt;b&gt;MobiPocket&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt;. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;4. Typy studia v m-learningu&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V m-learningu může uživatel pracovat v &lt;b&gt;online&lt;/b&gt; nebo &lt;b&gt;offline&lt;/b&gt; prostředí. &lt;b&gt;Offline studium&lt;/b&gt; není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro &lt;b&gt;online studium&lt;/b&gt; je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&amp;lt;i&amp;gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;5. Výhody a nevýhody výuky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho &lt;b&gt;mobilita&lt;/b&gt;. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;#160;Mezi další výhody se řadí &lt;b&gt;okamžitý přístup k informacím&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;#160;&lt;/b&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &amp;lt;/i&amp;gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná &lt;b&gt;velikost obrazovky&lt;/b&gt; u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení &lt;b&gt;malého množství informací.&lt;/b&gt; Další nevýhodou je &lt;b&gt;menší kapacita &lt;/b&gt;mobilních zařízení a &lt;b&gt;možnost ztráty dat&lt;/b&gt;.&amp;#160;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka &lt;b&gt;výše nákladů&lt;/b&gt;, kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;#160;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství &lt;b&gt;vzájemně nekompatibilních technologií&lt;/b&gt;, což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;#160; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; E-learning 2.0 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Josef Moravec<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Game Based Learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Learning management systems (LMS) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michal Denár, Soňa Príborská<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Webináře &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Nová média v informačním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Pedagogické vědní disciplíny &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako &lt;i&gt;„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/span&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako &lt;b&gt;pedagogické vědní disciplíny&lt;/b&gt; (dále pedagogické vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na &lt;b&gt;základní&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;aplikované&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;hraniční&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;1) Základní&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;obecná pedagogika&lt;/b&gt; – &lt;i&gt;„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/span&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) &lt;b&gt;metodologickou&lt;/b&gt; či &lt;b&gt;vědoslovnou&lt;/b&gt; – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) &lt;b&gt;všeobecnou teorií výchovy&lt;/b&gt; – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;metodologie pedagogiky&lt;/b&gt; – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dějiny pedagogiky&lt;/b&gt; (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt; Lze je dělit na &lt;i&gt;všeobecné dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se světového vývoje), &lt;i&gt;národní dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a &lt;i&gt;dějiny školství&lt;/i&gt; (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;srovnávací (komparativní) pedagogika&lt;/b&gt; – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. &lt;i&gt;„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;didaktika&lt;/b&gt; - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/span&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se &lt;i&gt;„1. tím, &lt;b&gt;co a k jakým účelům se vyučuje&lt;/b&gt;; 2. tím, &lt;b&gt;jak se to vyučuje&lt;/b&gt;.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;teorie výchovy&lt;/b&gt; – jde o disciplínu, &lt;i&gt;„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;speciální pedagogika&lt;/b&gt; – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/span&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;psychopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;somatopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;oftalmopedie&lt;/b&gt; – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;surdopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;logopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;etopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je &lt;i&gt;dyslexie&lt;/i&gt; (porucha čtení), &lt;i&gt;dysgrafie&lt;/i&gt; a &lt;i&gt;dysortografie&lt;/i&gt; (porucha psaní a pravopisu), &lt;i&gt;dyskalkulie&lt;/i&gt; (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická diagnostika&lt;/b&gt; – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;2) Hraniční&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická psychologie&lt;/b&gt; je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociologie výchovy&lt;/b&gt; zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je &lt;i&gt;vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí&lt;/i&gt;. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „&lt;i&gt;pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika&lt;/i&gt;“.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;kybernetická pedagogika&lt;/b&gt; &lt;i&gt;jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dramatická výchova&lt;/b&gt;. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je &lt;b&gt;rozvoj osobnosti&lt;/b&gt; (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá &lt;b&gt;rozvojem sociálním&lt;/b&gt; (komunikace, vztahy, spolupráce) a &lt;b&gt;rozvojem esteticko-uměleckým&lt;/b&gt; (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je &lt;b&gt;vzájemné jednání&lt;/b&gt; (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší &lt;i&gt;výrazné&lt;/i&gt; emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;artefiletika&lt;/b&gt; je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&quot;&gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociální pedagogika&lt;/b&gt; sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;environmentální výchova&lt;/b&gt;. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: &lt;b&gt;energie&lt;/b&gt; (alternativní energie), &lt;b&gt;ochrana přírody&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;změna klimatu&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;znečištění životního prostředí&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;ozonová díra&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;hospodaření s odpady&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&quot;&gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;multikulturní výchova &lt;/b&gt;je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;a další<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3) Aplikované&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Aplikované můžeme dělit:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle věkových stadií&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika&lt;/b&gt;);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle společenských oblastí&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;pedagogika volného času&lt;/b&gt; aj.);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle výchovných zařízení&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika&lt;/b&gt;).<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Andragogika &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Původ a vývoj termínu&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. &lt;i&gt;Andros&lt;/i&gt; = muž, dospělý; &lt;i&gt;ago&lt;/i&gt; – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Má 3 významy:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Historie vzniku&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Předmět andragogických teorií&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Makrosociální hledisko&lt;/i&gt;: zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých&lt;/i&gt;: organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky&lt;/i&gt;: zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Individuální úroveň&lt;/i&gt;: tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Andragogika a pedagogika&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- jde o vědy totožné &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- jsou to nezávislé vědy &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- andragogika je součást pedagogiky &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- vědy se částečně prolínají &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50) &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br /&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dospělý v andragogice&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dělení andragogiky&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;empiricko-teoretická&lt;/i&gt; (vědní disciplína procesu)&lt;br /&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br /&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;prakticko-normativní, technologická&lt;/i&gt; (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br /&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br /&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Současná situace dospělých&lt;br /&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Trendy&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Systematizace a institucionalizace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Nové chápání učení a vyučování<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Orientace na reálné problémy a situace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kolbův cyklus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Konstruktivismus a Konektivismus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; RWCT &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Metody a formy výuky &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Základní didaktické principy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Úvod&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;1. Komplexní rozvoj studenta&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;#160;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;2. Uvědomělost a aktivita&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;míra nejistoty žáka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;3. Vědeckost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;4. Individuální přístup&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;#160;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;předpoklady k učení<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;učební tempo<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úroveň poznávacích procesů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;charakter, zájmy, pocity<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;pamět a pozornost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;motivace&amp;#160;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;osobní a odborné zkušenosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;5. Spojení teorie a praxe&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;7. Přiměřenost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;9. Soustavnost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Zdroje&lt;/b&gt;&lt;/span&gt; <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;PODLAHOVÁ, Libuše a kol. &lt;i&gt;Didaktika pro vysokoškolské učitele&lt;/i&gt;: [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. &lt;i&gt;Základy didaktiky&lt;/i&gt;. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;h2&gt; Bloomova taxonomie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> &lt;/p&gt;<br /> *[[Bloomova taxonomie]]<br /> &lt;h2&gt; Učební styly &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kompetence učitele &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Model TPCK &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Rámcové vzdělávací programy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;Základní rozdělení RVP je:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro předškolní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro odborné vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní umělecké školy<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro speciální vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.&lt;br /&gt;RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Systém kurikulárních dokumentů&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Schéma s popiskem.jpg&quot; alt=&quot;RTENOTITLE&quot; /&amp;gt; Zdroj: MŠMT<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Definice termínů &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Cíle vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Vzdělávací obsah&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Klíčové kompetence&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Průřezová témata&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Rámcový učební plán&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Srovnání základních typů RVP &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;RVP pro předškolní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro základní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro gymnázia&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Poznámky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použité zdroje:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;O školské reformě. &lt;i&gt;MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy&lt;/i&gt; [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav odborného vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav pro vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro gymnázia&lt;/i&gt; [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Role tutora v distančním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;cite&gt;&lt;i&gt;„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“&lt;/i&gt;&lt;/cite&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;řídit proces seminářů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;1) Pedagogické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;2) Sociální&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;možnost studentům se představit<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;3) Organizační&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;reagovat na příspěvky účastníků<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být trpělivý<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;4) Technické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;průvodce technickým zázemím předmětu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zpětná vazba na technické problémy<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;rozpoznání informačních potřeb<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;uvědomění si nedostatku informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;provádět kritické analýzy informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vyhledávání informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;organizování nabitých znalostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;on-line komunikace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Reference&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použitá literatura&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt; &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;gt;.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie chápání pojmu informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Mediální gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; ICT gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “&lt;i&gt;schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “&lt;i&gt;soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Terminologie===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref name=&quot;luk&quot;&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ''ProInflow: Časopis pro informační vědy'' [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Rámec pro ICT gramotnost===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. <br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost)<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti===<br /> <br /> :* '''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :* '''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :* '''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :* '''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :* '''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Složky ICT gramotnosti===<br /> <br /> :'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti<br /> <br /> :'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít)<br /> <br /> :'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT<br /> <br /> :'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT<br /> <br /> :'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> * rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> * zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Složky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> ===Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na http://www.p21.org/ict-literacy-maps. <br /> <br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref name=&quot;proga&quot;&gt;Program ECDL Advanced. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> :'''1.''' Používání počítače a správa souborů<br /> :'''2.''' Zpracování textu<br /> :'''3.''' Práce s Internetem a komunikace<br /> :'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Programy počítačové gramotnosti ECDL <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet?===<br /> <br /> * Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> : http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> * Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> <br /> * Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> : http://www.kjm.cz/kurzy<br /> <br /> : http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> <br /> * Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> : http://www.digitalliteracy.gov/<br /> <br /> * Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> ===Použitá literatura===<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Funkční gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Co je funkční gramotnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: &lt;i&gt;„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/span&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: &lt;i&gt;„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“&lt;/i&gt; V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. dokumentová gramotnost (document literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. numerická gramotnost (quantitative literacy)&lt;/b&gt; - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak se funkční gramotnost měří:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Deskriptivní statistiky gramotnosti&lt;/b&gt; Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Analytické studie gramotnosti&lt;/b&gt; Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak jsou na tom Češi&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a vzdělání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Zvyšování funkční gramotnosti&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Zahraničí&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Česká republika&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Kontinuálnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Relativita&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. Individuální proměnlivost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; České instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Masarykova univerzita&lt;/b&gt; Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Univerzita Palackého v Olomouci&lt;/b&gt; Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Moravská zemská knihovna&lt;/b&gt; Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Národní technická knihovna&lt;/b&gt; Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)&lt;/b&gt; Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;#160;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)&lt;/b&gt; Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&quot;&gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;VUT (Vysoké učení technické v Brně)&lt;/b&gt; Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dalibor Bláha (322949)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali &lt;i&gt;Information Literacy Standards for Student Learning&lt;/i&gt; , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila &lt;i&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education&lt;/i&gt;, kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1.standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;2. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;3. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;4. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;5. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&quot;&gt;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&quot;&gt;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;A. Přístup&lt;/b&gt; - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. &lt;i&gt;Definice a členění informační potřeby&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Definuje informační potřebu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Spouští proces vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;2. &lt;i&gt;Umístění informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá a získává nalezené informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;B. Hodnocení&lt;/b&gt; - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. &lt;i&gt;Vyhodnocení informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zobecňuje a interpretuje informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;4. &lt;i&gt;Organizace informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Pořádá a třídí informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Organizuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;C. POUŽITÍ&lt;/b&gt; -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. &lt;i&gt;Použití informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Aplikuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Prezentuje informace o produktu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&quot;&gt;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; BIG6 a BIG3 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Výzkumy informační gramotnosti – přehled &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Klíčové kompetence &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_category&quot;&gt;KISK:Kurzy&lt;/span&gt; &lt;br /&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31044 2013-05-04T14:11:24Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;b&gt;VIKMB12 - Informační vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie e-learningu (do současnosti) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Blended learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jana Lánová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; M-learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Co je m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;kapesních počítačů (PDA)&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;MP3/MP4&lt;/b&gt; &lt;b&gt;přehrávačů&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;osobních organizérů&lt;/b&gt;. M-learning neboli &lt;b&gt;mobile learning&lt;/b&gt; vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Projekt m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;#160;„&lt;i&gt;Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;#160;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.&lt;/i&gt;“&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br /&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;#160;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3. Technické vybavení&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;U &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt; můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat &lt;b&gt;smartphone, PDA nebo komunikátor&lt;/b&gt;, které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejjednodušší je aplikace &lt;b&gt;Pocket Word&lt;/b&gt;, která je součástí operačního systému &lt;b&gt;Windows Mobile&lt;/b&gt;. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu &lt;b&gt;doc&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;rtf&lt;/b&gt;, ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Adobe&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;FoxIt&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; jsou programy pracující s dokumenty v &lt;b&gt;pdf&lt;/b&gt; formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doporučuje se pracovat se speciálními formáty &lt;b&gt;pdb&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;prc&lt;/b&gt; a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je &lt;b&gt;MobiPocket&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt;. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;4. Typy studia v m-learningu&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V m-learningu může uživatel pracovat v &lt;b&gt;online&lt;/b&gt; nebo &lt;b&gt;offline&lt;/b&gt; prostředí. &lt;b&gt;Offline studium&lt;/b&gt; není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro &lt;b&gt;online studium&lt;/b&gt; je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&amp;lt;i&amp;gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;5. Výhody a nevýhody výuky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho &lt;b&gt;mobilita&lt;/b&gt;. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;#160;Mezi další výhody se řadí &lt;b&gt;okamžitý přístup k informacím&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;#160;&lt;/b&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &amp;lt;/i&amp;gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná &lt;b&gt;velikost obrazovky&lt;/b&gt; u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení &lt;b&gt;malého množství informací.&lt;/b&gt; Další nevýhodou je &lt;b&gt;menší kapacita &lt;/b&gt;mobilních zařízení a &lt;b&gt;možnost ztráty dat&lt;/b&gt;.&amp;#160;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka &lt;b&gt;výše nákladů&lt;/b&gt;, kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;#160;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství &lt;b&gt;vzájemně nekompatibilních technologií&lt;/b&gt;, což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;#160; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; E-learning 2.0 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Josef Moravec<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Game Based Learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Learning management systems (LMS) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michal Denár, Soňa Príborská<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Webináře &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Nová média v informačním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Pedagogické vědní disciplíny &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako &lt;i&gt;„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/span&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako &lt;b&gt;pedagogické vědní disciplíny&lt;/b&gt; (dále pedagogické vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na &lt;b&gt;základní&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;aplikované&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;hraniční&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;1) Základní&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;obecná pedagogika&lt;/b&gt; – &lt;i&gt;„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/span&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) &lt;b&gt;metodologickou&lt;/b&gt; či &lt;b&gt;vědoslovnou&lt;/b&gt; – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) &lt;b&gt;všeobecnou teorií výchovy&lt;/b&gt; – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;metodologie pedagogiky&lt;/b&gt; – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dějiny pedagogiky&lt;/b&gt; (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt; Lze je dělit na &lt;i&gt;všeobecné dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se světového vývoje), &lt;i&gt;národní dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a &lt;i&gt;dějiny školství&lt;/i&gt; (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;srovnávací (komparativní) pedagogika&lt;/b&gt; – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. &lt;i&gt;„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;didaktika&lt;/b&gt; - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/span&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se &lt;i&gt;„1. tím, &lt;b&gt;co a k jakým účelům se vyučuje&lt;/b&gt;; 2. tím, &lt;b&gt;jak se to vyučuje&lt;/b&gt;.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;teorie výchovy&lt;/b&gt; – jde o disciplínu, &lt;i&gt;„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;speciální pedagogika&lt;/b&gt; – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/span&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;psychopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;somatopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;oftalmopedie&lt;/b&gt; – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;surdopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;logopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;etopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je &lt;i&gt;dyslexie&lt;/i&gt; (porucha čtení), &lt;i&gt;dysgrafie&lt;/i&gt; a &lt;i&gt;dysortografie&lt;/i&gt; (porucha psaní a pravopisu), &lt;i&gt;dyskalkulie&lt;/i&gt; (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická diagnostika&lt;/b&gt; – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;2) Hraniční&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická psychologie&lt;/b&gt; je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociologie výchovy&lt;/b&gt; zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je &lt;i&gt;vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí&lt;/i&gt;. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „&lt;i&gt;pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika&lt;/i&gt;“.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;kybernetická pedagogika&lt;/b&gt; &lt;i&gt;jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dramatická výchova&lt;/b&gt;. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je &lt;b&gt;rozvoj osobnosti&lt;/b&gt; (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá &lt;b&gt;rozvojem sociálním&lt;/b&gt; (komunikace, vztahy, spolupráce) a &lt;b&gt;rozvojem esteticko-uměleckým&lt;/b&gt; (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je &lt;b&gt;vzájemné jednání&lt;/b&gt; (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší &lt;i&gt;výrazné&lt;/i&gt; emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;artefiletika&lt;/b&gt; je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&quot;&gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociální pedagogika&lt;/b&gt; sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;environmentální výchova&lt;/b&gt;. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: &lt;b&gt;energie&lt;/b&gt; (alternativní energie), &lt;b&gt;ochrana přírody&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;změna klimatu&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;znečištění životního prostředí&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;ozonová díra&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;hospodaření s odpady&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&quot;&gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;multikulturní výchova &lt;/b&gt;je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;a další<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3) Aplikované&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Aplikované můžeme dělit:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle věkových stadií&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika&lt;/b&gt;);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle společenských oblastí&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;pedagogika volného času&lt;/b&gt; aj.);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle výchovných zařízení&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika&lt;/b&gt;).<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Andragogika &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Původ a vývoj termínu&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. &lt;i&gt;Andros&lt;/i&gt; = muž, dospělý; &lt;i&gt;ago&lt;/i&gt; – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Má 3 významy:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Historie vzniku&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Předmět andragogických teorií&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Makrosociální hledisko&lt;/i&gt;: zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých&lt;/i&gt;: organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky&lt;/i&gt;: zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Individuální úroveň&lt;/i&gt;: tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Andragogika a pedagogika&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- jde o vědy totožné &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- jsou to nezávislé vědy &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- andragogika je součást pedagogiky &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- vědy se částečně prolínají &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50) &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br /&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dospělý v andragogice&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dělení andragogiky&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;empiricko-teoretická&lt;/i&gt; (vědní disciplína procesu)&lt;br /&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br /&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;prakticko-normativní, technologická&lt;/i&gt; (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br /&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br /&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Současná situace dospělých&lt;br /&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Trendy&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Systematizace a institucionalizace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Nové chápání učení a vyučování<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Orientace na reálné problémy a situace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kolbův cyklus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Konstruktivismus a Konektivismus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; RWCT &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Metody a formy výuky &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Základní didaktické principy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Úvod&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;1. Komplexní rozvoj studenta&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;#160;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;2. Uvědomělost a aktivita&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;míra nejistoty žáka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;3. Vědeckost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;4. Individuální přístup&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;#160;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;předpoklady k učení<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;učební tempo<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úroveň poznávacích procesů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;charakter, zájmy, pocity<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;pamět a pozornost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;motivace&amp;#160;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;osobní a odborné zkušenosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;5. Spojení teorie a praxe&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;7. Přiměřenost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;9. Soustavnost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Zdroje&lt;/b&gt;&lt;/span&gt; <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;PODLAHOVÁ, Libuše a kol. &lt;i&gt;Didaktika pro vysokoškolské učitele&lt;/i&gt;: [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. &lt;i&gt;Základy didaktiky&lt;/i&gt;. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;h2&gt; Bloomova taxonomie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> &lt;/p&gt;<br /> *[[Bloomova taxonomie]]<br /> &lt;h2&gt; Učební styly &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kompetence učitele &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Model TPCK &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Rámcové vzdělávací programy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;Základní rozdělení RVP je:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro předškolní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro odborné vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní umělecké školy<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro speciální vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.