WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]

Průzkumy PISA

2012-05-22T08:30:42Z

382463: /* Oblasti testování */

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová

'''Klíčová slova:''' mezinárodní vzdělávací programy, testování žáků

==Co je PISA==
'''PISA''' (Programme for International Student Assessment - Program pro mezinárodní hodnocení studentů) je projekt pod záštitou OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), který začal v roce 2000. Jeho cílem je zhodnotit vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků ze zúčastněných zemí. Od roku 2000 se tohoto projektu zúčastnilo více než 70 zemí. 
Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase.<ref name="mšmt">OECD: Informace o zapojení České republiky do vzdělávacích projektů OECD. MŠMT [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/organizace-pro-ekonomickou-spolupraci-a-rozvoj-oecd#www-msmt-cz </ref>

==Jak PISA hodnotí==
Zjišťuje se úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Důraz je kladen zejména na vědomosti a dovednosti žáků, které by měly být užitečné pro jejich uplatnění v budoucím životě. Východiskem výzkumu jsou názory týmů předních světových odborníků na to, co si mají mladí lidé odnést ze školy do života.<ref name="mšmt"></ref>

==Metody hodnocení==

Testování probíhá pomocí papírových testů, jejichž vyplnění trvá každému žákovi asi dvě hodiny. Skládá se z otázek s možností výběru více odpovědí a z otevřených otázek, kde musí žáci tvořit odpovědi sami. Otázky jsou uspořádány do skupin založených na reálných situacích. 
Studenti dále vyplňují dotazník o sobě a o svém zázemí. Ředitelé škol dostávají dotazník, který se týká jejich škol. <ref name="mšmt"></ref>

==Oblasti testování==
''Matematická gramotnost'' je individuální schopnost jedince poznat a pochopit roli matematiky ve světě, dělat dobře podložené úsudky a využít matematiku tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zúčastněného a přemýšlivého občana. 

''Čtenářská gramotnost'' je pochopení psaných textů a jejich použití za účelem dosažení vlastních cílů, k rozvoji svých znalostí a potenciálu a zapojení se do společnosti. 

''Přírodovědná gramotnost'' je schopnost využívat vědecké poznatky, klást otázky a vyvozovat závěry založené na důkazech k porozumění a pomoci při rozhodování o přírodním prostředí a jeho změnách v důsledku lidské činnosti. 

''Řešení problémů'' je individuální schopnost používat poznávací procesy, konfrontovat a řešit skutečné mezidisciplinární situace, kdy řešení či cesta k němu není okamžitě zřejmá. Jsou to vědomosti v hraničních (průřezových) oblastech.<ref name="oecd">Programme for International Student Assessment (PISA). OECD [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,2987,en_32252351_32235731_1_1_1_1_1,00.html </ref>

==Testované země==
V roce 2009 se průzkumů PISA zúčastnilo 65 zemí. Mezi nimi např.: Indie, Argentina, Peru, Austrálie, Irsko, Polsko, Rakousko, Izrael, Portugalsko, Ázerbájdžán, Itálie, Belgie, Japonsko, Rumunsko, Brazílie, Rusko, Bulharsko, Kazachstán, Srbsko, Kanada, Chile, Lotyšsko, Slovenská republika, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Španělsko, Česká republika, Lucembursko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Estonsko, Malta, Thajsko, Finsko, Francie, Mexiko, Tunisko, Turecko, Německo, Spojené arabské emiráty, Řecko, Černá Hora, Nizozemsko, USA, Maďarsko, Nový Zéland, Uruguay, Island, Norsko<ref name="oecd"></ref>

==Předškolní a školní vzdělávání==
Základy formálního vzdělávání jsou položeny v základních a středních školách, ale mohou být snadno ohroženy sociálním znevýhodněním a jazykovými bariérami. OECD má za cíl pomoci zemím posílit kvalitní výuku v předškolních zařízeních a školách, aby všem žákům - bez ohledu na okolnosti - položily základy pro celoživotní vzdělávání. 

Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku.
Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.<ref name="oecd"></ref>
==Poznámky==
<references />

Průzkumy PISA

2012-05-22T08:29:10Z

382463: /* Metody hodnocení */

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová

'''Klíčová slova:''' mezinárodní vzdělávací programy, testování žáků

==Co je PISA==
'''PISA''' (Programme for International Student Assessment - Program pro mezinárodní hodnocení studentů) je projekt pod záštitou OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), který začal v roce 2000. Jeho cílem je zhodnotit vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků ze zúčastněných zemí. Od roku 2000 se tohoto projektu zúčastnilo více než 70 zemí. 
Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase.<ref name="mšmt">OECD: Informace o zapojení České republiky do vzdělávacích projektů OECD. MŠMT [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/organizace-pro-ekonomickou-spolupraci-a-rozvoj-oecd#www-msmt-cz </ref>

==Jak PISA hodnotí==
Zjišťuje se úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Důraz je kladen zejména na vědomosti a dovednosti žáků, které by měly být užitečné pro jejich uplatnění v budoucím životě. Východiskem výzkumu jsou názory týmů předních světových odborníků na to, co si mají mladí lidé odnést ze školy do života.<ref name="mšmt"></ref>

==Metody hodnocení==

Testování probíhá pomocí papírových testů, jejichž vyplnění trvá každému žákovi asi dvě hodiny. Skládá se z otázek s možností výběru více odpovědí a z otevřených otázek, kde musí žáci tvořit odpovědi sami. Otázky jsou uspořádány do skupin založených na reálných situacích. 
Studenti dále vyplňují dotazník o sobě a o svém zázemí. Ředitelé škol dostávají dotazník, který se týká jejich škol. <ref name="mšmt"></ref>

==Oblasti testování==
''Matematická gramotnost'' je individuální schopnost jedince poznat a pochopit roli matematiky ve světě, dělat dobře podložené úsudky a využít matematiku tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zúčastněného a přemýšlivého občana. 

''Čtenářská gramotnost'' je pochopení psaných textů a jejich použití za účelem dosažení vlastních cílů, k rozvoji svých znalostí a potenciálu a zapojení se do společnosti. 

''Přírodovědná gramotnost'' je schopnost využívat vědecké poznatky, klást otázky a vyvozovat závěry založené na důkazech k porozumění a pomoci při rozhodování o přírodním prostředí a jeho změnách v důsledku lidské činnosti. 

''Řešení problémů'' je individuální schopnost používat poznávací procesy, konfrontovat a řešit skutečné mezidisciplinární situace, kdy řešení či cesta k němu není okamžitě zřejmá. Jsou to vědomosti v hraničních (průřezových oblastech.<ref name="oecd">Programme for International Student Assessment (PISA). OECD [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,2987,en_32252351_32235731_1_1_1_1_1,00.html </ref>

==Testované země==
V roce 2009 se průzkumů PISA zúčastnilo 65 zemí. Mezi nimi např.: Indie, Argentina, Peru, Austrálie, Irsko, Polsko, Rakousko, Izrael, Portugalsko, Ázerbájdžán, Itálie, Belgie, Japonsko, Rumunsko, Brazílie, Rusko, Bulharsko, Kazachstán, Srbsko, Kanada, Chile, Lotyšsko, Slovenská republika, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Španělsko, Česká republika, Lucembursko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Estonsko, Malta, Thajsko, Finsko, Francie, Mexiko, Tunisko, Turecko, Německo, Spojené arabské emiráty, Řecko, Černá Hora, Nizozemsko, USA, Maďarsko, Nový Zéland, Uruguay, Island, Norsko<ref name="oecd"></ref>

==Předškolní a školní vzdělávání==
Základy formálního vzdělávání jsou položeny v základních a středních školách, ale mohou být snadno ohroženy sociálním znevýhodněním a jazykovými bariérami. OECD má za cíl pomoci zemím posílit kvalitní výuku v předškolních zařízeních a školách, aby všem žákům - bez ohledu na okolnosti - položily základy pro celoživotní vzdělávání. 

Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku.
Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.<ref name="oecd"></ref>
==Poznámky==
<references />

Průzkumy PISA

2012-05-22T08:28:20Z

382463: /* Oblasti testování */

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová

'''Klíčová slova:''' mezinárodní vzdělávací programy, testování žáků

==Co je PISA==
'''PISA''' (Programme for International Student Assessment - Program pro mezinárodní hodnocení studentů) je projekt pod záštitou OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), který začal v roce 2000. Jeho cílem je zhodnotit vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků ze zúčastněných zemí. Od roku 2000 se tohoto projektu zúčastnilo více než 70 zemí. 
Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase.<ref name="mšmt">OECD: Informace o zapojení České republiky do vzdělávacích projektů OECD. MŠMT [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/organizace-pro-ekonomickou-spolupraci-a-rozvoj-oecd#www-msmt-cz </ref>

==Jak PISA hodnotí==
Zjišťuje se úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Důraz je kladen zejména na vědomosti a dovednosti žáků, které by měly být užitečné pro jejich uplatnění v budoucím životě. Východiskem výzkumu jsou názory týmů předních světových odborníků na to, co si mají mladí lidé odnést ze školy do života.<ref name="mšmt"></ref>

==Metody hodnocení==

Testování probíhá pomocí papírových testů, jejichž vyplnění trvá každému žákovi asi dvě hodiny. Skládá se z otázek s možnostmi výběru více odpovědí a z otevřených otázek, kde musí žáci tvořit odpovědi sami. Otázky jsou uspořádány do skupin založených na reálných situacích. 
Studenti dále vyplňují dotazník o sobě a o svém zázemí. Ředitelé škol dostávají dotazník, který se týká jejich škol. <ref name="mšmt"></ref>

==Oblasti testování==
''Matematická gramotnost'' je individuální schopnost jedince poznat a pochopit roli matematiky ve světě, dělat dobře podložené úsudky a využít matematiku tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zúčastněného a přemýšlivého občana. 

''Čtenářská gramotnost'' je pochopení psaných textů a jejich použití za účelem dosažení vlastních cílů, k rozvoji svých znalostí a potenciálu a zapojení se do společnosti. 

''Přírodovědná gramotnost'' je schopnost využívat vědecké poznatky, klást otázky a vyvozovat závěry založené na důkazech k porozumění a pomoci při rozhodování o přírodním prostředí a jeho změnách v důsledku lidské činnosti. 

''Řešení problémů'' je individuální schopnost používat poznávací procesy, konfrontovat a řešit skutečné mezidisciplinární situace, kdy řešení či cesta k němu není okamžitě zřejmá. Jsou to vědomosti v hraničních (průřezových oblastech.<ref name="oecd">Programme for International Student Assessment (PISA). OECD [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,2987,en_32252351_32235731_1_1_1_1_1,00.html </ref>

==Testované země==
V roce 2009 se průzkumů PISA zúčastnilo 65 zemí. Mezi nimi např.: Indie, Argentina, Peru, Austrálie, Irsko, Polsko, Rakousko, Izrael, Portugalsko, Ázerbájdžán, Itálie, Belgie, Japonsko, Rumunsko, Brazílie, Rusko, Bulharsko, Kazachstán, Srbsko, Kanada, Chile, Lotyšsko, Slovenská republika, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Španělsko, Česká republika, Lucembursko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Estonsko, Malta, Thajsko, Finsko, Francie, Mexiko, Tunisko, Turecko, Německo, Spojené arabské emiráty, Řecko, Černá Hora, Nizozemsko, USA, Maďarsko, Nový Zéland, Uruguay, Island, Norsko<ref name="oecd"></ref>

==Předškolní a školní vzdělávání==
Základy formálního vzdělávání jsou položeny v základních a středních školách, ale mohou být snadno ohroženy sociálním znevýhodněním a jazykovými bariérami. OECD má za cíl pomoci zemím posílit kvalitní výuku v předškolních zařízeních a školách, aby všem žákům - bez ohledu na okolnosti - položily základy pro celoživotní vzdělávání. 

Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku.
Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.<ref name="oecd"></ref>
==Poznámky==
<references />

Průzkumy PISA

2012-05-22T08:27:27Z

382463: /* Poznamky */

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová

'''Klíčová slova:''' mezinárodní vzdělávací programy, testování žáků

==Co je PISA==
'''PISA''' (Programme for International Student Assessment - Program pro mezinárodní hodnocení studentů) je projekt pod záštitou OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), který začal v roce 2000. Jeho cílem je zhodnotit vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků ze zúčastněných zemí. Od roku 2000 se tohoto projektu zúčastnilo více než 70 zemí. 
Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase.<ref name="mšmt">OECD: Informace o zapojení České republiky do vzdělávacích projektů OECD. MŠMT [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/organizace-pro-ekonomickou-spolupraci-a-rozvoj-oecd#www-msmt-cz </ref>

==Jak PISA hodnotí==
Zjišťuje se úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Důraz je kladen zejména na vědomosti a dovednosti žáků, které by měly být užitečné pro jejich uplatnění v budoucím životě. Východiskem výzkumu jsou názory týmů předních světových odborníků na to, co si mají mladí lidé odnést ze školy do života.<ref name="mšmt"></ref>

==Metody hodnocení==

Testování probíhá pomocí papírových testů, jejichž vyplnění trvá každému žákovi asi dvě hodiny. Skládá se z otázek s možnostmi výběru více odpovědí a z otevřených otázek, kde musí žáci tvořit odpovědi sami. Otázky jsou uspořádány do skupin založených na reálných situacích. 
Studenti dále vyplňují dotazník o sobě a o svém zázemí. Ředitelé škol dostávají dotazník, který se týká jejich škol. <ref name="mšmt"></ref>

==Oblasti testování==
''Matematická gramotnost'' je individuální schopnost jedince poznat a pochopit roli matematiky ve světě, dělat dobře podložené úsudky a využít matematiku tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zúčastněného a přemýšlivého občana. 

''Čtenářská gramotnost'' je pochopení psaných textů a jejich použití za účelem dosažení vlastních cílů, k rozvoji svých znalostí a potenciálu a zapojení se do společnosti. 

''Přírodovědná gramotnost'' je schopnost využívat vědecké poznatky, klást otázky a vyvozovat závěry založené na důkazech k porozumění a pomoci při rozhodování o přírodním prostředí a jeho změnách v důsledku lidské činnosti. 

''Řešení problémů'' je individuální schopnost používat poznávací procesy, konfrontovat a řešit skutečné mezidisciplinární situace, kdy řešení či cesta k němu není okamžitě zřejmá. Jsou to vědomosti v hraničních (průřezových oblastech.<ref name="oecd">Programme for International Student Assessment (PISA). OECD [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,2987,en_32252351_32235731_1_1_1_1_1,00.html </ref>

Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase. <ref name="mšmt"></ref>

==Testované země==
V roce 2009 se průzkumů PISA zúčastnilo 65 zemí. Mezi nimi např.: Indie, Argentina, Peru, Austrálie, Irsko, Polsko, Rakousko, Izrael, Portugalsko, Ázerbájdžán, Itálie, Belgie, Japonsko, Rumunsko, Brazílie, Rusko, Bulharsko, Kazachstán, Srbsko, Kanada, Chile, Lotyšsko, Slovenská republika, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Španělsko, Česká republika, Lucembursko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Estonsko, Malta, Thajsko, Finsko, Francie, Mexiko, Tunisko, Turecko, Německo, Spojené arabské emiráty, Řecko, Černá Hora, Nizozemsko, USA, Maďarsko, Nový Zéland, Uruguay, Island, Norsko<ref name="oecd"></ref>

==Předškolní a školní vzdělávání==
Základy formálního vzdělávání jsou položeny v základních a středních školách, ale mohou být snadno ohroženy sociálním znevýhodněním a jazykovými bariérami. OECD má za cíl pomoci zemím posílit kvalitní výuku v předškolních zařízeních a školách, aby všem žákům - bez ohledu na okolnosti - položily základy pro celoživotní vzdělávání. 

Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku.
Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.<ref name="oecd"></ref>
==Poznámky==
<references />

Průzkumy PISA

2012-05-22T08:26:56Z

382463:

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová

'''Klíčová slova:''' mezinárodní vzdělávací programy, testování žáků

==Co je PISA==
'''PISA''' (Programme for International Student Assessment - Program pro mezinárodní hodnocení studentů) je projekt pod záštitou OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), který začal v roce 2000. Jeho cílem je zhodnotit vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků ze zúčastněných zemí. Od roku 2000 se tohoto projektu zúčastnilo více než 70 zemí. 
Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase.<ref name="mšmt">OECD: Informace o zapojení České republiky do vzdělávacích projektů OECD. MŠMT [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/organizace-pro-ekonomickou-spolupraci-a-rozvoj-oecd#www-msmt-cz </ref>

==Jak PISA hodnotí==
Zjišťuje se úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Důraz je kladen zejména na vědomosti a dovednosti žáků, které by měly být užitečné pro jejich uplatnění v budoucím životě. Východiskem výzkumu jsou názory týmů předních světových odborníků na to, co si mají mladí lidé odnést ze školy do života.<ref name="mšmt"></ref>

==Metody hodnocení==

Testování probíhá pomocí papírových testů, jejichž vyplnění trvá každému žákovi asi dvě hodiny. Skládá se z otázek s možnostmi výběru více odpovědí a z otevřených otázek, kde musí žáci tvořit odpovědi sami. Otázky jsou uspořádány do skupin založených na reálných situacích. 
Studenti dále vyplňují dotazník o sobě a o svém zázemí. Ředitelé škol dostávají dotazník, který se týká jejich škol. <ref name="mšmt"></ref>

==Oblasti testování==
''Matematická gramotnost'' je individuální schopnost jedince poznat a pochopit roli matematiky ve světě, dělat dobře podložené úsudky a využít matematiku tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zúčastněného a přemýšlivého občana. 

''Čtenářská gramotnost'' je pochopení psaných textů a jejich použití za účelem dosažení vlastních cílů, k rozvoji svých znalostí a potenciálu a zapojení se do společnosti. 

''Přírodovědná gramotnost'' je schopnost využívat vědecké poznatky, klást otázky a vyvozovat závěry založené na důkazech k porozumění a pomoci při rozhodování o přírodním prostředí a jeho změnách v důsledku lidské činnosti. 

''Řešení problémů'' je individuální schopnost používat poznávací procesy, konfrontovat a řešit skutečné mezidisciplinární situace, kdy řešení či cesta k němu není okamžitě zřejmá. Jsou to vědomosti v hraničních (průřezových oblastech.<ref name="oecd">Programme for International Student Assessment (PISA). OECD [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,2987,en_32252351_32235731_1_1_1_1_1,00.html </ref>

Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase. <ref name="mšmt"></ref>

==Testované země==
V roce 2009 se průzkumů PISA zúčastnilo 65 zemí. Mezi nimi např.: Indie, Argentina, Peru, Austrálie, Irsko, Polsko, Rakousko, Izrael, Portugalsko, Ázerbájdžán, Itálie, Belgie, Japonsko, Rumunsko, Brazílie, Rusko, Bulharsko, Kazachstán, Srbsko, Kanada, Chile, Lotyšsko, Slovenská republika, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Španělsko, Česká republika, Lucembursko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Estonsko, Malta, Thajsko, Finsko, Francie, Mexiko, Tunisko, Turecko, Německo, Spojené arabské emiráty, Řecko, Černá Hora, Nizozemsko, USA, Maďarsko, Nový Zéland, Uruguay, Island, Norsko<ref name="oecd"></ref>

==Předškolní a školní vzdělávání==
Základy formálního vzdělávání jsou položeny v základních a středních školách, ale mohou být snadno ohroženy sociálním znevýhodněním a jazykovými bariérami. OECD má za cíl pomoci zemím posílit kvalitní výuku v předškolních zařízeních a školách, aby všem žákům - bez ohledu na okolnosti - položily základy pro celoživotní vzdělávání. 

Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku.
Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.<ref name="oecd"></ref>
==Poznamky==
<references />

Průzkumy PISA

2012-05-22T08:26:40Z

382463:

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová

'''Klíčová slova:'''mezinárodní vzdělávací programy, testování žáků

==Co je PISA==
'''PISA''' (Programme for International Student Assessment - Program pro mezinárodní hodnocení studentů) je projekt pod záštitou OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), který začal v roce 2000. Jeho cílem je zhodnotit vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků ze zúčastněných zemí. Od roku 2000 se tohoto projektu zúčastnilo více než 70 zemí. 
Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase.<ref name="mšmt">OECD: Informace o zapojení České republiky do vzdělávacích projektů OECD. MŠMT [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/organizace-pro-ekonomickou-spolupraci-a-rozvoj-oecd#www-msmt-cz </ref>

==Jak PISA hodnotí==
Zjišťuje se úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Důraz je kladen zejména na vědomosti a dovednosti žáků, které by měly být užitečné pro jejich uplatnění v budoucím životě. Východiskem výzkumu jsou názory týmů předních světových odborníků na to, co si mají mladí lidé odnést ze školy do života.<ref name="mšmt"></ref>

==Metody hodnocení==

Testování probíhá pomocí papírových testů, jejichž vyplnění trvá každému žákovi asi dvě hodiny. Skládá se z otázek s možnostmi výběru více odpovědí a z otevřených otázek, kde musí žáci tvořit odpovědi sami. Otázky jsou uspořádány do skupin založených na reálných situacích. 
Studenti dále vyplňují dotazník o sobě a o svém zázemí. Ředitelé škol dostávají dotazník, který se týká jejich škol. <ref name="mšmt"></ref>

==Oblasti testování==
''Matematická gramotnost'' je individuální schopnost jedince poznat a pochopit roli matematiky ve světě, dělat dobře podložené úsudky a využít matematiku tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zúčastněného a přemýšlivého občana. 

''Čtenářská gramotnost'' je pochopení psaných textů a jejich použití za účelem dosažení vlastních cílů, k rozvoji svých znalostí a potenciálu a zapojení se do společnosti. 

''Přírodovědná gramotnost'' je schopnost využívat vědecké poznatky, klást otázky a vyvozovat závěry založené na důkazech k porozumění a pomoci při rozhodování o přírodním prostředí a jeho změnách v důsledku lidské činnosti. 

''Řešení problémů'' je individuální schopnost používat poznávací procesy, konfrontovat a řešit skutečné mezidisciplinární situace, kdy řešení či cesta k němu není okamžitě zřejmá. Jsou to vědomosti v hraničních (průřezových oblastech.<ref name="oecd">Programme for International Student Assessment (PISA). OECD [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,2987,en_32252351_32235731_1_1_1_1_1,00.html </ref>

Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase. <ref name="mšmt"></ref>

==Testované země==
V roce 2009 se průzkumů PISA zúčastnilo 65 zemí. Mezi nimi např.: Indie, Argentina, Peru, Austrálie, Irsko, Polsko, Rakousko, Izrael, Portugalsko, Ázerbájdžán, Itálie, Belgie, Japonsko, Rumunsko, Brazílie, Rusko, Bulharsko, Kazachstán, Srbsko, Kanada, Chile, Lotyšsko, Slovenská republika, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Španělsko, Česká republika, Lucembursko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Estonsko, Malta, Thajsko, Finsko, Francie, Mexiko, Tunisko, Turecko, Německo, Spojené arabské emiráty, Řecko, Černá Hora, Nizozemsko, USA, Maďarsko, Nový Zéland, Uruguay, Island, Norsko<ref name="oecd"></ref>

==Předškolní a školní vzdělávání==
Základy formálního vzdělávání jsou položeny v základních a středních školách, ale mohou být snadno ohroženy sociálním znevýhodněním a jazykovými bariérami. OECD má za cíl pomoci zemím posílit kvalitní výuku v předškolních zařízeních a školách, aby všem žákům - bez ohledu na okolnosti - položily základy pro celoživotní vzdělávání. 

Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku.
Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.<ref name="oecd"></ref>
==Poznamky==
<references />

Průzkumy PISA

2012-05-22T08:25:52Z

382463:

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová

'''Klíčová slova:'''mezinárodní vzdělávací programy, testování žáků

==Co je PISA==
'''PISA''' (Programme for International Student Assessment - Program pro mezinárodní hodnocení studentů) je projekt pod záštitou OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), který začal v roce 2000. Jeho cílem je zhodnotit vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků ze zúčastněných zemí. Od roku 2000 se tohoto projektu zúčastnilo více než 70 zemí. 
Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase.<ref name="mšmt">OECD: Informace o zapojení České republiky do vzdělávacích projektů OECD. MŠMT [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/organizace-pro-ekonomickou-spolupraci-a-rozvoj-oecd#www-msmt-cz </ref>

==Jak PISA hodnotí==
Zjišťuje se úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Důraz je kladen zejména na vědomosti a dovednosti žáků, které by měly být užitečné pro jejich uplatnění v budoucím životě. Východiskem výzkumu jsou názory týmů předních světových odborníků na to, co si mají mladí lidé odnést ze školy do života.<ref name="mšmt"></ref>

==Metody hodnocení==

Testování probíhá pomocí papírových testů, jejichž vyplnění trvá každému žákovi asi dvě hodiny. Skládá se z otázek s možnostmi výběru více odpovědí a z otevřených otázek, kde musí žáci tvořit odpovědi sami. Otázky jsou uspořádány do skupin založených na reálných situacích. 
Studenti dále vyplňují dotazník o sobě a o svém zázemí. Ředitelé škol dostávají dotazník, který se týká jejich škol. <ref name="mšmt"></ref>

==Oblasti testování==
''Matematická gramotnost'' je individuální schopnost jedince poznat a pochopit roli matematiky ve světě, dělat dobře podložené úsudky a využít matematiku tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zúčastněného a přemýšlivého občana. 

''Čtenářská gramotnost'' je pochopení psaných textů a jejich použití za účelem dosažení vlastních cílů, k rozvoji svých znalostí a potenciálu a zapojení se do společnosti. 

''Přírodovědná gramotnost'' je schopnost využívat vědecké poznatky, klást otázky a vyvozovat závěry založené na důkazech k porozumění a pomoci při rozhodování o přírodním prostředí a jeho změnách v důsledku lidské činnosti. 

''Řešení problémů'' je individuální schopnost používat poznávací procesy, konfrontovat a řešit skutečné mezidisciplinární situace, kdy řešení či cesta k němu není okamžitě zřejmá. Jsou to vědomosti v hraničních (průřezových oblastech.<ref name="oecd">Programme for International Student Assessment (PISA). OECD [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,2987,en_32252351_32235731_1_1_1_1_1,00.html </ref>

Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase. <ref name="mšmt"></ref>

==Testované země==
V roce 2009 se průzkumů PISA zúčastnilo 65 zemí. Mezi nimi např.: Indie, Argentina, Peru, Austrálie, Irsko, Polsko, Rakousko, Izrael, Portugalsko, Ázerbájdžán, Itálie, Belgie, Japonsko, Rumunsko, Brazílie, Rusko, Bulharsko, Kazachstán, Srbsko, Kanada, Chile, Lotyšsko, Slovenská republika, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Španělsko, Česká republika, Lucembursko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Estonsko, Malta, Thajsko, Finsko, Francie, Mexiko, Tunisko, Turecko, Německo, Spojené arabské emiráty, Řecko, Černá Hora, Nizozemsko, USA, Maďarsko, Nový Zéland, Uruguay, Island, Norsko<ref name="oecd"></ref>

==Předškolní a školní vzdělávání==
Základy formálního vzdělávání jsou položeny v základních a středních školách, ale mohou být snadno ohroženy sociálním znevýhodněním a jazykovými bariérami. OECD má za cíl pomoci zemím posílit kvalitní výuku v předškolních zařízeních a školách, aby všem žákům - bez ohledu na okolnosti - položily základy pro celoživotní vzdělávání. 

Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku.
Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.<ref name="oecd"></ref>
==Poznamky==
<references />

Průzkumy PISA

2012-05-22T08:24:40Z

382463:

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová

'''Klíčová slova:'''mezinárodní vzdělávací programy, testování žáků

==Co je PISA==
'''PISA''' (Programme for International Student Assessment - Program pro mezinárodní hodnocení studentů) je projekt pod záštitou OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), který začal v roce 2000. Jeho cílem je zhodnotit vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků ze zúčastněných zemí. Od roku 2000 se tohoto projektu zúčastnilo více než 70 zemí. 
Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase.<ref name="mšmt">OECD: Informace o zapojení České republiky do vzdělávacích projektů OECD. MŠMT [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/organizace-pro-ekonomickou-spolupraci-a-rozvoj-oecd#www-msmt-cz </ref> 

==Jak PISA hodnotí==
Zjišťuje se úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Důraz je kladen zejména na vědomosti a dovednosti žáků, které by měly být užitečné pro jejich uplatnění v budoucím životě. Východiskem výzkumu jsou názory týmů předních světových odborníků na to, co si mají mladí lidé odnést ze školy do života.<ref name="mšmt"></ref> 

==Metody hodnocení==

Testování probíhá pomocí papírových testů, jejichž vyplnění trvá každému žákovi asi dvě hodiny. Skládá se z otázek s možnostmi výběru více odpovědí a z otevřených otázek, kde musí žáci tvořit odpovědi sami. Otázky jsou uspořádány do skupin založených na reálných situacích. 
Studenti dále vyplňují dotazník o sobě a o svém zázemí. Ředitelé škol dostávají dotazník, který se týká jejich škol. <ref name="mšmt"></ref> 

==Oblasti testování==
''Matematická gramotnost'' je individuální schopnost jedince poznat a pochopit roli matematiky ve světě, dělat dobře podložené úsudky a využít matematiku tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zúčastněného a přemýšlivého občana. 

''Čtenářská gramotnost'' je pochopení psaných textů a jejich použití za účelem dosažení vlastních cílů, k rozvoji svých znalostí a potenciálu a zapojení se do společnosti. 

''Přírodovědná gramotnost'' je schopnost využívat vědecké poznatky, klást otázky a vyvozovat závěry založené na důkazech k porozumění a pomoci při rozhodování o přírodním prostředí a jeho změnách v důsledku lidské činnosti. 

''Řešení problémů'' je individuální schopnost používat poznávací procesy, konfrontovat a řešit skutečné mezidisciplinární situace, kdy řešení či cesta k němu není okamžitě zřejmá. Jsou to vědomosti v hraničních (průřezových oblastech.<ref name="oecd">Programme for International Student Assessment (PISA). OECD [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,2987,en_32252351_32235731_1_1_1_1_1,00.html </ref> 

Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase. <ref name="mšmt"></ref> 

==Testované země==
V roce 2009 se průzkumů PISA zúčastnilo 65 zemí. Mezi nimi např.: Indie, Argentina, Peru, Austrálie, Irsko, Polsko, Rakousko, Izrael, Portugalsko, Ázerbájdžán, Itálie, Belgie, Japonsko, Rumunsko, Brazílie, Rusko, Bulharsko, Kazachstán, Srbsko, Kanada, Chile, Lotyšsko, Slovenská republika, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Španělsko, Česká republika, Lucembursko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Estonsko, Malta, Thajsko, Finsko, Francie, Mexiko, Tunisko, Turecko, Německo, Spojené arabské emiráty, Řecko, Černá Hora, Nizozemsko, USA, Maďarsko, Nový Zéland, Uruguay, Island, Norsko<ref name="oecd"></ref> 

==Předškolní a školní vzdělávání==
Základy formálního vzdělávání jsou položeny v základních a středních školách, ale mohou být snadno ohroženy sociálním znevýhodněním a jazykovými bariérami. OECD má za cíl pomoci zemím posílit kvalitní výuku v předškolních zařízeních a školách, aby všem žákům - bez ohledu na okolnosti - položily základy pro celoživotní vzdělávání. 

Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku.
Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.<ref name="oecd"></ref> 
==Poznamky==
<references />

Průzkumy PISA

2012-05-22T08:23:13Z

382463:

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová

'''Klíčová slova:'''mezinárodní vzdělávací programy, testování žáků

==Co je PISA==
'''PISA''' (Programme for International Student Assessment - Program pro mezinárodní hodnocení studentů) je projekt pod záštitou OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), který začal v roce 2000. Jeho cílem je zhodnotit vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků ze zúčastněných zemí. Od roku 2000 se tohoto projektu zúčastnilo více než 70 zemí. 
Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase.<ref name="mšmt">OECD: Informace o zapojení České republiky do vzdělávacích projektů OECD. MŠMT [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/organizace-pro-ekonomickou-spolupraci-a-rozvoj-oecd#www-msmt-cz </ref> 

==Jak PISA hodnotí==
Zjišťuje se úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Důraz je kladen zejména na vědomosti a dovednosti žáků, které by měly být užitečné pro jejich uplatnění v budoucím životě. Východiskem výzkumu jsou názory týmů předních světových odborníků na to, co si mají mladí lidé odnést ze školy do života.<ref name="mšmt"></ref> 

==Metody hodnocení==

Testování probíhá pomocí papírových testů, jejichž vyplnění trvá každému žákovi asi dvě hodiny. Skládá se z otázek s možnostmi výběru více odpovědí a z otevřených otázek, kde musí žáci tvořit odpovědi sami. Otázky jsou uspořádány do skupin založených na reálných situacích. 
Studenti dále vyplňují dotazník o sobě a o svém zázemí. Ředitelé škol dostávají dotazník, který se týká jejich škol. <ref name="mšmt"></ref> 

==Oblasti testování==
''Matematická gramotnost'' je individuální schopnost jedince poznat a pochopit roli matematiky ve světě, dělat dobře podložené úsudky a využít matematiku tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zúčastněného a přemýšlivého občana. 

''Čtenářská gramotnost'' je pochopení psaných textů a jejich použití za účelem dosažení vlastních cílů, k rozvoji svých znalostí a potenciálu a zapojení se do společnosti. 

''Přírodovědná gramotnost'' je schopnost využívat vědecké poznatky, klást otázky a vyvozovat závěry založené na důkazech k porozumění a pomoci při rozhodování o přírodním prostředí a jeho změnách v důsledku lidské činnosti. 

''Řešení problémů'' je individuální schopnost používat poznávací procesy, konfrontovat a řešit skutečné mezidisciplinární situace, kdy řešení či cesta k němu není okamžitě zřejmá. Jsou to vědomosti v hraničních (průřezových oblastech.<ref name="oecd">Programme for International Student Assessment (PISA). OECD [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,2987,en_32252351_32235731_1_1_1_1_1,00.html </ref> 

Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase. <ref name="mšmt"></ref> 

==Testované země==
V roce 2009 se průzkumů PISA zúčastnilo 65 zemí. Mezi nimi např.: Indie, Argentina, Peru, Austrálie, Irsko, Polsko, Rakousko, Izrael, Portugalsko, Ázerbájdžán, Itálie, Belgie, Japonsko, Rumunsko, Brazílie, Rusko, Bulharsko, Kazachstán, Srbsko, Kanada, Chile, Lotyšsko, Slovenská republika, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Španělsko, Česká republika, Lucembursko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Estonsko, Malta, Thajsko, Finsko, Francie, Mexiko, Tunisko, Turecko, Německo, Spojené arabské emiráty, Řecko, Černá Hora, Nizozemsko, USA, Maďarsko, Nový Zéland, Uruguay, Island, Norsko<ref name="oecd"></ref> 

==Předškolní a školní vzdělávání==
Základy formálního vzdělávání jsou položeny v základních a středních školách, ale mohou být snadno ohroženy sociálním znevýhodněním a jazykovými bariérami. OECD má za cíl pomoci zemím posílit kvalitní výuku v předškolních zařízeních a školách, aby všem žákům - bez ohledu na okolnosti - položily základy pro celoživotní vzdělávání. 

Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku.
Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.<ref name="oecd"></ref> 
==Poznamky==
<references />

Průzkumy PISA

2012-05-22T08:22:27Z

382463: Založena nová stránka: '''Autor:''' Michaela Weissbergerová '''Klíčová slova:'''mezinárodní vzdělávací programy, testování žáků ==Co je PISA==(OECD) '''PISA''' (Programme for Int...

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová

'''Klíčová slova:'''mezinárodní vzdělávací programy, testování žáků

==Co je PISA==(OECD)
'''PISA''' (Programme for International Student Assessment - Program pro mezinárodní hodnocení studentů) je projekt pod záštitou OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), který začal v roce 2000. Jeho cílem je zhodnotit vědomosti a dovednosti patnáctiletých žáků ze zúčastněných zemí. Od roku 2000 se tohoto projektu zúčastnilo více než 70 zemí. 
Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase.<ref name="mšmt">OECD: Informace o zapojení České republiky do vzdělávacích projektů OECD. MŠMT [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/organizace-pro-ekonomickou-spolupraci-a-rozvoj-oecd#www-msmt-cz </ref> 

==Jak PISA hodnotí== (Mšmt)
Zjišťuje se úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti. Důraz je kladen zejména na vědomosti a dovednosti žáků, které by měly být užitečné pro jejich uplatnění v budoucím životě. Východiskem výzkumu jsou názory týmů předních světových odborníků na to, co si mají mladí lidé odnést ze školy do života.<ref name="mšmt"></ref> 

==Metody hodnocení== (Mšmt)

Testování probíhá pomocí papírových testů, jejichž vyplnění trvá každému žákovi asi dvě hodiny. Skládá se z otázek s možnostmi výběru více odpovědí a z otevřených otázek, kde musí žáci tvořit odpovědi sami. Otázky jsou uspořádány do skupin založených na reálných situacích. 
Studenti dále vyplňují dotazník o sobě a o svém zázemí. Ředitelé škol dostávají dotazník, který se týká jejich škol. <ref name="mšmt"></ref> 

==Oblasti testování==
''Matematická gramotnost'' je individuální schopnost jedince poznat a pochopit roli matematiky ve světě, dělat dobře podložené úsudky a využít matematiku tak, aby splňovala jeho životní potřeby jako tvořivého, zúčastněného a přemýšlivého občana. 

''Čtenářská gramotnost'' je pochopení psaných textů a jejich použití za účelem dosažení vlastních cílů, k rozvoji svých znalostí a potenciálu a zapojení se do společnosti. 

''Přírodovědná gramotnost'' je schopnost využívat vědecké poznatky, klást otázky a vyvozovat závěry založené na důkazech k porozumění a pomoci při rozhodování o přírodním prostředí a jeho změnách v důsledku lidské činnosti. 

''Řešení problémů'' je individuální schopnost používat poznávací procesy, konfrontovat a řešit skutečné mezidisciplinární situace, kdy řešení či cesta k němu není okamžitě zřejmá. Jsou to vědomosti v hraničních (průřezových oblastech.<ref name="oecd">Programme for International Student Assessment (PISA). OECD [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.pisa.oecd.org/pages/0,2987,en_32252351_32235731_1_1_1_1_1,00.html </ref> 

Program probíhá ve třech fázích v průběhu 9 let. V každé fázi je kladen důraz na jednu „hlavní“ oblast, jíž jsou věnovány zhruba dvě třetiny času. Testování ostatních dvou oblastí umožňuje sledovat vývoj výsledků žáků v čase. <ref name="mšmt"></ref> 

==Testované země==
V roce 2009 se průzkumů PISA zúčastnilo 65 zemí. Mezi nimi např.: Indie, Argentina, Peru, Austrálie, Irsko, Polsko, Rakousko, Izrael, Portugalsko, Ázerbájdžán, Itálie, Belgie, Japonsko, Rumunsko, Brazílie, Rusko, Bulharsko, Kazachstán, Srbsko, Kanada, Chile, Lotyšsko, Slovenská republika, Lichtenštejnsko, Slovinsko, Chorvatsko, Litva, Španělsko, Česká republika, Lucembursko, Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Estonsko, Malta, Thajsko, Finsko, Francie, Mexiko, Tunisko, Turecko, Německo, Spojené arabské emiráty, Řecko, Černá Hora, Nizozemsko, USA, Maďarsko, Nový Zéland, Uruguay, Island, Norsko<ref name="oecd"></ref> 

==Předškolní a školní vzdělávání==
Základy formálního vzdělávání jsou položeny v základních a středních školách, ale mohou být snadno ohroženy sociálním znevýhodněním a jazykovými bariérami. OECD má za cíl pomoci zemím posílit kvalitní výuku v předškolních zařízeních a školách, aby všem žákům - bez ohledu na okolnosti - položily základy pro celoživotní vzdělávání. 

Sociální zázemí je klíčovou skutečností. Studenti z chudších poměrů jsou na tom trvale hůře. Ale je možné omezit takové dopady a celkově zvýšit standardy. Mezi užitečné přístupy patří poskytování řádné péče a vzdělání pro předškoláky, získávání a udržení kvalifikovaných učitelů a zacílení podpory, aby každé dítě dostalo kvalitní výuku.
Výsledky průzkumu PISA nabízí náhled na to, jak se studenti staví ke vzdělávání a jak úspěšné jsou vzdělávací systémy při překonávání faktorů jako jsou pohlaví či sociální zázemí.<ref name="oecd"></ref> 
==Poznamky==
<references />

KISK:Blok expertů

2012-04-02T15:28:15Z

382463: /* Tomáš Feřtek */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - JARO 2012==

===Pavla Švástová: Digitalizační projekty===
* digitalizační workflow - fáze digitalizace - Jana Pacáková
* skenování pro digitalizaci - techniky Michala Mádlová
* [[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
* [[skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
* [[MARC21]] - Michal Klajban
* techniky pro snižování chybovosti OCR
* digitalizační projekty - ČR Veronika Skuhrovcová
* digitalizační projekty - zahraničí - Daniela Králová
* ALTO
* metadatová schémata - srovnání (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
* využití crowdsourcingu pro popis dat - Iveta Jansová
* [[autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
* [[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] – Jana Lánová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] – Tereza Fussová

===Tomáš Feřtek===
* [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová
* Česká republika v mezinárodním srovnání PISA
* vzdělanost v ČR (v datech OECD nebo ČSÚ) - Šárka Žampachová
* výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět
* povinné maturity
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková

===Martin Bastl===
* netwar
* hacking (+ nejznámnější útoky)
* kracking
* phreaking
* [[Chaos Computer Club]] - Kateřina Kopecká
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* Bruce Sterling - Eva Durnová
* Electronic Frontier Foundation (EFF)
* warez
* FloodNet
* kauza Napster
* hnutí Anonymous - Lucie Bělejová
* Cyberjihad
* kyberaktivismus

===Petr Přidal===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Petr Maňásek

===Jan Řezáč===
* webdesign jako obor
* interakční design
* obsahová strategie (content strategy)
* vizuální komunikace - Jana Otevřelová
* Maslowova pyramida a webdesign
* přístupnost z hlediska webdesignu
*

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová
* uživatelský výzkum a knihovny
* testování webu a knihovny

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* Barcampy (idea, rozšíření)
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* stromové korpusy - Andrea Mizerová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* Corpus Architect
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* obchodní modely pro open source hardware
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková
*Open Source Hardware a knihovny

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*aktivity knihoven pro děti - ČR
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*akce na podporu čtenářství - zahraničí
*komunitní funkce knihovny
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*zdroje financování pro knihovny
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí
*sponzoring v knihovnách
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková
*trendy v knihovnických povoláních

===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*Autorské čtení -
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
*dramaterapie - projekty v ČR -

* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google]]
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Sets]]
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Machine Transcription]]
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book meme]]
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[copyrighting]]
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[image]]
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[networking]]-
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[Socialnomics]]
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová
* [[vize]] -

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[konektor]]-
* [[konfiskace]]
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[právní terorismus]]
* [[producent]]
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[regulace]]
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Big Deal]]
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[eprint]]
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[Národní programy VaV]]
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[postprint]]
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[Publish or Perish]]
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[SHERPA/RoMEO]]
* [[Toll Access]]
* [[vědec]]
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[Company of Stationers]]
* [[imprimatur]]
* [[infrastruktura]]
* [[jurisdikce]]
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litera]]
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[reprint]]
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[stereotypie]]
* [[svoboda tisku]]
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[bibliografický formát]]
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[konzistence]]
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[metodika]]
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[migrace dat]]
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[monitoring]]
* [[NAS Cluster]]
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OAIS]] (model)
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[poloprovoz]]
* [[PRONOM/DROID]]
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rozhraní]] (IT)-
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[standard]]
* [[stream]] (IT)
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[alocitace]]
* [[autocitace]]
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[Citation Indexing]]
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[fenomén zapomínání]]
* [[hodnocení výzkumu]]
* [[Invisible College]]
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[kocitační analýza]]
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[publikace]]
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová
* [[Science Citation Index]]
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[Blackboard]]
* [[Center for Learning and Teaching]]
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[Embeded Information Education]]
* [[Faculty Liasion]]
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Y]]
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[hodnocení efektivity]]
* [[Information Commons]]
* [[integrované informační vzdělávání]]
* [[IVIG AKVŠ]]
* [[Learning Commons]]
* [[Learning Lab]]
* [[Library Liasion]]
* [[Outreach Librarian]]
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová
* [[portál]]
* [[portál]]
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[rozcestník]]
* [[Subject Librarian]]
* [[Teacher Librarian]]
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)
* [[Writing Center]]

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSIRT]]
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[Cyberlife]]
* [[data]]
* [[DDoS]]
* [[Defacement]]
* [[Echelon]]
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[Enron]]
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[H4H]] (Hackers for Hire)
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[identita]]
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[infoware]]
* [[IT governance]]
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kredibilita]]
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[kybertronika]]
* [[matrix]]
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[rootkit]]
* [[Smart Grids]]
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[soukromí]]
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[technologie]]
* [[virtuální exhibicionismus]]
* [[XSS]] (Cross-site Scripting)
* [[závislost]] - Hana Nováková
* [[Zero-day útoky]]

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

KISK:Blok expertů

2012-04-02T15:27:01Z

382463: /* Tomáš Feřtek */

<div style="float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF">

V rámci předmětu Blok expertů (VIKBB27) je podmínkou ukončení daný '''počet přítomností na přednáškách''' a '''tvorba hesla''' (příp. dvou hesel u kombinovaného typu studia), které obsahově vychází z přednášek uskutečněných v rámci tohoto předmětu (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]). Hesla budou součástí odborného slovníku, který bude pod KISKem vytvářen.

==Požadavky na hesla==
* minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)
* heslo ve slovníku představuje definování významu hesla
* obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena
* klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]])
* heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu
* u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené) (pokud existují)
* heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou

Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek.

Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním.

Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).

==Postup při tvorbě hesla==
# na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,
# pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,
# pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete nám toto heslo na e-mail (v jarním semestru Ladislava Suchá: mailto:sucha@phil.muni.cz, v podzimním semestru Pavla Kovářová: mailto:136790@mail.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,
# kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),
# heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).

V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.

HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 22. KVĚTNA. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. ČERVNA 2012.

== Blok expertů - Vzor ==
* [[grooming]] - Pavla Kovářová
</div>
{{RIGHTTOC}}

---

==Blok expertů - JARO 2012==

===Pavla Švástová: Digitalizační projekty===
* digitalizační workflow - fáze digitalizace - Jana Pacáková
* skenování pro digitalizaci - techniky Michala Mádlová
* [[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz
* [[skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová
* [[MARC21]] - Michal Klajban
* techniky pro snižování chybovosti OCR
* digitalizační projekty - ČR Veronika Skuhrovcová
* digitalizační projekty - zahraničí - Daniela Králová
* ALTO
* metadatová schémata - srovnání (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová
* využití crowdsourcingu pro popis dat - Iveta Jansová
* [[autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová
* [[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová

===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===
* [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek
* [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová
* [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek
* [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková
* [[Psychoterapie]] - Eva Popelková
* [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová
* [[Deníky v terapeutické praxi]] – Jana Lánová
* [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová
* [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová
* [[Modely lidské psychiky]] – Tereza Fussová

===Tomáš Feřtek===
* průzkumy PISA - Michaela Weissbergerová
* Česká republika v mezinárodním srovnání PISA
* vzdělanost v ČR (v datech OECD nebo ČSÚ) - Šárka Žampachová
* výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět
* povinné maturity
* [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková

===Martin Bastl===
* netwar
* hacking (+ nejznámnější útoky)
* kracking
* phreaking
* [[Chaos Computer Club]] - Kateřina Kopecká
* [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová
* Bruce Sterling - Eva Durnová
* Electronic Frontier Foundation (EFF)
* warez
* FloodNet
* kauza Napster
* hnutí Anonymous - Lucie Bělejová
* Cyberjihad
* kyberaktivismus

===Petr Přidal===
* [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek
* [[projekt Georeferencer]] - Petr Maňásek

===Jan Řezáč===
* webdesign jako obor
* interakční design
* obsahová strategie (content strategy)
* vizuální komunikace - Jana Otevřelová
* Maslowova pyramida a webdesign
* přístupnost z hlediska webdesignu
*

==Blok expertů - podzim 2011==

===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===
* [[Politická satira]] - Dagmar Šiková
* [[City identity]] - Drahomír Hájek
* [[Mystifikace]] - Jakub Forman
* [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt

===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===
* [[user experience]] - Jakub Procházka
* [[user-centered design]] - Iveta Jansová
* [[UX designer]] - Simona Střalková
* [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová
* [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová
* [[design služeb]] - Marie Štouračová
* [[použitelnost]] - Jitka Šiborová
* [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková
* [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová
* uživatelský výzkum a knihovny
* testování webu a knihovny

===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===
* [[ne-konference]] - Dagmar Šiková
* Barcampy (idea, rozšíření)
* [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková
* [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková

===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===
* [[Corporate Design]] - Daniel Šváb
* [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová
* [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová
* [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp
* [[Brand]]
* [[Font]] - Andrea Szászová
* [[Typografie]] -Lucie Górecká
* [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková
* [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková
* [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (ČR)
* Knihovny a korporátní identita: příklady dobré praxe (svět)

===Michal Juhás: Bookfan===
* [[StartUp]] - Petr Maňásek
* [[Facebook]]
* [[Business plan]] - Michaela Kočová
* [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková
* [[Angel investor]] - Ester Březinová
* [[exit strategy]] - Monika Krejčová
* [[self-publishing]] - Jiří Krišpin
* [[Online komunita]] - Eva Durnová
*webové aplikace na podporu čtenářství - ČR
*webové aplikace na podporu čtenářství - svět
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - ČR
*mobilní aplikace na podporu čtenářství - svět

===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===
* [[korpus]] - Petr Fiala
* [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala
* [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský
* [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn
* [[syntax]] - Alena Brožová
* [[slovotvorba]] - Martina Sochorová
* [[sémantika]] - Dominika Frömelová
* stromové korpusy - Andrea Mizerová
* [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká
* Corpus Architect
* [[VerbaLex]] - Karolína Žáková

===Josef Průša: Open source hardware===
* [[open source hardware]] - Daniela Králová
* [[GNU GPL]] - Milan Spisar
* [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová
* [[OpenCores]] - Martin Mašek
* [[RepRap]] - Kristina Luskačová
* obchodní modely pro open source hardware
* [[Arduino]] - Julie Haladová
* [[3D tisk]] - Kristina Luskačová
* [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová
* [[3D skener]] - Katarína Hečková
* [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková
*Open Source Hardware a knihovny

===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===

*[[BTS]] - Martina Snozová
*[[geolokace]] - Eliška Hrabalová
*[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová
*[[IP adresa]] - Martina Snozová
*[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč
*Geolokační sítě - přehled - Barbora Ondrušová
*Foursquare vs. Govalla - srovnání - Barbora Ondrušová
*[[Augmented Reality]] - Marek Moťka
*[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos
*[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - ČR
*Využití geolokačních služeb v knihovnách - svět
*[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová
*[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová
*[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan
*[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová
*Tři stupně vlivu (Three Degrees of Influence)
*[[Hackathon]] - Josef Ludvíček

===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===
*[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička
*[[Spokojenost]] - Anna Kultová
*[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová
*[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek
*[[Work-life balance]] - Kamila Burdová
*[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička
*Štestí vs. příjem/HDP/bohatství (statistiky)
*Vybrané statistiky pocitu štěstí - korelace s dalšímim indikátory
*[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová
*[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová

===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===
*[[učící knihovník]] - Marie Indráková
*aktivity knihoven pro děti - ČR
*aktivity knihoven pro děti - zahraničí
*[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková
*akce na podporu čtenářství - zahraničí
*komunitní funkce knihovny
*[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza
*zdroje financování pro knihovny
*[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - ČR
*měření spokojenosti uživatelů v knihovnách - zahraničí
*sponzoring v knihovnách
*[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková
*trendy v knihovnických povoláních

===Tomáš Böhm: Koncepce rozvoje Národní knihovny ČR===
===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===
*[[Arteterapie]] - Jakub Nytl
*[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová
*Autorské čtení -
*[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián
*[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková
*dramaterapie - projekty v ČR -

* [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek

==Blok expertů - jaro 2011==
===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===
* [[archiv]] - Myroslava Kutsyn
* [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová
* [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha
* [[gesto]]- Marta Konířová
* [[Google]]
* [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[Google Goggles]] - Viliam Vateha
* [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková
* [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková
* [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek
* [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek
* [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban
* [[Google Sets]]
* [[Google Squared]] - Alena Brožová
* [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)
* [[IBM SPSS]] - Lumír Czech
* [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč
* [[Machine Transcription]]
* [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín
* [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková
* [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE
* [[tablet PC]] - Jan Růžička
* [[Voice Actions]] - Jiří Zeman
* [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka
* [[Wikipedia]] - Michal Klajban
* [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová

===Marketing knihoven na sociálních sítích===
* [[365 projekt]] - Irena Hodžová
* [[Book meme]]
* [[Book trailer]] - Jiří Krišpin
* [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková
* [[copyrighting]]
* [[fotobanka]] - Lenka Čípková
* [[geolokace]]
* [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková
* [[hashtag]] - Iveta Jansová
* [[image]]
* [[Influencer Marketing]] - Romana Králová
* [[infografika]] - Irena Hodžová
* [[inovace]] - Miroslav Kršek
* [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová
* [[networking]]-
* [[newsletter]]- Markéta Novotná
* [[paradigma]] - Vrzalová Tereza
* [[QR kód]] - Jitka Šiborová
* [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová
* [[Socialnomics]]
* [[statistika]] - Marie Vlčková
* [[storytelling]] - Marie Packová
* [[vize]] -

===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===
* [[abandonware]] - Sylvie Dyčková
* [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová
* [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková
* [[brand]] - Eliška Hrabalová
* [[cechovní značka]] - Monika Krejčová
* [[Common Law]] - Gabriela Obstová
* [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová
* [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková
* [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková
* [[konektor]]-
* [[konfiskace]]
* [[kultura]] - Magdalena Jirásková
* [[licence]]- Marie Packová
* [[minnesengr]]- Michaela Blažejová
* [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová
* [[Napster]] - Igor Hlaváč
* [[oligopol]] - Lenka Matušková
* [[patent]] - Markéta Novotná
* [[právní terorismus]]
* [[producent]]
* [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková
* [[regulace]]
* [[Road Show]] - Tomáš Ocásek
* [[States' Rights]] - Anna Kultová
* [[User Experience]] - Miroslava Brázdová
* [[vydavatel]] - Lenka Fatková
* [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová
* [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar

===Open Access===
* [[ArXiv]] - Marie Zagorová
* [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová
* [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková
* [[Big Deal]]
* [[DOAJ]] (Directory of Open Access Journals)
* [[Dspace]] - Petra Besperátová
* [[eprint]]
* [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová
* [[Národní programy VaV]]
* [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová
* [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Open Access]] - Magda Šallaiová
* [[Open Access Week]] - Petra Besperátová
* [[plagiát]] - Katarína Hečková
* [[postprint]]
* [[preprint]]- Dalibor Bláha
* [[Publish or Perish]]
* [[recenze]] - Jaroslav Bednář
* [[repozitář]] - Martina Snozová
* [[SHERPA/RoMEO]]
* [[Toll Access]]
* [[vědec]]
* [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová
* [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová

===Pirátství dnes i kdysi===
* [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků
* [[Company of Stationers]]
* [[imprimatur]]
* [[infrastruktura]]
* [[jurisdikce]]
* [[kniha]] - Martina Sochorová
* [[knihtisk]] - Karolína Žáková
* [[kopie]] - Edita Hečová
* [[litera]]
* [[litografie]] - Marta Janošová
* [[MP3]] - Emil Budín
* [[pirátství]] - Magdalena Kahounová
* [[počítačový program]]- Michaela Blažejová
* [[průmysl]] - Daniel Šváb
* [[reprint]]
* [[revoluce]] - Monika Machovská
* [[software]]- Veronika Svobodová
* [[stereotypie]]
* [[svoboda tisku]]
* [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková
* [[tiskárna]] (řemeslná dílna)
* [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová
* [[vynález]] - Marcela Střelcová
* [[zákon]] - Dominika Fromelová
* [[znalost]] - Magdaléna Filipová

===Národní digitální knihovna===
* [[bibliografický formát]]
* [[born digital]] - Lucia Kelemenová
* [[CESNET2]] - Jakub Hradil
* [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová
* [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček
* [[emulace]] - Kateřina Kašíková
* [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová
* [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[konzistence]]
* [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová
* [[MARC21]] -
* [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[metodika]]
* [[METS]] - Martina Snížková
* [[migrace dat]]
* [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů
* [[monitoring]]
* [[NAS Cluster]]
* [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek
* [[OAIS]] (model)
* [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek
* [[PDF]] - Petr Fiala
* [[personalizace]] - Anna Kultová
* [[poloprovoz]]
* [[PRONOM/DROID]]
* [[robotický skener]] - Eva Durnová
* [[rozhraní]] (IT)-
* [[rukopis]] - Simona Střalková
* [[standard]]
* [[stream]] (IT)
* [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek
* [[TIFF]] - Petr Fiala
* [[veřejná správa]] - Marek Moťka
* [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová
* [[workflow]] - Dagmar Šiková

===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===
* [[alocitace]]
* [[autocitace]]
* [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová
* [[citační analýza]] - Antonín Pokorný
* [[Citation Indexing]]
* [[editor]] - Kamila Rýdlová
* [[fenomén zapomínání]]
* [[hodnocení výzkumu]]
* [[Invisible College]]
* [[ISO 690]] - Pavel Navrátil
* [[kocitační analýza]]
* [[plagiátorství]] - Simona Chudobová
* [[publikace]]
* [[RIV]] (Rejstřík informací o výsledcích)- Vladimíra Perlová
* [[Science Citation Index]]
* [[scientometrie]] - Veronika Rychtová

===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===
* [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková
* [[Blackboard]]
* [[Center for Learning and Teaching]]
* [[citační etika]]- Julie Haladová ('''HOTOVO K TERMÍNU 20. 5. 2011''')
* [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská
* [[Embeded Information Education]]
* [[Faculty Liasion]]
* [[generace X]] - Antonín Pokorný
* [[generace Y]]
* [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová
* [[hardware]] - Veronika Krausová
* [[hodnocení efektivity]]
* [[Information Commons]]
* [[integrované informační vzdělávání]]
* [[IVIG AKVŠ]]
* [[Learning Commons]]
* [[Learning Lab]]
* [[Library Liasion]]
* [[Outreach Librarian]]
* [[počítačová gramotnost]] - Simona Stolařová
* [[portál]]
* [[portál]]
* [[referenční služby]] - Filip Kocián
* [[rešeršní služby]]- Eva Popelková
* [[rozcestník]]
* [[Subject Librarian]]
* [[Teacher Librarian]]
* [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)
* [[Writing Center]]

===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===
* [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová
* [[cracker]] - Michal Kunrt
* [[CSIRT]]
* [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica
* [[Cyberlife]]
* [[data]]
* [[DDoS]]
* [[Defacement]]
* [[Echelon]]
* [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová
* [[Enron]]
* [[FAPSI]] (Federal Agency of Government Communications and Information)
* [[gambler]] - Michaela Bočánová
* [[globalizace]] - Lukáš Prorok
* [[Google Street View]] - Lenka Pokorná
* [[H4H]] (Hackers for Hire)
* [[hacker]] - Jonáš Kopp
* [[hacktivismus]] - Jakub Alt
* [[identita]]
* [[informační smog]] - Milan Říha
* [[infoware]]
* [[IT governance]]
* [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský
* [[komunikace]]- Pavla Bárnetová
* [[kredibilita]]
* [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová
* [[kyberpunk]] - Hana Holoubková
* [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka
* [[kybertronika]]
* [[matrix]]
* [[netholismus]] - Kamila Burdová
* [[netománie]] - Jitka Šteflová
* [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková
* [[Open Source]] - Lenka Pokorná
* [[outsourcing]]- Marie Indráková
* [[rootkit]]
* [[Smart Grids]]
* [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong
* [[soukromí]]
* [[Stuxnet]] - Josef Kos
* [[technologie]]
* [[virtuální exhibicionismus]]
* [[XSS]] (Cross-site Scripting)
* [[závislost]] - Hana Nováková
* [[Zero-day útoky]]

==Blok expertů - podzim 2010==
===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===
* [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová
* [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová
* [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová
* [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová
* [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá
* [[ISO 11620]] - Simona Střalková
* [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková
* [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová
* [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká
* [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová
* [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá
* [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová
* [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková

===Makrosvět mikrokampaní===
* [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková
* [[banner]] - Simona Chudobová
* [[direct marketing]] - Miroslava Sudová
* [[e-business]] - Anna Kultová
* [[e-komerce]] - Anna Kultová
* [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová
* [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Foursquare]] - Marcela Střelcová
* [[Google AdWords]] - Petr Fiala
* [[Google Analytics]] - Petr Fiala
* [[GSM]] - Milan Spisar
* [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková
* [[kreativita]] - Lenka Fatková
* [[mailing list]]- Věra Motyčková
* [[mobilní marketing]] - Romana Králová
* [[nová média]] - Miroslav Kršek
* [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká
* [[propagace]] - Karolína Žáková
* [[reklama]] - Anna Mikulášková
* [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková
* [[strategický marketing]] - Alena Brožová
* [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková
* [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová
* [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek
* [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin
* [[ZOOT]] - Petr Manasek

===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===
* [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková
* [[didaktika]] - Radka Vybíralová
* [[dotazník]] - Eliška Hrabalová
* [[etika]]- Kamila Brablíková
* [[Generation Y]]-Eva Fukarova
* [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová
* [[ICT]]- Vendula Škrabalová
* [[konvergence]] - Martina Snížková
* [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová
* [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová
* [[kybernetika]] - Jakub Procházka
* [[mentální mapa]] - Monika Machovská
* [[motivace]] - Magdalena Kahounová
* [[pedagogika]] - Marie Vlčková
* [[pozorování]] - Dominika Kopčanská
* [[případová studie]] - Jana Chlanová
* [[rozhovor]] - Kamila Burdová
* [[teorie systémů]] - Veronika Lužová
* [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková
* [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova
* [[VOIP]] - Kateřina Hořínková
* [[výukové metody]] - Věra Adámková
* [[výzkum]] - Renata Valentová
* [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová

===Ženy v IT===
* [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích
* [[ELIZA]] - Libor Juhaňák
* [[ENIAC]] - Pavel Navrátil
* [[Evropská komise]] - Barbora Blahová
* [[feminismus]]-Lucie Kořistková
* [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková
* [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová
* [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková
* [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb
* [[manažer]] - Renata Valentová
* [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská
* [[sociologie]] - Pavla Bárnetová
* [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích
* [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková

===Poznámky k novosti nových médií===
* [[epistemologie]] - Pavla Doleželová
* [[futurologie]] - Tomáš Janypka
* [[internet]] - Martina Snozová
* [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková
* [[kyberkultura]] - Michal Kunrt
* [[NSFNET]] - Eva Mlynářová
* [[pragmatismus]] - Katarína Hečková
* [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová
* [[třetí vlna]] - Tereza Honsová

===Location Based Service===
* [[Android]]-Tomáš Vorálek
* [[Galileo]] - Filip Šelong
* [[Google Latitude]] - Jiří Zeman
* [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář
* [[iPhone]] - Petr Chocholáč
* [[Mashup]] - Petra Besperátová
* [[mikroformát]] - Veronika Rychtová
* [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica
* [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová
* [[smartphone]] - Daniel Šváb
* [[spam]] - Lenka Čípková
* [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman
* [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner
* [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok

===Getting Things Done===
* [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova
* [[coaching]] - Renata Borková
* [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova
* [[frustrace]] - Marie Sýkorová
* [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková
* [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová
* [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník
* [[projekt]] - Hana Dvořáková
* [[stres]] - Eva Petrášová
* [[Time Management]]- Renata Borková
* [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová

===Jak (ne)hledat investora===
* [[arbitr]] Jana Procházková
* [[e-čtečka]] Lenka Skalická
* [[fúze]] - Jana Procházková
* [[iPad]] - Jan Růžička
* [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná

===Autorské právo a knihovny===
* [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt
* [[copyright]] - Petr Hejtmánek
* [[DILIA]] - Hana Habermannová
* [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková
* [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný
* [[torrent]] - Petra Besperátová
* [[volné dílo]] - Marta Janošová

===Komunitní role knihoven===
* [[etnikum]] - Petr Hejtmánek
* [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová
* [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová
* [[komunita]] - Magda Šallaiová
* [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová
* [[sociální komunikace]] - Marie Indráková
* [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá

===Informace jako politické téma===
* [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek
* [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný
* [[demokracie]] - Martina Snozová
* [[e-podpis]] - Lenka Pokorná
* [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil
* [[monopol]] - Vrzalová Tereza
* [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek
* [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová
* [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková
* [[warez]] - Igor Hlaváč
* [[WikiLeaks]] - Jiří Beran

===Národní úložiště šedé literatury===
* [[digitální repozitář]] - Věra Adámková
* [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová
* [[šedá literatura]] - Marie Vlčková
* [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová

==Blok expertů - jaro 2010==
===Náboženství v kyberprostoru===
* [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková
* [[computer cult]] - Vendula Škrabalová
* [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák
* [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová
* [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová
* [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor
* [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová
* [[kyberobřad]] - Monika Machovská
* [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková
* [[kyberprostor]] - Věra Zelinková
* [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá
* [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová
* [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová
* [[New Age]] - Lenka Veselá
* [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová
* [[novopohanství]] - Kamila Burdová
* [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová
* [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek
* [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova
* [[technopesimismus]] - Hana Nováková
* [[UFO kult]] - Jana Plotková
* [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková

===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===
* [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková
* [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin
* [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová
* [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb
* [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová
* [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová
* [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová
* [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová
* [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková
* [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová
* [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková
* [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích
* [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková
* [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková
* [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková
* [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková
* [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková
* [[Knihovna roku]] - Anna Kultová
* [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová
* [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová
* [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová
* [[knihovník]] - Jaroslav Bednář
* [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová
* [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová
* [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová
* [[marketing]] - Kateřina Štruncová
* [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová
* [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková
* [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová
* [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová
* [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová
* [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková
* [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová
* [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková
* [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová
* [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková
* [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová
* [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková

===Manažerské informační systémy===
* [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař
* [[Business Intelligence]] - Šimon Vích
* [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková
* [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová
* [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman
* [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková
* [[informace]] - Kamila Jobová
* [[informační management]] - Lenka Divišová
* [[informační systém]] - Petr Vorel
* [[intranet]] - Marie Sýkorová
* [[ISO 9000]] - Milan Spisar
* [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková
* [[management]] - Kristýna Macháčková
* [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel
* [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná
* [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman
* [[Talent Management]] - Jan Růžička

===OPAC 2.0 v českých podmínkách===
* [[akvizice]] - Eva Králíčková
* [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný
* [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá
* [[Clavius]] - Marie Vlčková
* [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica
* [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala
* [[databáze]] - Magdalena Kahounová
* [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová
* [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[ISBD]] - Gabriela Obstová
* [[LANius]] - Alexandra Dvořáková
* [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný
* [[MVS]] - Simona Stolařová
* [[RSS kanál]] - Lenka Damborská
* [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá
* [[SQL]] - Petr Fiala
* [[tenký klient]] - Magda Fialová
* [[wiki]] - Kateřina Kocábová
* [[Z39.50]] - Petr Hloušek

===Soustružníci lidských duší===
* [[bibliobus]] - Marta Pavlovská
* [[cenzura knihoven]] - Renata Borková
* [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková
* [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková
* [[čtenářství]] - Veronika Karásková
* [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek
* [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková
* [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová
* [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků
* [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná
* [[normalizace]] - Ludmila Bábíková
* [[Proces se "zelenou internacionálou"]] - Markéta Homolová
* [[sociální kontrola]] - Lumír Czech
* [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová
* [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková
* závadná literatura
** [[braková literatura]] - Hana Janečková
** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková
** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská
** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek
** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová

===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===
* [[algoritmus]] - Petr Věžník
* [[bannerová slepota]] - David Koval
* [[blog]] - Ilona Děchtěrenková
* [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt
* [[Delicious]] - Filip Šubrt
* [[e-mail]] - Emil Budín
* [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín
* [[Last.fm]] - Filip Šelong
* [[MySpace]] - Tomáš Janypka
* [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková
* [[Produsage]] - David Němeček
* [[Second Life]] - zpracováno mimo BE
* [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha
* [[sociální média]] - Chytková, Dagmar
* [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová
* [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů
* [[YouTube]] - Daniel Hübner

===Digitální knihovna Manuscriptorium===
* [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková
* [[digitalizace]] - Martina Snížková
* [[digitální archiv]] - Renata Valentová
* [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová
* [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů
* [[ENRICH]] - Petra Besperátová
* [[harddisk]] - Kamila Horáková
* [[inkunábule]] - Alena Sedláčková
* [[JPEG]] - Jiří Křupala
* [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová
* [[MARC]] - Tomáš Fendrich
* [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů
* [[metadata]] - Jiří Beran
* [[papyrus]] - Katarína Hečková
* [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková
* [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich
* [[skenování]] - Michal Kunrt

===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===
* [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková
* [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková
* [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová
* [[INFOZ]] - Alena Fafková
* [[nakladatel]] - Monika Beránková
* [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová
* [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková
* [[Science Direct]] - Michal Kiesel
* [[SCOPUS]] - Alena Fafková
* [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková

===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===
* [[hypertext]] - Petr Hejtmánek
* [[Long Tail]] - Jakub Alt
* [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík
* [[ontologie]] - Jan Kratochvíl
* [[PageRank]] - Peter Kahoun
* [[webová analytika]] - Tomáš Bouda
* [[Yahoo]] - Lenka Pokorná
* [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek

===Škola 2.0 beta===
* [[Action Learning]] - Lenka Janská
* [[e-learning]] - Markéta Kulíková
* [[e-tutor]] - Markéta Kulíková
* [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková
* [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská
* [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová
* [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)
* [[netiketa]] - Lenka Šatavová

===Knihovník v 21. století===
* [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková
* [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká
* [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová
* [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká

===eBooks on Demand===
* [[eBook]] - Magda Šallaiová
* [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová
* [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová

[[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T11:12:29Z

382463:

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová 
'''Klíčová slova:''' zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování

Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je nejčastěji metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.

==Základní charakteristika==
'''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref> 
Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:<ref name="Hendl">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</ref>
*jev je málo prozkoumaný
*existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny
*jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu
4 základní kroky při zúčastněném pozorování:<ref name="Hendl"></ref>
#navázání kontaktu
#pozorování – ''popisné'' (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), ''fokusované'' (zaměření na relevantní procesy a problémy), ''selektivní'' (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz)
#záznam dat
#závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny

'''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref> 
Nezúčastněné pozorování minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Následuje často po zúčastněném pozorování, kdy se zjistilo, co se má přesně pozorovat. Obvykle bývá cíleněji zaměřeno na určité způsoby chování než ostatní metody kvalitativního výzkumu.<ref name="Hendl"></ref> 

==Dělení pozorovatelů dle Dismana<ref name="Disman"></ref>==
Stupeň toho, jak se výzkumník ztotožní se studovaným prostředím může být různý:<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele''. dotisk 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.</ref> 
#úplný pozorovatel
#pozorovatel jako participant
#participant jako pozorovatel
#úplný participant
'''Úplný pozorovatel:''' pozorovetel spojen se zkoumanou skupinou pouze prostorově, jeho identita pozorovatele je skupině známa, může věnovat pozornost plně pozorování, jeho přítomnost může ovlivnit chování pozorovaných osob, stupeň ztotožnění je slabý, ovšem i pouhá znalost prostředí může zabránit některým omylům v interpretaci 
'''Pozorovatel jako participant:''' výzkumník je v sociální interakci se členy skupiny, ale nepředstírá, že je skutečným participantem (antropolog v domorodé vesnici, jeho totožnost zná jen náčelník) 
'''Participant jako pozorovatel:''' výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum (např. novinář na polární expedici), vynořuje se nové nebezpečí „go native" (státi se domorodcem) – ztratit nezbytný odstup objektivního vědeckého pozorovatele 
'''Úplný participant:''' výzkumník přijímá plně roli člena skupiny, kterou zkoumá, jeho role výzkumníka není ve skupině známa nikomu, realizace může být velice složitá nebo nemožná, čas a příležitost k pozorování může být omezena, velké riziko „go native“. 
Proniknout do některých skupin může být nemožné (např. věk a rasa cílové skupiny). S rolí úplného participanta jsou spojeny závažné etické problémy – úlohou výzkumníka je rozumět, ne soudit, je povinen respektovat etická kritéria skupiny, kterou se rozhodl zkoumat i když jsou např. mimo hranice legality 

==Otevřené a skryté pozorování==
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody. 
'''Otevřené pozorování''' - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.<ref name="Reichel"></ref> 
'''Skryté pozorování''' - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.<ref name="Reichel"></ref> 
==Poznámka==
Zúčastněný výzkum se neomezuje pouze na pozorování, ale zahrnuje všechny techniky sběru kvalitativních informací, pokud jsou ovšem aplikovány v kontextu participace:<ref name="Disman"></ref>
*pozorování
*interview se zkoumanými osobami
*interview s informátory
*analýza osobních dokumentů
*sama participace, sebereflexe výzkumníka, jak tuto participaci prožíval
''Nestandardizovaný rozhovor'': interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán, tento plán nezahrnuje výčet otázek, jejich znění ani jejich pořadí 
''Osobní dokument'': respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, části života nebo jednotlivcova úvaha o určité události nebo problému, jde o takové materiály jako autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory zapsané doslovně
 

==Použitá literatura==
<references />

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T11:10:53Z

382463: /* Dělení pozorovatelů dle Dismana */

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová 
'''Klíčová slova:''' zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování

Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je především metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.

==Základní charakteristika==
'''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref> 
Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:<ref name="Hendl">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</ref>
*jev je málo prozkoumaný
*existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny
*jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu
4 základní kroky při zúčastněném pozorování:<ref name="Hendl"></ref>
#navázání kontaktu
#pozorování – ''popisné'' (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), ''fokusované'' (zaměření na relevantní procesy a problémy), ''selektivní'' (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz)
#záznam dat
#závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny

'''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref> 
Nezúčastněné pozorování minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Následuje často po zúčastněném pozorování, kdy se zjistilo, co se má přesně pozorovat. Obvykle bývá cíleněji zaměřeno na určité způsoby chování než ostatní metody kvalitativního výzkumu.<ref name="Hendl"></ref> 

==Dělení pozorovatelů dle Dismana<ref name="Disman"></ref>==
Stupeň toho, jak se výzkumník ztotožní se studovaným prostředím může být různý:<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele''. dotisk 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.</ref> 
#úplný pozorovatel
#pozorovatel jako participant
#participant jako pozorovatel
#úplný participant
'''Úplný pozorovatel:''' pozorovetel spojen se zkoumanou skupinou pouze prostorově, jeho identita pozorovatele je skupině známa, může věnovat pozornost plně pozorování, jeho přítomnost může ovlivnit chování pozorovaných osob, stupeň ztotožnění je slabý, ovšem i pouhá znalost prostředí může zabránit některým omylům v interpretaci 
'''Pozorovatel jako participant:''' výzkumník je v sociální interakci se členy skupiny, ale nepředstírá, že je skutečným participantem (antropolog v domorodé vesnici, jeho totožnost zná jen náčelník) 
'''Participant jako pozorovatel:''' výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum (např. novinář na polární expedici), vynořuje se nové nebezpečí „go native" (státi se domorodcem) – ztratit nezbytný odstup objektivního vědeckého pozorovatele 
'''Úplný participant:''' výzkumník přijímá plně roli člena skupiny, kterou zkoumá, jeho role výzkumníka není ve skupině známa nikomu, realizace může být velice složitá nebo nemožná, čas a příležitost k pozorování může být omezena, velké riziko „go native“. 
Proniknout do některých skupin může být nemožné (např. věk a rasa cílové skupiny). S rolí úplného participanta jsou spojeny závažné etické problémy – úlohou výzkumníka je rozumět, ne soudit, je povinen respektovat etická kritéria skupiny, kterou se rozhodl zkoumat i když jsou např. mimo hranice legality 

==Otevřené a skryté pozorování==
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody. 
'''Otevřené pozorování''' - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.<ref name="Reichel"></ref> 
'''Skryté pozorování''' - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.<ref name="Reichel"></ref> 
==Poznámka==
Zúčastněný výzkum se neomezuje pouze na pozorování, ale zahrnuje všechny techniky sběru kvalitativních informací, pokud jsou ovšem aplikovány v kontextu participace:<ref name="Disman"></ref>
*pozorování
*interview se zkoumanými osobami
*interview s informátory
*analýza osobních dokumentů
*sama participace, sebereflexe výzkumníka, jak tuto participaci prožíval
''Nestandardizovaný rozhovor'': interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán, tento plán nezahrnuje výčet otázek, jejich znění ani jejich pořadí 
''Osobní dokument'': respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, části života nebo jednotlivcova úvaha o určité události nebo problému, jde o takové materiály jako autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory zapsané doslovně
 

==Použitá literatura==
<references />

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T11:10:03Z

382463: /* Dělení pozorovatelů dle Dismana */

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová 
'''Klíčová slova:''' zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování

Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je především metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.

==Základní charakteristika==
'''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref> 
Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:<ref name="Hendl">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</ref>
*jev je málo prozkoumaný
*existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny
*jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu
4 základní kroky při zúčastněném pozorování:<ref name="Hendl"></ref>
#navázání kontaktu
#pozorování – ''popisné'' (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), ''fokusované'' (zaměření na relevantní procesy a problémy), ''selektivní'' (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz)
#záznam dat
#závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny

'''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref> 
Nezúčastněné pozorování minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Následuje často po zúčastněném pozorování, kdy se zjistilo, co se má přesně pozorovat. Obvykle bývá cíleněji zaměřeno na určité způsoby chování než ostatní metody kvalitativního výzkumu.<ref name="Hendl"></ref> 

==Dělení pozorovatelů dle Dismana==
Stupeň toho, jak se výzkumník ztotožní se studovaným prostředím může být různý:<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele''. dotisk 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.</ref> 
#úplný pozorovatel
#pozorovatel jako participant
#participant jako pozorovatel
#úplný participant
'''Úplný pozorovatel:''' pozorovetel spojen se zkoumanou skupinou pouze prostorově, jeho identita pozorovatele je skupině známa, může věnovat pozornost plně pozorování, jeho přítomnost může ovlivnit chování pozorovaných osob, stupeň ztotožnění je slabý, ovšem i pouhá znalost prostředí může zabránit některým omylům v interpretaci 
'''Pozorovatel jako participant:''' výzkumník je v sociální interakci se členy skupiny, ale nepředstírá, že je skutečným participantem (antropolog v domorodé vesnici, jeho totožnost zná jen náčelník) 
'''Participant jako pozorovatel:''' výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum (např. novinář na polární expedici), vynořuje se nové nebezpečí „go native" (státi se domorodcem) – ztratit nezbytný odstup objektivního vědeckého pozorovatele 
'''Úplný participant:''' výzkumník přijímá plně roli člena skupiny, kterou zkoumá, jeho role výzkumníka není ve skupině známa nikomu, realizace může být velice složitá nebo nemožná, čas a příležitost k pozorování může být omezena, velké riziko „go native“. 
Proniknout do některých skupin může být nemožné (např. věk a rasa cílové skupiny). S rolí úplného participanta jsou spojeny závažné etické problémy – úlohou výzkumníka je rozumět, ne soudit, je povinen respektovat etická kritéria skupiny, kterou se rozhodl zkoumat i když jsou např. mimo hranice legality 

==Otevřené a skryté pozorování==
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody. 
'''Otevřené pozorování''' - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.<ref name="Reichel"></ref> 
'''Skryté pozorování''' - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.<ref name="Reichel"></ref> 
==Poznámka==
Zúčastněný výzkum se neomezuje pouze na pozorování, ale zahrnuje všechny techniky sběru kvalitativních informací, pokud jsou ovšem aplikovány v kontextu participace:<ref name="Disman"></ref>
*pozorování
*interview se zkoumanými osobami
*interview s informátory
*analýza osobních dokumentů
*sama participace, sebereflexe výzkumníka, jak tuto participaci prožíval
''Nestandardizovaný rozhovor'': interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán, tento plán nezahrnuje výčet otázek, jejich znění ani jejich pořadí 
''Osobní dokument'': respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, části života nebo jednotlivcova úvaha o určité události nebo problému, jde o takové materiály jako autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory zapsané doslovně
 

==Použitá literatura==
<references />

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T11:09:17Z

382463: /* Dělení pozorovatelů dle Dismana */

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová 
'''Klíčová slova:''' zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování

Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je především metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.

==Základní charakteristika==
'''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref> 
Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:<ref name="Hendl">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</ref>
*jev je málo prozkoumaný
*existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny
*jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu
4 základní kroky při zúčastněném pozorování:<ref name="Hendl"></ref>
#navázání kontaktu
#pozorování – ''popisné'' (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), ''fokusované'' (zaměření na relevantní procesy a problémy), ''selektivní'' (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz)
#záznam dat
#závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny

'''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref> 
Nezúčastněné pozorování minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Následuje často po zúčastněném pozorování, kdy se zjistilo, co se má přesně pozorovat. Obvykle bývá cíleněji zaměřeno na určité způsoby chování než ostatní metody kvalitativního výzkumu.<ref name="Hendl"></ref> 

==Dělení pozorovatelů dle Dismana==
Stupeň toho, jak se výzkumník ztotožní se studovaným prostředím může být různý:<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele''. dotisk 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.</ref> 
#úplný pozorovatel
#pozorovatel jako participant
#participant jako pozorovatel
#úplný participant
'''Úplný pozorovatel:''' pozorovetel spojen se zkoumanou skupinou pouze prostorově, jeho identita pozorovatele je skupině známa, může věnovat pozornost plně pozorování, jeho přítomnost může ovlivnit chování pozorovaných osob, stupeň ztotožnění je slabý, ovšem i pouhá znalost prostředí může zabránit některým omylům v interpretaci 
'''Pozorovatel jako participant:''' výzkumník je v sociální interakci se členy skupiny, ale nepředstírá, že je skutečným participantem (antropolog v domorodé vesnici, jeho totožnost zná jen náčelník) 
'''Participant jako pozorovatel:''' výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum (např. novinář na polární expedici), vynořuje se nové nebezpečí „go native" (státi se domorodcem) – ztratit nezbytný odstup objektivního vědeckého pozorovatele 
'''Úplný participant:''' výzkumník přijímá plně roli člena skupiny, kterou zkoumá, jeho role výzkumníka není ve skupině známa nikomu, realizace může být velice složitá nebo nemožná, čas a příležitost k pozorování může být omezena, velké riziko „go native“. 
Proniknout do některých skupin může být nemožné (např. věk a rasa cílové skupiny), s rolí úplného participanta jsou spojeny závažné etické problémy – úlohou výzkumníka je rozumět, ne soudit, je povinen respektovat etická kritéria skupiny, kterou se rozhodl zkoumat i když jsou mimo hranice legality 

==Otevřené a skryté pozorování==
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody. 
'''Otevřené pozorování''' - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.<ref name="Reichel"></ref> 
'''Skryté pozorování''' - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.<ref name="Reichel"></ref> 
==Poznámka==
Zúčastněný výzkum se neomezuje pouze na pozorování, ale zahrnuje všechny techniky sběru kvalitativních informací, pokud jsou ovšem aplikovány v kontextu participace:<ref name="Disman"></ref>
*pozorování
*interview se zkoumanými osobami
*interview s informátory
*analýza osobních dokumentů
*sama participace, sebereflexe výzkumníka, jak tuto participaci prožíval
''Nestandardizovaný rozhovor'': interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán, tento plán nezahrnuje výčet otázek, jejich znění ani jejich pořadí 
''Osobní dokument'': respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, části života nebo jednotlivcova úvaha o určité události nebo problému, jde o takové materiály jako autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory zapsané doslovně
 

==Použitá literatura==
<references />

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T11:07:29Z

382463: /* Dělení pozorovatelů dle Dismana */

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová 
'''Klíčová slova:''' zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování

Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je především metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.

==Základní charakteristika==
'''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref> 
Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:<ref name="Hendl">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</ref>
*jev je málo prozkoumaný
*existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny
*jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu
4 základní kroky při zúčastněném pozorování:<ref name="Hendl"></ref>
#navázání kontaktu
#pozorování – ''popisné'' (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), ''fokusované'' (zaměření na relevantní procesy a problémy), ''selektivní'' (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz)
#záznam dat
#závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny

'''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref> 
Nezúčastněné pozorování minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Následuje často po zúčastněném pozorování, kdy se zjistilo, co se má přesně pozorovat. Obvykle bývá cíleněji zaměřeno na určité způsoby chování než ostatní metody kvalitativního výzkumu.<ref name="Hendl"></ref> 

==Dělení pozorovatelů dle Dismana==
Stupeň toho, jak se výzkumník ztotožní se studovaným prostředím může být různý:<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele''. dotisk 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.</ref> 
#úplný pozorovatel
#pozorovatel jako participant
#participant jako pozorovatel
#úplný participant
'''Úplný pozorovatel:''' pozorovetel spojen se zkoumanou skupinou pouze prostorově, jeho identita pozorovatele je skupině známa, může věnovat pozornost plně pozorování, jeho přítomnost může ovlivnit chování pozorovaných osob, stupeň ztotožnění je slabý, ovšem i pouhá znalost prostředí může zabránit některým omylům v interpretaci 
'''Pozorovatel jako participant:''' výzkumník je v sociální interakci se členy skupiny, ale nepředstírá, že je skutečným participantem (antropolog v domorodé vesnici, jeho totožnost zná jen náčelník) 
'''Participant jako pozorovatel:''' výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum (např. novinář na polární expedici), vynořuje se nové nebezpečí „go native" (státi se domorodcem) – ztratit nezbytný odstup objektivního vědeckého pozorovatele 
'''Úplný participant:''' výzkumník přijímá plně roli člena skupiny, kterou zkoumá, jeho role výzkumníka není ve skupině známa nikomu, realizace může být velice složitá nebo nemožná, čas a příležitost k pozorování může být omezena, velké riziko „going native“, proniknot do některých skupin může být nemožné (např. věk a rasa cílové skupiny), s rolí úplného participanta jsou spojeny závažné etické problémy – úlohou výzkumníka je rozumět, ne soudit, je povinen respektovat etická kritéria skupiny, kterou se rozhodl zkoumat i když jsou mimo hranice legality 

==Otevřené a skryté pozorování==
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody. 
'''Otevřené pozorování''' - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.<ref name="Reichel"></ref> 
'''Skryté pozorování''' - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.<ref name="Reichel"></ref> 
==Poznámka==
Zúčastněný výzkum se neomezuje pouze na pozorování, ale zahrnuje všechny techniky sběru kvalitativních informací, pokud jsou ovšem aplikovány v kontextu participace:<ref name="Disman"></ref>
*pozorování
*interview se zkoumanými osobami
*interview s informátory
*analýza osobních dokumentů
*sama participace, sebereflexe výzkumníka, jak tuto participaci prožíval
''Nestandardizovaný rozhovor'': interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán, tento plán nezahrnuje výčet otázek, jejich znění ani jejich pořadí 
''Osobní dokument'': respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, části života nebo jednotlivcova úvaha o určité události nebo problému, jde o takové materiály jako autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory zapsané doslovně
 

==Použitá literatura==
<references />

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T11:06:39Z

382463: /* Dělení pozorovatelů dle Dismana */

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová 
'''Klíčová slova:''' zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování

Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je především metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.

==Základní charakteristika==
'''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref> 
Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:<ref name="Hendl">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</ref>
*jev je málo prozkoumaný
*existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny
*jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu
4 základní kroky při zúčastněném pozorování:<ref name="Hendl"></ref>
#navázání kontaktu
#pozorování – ''popisné'' (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), ''fokusované'' (zaměření na relevantní procesy a problémy), ''selektivní'' (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz)
#záznam dat
#závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny

'''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref> 
Nezúčastněné pozorování minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Následuje často po zúčastněném pozorování, kdy se zjistilo, co se má přesně pozorovat. Obvykle bývá cíleněji zaměřeno na určité způsoby chování než ostatní metody kvalitativního výzkumu.<ref name="Hendl"></ref> 

==Dělení pozorovatelů dle Dismana==
Stupeň toho, jak se výzkumník ztotožní se studovaným prostředím může být různý:<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele''. dotisk 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.</ref> 
#úplný pozorovatel
#pozorovatel jako participant
#participant jako pozorovatel
#úplný participant
'''Úplný pozorovatel:''' pozorovetel spojen se zkoumanou skupinou pouze prostorově, jeho identita pozorovatele je skupině známa, může věnovat pozornost plně pozorování, jeho přítomnost může ovlivnit chování pozorovaných osob, stupeň ztotožnění je slabý, ovšem i pouhá znalost prostředí může zabránit některým omylům v interpretaci 
'''Pozorovatel jako participant:''' výzkumník se v sociální interakci se členy skupiny, ale nepředstírá, že je skutečným participantem (antropolog v domorodé vesnici, jeho totožnost zná jen náčelník) 
'''Participant jako pozorovatel:''' výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum (např. novinář na polární expedici), vynořuje se nové nebezpečí „go native" (státi se domorodcem) – ztratit nezbytný odstup objektivního vědeckého pozorovatele 
'''Úplný participant:''' výzkumník přijímá plně roli člena skupiny, kterou zkoumá, jeho role výzkumníka není ve skupině známa nikomu, realizace může být velice složitá nebo nemožná, čas a příležitost k pozorování může být omezena, velké riziko „going native“, proniknot do některých skupin může být nemožné (např. věk a rasa cílové skupiny), s rolí úplného participanta jsou spojeny závažné etické problémy – úlohou výzkumníka je rozumět, ne soudit, je povinen respektovat etická kritéria skupiny, kterou se rozhodl zkoumat i když jsou mimo hranice legality 

==Otevřené a skryté pozorování==
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody. 
'''Otevřené pozorování''' - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.<ref name="Reichel"></ref> 
'''Skryté pozorování''' - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.<ref name="Reichel"></ref> 
==Poznámka==
Zúčastněný výzkum se neomezuje pouze na pozorování, ale zahrnuje všechny techniky sběru kvalitativních informací, pokud jsou ovšem aplikovány v kontextu participace:<ref name="Disman"></ref>
*pozorování
*interview se zkoumanými osobami
*interview s informátory
*analýza osobních dokumentů
*sama participace, sebereflexe výzkumníka, jak tuto participaci prožíval
''Nestandardizovaný rozhovor'': interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán, tento plán nezahrnuje výčet otázek, jejich znění ani jejich pořadí 
''Osobní dokument'': respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, části života nebo jednotlivcova úvaha o určité události nebo problému, jde o takové materiály jako autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory zapsané doslovně
 

==Použitá literatura==
<references />

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T11:02:07Z

382463:

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová 
'''Klíčová slova:''' zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování

Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je především metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.

==Základní charakteristika==
'''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref> 
Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:<ref name="Hendl">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</ref>
*jev je málo prozkoumaný
*existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny
*jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu
4 základní kroky při zúčastněném pozorování:<ref name="Hendl"></ref>
#navázání kontaktu
#pozorování – ''popisné'' (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), ''fokusované'' (zaměření na relevantní procesy a problémy), ''selektivní'' (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz)
#záznam dat
#závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny

'''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref> 
Nezúčastněné pozorování minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Následuje často po zúčastněném pozorování, kdy se zjistilo, co se má přesně pozorovat. Obvykle bývá cíleněji zaměřeno na určité způsoby chování než ostatní metody kvalitativního výzkumu.<ref name="Hendl"></ref> 

==Dělení pozorovatelů dle Dismana==
Stupeň toho, jak se výzkumník ztotožní se studovaným prostředím může být různý:<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele''. dotisk 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.</ref> 
#úplný pozorovatel
#pozorovatel jako participant
#participant jako pozorovatel
#úplný participant
'''Úplný pozorovatel:''' pozorovetel spojen se zkoumanou skupinou pouze prostorově, jeho identita pozorovatele je skupině známa, může věnovat pozornost plně pozorování, jeho přítomnost může ovlivnit chování pozorovaných osob, stupeň ztotožnění je slabý, ovšem i pouhá znalost prostředí může zabránit některým omylům v interpretaci 
'''Pozorovatel jako participant:''' výzkumník se v sociální interakci se členy skupiny, ale nepředstírá, že je skutečným participantem (antropolog v domorodé vesnici, jeho totožnost zná jen náčelník) 
'''Participant jako pozorovatel:''' výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum (např. novinář na polární expedici), vynořuje se nové nebezpečí „go native - státi se domorodcem“ – ztratit nezbytný odstup objektivního vědeckého pozorovatele 
'''Úplný participant:''' výzkumník přijímá plně roli člena skupiny, kterou zkoumá, jeho role výzkumníka není ve skupině známa nikomu, realizace může být velice složitá nebo nemožná, čas a příležitost k pozorování může být omezena, velké riziko „going native“, proniknot do některých skupin může být nemožné (např. věk a rasa cílové skupiny), s rolí úplného participanta jsou spojeny závažné etické problémy – úlohou výzkumníka je rozumět, ne soudit, je povinen respektovat etická kritéria skupiny, kterou se rozhodl zkoumat i když jsou mimo hranice legality 
==Otevřené a skryté pozorování==
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody. 
'''Otevřené pozorování''' - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.<ref name="Reichel"></ref> 
'''Skryté pozorování''' - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.<ref name="Reichel"></ref> 
==Poznámka==
Zúčastněný výzkum se neomezuje pouze na pozorování, ale zahrnuje všechny techniky sběru kvalitativních informací, pokud jsou ovšem aplikovány v kontextu participace:<ref name="Disman"></ref>
*pozorování
*interview se zkoumanými osobami
*interview s informátory
*analýza osobních dokumentů
*sama participace, sebereflexe výzkumníka, jak tuto participaci prožíval
''Nestandardizovaný rozhovor'': interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán, tento plán nezahrnuje výčet otázek, jejich znění ani jejich pořadí 
''Osobní dokument'': respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, části života nebo jednotlivcova úvaha o určité události nebo problému, jde o takové materiály jako autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory zapsané doslovně
 

==Použitá literatura==
<references />

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T10:59:09Z

382463:

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová 
'''Klíčová slova:''' zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování

Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je především metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.

==Základní charakteristika==
'''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref> 
Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:<ref name="Hendl">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</ref>
*jev je málo prozkoumaný
*existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny
*jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu
4 základní kroky při zúčastněném pozorování:<ref name="Hendl"></ref>
#navázání kontaktu
#pozorování – ''popisné'' (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), ''fokusované'' (zaměření na relevantní procesy a problémy), ''selektivní'' (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz)
#záznam dat
#závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny

'''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref> 
Nezúčastněné pozorování minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Následuje často po zúčastněném pozorování, kdy se zjistilo, co se má přesně pozorovat. Obvykle bývá cíleněji zaměřeno na určité způsoby chování než ostatní metody kvalitativního výzkumu.<ref name="Hendl"></ref> 

==Dělení pozorovatelů dle Dismana==
Stupeň toho, jak se výzkumník ztotožní se studovaným prostředím může být různý:<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele''. dotisk 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.</ref> 
#úplný pozorovatel
#pozorovatel jako participant
#participant jako pozorovatel
#úplný participant
'''Úplný pozorovatel:''' pozorovetel spojen se zkoumanou skupinou pouze prostorově, jeho identita pozorovatele je skupině známa, může věnovat pozornost plně pozorování, jeho přítomnost může ovlivnit chování pozorovaných osob, stupeň ztotožnění je slabý, ovšem i pouhá znalost prostředí může zabránit některým omylům v interpretaci 
'''Pozorovatel jako participant:''' výzkumník se v sociální interakci se členy skupiny, ale nepředstírá, že je skutečným participantem (antropolog v domorodé vesnici, jeho totožnost zná jen náčelník) 
'''Participant jako pozorovatel:''' výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum (např. novinář na polární expedici), vynořuje se nové nebezpečí „go native - státi se domorodcem“ – ztratit nezbytný odstup objektivního vědeckého pozorovatele 
'''Úplný participant:''' výzkumník přijímá plně roli člena skupiny, kterou zkoumá, jeho role výzkumníka není ve skupině známa nikomu, realizace může být velice složitá nebo nemožná, čas a příležitost k pozorování může být omezena, velké riziko „going native“, proniknot do některých skupin může být nemožné (např. věk a rasa cílové skupiny), s rolí úplného participanta jsou spojeny závažné etické problémy – úlohou výzkumníka je rozumět, ne soudit, je povinen respektovat etická kritéria skupiny, kterou se rozhodl zkoumat i když jsou mimo hranice legality 
Zúčastněný výzkum se neomezuje pouze na pozorování, ale zahrnuje všechny techniky sběru kvalitativních informací, pokud jsou ovšem aplikovány v kontextu participace:<ref name="Disman"></ref>
*pozorování
*interview se zkoumanými osobami
*interview s informátory
*analýza osobních dokumentů
*sama participace, sebereflexe výzkumníka, jak tuto participaci prožíval
''Nestandardizovaný rozhovor'': interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán, tento plán nezahrnuje výčet otázek, jejich znění ani jejich pořadí 
''Osobní dokument'': respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, části života nebo jednotlivcova úvaha o určité události nebo problému, jde o takové materiály jako autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory zapsané doslovně
 
==Otevřené a skryté pozorování==
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody. 
'''Otevřené pozorování''' - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.<ref name="Reichel"></ref> 
'''Skryté pozorování''' - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.<ref name="Reichel"></ref> 

==Použitá literatura==
<references />

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T10:57:07Z

382463:

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová 
'''Klíčová slova:''' zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování

Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je především metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.

==Základní charakteristika==
'''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref> 
Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:<ref name="Hendl">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</ref>
*jev je málo prozkoumaný
*existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny
*jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu
4 základní kroky při zúčastněném pozorování:<ref name="Hendl"></ref>
#navázání kontaktu
#pozorování – ''popisné'' (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), ''fokusované'' (zaměření na relevantní procesy a problémy), ''selektivní'' (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz)
#záznam dat
#závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny

'''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref> 
Nezúčastněné pozorování minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Následuje často po zúčastněném pozorování, kdy se zjistilo, co se má přesně pozorovat. Obvykle bývá cíleněji zaměřeno na určité způsoby chování než ostatní metody kvalitativního výzkumu.<ref name="Hendl"></ref> 

==Třídění dle Dismana==
Stupeň toho, jak se výzkumník ztotožní se studovaným prostředím může být různý:<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele''. dotisk 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.</ref> 
#úplný pozorovatel
#pozorovatel jako participant
#participant jako pozorovatel
#úplný participant
'''Úplný pozorovatel:''' pozorovetel spojen se zkoumanou skupinou pouze prostorově, jeho identita pozorovatele je skupině známa, může věnovat pozornost plně pozorování, jeho přítomnost může ovlivnit chování pozorovaných osob, stupeň ztotožnění je slabý, ovšem i pouhá znalost prostředí může zabránit některým omylům v interpretaci 
'''Pozorovatel jako participant:''' výzkumník se v sociální interakci se členy skupiny, ale nepředstírá, že je skutečným participantem (antropolog v domorodé vesnici, jeho totožnost zná jen náčelník) 
'''Participant jako pozorovatel:''' výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum (např. novinář na polární expedici), vynořuje se nové nebezpečí „go native - státi se domorodcem“ – ztratit nezbytný odstup objektivního vědeckého pozorovatele 
'''Úplný participant:''' výzkumník přijímá plně roli člena skupiny, kterou zkoumá, jeho role výzkumníka není ve skupině známa nikomu, realizace může být velice složitá nebo nemožná, čas a příležitost k pozorování může být omezena, velké riziko „going native“, proniknot do některých skupin může být nemožné (např. věk a rasa cílové skupiny), s rolí úplného participanta jsou spojeny závažné etické problémy – úlohou výzkumníka je rozumět, ne soudit, je povinen respektovat etická kritéria skupiny, kterou se rozhodl zkoumat i když jsou mimo hranice legality 
Zúčastněný výzkum se neomezuje pouze na pozorování, ale zahrnuje všechny techniky sběru kvalitativních informací, pokud jsou ovšem aplikovány v kontextu participace:<ref name="Disman"></ref>
*pozorování
*interview se zkoumanými osobami
*interview s informátory
*analýza osobních dokumentů
*sama participace, sebereflexe výzkumníka, jak tuto participaci prožíval
''Nestandardizovaný rozhovor'': interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán, tento plán nezahrnuje výčet otázek, jejich znění ani jejich pořadí 
''Osobní dokument'': respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, části života nebo jednotlivcova úvaha o určité události nebo problému, jde o takové materiály jako autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory zapsané doslovně
 
==Další třídění==
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody. 
'''Otevřené pozorování''' - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.<ref name="Reichel"></ref> 
'''Skryté pozorování''' - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.<ref name="Reichel"></ref> 

==Použitá literatura==
<references />

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T10:53:37Z

382463:

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová 
'''Klíčová slova:''' zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování

Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je především metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.

'''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref> 
Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:<ref name="Hendl">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</ref>
*jev je málo prozkoumaný
*existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny
*jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu
4 základní kroky při zúčastněném pozorování:<ref name="Hendl"></ref>
#navázání kontaktu
#pozorování – ''popisné'' (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), ''fokusované'' (zaměření na relevantní procesy a problémy), ''selektivní'' (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz)
#záznam dat
#závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny

'''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref> 
Nezúčastněné pozorování minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Následuje často po zúčastněném pozorování, kdy se zjistilo, co se má přesně pozorovat. Obvykle bývá cíleněji zaměřeno na určité způsoby chování než ostatní metody kvalitativního výzkumu.<ref name="Hendl"></ref> 
Stupeň toho, jak se výzkumník ztotožní se studovaným prostředím může být různý:<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele''. dotisk 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.</ref> 
#úplný pozorovatel
#pozorovatel jako participant
#participant jako pozorovatel
#úplný participant
'''Úplný pozorovatel:''' pozorovetel spojen se zkoumanou skupinou pouze prostorově, jeho identita pozorovatele je skupině známa, může věnovat pozornost plně pozorování, jeho přítomnost může ovlivnit chování pozorovaných osob, stupeň ztotožnění je slabý, ovšem i pouhá znalost prostředí může zabránit některým omylům v interpretaci 
'''Pozorovatel jako participant:''' výzkumník se v sociální interakci se členy skupiny, ale nepředstírá, že je skutečným participantem (antropolog v domorodé vesnici, jeho totožnost zná jen náčelník) 
'''Participant jako pozorovatel:''' výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum (např. novinář na polární expedici), vynořuje se nové nebezpečí „go native - státi se domorodcem“ – ztratit nezbytný odstup objektivního vědeckého pozorovatele 
'''Úplný participant:''' výzkumník přijímá plně roli člena skupiny, kterou zkoumá, jeho role výzkumníka není ve skupině známa nikomu, realizace může být velice složitá nebo nemožná, čas a příležitost k pozorování může být omezena, velké riziko „going native“, proniknot do některých skupin může být nemožné (např. věk a rasa cílové skupiny), s rolí úplného participanta jsou spojeny závažné etické problémy – úlohou výzkumníka je rozumět, ne soudit, je povinen respektovat etická kritéria skupiny, kterou se rozhodl zkoumat i když jsou mimo hranice legality 
Zúčastněný výzkum se neomezuje pouze na pozorování, ale zahrnuje všechny techniky sběru kvalitativních informací, pokud jsou ovšem aplikovány v kontextu participace:<ref name="Disman"></ref>
*pozorování
*interview se zkoumanými osobami
*interview s informátory
*analýza osobních dokumentů
*sama participace, sebereflexe výzkumníka, jak tuto participaci prožíval
''Nestandardizovaný rozhovor'': interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán, tento plán nezahrnuje výčet otázek, jejich znění ani jejich pořadí 
''Osobní dokument'': respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, části života nebo jednotlivcova úvaha o určité události nebo problému, jde o takové materiály jako autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory zapsané doslovně
 
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody. 
'''Otevřené pozorování''' - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.<ref name="Reichel"></ref> 
'''Skryté pozorování''' - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.<ref name="Reichel"></ref> 

'''Použitá literatura'''
<references />

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T10:52:23Z

382463:

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová 
'''Klíčová slova:''' zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování

Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je především metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.

'''Zúčastněné pozorování''' (vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.<ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref> 
Zúčastněné pozorování se využívá v etnografickém výzkumu nebo případových studiích, které se soustřeďují na hloubkový popis a analýzu nějakého jevu. Je zvláště vhodné, jestliže:<ref name="Hendl">HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2.</ref>
*jev je málo prozkoumaný
*existují velké rozdíly mezi pohledy členů a nečlenů sledované skupiny
*jev není přístupný pohledu osob mezi skupinu
4 základní kroky při zúčastněném pozorování:<ref name="Hendl"></ref>
#navázání kontaktu
#pozorování – ''popisné'' (podrobný popis prostředí, lidí a událostí), ''fokusované'' (zaměření na relevantní procesy a problémy), ''selektivní'' (na konci, další příklady a doklady pro typy chování a procesů nalezené v druhé fázi, verifikace hypotéz)
#záznam dat
#závěr pozorování – opuštění zkoumané skupiny

'''Nezúčastněné pozorování''' (vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.<ref name="Reichel"></ref> 
Nezúčastněné pozorování minimalizuje interakci s pozorovanými subjekty a snaží se získat záznam chování jedince nebo jedinců ve skupině. Následuje často po zúčastněném pozorování, kdy se zjistilo, co se má přesně pozorovat. Obvykle bývá cíleněji zaměřeno na určité způsoby chování než ostatní metody kvalitativního výzkumu.<ref name="Hendl"></ref> 
Stupeň toho, jak se výzkumník ztotožní se studovaným prostředím může být různý:<ref name="Disman">DISMAN, Miroslav. ''Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele''. dotisk 3. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.</ref> 
#úplný pozorovatel
#pozorovatel jako participant
#participant jako pozorovatel
#úplný participant
'''Úplný pozorovatel:''' pozorovetel spojen se zkoumanou skupinou pouze prostorově, jeho identita pozorovatele je skupině známa, může věnovat pozornost plně pozorování, jeho přítomnost může ovlivnit chování pozorovaných osob, stupeň ztotožnění je slabý, ovšem i pouhá znalost prostředí může zabránit některým omylům v interpretaci 
'''Pozorovatel jako participant:''' výzkumník se v sociální interakci se členy skupiny, ale nepředstírá, že je skutečným participantem (antropolog v domorodé vesnici, jeho totožnost zná jen náčelník) 
'''Participant jako pozorovatel:''' výzkumník plně participuje na životě skupiny, ale nezatajuje, že také dělá výzkum (např. novinář na polární expedici), vynořuje se nové nebezpečí „go native - státi se domorodcem“ – ztratit nezbytný odstup objektivního vědeckého pozorovatele 
'''Úplný participant:''' výzkumník přijímá plně roli člena skupiny, kterou zkoumá, jeho role výzkumníka není ve skupině známa nikomu, realizace může být velice složitá nebo nemožná, čas a příležitost k pozorování může být omezena, velké riziko „going native“, proniknot do některých skupin může být nemožné (např. věk a rasa cílové skupiny), s rolí úplného participanta jsou spojeny závažné etické problémy – úlohou výzkumníka je rozumět, ne soudit, je povinen respektovat etická kritéria skupiny, kterou se rozhodl zkoumat i když jsou mimo hranice legality 
Zúčastněný výzkum se neomezuje pouze na pozorování, ale zahrnuje všechny techniky sběru kvalitativních informací, pokud jsou ovšem aplikovány v kontextu participace:
*pozorování
*interview se zkoumanými osobami
*interview s informátory
*analýza osobních dokumentů
*sama participace, sebereflexe výzkumníka, jak tuto participaci prožíval
''Nestandardizovaný rozhovor'': interakce mezi tazatelem a respondentem, pro kterou má tazatel jen velice obecný plán, tento plán nezahrnuje výčet otázek, jejich znění ani jejich pořadí 
''Osobní dokument'': respondentova osobní popisná výpověď o vlastním životě, části života nebo jednotlivcova úvaha o určité události nebo problému, jde o takové materiály jako autobiografie, deníky, dopisy a dlouhé nestandardizované rozhovory zapsané doslovně
 
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody. 
'''Otevřené pozorování''' - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.<ref name="Reichel"></ref> 
'''Skryté pozorování''' - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.<ref name="Reichel"></ref> 

'''Použitá literatura'''
<references />

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T10:43:41Z

382463:

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T10:42:37Z

382463:

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T10:38:27Z

382463:

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T10:33:51Z

382463:

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T10:31:48Z

382463:

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T10:25:37Z

382463:

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T10:23:51Z

382463:

'''Autor:''' Michaela Weissbergerová
'''Klíčová slova:''' zúčastněný výzkum, nezúčastněný výzkum, pozorování

Zúčastněný nebo nezúčastněný výzkum se využívá především v kvalitativním výzkumu. Metoda, u které můžeme toto rozdělění použít, je především metoda pozorování, proto bude tato problematika vysvětlována na ní.