&lt;br /&gt;RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Systém kurikulárních dokumentů&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Schéma s popiskem.jpg&quot; alt=&quot;RTENOTITLE&quot; /&amp;gt; Zdroj: MŠMT<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Definice termínů &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Cíle vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Vzdělávací obsah&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Klíčové kompetence&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Průřezová témata&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Rámcový učební plán&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Srovnání základních typů RVP &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;RVP pro předškolní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro základní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro gymnázia&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Poznámky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použité zdroje:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;O školské reformě. &lt;i&gt;MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy&lt;/i&gt; [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav odborného vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav pro vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro gymnázia&lt;/i&gt; [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Role tutora v distančním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;cite&gt;&lt;i&gt;„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“&lt;/i&gt;&lt;/cite&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;řídit proces seminářů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;1) Pedagogické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;2) Sociální&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;možnost studentům se představit<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;3) Organizační&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;reagovat na příspěvky účastníků<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být trpělivý<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;4) Technické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;průvodce technickým zázemím předmětu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zpětná vazba na technické problémy<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;rozpoznání informačních potřeb<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;uvědomění si nedostatku informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;provádět kritické analýzy informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vyhledávání informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;organizování nabitých znalostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;on-line komunikace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Reference&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použitá literatura&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt; &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;gt;.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie chápání pojmu informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Mediální gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; ICT gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “&lt;i&gt;schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “&lt;i&gt;soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Terminologie===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref name=&quot;luk&quot;&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ''ProInflow: Časopis pro informační vědy'' [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Rámec pro ICT gramotnost===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. <br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost)<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti===<br /> <br /> :* '''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :* '''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :* '''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :* '''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :* '''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Složky ICT gramotnosti===<br /> <br /> :'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti<br /> <br /> :'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít)<br /> <br /> :'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT<br /> <br /> :'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT<br /> <br /> :'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> * rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> * zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Složky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> ===Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na http://www.p21.org/ict-literacy-maps. <br /> <br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref name=&quot;proga&quot;&gt;Program ECDL Advanced. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> :'''1.''' Používání počítače a správa souborů<br /> :'''2.''' Zpracování textu<br /> :'''3.''' Práce s Internetem a komunikace<br /> :'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:Programy počítačové gramotnosti ECDL.png|left|Programy počítačové gramotnosti ECDL]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> Programy počítačové gramotnosti ECDL <br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet?===<br /> <br /> * Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> : http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> * Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> <br /> * Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> : http://www.kjm.cz/kurzy<br /> <br /> : http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> <br /> * Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> : http://www.digitalliteracy.gov/<br /> <br /> * Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> ===Použitá literatura===<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Funkční gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Co je funkční gramotnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: &lt;i&gt;„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/span&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: &lt;i&gt;„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“&lt;/i&gt; V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. dokumentová gramotnost (document literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. numerická gramotnost (quantitative literacy)&lt;/b&gt; - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak se funkční gramotnost měří:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Deskriptivní statistiky gramotnosti&lt;/b&gt; Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Analytické studie gramotnosti&lt;/b&gt; Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak jsou na tom Češi&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a vzdělání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Zvyšování funkční gramotnosti&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Zahraničí&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Česká republika&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Kontinuálnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Relativita&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. Individuální proměnlivost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; České instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Masarykova univerzita&lt;/b&gt; Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Univerzita Palackého v Olomouci&lt;/b&gt; Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Moravská zemská knihovna&lt;/b&gt; Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Národní technická knihovna&lt;/b&gt; Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)&lt;/b&gt; Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;#160;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)&lt;/b&gt; Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&quot;&gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;VUT (Vysoké učení technické v Brně)&lt;/b&gt; Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dalibor Bláha (322949)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali &lt;i&gt;Information Literacy Standards for Student Learning&lt;/i&gt; , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila &lt;i&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education&lt;/i&gt;, kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1.standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;2. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;3. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;4. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;5. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&quot;&gt;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&quot;&gt;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;A. Přístup&lt;/b&gt; - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. &lt;i&gt;Definice a členění informační potřeby&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Definuje informační potřebu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Spouští proces vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;2. &lt;i&gt;Umístění informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá a získává nalezené informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;B. Hodnocení&lt;/b&gt; - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. &lt;i&gt;Vyhodnocení informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zobecňuje a interpretuje informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;4. &lt;i&gt;Organizace informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Pořádá a třídí informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Organizuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;C. POUŽITÍ&lt;/b&gt; -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. &lt;i&gt;Použití informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Aplikuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Prezentuje informace o produktu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&quot;&gt;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; BIG6 a BIG3 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Výzkumy informační gramotnosti – přehled &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Klíčové kompetence &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_category&quot;&gt;KISK:Kurzy&lt;/span&gt; &lt;br /&gt;</div>

382631 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Informa%C4%8Dn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD&diff=31042 2013-05-04T14:09:06Z

<p>382631: /* Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost */</p> <hr /> <div>&lt;p&gt;&lt;b&gt;VIKMB12 - Informační vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie e-learningu (do současnosti) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Blended learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jana Lánová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; M-learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Dana Katrňáková (učo 342016)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Co je m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jedná se o výuku, která probíhá prostřednictvím mobilních zařízení, především &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;kapesních počítačů (PDA)&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;MP3/MP4&lt;/b&gt; &lt;b&gt;přehrávačů&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;osobních organizérů&lt;/b&gt;. M-learning neboli &lt;b&gt;mobile learning&lt;/b&gt; vychází z e-learningu, ale na rozdíl od e-learningu, který je závislý na využívání počítače, pracuje m-learning s mobilními technologiemi. Tento způsob výuky je založený na principu zábavných počítačových her a snaží se zajímavou formou přispívat ke vzdělávání uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Projekt m-learning&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezinárodní projekt m-learning byl za podpory Evropské unie spuštěn v letech 2001-2004 ve Velké Británii, Itálii a Švédsku. Primárně se soustředil na skupinu mladých lidí ve věkové kategorii 16-24 let, kterým chyběly základní znalosti. Hlavním cílem projektu bylo především zjistit, zda lze využít mobilních a běžně užívaných technologií pro potřeby vzdělávání. Přičemž myšlenka m-learningu vycházela z oblíbenosti a častého používání mobilních zařízení u mladých lidí. Témata výukových modulů byla vybírána zejména z oblasti zájmů cílových skupin a jednotlivé vzdělávací moduly směřovaly hlavně k rozvoji základních vědomostí uživatelů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;M-learning využívá java hry, které jsou speciálně vytvářeny pro potřeby vzdělávání studentů a SMS testy nabízející možnost ověření předem získaných znalostí.&amp;#160;„&lt;i&gt;Uživatel, který obdrží na svůj mobilní telefon krátký test s&amp;#160;několika otázkami a variantními řešeními, pak přímo odesílá své odpovědi na dané telefonní číslo. Vyhodnocení správnosti jeho odpovědí je mu následně zasláno zpět na telefon.&lt;/i&gt;“&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 22. ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Na základě výsledků a zkušeností vyučujících bylo prokázáno, že m-learning přispěl ke zvýšení zájmu mladých lidí o vzdělávání a stal se přínosnou pomůckou v učení a rozvíjení znalostí.&lt;br /&gt;V současnosti mají m-learningové kurzy rozšířenou nabídku a jsou nabízeny jedním z&amp;#160;původních partnerů pilotního projektu. Uživatelé si vybírají buď z již vytvořených vzdělávacích kurzů, nebo si mohou pomocí speciální aplikace vytvořit v počítači kurz vlastní a převést jej do mobilního zařízení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYCHOVÁ, Helena. &amp;lt;i&amp;gt;Best Practices ve vzdělávání dospělých - příklady ze zahraničí.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: VÚPSV, 2010, s. 21-24.ISBN 978-80-7416-086-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3. Technické vybavení&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;K tomu, aby se uživatel mohl zúčastnit výuky probíhající prostřednictvím m-learningu, je nutné, aby vlastnil vhodný hardware. Nejrozšířenější a mezi uživateli běžně používaný je mobilní telefon, ale výuku lze absolvovat i pomocí PDA či dalších mobilních zařízení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;U &lt;b&gt;mobilních telefonů&lt;/b&gt; můžeme narazit na jistá technická omezení. Pro potřeby m-learningu je vhodnější používat mobilní telefony, které nabízí uživateli více funkcí, zejména pak prohlížení webových stránek. Velkým problémem je u mobilních telefonů malá velikost obrazovky a zbytečně složité ovládání. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Z výše uvedených důvodů je proto příhodnější používat &lt;b&gt;smartphone, PDA nebo komunikátor&lt;/b&gt;, které se odlišují hlavně v nainstalovaných operačních systémech a umožňují uživatelům m-learningu studovat rozsáhlejší vzdělávací kurzy. Značnou nevýhodou těchto mobilních zařízení je jejich cena a menší rozšířenost mezi uživateli.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro tvorbu textů a výukových modulů byly vytvořeny speciální softwary. Tyto programy umožňují úpravu studijních materiálů určených do mobilních zařízení. Také existují speciální programy, které slouží ke čtení studijních textů v kapesních počítačích.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nejjednodušší je aplikace &lt;b&gt;Pocket Word&lt;/b&gt;, která je součástí operačního systému &lt;b&gt;Windows Mobile&lt;/b&gt;. Pocket Word umožňuje vytvářet studijní materiály ve formátu &lt;b&gt;doc&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;rtf&lt;/b&gt;, ale z důvodu špatného listování dokumentem není příliš doporučována.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Adobe&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;FoxIt&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt; jsou programy pracující s dokumenty v &lt;b&gt;pdf&lt;/b&gt; formátu. Vzhledem k tomu, že jsou dokumenty v tomto formátu nejčastěji přizpůsobeny pro velikost stránky A4, je zobrazená stránka v PDA špatně čitelná. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Doporučuje se pracovat se speciálními formáty &lt;b&gt;pdb&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;prc&lt;/b&gt; a programy, které jsou určené právě pro kapesní počítače. Jedním z nejlepších programů, který je vhodný pro kapesní počítače, je &lt;b&gt;MobiPocket&lt;/b&gt; &lt;b&gt;Reader&lt;/b&gt;. Tento program umožňuje čtení studijních textů ve formátech pdb nebo prc a uživatelům nabízí další užitečné funkce jako je automatické přeformátování textu dle velikosti obrazovky, změnu velikosti textu nebo vyhledávání slov v dokumentu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 12-17. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;4. Typy studia v m-learningu&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V m-learningu může uživatel pracovat v &lt;b&gt;online&lt;/b&gt; nebo &lt;b&gt;offline&lt;/b&gt; prostředí. &lt;b&gt;Offline studium&lt;/b&gt; není závislé na připojení k internetu, což je největší výhoda této formy studia. Student se může vzdělávat kdekoliv, ale zároveň přichází o možnost získání zpětné vazby. Velkou nevýhodou tohoto typu studia je, že uživatel nemůže v offline prostředí odevzdávat úkoly a testy. Pro &lt;b&gt;online studium&lt;/b&gt; je nezbytné připojení k internetu, což umožňuje učitelům rychle reagovat na odevzdané práce studentů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL.&amp;lt;i&amp;gt; Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 13. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;5. Výhody a nevýhody výuky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Nejzásadnější výhodou m-learningu je jeho &lt;b&gt;mobilita&lt;/b&gt;. Uživatel se může výuce věnovat kdekoliv a kdykoliv. &amp;#160;Mezi další výhody se řadí &lt;b&gt;okamžitý přístup k informacím&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;možnost vytvářet poznámky v terénu.&amp;#160;&lt;/b&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt; Výukové kurzy m-learningu mohou ušetřit studentům spoustu času, neboť zabírají pouhých pár minut a lze s nimi pracovat v době, kdy uživatelé cestují autobusem nebo vlakem. Dle jedné japonské studie bylo zjištěno, že mobilní kurzy jsou úspěšnější v udržení pozornosti studenta, než kurzy webové.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce. &amp;lt;/i&amp;gt;Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 14. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Nevýhodou je již zmiňovaná &lt;b&gt;velikost obrazovky&lt;/b&gt; u mobilních telefonů, která umožňuje pouze zobrazení &lt;b&gt;malého množství informací.&lt;/b&gt; Další nevýhodou je &lt;b&gt;menší kapacita &lt;/b&gt;mobilních zařízení a &lt;b&gt;možnost ztráty dat&lt;/b&gt;.&amp;#160;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LIŠKA, Václav a Jiří ZACPAL. &amp;lt;i&amp;gt;Moderní prostředky elektronického vzdělávání: (M-learning, E-book).&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Fakulta stavební ČVUT v Praze, katedra společenských věd, 2008, s. 9-11. ISBN 978-80-01-04097-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Hlavním problémem, který může nastat při spuštění m-learningu, je zejména otázka &lt;b&gt;výše nákladů&lt;/b&gt;, kdy je důležitým faktorem právě cena za mobilní připojení k&amp;#160;internetu. Negativní dopad na zavádění m-learningu má vznik velkého množství &lt;b&gt;vzájemně nekompatibilních technologií&lt;/b&gt;, což vede k tomu, že se obsah musí upravovat pro nejrůznější druhy zařízení.&amp;#160; Dalším faktorem, který negativně ovlivňuje m-learning je nespolehlivost mobilních technologií, zvláště pak malá výdrž baterií.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BEJČEK, Michal. &amp;lt;i&amp;gt;Management inovací v teorii, praxi a ve výuce.&amp;lt;/i&amp;gt; Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky, 2008, s. 17. ISBN 978-80-86847-29-0.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; E-learning 2.0 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Josef Moravec<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Game Based Learning &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Learning management systems (LMS) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michal Denár, Soňa Príborská<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.) &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Webináře &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Nová média v informačním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Andrea Szászová, Ľudmila Osičková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Pedagogické vědní disciplíny &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Pedagogiku můžeme definovat jako &lt;i&gt;„vědní obor, který zahrnuje teorii a výzkum v oblasti výchovy a vzdělávání. Je vymezována jako věda o výchově nebo jako věda o výchově a vzdělávání a o konkrétnějších výchovných a vzdělávacích procesech […].“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOLÁŘ, Zdeněk et al. Výkladový slovník z pedagogiky. Praha: Grada, 2012, s. 96. ISBN 978-802-4737-102.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V průběhu svého vývoje si pedagogika vytvořila vztah nejen k ostatním vědám (např. psychologie, sociologie, lékařské vědy, technické vědy atd.), ale také se diferencovala na řadu disciplín a subdisciplín, které tvoří její vnitřní strukturu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VALIŠOVÁ, A., H. KASÍKOVÁ et al. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s. 60. ISBN 978-802-4717-340.&lt;/span&gt; A právě tyto disciplíny a subdisciplíny jsou souhrnně označovány jako &lt;b&gt;pedagogické vědní disciplíny&lt;/b&gt; (dále pedagogické vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Protože není ustálena jednotná struktura pedagogiky, můžeme se v literatuře setkat s různým členěním pedagogických věd. Lze je dělit např. na &lt;b&gt;základní&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;aplikované&lt;/b&gt; a &lt;b&gt;hraniční&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;1) Základní&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi základní pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;obecná pedagogika&lt;/b&gt; – &lt;i&gt;„zabývá se základními problémy výchovy a vzdělání“&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, Jiří. Pedagogika pro učitele odborných předmětů. Praha: Oeconomica, 2005, s. 12. ISBN 80-245-0886-9.&lt;/span&gt; Systematizuje a objasňuje základní pedagogické jevy a snaží se vyvodit obecně platné pedagogické normy. Obsah obecné pedagogiky je tvořen dvěma částmi: a) &lt;b&gt;metodologickou&lt;/b&gt; či &lt;b&gt;vědoslovnou&lt;/b&gt; – zabývá se problematikou pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, její vztah k jiným vědám, její poslání ve společnosti atd.); a b) &lt;b&gt;všeobecnou teorií výchovy&lt;/b&gt; – obecně zkoumá základní pedagogické kategorie (tj. cíl, strukturu a funkci výchovy, výchovné metody atd.);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA. Úvod do pedagogiky. 4., dopl. vyd. Brno: Paido, 1999, s. 21-22. ISBN 80-85931-78-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;metodologie pedagogiky&lt;/b&gt; – zabývá se výzkumnými metodami, které se uplatňují v pedagogice;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;DVOŘÁČEK, ref. 3, s. 13.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dějiny pedagogiky&lt;/b&gt; (označované také jako „dějiny výchovy“) - zkoumají vývoj pedagogických názorů a koncepcí, výchovně vzdělávacích institucí a jejich forem, legislativu atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt; Lze je dělit na &lt;i&gt;všeobecné dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se světového vývoje), &lt;i&gt;národní dějiny výchovy&lt;/i&gt; (týkají se vývoje výchovy v daném teritoriu) a &lt;i&gt;dějiny školství&lt;/i&gt; (mohou se dělit na všeobecné a národní; týkají se vývoje školských zařízení);&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;JŮVA, Vladimír a Vladimír JŮVA, ref. 4, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;srovnávací (komparativní) pedagogika&lt;/b&gt; – v současnosti významná vědecká disciplína, která popisuje, srovnává a hodnotí vzdělávací systémy v různých zemích. &lt;i&gt;„Zkoumá jejich strukturu (zejm. členění školství na jednotlivé druhy škol), jejich fungování, pojetí a obsahy vzdělávání, dosahované vzdělávací výsledky, styly výuky, kulturní, ekonomické a historické faktory podmiňující vzdělávací systémy.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan a Jaroslav VETEŠKA. Andragogický slovník. Praha: Grada, 2012, s. 239. ISBN 978-80-247-3960-1.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;didaktika&lt;/b&gt; - je definována jako teorie vzdělávání a vyučování. Věnuje se procesu vyučování a učení a problematice vzdělávacích obsahů, které si žáci v rámci procesu vyučování a učení osvojují.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 31.&lt;/span&gt; Jednoduše řečeno, zabývá se &lt;i&gt;„1. tím, &lt;b&gt;co a k jakým účelům se vyučuje&lt;/b&gt;; 2. tím, &lt;b&gt;jak se to vyučuje&lt;/b&gt;.“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. Praha: Portál, 2000, s. 103. ISBN 80-7178-399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;teorie výchovy&lt;/b&gt; – jde o disciplínu, &lt;i&gt;„která se zabývá konkrétně procesy výchovy mravní, rozumové, světonázorové, tělesné, estetické, pracovní; principy a metodami výchovné práce, vztahem vychovatele a vychovávaného…“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 149.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;speciální pedagogika&lt;/b&gt; – vědní disciplína, která se zabývá výchovou a vzděláním osob se speciálními vzdělávacími potřebami. Zaměřuje se na jedince s různými handicapy (např. tělesnými…) či různými omezeními (např. v komunikaci, chování…).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;KOVÁŘ et al., ref. 1, s. 98.&lt;/span&gt;V rámci speciální pedagogiky se vytvořily subdisciplíny, které se věnují jednotlivým znevýhodněním. Mezi tyto subdisciplíny patří:<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;psychopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s mentálním postižením, tj. se sníženými rozumovými schopnostmi;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;somatopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby tělesně postižené;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;oftalmopedie&lt;/b&gt; – zabývá se osobami se zrakovým postižením a nevidomými; (lze se setkat i s názvy tyflopedie či optopedie);<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;surdopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám se sluchovými vadami;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;logopedie&lt;/b&gt; – zaměřuje se na osoby s poruchami řeči;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;etopedie&lt;/b&gt; – věnuje se osobám s poruchami chování.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V současné době se speciální pedagogika věnuje také specifickým vývojovým poruchám učení, jako je &lt;i&gt;dyslexie&lt;/i&gt; (porucha čtení), &lt;i&gt;dysgrafie&lt;/i&gt; a &lt;i&gt;dysortografie&lt;/i&gt; (porucha psaní a pravopisu), &lt;i&gt;dyskalkulie&lt;/i&gt; (porucha při počítání a operaci s čísly).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 82.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická diagnostika&lt;/b&gt; – vědecká disciplína, která se zabývá zjišťováním a hodnocením dosažené úrovně vědomostí, dovedností či vlastností, které si jedinec osvojil během výchovného a vzdělávacího procesu. Díky diagnostice můžeme např. zjišťovat, zda jsou předškolní děti zralé pro vstup do školy nebo zda dospělí mají předpoklady pro výkon určité profese atd.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, ref. 9, s. 131-134.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;2) Hraniční&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mezi hraniční pedagogické vědy patří:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;pedagogická psychologie&lt;/b&gt; je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají i další subdisciplíny: např. učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociologie výchovy&lt;/b&gt; zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je &lt;i&gt;vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí&lt;/i&gt;. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „&lt;i&gt;pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika&lt;/i&gt;“.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;kybernetická pedagogika&lt;/b&gt; &lt;i&gt;jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama &quot;rodnou sestrou&quot; obecné didaktiky&lt;/i&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;dramatická výchova&lt;/b&gt;. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je &lt;b&gt;rozvoj osobnosti&lt;/b&gt; (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd.), také se zabývá &lt;b&gt;rozvojem sociálním&lt;/b&gt; (komunikace, vztahy, spolupráce) a &lt;b&gt;rozvojem esteticko-uměleckým&lt;/b&gt; (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je &lt;b&gt;vzájemné jednání&lt;/b&gt; (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen vybrat si z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší &lt;i&gt;výrazné&lt;/i&gt; emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;artefiletika&lt;/b&gt; je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&quot;&gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;sociální pedagogika&lt;/b&gt; sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, s. 183-184 ISBN 978-802-4729-930.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;environmentální výchova&lt;/b&gt;. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: &lt;b&gt;energie&lt;/b&gt; (alternativní energie), &lt;b&gt;ochrana přírody&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;změna klimatu&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;znečištění životního prostředí&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;ozonová díra&lt;/b&gt;, &lt;b&gt;hospodaření s odpady&lt;/b&gt;.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&quot;&gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&amp;amp;oldid=10254362&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;b&gt;multikulturní výchova &lt;/b&gt;je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 167-170. ISBN 80-717-8399-4.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;a další<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;3) Aplikované&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Aplikované můžeme dělit:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle věkových stadií&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika&lt;/b&gt;);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle společenských oblastí&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;pedagogika volného času&lt;/b&gt; aj.);<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;podle výchovných zařízení&lt;/i&gt; (&lt;b&gt;mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika&lt;/b&gt;).<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Andragogika &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Martina Sochorová, Iveta Jansová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je věda zabývající se vzděláváním dospělých (VD).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Původ a vývoj termínu&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Termín andragogika pochází z Řecka. &lt;i&gt;Andros&lt;/i&gt; = muž, dospělý; &lt;i&gt;ago&lt;/i&gt; – vésti. Název ovšem vznikl později než samotné vzdělávání dospělých, termín byl poprvé použit roku 1833 německým vysokoškolským učitelem Kappem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Má 3 významy:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;věda o výchově a vzdělávání dospělých - nauka definující správný přístup k učícímu se dospělému, zabývá se zvláštnostmi působení pedagogických zákonitostí na dospělou populaci a definuje osobnost dospělé osoby při vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;studijní obor o vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;časopis pro vzdělávání dospělých, vydávaný od roku 1997 čtvrtletně<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Zatímco humanitní vědy (antropologie), jsou vědou o člověku, andragogika je věda pro člověka. Jde především o vědu praktickou, která je zaměřena na to, aby byl člověk schopen do praxe tvůrčím způsobem zasahovat a měnit ji. Vzdělávání dospělých je celoživotním procesem, ve kterém se člověk přizpůsobuje změnám ekonomického, kulturního, společenského a politického života.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Historie vzniku&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Rozvoj vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Počátek dnešních vzdělávacích systémů je v přechodu od feudálních k liberálně konstituovaným společnostem. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Kompenzační funkce vzdělávání dospělých<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Jedním z důvodů vzniku organizovaného vzdělávání dospělých byla snaha nějak kompenzovat nedostatky školských systémů. Po jejich stabilizaci se kompenzační vzdělávání začalo proměňovat. Neznamenalo už pouze doplnění znalostí ze základních nebo středních škol, ale stalo se z něj celoživotní vzdělávání, které nabízelo možnost neustále se zdokonalovat po celý život. &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Důvody rozvoje jako samostatné vědní disciplíny<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- Andragogika nevznikla pouze jako důsledek rozvoje jiných věd (pedagogika, filosofie, sociologie, psychologie). Hlavní příčinou pro vznik andragogiky jako samostatné vědní disciplíny byla potřeba nových druhů znalostí, kvalifikací, nutnost vzdělávání kvalitních andragogů - profesionalizace andragogické práce, nedostatek informací o souvislostech mezi vzděláváním a společenským a ekonomickým rozvojem (na toto téma také proběhly andragogické výzkumy). Americké andragogické výzkumy se zaměřovaly na individuální učení a vzdělávání, evropské se zabývaly sociálním rozměrem těchto procesů. Existuje snaha tyto názory propojit.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 43 – 44. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Předmět andragogických teorií&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;“Předmětem andragogiky je celoživotní vzdělávání a celoživotní se učení dospělých v celé jeho šíři.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 65. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;Učícími se dospělými se andragogika zabývá ve 4 rovinách:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Makrosociální hledisko&lt;/i&gt;: zaměření na význam sociálních, kulturních, politických atd. změn vzhledem k vzdělávání dospělých.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Institucionální a organizační zázemí vzdělávání dospělých&lt;/i&gt;: organizační struktura, možnost realizace andragogických cílů v organizacích, privátní, veřejné a komerční vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Hledisko interakcí, didaktiky a metodiky&lt;/i&gt;: zabývá analýzou procesů organizovaného učení, vztahy afektivního a kognitivního, skupinového a individuálního, intencionálního a zkušenostního učení.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Individuální úroveň&lt;/i&gt;: tvorba identity, plánování vlastního vzdělávání…&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 66. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Andragogika a pedagogika&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika používá mnoho metod převzatých z pedagogiky. Jedním z rozdílů mezi andragogikou a pedagogikou (týká se to hlavně pedagogiky školy) je, že v andragogice není dospělý snížen na žáka, není oddělen od svých ostatních rolí v pracovním, společenském životě…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Názory na vztah andragogiky a pedagogiky se různí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- jde o vědy totožné &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- jsou to nezávislé vědy &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- andragogika je součást pedagogiky &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- vědy se částečně prolínají &amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;dd&gt;- základem je pedagogika, má dvě části - pedagogiku dětí a mládeže a andragogiku (s. 50) &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;„Andragogika jako věda o výchově a vzdělávání dospělých a péči o dospělé transformuje řadu pedagogických závěrů (…)“ s. 51<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Některé andragogické směry se k pedagogice hlásí, jiné ji odmítají. Existuje několik definicí o vztahu andragogiky a pedagogiky.&lt;br /&gt;- Možnou definicí je např.: “Vědy o výchově a vzdělávání se dělí na andragogické a pedagogické, které ve spolupráci, ovšem specificky, zpracovávají vlastní didaktiky, teorie cílů apod.”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 68. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Nebo další definice - “Andragogika tvoří ve výchovných otázkách protipól pedagogiky (…). Pedagogika znamená výchovu shora, andragogika je výchova mezi partnery. Andragogika je umění a věda zabývající se pomocí dospělým při jejich učení, pedagogika je umění a věda zabývající se výukou žáků jako závislých objektů (KNOWLES).”