'''Zúčastněné pozorování'''(vnitřní, participantní) - pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny a stává se jedním z jejích členů. Podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách. Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované formy výzkumu. Častěji se tedy vyskytuje u kvalitativních výzkumů.
'''Nezúčastněné pozorování'''(vnější, neparticipantní) - pozorovatel zůstává mimo sledovanou skupinu. Toto pozorování je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.
Další třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si jsou vědomy, že jsou pozorovány. Každá z variant má své výhody i nevýhody.
'''Otevřené pozorování''' - osobám známo, že jsou pozorovány. Nevýhodou je možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.
'''Skryté pozorování''' - osobám není známo, že jsou pozorovány. Výhoda ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším problémem však je, kdy, nebo zda vůbec, je možné někoho tajně pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.

Zúčastněný a nezúčastněný výzkum

2011-12-20T10:09:21Z

382463: Založena nová stránka: Pokud pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny, stává se jedním z jejích členů, podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách apod...

Pokud pozorovatel vstupuje mezi pozorované osoby, do jejich skupiny, stává se jedním z jejích členů, podílí se na skupinovém životě, na jejích aktivitách apod. hovoří se o pozorování zúčastněném (vnitřní,participantní). Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání takové skupiny a doprovázeno dalšími technikami, především nestandardizovanými rozhovory. Účastnit se života skupiny a přijmout v ní sociální roli není pochopitelně vždy možné. Je-li to možné, zůstává tu stále značný problém se záznamem. Tím spíše s jeho kompatibilitou. Kombinace zúčastněnosti a standardizace tak není příliš reálná. Proto se zúčastněná forma užívá spíše u nestandardizované varianty a častěji se tedy aplikuje v kvalitativních výzkumech.
Pozorování nezúčastněné (vnější, neparticipantní) kdy pozorovatel zůstává mino sledovanou skupinu je použitelné v obou případech. Může mít nestandardizovanou variantu, ale i striktní standardizaci, která umožňuje více pozorovatelů a též využití v kvantitativním výzkumu.
Poslední třídění rozlišuje situaci pozorovaných osob podle toho, zda si mají být vědomy, že jsou pozorovány, či nikoliv. Každá z variant má své výhody i nevýhody.
U otevřeného pozorování, kdy je osobám známo, že jsou pozorovány, je nevýhodou možnost výrazného zkreslení plynoucí z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace apod. Drobným pozitivem je tu šance provádět si průběžně nějaký záznam. Je zde možná standardizace i nestandardizace.
Skryté pozorování, kdy osobám není známo, že jsou pozorovány, má výhodu ničím nerušené přirozenosti, ale nevýhodou je nebezpečí prozrazení. To může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat výzkum. Podstatnějším, přímo klíčovým, je problém, kdy, nebo zda vůbec, je možné tajně někoho pozorovat. S tím je spojena i řada etických otázek.

KSS - úkol 2011

2011-11-04T15:39:43Z

382463: /* Autoři */

Do sekcí Témata nebo Ostatní zapište zvolený název své bibliografie a svoje jméno, do sekce Autoři připišt svoje jméno.

Jméno a časovou známku připíšete jednoduše tak, že do textu vložíte 4 znaky ~ (tilda) za sebou. Po uložení se automaticky převedou na jméno vašeho wiki účtu a aktuální čas.

Příklad:

* Novák, Arne - [[Uživatel:Kadlec|Kadlec]] 4. 11. 2011, 09:49 (CET)

==Témata==
* King Stephen - [[Uživatel:TrissRc|Mentlíková]] 4. 11. 2011, 12:29 (CET)

==Autoři==
Následující autoři jsou vybráni z ČNB tak, aby měli kolem 40 vydaných knih.

* adamec jiří
* anděra miloš
* andrýsek dalibor
* antalovská daniela
* aubrecht karel
* bartes františek
* benedikt martin
* binterová zdeňka
* birgus vladimír
* čapka františek [[Uživatel:Bellu|Bělejová]] 4. 11. 2011, 14:51 (CET)
* čech františek ringo - [[Uživatel:Acrev|Acrev]] 4. 11. 2011, 14:27 (CET)
* čech lubomír
* česák jiří
* čornej petr - [[Uživatel:Frelin|Zdeněk Hruška]] 4. 11. 2011, 12:55 (CET)
* coufalová jana
* dachovský karel
* dudák vladislav
* durdík tomáš - [[Uživatel:382463|382463]] 4. 11. 2011, 16:39 (CET)
* durek zdeněk
* dušek milan
* dusík bohumil
* dvořák otomar
* dvořák petr
* fialová eva
* frýbort pavel [[Uživatel:Szaszka|Szászová]] 4. 11. 2011, 11:13 (CET)
* gryc jan
* hák jaroslav
* harabiš tomáš
* hodrová daniela
* hron pavel
* jančík františek
* janšta josef
* janžura petr
* juránek arnošt
* kárová věra
* keller jan
* klenovský jaroslav
* kohák erazim
* kohoutek rudolf
* komenda stanislav
* král robert
* kratochvíl miloš
* kraus ivan - [[Uživatel:Svobodová V.|Svobodová V.]] 4. 11. 2011, 12:27 (CET)

* kubík vladimír
* kubů naděžda
* kuras benjamin - [[Uživatel:Daniela|Králová]] 4. 11. 2011, 11:12 (CET)
* kvasničková danuše
* kyjovský františek
* lánská dagmar
* lenartová eva - [[Uživatel:Nika|Chromá]] 4. 11. 2011, 14:29 (CET)
* lockerová jiřina
* martin pavel
* mayer miroslav
* mezník ivan
* mikešová jana
* minařík květoslav
* moníková libuše
* monyová simona - [[Uživatel:Machosi|Osičková]] 4. 11. 2011, 11:09 (CET)
* náplava zdeněk
* navrátil pavel
* navrátilová jana - [[Uživatel:Macik|Sochorová]] 4. 11. 2011, 13:33 (CET)
* netopil ivo
* novák ivo
* nováková iva
* nový antonín
* obůrková eva
* ouředník patrik
* pawlowská halina - [[Uživatel:Mikka|Mikka]] 4. 11. 2011, 11:03 (CET)
* pelc vladimír- [[Uživatel:Blanka Svobodová|Blanka Svobodová]] 4. 11. 2011, 12:50 (CET)
* petr ivo
* pliska karel
* pospíšilová zuzana
* praško ján [[Uživatel:382631| Kateřina Kopecká]] 4. 11. 2011, 11:10 (CET)
* procházková lenka - [[Uživatel:Luciegorecka|Luciegorecka]] 4. 11. 2011, 11:01 (CET)
* raček jiří
* šálek petr
* seifertová lucie
* sejkot roman
* simajchl ladislav
* sís petr - [[Uživatel:382413|382413]] 4. 11. 2011, 11:15 (CET)
* stano tono
* stiburek luboš
* stínil luděk
* svěrák zdeněk - [[Uživatel:Granger|Denisa Šnédarová]] 4. 11. 2011, 11:07 (CET)
* trnková klára - [[Uživatel:BeatlimDee|Sylva Šimůnková]] 4. 11. 2011, 12:43 (CET)
* ulrych ivan
* valenta milan
* virius miroslav
* vodňanský jan - [[Uživatel:Kadaníková|Kadaníková]] 4. 11. 2011, 14:47 (CET)
* vokoun jaroslav ignatius
* wagnerová magdalena
* wernisch ivan - [[Uživatel:Šteinigerová|Šteinigerová]] 4. 11. 2011, 16:30 (CET)
* winklerová dana

==Ostatní==

Henriette D. Avram

2011-05-16T13:00:41Z

382463: /* Význam pro informační vědu a knihovnictví */

'''Henriette Davidson Avramová''' (7. října 1919, New York – 22. dubna 2006, Miami) byla americká programátorka a systémová analytička. Ačkoli nikdy nevystudovala knihovnictví, patří mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto oboru a sehrála klíčovou roli v jeho přeměně v informační vědu. Je známá pro své působení v Kongresové knihovně a vytvoření formátu MARC (Machine-Readable Cataloging). MARC je komunikační formát pro bibliografická data, který umožnil převod bibliografických záznamů do strojově čitelné podoby a vytvoření elektronické formy knihovních katalogů. To mělo za následek automatizaci řady knihovnických procesů a také položení základu pro meziknihovní výpůjční služby. 

== Mládí ==
Henriette Regina Davidsonová se narodila 7. října 1919 na Manhattanu v New Yorku. Její matka pracovala jako reportérka pro Philadelphia Ledger, otec byl distributorem součástek k hodinkám. Nejprve se chtěla stát lékařkou, ve 30. letech tento obor dva roky studovala na Hunter College. Jejím snem bylo nalezení léku na rakovinu, na niž řada jejích příbuzných zemřela. Z finančních důvodů však školu nedokončila. Později vystudovala matematiku na Univerzitě George Washingtona. 
V roce 1941 se ve svých 21 letech provdala za Herberta Mois Avrama, člena námořnictva Spojených států. Avramovi měli tři děti: Marcie, Lloyda a Jaye. Celá rodina žila do roku 1951 v New Yorku. Když Herbert Avram získal zaměstnání v Národní bezpečnostní agentuře (National Security Agency - NSA), přestěhovali se nejprve do Arlingtonu ve Virginii, později do Silver Springs. 

== Začátky kariéry ==
V roce 1952 začala v NSA pracovat také Henriette, a to navzdory faktu, že předchozích 11 let strávila v domácnosti péčí o rodinu a že v té době neměla pro tuto profesi odpovídající vyšší vzdělání. Naučila se zde programátorskému řemeslu a byla členkou malé skupiny programátorů píšících programy pro IBM 701. Setrvala v tomto zaměstnání až do roku 1959. 
Roku 1960 přešla do soukromého sektoru, nejprve jako systémová analytička a programátorka do Americké výzkumné kanceláře (American Research Bureau). V roce 1962 pak přijala zaměstnání ve firmě Datatrol Corporation, jedné z prvních softwarových firem. I zde pracovala jako programátorka a systémová analytička. Kromě toho tu byla také pověřena vybudováním knihovny počítačové vědy. Při plnění tohoto úkolu se poprvé setkala s knihovnickou profesí a Kongresovou knihovnou. 

== Kariéra v Kongresové knihovně ==
1965 - nastoupila do Kongresové knihovny jako systémová analytička do Kanceláře informačních systémů (Office of the Information Systems Specialist); navrhla MARC - formát pro standardizovaný strojem čitelný katalog 

1966 - oficiální začátek pilotního projektu MARC, první distribuce pásky 

1967 - jmenována na pozici asistentky koordinátora informačních systémů (Assistant Coordinator of Information Systems)- zde měla na starosti řízení pilotního projektu MARC, distribučních služeb pro MARC a pilotního projektu RECON 

1968 - pilotní projekt, do kterého bylo zapojeno 16 institucí napříč Spojenými státy, končí 

1969 - zúčastnila se Mezinárodního setkání katalogizačních expertů pořádaného Mezinárodní federací knihovnických asociací (International Federation of Library Associations – IFLA) - cílem tohoto setkání bylo vytvoření standardu pro bibliografický popis monografií; výsledkem byl Mezinárodní standard pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBD), který stanovuje pořadí popisných elementů a užívání předepsané interpunkce; byl představen roku 1974 

1970 - jmenována vedoucí Kanceláře pro vývoj MARCu (MARC Development Office); vydány formáty MARCu pro filmy, mapy a periodika 

1971 - MARC struktura se stává standardem ANSI (Z39.2-971) 

1972 - pilotní projekt RECON 

1973 - MARC formát pro rukopisy, MARC struktura se stává standardem ISO (ISO 2709-1973 (E)) 

1975 - MARC formát pro rozpracované materiály 

1976 - jmenována ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office) - jejím úkolem bylo zajišťovat spolupráci s různými národními i mezinárodními organizacemi, které se zabývaly sdílením bibliografických údajů a standardizací; vydán MARC formát pro hudbu 

1980 - jmenována ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování (Director for Processing Systems, Networks and Automation Planning), které bylo součástí Oddělení zpracovatelských služeb (Processing Services Department), stala se odpovědnou za udržování kvality a včasnosti v oblasti výroby a distribuce bibliografických produktů a služeb 

1983 - jmenována Asistentkou knihovníka pro zpracovatelské služby (Assistant Librarian for Processing Services) - v této funkci řídila personál čítající více jak 1000 lidí, který měl na starosti např. akvizice, katalogizaci, zahraniční operace, rozvoj sítí nebo automatické plánování 

1989 - jmenována Přidruženou knihovnicí pro služby spojené s fondy (Associate Librarian for Collections Services) - počet zaměstnanců pracujících pod jejím vedením se zvýšil na více než 1700, v této pozici Avramová setrvala až do svého odchodu do důchodu v roce 1992 

Avramová byla také předsedkyní Pracovní skupiny IFLA pro popis obsahu (IFLA Working Group on Content Designators). V této funkci se podílela na vytvoření formátu UNIMARC – mezinárodní verze MARCu. UNIMARC odstranil neshody mezi jednotlivými národními verzemi MARCu v přiřazování indikátorů obsahu informacím ve strojově čitelném záznamu. Formát UNIMARC byl představen v roce 1977. 
Rovněž byla zapojena do vytváření Národního programu koordinované katalogizace (National Coordinated Cataloging Program - NCCP) a projektu Linked Systems, který umožnil propojení databází na různých počítačových systémech. 

== MARC ==
Slovo MARC je akronymem pro spojení Machine-Readable Cataloging, což v překladu znamená strojově čitelná katalogizace. Jedná se o komunikační formát pro bibliografická data. Umožnil např. sdílenou katalogizaci, elektronickou výměnu bibliografických záznamů a elektronický přístup k nim (je základem pro OPAC – Online Public Access Catalog = veřejně dostupný online katalog určený uživatelům knihovny), jednodušší spolupráci knihoven a sdílení jejich metadat. 
Kongresová knihovna začala uvažovat o použití automatizovaných technik pro své interní operace v pozdních 50. letech. Požádala proto Radu pro zdroje knihovny (Council on Library Resources – CLR) o grant na výzkum proveditelnosti zavedení těchto automatizovaných technik. Výsledná zpráva doporučovala, aby byla sestavena pracovní skupina, jejímž úkolem by bylo navrhnout a realizovat postupy nezbytné pro automatizaci katalogizace, indexování a vyhledávání dokumentů. V čele této skupiny stanula právě Henriette Avramová. Bylo také zkoumáno, jaké metody konverze katalogizačních záznamů do strojově čitelné formy budou nejlepší pro účel tisku bibliografických záznamů z počítače. 
Strojově čitelné záznamy měly obsahovat všechny údaje zapisované na papírové katalogizační lístky plus další informace, které by umožnily vytvoření víceúčelového záznamu. Bylo žádoucí, aby bylo dosaženo co nejširší shody o tom, jaké prvky by měly být do záznamu zahrnuty. Vytvoření návrhu strojově čitelného bibliografického záznamu ze strany Kongresové knihovny bylo jedním z nejlepších způsobů, jak dosáhnout standardizace. Plánování pilotního projektu začalo v lednu 1966. Cílem pilotního projektu bylo především otestovat užitečnost centrální konverze katalogizačních záznamů do strojem čitelné podoby a jejich distribuce mezi knihovnami. 
Pilotní projekt MARC byl oficiálně zahájen v únoru 1966. Zúčastnilo se ho 16 federálních, státních a univerzitních knihoven. Kongresová knihovna si stanovila úkol do osmi měsíců dokončit návrhy postupů a počítačových programů potřebných pro uvedení formátu MARC I do provozu. První magnetická páska se strojově čitelnými záznamy byla participantům zaslána v říjnu 1966. Ukončení pilotního projektu bylo původně plánováno na červen 1967, toto datum se ovšem ukázalo jako nereálné, proto byl projekt prodloužen do června 1968. Do této doby Kongresová knihovna rozeslala přibližně 50 000 strojově čitelných záznamů pro knihy napsané v angličtině. 
Pilotní projekt MARC přinesl několik důležitých výsledků, které ovlivnily design revidované verze formátu MARC. Na základě zkušeností byl formát MARC I upraven, jeho nová verze dostala název MARC II, nebo také USMARC. Tento formát se skládá ze tří složek:
# struktura - vychází z mezinárodních komunikačních standardů (ANSI Z39.2, ISO 2709);
# popis obsahu – používá se k identifikaci či dodatečné charakterizaci datových prvků (tagy, indikátory, kódy podpolí);
# samotný obsah (jméno autora, titul apod.).
Dalšími výsledky pilotního projektu bylo rozšíření znakové sady a spuštění Distribuční služby pro MARC (MARC Distribution Service). 
Kongresová knihovna začala MARC používat v roce 1970. Formát strojově čitelného záznamu byl navržen nejdříve pro bibliografické údaje monografií. V roce 1970 byl uveden MARC formát pro časopisy a mapy, 1971 pro filmy a 1973 pro rukopisy. Roku 1975 pak následoval MARC formát pro rozpracované materiály a 1976 pro hudbu.
Distribuční služba pro MARC byla spuštěna v roce 1969, a to pro knihy psané v angličtině. Distribuční cyklus byl týdenní a každá páska obsahovala přibližně 1000 záznamů. Distribuce záznamů pro filmy začala v roce 1972, pro časopisy, mapy a knihy ve francouzštině v roce 1973. 
V současnosti se používá především verze MARC 21. Jedná se o revizi původního formátu pro potřeby 21. století a kombinaci formátů MARC používaných v USA a v Kanadě (USMARC a CAN/MARC). Je lépe mezinárodně přístupný a umožňuje uživatelům s rozdílným softwarovým vybavením komunikovat a vyměňovat si data. 

=== MARC a standardizace ===
Knihovny si uvědomovaly důležitost standardizace dlouho před tím, než na scénu vstoupil formát MARC. Tento systém ale ukázal, že automatizace a strojové zpracování dat k efektivnímu fungování vyžaduje ještě vyšší míru standardizace a důslednější dodržování standardů, než na jaké byly dosud knihovny zvyklé. 
Sama Avramová už od počátku projektu chtěla, aby se formát MARC stal standardem. Za tímto účelem spolupracovala s několika významnými institucemi, např. s Asociací amerických knihoven (American Library Association – ALA), Mezinárodní federací knihovnických asociací IFLA, Americkým normalizačním institutem (American National Standards Institute - ANSI) či Mezinárodní organizací pro normalizaci (International Organization for Standardization - ISO). V průběhu pilotního projektu MARC vyjádřila Britská národní bibliografie (British National Bibliography – BNB) zájem o spuštění britské verze pilotního projektu. To byl jeden z prvních impulsů pro snahu učinit z formátu MARC mezinárodní standard pro výměnu bibliografických dat. 
Zaměstnanci BNB spolupracovali s Henriette Avramovou a jejími kolegy na vývoji formátu MARC II tak, aby vyhovoval oběma institucím. Obě organizace rozpoznaly význam dohody o tom, co má být považováno za standard. Navrhovaný formát MARC II předložila Kongresová knihovna spolu s Britskou národní bibliografií v roce 1969 Americkému normalizačnímu institutu a jeho ekvivalent, formát Britského normalizačního institutu (British Standards Institute - BSI) Mezinárodní organizaci pro normalizaci. Struktura formátu se stala ANSI standardem (standard pro USA) v roce 1971 a v roce 1973 pak mezinárodní ISO normou (ISO 2709). 

== Projekt RECON ==
Po spuštění Distribuční služby pro MARC začaly knihovny ve Spojených státech uvažovat o zpětné konverzi svých stávajících katalogů do strojově čitelné podoby. Takto nekoordinovaná konverze katalogizačních záznamů by ovšem měla za následek časté duplicity, různou kvalitu záznamů či nekompatibilitu databází, což by ve výsledku bylo velmi nákladné a při slučování databází by to znamenalo nutnost rozsáhlých oprav. Protože i Kongresová knihovna měla zájem o retrospektivní konverzi svých katalogů, rozhodla se prozkoumat proveditelnost centralizované konverze katalogizačních záznamů a jejich následné distribuce ostatním knihovnám. To bylo cílem pilotního projektu RECON (REtrospective CONversion) vedeného Henriette Avramovou. 
Ještě před započetím samotného RECON pilotního projektu byly ve Studii proveditelnosti zkoumány např. náklady na realizaci projektu, stanovení priorit pro proces konverze nebo jaký hardware a software bude potřeba pro konverzi v tak velkém měřítku. Dospělo se mimo jiné k těmto závěrům:
* zpětná přeměna národní bibliografické databáze do strojově čitelné podoby vyžaduje použití stejných standardů, jaké existují pro přeměnu aktuálních záznamů;
* nejvyšší priorita by v tomto procesu měla být přidělena takovým záznamům, které jsou užitečné pro co největší počet knihoven;
* kvůli šetření nákladů by měla tento projekt řídit Kongresová knihovna. 
Pilotní projekt RECON byl zahájen v srpnu 1969 a pokračoval až do srpna roku 1971. Přibližně 58 000 záznamů bylo během něj zpětně převedeno do strojově čitelné podoby. Byly také testovány techniky stanovené ve Studii proveditelnosti a analyzovány problémy spojené s konverzí záznamů pořízených podle jiných katalogizačních standardů nebo vedených v jiném než anglickém jazyce. Především ale byly během tohoto pilotního projektu vyvíjeny postupy a programy umožňující automatické rozpoznávání formátu, které by počítači dovolilo automaticky identifikovat a přiřazovat tagy, indikátory a kódy podpolí strojově čitelným záznamům. 
Pilotní projekt znovu ukázal důležitost koordinace činností v procesu retrospektivní konverze. Bohužel také prokázal, že přeměna katalogizačních záznamů v tak velkém měřítku vyžaduje mnohem více finančních i lidských zdrojů, než kolik může Kongresová knihovna zajistit. Projekt RECON tedy nikdy nebyl uskutečněn a retrospektivní konverze dat neprobíhala jako celostátní koordinované úsilí. Tento fakt považovala sama Avramová za největší neúspěch ve své kariéře a největší promarněnou příležitost v oblasti knihovnictví. 

== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==
Způsobila revoluci v systému knihovnického katalogu, který převedla z tradiční lístkové podoby do automatického, strojem čitelného formátu. To pomohlo rozšířit meziknihovní výpůjční programy v celé zemi. Lidé mohli sedět doma u počítače a jediným kliknutím se dostat do automatického katalogu knihovny kdekoli na světě. 
Její způsob kódování a uspořádání dat pro přenos na velké vzdálenosti pomohl připravit půdu pro rozvoj Internetu. 

== Odchod do důchodu ==
Po odchodu do důchodu v roce 1992 se Avramová spolu s manželem odstěhovala do Marylandu v Kalifornii. Zde působila na St. Mary’s College, kde pomáhala s organizováním přednášek pracovníků Kongresové knihovny. Manžel Herbert Avram, za něhož byla provdána 64 let, zemřel 15. ledna 2006. Po jeho smrti se Henriette přestěhovala na Floridu. Zde 22. dubna 2006 zemřela na rakovinu – pouze tři měsíce po svém manželovi. Bylo jí 86 let. 

Avram byla drobná žena plná energie. Úspěchů dosáhla i díky své houževnatosti, nikdy se nevzdávala. Byla pověstná svým newyorským přízvukem, kterého se nikdy nezbavila. 

== Získaná ocenění ==
• 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci 
• 1974 - získala Federal Women´s Award 
• 1977 - přijímá čestný titul doktora věd od Southern Illinois University v Edwardsville 
• 1981 - Melvil Dawey Award 
• 1987 - zvolena čestným členem IFLA 
• 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví 
• 1990 - John Humphry/Forest Press Award 
• 1989 - Executive Excellence Award for Distinguished Executive Service 
• 1997 - čestné členství v ALA 

== Literatura ==
1. RATHER, Lucia J.; WIGGINS, Beacher. Henriette D. Avram : Close-up on the career of a towering figure in library automation and bibliographic control. American Libraries [online]. 1989-10-01, 20, 9, [cit. 2011-05-05]. s. 855-858. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=8911270188>]. ISSN 00029769. 

2. Henriette D. Avram Honored. ALCTS Newsletter Online [online]. 2006-06-01, 17, 3, [cit. 2011-05-05]. s. 1-1. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=22329840>]. ISSN 1523018X. 

3. EHRLICHOVÁ, Klára. Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 4 [cit. 05.05.2011]. Dostupný na World Wide Web: [<http://www.ikaros.cz/node/4041>]. URN-NBN:cz-ik4041. ISSN 1212-5075. 

4. NEWS IN BRIEF. American Libraries [online]. 1991-07-01, 22, 7, [cit. 2011-05-05]. s. 616-617. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=12695948>]. ISSN 00029769. 

5. FOX, Margalit. Henriette Avram : revolutionized library catalogs. San Francisco chronicle [online]. May 4, 2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupný z WWW: [<http://www.sfgate.com/cgi-bin/article.cgi?f=/c/a/2006/05/04/BAG5HIKG5B1.DTL&hw=marc&sn=001&sc=1000>]. 

6. SCHUDEL, Matt. Henriette Avram : "Mother of MARC". Library of Congress information bulletin [online]. Květen 2006, 5, [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: [<http://www.loc.gov/loc/lcib/0605/avram.html>].

Henriette D. Avram

2011-05-16T12:59:58Z

382463:

'''Henriette Davidson Avramová''' (7. října 1919, New York – 22. dubna 2006, Miami) byla americká programátorka a systémová analytička. Ačkoli nikdy nevystudovala knihovnictví, patří mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto oboru a sehrála klíčovou roli v jeho přeměně v informační vědu. Je známá pro své působení v Kongresové knihovně a vytvoření formátu MARC (Machine-Readable Cataloging). MARC je komunikační formát pro bibliografická data, který umožnil převod bibliografických záznamů do strojově čitelné podoby a vytvoření elektronické formy knihovních katalogů. To mělo za následek automatizaci řady knihovnických procesů a také položení základu pro meziknihovní výpůjční služby. 

== Mládí ==
Henriette Regina Davidsonová se narodila 7. října 1919 na Manhattanu v New Yorku. Její matka pracovala jako reportérka pro Philadelphia Ledger, otec byl distributorem součástek k hodinkám. Nejprve se chtěla stát lékařkou, ve 30. letech tento obor dva roky studovala na Hunter College. Jejím snem bylo nalezení léku na rakovinu, na niž řada jejích příbuzných zemřela. Z finančních důvodů však školu nedokončila. Později vystudovala matematiku na Univerzitě George Washingtona. 
V roce 1941 se ve svých 21 letech provdala za Herberta Mois Avrama, člena námořnictva Spojených států. Avramovi měli tři děti: Marcie, Lloyda a Jaye. Celá rodina žila do roku 1951 v New Yorku. Když Herbert Avram získal zaměstnání v Národní bezpečnostní agentuře (National Security Agency - NSA), přestěhovali se nejprve do Arlingtonu ve Virginii, později do Silver Springs. 

== Začátky kariéry ==
V roce 1952 začala v NSA pracovat také Henriette, a to navzdory faktu, že předchozích 11 let strávila v domácnosti péčí o rodinu a že v té době neměla pro tuto profesi odpovídající vyšší vzdělání. Naučila se zde programátorskému řemeslu a byla členkou malé skupiny programátorů píšících programy pro IBM 701. Setrvala v tomto zaměstnání až do roku 1959. 
Roku 1960 přešla do soukromého sektoru, nejprve jako systémová analytička a programátorka do Americké výzkumné kanceláře (American Research Bureau). V roce 1962 pak přijala zaměstnání ve firmě Datatrol Corporation, jedné z prvních softwarových firem. I zde pracovala jako programátorka a systémová analytička. Kromě toho tu byla také pověřena vybudováním knihovny počítačové vědy. Při plnění tohoto úkolu se poprvé setkala s knihovnickou profesí a Kongresovou knihovnou. 

== Kariéra v Kongresové knihovně ==
1965 - nastoupila do Kongresové knihovny jako systémová analytička do Kanceláře informačních systémů (Office of the Information Systems Specialist); navrhla MARC - formát pro standardizovaný strojem čitelný katalog 

1966 - oficiální začátek pilotního projektu MARC, první distribuce pásky 

1967 - jmenována na pozici asistentky koordinátora informačních systémů (Assistant Coordinator of Information Systems)- zde měla na starosti řízení pilotního projektu MARC, distribučních služeb pro MARC a pilotního projektu RECON 

1968 - pilotní projekt, do kterého bylo zapojeno 16 institucí napříč Spojenými státy, končí 

1969 - zúčastnila se Mezinárodního setkání katalogizačních expertů pořádaného Mezinárodní federací knihovnických asociací (International Federation of Library Associations – IFLA) - cílem tohoto setkání bylo vytvoření standardu pro bibliografický popis monografií; výsledkem byl Mezinárodní standard pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBD), který stanovuje pořadí popisných elementů a užívání předepsané interpunkce; byl představen roku 1974 

1970 - jmenována vedoucí Kanceláře pro vývoj MARCu (MARC Development Office); vydány formáty MARCu pro filmy, mapy a periodika 

1971 - MARC struktura se stává standardem ANSI (Z39.2-971) 

1972 - pilotní projekt RECON 

1973 - MARC formát pro rukopisy, MARC struktura se stává standardem ISO (ISO 2709-1973 (E)) 

1975 - MARC formát pro rozpracované materiály 

1976 - jmenována ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office) - jejím úkolem bylo zajišťovat spolupráci s různými národními i mezinárodními organizacemi, které se zabývaly sdílením bibliografických údajů a standardizací; vydán MARC formát pro hudbu 

1980 - jmenována ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování (Director for Processing Systems, Networks and Automation Planning), které bylo součástí Oddělení zpracovatelských služeb (Processing Services Department), stala se odpovědnou za udržování kvality a včasnosti v oblasti výroby a distribuce bibliografických produktů a služeb 

1983 - jmenována Asistentkou knihovníka pro zpracovatelské služby (Assistant Librarian for Processing Services) - v této funkci řídila personál čítající více jak 1000 lidí, který měl na starosti např. akvizice, katalogizaci, zahraniční operace, rozvoj sítí nebo automatické plánování 

1989 - jmenována Přidruženou knihovnicí pro služby spojené s fondy (Associate Librarian for Collections Services) - počet zaměstnanců pracujících pod jejím vedením se zvýšil na více než 1700, v této pozici Avramová setrvala až do svého odchodu do důchodu v roce 1992 

Avramová byla také předsedkyní Pracovní skupiny IFLA pro popis obsahu (IFLA Working Group on Content Designators). V této funkci se podílela na vytvoření formátu UNIMARC – mezinárodní verze MARCu. UNIMARC odstranil neshody mezi jednotlivými národními verzemi MARCu v přiřazování indikátorů obsahu informacím ve strojově čitelném záznamu. Formát UNIMARC byl představen v roce 1977. 
Rovněž byla zapojena do vytváření Národního programu koordinované katalogizace (National Coordinated Cataloging Program - NCCP) a projektu Linked Systems, který umožnil propojení databází na různých počítačových systémech. 

== MARC ==
Slovo MARC je akronymem pro spojení Machine-Readable Cataloging, což v překladu znamená strojově čitelná katalogizace. Jedná se o komunikační formát pro bibliografická data. Umožnil např. sdílenou katalogizaci, elektronickou výměnu bibliografických záznamů a elektronický přístup k nim (je základem pro OPAC – Online Public Access Catalog = veřejně dostupný online katalog určený uživatelům knihovny), jednodušší spolupráci knihoven a sdílení jejich metadat. 
Kongresová knihovna začala uvažovat o použití automatizovaných technik pro své interní operace v pozdních 50. letech. Požádala proto Radu pro zdroje knihovny (Council on Library Resources – CLR) o grant na výzkum proveditelnosti zavedení těchto automatizovaných technik. Výsledná zpráva doporučovala, aby byla sestavena pracovní skupina, jejímž úkolem by bylo navrhnout a realizovat postupy nezbytné pro automatizaci katalogizace, indexování a vyhledávání dokumentů. V čele této skupiny stanula právě Henriette Avramová. Bylo také zkoumáno, jaké metody konverze katalogizačních záznamů do strojově čitelné formy budou nejlepší pro účel tisku bibliografických záznamů z počítače. 
Strojově čitelné záznamy měly obsahovat všechny údaje zapisované na papírové katalogizační lístky plus další informace, které by umožnily vytvoření víceúčelového záznamu. Bylo žádoucí, aby bylo dosaženo co nejširší shody o tom, jaké prvky by měly být do záznamu zahrnuty. Vytvoření návrhu strojově čitelného bibliografického záznamu ze strany Kongresové knihovny bylo jedním z nejlepších způsobů, jak dosáhnout standardizace. Plánování pilotního projektu začalo v lednu 1966. Cílem pilotního projektu bylo především otestovat užitečnost centrální konverze katalogizačních záznamů do strojem čitelné podoby a jejich distribuce mezi knihovnami. 
Pilotní projekt MARC byl oficiálně zahájen v únoru 1966. Zúčastnilo se ho 16 federálních, státních a univerzitních knihoven. Kongresová knihovna si stanovila úkol do osmi měsíců dokončit návrhy postupů a počítačových programů potřebných pro uvedení formátu MARC I do provozu. První magnetická páska se strojově čitelnými záznamy byla participantům zaslána v říjnu 1966. Ukončení pilotního projektu bylo původně plánováno na červen 1967, toto datum se ovšem ukázalo jako nereálné, proto byl projekt prodloužen do června 1968. Do této doby Kongresová knihovna rozeslala přibližně 50 000 strojově čitelných záznamů pro knihy napsané v angličtině. 
Pilotní projekt MARC přinesl několik důležitých výsledků, které ovlivnily design revidované verze formátu MARC. Na základě zkušeností byl formát MARC I upraven, jeho nová verze dostala název MARC II, nebo také USMARC. Tento formát se skládá ze tří složek:
# struktura - vychází z mezinárodních komunikačních standardů (ANSI Z39.2, ISO 2709);
# popis obsahu – používá se k identifikaci či dodatečné charakterizaci datových prvků (tagy, indikátory, kódy podpolí);
# samotný obsah (jméno autora, titul apod.).
Dalšími výsledky pilotního projektu bylo rozšíření znakové sady a spuštění Distribuční služby pro MARC (MARC Distribution Service). 
Kongresová knihovna začala MARC používat v roce 1970. Formát strojově čitelného záznamu byl navržen nejdříve pro bibliografické údaje monografií. V roce 1970 byl uveden MARC formát pro časopisy a mapy, 1971 pro filmy a 1973 pro rukopisy. Roku 1975 pak následoval MARC formát pro rozpracované materiály a 1976 pro hudbu.
Distribuční služba pro MARC byla spuštěna v roce 1969, a to pro knihy psané v angličtině. Distribuční cyklus byl týdenní a každá páska obsahovala přibližně 1000 záznamů. Distribuce záznamů pro filmy začala v roce 1972, pro časopisy, mapy a knihy ve francouzštině v roce 1973. 
V současnosti se používá především verze MARC 21. Jedná se o revizi původního formátu pro potřeby 21. století a kombinaci formátů MARC používaných v USA a v Kanadě (USMARC a CAN/MARC). Je lépe mezinárodně přístupný a umožňuje uživatelům s rozdílným softwarovým vybavením komunikovat a vyměňovat si data. 

=== MARC a standardizace ===
Knihovny si uvědomovaly důležitost standardizace dlouho před tím, než na scénu vstoupil formát MARC. Tento systém ale ukázal, že automatizace a strojové zpracování dat k efektivnímu fungování vyžaduje ještě vyšší míru standardizace a důslednější dodržování standardů, než na jaké byly dosud knihovny zvyklé. 
Sama Avramová už od počátku projektu chtěla, aby se formát MARC stal standardem. Za tímto účelem spolupracovala s několika významnými institucemi, např. s Asociací amerických knihoven (American Library Association – ALA), Mezinárodní federací knihovnických asociací IFLA, Americkým normalizačním institutem (American National Standards Institute - ANSI) či Mezinárodní organizací pro normalizaci (International Organization for Standardization - ISO). V průběhu pilotního projektu MARC vyjádřila Britská národní bibliografie (British National Bibliography – BNB) zájem o spuštění britské verze pilotního projektu. To byl jeden z prvních impulsů pro snahu učinit z formátu MARC mezinárodní standard pro výměnu bibliografických dat. 
Zaměstnanci BNB spolupracovali s Henriette Avramovou a jejími kolegy na vývoji formátu MARC II tak, aby vyhovoval oběma institucím. Obě organizace rozpoznaly význam dohody o tom, co má být považováno za standard. Navrhovaný formát MARC II předložila Kongresová knihovna spolu s Britskou národní bibliografií v roce 1969 Americkému normalizačnímu institutu a jeho ekvivalent, formát Britského normalizačního institutu (British Standards Institute - BSI) Mezinárodní organizaci pro normalizaci. Struktura formátu se stala ANSI standardem (standard pro USA) v roce 1971 a v roce 1973 pak mezinárodní ISO normou (ISO 2709). 

== Projekt RECON ==
Po spuštění Distribuční služby pro MARC začaly knihovny ve Spojených státech uvažovat o zpětné konverzi svých stávajících katalogů do strojově čitelné podoby. Takto nekoordinovaná konverze katalogizačních záznamů by ovšem měla za následek časté duplicity, různou kvalitu záznamů či nekompatibilitu databází, což by ve výsledku bylo velmi nákladné a při slučování databází by to znamenalo nutnost rozsáhlých oprav. Protože i Kongresová knihovna měla zájem o retrospektivní konverzi svých katalogů, rozhodla se prozkoumat proveditelnost centralizované konverze katalogizačních záznamů a jejich následné distribuce ostatním knihovnám. To bylo cílem pilotního projektu RECON (REtrospective CONversion) vedeného Henriette Avramovou. 
Ještě před započetím samotného RECON pilotního projektu byly ve Studii proveditelnosti zkoumány např. náklady na realizaci projektu, stanovení priorit pro proces konverze nebo jaký hardware a software bude potřeba pro konverzi v tak velkém měřítku. Dospělo se mimo jiné k těmto závěrům:
* zpětná přeměna národní bibliografické databáze do strojově čitelné podoby vyžaduje použití stejných standardů, jaké existují pro přeměnu aktuálních záznamů;
* nejvyšší priorita by v tomto procesu měla být přidělena takovým záznamům, které jsou užitečné pro co největší počet knihoven;
* kvůli šetření nákladů by měla tento projekt řídit Kongresová knihovna. 
Pilotní projekt RECON byl zahájen v srpnu 1969 a pokračoval až do srpna roku 1971. Přibližně 58 000 záznamů bylo během něj zpětně převedeno do strojově čitelné podoby. Byly také testovány techniky stanovené ve Studii proveditelnosti a analyzovány problémy spojené s konverzí záznamů pořízených podle jiných katalogizačních standardů nebo vedených v jiném než anglickém jazyce. Především ale byly během tohoto pilotního projektu vyvíjeny postupy a programy umožňující automatické rozpoznávání formátu, které by počítači dovolilo automaticky identifikovat a přiřazovat tagy, indikátory a kódy podpolí strojově čitelným záznamům. 
Pilotní projekt znovu ukázal důležitost koordinace činností v procesu retrospektivní konverze. Bohužel také prokázal, že přeměna katalogizačních záznamů v tak velkém měřítku vyžaduje mnohem více finančních i lidských zdrojů, než kolik může Kongresová knihovna zajistit. Projekt RECON tedy nikdy nebyl uskutečněn a retrospektivní konverze dat neprobíhala jako celostátní koordinované úsilí. Tento fakt považovala sama Avramová za největší neúspěch ve své kariéře a největší promarněnou příležitost v oblasti knihovnictví. 

== Význam pro informační vědu a knihovnictví ==
Způsobila revoluci v systému knihovnického katalogu, který převedla z tradiční lístkové podoby do automatického, strojem čitelného formátu. 
To pomohlo rozšířit meziknihovní výpůjční programy v celé zemi. Lidé mohli sedět doma u počítače a jediným kliknutím se dostat do automatického katalogu knihovny kdekoli na světě. 
Její způsob kódování a uspořádání dat pro přenos na velké vzdálenosti pomohl připravit půdu pro rozvoj Internetu. 

== Odchod do důchodu ==
Po odchodu do důchodu v roce 1992 se Avramová spolu s manželem odstěhovala do Marylandu v Kalifornii. Zde působila na St. Mary’s College, kde pomáhala s organizováním přednášek pracovníků Kongresové knihovny. Manžel Herbert Avram, za něhož byla provdána 64 let, zemřel 15. ledna 2006. Po jeho smrti se Henriette přestěhovala na Floridu. Zde 22. dubna 2006 zemřela na rakovinu – pouze tři měsíce po svém manželovi. Bylo jí 86 let. 

Avram byla drobná žena plná energie. Úspěchů dosáhla i díky své houževnatosti, nikdy se nevzdávala. Byla pověstná svým newyorským přízvukem, kterého se nikdy nezbavila. 

== Získaná ocenění ==
• 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci 
• 1974 - získala Federal Women´s Award 
• 1977 - přijímá čestný titul doktora věd od Southern Illinois University v Edwardsville 
• 1981 - Melvil Dawey Award 
• 1987 - zvolena čestným členem IFLA 
• 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví 
• 1990 - John Humphry/Forest Press Award 
• 1989 - Executive Excellence Award for Distinguished Executive Service 
• 1997 - čestné členství v ALA 

== Literatura ==
1. RATHER, Lucia J.; WIGGINS, Beacher. Henriette D. Avram : Close-up on the career of a towering figure in library automation and bibliographic control. American Libraries [online]. 1989-10-01, 20, 9, [cit. 2011-05-05]. s. 855-858. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=8911270188>]. ISSN 00029769. 

2. Henriette D. Avram Honored. ALCTS Newsletter Online [online]. 2006-06-01, 17, 3, [cit. 2011-05-05]. s. 1-1. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=22329840>]. ISSN 1523018X. 

3. EHRLICHOVÁ, Klára. Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 4 [cit. 05.05.2011]. Dostupný na World Wide Web: [<http://www.ikaros.cz/node/4041>]. URN-NBN:cz-ik4041. ISSN 1212-5075. 

4. NEWS IN BRIEF. American Libraries [online]. 1991-07-01, 22, 7, [cit. 2011-05-05]. s. 616-617. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=12695948>]. ISSN 00029769. 

5. FOX, Margalit. Henriette Avram : revolutionized library catalogs. San Francisco chronicle [online]. May 4, 2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupný z WWW: [<http://www.sfgate.com/cgi-bin/article.cgi?f=/c/a/2006/05/04/BAG5HIKG5B1.DTL&hw=marc&sn=001&sc=1000>]. 

6. SCHUDEL, Matt. Henriette Avram : "Mother of MARC". Library of Congress information bulletin [online]. Květen 2006, 5, [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: [<http://www.loc.gov/loc/lcib/0605/avram.html>].

Henriette D. Avram

2011-05-16T12:45:15Z

382463: /* Kariéra v Kongresové knihovně */

'''Henriette Davidson Avramová''' (7. října 1919, New York – 22. dubna 2006, Miami) byla americká programátorka a systémová analytička. Ačkoli nikdy nevystudovala knihovnictví, patří mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto oboru a sehrála klíčovou roli v jeho přeměně v informační vědu. Je známá pro své působení v Kongresové knihovně a vytvoření formátu MARC (Machine-Readable Cataloging). MARC je komunikační formát pro bibliografická data, který umožnil převod bibliografických záznamů do strojově čitelné podoby a vytvoření elektronické formy knihovních katalogů. To mělo za následek automatizaci řady knihovnických procesů a také položení základu pro meziknihovní výpůjční služby. 

== Mládí ==
Henriette Regina Davidsonová se narodila 7. října 1919 na Manhattanu v New Yorku. Její matka pracovala jako reportérka pro Philadelphia Ledger, otec byl distributorem součástek k hodinkám. Nejprve se chtěla stát lékařkou, ve 30. letech tento obor dva roky studovala na Hunter College. Jejím snem bylo nalezení léku na rakovinu, na niž řada jejích příbuzných zemřela. Z finančních důvodů však školu nedokončila. Později vystudovala matematiku na Univerzitě George Washingtona. 
V roce 1941 se ve svých 21 letech provdala za Herberta Mois Avrama, člena námořnictva Spojených států. Avramovi měli tři děti: Marcie, Lloyda a Jaye. Celá rodina žila do roku 1951 v New Yorku. Když Herbert Avram získal zaměstnání v Národní bezpečnostní agentuře (National Security Agency - NSA), přestěhovali se nejprve do Arlingtonu ve Virginii, později do Silver Springs. 

== Začátky kariéry ==
V roce 1952 začala v NSA pracovat také Henriette, a to navzdory faktu, že předchozích 11 let strávila v domácnosti péčí o rodinu a že v té době neměla pro tuto profesi odpovídající vyšší vzdělání. Naučila se zde programátorskému řemeslu a byla členkou malé skupiny programátorů píšících programy pro IBM 701. Setrvala v tomto zaměstnání až do roku 1959. 
Roku 1960 přešla do soukromého sektoru, nejprve jako systémová analytička a programátorka do Americké výzkumné kanceláře (American Research Bureau). V roce 1962 pak přijala zaměstnání ve firmě Datatrol Corporation, jedné z prvních softwarových firem. I zde pracovala jako programátorka a systémová analytička. Kromě toho tu byla také pověřena vybudováním knihovny počítačové vědy. Při plnění tohoto úkolu se poprvé setkala s knihovnickou profesí a Kongresovou knihovnou. 

== Kariéra v Kongresové knihovně ==
1965 - nastoupila do Kongresové knihovny jako systémová analytička do Kanceláře informačních systémů (Office of the Information Systems Specialist); navrhla MARC - formát pro standardizovaný strojem čitelný katalog 

1966 - oficiální začátek pilotního projektu MARC, první distribuce pásky 

1967 - jmenována na pozici asistentky koordinátora informačních systémů (Assistant Coordinator of Information Systems)- zde měla na starosti řízení pilotního projektu MARC, distribučních služeb pro MARC a pilotního projektu RECON 

1968 - pilotní projekt, do kterého bylo zapojeno 16 institucí napříč Spojenými státy, končí 

1969 - zúčastnila se Mezinárodního setkání katalogizačních expertů pořádaného Mezinárodní federací knihovnických asociací (International Federation of Library Associations – IFLA) - cílem tohoto setkání bylo vytvoření standardu pro bibliografický popis monografií; výsledkem byl Mezinárodní standard pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBD), který stanovuje pořadí popisných elementů a užívání předepsané interpunkce; byl představen roku 1974 

1970 - jmenována vedoucí Kanceláře pro vývoj MARCu (MARC Development Office); vydány formáty MARCu pro filmy, mapy a periodika 

1971 - MARC struktura se stává standardem ANSI (Z39.2-971) 

1972 - pilotní projekt RECON 

1973 - MARC formát pro rukopisy, MARC struktura se stává standardem ISO (ISO 2709-1973 (E)) 

1975 - MARC formát pro rozpracované materiály 

1976 - jmenována ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office) - jejím úkolem bylo zajišťovat spolupráci s různými národními i mezinárodními organizacemi, které se zabývaly sdílením bibliografických údajů a standardizací; vydán MARC formát pro hudbu 

1980 - jmenována ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování (Director for Processing Systems, Networks and Automation Planning), které bylo součástí Oddělení zpracovatelských služeb (Processing Services Department), stala se odpovědnou za udržování kvality a včasnosti v oblasti výroby a distribuce bibliografických produktů a služeb 

1983 - jmenována Asistentkou knihovníka pro zpracovatelské služby (Assistant Librarian for Processing Services) - v této funkci řídila personál čítající více jak 1000 lidí, který měl na starosti např. akvizice, katalogizaci, zahraniční operace, rozvoj sítí nebo automatické plánování 

1989 - jmenována Přidruženou knihovnicí pro služby spojené s fondy (Associate Librarian for Collections Services) - počet zaměstnanců pracujících pod jejím vedením se zvýšil na více než 1700, v této pozici Avramová setrvala až do svého odchodu do důchodu v roce 1992 

Avramová byla také předsedkyní Pracovní skupiny IFLA pro popis obsahu (IFLA Working Group on Content Designators). V této funkci se podílela na vytvoření formátu UNIMARC – mezinárodní verze MARCu. UNIMARC odstranil neshody mezi jednotlivými národními verzemi MARCu v přiřazování indikátorů obsahu informacím ve strojově čitelném záznamu. Formát UNIMARC byl představen v roce 1977. 
Rovněž byla zapojena do vytváření Národního programu koordinované katalogizace (National Coordinated Cataloging Program - NCCP) a projektu Linked Systems, který umožnil propojení databází na různých počítačových systémech. 

== MARC ==
Slovo MARC je akronymem pro spojení Machine-Readable Cataloging, což v překladu znamená strojově čitelná katalogizace. Jedná se o komunikační formát pro bibliografická data. Umožnil např. sdílenou katalogizaci, elektronickou výměnu bibliografických záznamů a elektronický přístup k nim (je základem pro OPAC – Online Public Access Catalog = veřejně dostupný online katalog určený uživatelům knihovny), jednodušší spolupráci knihoven a sdílení jejich metadat. 
Kongresová knihovna začala uvažovat o použití automatizovaných technik pro své interní operace v pozdních 50. letech. Požádala proto Radu pro zdroje knihovny (Council on Library Resources – CLR) o grant na výzkum proveditelnosti zavedení těchto automatizovaných technik. Výsledná zpráva doporučovala, aby byla sestavena pracovní skupina, jejímž úkolem by bylo navrhnout a realizovat postupy nezbytné pro automatizaci katalogizace, indexování a vyhledávání dokumentů. V čele této skupiny stanula právě Henriette Avramová. Bylo také zkoumáno, jaké metody konverze katalogizačních záznamů do strojově čitelné formy budou nejlepší pro účel tisku bibliografických záznamů z počítače. 
Strojově čitelné záznamy měly obsahovat všechny údaje zapisované na papírové katalogizační lístky plus další informace, které by umožnily vytvoření víceúčelového záznamu. Bylo žádoucí, aby bylo dosaženo co nejširší shody o tom, jaké prvky by měly být do záznamu zahrnuty. Vytvoření návrhu strojově čitelného bibliografického záznamu ze strany Kongresové knihovny bylo jedním z nejlepších způsobů, jak dosáhnout standardizace. Plánování pilotního projektu začalo v lednu 1966. Cílem pilotního projektu bylo především otestovat užitečnost centrální konverze katalogizačních záznamů do strojem čitelné podoby a jejich distribuce mezi knihovnami. 
Pilotní projekt MARC byl oficiálně zahájen v únoru 1966. Zúčastnilo se ho 16 federálních, státních a univerzitních knihoven. Kongresová knihovna si stanovila úkol do osmi měsíců dokončit návrhy postupů a počítačových programů potřebných pro uvedení formátu MARC I do provozu. První magnetická páska se strojově čitelnými záznamy byla participantům zaslána v říjnu 1966. Ukončení pilotního projektu bylo původně plánováno na červen 1967, toto datum se ovšem ukázalo jako nereálné, proto byl projekt prodloužen do června 1968. Do této doby Kongresová knihovna rozeslala přibližně 50 000 strojově čitelných záznamů pro knihy napsané v angličtině. 
Pilotní projekt MARC přinesl několik důležitých výsledků, které ovlivnily design revidované verze formátu MARC. Na základě zkušeností byl formát MARC I upraven, jeho nová verze dostala název MARC II, nebo také USMARC. Tento formát se skládá ze tří složek:
# struktura - vychází z mezinárodních komunikačních standardů (ANSI Z39.2, ISO 2709);
# popis obsahu – používá se k identifikaci či dodatečné charakterizaci datových prvků (tagy, indikátory, kódy podpolí);
# samotný obsah (jméno autora, titul apod.).
Dalšími výsledky pilotního projektu bylo rozšíření znakové sady a spuštění Distribuční služby pro MARC (MARC Distribution Service). 
Kongresová knihovna začala MARC používat v roce 1970. Formát strojově čitelného záznamu byl navržen nejdříve pro bibliografické údaje monografií. V roce 1970 byl uveden MARC formát pro časopisy a mapy, 1971 pro filmy a 1973 pro rukopisy. Roku 1975 pak následoval MARC formát pro rozpracované materiály a 1976 pro hudbu.
Distribuční služba pro MARC byla spuštěna v roce 1969, a to pro knihy psané v angličtině. Distribuční cyklus byl týdenní a každá páska obsahovala přibližně 1000 záznamů. Distribuce záznamů pro filmy začala v roce 1972, pro časopisy, mapy a knihy ve francouzštině v roce 1973. 
V současnosti se používá především verze MARC 21. Jedná se o revizi původního formátu pro potřeby 21. století a kombinaci formátů MARC používaných v USA a v Kanadě (USMARC a CAN/MARC). Je lépe mezinárodně přístupný a umožňuje uživatelům s rozdílným softwarovým vybavením komunikovat a vyměňovat si data. 

=== MARC a standardizace ===
Knihovny si uvědomovaly důležitost standardizace dlouho před tím, než na scénu vstoupil formát MARC. Tento systém ale ukázal, že automatizace a strojové zpracování dat k efektivnímu fungování vyžaduje ještě vyšší míru standardizace a důslednější dodržování standardů, než na jaké byly dosud knihovny zvyklé. 
Sama Avramová už od počátku projektu chtěla, aby se formát MARC stal standardem. Za tímto účelem spolupracovala s několika významnými institucemi, např. s Asociací amerických knihoven (American Library Association – ALA), Mezinárodní federací knihovnických asociací IFLA, Americkým normalizačním institutem (American National Standards Institute - ANSI) či Mezinárodní organizací pro normalizaci (International Organization for Standardization - ISO). V průběhu pilotního projektu MARC vyjádřila Britská národní bibliografie (British National Bibliography – BNB) zájem o spuštění britské verze pilotního projektu. To byl jeden z prvních impulsů pro snahu učinit z formátu MARC mezinárodní standard pro výměnu bibliografických dat. 
Zaměstnanci BNB spolupracovali s Henriette Avramovou a jejími kolegy na vývoji formátu MARC II tak, aby vyhovoval oběma institucím. Obě organizace rozpoznaly význam dohody o tom, co má být považováno za standard. Navrhovaný formát MARC II předložila Kongresová knihovna spolu s Britskou národní bibliografií v roce 1969 Americkému normalizačnímu institutu a jeho ekvivalent, formát Britského normalizačního institutu (British Standards Institute - BSI) Mezinárodní organizaci pro normalizaci. Struktura formátu se stala ANSI standardem (standard pro USA) v roce 1971 a v roce 1973 pak mezinárodní ISO normou (ISO 2709). 