&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 69. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dospělý v andragogice&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Vzhledem k tomu, že má člověk mnoho rolí, ovlivňuje to jeho vztah se vzděláváním. Už není pouze žák, ale něčeho už v životě dosáhl, a andragog na to musí reagovat. Učení doprovází celý život. Andragogika ovlivňuje vzdělávání přímo - výsledky výzkumů používány pro zlepšování metod, nepřímo (poradenská, informační činnost) nebo zprostředkovaně - příprava kvalifikovaných pracovníků v rámci tohoto oboru.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BENEŠ, Milan. Andragogika. 2. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2003, s. 70 – 71. ISBN 80-864-3223-8.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dělení andragogiky&lt;/b&gt;&lt;br /&gt;Andragogika je aplikovaná věda, nicméně tak, jako každá jiná věda, má svůj teoretický základ.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;empiricko-teoretická&lt;/i&gt; (vědní disciplína procesu)&lt;br /&gt;- zkoumá interakci / výchovu / teorii vzdělávání a dospělého a teorii vzdělávání dospělého jako součást společenské skutečnosti&lt;br /&gt;- patří tam tyto disciplíny: androdidaktika, metodologie výzkumu, dějiny, srovnávací andragogika, speciální A., andragogická psychologie, komunikace, andragogika práce… (s. 67)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Andragogika jako věda &lt;i&gt;prakticko-normativní, technologická&lt;/i&gt; (teorie vzdělávání dospělých) - snaha o praktické návody, andragogika jako v praxi působící vědění&lt;br /&gt;- zkoumá cíle vzdělávání dospělých při utváření osobnosti, ve společenském prostředí a v konfrontaci s ním, sebevzdělávání a jeho stimulaci a formy&lt;br /&gt;- rozvoj disciplín: technologie výchovy a vzdělávání dospělých, organizace a řízení VD a vzdělávacích institucí, ekonomika VD, vzdělávací právo, strategie a politika VD…<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3 fáze teorie vzdělávání dospělých:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;Projekční - poznávání a formulace zákonitostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Explanační - formulování normativů pro společenskou práci<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Realizační - realizace zákonitostí ve společenské praxi s. 68-69<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;p&gt;Aplikované andragogické disciplíny: personální andragogika, sociální andragogika, kulturní andragogika<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;Současná situace dospělých&lt;br /&gt;Význam dalšího odborného vzdělávání - jde o nejrychleji rostoucí sektor vzhledem k výši vynaložených prostředků a počtu účastníků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Trendy&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Systematizace a institucionalizace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- zaměření na rozvoj kompetencí, důraz na přípravu, vyhodnocení a využití získaných kompetencí v praxi, zohlednění nákladů a efektivita vynaložených prostředků, rozvoj lidských zdrojů se stává přímo úlohou vedení, zodpovědnost nadřízen &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Nové chápání učení a vyučování<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- nutnost neustálého učení se, roste význam sebeorganizovaného učení a učení se v týmech, zaměření i na osobnostní a metodický rozvoj, reflexivní učení s možností nalezení vlastních stylů a metod &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Orientace na reálné problémy a situace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;&lt;dl&gt;&lt;dd&gt;- řešení problémů na konkrétních situacích, na míru šité programy, propojení s cíli organizace &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt; &amp;lt;/dd&amp;gt;&amp;lt;/dd&amp;gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &amp;lt;/dd&amp;gt;&lt;/dl&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Decentralizace, propojení strategického a operativního managementu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kolbův cyklus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dominika Babáková, Edita Hečová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Konstruktivismus a Konektivismus &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Kočová, Ester Březinová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; RWCT &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Metody a formy výuky &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Górecká Lucie, Krausová Veronika<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Základní didaktické principy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Úvod&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní didaktické principy jinak také didaktické zásady nejsou přesně definovaná pravidla, ale spíše obecné zákonitosti, které vznikly na základě zkušeností a poznatků úspěšných pedagogů a jejich dodržováním je výuka účinnější. &amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;1. Komplexní rozvoj studenta&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Strukturu osobnosti studenta rozdělujeme na oblasti kognitivní (poznávací, racionální), afektivní (postoje, názory, hodnoty) a psychomotorické (dovednostní, pohybové). Učitel by měl v rámci výuky zohledňovat a rozvíjet všechny tyto oblasti. Některé obory vzdělání mohou vyžadovat převahu kognitivního aspektu osobnosti (přírodní vědy, matematika) a jiné afektivní (humanitní vědy).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ke komplexnímu rozvoji studenta můžeme přistupovat i z jiného hlediska. Například již od dob antiky se u studentů vyžadovala jak péče o duši (obecné vzdělání), tak i péče o tělo (sport). Z pedagogického hlediska můžeme komplexnost definovat &amp;#160;jako jednotu všech složek výchovy (rozumová, mravní, estetická, tělesná, pracovní a technická výchova).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;2. Uvědomělost a aktivita&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proces učení nezahrnuje pouze mechanické memorování. Učení by ze strany žáka mělo být podpořeno vnitřní motivací a potřebou. Základy tohoto principu pocházejí z teorie motivace z oblasti psychologie.&amp;#160;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Úkolem učitele, v rámci této zásady, je žáka zaujmout pro studium, tak aby se aktivně účastnil a tím získal ucelený náhled na účení jako proces, chápal proč se učit, jak se učit a kam učení zařadit ve svém hodnotovém žebříčku.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;Faktory, které ovlivňují snahu žáka při učení (HUNTEROVÁ 1999):&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;míra nejistoty žáka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;průvodní pocity (Jak se žák cití v určité cituaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úspěch (Zvyšuje motivaci.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zájem (Zvyšuje či snižuje předmět učení.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;znalost výsledků práce (Žák musí mít včasnou zpětnou vazbu.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnitřní motivace (Učení žáka baví a projevu o něj vlastní zájem.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vnější motivace (Učení jako prostředek vedoucí k cíli - známka, diplom, odměna.)<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;3. Vědeckost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vědní poznatky, které jsou předmětem učení nemají v mnoha případech trvalý charakter. Zejména se stále se zrychlujícím technologickým pokrokem, některé teorie pozbývají platnosti a nahrazují je nové poznatky.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Učitel má tedy za úkol zajišťovat aktuálnost učiva a zároveň připravovat žáky na skutečnost, že obsah učiva nemusí být svou povahou trvale platný a je nutné sledovat neustálé inovace a doplnění.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;4. Individuální přístup&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Uniformní přístup v procesu učení potlačuje individuální rozvoj. Každý člověk je odlišný a jedinečný, a stejně i tak každý student je individuální bytostí. &amp;#160;Učitel by měl přistupovat ke každému žáku odlišně a s ohledem na jeho osobnost a schopnosti. To vyžaduje znalost psychologie osobnosti a diagnostiky osobnosti. Na tomto základě je poté možné zvolit postupy výuky, která bude efektivnější.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;Studenti se odlišují převážně v těchto bodech:&lt;/div&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;předpoklady k učení<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;učební tempo<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;úroveň poznávacích procesů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;charakter, zájmy, pocity<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;pamět a pozornost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;motivace&amp;#160;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;osobní a odborné zkušenosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;tělesné a mentální konstituce<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;5. Spojení teorie a praxe&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;6. Názornost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;7. Přiměřenost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;8. Trvalost&lt;/span&gt;&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;9. Soustavnost&lt;/b&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span style=&quot;font-size:larger;&quot;&gt;&lt;b&gt;Zdroje&lt;/b&gt;&lt;/span&gt; <br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;PODLAHOVÁ, Libuše a kol. &lt;i&gt;Didaktika pro vysokoškolské učitele&lt;/i&gt;: [vybrané kapitoly]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012. 154 s. Pedagogika. ISBN 978-80-247-4217-5.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;div&gt;MALACH, Josef. &lt;i&gt;Základy didaktiky&lt;/i&gt;. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2003. 181 s. Studijní opora pro kombinovaná studia. Informační technologie ve vzdělávání. ISBN 80-7042-266-1.&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;/div&gt;<br /> &lt;h2&gt; Bloomova taxonomie &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Denisa Šnédarová, Daniela Králová<br /> &lt;/p&gt;<br /> *[[Bloomova taxonomie]]<br /> &lt;h2&gt; Učební styly &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Kompetence učitele &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lea Mentlíková, Veronika Svobodová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Model TPCK &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Rámcové vzdělávací programy &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovaly: Marie Packová (UČO 384 107), Marie Škardová (UČO 182 293)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Na základě zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) byl do vzdělávání začleněn systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích programů. V roce 2005 byla spuštěna školská neboli kurikulární reforma, do vzdělávací soustavy byl zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Dříve platily pro všechny školy jednotné osnovy, v rámci školské reformy se ale postupně přechází na rámcové vzdělávací programy (dále RVP). RVP vychází z národního programu vzdělávání (Bílá kniha). Vymezuje závazné rámce vzdělávání pro předškolní základní a střední vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Nová podoba vzdělávání vznikla proto, že při dnešním rychlém rozvoji technologií není jisté, co budou dnešní děti v době své dospělosti potřebovat. Proto se ve vzdělávání klade velký důraz na dovednosti, které mají nadčasový význam. Dnešní děti tak budou mít možnost v dospělosti se rychle přizpůsobit potřebám dalšího vzdělávání i svému budoucímu zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&quot;K těmto dovednostem patří – umět se učit, být tvořivý a umět řešit problémy, umět účinně komunikovat s lidmi i technikou, umět spolupracovat, respektovat svá práva i práva jiných, být tolerantní k jiným, mít vztah k přírodě i kultuře a chránit je, umět pečovat o své zdraví a bezpečí, poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti.“ &lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Leták pro podporu kurikulární reformy. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/letak-pro-podporu-kurikularni-reformy-1&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Jelikož není možné naučit se všechno, je kladen velký důraz na výběr učiva, aby se učilo vše podstatné pro praktické využité v budoucnu. Protože bylo zjištěno, že si člověk nejlépe pamatuje to, na co sám přišel, co si sám vyzkoušel, přechází se od pouhého předávání poznatků k aktivní práci žáků a propojení různých oborů. Dále se mění způsob motivace od zdůrazňování chyb a nedostatků k příznivému hodnocení, vyzdvihování kladů práce. Jelikož každý student nemůže dosáhnout stejné úrovně, usiluje se o to, aby každý student dosáhl svého osobního maxima.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy jsou hlavními kurikulárními dokumenty, podle kterých si školy sestavují svoje vlastní školní vzdělávací programy (dále ŠVP). Tvorba a implementace RVP i ŠVP probíhá postupně. Funkčnost jednotlivých vznikajících RVP je ověřována v praxi.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;Základní rozdělení RVP je:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro předškolní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro odborné vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Dále existují další speciálně zaměřené RVP např.&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia se sportovní přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro základní umělecké školy<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;RVP pro speciální vzdělávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;V současné době je již do praxe uvedena většina RVP. Školy začínají podle svých nových ŠVP učit obvykle dva roky po schválení RVP.&lt;br /&gt;RVP pro odborné vzdělávání měl vzhledem k obsáhlosti (jelikož sdružuje odborné školy všech typů) svůj vlastní specifický harmonogram. Celkem bude vytvořeno v oblasti odborného vzdělávání vytvořen RVP pro 280 oborů odborných škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Systém kurikulárních dokumentů&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&amp;lt;img src=&quot;/images/f/f8/Sch%C3%A9ma_s_popiskem.jpg&quot; _fck_mw_filename=&quot;Schéma s popiskem.jpg&quot; alt=&quot;RTENOTITLE&quot; /&amp;gt; Zdroj: MŠMT<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, vzdělávací obsah a uplatnění získaných vědomostí v praktickém životě. Vychází z koncepce celoživotního učení a umožňují propojování vzdělávacího obsahu a volbu různých vzdělávacích postupů vhodných pro individuální potřeby žáků. Vyplývá z nich očekávaná úroveň vzdělání pro jednotlivé etapy vzdělávání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Definice termínů &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Cíle vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Vzdělávací obsah&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Klíčové kompetence&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Průřezová témata&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Rámcový učební plán&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h3&gt; Srovnání základních typů RVP &lt;/h3&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;RVP pro předškolní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech. Prvním z úkolů je vhodné doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem předškolního vzdělávání je především připravit dítě na budoucí život a nároky, které na něj budou v budoucnu kladeny. V tomto věku jsou také vytvářeny základy klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo být schopné aktivního přístupu- aktivně pozoruje, zkoumá, ptá se, a získané vědomosti a schopnosti uplatnit v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávacími oblastmi jsou Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro základní vzdělávání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem prvního stupně je přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Úkolem druhého stupně je získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana našeho státu a Evropské unie. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Tyto cíle vyžadují podnětné a tvůrčí školní prostředí, založené na plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Základní vzdělání má za úkol poskytnout základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro gymnázia&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Cílem gymnaziálního vzdělávání je připravit dítě na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V této etapě by si měl žák osvojit kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. Vzdělávací obsah gymnaziálního vzdělávání je orientačně rozdělen do osmi vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk, Informatika a informační a komunikační technologie, Matematika, dále Člověk a společnost, příroda, zdraví, kultura a svět práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;RVP pro obor vzdělání základní škola speciální&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální vymezuje podmínky pro speciální vzdělávání žáků s různým stupněm mentálního postižení.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V rámci vzdělávání je kladen důraz především na kompetence komunikativní, sociální, personální a pracovní. Žák na konci vzdělávání dosahuje úrovně klíčových kompetencí v rámci svých schopností a možností.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávací oblasti pro základní školy speciální jsou stejné, jako vzdělávací oblasti základních škol.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělávání v základní škole speciální respektuje opoždění psychomotorického vývoje žáků s mentálním postižením, z toho důvodu RVP obsahuje formy speciálního vzdělávání žáků. Speciální vzdělávání je zajišťováno v základní škole speciální, formou individuální nebo skupinové integrace ve třídách základní školy, nebo v rámci jiného způsobu plnění povinné školní docházky.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Poznámky&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použité zdroje:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;O školské reformě. &lt;i&gt;MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy&lt;/i&gt; [online]. 2006-2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/o-skolske-reforme&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav odborného vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.nuov.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rámcové vzdělávací programy. &lt;i&gt;Národní ústav pro vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2011-2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro gymnázia&lt;/i&gt; [online]. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání základní škola speciální&lt;/i&gt; [online]. 2008 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 2004 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&quot;&gt;http://aplikace.msmt.cz/DOC/MJRVPPVdoVestnikupokorekture2.doc&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;&lt;i&gt;Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání&lt;/i&gt; [online]. 1. 7. 2007 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&quot;&gt;http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Role tutora v distančním vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span style=&quot;text-align: justify; font-size: 12px;&quot;&gt;Autoři: Filip Kocián, Jakub Forman&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;cite&gt;&lt;i&gt;„E-tutor neučí, e-tutor motivuje a radí e-žákům“&lt;/i&gt;&lt;/cite&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory. Základy e-didaktiky pro e-tutory [online]. 2003, č. 1 [cit. 2013-04-30]. ISSN 80-7042-921-6. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/autsy/zkle-didaktiky.pdf&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor (poradce, konzultant, e-instruktor, e-lektor) je pedagogický pracovník, který je zároveň nejbližším pomocníkem studentů. Vzhledem k systému E-learningu je tutor jeho řídícím prvkem. Jeho hlavní úkoly jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;hodnotit práci studentů a sdělovat jim výsledky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;odpovídat na dotazy studentů ohledně obsahu studijních materiálů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;řídit proces seminářů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být rádcem studentů a pomáhat jim překonávat potíže spojené se studiem<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;neomezovat výuku na určitý čas<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Role tutora zle rozdělit do čtyř základních oblastí:&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;1) Pedagogické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Jsou nejvíce důležité. Tutor s pomocí kladených otázek směřuje studenty k nalezení relevantních znalostí a jejich uchování v paměti. Pedagogické role zahrnují řadu úkonů:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;otevřená diskuze se zaměřením na relevantní obsah a otázky<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zapojení a udržování studentů do diskuzí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podpora zájmu studentů o diskuze<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;2) Sociální&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Základním prvkem sociálních rolí je vytvoření přátelské a příjemné atmosféry, ve které mají studenti pocit, že studium je přínosné. Sociální nebo také společenská role je jeden z hlavních faktorů pro úspěšnost E-learningového kurzu. Sociální role tutorů jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;možnost studentům se představit<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;poskytnout řešení pro tzv. Lurkers (v tomto případě studenti kurzu, kteří mají strach zveřejnit své názory nebo odpovědi)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;brát v úvahu kulturní a etnický původ studentů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat interaktivitu mezi studenty<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;v případě potřeby připomenout účastníkům zásady slušného chovaní a netikety<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor se nesnaží studenta přesvědčit o jeho vlastním názoru nebo studentovi nabízet vlastní řešení problémů. Cílem tutora je přivést studenta ke správnému řešení pomocí vlastních sil (analýza otázky, rozdělení úkolu na dílčí cíle).&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;3) Organizační&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Tutor by měl určit harmonogram základních aktivit pro studenty, definovat cíle kurzu a ujasnit pravidla vzdělávacího procesu.&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;reagovat na příspěvky účastníků<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;být trpělivý<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;kontrolovat zda student není přetížen informacemi<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;podporovat účast studentů v kurzu<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;&lt;b&gt;4) Technické&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Pro učitele nejméně oblíbená role. Zahrnuje seznámení s ICT systému a softwarem, který tvoří E-learningové prostředí. Technické role tutora jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;průvodce technickým zázemím předmětu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;zpětná vazba na technické problémy<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;NICLS (Networked Information and Communication Literacy Skills)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Dovednosti, které by měl tutor rozvíjet spolu s tématem kurzu. Jejich vžití povede v budoucnosti ke zkvalitnění výuky. NICLS doplňuje tradiční dovednosti novým souborem schopností v oblasti informační a komunikační gramotnosti. NICLS potřeby jsou:&lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;rozpoznání informačních potřeb<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;uvědomění si nedostatku informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;provádět kritické analýzy informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;vyhledávání informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;organizování nabitých znalostí<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;on-line komunikace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p style=&quot;text-align: justify;&quot;&gt;Nedostatek těchto dovedností vede k frustraci pro mnoho studentů e-learningiových kurzů a v případě uvědomění si tohoto nedostatku ze strany tutora také k nižší kvalitě kurzů. Tyto dovednosti neslouží pouze k e-learningu, ale především pro každodenní práci s internetovou sítí. V budoucnosti by se měli tyto dovednosti aplikovat na základní úroveň vzdělání. Většina dnešních studentů získala v základním stupni vzdělání pouze tyto dovednosti: čtení, psaní a počítání, proto je důležité zmíněné NICLS dovednosti rozšiřovat.&lt;/p&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;Reference&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Použitá literatura&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ol&gt;&lt;li&gt;McPherson, M.A. and Nunes, J.M.B. (2004) The role of tutors as an integral part of online learning support. European Journal of Open and Distance Learning. ISSN 1027-5207<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Principy distanční vzdělávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách [online]. [cit. 2013-04-30]. Dostupný z WWW: &amp;lt; &amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&amp;gt;&amp;lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&quot;&amp;gt;&lt;a href=&quot;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&quot;&gt;http://virtual.cvut.cz/telel/zlamalova.html&lt;/a&gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;lt;/a&amp;gt;&amp;gt;.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;ZLÁMALOVÁ, Helena. Distanční vzdělávání a e-learning. Univerzita Jana Amose Komenského, Praha, 2008.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ol&gt;<br /> &lt;h2&gt; Historie chápání pojmu informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Mediální gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Eva Durnova, Lucie Belejova<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; ICT gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)<br /> <br /> <br /> ICT gramotnost bývá definována jako “&lt;i&gt;schopnost používat digitální technologie, komunikační nástroje a/nebo sítě za účelem přístupu, správy, integrace, hodnocení a vytváření informací pro fungování ve znalostní společnosti&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Setkáme se i s jinými výklady tohoto pojmu, podle kterých se jedná o “&lt;i&gt;soubor kompetencí, které jedinec potřebuje, aby byl schopen se rozhodnout jak, kdy a proč použít dostupné ICT a poté je účelně použít při řešení různých situací při učení i v životě v měnícím se světě&lt;/i&gt;.”&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost znamená schopnost využívat informační a komunikační technologie. Protože se ale v praxi jedná především o práci s počítačem, byl zaveden pojem počítačová gramotnost. Pojem ICT gramotnost a počítačová gramotnost jsou v praxi často zaměňovány. Počítačová gramotnost je základem pro rozvoj funkční gramotnosti.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Terminologie===<br /> <br /> Terminologie týkající se ICT gramotnosti je značně nejednotná. V anglicky psané literatuře se setkáme s pojmy digital competence, digital skills, digital literacy, media literacy, information literacy, e-literacy, e-skills, ICT literacy, computer literacy či technology literacy, přičemž všechny zmíněné pojmy odkazují ke schopnosti uživatele využívat informační a komunikační technologie pro práci s informacemi.&lt;ref name=&quot;luk&quot;&gt;LUKŠŮ, Alžběta, Adéla KEREKOVÁ, Martina ANTLOVÁ a Emil BUDÍN. Návrh standardu minimální úrovně počítačové gramotnosti studenta MU. ''ProInflow: Časopis pro informační vědy'' [online]. 2009–2013, 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1804–2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/navrh-standardu-minimalni-urovne-pocitacove-gramotnosti-studenta-mu&lt;/ref&gt; Setkáme se i s pojmy internetová gramotnost, síťová gramotnost, technologická gramotnost, hyper-gramotnost apod.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; Tyto jsou však spíše konkrétními či specializovanými dovednostmi v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Rámec pro ICT gramotnost===<br /> <br /> V roce 2002 se sešla Porota pro mezinárodní ICT gramotnost (International ICT Literacy Panel), jejímž úkolem bylo vytvořit rámec definující ICT gramotnost.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt; Rámec ICT gramotnosti je tvořen třemi dovednostmi, které se navzájem doplňují. Tento rámec je znázorněn ve schématu na obrázku.<br /> <br /> [[Soubor:ICT literacy.png|450px|left|Schéma ICT gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''ICT gramotnost = ICT dovednosti + kognitivní dovednosti + technické dovednosti'''<br /> :1. '''ICT dovednosti''' - integrace a aplikace kognitivních a technických dovedností. <br /> :2. '''Kognitivní dovednosti''' - základní dovednosti (gramotnost, znalost počtů, řešení problémů, prostorová a vizuální gramotnost)<br /> :3. '''Technické dovednosti''' - základy počítačové gramotnosti (znalost hardwaru, softwarových aplikací, sítí, digitálních technologií)&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Pět dílčích součástí (znalostí a dovedností) ICT gramotnosti===<br /> <br /> :* '''Access''' (Přístup) – vědět, jak shromáždit a získat informace prostřednictvím ICT.<br /> :* '''Manage''' (Správa) – použít existující organizační nebo klasifikační schéma.<br /> :* '''Integrate''' (Integrace) – interpretovat a reprezentovat informace (shrnout, srovnat, dát do kontrastu) s pomocí ICT.<br /> :* '''Evaluate''' (Zhodnocení) – rozhodnout o kvalitě, relevanci, užitečnosti a efektivitě informací.<br /> :* '''Create''' (Tvorba) – vytváření nových informací (vlastní tvorba a návrhy, vynálezy) nebo pomocí úpravy a přizpůsobení již existujících informací prostřednictvím ICT.&lt;ref name=&quot;edu&quot;&gt;EDUCATIONAL TESTING SERVICE. ''Digital Transformation: A Framework for ICT Literacy''. 2002, 53 s. Dostupné z: https://www.ets.org/Media/Tests/Information_and_Communication_Technology_Literacy/ictreport.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> V některých zdrojích bývá zmiňována šestá součást ICT gramotnosti, '''Communicate'''. Ta představuje schopnost přesvědčivě sdělovat informace publiku a zvolit pro tuto komunikaci vhodné médium.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> V literatuře bývá uváděno i jiné rozdělení dovedností v rámci ICT gramotnosti.<br /> <br /> ===Složky ICT gramotnosti===<br /> <br /> :'''1.''' používat jednotlivé informační a komunikační technologie - praktické dovednosti<br /> <br /> :'''2.''' schopnost práce s informacemi pomocí ICT (shromáždit, analyzovat, kriticky vyhodnotit a použít)<br /> <br /> :'''3.''' umět využít ICT k různým účelům, rozumět pojmům, konceptům a systémům z oblasti ICT<br /> <br /> :'''4.''' zodpovědně a bezpečně využívat ICT<br /> <br /> :'''5.''' orientovat se ve vývoji technologií, porozumět významu ICT pro osobní rozvoj a vlivu ICT na společnost.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> ICT kompetence by měly být rozvíjeny u žáků ve škole již od nejútlejšího věku. Důraz by se měl klást především na:<br /> * rozvoj ICT kompetencí ve výuce všech předmětů, ne pouze v samostatném předmětu<br /> * zahrnutí výuky těchto dovedností i do vzdělávacích programů a strategií celoživotního učení.&lt;ref name=&quot;ict&quot;&gt;ICT gramotnost. ''Učitelské listy'' [online]. 28. 2. 2011 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ucitelske-listy.cz/2011/02/ict-gramotnost.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Vztah ICT gramotnosti a informační gramotnosti===<br /> <br /> Informační gramotnost (schopnost rozeznat potřebu informace, umět ji vyhledat, vyhodnotit, využít a etickým způsobem komunikovat) je zastřešující koncept, který zahrnuje všechny ostatní gramotnosti.&lt;ref name=&quot;ruz&quot;&gt;RŮŽIČKOVÁ, Daniela. ICT gramotnost. ''Metodický portál RVP.CZ'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/9629/ICT-GRAMOTNOST.html&lt;/ref&gt; ICT gramotnost se v mnohém s informační gramotností překrývá, ale nejedná se o totéž. Vztah mezi informační gramotností a ICT gramotností bývá uváděn následovně:<br /> <br /> '''Informační gramotnost = funkční gramotnost + ICT gramotnost'''<br /> <br /> [[Soubor:Prvky informacni gramotnosti.gif|left|Složky informační gramotnosti]]<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> ICT gramotnost je důležitá pro rozvoj funkční gramotnosti ve společnosti, která je založená na informačních a komunikačních technologiích.&lt;ref name=&quot;domb&quot;&gt;DOMBROVSKÁ, Michaela, Hana LANDOVÁ a Ludmila TICHÁ. Informační gramotnost - teorie a praxe v ČR. ''Národní knihovna: knihovnická revue'' [online]. 2004, roč. 15, č. 1, s. 7-18 [cit. 2013-05-01]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/nkkr0401/0401007.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Existují však různé přístupy a toto vymezení jednotlivých typů gramotnosti a jejich vzájemné prolínání (spolu s mediální gramotností) bývá vnímáno individuálně. V některých případech ICT gramotnost nemusí nutně znamenat pevnou součást informační gramotnosti.<br /> <br /> ===Některé koncepty pro ICT a počítačovou gramotnost===<br /> <br /> '''1. Mapy ICT gramotnosti'''<br /> <br /> Organizace P21 (Partnership for 21st Century Skills) vyvinula několik map ICT gramotnosti, které ukazují průniky ICT gramotnosti a akademických předmětů. Tyto mapy by měly sloužit učitelům a jejich účelem je představit možnosti, jak začlenit ICT gramotnost do výuky některých předmětů, konkrétně:<br /> <br /> - angličtina<br /> <br /> - matematika<br /> <br /> - přírodní vědy<br /> <br /> - zeměpis<br /> <br /> - společenské vědy.&lt;ref name=&quot;kem&quot;&gt;KEMSTER GROUP. ''California ICT Digital Literacy: Assessments and Curriculum Framework''. CETF Digital Literacy Initiative. November 2008, 34 s. Dostupné z: http://www.ictliteracy.info/rf.pdf/California%20ICT%20Assessments%20and%20Curriculum%20Framework.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Každý předmět má svoji mapu a obsahuje doporučení pro studenty různých ročníků v rámci základní školy. Tyto mapy jsou dostupné na http://www.p21.org/ict-literacy-maps. <br /> <br /> <br /> '''2. Koncept počítačové gramotnosti ECDL'''<br /> <br /> ECDL - European Computer Driving Licence (v mimoevropských zemích označován jako ICDL – International Computer Driving Licence)&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; je celosvětově rozšířený certifikační koncept počítačové gramotnosti a počítačových znalostí a dovedností. Zahrnuje několik vzdělávacích a certifikačních programů.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Podprogram pro základní ověření digitální gramotnosti má název ECDL Start a dokládá, že držitel tohoto certifikátu je digitálně gramotný, tj. že ovládá základy práce s počítačem, resp. s informačními a komunikačními technologiemi (ICT), a to v nejběžnějších oblastech jejich využití. Nejrozšířenější je však program ECDL Core, jenž dokládá, že držitel tohoto certifikátu je plně digitálně kvalifikovaný, tj. že je plně připraven pro efektivní využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) tak, jak vyžaduje trh práce.&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt; Držitel certifikátu po absolvování programu ECDL Advanced je schopen účelně, efektivně a na profesionální úrovni využívat kancelářské aplikace v oblasti, pro kterou byl doklad vydán.&lt;ref name=&quot;proga&quot;&gt;Program ECDL Advanced. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl_advanced.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Moduly nutné ke splnění základní úrovně počítačové gramotnosti – podprogram ECDL Start:<br /> :'''1.''' Používání počítače a správa souborů<br /> :'''2.''' Zpracování textu<br /> :'''3.''' Práce s Internetem a komunikace<br /> :'''4.''' Modul z programu ECDL Core dle vlastního výběru&lt;ref name=&quot;prog&quot;&gt;Program ECDL Core. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/ecdl.php#ECDL_start&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Pro ověření počítačové gramotnosti je potřeba splnit praktický test s použitím běžné výpočetní techniky. Tyto testy ověřují informační gramotnost lidí, která by měla být alespoň na úrovni odpovídající mezinárodním požadavkům, které jsou uvedeny v tzv. ECDL Sylabech.&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt; Sylaby používá tisíce evropských škol jako podklad nejen pro výuku informatiky, ale i pro testování znalostí studentů. Koncept ECDL je taktéž ve světě využíván často pro počítačové vzdělávání pedagogů.&lt;ref name=&quot;o&quot;&gt;O konceptu ECDL. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/o_projektu.php&lt;/ref&gt; <br /> <br /> <br /> Toto ověřování je celosvětově standardizované a mohou jej provádět pouze akreditovaná testovací střediska. Úspěšní absolventi ECDL testů získávají odpovídající mezinárodně uznávané ECDL Certifikáty. V ČR má od roku 1999 oprávnění vydávat tyto certifikáty neziskové občanské sdružení - Česká společnost pro kybernetiku a informatiku (ČSKI).&lt;ref name=&quot;dom&quot;&gt;Domovská stránka. In: ''ECDL: Center for Online Training and Certification in Czech Republic'' [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.ecdl.cz/index.php&lt;/ref&gt;<br /> <br /> ===Kde ICT gramotnost (nebo její součásti) rozvíjet?===<br /> <br /> * Certifikační program ECDL v českém jazyce:<br /> <br /> : http://www.ecdl.cz/index.php<br /> <br /> * Veřejné placené kurzy počítačové gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.produca.cz/pocitacove-kurzy<br /> <br /> * Kurzy pořádané knihovnami. Existuje mnoho kurzů, které pořádají i menší knihovny. Zde je tedy jen názorný příklad:<br /> <br /> : http://www.kjm.cz/kurzy<br /> <br /> : http://www.nkp.cz/sluzby/instruktaze<br /> <br /> * Stránky v angličtině podporující rozvoj digitální gramotnosti a odkazující na různé kurzy, které je možné zvolit podle náročnosti či tématu. Články, návody a kurzy jsou orientovány spíše technickým směrem:<br /> <br /> : http://www.digitalliteracy.gov/<br /> <br /> * Rozcestník zahraničních zdrojů podporující rozvoj ICT digitální gramotnosti:<br /> <br /> : http://www.ictliteracy.info/ICT-Training.htm<br /> <br /> ===Použitá literatura===<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Funkční gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková (263674)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Co je funkční gramotnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Obecně gramotnost bývá chápána jako schopnost čtení, psaní, někdy i počítání. První mezinárodně uznanou definici gramotnosti vytvořila organizace UNESCO v roce 1958: &lt;i&gt;„Gramotný člověk je takový, který umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života (UNESCO, 1958,16).“&lt;/i&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, Milada. Gramotnost: staré téma v novém pohledu.. Brno: Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, Georgetown, 2002, s. 16. ISBN 80-210-2858-0 (Masarykova univerzita), ISBN 80-86251-14-4 (Georgetown).&lt;/span&gt; Nejedná se tedy jen o znalost čtení a psaní, ale také dovednost porozumět psanému textu z každodenního života, který může nabýt v každé společnosti jiné podoby.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Koncept souvislosti mezi každodenním životem a gramotností se dále vyvíjel až do formy tzv. funkční gramotnosti. Slovo „funkční“ navíc vystihuje vztah gramotnosti s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;V roce 1978 proto UNESCO poprvé přišlo s termínem funkční gramotnosti v definici, podle které: &lt;i&gt;„Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje (UNESCO, 1978:12).“&lt;/i&gt; V této definici bylo mezi gramotnost poprvé zahrnuta i dovednost počítání.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 18.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Proti konceptu funkční gramotnosti se však objevují i výtky a hranice mezi pojmy gramotnost a funkční gramotnost je neurčitá.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, Veronika. Cesty ke zvyšování funkční gramotnosti dospělých[online]. 2011 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/231664/ff_m/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt; Slovo „funkční“ ve spojení s gramotností je vlastně redundantní. Upozorňuje ale na důležitost společenského kontextu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 21.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost závisí na kontextu dané společnosti<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost ukazuje, že individuální gramotnost jedince nemusí dostačovat pro jeho fungování ve společnosti.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost vyžaduje zvládnutí obtížnějších dovedností, než jen čtení a psaní<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obecně pojata jako schopnost komunikovat<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Nejedná se o dichotomický stav gramotný X negramotný, ale o kontinuum s různými stupni gramotnosti, proto tak musí být i měřena.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je možné speciálními nástroji měřit přímo, ne pomocí indikátorů (např. počet let školní docházky)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Funkční gramotnost neznamená školní gramotnost. Zvládnutí školních povinností nemusí znamenat úspěch v řešení úkolů v běžném životě člověka<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost se týká dospělých (většinou nad 15 let)<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost je obvykle spojována s vyspělými zeměmi&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 19.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;D. R. Olson (in Encyclopedia of Adult Education, 1996) rozděluje gramotnost na tři stupně podle její kvality:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;základní gramotnost (basic literacy) – představuje schopnost číst a psát<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;funkční gramotnost (functional literacy) - schopnost používat písmo v různých funkcích<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;elitní gramotnost (elite literacy) – nejvyšší stupeň, schopnost vytvářet a interpretovat specializované texty&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref. 1, s. 22.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;Funkční gramotnost se dále skládá ze tří částí:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. literární (textová) gramotnost (prose literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nezbytná k porozumění a využití informací z textů<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. dokumentová gramotnost (document literacy)&lt;/b&gt; - dovednost nutná k vyhledávání a využití informací s různých typů dokumentů (např. jízdní řády, mapy, grafy, tabulky)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. numerická gramotnost (quantitative literacy)&lt;/b&gt; - schopnost operovat s číselnými údaji (i v textu), používat adekvátní matematické operace (např. vypisování šeku, výpočet spropitného, určení výše úroku z půjčky)&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;OPLATKOVÁ, Pavla. Funkční gramotnost v životě člověka[online]. 2010 [cit. 2013-05-02]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Milada Rabušicová. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://is.muni.cz/th/75001/ff_m_b1/&amp;lt;/a&amp;gt;.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak se funkční gramotnost měří:&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Pro demografické účely se gramotnost běžně zjišťuje odvozením od počtu let školní docházky:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;• negramotnost – jedinec školu nenavštěvoval vůbec • základní gramotnost – školní docházka trvala 4 – 6 let • funkční gramotnost – dokončení střední školy<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle školní docházky však nezjistíme úroveň funkční gramotnosti, proto je nutné ji měřit přímo. Existují dva způsoby měření gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Deskriptivní statistiky gramotnosti&lt;/b&gt; Orientační přehledy o počtech gramotných a negramotných osob v různých zemích v souvislosti s dalšími ukazateli (např. demografické či ekonomické ukazatele).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Analytické studie gramotnosti&lt;/b&gt; Kromě informace o rozložení gramotnosti podává i podstatu a příčiny tohoto jevu. Patří sem i přímé měření funkční gramotnosti, které je dnes nejvýstižnější výzkumnou metodou.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Jak jsou na tom Češi&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Ve výzkumném šetření IALS (International Adult Literacy Survey) z roku 1994 a SIALS (Second International Adult Literacy Survey) z roku 1998, kterého se zúčastnilo 22 zemí z celého světa, byla měřena gramotnost respondentů ve věku 16 - 65 let pomocí speciálně vytvořených testů (přímá metoda). Nejlepší výsledky ve všech třech oblastech gramotnosti (literární, dokumentová, numerická) dosáhlo Švédsko, nejhůře skončilo Chile. Čtrnáct zemí mělo nejméně 15% respondentů s funkční gramotnost na nejnižší úrovni. Mezi tyto země se zařadila vedle Austrálie, Belgie, Kanady, USA, Chile, Maďarska či Polska také Česká republika. V numerické oblasti gramotnosti se ČR umístila na třetím místě hned za Švédskem a Dánskem. V dokumentové gramotnosti jsme v první třetině a v literární gramotnosti v první polovině. Ve srovnání s ostatními zeměmi dosáhli Češi 93% výkonu švédských respondentů a dokonce 106% průměrného výkonu všech zemí, které se výzkumu zúčastnily.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a vzdělání&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;I když vliv vzdělání na funkční gramotnost je významný, není jediným faktorem gramotnosti. Funkční gramotnost je komplexní jev, který závisí na dalších jevech, jako vzdělání rodičů či ekonomické, jazykové a kulturní zázemí rodiny.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Vzdělání zároveň nemusí být předpokladem vysoké úrovně funkční gramotnosti v dospělosti. Ve všech úrovních funkční gramotnosti se nacházejí lidé jak s nízkým, tak i s vysokoškolským vzděláním. Přestože je základní gramotnost získávána ve škole, pouze další neformální učení a udržování těchto dovedností vede ke zvyšování její úrovně.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;TROCHTOVÁ, ref. 3&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Zvyšování funkční gramotnosti&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Programy na zvyšování funkční gramotnosti vycházejí z faktu, že existuje spojitost mezi úrovní funkční gramotnosti a vzděláním. Lidé s nižším vzděláním budou mít pravděpodobně i nízkou úroveň FG. Proto je třeba zaměřit se na rizikové skupiny, a nabízet jim další možnosti vzdělávání. Nedílnou součástí by měla být i osvěta, proč je funkční gramotnost důležitá, aby se poptávka po těchto kurzech zvýšila.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Zahraničí&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Kurzy v zahraničí, kde je takřka 100% gramotnost se zaměřují hlavně na prohlubování funkční gramotnosti. Ve Spojených státech mají tyto kurzy silnou tradici. Především kvůli imigrantům, kterým tyto programy pomáhají k úspěšnému a funkčnímu zapojení do společnosti.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Česká republika&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Formální možnosti zvýšení kvalifikace v České republice jsou poměrně široké. Jedinci s nízkou úrovní funkční gramotnosti však příliš nepociťují svůj deficit. A proto je pravděpodobné, že o programy, které se prezentují jako kurzy pro zvýšení gramotnosti, jednoduše nebude zájem.V České republice se tedy poskytují programy, které nabízejí doplnění vzdělání. Za tímto hlavním formálním cílem pak můžeme vidět i snahu o doplnění základních gramotnostních znalostí, a to hlavně v oblastech, které jsou pro běžný život důležité. Další cílovou skupinou, pro kterou jsou kurzy určeny jsou cizinci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Funkční gramotnost a zaměstnatelnost jedince&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Jak již bylo uvedeno, pokud nemá jedinec dokončené základní vzdělání, je velice pravděpodobné, že úroveň jeho funkční gramotnosti bude velice nízká. Samozřejmě nemůžeme naši pozornost zúžit pouze na kvalifikaci pro výkon zaměstnání, ale tento aspekt je s funkční gramotností úzce spojen. Pokud si jedinec s nízkou úrovní gramotnostních dovedností doplní vzdělání, můžeme předpokládat i zlepšení FG. Osoby s nižší kvalifikací mají i zvýšené riziko dlouhodobé nezaměstnanosti. Vysoká úroveň gramotnosti s sebou naopak přináší vetší pravděpodobnost získání vysoce hodnoceného zaměstnání.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Charakteristiky funkční gramotnosti dospělých&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1. Kontinuálnost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Funkční gramotnost by měla být chápána jako kontinuum, v rámci kterého se řadí jedinci podle úrovně své gramotnosti. Je nutné brát v úvahu, že gramotnost se používá v různých životních situacích v různém stupni. Proto se nedoporučuje používat dichotomické dělení (např. gramotný/negramotný).<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;2. Relativita&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Relativita FG určuje, že nároky na obsah a stupeň funkční gramotnosti se pojí s konkrétním společenským kontextem.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;3. Individuální proměnlivost&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Tato charakteristika se zaměřuje na konkrétního jedince. A jeho gramotnostní dovednosti, které může v průběhu života prohlubovat, ale také ztrácet.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;RABUŠICOVÁ, ref 1&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;br /&gt;&amp;lt;p&amp;gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&amp;lt;/p&amp;gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; České instituce podporující problematiku informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Zpracovala: Blanka Justová, Eva Popelková<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Masarykova univerzita&lt;/b&gt; Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity nabízí studentům a všem člemům akademické obce lekce informačního vzdělávání pokrývající široký okruh témat. V oblasti elektronických informačních zdrojů se věnuje jednotlivým databázím i EIZ se zaměřením na konkrétní obory. Poskytuje řadu lekcí orientovaných na kancelářské programy MS Office - Word, Excel a PowerPoint. Word je zaměřen na pokročilejší funkce a také na psaní diplomových prací, PowerPoint je představen jako nástroj a prezentování je určena samostatná lekce. Další lekce se soustředí na psaní odborného textu, bibliografické citace a metody citování, online nástroje využitelné při studiu a rovněž kreativní techniky asociací a myšlenkových map.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Kurz informačního vzdělávání v jarním semestru 2013 [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/informacni-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro studenty prvních ročníků se koná vždy na začátku semestru &quot;Rande s knihovnou&quot;, kde jsou seznámeni se službami knihovny, online katalogem, EIZ a dalšími informacemi týkajícími se knihovny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA FF MU. Rande s knihovnou [online]. 24.4.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovna.phil.muni.cz/aktuality/rande2012&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Univerzita Palackého v Olomouci&lt;/b&gt; Na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jsou knihovníci zapojeni přímo do výuky. Ve spolupráci s knihovnou jsou vedeny předměty Medicína založená na důkazu, Internetové zdroje pro medicínu a zdravotnictví a přednášky v oborech Pediatrie, Zubní lékařství a Organická chemie. Studenti se učí vyhledávat v knihovních katalozích i vyhledávacích službách, pracovat s informačními zdroji a databázemi z oblasti medicíny, citovat, hodnotit získané informace a aplikovat je v praxi. Pro zubní lékařství je určena též přednáška o bibliometrii.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Vzdělávání. Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci [online]. 27.3.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.knihovna.upol.cz/struktura-up/univerzitni-zarizeni/knihovna/top/soucasti-knihovny/oborova-knihovna-lf/vzdelavani/#c10473&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Moravská zemská knihovna&lt;/b&gt; Moravská zemská knihovna pořádá semináře, kurzy a školení zaměřené především na odborné informace pro studium a vědecké využití. Uživatele seznamuje s poskytovanými informačními zdroji, učí je vyhledávat k katalogu a v odborných licencovaných i volně přístupných databázích. Organizuje lekce zaměřené na citování či vyhledávání odborné literatury. Po dohodě nabízí samostatné školení práce s online katalogem. Pořádá také exkurze do specializovaných oddělení jako je digitalizační linka a restaurátorská dílna.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Semináře, kurzy a školení [online]. 20.6.2011 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/seminare-kurzy-skoleni&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Po předchozí domluvě lze objednat exkurze pro studenty středních a vysokých škol, které mohou být přizpůsobeny účastníkům (seznámení s knihovnou a jejími službami, orientace v knihovně, vyhledávání v katalogu a v databázích a pod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt; MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Exkurze [online]. 4.4.2011 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/sluzby/akce/exkurze&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Kromě uživatelů se MZK zabývá i vzděláváním knihovníků. Provozuje rekvalifikační kurzy, e-learningový knihovnický kurz a školení na dílčí témata z oblasti knihovnictví. Společně s Knihovnou Jiřího Mahena pořádá semináře zaměřené na dětské čtenáře.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;MORAVSKÁ ZEMSKÁ KNIHOVNA. Plán vzdělávání [online]. 18.3.2013 [cit. 3013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/plan-vzdelavani&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Národní technická knihovna&lt;/b&gt; Pro knihovníky Národní technická knihovna pořádá semináře, konference a školení zaměřující se na vyhledávání, ochranu soukromí, e-knihy, ICT v knihovnictví či zpřístupňování šedé literatury.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Knihovnické akce [online]. 21.1.2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/1256-knihovnicke/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Pro nové uživatele organizuje na základě domluvy Rande s NTK, které zahrnuje procházku po knihovně s výkladem a představení poskytovaných služeb.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Rande s NTK [online]. 18.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/2092-rande-s-ntk/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Na žádost je možné domluvit si exkurzi pro školy, veřejnost nebo odbornou veřejnost (knihovníci, architekti apod.).&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Exkurze v NTK [online]. 19.9.2012 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/573-exkurze/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt; Při NTK funguje také Vzdělávací centrum určené pro zaměstnance, uživatele i odborníky. Vzdělávací centrum připravuje semináře, školení, kurzy, prezentace a další vzdělávací akce včetně rekvalifikačního kurzu.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;NÁRODNÍ TECHNICKÁ KNIHOVNA. Vzdělávací centrum NTK [online]. 22.1. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.techlib.cz/cs/49-vzdelavaci-centrum/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;ČVUT (České vysoké učení technické v Praze)&lt;/b&gt; Ústřední knihovna ČVUT nabízí vzdělávací kurzy pro doktorandy prvního ročníku. Kurz je vyučován s podporou prorektora a proděkanů pro vědu a výzkum na fakultách, které zažádají o tento kurz. Hlavním cílem kurzu je přinést studentům soubor informací, návodů, rad a znalostí informačních zdrojů, které jsou důležité pro jejich budoucí vědecké a výzkumné působení. V kurzu si nacvičí jako budoucí autoři vědeckých publikací postupy a způsoby práce s informacemi. Doba trvání kurzu je 10 týdnů, dvě hodiny týdně. Z každé lekce kurzu dostane student domácí úkol, který je ohodnocen nejvíce 60 body za každý úkol. Studenti k úspěšnému ukončení musí mít 70&amp;#160;% účast. Obsah kurzu: • Úvod do kurzu • Elektronické informační zdroje na ČVUT • Získávání plných textů a nadstavbové služby knihoven • Technické normy a patenty • Elektronické informační zdroje k hodnocení vědy a výzkumu • Další zdroje informací pro vědu • Jak psát odborný text • Jak citovat • Refworks a jeho nástroje • Jak získat grant&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;ÚSTŘENÍ KNIHOVNA ČVUT. Podpora vědy. [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&quot;&gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://knihovny.cvut.cz/veda/&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;UTB (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)&lt;/b&gt; Univerzitní knihovna Tomáše Bati zpřístupňuje portál IVA pro podporu informačního vzdělávání. Portál je určen pro studenty a vyučující. Získají zde zdroje informací a materiály z oblasti informační výchovy i příbuzných oblastí. Celý obsah webu je zpřístupněn pod licencí Creative Commons, která umožňuje sdílení, úpravu a využití pro nekomerční účely. Portál IVA je seřazen do kurzů. Kurzy jsou sestaveny podobným způsobem jako prezentace. Na konci každého kurzu je možnost si stáhnou materiály, které můžete použít ke studiu, ve výuce. Uživatelé mohou prohlížet jednotlivé slidy nebo kurzy o které mají zájem. K dispozici je také možnost full textového vyhledávání, které prohledá jednak celý web, tak i jednotlivé kurzy. Kurzy: • Jak správně citovat a odkazovat na citace v textu • Jak hledat informace rychle a efektivně • Vyhledávání na internetu ve volně dostupných zdrojích • Šedá literatura – typy a možnosti • Licencované elektronické informační zdroje dostupné na UTB • Zdroje pro obory na UTB – kde a s čím začít • Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? – služby a zdroje Knihovny UTB • Studuj kreativně – kreativní techniky v učení&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;UNIVERZITNÍ KNIHOVNA TOMAŠE BATI. Informační výchova [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&quot;&gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://iva.k.utb.cz/?page_id=3423&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;VUT (Vysoké učení technické v Brně)&lt;/b&gt; Knihovny VUT nabízí studentům prvních ročníků kurz s názvem Informační výchova VUT. Kurz nabízí pomoc pro rozvoji informační gramotnosti. Obsah výuky je směrován na praktické využívaní informačních zdrojů, informačních institucí a jejich služby. Cílem kurzu je naučit studenta pracovat s dostupnými informačními zdroji a prakticky tyto zdroje využít při studiu či psaní odborných prací. Kurz probíhá v e-learningovém LMS Moodle. Chod systému Moodle obstarává Centrum výpočetních a informačních služeb VUT. Pracovníci příslušné fakultní knihovny – tzv. tutoři vedou tento kurz. Po jeho absolvování by měl student: • umět pracovat se systémem Moodle • znát služby a možnosti, které nabízí nejen knihovny VUT • znát a umět používat základní principy vyhledávání v jakémkoliv knihovním katalogu • umět definovat základní klíčová slova pro vyhledávání na internetu • vysvětlit pojem neviditelný web a popsat důvody proč je vhodný jak zdroj informací • znát odborné a kvalitní zdroje pro svůj obor • umět zhodnotit kvalitu nalezené informace • znát a umět použít nejvýznamnější databáze svého oboru • vysvětlit a interpretovat etická pravidla v prostředí Internetu • umět vytvořit citaci monografie, článku v seriálu, příspěvku ze sborníku, www stránky • znát základní pravidla při tvorbě odborného textu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;VYSOKÉ TECHNICKÉ UČENÍ. Kurz Informační výchova VUT [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: &amp;lt;a href=&amp;quot;&lt;a href=&quot;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&quot;&gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;amp;quot&lt;/a&gt;;&amp;gt;http://www.vutbr.cz/knihovny/informacni-vychova/kurz-ivig&amp;lt;/a&amp;gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Standardy informační gramotnosti &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Dalibor Bláha (322949)<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti podle AASL a AECT&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> Jednotlivé státní standardy se v průběhu času liší v terminologie, všechny ale vycházejí ze stejného základu vztahujícímu se k definici informační gramotnosti. V roce 1998, American Association of School Librarians (AASL) a Association for Educational Communications and Technology (AECT) vydali &lt;i&gt;Information Literacy Standards for Student Learning&lt;/i&gt; , kde definovali devět standardů, které by mohly být využity k popisu informačně gramotných studentů a definují vztah informační gramotnosti vzhledem k samostatnému učení a sociální odpovědnosti:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Standard č.1: Student, který je informačně gramotný, přistupuje k informacím účinně a efektivně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standardč. 2: Student, který je informačně gramotný, vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č. 3: Student, který je informačně gramotný, používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.4: Student, který je informačně gramotný, sleduje informace týkající se osobních zájmů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.5: Student, který je informačně gramotný, oceňuje literaturu a další tvůrčí projevy informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.6: Student, který je informačně gramotný, usiluje o preciznost v oblasti vyhledávání informací a vytváření znalostí.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.7: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě je informačně gramotný a uznává důležitost informací demokratické společnosti.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.8: Student, který pozitivně přispívá k učící se komunitě a společnosti je informačně gramotný a praktikuje etické chování ve vztahu k informacím a informačním technologiím.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Standard č.9: Student, který je informačně gramotný , spolupracuje ve skupinách a generuje nové informace.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Standards for Student Learning. American Association of School Librarians and the Association for Educational Communications and Technology. 1998. Retrieved October 28, 2012.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;Standardy informačně gramotného studenta podle Association of College and Research Libraries (ACRL)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> V roce 2000 ACRL (divize Americké knihovnické asociace ALA) zveřejnila &lt;i&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education&lt;/i&gt;, kde popisuje pět standardů a mnoho praktický příkladů pro jejich implementaci do programů zaměřencýh na informační gramotnost.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;1.standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák dokáže určit povahu a rozsah potřebných informací.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student definuje a formuluje potřebu informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student identifikuje různé typy a formáty možných zdrojů informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student bere v úvahu náklady a přínosy získání potřebných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák opakovaně hodnotí povahu a rozsah informační potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;2. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák přistupuje k potřebným informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student volí nejvhodnější vyšetřovací metody nebo informační systémy k nalezení potřebné informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák vytváří a realizuje efektivně navržené strategie vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student získává informace on-line, nebo osobně pomocí různých metod.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák zpřesňuje vyhledávací strategii v případě potřeby.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informační gramotní student vytahuje, zaznamenává a spravuje informace a jejich zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;3. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný žák kriticky vyhodnocuje informace a své zdroje a zahrnuje vybrané informace do své báze znalostí a hodnotového systému.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student shrnuje hlavní myšlenky, které budou využívány ze shromážděných informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák formuluje a uplatňuje počáteční kritéria pro hodnocení informace i svého zdroje.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný Student syntetizuje hlavní myšlenky k tvorbě nových konceptů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák porovnává nové poznatky s předchozími znalostmi pro stanovení přidané hodnoty, rozporu nebo jiné jedinečné charakteristiky informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda nové poznatky mají vliv na jednotlivce hodnotového systému a podniká kroky na sladění rozdílů.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák ověřuje porozumění a interpretaci informací prostřednictvím diskurzu s ostatními jednotlivci, expertů z oboru nebo praxe.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák určuje, zda by původní dotaz měl být revidován.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;4. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student, samostatně nebo jako člen skupiny, využívá informace efektivně k dosažení určitého cíle.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student aplikuje nové a předchozí informace k plánování a vytvoření určitého produktu nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student reviduje proces vývoje produktu<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný student efektivně komunikuje s ostatními o informacích o výrobku nebo výkonu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;5. standard&lt;/b&gt; - Informačně gramotný student chápe ekonomické, právní a sociální aspekty týkající se využívání informací a využívá informace eticky a legálně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Informačně gramotný žák dodržuje zákony, firemní politiku a neporušuje etiketu vztahující se k přístupu a využívání informačních zdrojů.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Information Literacy Competency Standards for Higher Education. ACRL. Chicago: American Library Association, 2004, č. 1. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&quot;&gt;http://www.ala.org/ala/acrl/acrlstandards/informationliteracycompetency.htm&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;V roce 2001 Council of Australian University Librarians (CAUL) vytvořili verzi standardů určenou pro studenty v Austrálii. Tato verze měla větší ohlas než původní verze standardů podle organizace ACRL, když mluvila informační gramotnosti člověka (namísto studenta) a přidáním dvou nových standardů:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Uznává potřebu informační gramotnosti pro celoživotní vzdělávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozšiřuje nebo vytváří nové znalosti tím, že integruje předchozí znalosti samostatně, nebo jako člen skupiny.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;BUNDY, Alan. Australian and New Zealand Information Literacy Framework: Principles, Standards and Practice. Australian and New Zealand Institute for Information Literacy. 2004, Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&quot;&gt;http://www.caul.edu.au/infoliteracy/InfoLiteracyFramework.pdf&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti pro efektivní učení podle International Federation of Library Associations (IFLA)&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Standardy podle IFLA jsou založeny na mezinárodních zkušenostech a příspěvků mezinárodních knihovních organizací (AASL, ACRL, SCONUL). Asociace IFLA rozdělila standrady do třech základní částí informační gramotnosti:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;b&gt;A. Přístup&lt;/b&gt; - Uživatel přistupuje k informacím efektivně a účinně.<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. &lt;i&gt;Definice a členění informační potřeby&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Definuje nebo si uvědomuje potřebu informací.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozhodl se něco udělat k nalezení informace.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Definuje informační potřebu.<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Spouští proces vyhledávání.<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;2. &lt;i&gt;Umístění informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Identifikuje a hodnotí potenciální zdroje informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Rozvíjí strategie vyhledávání<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přistupuje k vybraným informačním zdrojů<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá a získává nalezené informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;B. Hodnocení&lt;/b&gt; - Uživatel vyhodnocuje informace kriticky a kompetentně.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. &lt;i&gt;Vyhodnocení informací&lt;/i&gt;:<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Analyzuje a zkoumá, získává informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Zobecňuje a interpretuje informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vybírá informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Vyhodnotí správnost a relevanci získaných informací<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;4. &lt;i&gt;Organizace informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Pořádá a třídí informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Organizuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Určuje, které informace jsou nejlepší a nejužitečnější<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;b&gt;C. POUŽITÍ&lt;/b&gt; -Uživatel používá informace přesně a tvořivě.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. &lt;i&gt;Použití informací&lt;/i&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;ul&gt;&lt;li&gt;Najde nové způsoby, jak komunikovat, prezentovat a využívat informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Aplikuje získané informace<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Přeměňuje znalosti v osobní znalost<br /> &lt;/li&gt;&lt;li&gt;Prezentuje informace o produktu&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;LAU, Jesús. Guidelines on Information Literacy for Lifelong Learning. IFLA. 2005.&lt;/span&gt;<br /> &lt;/li&gt;&lt;/ul&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;br /&gt;&lt;b&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta odborné komise IVIG Asociace knihoven vysokých škol ČR&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;Podle této komise by informačně gramotný vysokoškolský student měl být schopen ovládat následující kompetence:<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;1. Schoponost porozumět odborným textům svého studijního oboru, abstrahovat z nich podstatné myšlenky a zároveň sám psát odborné texty s využitím poznatků z informačních zdrojů, které cituje s ohledem na autorský zákon a podle zásad tvorby bibliografických citací,<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;2. Znát a sledovat klíčové informační zdroje svého studijního oboru, na základě pokročilých způsobů vyhledávání a s ohledem na právní i morální aspekty této činnosti z nich umí získat relevantní informace a takto vyhledané informace různého typu a formátu organizuje a uchovává pro další využití při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;3. Využívat prameny numerických a technických informací, vyhledávat a zpracovávat numerická a technická data a používat je při své odborné práci.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;4. Ovládat mateřský jazyk a dokázat se v něm slovně i písemně vyjadřovat, znát a používat odbornou terminologii svého studijního oboru v mateřském i cizím jazyce, zejména angličtině, na úrovni potřebné k práci s odbornými s odbornými informačními zdroji a komunikaci v rámci komunity daného oboru.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;5. Používat běžně dostupné informační a komunikační technologie potřebné k vyhledání, získání, zpracování a prezentaci informací (různého typu a formátu), které se týkají jeho studia a odborné práce.<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;6. Být si vědom morálních a právních aspektů využívání informací a pracovat s informacemi v souladu s autorskou etikou a autorským právem.&lt;span class=&quot;fck_mw_ref&quot;&gt;Standardy informační gramotnosti vysokoškolského studenta. IVIG [online]. 2010 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: &lt;a href=&quot;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&quot;&gt;http://www.ivig.cz/standardy-student.html&lt;/a&gt;&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;b&gt;REFERENCE&lt;/b&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;hr /&gt;<br /> &lt;p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_references&quot;&gt;_&lt;/span&gt;<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; 7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Lada Kadaníková, Veronika Víšková<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; BIG6 a BIG3 &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Jakub Alt, Josef Ludvíček<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Blanka Svobodová, Martin Mašek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek<br /> &lt;/p&gt;<br /> &lt;h2&gt; Výzkumy informační gramotnosti – přehled &lt;/h2&gt;<br /> &lt;h2&gt; Klíčové kompetence &lt;/h2&gt;<br /> &lt;p&gt;Michaela Blažejová, Dominika Frömelová<br /> &lt;/p&gt;&lt;p&gt;&lt;br /&gt;<br /> &lt;/p&gt;&lt;span class=&quot;fck_mw_category&quot;&gt;KISK:Kurzy&lt;/span&gt; &lt;br /&gt;</div>

382631