== Projekt RECON ==
Po spuštění Distribuční služby pro MARC začaly knihovny ve Spojených státech uvažovat o zpětné konverzi svých stávajících katalogů do strojově čitelné podoby. Takto nekoordinovaná konverze katalogizačních záznamů by ovšem měla za následek časté duplicity, různou kvalitu záznamů či nekompatibilitu databází, což by ve výsledku bylo velmi nákladné a při slučování databází by to znamenalo nutnost rozsáhlých oprav. Protože i Kongresová knihovna měla zájem o retrospektivní konverzi svých katalogů, rozhodla se prozkoumat proveditelnost centralizované konverze katalogizačních záznamů a jejich následné distribuce ostatním knihovnám. To bylo cílem pilotního projektu RECON (REtrospective CONversion) vedeného Henriette Avramovou. 
Ještě před započetím samotného RECON pilotního projektu byly ve Studii proveditelnosti zkoumány např. náklady na realizaci projektu, stanovení priorit pro proces konverze nebo jaký hardware a software bude potřeba pro konverzi v tak velkém měřítku. Dospělo se mimo jiné k těmto závěrům:
* zpětná přeměna národní bibliografické databáze do strojově čitelné podoby vyžaduje použití stejných standardů, jaké existují pro přeměnu aktuálních záznamů;
* nejvyšší priorita by v tomto procesu měla být přidělena takovým záznamům, které jsou užitečné pro co největší počet knihoven;
* kvůli šetření nákladů by měla tento projekt řídit Kongresová knihovna. 
Pilotní projekt RECON byl zahájen v srpnu 1969 a pokračoval až do srpna roku 1971. Přibližně 58 000 záznamů bylo během něj zpětně převedeno do strojově čitelné podoby. Byly také testovány techniky stanovené ve Studii proveditelnosti a analyzovány problémy spojené s konverzí záznamů pořízených podle jiných katalogizačních standardů nebo vedených v jiném než anglickém jazyce. Především ale byly během tohoto pilotního projektu vyvíjeny postupy a programy umožňující automatické rozpoznávání formátu, které by počítači dovolilo automaticky identifikovat a přiřazovat tagy, indikátory a kódy podpolí strojově čitelným záznamům. 
Pilotní projekt znovu ukázal důležitost koordinace činností v procesu retrospektivní konverze. Bohužel také prokázal, že přeměna katalogizačních záznamů v tak velkém měřítku vyžaduje mnohem více finančních i lidských zdrojů, než kolik může Kongresová knihovna zajistit. Projekt RECON tedy nikdy nebyl uskutečněn a retrospektivní konverze dat neprobíhala jako celostátní koordinované úsilí. Tento fakt považovala sama Avramová za největší neúspěch ve své kariéře a největší promarněnou příležitost v oblasti knihovnictví. 

== Odchod do důchodu ==
Po odchodu do důchodu v roce 1992 se Avramová spolu s manželem odstěhovala do Marylandu v Kalifornii. Zde působila na St. Mary’s College, kde pomáhala s organizováním přednášek pracovníků Kongresové knihovny. Manžel Herbert Avram, za něhož byla provdána 64 let, zemřel 15. ledna 2006. Po jeho smrti se Henriette přestěhovala na Floridu. Zde 22. dubna 2006 zemřela na rakovinu – pouze tři měsíce po svém manželovi. Bylo jí 86 let. 

Avram byla drobná žena plná energie. Úspěchů dosáhla i díky své houževnatosti, nikdy se nevzdávala. Byla pověstná svým newyorským přízvukem, kterého se nikdy nezbavila. 

== Získaná ocenění ==
• 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci 
• 1974 - získala Federal Women´s Award 
• 1977 - přijímá čestný titul doktora věd od Southern Illinois University v Edwardsville 
• 1981 - Melvil Dawey Award 
• 1987 - zvolena čestným členem IFLA 
• 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví 
• 1990 - John Humphry/Forest Press Award 
• 1989 - Executive Excellence Award for Distinguished Executive Service 
• 1997 - čestné členství v ALA 

== Literatura ==
1. RATHER, Lucia J.; WIGGINS, Beacher. Henriette D. Avram : Close-up on the career of a towering figure in library automation and bibliographic control. American Libraries [online]. 1989-10-01, 20, 9, [cit. 2011-05-05]. s. 855-858. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=8911270188>]. ISSN 00029769. 

2. Henriette D. Avram Honored. ALCTS Newsletter Online [online]. 2006-06-01, 17, 3, [cit. 2011-05-05]. s. 1-1. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=22329840>]. ISSN 1523018X. 

3. EHRLICHOVÁ, Klára. Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 4 [cit. 05.05.2011]. Dostupný na World Wide Web: [<http://www.ikaros.cz/node/4041>]. URN-NBN:cz-ik4041. ISSN 1212-5075. 

4. NEWS IN BRIEF. American Libraries [online]. 1991-07-01, 22, 7, [cit. 2011-05-05]. s. 616-617. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=12695948>]. ISSN 00029769. 

5. FOX, Margalit. Henriette Avram : revolutionized library catalogs. San Francisco chronicle [online]. May 4, 2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupný z WWW: [<http://www.sfgate.com/cgi-bin/article.cgi?f=/c/a/2006/05/04/BAG5HIKG5B1.DTL&hw=marc&sn=001&sc=1000>]. 

6. SCHUDEL, Matt. Henriette Avram : "Mother of MARC". Library of Congress information bulletin [online]. Květen 2006, 5, [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: [<http://www.loc.gov/loc/lcib/0605/avram.html>].

Henriette D. Avram

2011-05-16T12:43:11Z

382463: /* Kariéra v Kongresové knihovně */

'''Henriette Davidson Avramová''' (7. října 1919, New York – 22. dubna 2006, Miami) byla americká programátorka a systémová analytička. Ačkoli nikdy nevystudovala knihovnictví, patří mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto oboru a sehrála klíčovou roli v jeho přeměně v informační vědu. Je známá pro své působení v Kongresové knihovně a vytvoření formátu MARC (Machine-Readable Cataloging). MARC je komunikační formát pro bibliografická data, který umožnil převod bibliografických záznamů do strojově čitelné podoby a vytvoření elektronické formy knihovních katalogů. To mělo za následek automatizaci řady knihovnických procesů a také položení základu pro meziknihovní výpůjční služby. 

== Mládí ==
Henriette Regina Davidsonová se narodila 7. října 1919 na Manhattanu v New Yorku. Její matka pracovala jako reportérka pro Philadelphia Ledger, otec byl distributorem součástek k hodinkám. Nejprve se chtěla stát lékařkou, ve 30. letech tento obor dva roky studovala na Hunter College. Jejím snem bylo nalezení léku na rakovinu, na niž řada jejích příbuzných zemřela. Z finančních důvodů však školu nedokončila. Později vystudovala matematiku na Univerzitě George Washingtona. 
V roce 1941 se ve svých 21 letech provdala za Herberta Mois Avrama, člena námořnictva Spojených států. Avramovi měli tři děti: Marcie, Lloyda a Jaye. Celá rodina žila do roku 1951 v New Yorku. Když Herbert Avram získal zaměstnání v Národní bezpečnostní agentuře (National Security Agency - NSA), přestěhovali se nejprve do Arlingtonu ve Virginii, později do Silver Springs. 

== Začátky kariéry ==
V roce 1952 začala v NSA pracovat také Henriette, a to navzdory faktu, že předchozích 11 let strávila v domácnosti péčí o rodinu a že v té době neměla pro tuto profesi odpovídající vyšší vzdělání. Naučila se zde programátorskému řemeslu a byla členkou malé skupiny programátorů píšících programy pro IBM 701. Setrvala v tomto zaměstnání až do roku 1959. 
Roku 1960 přešla do soukromého sektoru, nejprve jako systémová analytička a programátorka do Americké výzkumné kanceláře (American Research Bureau). V roce 1962 pak přijala zaměstnání ve firmě Datatrol Corporation, jedné z prvních softwarových firem. I zde pracovala jako programátorka a systémová analytička. Kromě toho tu byla také pověřena vybudováním knihovny počítačové vědy. Při plnění tohoto úkolu se poprvé setkala s knihovnickou profesí a Kongresovou knihovnou. 

== Kariéra v Kongresové knihovně ==
1965 - nastoupila do Kongresové knihovny jako systémová analytička do Kanceláře informačních systémů (Office of the Information Systems Specialist); navrhla MARC - formát pro standardizovaný strojem čitelný katalog 

1966 - oficiální začátek pilotního projektu MARC, první distribuce pásky 

1967 - jmenována na pozici asistentky koordinátora informačních systémů (Assistant Coordinator of Information Systems)- zde měla na starosti řízení pilotního projektu MARC, distribučních služeb pro MARC a pilotního projektu RECON 

1968 - pilotní projekt, do kterého bylo zapojeno 16 institucí napříč Spojenými státy, končí 

1969 - zúčastnila se Mezinárodního setkání katalogizačních expertů pořádaného Mezinárodní federací knihovnických asociací (International Federation of Library Associations – IFLA) - cílem tohoto setkání bylo vytvoření standardu pro bibliografický popis monografií; výsledkem byl Mezinárodní standard pro bibliografický popis (International Standard Bibliographic Description - ISBD), který stanovuje pořadí popisných elementů a užívání předepsané interpunkce; byl představen roku 1974 

1970 - jmenována vedoucí Kanceláře pro vývoj MARCu (MARC Development Office); vydány formáty MARCu pro filmy, mapy a periodika 

1971 - MARC struktura se stává standardem ANSI (Z39.2-971) 

1972 - pilotní projekt RECON 

1973 - MARC formát pro rukopisy, MARC struktura se stává standardem ISO (ISO 2709-1973 (E)) 

1975 - MARC formát pro rozpracované materiály 

1976 - jmenována ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office) - jejím úkolem bylo zajišťovat spolupráci s různými národními i mezinárodními organizacemi, které se zabývaly sdílením bibliografických údajů a standardizací; vydán MARC formát pro hudbu 

1980 - jmenována ředitelkou Oddělení pro sítě a automatické plánování (Director for Processing Systems, Networks and Automation Planning), které bylo součástí Oddělení zpracovatelských služeb (Processing Services Department), stala se odpovědnou za udržování kvality a včasnosti v oblasti výroby a distribuce bibliografických produktů a služeb 

1983 - jmenována Asistentkou knihovníka pro zpracovatelské služby (Assistant Librarian for Processing Services) - v této funkci řídila personál čítající více jak 1700 lidí, který měl na starosti např. akvizice, katalogizaci, zahraniční operace, rozvoj sítí nebo automatické plánování 

1989 - jmenována Přidruženou knihovnicí pro služby spojené s fondy (Associate Librarian for Collections Services) - počet zaměstnanců pracujících pod jejím vedením se zvýšil na více než 1700, v této pozici Avramová setrvala až do svého odchodu do důchodu v roce 1992 

Avramová byla také předsedkyní Pracovní skupiny IFLA pro popis obsahu (IFLA Working Group on Content Designators). V této funkci se podílela na vytvoření formátu UNIMARC – mezinárodní verze MARCu. UNIMARC odstranil neshody mezi jednotlivými národními verzemi MARCu v přiřazování indikátorů obsahu informacím ve strojově čitelném záznamu. Formát UNIMARC byl představen v roce 1977. 
Rovněž byla zapojena do vytváření Národního programu koordinované katalogizace (National Coordinated Cataloging Program - NCCP) a projektu Linked Systems, který umožnil propojení databází na různých počítačových systémech. 

== MARC ==
Slovo MARC je akronymem pro spojení Machine-Readable Cataloging, což v překladu znamená strojově čitelná katalogizace. Jedná se o komunikační formát pro bibliografická data. Umožnil např. sdílenou katalogizaci, elektronickou výměnu bibliografických záznamů a elektronický přístup k nim (je základem pro OPAC – Online Public Access Catalog = veřejně dostupný online katalog určený uživatelům knihovny), jednodušší spolupráci knihoven a sdílení jejich metadat. 
Kongresová knihovna začala uvažovat o použití automatizovaných technik pro své interní operace v pozdních 50. letech. Požádala proto Radu pro zdroje knihovny (Council on Library Resources – CLR) o grant na výzkum proveditelnosti zavedení těchto automatizovaných technik. Výsledná zpráva doporučovala, aby byla sestavena pracovní skupina, jejímž úkolem by bylo navrhnout a realizovat postupy nezbytné pro automatizaci katalogizace, indexování a vyhledávání dokumentů. V čele této skupiny stanula právě Henriette Avramová. Bylo také zkoumáno, jaké metody konverze katalogizačních záznamů do strojově čitelné formy budou nejlepší pro účel tisku bibliografických záznamů z počítače. 
Strojově čitelné záznamy měly obsahovat všechny údaje zapisované na papírové katalogizační lístky plus další informace, které by umožnily vytvoření víceúčelového záznamu. Bylo žádoucí, aby bylo dosaženo co nejširší shody o tom, jaké prvky by měly být do záznamu zahrnuty. Vytvoření návrhu strojově čitelného bibliografického záznamu ze strany Kongresové knihovny bylo jedním z nejlepších způsobů, jak dosáhnout standardizace. Plánování pilotního projektu začalo v lednu 1966. Cílem pilotního projektu bylo především otestovat užitečnost centrální konverze katalogizačních záznamů do strojem čitelné podoby a jejich distribuce mezi knihovnami. 
Pilotní projekt MARC byl oficiálně zahájen v únoru 1966. Zúčastnilo se ho 16 federálních, státních a univerzitních knihoven. Kongresová knihovna si stanovila úkol do osmi měsíců dokončit návrhy postupů a počítačových programů potřebných pro uvedení formátu MARC I do provozu. První magnetická páska se strojově čitelnými záznamy byla participantům zaslána v říjnu 1966. Ukončení pilotního projektu bylo původně plánováno na červen 1967, toto datum se ovšem ukázalo jako nereálné, proto byl projekt prodloužen do června 1968. Do této doby Kongresová knihovna rozeslala přibližně 50 000 strojově čitelných záznamů pro knihy napsané v angličtině. 
Pilotní projekt MARC přinesl několik důležitých výsledků, které ovlivnily design revidované verze formátu MARC. Na základě zkušeností byl formát MARC I upraven, jeho nová verze dostala název MARC II, nebo také USMARC. Tento formát se skládá ze tří složek:
# struktura - vychází z mezinárodních komunikačních standardů (ANSI Z39.2, ISO 2709);
# popis obsahu – používá se k identifikaci či dodatečné charakterizaci datových prvků (tagy, indikátory, kódy podpolí);
# samotný obsah (jméno autora, titul apod.).
Dalšími výsledky pilotního projektu bylo rozšíření znakové sady a spuštění Distribuční služby pro MARC (MARC Distribution Service). 
Kongresová knihovna začala MARC používat v roce 1970. Formát strojově čitelného záznamu byl navržen nejdříve pro bibliografické údaje monografií. V roce 1970 byl uveden MARC formát pro časopisy a mapy, 1971 pro filmy a 1973 pro rukopisy. Roku 1975 pak následoval MARC formát pro rozpracované materiály a 1976 pro hudbu.
Distribuční služba pro MARC byla spuštěna v roce 1969, a to pro knihy psané v angličtině. Distribuční cyklus byl týdenní a každá páska obsahovala přibližně 1000 záznamů. Distribuce záznamů pro filmy začala v roce 1972, pro časopisy, mapy a knihy ve francouzštině v roce 1973. 
V současnosti se používá především verze MARC 21. Jedná se o revizi původního formátu pro potřeby 21. století a kombinaci formátů MARC používaných v USA a v Kanadě (USMARC a CAN/MARC). Je lépe mezinárodně přístupný a umožňuje uživatelům s rozdílným softwarovým vybavením komunikovat a vyměňovat si data. 

=== MARC a standardizace ===
Knihovny si uvědomovaly důležitost standardizace dlouho před tím, než na scénu vstoupil formát MARC. Tento systém ale ukázal, že automatizace a strojové zpracování dat k efektivnímu fungování vyžaduje ještě vyšší míru standardizace a důslednější dodržování standardů, než na jaké byly dosud knihovny zvyklé. 
Sama Avramová už od počátku projektu chtěla, aby se formát MARC stal standardem. Za tímto účelem spolupracovala s několika významnými institucemi, např. s Asociací amerických knihoven (American Library Association – ALA), Mezinárodní federací knihovnických asociací IFLA, Americkým normalizačním institutem (American National Standards Institute - ANSI) či Mezinárodní organizací pro normalizaci (International Organization for Standardization - ISO). V průběhu pilotního projektu MARC vyjádřila Britská národní bibliografie (British National Bibliography – BNB) zájem o spuštění britské verze pilotního projektu. To byl jeden z prvních impulsů pro snahu učinit z formátu MARC mezinárodní standard pro výměnu bibliografických dat. 
Zaměstnanci BNB spolupracovali s Henriette Avramovou a jejími kolegy na vývoji formátu MARC II tak, aby vyhovoval oběma institucím. Obě organizace rozpoznaly význam dohody o tom, co má být považováno za standard. Navrhovaný formát MARC II předložila Kongresová knihovna spolu s Britskou národní bibliografií v roce 1969 Americkému normalizačnímu institutu a jeho ekvivalent, formát Britského normalizačního institutu (British Standards Institute - BSI) Mezinárodní organizaci pro normalizaci. Struktura formátu se stala ANSI standardem (standard pro USA) v roce 1971 a v roce 1973 pak mezinárodní ISO normou (ISO 2709). 

== Projekt RECON ==
Po spuštění Distribuční služby pro MARC začaly knihovny ve Spojených státech uvažovat o zpětné konverzi svých stávajících katalogů do strojově čitelné podoby. Takto nekoordinovaná konverze katalogizačních záznamů by ovšem měla za následek časté duplicity, různou kvalitu záznamů či nekompatibilitu databází, což by ve výsledku bylo velmi nákladné a při slučování databází by to znamenalo nutnost rozsáhlých oprav. Protože i Kongresová knihovna měla zájem o retrospektivní konverzi svých katalogů, rozhodla se prozkoumat proveditelnost centralizované konverze katalogizačních záznamů a jejich následné distribuce ostatním knihovnám. To bylo cílem pilotního projektu RECON (REtrospective CONversion) vedeného Henriette Avramovou. 
Ještě před započetím samotného RECON pilotního projektu byly ve Studii proveditelnosti zkoumány např. náklady na realizaci projektu, stanovení priorit pro proces konverze nebo jaký hardware a software bude potřeba pro konverzi v tak velkém měřítku. Dospělo se mimo jiné k těmto závěrům:
* zpětná přeměna národní bibliografické databáze do strojově čitelné podoby vyžaduje použití stejných standardů, jaké existují pro přeměnu aktuálních záznamů;
* nejvyšší priorita by v tomto procesu měla být přidělena takovým záznamům, které jsou užitečné pro co největší počet knihoven;
* kvůli šetření nákladů by měla tento projekt řídit Kongresová knihovna. 
Pilotní projekt RECON byl zahájen v srpnu 1969 a pokračoval až do srpna roku 1971. Přibližně 58 000 záznamů bylo během něj zpětně převedeno do strojově čitelné podoby. Byly také testovány techniky stanovené ve Studii proveditelnosti a analyzovány problémy spojené s konverzí záznamů pořízených podle jiných katalogizačních standardů nebo vedených v jiném než anglickém jazyce. Především ale byly během tohoto pilotního projektu vyvíjeny postupy a programy umožňující automatické rozpoznávání formátu, které by počítači dovolilo automaticky identifikovat a přiřazovat tagy, indikátory a kódy podpolí strojově čitelným záznamům. 
Pilotní projekt znovu ukázal důležitost koordinace činností v procesu retrospektivní konverze. Bohužel také prokázal, že přeměna katalogizačních záznamů v tak velkém měřítku vyžaduje mnohem více finančních i lidských zdrojů, než kolik může Kongresová knihovna zajistit. Projekt RECON tedy nikdy nebyl uskutečněn a retrospektivní konverze dat neprobíhala jako celostátní koordinované úsilí. Tento fakt považovala sama Avramová za největší neúspěch ve své kariéře a největší promarněnou příležitost v oblasti knihovnictví. 

== Odchod do důchodu ==
Po odchodu do důchodu v roce 1992 se Avramová spolu s manželem odstěhovala do Marylandu v Kalifornii. Zde působila na St. Mary’s College, kde pomáhala s organizováním přednášek pracovníků Kongresové knihovny. Manžel Herbert Avram, za něhož byla provdána 64 let, zemřel 15. ledna 2006. Po jeho smrti se Henriette přestěhovala na Floridu. Zde 22. dubna 2006 zemřela na rakovinu – pouze tři měsíce po svém manželovi. Bylo jí 86 let. 

Avram byla drobná žena plná energie. Úspěchů dosáhla i díky své houževnatosti, nikdy se nevzdávala. Byla pověstná svým newyorským přízvukem, kterého se nikdy nezbavila. 

== Získaná ocenění ==
• 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci 
• 1974 - získala Federal Women´s Award 
• 1977 - přijímá čestný titul doktora věd od Southern Illinois University v Edwardsville 
• 1981 - Melvil Dawey Award 
• 1987 - zvolena čestným členem IFLA 
• 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví 
• 1990 - John Humphry/Forest Press Award 
• 1989 - Executive Excellence Award for Distinguished Executive Service 
• 1997 - čestné členství v ALA 

== Literatura ==
1. RATHER, Lucia J.; WIGGINS, Beacher. Henriette D. Avram : Close-up on the career of a towering figure in library automation and bibliographic control. American Libraries [online]. 1989-10-01, 20, 9, [cit. 2011-05-05]. s. 855-858. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=8911270188>]. ISSN 00029769. 

2. Henriette D. Avram Honored. ALCTS Newsletter Online [online]. 2006-06-01, 17, 3, [cit. 2011-05-05]. s. 1-1. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=22329840>]. ISSN 1523018X. 

3. EHRLICHOVÁ, Klára. Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 4 [cit. 05.05.2011]. Dostupný na World Wide Web: [<http://www.ikaros.cz/node/4041>]. URN-NBN:cz-ik4041. ISSN 1212-5075. 

4. NEWS IN BRIEF. American Libraries [online]. 1991-07-01, 22, 7, [cit. 2011-05-05]. s. 616-617. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=12695948>]. ISSN 00029769. 

5. FOX, Margalit. Henriette Avram : revolutionized library catalogs. San Francisco chronicle [online]. May 4, 2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupný z WWW: [<http://www.sfgate.com/cgi-bin/article.cgi?f=/c/a/2006/05/04/BAG5HIKG5B1.DTL&hw=marc&sn=001&sc=1000>]. 

6. SCHUDEL, Matt. Henriette Avram : "Mother of MARC". Library of Congress information bulletin [online]. Květen 2006, 5, [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: [<http://www.loc.gov/loc/lcib/0605/avram.html>].

Henriette D. Avram

2011-05-16T12:23:49Z

382463: /* Odchod do důchodu */

'''Henriette Davidson Avramová''' (7. října 1919, New York – 22. dubna 2006, Miami) byla americká programátorka a systémová analytička. Ačkoli nikdy nevystudovala knihovnictví, patří mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto oboru a sehrála klíčovou roli v jeho přeměně v informační vědu. Je známá pro své působení v Kongresové knihovně a vytvoření formátu MARC (Machine-Readable Cataloging). MARC je komunikační formát pro bibliografická data, který umožnil převod bibliografických záznamů do strojově čitelné podoby a vytvoření elektronické formy knihovních katalogů. To mělo za následek automatizaci řady knihovnických procesů a také položení základu pro meziknihovní výpůjční služby. 

== Mládí ==
Henriette Regina Davidsonová se narodila 7. října 1919 na Manhattanu v New Yorku. Její matka pracovala jako reportérka pro Philadelphia Ledger, otec byl distributorem součástek k hodinkám. Nejprve se chtěla stát lékařkou, ve 30. letech tento obor dva roky studovala na Hunter College. Jejím snem bylo nalezení léku na rakovinu, na niž řada jejích příbuzných zemřela. Z finančních důvodů však školu nedokončila. Později vystudovala matematiku na Univerzitě George Washingtona. 
V roce 1941 se ve svých 21 letech provdala za Herberta Mois Avrama, člena námořnictva Spojených států. Avramovi měli tři děti: Marcie, Lloyda a Jaye. Celá rodina žila do roku 1951 v New Yorku. Když Herbert Avram získal zaměstnání v Národní bezpečnostní agentuře (National Security Agency - NSA), přestěhovali se nejprve do Arlingtonu ve Virginii, později do Silver Springs. 

== Začátky kariéry ==
V roce 1952 začala v NSA pracovat také Henriette, a to navzdory faktu, že předchozích 11 let strávila v domácnosti péčí o rodinu a že v té době neměla pro tuto profesi odpovídající vyšší vzdělání. Naučila se zde programátorskému řemeslu a byla členkou malé skupiny programátorů píšících programy pro IBM 701. Setrvala v tomto zaměstnání až do roku 1959. 
Roku 1960 přešla do soukromého sektoru, nejprve jako systémová analytička a programátorka do Americké výzkumné kanceláře (American Research Bureau). V roce 1962 pak přijala zaměstnání ve firmě Datatrol Corporation, jedné z prvních softwarových firem. I zde pracovala jako programátorka a systémová analytička. Kromě toho tu byla také pověřena vybudováním knihovny počítačové vědy. Při plnění tohoto úkolu se poprvé setkala s knihovnickou profesí a Kongresovou knihovnou. 

== Kariéra v Kongresové knihovně ==
 1965 – nastoupila do Kongresové knihovny, navrhla MARC - formát pro standardizovaný strojem čitelný katalog 
 1966 – oficiální začátek projektu MARC, první distribuce pásky 
 1968 – pilotní projekt, do kterého bylo zapojeno 15 institucí napříč Spojenými státy, končí 
 1970 – jmenována vedoucí Kanceláře pro vývoj MARCu (MARC Development Office), vydány formáty MARCu pro filmy, mapy a periodika 
 1971 – MARC struktura se stává standardem ANSI (Z39.2-971) 
 1972 – pilotní projekt RECON 
 1973 – MARC formát pro rukopisy, MARC struktura se stává standardem ISO (ISO 2709-1973 (E)) 
 1975 – MARC formát pro rozpracované materiály 
 1976 – jmenována ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office), MARC formát pro hudbu 
 1980 – jmenována ředitelkou oddělení pro sítě a automatické plánování, které bylo součástí Oddělení zpracovatelských služeb (Processing Services Department), stala se odpovědná za udržování kvality a včasnosti v oblasti výroby a distribuce bibliografických produktů a služeb 
 1983 – jmenována asistentkou knihovníka 

== MARC ==
Slovo MARC je akronymem pro spojení Machine-Readable Cataloging, což v překladu znamená strojově čitelná katalogizace. Jedná se o komunikační formát pro bibliografická data. Umožnil např. sdílenou katalogizaci, elektronickou výměnu bibliografických záznamů a elektronický přístup k nim (je základem pro OPAC – Online Public Access Catalog = veřejně dostupný online katalog určený uživatelům knihovny), jednodušší spolupráci knihoven a sdílení jejich metadat. 
Kongresová knihovna začala uvažovat o použití automatizovaných technik pro své interní operace v pozdních 50. letech. Požádala proto Radu pro zdroje knihovny (Council on Library Resources – CLR) o grant na výzkum proveditelnosti zavedení těchto automatizovaných technik. Výsledná zpráva doporučovala, aby byla sestavena pracovní skupina, jejímž úkolem by bylo navrhnout a realizovat postupy nezbytné pro automatizaci katalogizace, indexování a vyhledávání dokumentů. V čele této skupiny stanula právě Henriette Avramová. Bylo také zkoumáno, jaké metody konverze katalogizačních záznamů do strojově čitelné formy budou nejlepší pro účel tisku bibliografických záznamů z počítače. 
Strojově čitelné záznamy měly obsahovat všechny údaje zapisované na papírové katalogizační lístky plus další informace, které by umožnily vytvoření víceúčelového záznamu. Bylo žádoucí, aby bylo dosaženo co nejširší shody o tom, jaké prvky by měly být do záznamu zahrnuty. Vytvoření návrhu strojově čitelného bibliografického záznamu ze strany Kongresové knihovny bylo jedním z nejlepších způsobů, jak dosáhnout standardizace. Plánování pilotního projektu začalo v lednu 1966. Cílem pilotního projektu bylo především otestovat užitečnost centrální konverze katalogizačních záznamů do strojem čitelné podoby a jejich distribuce mezi knihovnami. 
Pilotní projekt MARC byl oficiálně zahájen v únoru 1966. Zúčastnilo se ho 16 federálních, státních a univerzitních knihoven. Kongresová knihovna si stanovila úkol do osmi měsíců dokončit návrhy postupů a počítačových programů potřebných pro uvedení formátu MARC I do provozu. První magnetická páska se strojově čitelnými záznamy byla participantům zaslána v říjnu 1966. Ukončení pilotního projektu bylo původně plánováno na červen 1967, toto datum se ovšem ukázalo jako nereálné, proto byl projekt prodloužen do června 1968. Do této doby Kongresová knihovna rozeslala přibližně 50 000 strojově čitelných záznamů pro knihy napsané v angličtině. 
Pilotní projekt MARC přinesl několik důležitých výsledků, které ovlivnily design revidované verze formátu MARC. Na základě zkušeností byl formát MARC I upraven, jeho nová verze dostala název MARC II, nebo také USMARC. Tento formát se skládá ze tří složek:
# struktura - vychází z mezinárodních komunikačních standardů (ANSI Z39.2, ISO 2709);
# popis obsahu – používá se k identifikaci či dodatečné charakterizaci datových prvků (tagy, indikátory, kódy podpolí);
# samotný obsah (jméno autora, titul apod.).
Dalšími výsledky pilotního projektu bylo rozšíření znakové sady a spuštění Distribuční služby pro MARC (MARC Distribution Service). 
Kongresová knihovna začala MARC používat v roce 1970. Formát strojově čitelného záznamu byl navržen nejdříve pro bibliografické údaje monografií. V roce 1970 byl uveden MARC formát pro časopisy a mapy, 1971 pro filmy a 1973 pro rukopisy. Roku 1975 pak následoval MARC formát pro rozpracované materiály a 1976 pro hudbu.
Distribuční služba pro MARC byla spuštěna v roce 1969, a to pro knihy psané v angličtině. Distribuční cyklus byl týdenní a každá páska obsahovala přibližně 1000 záznamů. Distribuce záznamů pro filmy začala v roce 1972, pro časopisy, mapy a knihy ve francouzštině v roce 1973. 
V současnosti se používá především verze MARC 21. Jedná se o revizi původního formátu pro potřeby 21. století a kombinaci formátů MARC používaných v USA a v Kanadě (USMARC a CAN/MARC). Je lépe mezinárodně přístupný a umožňuje uživatelům s rozdílným softwarovým vybavením komunikovat a vyměňovat si data. 

=== MARC a standardizace ===
Knihovny si uvědomovaly důležitost standardizace dlouho před tím, než na scénu vstoupil formát MARC. Tento systém ale ukázal, že automatizace a strojové zpracování dat k efektivnímu fungování vyžaduje ještě vyšší míru standardizace a důslednější dodržování standardů, než na jaké byly dosud knihovny zvyklé. 
Sama Avramová už od počátku projektu chtěla, aby se formát MARC stal standardem. Za tímto účelem spolupracovala s několika významnými institucemi, např. s Asociací amerických knihoven (American Library Association – ALA), Mezinárodní federací knihovnických asociací IFLA, Americkým normalizačním institutem (American National Standards Institute - ANSI) či Mezinárodní organizací pro normalizaci (International Organization for Standardization - ISO). V průběhu pilotního projektu MARC vyjádřila Britská národní bibliografie (British National Bibliography – BNB) zájem o spuštění britské verze pilotního projektu. To byl jeden z prvních impulsů pro snahu učinit z formátu MARC mezinárodní standard pro výměnu bibliografických dat. 
Zaměstnanci BNB spolupracovali s Henriette Avramovou a jejími kolegy na vývoji formátu MARC II tak, aby vyhovoval oběma institucím. Obě organizace rozpoznaly význam dohody o tom, co má být považováno za standard. Navrhovaný formát MARC II předložila Kongresová knihovna spolu s Britskou národní bibliografií v roce 1969 Americkému normalizačnímu institutu a jeho ekvivalent, formát Britského normalizačního institutu (British Standards Institute - BSI) Mezinárodní organizaci pro normalizaci. Struktura formátu se stala ANSI standardem (standard pro USA) v roce 1971 a v roce 1973 pak mezinárodní ISO normou (ISO 2709). 

== Projekt RECON ==
Po spuštění Distribuční služby pro MARC začaly knihovny ve Spojených státech uvažovat o zpětné konverzi svých stávajících katalogů do strojově čitelné podoby. Takto nekoordinovaná konverze katalogizačních záznamů by ovšem měla za následek časté duplicity, různou kvalitu záznamů či nekompatibilitu databází, což by ve výsledku bylo velmi nákladné a při slučování databází by to znamenalo nutnost rozsáhlých oprav. Protože i Kongresová knihovna měla zájem o retrospektivní konverzi svých katalogů, rozhodla se prozkoumat proveditelnost centralizované konverze katalogizačních záznamů a jejich následné distribuce ostatním knihovnám. To bylo cílem pilotního projektu RECON (REtrospective CONversion) vedeného Henriette Avramovou. 
Ještě před započetím samotného RECON pilotního projektu byly ve Studii proveditelnosti zkoumány např. náklady na realizaci projektu, stanovení priorit pro proces konverze nebo jaký hardware a software bude potřeba pro konverzi v tak velkém měřítku. Dospělo se mimo jiné k těmto závěrům:
* zpětná přeměna národní bibliografické databáze do strojově čitelné podoby vyžaduje použití stejných standardů, jaké existují pro přeměnu aktuálních záznamů;
* nejvyšší priorita by v tomto procesu měla být přidělena takovým záznamům, které jsou užitečné pro co největší počet knihoven;
* kvůli šetření nákladů by měla tento projekt řídit Kongresová knihovna. 
Pilotní projekt RECON byl zahájen v srpnu 1969 a pokračoval až do srpna roku 1971. Přibližně 58 000 záznamů bylo během něj zpětně převedeno do strojově čitelné podoby. Byly také testovány techniky stanovené ve Studii proveditelnosti a analyzovány problémy spojené s konverzí záznamů pořízených podle jiných katalogizačních standardů nebo vedených v jiném než anglickém jazyce. Především ale byly během tohoto pilotního projektu vyvíjeny postupy a programy umožňující automatické rozpoznávání formátu, které by počítači dovolilo automaticky identifikovat a přiřazovat tagy, indikátory a kódy podpolí strojově čitelným záznamům. 
Pilotní projekt znovu ukázal důležitost koordinace činností v procesu retrospektivní konverze. Bohužel také prokázal, že přeměna katalogizačních záznamů v tak velkém měřítku vyžaduje mnohem více finančních i lidských zdrojů, než kolik může Kongresová knihovna zajistit. Projekt RECON tedy nikdy nebyl uskutečněn a retrospektivní konverze dat neprobíhala jako celostátní koordinované úsilí. Tento fakt považovala sama Avramová za největší neúspěch ve své kariéře a největší promarněnou příležitost v oblasti knihovnictví. 

== Odchod do důchodu ==
Po odchodu do důchodu v roce 1992 se Avramová spolu s manželem odstěhovala do Marylandu v Kalifornii. Zde působila na St. Mary’s College, kde pomáhala s organizováním přednášek pracovníků Kongresové knihovny. Manžel Herbert Avram, za něhož byla provdána 64 let, zemřel 15. ledna 2006. Po jeho smrti se Henriette přestěhovala na Floridu. Zde 22. dubna 2006 zemřela na rakovinu – pouze tři měsíce po svém manželovi. Bylo jí 86 let. 

Avram byla drobná žena plná energie. Úspěchů dosáhla i díky své houževnatosti, nikdy se nevzdávala. Byla pověstná svým newyorským přízvukem, kterého se nikdy nezbavila. 

== Získaná ocenění ==
• 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci 
• 1974 - získala Federal Women´s Award 
• 1977 - přijímá čestný titul doktora věd od Southern Illinois University v Edwardsville 
• 1981 - Melvil Dawey Award 
• 1987 - zvolena čestným členem IFLA 
• 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví 
• 1990 - John Humphry/Forest Press Award 
• 1989 - Executive Excellence Award for Distinguished Executive Service 
• 1997 - čestné členství v ALA 

== Literatura ==
1. RATHER, Lucia J.; WIGGINS, Beacher. Henriette D. Avram : Close-up on the career of a towering figure in library automation and bibliographic control. American Libraries [online]. 1989-10-01, 20, 9, [cit. 2011-05-05]. s. 855-858. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=8911270188>]. ISSN 00029769. 

2. Henriette D. Avram Honored. ALCTS Newsletter Online [online]. 2006-06-01, 17, 3, [cit. 2011-05-05]. s. 1-1. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=22329840>]. ISSN 1523018X. 

3. EHRLICHOVÁ, Klára. Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 4 [cit. 05.05.2011]. Dostupný na World Wide Web: [<http://www.ikaros.cz/node/4041>]. URN-NBN:cz-ik4041. ISSN 1212-5075. 

4. NEWS IN BRIEF. American Libraries [online]. 1991-07-01, 22, 7, [cit. 2011-05-05]. s. 616-617. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=12695948>]. ISSN 00029769. 

5. FOX, Margalit. Henriette Avram : revolutionized library catalogs. San Francisco chronicle [online]. May 4, 2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupný z WWW: [<http://www.sfgate.com/cgi-bin/article.cgi?f=/c/a/2006/05/04/BAG5HIKG5B1.DTL&hw=marc&sn=001&sc=1000>]. 

6. SCHUDEL, Matt. Henriette Avram : "Mother of MARC". Library of Congress information bulletin [online]. Květen 2006, 5, [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: [<http://www.loc.gov/loc/lcib/0605/avram.html>].

Henriette D. Avram

2011-05-16T12:21:40Z

382463:

'''Henriette Davidson Avramová''' (7. října 1919, New York – 22. dubna 2006, Miami) byla americká programátorka a systémová analytička. Ačkoli nikdy nevystudovala knihovnictví, patří mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto oboru a sehrála klíčovou roli v jeho přeměně v informační vědu. Je známá pro své působení v Kongresové knihovně a vytvoření formátu MARC (Machine-Readable Cataloging). MARC je komunikační formát pro bibliografická data, který umožnil převod bibliografických záznamů do strojově čitelné podoby a vytvoření elektronické formy knihovních katalogů. To mělo za následek automatizaci řady knihovnických procesů a také položení základu pro meziknihovní výpůjční služby. 

== Mládí ==
Henriette Regina Davidsonová se narodila 7. října 1919 na Manhattanu v New Yorku. Její matka pracovala jako reportérka pro Philadelphia Ledger, otec byl distributorem součástek k hodinkám. Nejprve se chtěla stát lékařkou, ve 30. letech tento obor dva roky studovala na Hunter College. Jejím snem bylo nalezení léku na rakovinu, na niž řada jejích příbuzných zemřela. Z finančních důvodů však školu nedokončila. Později vystudovala matematiku na Univerzitě George Washingtona. 
V roce 1941 se ve svých 21 letech provdala za Herberta Mois Avrama, člena námořnictva Spojených států. Avramovi měli tři děti: Marcie, Lloyda a Jaye. Celá rodina žila do roku 1951 v New Yorku. Když Herbert Avram získal zaměstnání v Národní bezpečnostní agentuře (National Security Agency - NSA), přestěhovali se nejprve do Arlingtonu ve Virginii, později do Silver Springs. 

== Začátky kariéry ==
V roce 1952 začala v NSA pracovat také Henriette, a to navzdory faktu, že předchozích 11 let strávila v domácnosti péčí o rodinu a že v té době neměla pro tuto profesi odpovídající vyšší vzdělání. Naučila se zde programátorskému řemeslu a byla členkou malé skupiny programátorů píšících programy pro IBM 701. Setrvala v tomto zaměstnání až do roku 1959. 
Roku 1960 přešla do soukromého sektoru, nejprve jako systémová analytička a programátorka do Americké výzkumné kanceláře (American Research Bureau). V roce 1962 pak přijala zaměstnání ve firmě Datatrol Corporation, jedné z prvních softwarových firem. I zde pracovala jako programátorka a systémová analytička. Kromě toho tu byla také pověřena vybudováním knihovny počítačové vědy. Při plnění tohoto úkolu se poprvé setkala s knihovnickou profesí a Kongresovou knihovnou. 

== Kariéra v Kongresové knihovně ==
 1965 – nastoupila do Kongresové knihovny, navrhla MARC - formát pro standardizovaný strojem čitelný katalog 
 1966 – oficiální začátek projektu MARC, první distribuce pásky 
 1968 – pilotní projekt, do kterého bylo zapojeno 15 institucí napříč Spojenými státy, končí 
 1970 – jmenována vedoucí Kanceláře pro vývoj MARCu (MARC Development Office), vydány formáty MARCu pro filmy, mapy a periodika 
 1971 – MARC struktura se stává standardem ANSI (Z39.2-971) 
 1972 – pilotní projekt RECON 
 1973 – MARC formát pro rukopisy, MARC struktura se stává standardem ISO (ISO 2709-1973 (E)) 
 1975 – MARC formát pro rozpracované materiály 
 1976 – jmenována ředitelkou Kanceláře pro rozvoj sítě (Network Development Office), MARC formát pro hudbu 
 1980 – jmenována ředitelkou oddělení pro sítě a automatické plánování, které bylo součástí Oddělení zpracovatelských služeb (Processing Services Department), stala se odpovědná za udržování kvality a včasnosti v oblasti výroby a distribuce bibliografických produktů a služeb 
 1983 – jmenována asistentkou knihovníka 

== MARC ==
Slovo MARC je akronymem pro spojení Machine-Readable Cataloging, což v překladu znamená strojově čitelná katalogizace. Jedná se o komunikační formát pro bibliografická data. Umožnil např. sdílenou katalogizaci, elektronickou výměnu bibliografických záznamů a elektronický přístup k nim (je základem pro OPAC – Online Public Access Catalog = veřejně dostupný online katalog určený uživatelům knihovny), jednodušší spolupráci knihoven a sdílení jejich metadat. 
Kongresová knihovna začala uvažovat o použití automatizovaných technik pro své interní operace v pozdních 50. letech. Požádala proto Radu pro zdroje knihovny (Council on Library Resources – CLR) o grant na výzkum proveditelnosti zavedení těchto automatizovaných technik. Výsledná zpráva doporučovala, aby byla sestavena pracovní skupina, jejímž úkolem by bylo navrhnout a realizovat postupy nezbytné pro automatizaci katalogizace, indexování a vyhledávání dokumentů. V čele této skupiny stanula právě Henriette Avramová. Bylo také zkoumáno, jaké metody konverze katalogizačních záznamů do strojově čitelné formy budou nejlepší pro účel tisku bibliografických záznamů z počítače. 
Strojově čitelné záznamy měly obsahovat všechny údaje zapisované na papírové katalogizační lístky plus další informace, které by umožnily vytvoření víceúčelového záznamu. Bylo žádoucí, aby bylo dosaženo co nejširší shody o tom, jaké prvky by měly být do záznamu zahrnuty. Vytvoření návrhu strojově čitelného bibliografického záznamu ze strany Kongresové knihovny bylo jedním z nejlepších způsobů, jak dosáhnout standardizace. Plánování pilotního projektu začalo v lednu 1966. Cílem pilotního projektu bylo především otestovat užitečnost centrální konverze katalogizačních záznamů do strojem čitelné podoby a jejich distribuce mezi knihovnami. 
Pilotní projekt MARC byl oficiálně zahájen v únoru 1966. Zúčastnilo se ho 16 federálních, státních a univerzitních knihoven. Kongresová knihovna si stanovila úkol do osmi měsíců dokončit návrhy postupů a počítačových programů potřebných pro uvedení formátu MARC I do provozu. První magnetická páska se strojově čitelnými záznamy byla participantům zaslána v říjnu 1966. Ukončení pilotního projektu bylo původně plánováno na červen 1967, toto datum se ovšem ukázalo jako nereálné, proto byl projekt prodloužen do června 1968. Do této doby Kongresová knihovna rozeslala přibližně 50 000 strojově čitelných záznamů pro knihy napsané v angličtině. 
Pilotní projekt MARC přinesl několik důležitých výsledků, které ovlivnily design revidované verze formátu MARC. Na základě zkušeností byl formát MARC I upraven, jeho nová verze dostala název MARC II, nebo také USMARC. Tento formát se skládá ze tří složek:
# struktura - vychází z mezinárodních komunikačních standardů (ANSI Z39.2, ISO 2709);
# popis obsahu – používá se k identifikaci či dodatečné charakterizaci datových prvků (tagy, indikátory, kódy podpolí);
# samotný obsah (jméno autora, titul apod.).
Dalšími výsledky pilotního projektu bylo rozšíření znakové sady a spuštění Distribuční služby pro MARC (MARC Distribution Service). 
Kongresová knihovna začala MARC používat v roce 1970. Formát strojově čitelného záznamu byl navržen nejdříve pro bibliografické údaje monografií. V roce 1970 byl uveden MARC formát pro časopisy a mapy, 1971 pro filmy a 1973 pro rukopisy. Roku 1975 pak následoval MARC formát pro rozpracované materiály a 1976 pro hudbu.
Distribuční služba pro MARC byla spuštěna v roce 1969, a to pro knihy psané v angličtině. Distribuční cyklus byl týdenní a každá páska obsahovala přibližně 1000 záznamů. Distribuce záznamů pro filmy začala v roce 1972, pro časopisy, mapy a knihy ve francouzštině v roce 1973. 
V současnosti se používá především verze MARC 21. Jedná se o revizi původního formátu pro potřeby 21. století a kombinaci formátů MARC používaných v USA a v Kanadě (USMARC a CAN/MARC). Je lépe mezinárodně přístupný a umožňuje uživatelům s rozdílným softwarovým vybavením komunikovat a vyměňovat si data. 

=== MARC a standardizace ===
Knihovny si uvědomovaly důležitost standardizace dlouho před tím, než na scénu vstoupil formát MARC. Tento systém ale ukázal, že automatizace a strojové zpracování dat k efektivnímu fungování vyžaduje ještě vyšší míru standardizace a důslednější dodržování standardů, než na jaké byly dosud knihovny zvyklé. 
Sama Avramová už od počátku projektu chtěla, aby se formát MARC stal standardem. Za tímto účelem spolupracovala s několika významnými institucemi, např. s Asociací amerických knihoven (American Library Association – ALA), Mezinárodní federací knihovnických asociací IFLA, Americkým normalizačním institutem (American National Standards Institute - ANSI) či Mezinárodní organizací pro normalizaci (International Organization for Standardization - ISO). V průběhu pilotního projektu MARC vyjádřila Britská národní bibliografie (British National Bibliography – BNB) zájem o spuštění britské verze pilotního projektu. To byl jeden z prvních impulsů pro snahu učinit z formátu MARC mezinárodní standard pro výměnu bibliografických dat. 
Zaměstnanci BNB spolupracovali s Henriette Avramovou a jejími kolegy na vývoji formátu MARC II tak, aby vyhovoval oběma institucím. Obě organizace rozpoznaly význam dohody o tom, co má být považováno za standard. Navrhovaný formát MARC II předložila Kongresová knihovna spolu s Britskou národní bibliografií v roce 1969 Americkému normalizačnímu institutu a jeho ekvivalent, formát Britského normalizačního institutu (British Standards Institute - BSI) Mezinárodní organizaci pro normalizaci. Struktura formátu se stala ANSI standardem (standard pro USA) v roce 1971 a v roce 1973 pak mezinárodní ISO normou (ISO 2709). 

== Projekt RECON ==
Po spuštění Distribuční služby pro MARC začaly knihovny ve Spojených státech uvažovat o zpětné konverzi svých stávajících katalogů do strojově čitelné podoby. Takto nekoordinovaná konverze katalogizačních záznamů by ovšem měla za následek časté duplicity, různou kvalitu záznamů či nekompatibilitu databází, což by ve výsledku bylo velmi nákladné a při slučování databází by to znamenalo nutnost rozsáhlých oprav. Protože i Kongresová knihovna měla zájem o retrospektivní konverzi svých katalogů, rozhodla se prozkoumat proveditelnost centralizované konverze katalogizačních záznamů a jejich následné distribuce ostatním knihovnám. To bylo cílem pilotního projektu RECON (REtrospective CONversion) vedeného Henriette Avramovou. 
Ještě před započetím samotného RECON pilotního projektu byly ve Studii proveditelnosti zkoumány např. náklady na realizaci projektu, stanovení priorit pro proces konverze nebo jaký hardware a software bude potřeba pro konverzi v tak velkém měřítku. Dospělo se mimo jiné k těmto závěrům:
* zpětná přeměna národní bibliografické databáze do strojově čitelné podoby vyžaduje použití stejných standardů, jaké existují pro přeměnu aktuálních záznamů;
* nejvyšší priorita by v tomto procesu měla být přidělena takovým záznamům, které jsou užitečné pro co největší počet knihoven;
* kvůli šetření nákladů by měla tento projekt řídit Kongresová knihovna. 
Pilotní projekt RECON byl zahájen v srpnu 1969 a pokračoval až do srpna roku 1971. Přibližně 58 000 záznamů bylo během něj zpětně převedeno do strojově čitelné podoby. Byly také testovány techniky stanovené ve Studii proveditelnosti a analyzovány problémy spojené s konverzí záznamů pořízených podle jiných katalogizačních standardů nebo vedených v jiném než anglickém jazyce. Především ale byly během tohoto pilotního projektu vyvíjeny postupy a programy umožňující automatické rozpoznávání formátu, které by počítači dovolilo automaticky identifikovat a přiřazovat tagy, indikátory a kódy podpolí strojově čitelným záznamům. 
Pilotní projekt znovu ukázal důležitost koordinace činností v procesu retrospektivní konverze. Bohužel také prokázal, že přeměna katalogizačních záznamů v tak velkém měřítku vyžaduje mnohem více finančních i lidských zdrojů, než kolik může Kongresová knihovna zajistit. Projekt RECON tedy nikdy nebyl uskutečněn a retrospektivní konverze dat neprobíhala jako celostátní koordinované úsilí. Tento fakt považovala sama Avramová za největší neúspěch ve své kariéře a největší promarněnou příležitost v oblasti knihovnictví. 

== Odchod do důchodu ==
Po odchodu do důchodu v roce 1992 se Avramová spolu s manželem odstěhovala do Marylandu v Kalifornii. Zde působila na St. Mary’s College, kde pomáhala s organizováním přednášek pracovníků Kongresové knihovny. Manžel Herbert Avram, za něhož byla provdána 64 let, zemřel 15. ledna 2006. Po jeho smrti se Henriette přestěhovala na Floridu. Zde 22. dubna 2006 zemřela na rakovinu – pouze tři měsíce po svém manželovi. Bylo jí 86 let. 

== Získaná ocenění ==
• 1971 - The Margaret Mann Citation za vynikající úspěch v profesionální katalogizaci a klasifikaci 
• 1974 - získala Federal Women´s Award 
• 1977 - přijímá čestný titul doktora věd od Southern Illinois University v Edwardsville 
• 1981 - Melvil Dawey Award 
• 1987 - zvolena čestným členem IFLA 
• 1988 - Joseph W. Lippincott Award za významný přínos v oblasti knihovnictví 
• 1990 - John Humphry/Forest Press Award 
• 1989 - Executive Excellence Award for Distinguished Executive Service 
• 1997 - čestné členství v ALA 

== Literatura ==
1. RATHER, Lucia J.; WIGGINS, Beacher. Henriette D. Avram : Close-up on the career of a towering figure in library automation and bibliographic control. American Libraries [online]. 1989-10-01, 20, 9, [cit. 2011-05-05]. s. 855-858. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=8911270188>]. ISSN 00029769. 

2. Henriette D. Avram Honored. ALCTS Newsletter Online [online]. 2006-06-01, 17, 3, [cit. 2011-05-05]. s. 1-1. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=22329840>]. ISSN 1523018X. 

3. EHRLICHOVÁ, Klára. Henriette D. Avramová: její osobní život a kariéra. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 4 [cit. 05.05.2011]. Dostupný na World Wide Web: [<http://www.ikaros.cz/node/4041>]. URN-NBN:cz-ik4041. ISSN 1212-5075. 

4. NEWS IN BRIEF. American Libraries [online]. 1991-07-01, 22, 7, [cit. 2011-05-05]. s. 616-617. Převzato z kolekce Library, Information Science & Technology Abstracts. Dostupný z WWW: [<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=12695948>]. ISSN 00029769. 

5. FOX, Margalit. Henriette Avram : revolutionized library catalogs. San Francisco chronicle [online]. May 4, 2006 [cit. 2011-05-05]. Dostupný z WWW: [<http://www.sfgate.com/cgi-bin/article.cgi?f=/c/a/2006/05/04/BAG5HIKG5B1.DTL&hw=marc&sn=001&sc=1000>]. 

6. SCHUDEL, Matt. Henriette Avram : "Mother of MARC". Library of Congress information bulletin [online]. Květen 2006, 5, [cit. 2011-05-15]. Dostupný z WWW: [<http://www.loc.gov/loc/lcib/0605/avram.html>].

Henriette D. Avram

2011-05-16T11:42:05Z

382463: /* Kariéra v Kongresové knihovně */

Henriette D. Avram

2011-05-16T11:41:31Z

382463: /* Kariéra v Kongresové knihovně */

Henriette D. Avram

2011-05-16T11:34:38Z

382463: /* Kariéra v Kongresové knihovně */

Henriette D. Avram

2011-05-16T11:33:59Z

382463: /* Kariéra v Kongresové knihovně */

Henriette D. Avram

2011-05-16T11:32:00Z

382463:

Henriette D. Avram

2011-05-16T11:24:12Z

382463:

Henriette D. Avram

2011-05-16T11:21:06Z

382463: