https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&feedformat=atom&user=374603 2026-04-29T19:07:58Z Příspěvky uživatele MediaWiki 1.35.0 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=43973 2014-10-05T12:31:55Z

<p>374603: /* Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 24. září 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Hanu Habermannovou - hana.habermannova@phil.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Filip Dřímalka: Staňte se (digitálním) hrdinou a ovládněte téměř jakýkoli projekt ===<br /> <br /> Erik Vaněk<br /> <br /> *Máte zkušenost s mentorováním začínajících projektů v zahraničí, jsou nějaké rozdíly mezi přístupem začínajících podnikatelů v ČR vůči jejich kolegům v zahraničí?<br /> *Jste velkým zastáncem využívání outsourcingu. Používáte jej pouze ke tvorbě iniciálních prototypů nebo napříč celou dobou práce na projektech?<br /> *Dokázal byste vyjmenovat tři nejvýraznější osobnosti, které pomáhaly formovat Váš názor a přístup k podnikání?<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> *''Je k dispozici statistika jaké procento plateb je uskutečněno pomocí platebních karet?''<br /> *''Jaký je poměr bezhotovostních plateb provedených pomocí platebních karet/telefonů/nálepek?'' <br /> *''Kdy očekáváte možnost využití plateb Apple Pay v ČR?''<br /> <br /> Pavel Michálek<br /> *''Proč banky více nepodporují platbu kartou u obchodníků? Řada obchodníků volí raději hotovost, protože nemusí bance odvádět část zisku. A přitom člověk více utrácí kartou než v hotovosti.''<br /> *''Nakolik byla intervence ČNB úspěšná v podpoře tuzemské ekonomiky?<br /> *''Jaký je Váš názor na investici do dluhopisů či do zlata?<br /> <br /> <br /> Jiří Xaver<br /> *''Jaký je Váš názor na možnost zrušit odeslanou platbu dříve, než je bankou exportována? Některé banky toto nabízejí, jiné nikoli z důvodu možného zneužití...<br /> *''Z jakého důvodu banky v případě tuzemských plateb neinformují odesílatele platby o tom, že byl příjemce kreditován, zatímco u zahraničních plateb tuto informaci sdílejí?<br /> *''Která z malých bank je podle Vašeho názoru nejvíce schopná konkurovat velkým a zavedeným bankám na českém trhu? Ovlivňují nové banky nějakým způsobem fungování tradičních bank?<br /> <br /> Kateřina Jamborová<br /> *''Jaký je poměr použití platební karty bezkontaktní a kontaktní formou v České republice? Existuje vůbec taková statistika?''<br /> *''Jaký je váš názor na to, jaký způsob placení je nejméně/nejvíce bezpečný? Například používání internetového bankovnictví v mobilu, placení přímo telefonem,...''<br /> *''Existuje statistika využití plateb přímo přes internet? (Kdy nás služba přímo odkáže do internetového bankovnictví ke konkrétnímu platebnímu příkazu a poté nás odhlásí.)''<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> Je možné určiť hranicu medzi zachovaním obchodného tajomstva a voľným prístupom k informáciám o hospodárení orgánov verejnej správy a štátnych podnikov?<br /> <br /> Čo si myslíte o kauze &quot;wikileaks&quot; - je lepšie zverejniť tajné informácie, ktoré môžu ohroziť bezpečnosť štátu, alebo ticho tolerovať zasahovanie tajných služieb do súkromia ľudí?<br /> <br /> <br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> <br /> Monika Krejčová<br /> <br /> * Jaké organizace u nás jsou zapojeny do Konceptu snadno srozumitelných informací (např. knihovny)?<br /> <br /> * Jsou v rámci projektu Cesty naplánovány nějaké nové akce, semináře atd. ?<br /> <br /> * Mohla byste uvést některé nové technologie usnadňující vyhledávání informací lidem s mentálním postižením?<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> *''Do jaké míry podle Vás nahradí elektronické knihy tištěné publikace?''<br /> <br /> *''Domníváte se, že lidé nakupují knihy spíše pod vlivem propagace nebo jejich hodnocení přáteli a ostatními čtenáři?''<br /> <br /> *''Dáváte osobně přednost klasickým nebo elektronickým knihám?''<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> Blanka Justová<br /> <br /> * Co vidíte jako nejvýznamnější trend, který se v nejbližší době projeví na českém knižním trhu?<br /> <br /> * Myslíte si, že snížení či zrušení DPH na knihy pomáhá zlepšit finanční dostupnost knih pro všechny, nebo jde spíše o zájem nakladatelů a jejich prospěch?<br /> <br /> * Co vás motivovalo k napsání knihy o svádění žen?<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> Vladimír Plachý<br /> <br /> Petr Bouchal<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> Radmila Malá<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> Michaela Kortyšová<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> David Šmehlík<br /> <br /> ''Co odděluje zábavný e-learningový kurz od nudného, který nikdo nechce dělat?''<br /> <br /> ''Jak nejúčinněji namotivovat svůj tým?''<br /> <br /> ''Jak jako instituce vytvořit prostředí pro vznik a rozvoj komunity?''<br /> <br /> Martin Boxan<br /> <br /> Monika Machovská<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> ''Jaké největší benefity přináší lidem členství v takové globální komunitě?''<br /> <br /> ''Neodrazuje firmy od zakládání otevřených komunit obava z uvolnění jejich produktového know-how? A tudíž obava ze ztráty konkurenceschopnosti?''<br /> <br /> ''Existuje nějaký hraniční počet účastníků komunity, při kterém přestává být práce efektivní a spolupráce přestává fungovat?''<br /> <br /> === Vít Beran: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> Lenka Jirků<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> Filip Svoboda<br /> <br /> === Sheila Weber: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> Jiří Xaver<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> <br /> Dominika Mojžišová<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> Klára Kašparová<br /> <br /> Alena Menšíková<br /> <br /> Lenka Popelková<br /> <br /> Jana Leitnerová<br /> <br /> === Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu ===<br /> Filip Kotáb<br /> <br /> Eva Durnová<br /> <br /> Jakub Horák<br /> <br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_magistry&diff=43627 2014-09-15T09:54:38Z

<p>374603: /* Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přínáší */</p> <hr /> <div>== Požadavky na shrnutí přednášek ==<br /> <br /> Prezenční studenti vytvářejí shrnutí z jedné přednášky, kombinovaní ze dvou. K jednotlivým tématům přednášek je třeba se přihlásit předem - '''do 24. září 2014'''. Ke každému se může zapsat max. 4 studenti, do naplnění kapacity si lze vybrat.<br /> <br /> Se zapsáním ke shrnutí přednášky se hlásíte i k vypracování tří '''dotazů''' pro daného přednášejícího. Nejpozději čtyři dny před přednáškou (tj. v neděli předcházející přednášce) zapíšete tři jedinečné (tedy u nikoho do té doby neuvedené) a nebanální odborné dotazy pro přednášejícího, k němuž jste se zapsali. Na přednášce pak položíte min. jeden dotaz, pokud se pojetí přednášky odchýlí od směru připravených dotazů nebo na všechny přinese odpověď přednáška, bude položený dotaz jiný. Dotazy nemusí zaznít pouze v případě, že to časový limit pro přednášku dle rozvrhu (tj. do 17:25) znemožní.<br /> <br /> '''Shrnutí''' přednášky musí být o rozsahu 4000-5000 znaků, termín odevzdání je vždy 7 dní po dané přednášce - tedy do středy do večera. Úkoly se odevzdávají do Odevdávárny. Vybraná shrnutí budou umístěna na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/]. Pište proto spíše publicistickým stylem vhodným pro publikaci v elektronickém časopise (používejte hypertextové odkazy, podnadpisy atd.). Na práci je hodnocen obsah i forma, dbejte proto na obojí, protože obojí může být důvodem pro vrácení textu k přepracování.<br /> <br /> Odevzdáním úkolu do Odevzdávárny autor dává souhlas s možným '''publikováním''' na [http://www.inflow.cz/ http://www.inflow.cz/] (v případě nesouhlasu prosím předem kontaktujte vyučující kurzu Mgr. Hanu Habermannovou - hana.habermannova@phil.muni.cz).<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Filip Dřímalka: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> === Vladimír Šandera: Life of a startupist : my journey, observations, lessons learned ===<br /> <br /> === Tomáš Hládek: Peněžní oběh a platební styk v České republice ===<br /> <br /> === Barbora Uhlířová: Informace pro všechny ===<br /> <br /> === Tomáš Baránek: Jak funguje knižní trh v ČR, aneb úspěchy i trable malého nakladatele ===<br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> <br /> === Lukáš Puchrik: Lokační analýza - jak funguje a co přináší ===<br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> === Lukáš Hrdlička: Jak (se) prezentovat ===<br /> <br /> Karolína Krbcová<br /> <br /> Jan Nepovím<br /> <br /> === Dan Franc: Globální komunity místo umírajících institucí ===<br /> <br /> === Vít Beran: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> === Nils Pharo: Overview of linked data and the semantic web ===<br /> <br /> === Sheila Weber: téma bude upřesněno ===<br /> <br /> === Jela Steinerová: Informační etika a informační ekologie ===<br /> <br /> === Helena Grecmanová: Jak přispívají aktivizační metody ve výuce vytvoření příznivého klimatu školy ===<br /> <br /> === Tomáš Ludvík: Uživatelský výzkum v návrhu webu ===<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2014 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Pavlína Kvapilová: Moderní technologie v médiích – v čem mohou být pohromou a v čem záchranou pro současnou žurnalistku? Jak inteligentně využít nové trendy? ===<br /> Leona Kroupová<br /> *''Do jaké míry ovlivnil vznik moderních technologií podobu novinářské profese? S přihlédnutím k dosavadnímu trendu, můžeme do budoucna očekávat razantní změnu v náplni práce novináře? Jak by to mohlo vypadat?<br /> *''Jakým způsobem změnilo online zpravodajství a sociální média podobu tištěných médií a televizního zpravodajství? Dá se předpokládat, že tištěná média jednoho dne zcela zaniknou? <br /> *''Porovnáme-li užití moderních technologií v českém mediálním prostředí a státech západní Evropy, na kolik se jim přibližujeme? Jaké jsou naše nedostatky?<br /> <br /> František Šudřich<br /> *'' Existuje v České televizi nějaký manuál pro zaměstnance, jak se mají chovat na síti? Co mohou sdílet na sociálních sítích a co ne? Vznikají v tomto směru problémy?<br /> *'' Právě je aktuální téma olympijských her. Předpokládám, že pro divizi Nová média v ČT bylo zvládnutí příprav těžký úkol. Co bylo nejhorší? Plánovali jste například nějaké inovativní využití technologií, které se nakonec nepovedlo? Jak hodnotíte jejich letošní zvládnutí?<br /> *'' Jaké jsou podle Vás trendy budoucího vývoje moderních technologií v médiích?<br /> Tomáš Vorálek<br /> *'' Jaký dopad mají moderní technologie na kvalitu informací? (pozitivní, negativní)''<br /> *'' Nemá masové zveřejňování informací, především na internetu, za následek menší nezávislost média? ( Komerční články, skrytá reklama apod.)''<br /> *'' Dokázaly by dnešní média fungovat bez internetu? Existuje nějaký krizový plán pro tuto skutečnost?''<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Využívají se moderní technologie více pro marketingové účely (větší sledovanost, čtenost) nebo pro účelnější předání informace?''<br /> *'' Snižuje/zvyšuje provázanost média se sociální sítí jeho důvěryhodnost? (Např. diskuzní fóra na zpravodajských portálech.)''<br /> *'' V čem se liší využívání moderních technologií v české žurnalistice oproti zahraniční?''<br /> <br /> === Guenther Krumpak: The Book and The Internet - the Antithesis between Paper and Electricity ===<br /> Radek Dobrovolný<br /> *'' Jsou nová média a technologie pouhou evolucí přenosu informace anebo mění celé paradigma?''<br /> *'' Jak můžeme dlouhodobě zachovat informaci? Proč se této oblasti nové technologie nevěnují?''<br /> *'' Jaké nové technologie jsou nejvhodnější pro vzdělávání?''<br /> <br /> === Hana Krejčí: Fundraising - není to jen o penězích... ===<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Které typy projektů se financují relativně snadno a pro které je naopak těžké potřebné finance shromáždit?''<br /> *''Využíváte ve své práci metody crowdsourcingu? Pro jaké projekty je crowdsourcing vhodný? Pro jaké se naopak nehodí?*''<br /> *''Nemyslíte si, že veřejnost je už přesycena množstvím žádostí o příspěvky od neziskových a dobročinných organizací všeho druhu? Je ještě možné nějak zaujmout?*''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Alžbeta Šellengová<br /> <br /> *''Má fundraising, v podobe ako ho poznáme dnes budúcnosť?''<br /> <br /> *''Čím všetkým by mal správny fundraiser disponovať&amp;nbsp;?''<br /> <br /> *''Ktorá organizácia v ČR je podľa Vás vo fundraising-u na štipici?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaké zákony či předpisy se fundraisingu týkají?''<br /> *''Do jaké míry je úspěšnost fundraisingu ovlivněna pověstí (image) organizace?''<br /> *''Kdo by se měl v organizaci fundraisingu věnovat?''<br /> <br /> Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jaké vlastnosti jsou důležité pro fundraisera? <br /> *Z kterého sektoru (komerční sektor, veřejný sektor) je snažší získat finanční příspěvek? <br /> *Pro který projekt bylo nejobtížnější získat prostředky?<br /> <br /> === Zdeňka Kujová: Všichni ji chtějí, všichni jí ztrácí – kreativita. Tvůrčí odvětví jako hybatelé rozvoje ===<br /> <br /> Marta Konířová<br /> <br /> *''Jaký je hlavní rozdíl mezi kulturními a kreativními průmysly?''<br /> *''Jaká jsou hlavní rizika podnikání v kreativních průmyslech?''<br /> *''V kterých zemích je podíl kreativních průmyslů na HDP nejvyšší? Co je pravděpodobně příčinou tohoto vysokého podílu?''<br /> <br /> Josef Březina<br /> <br /> *''Jak v praxi funguje spolupráce byznysmenů a umělců?''<br /> <br /> *''Může z této spolupráce vzniknout něco smysluplného? Mohla byste uvést nějaké projekty?''<br /> <br /> *''Myslíte si, že by tyto projekty měly být podporovány z veřejných zdrojů?''<br /> <br /> Jaroslava Dvořáková<br /> <br /> *''Jakou roli hraje kreativita v rozvoji města?''<br /> <br /> *''Chápete kreativní průmysl jako výzvu a přiležitost? Jaký je vztah (spolupráce) mezi sférou byznysu a lidmi uměleckých profesí?''<br /> <br /> *''Jaké je potenciál kreativního průmyslu?''<br /> <br /> === Michal Zwinger: E-learning jako funkční výukový nástroj a tvorba webových aplikací, které baví ===<br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Myslíte, že e-learning je budoucnost vzdělávání?''<br /> *''Jak úspěšně měřit efektivitu vzdělávání pomocí e-learningu?''<br /> *''Která aplikace na e-learning je podle Vás nejvhodnější?''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> *''Kolik středních a vysokých škol v současné době využívá aplikaci Rozečti.se?''<br /> *''Plánujete do budoucna nějaká další rozšíření Rozečti.se (např. pro vědce a lékaře)?''<br /> *''Používáte osobně nějaké e-learningové aplikace? Pokud ano, můžete prozradit jaké?''<br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Jak hodnotíte kvalitu a možnosti LMS Moodle?''<br /> *''Kurz rozečti.se je určen dospělým. Plánujete obdobný kurz rychlého čtení zaměřený na děti?''<br /> *''Do jaké míry mohou e-learningové aplikace nahradit klasickou výuku ve třídě? Je e-learning vhodnou metodou výuky i u mladších dětí?''<br /> <br /> Veronika Ježková<br /> <br /> === Robert Vlach: Zbavte se předsudků o podnikání na volné noze ===<br /> <br /> Ľudovít Nápoký<br /> *''Aký začiatočný postup by ste odporučil mladému človeku, ktorý má nápad na podnikanie, ale nevie ako a kde začať?*''<br /> *''Ako zmeny môžme na trhu práce pozorovať v 21. storočí?*''<br /> *''Aké sú najvačšie predpoklady na to aby som sa mohol stať úspešným podnikateľom?*''<br /> <br /> <br /> Monika Machovská<br /> *''Co je cílem, nebo jaký přínos mají setkání think-tank, které pořádáte?''<br /> *''Zaměřujete se pouze na český trh, nebo spolupracujete i se zahraničními klienty?''<br /> *''Kdo je momentálně Vaším největším konkurentem na trhu?''<br /> <br /> Michal Klajban<br /> *''Jaké jsou v ČR podmínky pro lidi na volné noze oproti zahraničí?''<br /> *''Jak je podle vás nejlépe začít podnikat - mít stále zaměstnání (jistotu) a postupně pracovat na vlastních projektech, nebo se tomu oddat hned &quot;naplno&quot;?'' <br /> *''Loni jste představil svou koncepci intelektuálního marketingu. Mohl byste nám ji přiblížit?''<br /> <br /> === Jaroslav Vážný: The Hitch-Hacker’s Guide to Data Science ===<br /> Michal Klajban<br /> *''V abstraktu k přednášce jste zmiňoval, že je velmi důležité, aby se lidé naučili těžit informace z dat. Není podle vás přínosnější spíše vyvinout nástroje, které by i technicky méně zdatným jedincům pomáhaly z dat získat maximum?''<br /> *''Jak vidíte budoucnost data miningu? Kde podle vás bude tento obor za 10, 20 let?''<br /> *''V jakém oboru lidské činnosti je podle vás cítit největší mezery v získávání informací z dat?''<br /> *''Někdy se o data miningu hovoří jako samostatném oboru, někdy jako o tzv. &quot;buzzword&quot;, který jen označuje to, co se ve skutečnosti už dávno děje. Jak data mining vnímáte vy? Buzzword nebo moderní, samostatná disciplína?''<br /> <br /> === Petr Ludwig: Osobní wiki = mozek 2.0 ===<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> <br /> *''Který nástroj pro vedení osobní wiki byste mohl doporučit s ohledem na jeho použitelnost a uživatelskou přívětivost?''<br /> *''Mají systémy osobní wiki při velké konkurenci různých softwarů a aplikací tohoto typu šanci stát se nejvíce využívaným nástrojem pro osobní informační management? Proč?''<br /> *''Existují nějaké výzkumy používání nástrojů osobní wiki týkající se např. toho, jestli jsou využívány více v akademickém nebo firemním prostředí?''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> <br /> *''Jaký používáte systém na ukládání informací a poznámek?''<br /> *''Vracíte se někdy k poznámkám, které jste si vytvořil?''<br /> *''Jak se zbavit prokrastinace, když stále odkládám přečtení knihy Konec prokrastinace?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> <br /> *''Existuje nástroj pro organizaci informací, který by byl vhodný pro implementování do školní výuky?''<br /> *''Můžete doporučit nějaký návod, jak se vypořádat s nezodpovědným přístupem k organizaci informací?''<br /> *''Kde se necháváte inspirovat? Odkud přijímáte nejčastěji podněty? Můžete doporučit nějaký blog, knihu?''<br /> <br /> === Václav Matyáš: Biometrická autentizace uživatelů ===<br /> <br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaká metoda biometrické autentizace je nejvýhodnější? (cena, přesnost, stálost)''<br /> *''Jak jsou u těchto technologií vyřešena autorská práva/patenty?''<br /> *''Jak je to u biometrické autentizace s rychlostí, pokud uživatel není předem nijak identifikován?''<br /> <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marka Zuckerberga, že soukromí je přežitek 20. století, i v kontextu biometrie?''<br /> *''Koho v současnosti považujete za největšího shromažďovatele biometrických dat?''<br /> *''Myslíte si, že zakazování muslimských oděvů a jiných forem zahalování může souviset se snahou monitorovat občany a identifikovat je biometricky?''<br /> <br /> <br /> Lenka Kupková<br /> * ''Která metoda biometrické autentizace je v ČR nejpoužívanější a z jakého důvodu?''<br /> * ''V oblasti snímání otisků prstů má být novinkou využití tzv. fotonických krystalů na bázi křemíku - tato novinka má údajně znemožnit podvržení otisku. Jaký je Váš názor na toto tvrzení?''<br /> * ''Je při autentizaci na základě geometrie ruky nějakým způsobem řešeno/ošetřeno, že lidská ruka se v průběhu života mění?''<br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> * ''Funguje již ve světě v knihovnách či jiných paměťových institucích rozpoznání uživatele na základě biometrické autentizace, a pokud ano, tak s jakými zkušenostmi?''<br /> * ''Jaký způsob využítí biometrické autentizace při evidenci a rozpoznávání uživatelů byste doporučil u veřejných paměťových institucí, například knihoven?<br /> * ''Jaký je Váš názor na praktické využití cestovních dokladů s biometrickými prvky (CDBP)?''<br /> <br /> === Michaela Buchtová: Location-based learning: možnosti a limity mobilních zařízení pro výuku v terénu ===<br /> <br /> Hana Šimáčková<br /> <br /> *''Hra &quot;Veltrusy: Ostrov pokladů&quot; je první vzdělávací geolokační hrou v ČR. Jaké geolokační hry jsou používané v zahraničí a s jakým úspěchem?'' <br /> *''Vyučuji francouzský jazyk jak děti, tak dospělé - víte o nějaké dobré mobilní výukové aplikaci, kterou bych mohla využít ve výuce či doporučit svým žákům?''<br /> *''Jsem studentka pedagogické fakulty a vím, že spousta učitelů si stále udržuje konzervativní přístup a straní se používání jiného didaktického materiálu než učebnic. Chci se proto zeptat - je o výukovou hru Evropa 2045 skutečně zájem? Máte přehled o tom, kolik učitelů ji opravdu využívá ve své výuce?''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> David Humpolík<br /> <br /> *''Dají se využít LBL technologie i v jiném odvětví vzdělávání, než je geografie/zeměpis? Pokud ano, jaké jsou zkušenosti?''<br /> *''Uchytila se v ČR nějaká LBL aktivita více, než geocaching? (i když ten není přímo zacílen na vzdělání, tak skrze geocaching poznáváme skrytá a neznámá místa, což se za vzdělání považovat dá)''<br /> *''Funguje už v nějakém případě propojení LBL a sociálních sítí (FB, Instagram) v takové míře, aby z toho začínala vznikat komunita aktivních, navzájem propojených uživatelů?&quot;''<br /> <br /> <br /> Žaneta Floriánová<br /> *''Která hra je v ČR a ve světě nejrozšířenější? ''<br /> *''Je potřeba nějaké speciální vybavení pro výuku v terénu? Kromě chytrého telefonu či tabletu?''<br /> *''Vím, že mobilní zařízení často zlepšují výuku, je to ale efektivní? Nesvádí to studenty k &quot;nekalostem&quot;?''<br /> <br /> === Berka: UX tam venku ===<br /> David Šmehlík<br /> *''Jaký je podle vás vztah mezi user experience designem a interaction designem?''<br /> *''Měla by každá firma mít svého in-house UX designera?''<br /> *''Jaké jsou hlavní kompetence 'standardního' UX designera?''<br /> <br /> Lenka Kupková<br /> *''Jaký je rozdíl mezi UX designem a User-centered designem?''<br /> *''Používá se již UX design v zahraničních knihovnách? Jak jsme na tom v ČR?''<br /> *''Naši studenti vedou experimentální knihovnu Na Křižovatce. Vidíte potenciál v použití UX designu v této knihovně? (Domníváte se, že by mohlo být pro ostatní knihovny atraktivní, kdyby studenti zkusili aplikovat prvky UX designu v knihovně Na Křižovatce a vyzkoušeli jeho užitečnost?)''<br /> <br /> Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *&quot; Pokud se chce student v budoucnosti zabývat a živit UX, které školy byste vyzdvihl coby vhodné, co se týká orientace výuky?&quot;<br /> *&quot; Můžete zmínit nejpřínosnější knihy a blogy, které by si měl každý, kdo se chce o user experience dozvědět více, přečíst/číst?&quot;<br /> *&quot; Lze definovat bod, kdy člověk jako Vy ví, že by již svojí prací nedokázal stav zlepšit?&quot;<br /> Lucie Bělejová<br /> <br /> *&quot;Existuje nějaké sdružení, které sdružuje UX designéry v rámci ČR?&quot;<br /> *&quot;Jak UX designér pozná, že odvedl dobrou práci?&quot;<br /> *&quot;Jaké způsoby testování webu jsou nejčastější?&quot;<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4. U přednášek, kde ještě není pevně stanoveno téma, prosím napište jen své jméno, otázky upřesníte, jakmile bude téma specifikováno.''<br /> <br /> === Bořivoj Brdička: Budoucnost vzdělávání v 21. století ===<br /> Hanka Habermannová<br /> *'' Jak efektivní je online výuka na českých vysokých školách? ''<br /> *'' Myslíte si, že MOOC kurzy budou v dohledné době tvořit součást školního rozvrhu?''<br /> *'' Na jaké technologie ve vzdělávání je potřeba se zaměřit a se kterými naopak ztrácíme čas?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *'' Jaké změny českého školství považujete za žádoucí a jaké za současných ekonomických a politických podmínek za možné? ''<br /> *''Jak souvisí síťová gramotnost se sociální gramotností?''<br /> *''Jak moderní technologie mohou ovlivnit rovný přístup ke vzdělávání?''<br /> <br /> Katarína Hečková<br /> *''Myslíte si že by bolo možné vo vyučovacom procese na stredných a základných školách nahraniť knihy a zošity tabletmi?<br /> *''Je podľa Vás potrebné v súčasnosti učiť deti písať v škole písaným písmom?<br /> *'' Koľko ideálne HDP by sa malo v ČR investovať do školstva? (V roku 2013 išlo do škôl 3,11 % HDP) <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *'' Do jaké míry jsou české školy a čeští učitelé připraveni plně využívat možností nových digitálních technologií?<br /> *'' Jaké jsou možnosti využívání nových technologií ve vzdělávání dětí s poruchami učení (ADHD, dyslexie, dysgrafie)?<br /> *'' Pomohou nové technologie ve vzdělávání zvýšit motivaci a zájem dětí o učení?<br /> <br /> === Jindřich Fáborský: O marketingu na internetu ===<br /> <br /> Lada Kadaníková<br /> *''Je RTB marketing trendem usnadňujícím uživateli nákup nebo narušujícím jeho soukromí? Lze se proti tomuto trendu bránit?''<br /> *''Je reklama na Facebooku trend, do kterého se investuje čím dál tím více nebo spíš fenomén Facebooku upadá i v tomto odvětví? Případně, jaké jsou tendence investice do reklamy na FB v České republice a ve světě?''<br /> *''Lze sledovat rozdíly v úspěšnosti marketingových kampaní a reklam na internetu versus mimo internet?''<br /> <br /> Veronika Víšková<br /> *'' Jaké marketingové praktiky jsou na internetu nejúspěšnější? ''<br /> *'' Existuje v rámci internetového marketingu v současné době nějaký (nový) trend? ''<br /> *'' Které marketingové kampaně na internetu považujete za nejvíce zdařilé a proč? ''<br /> <br /> Pavla Macháčková<br /> *'' Jaká je úspěšnost reklamy na FB? ''<br /> *'' Myslíte si, že je FB dobrý prodejní kanál? ''<br /> *'' Jaký je dopad jednotlivých marketingových technik a která je nejúčinnější v případě Marketing festivalu? ''<br /> <br /> -<br /> <br /> Tomáš Vojta<br /> *'' Jaké znalosti a dovednosti by měl mít specialista internetového marketingu?''<br /> *'' Kde se vy osobně vzděláváte v oblasti internetového marketingu, kde čerpáte inspiraci? ''<br /> *'' Jak bude internetový marketing vypadat za 10 let? Co můžeme očekávat za změny? Jaké pustupy které dnes fungují už nebudou platné? ''<br /> <br /> === Pavel Rankov: Digitální technologie a procesy remediace v kultuře ===<br /> <br /> 1. Ľudovít Nápoký<br /> *'' Možno médiá považovať za súčasti kultúrnych tradícií? <br /> *'' Môžeme remediované médiá považovať za tú istú tradíciu?<br /> *'' Ak sa určité dielo, štýl, zámer vráti do kultúry v podobe retra je možné tento jav považovať za jav remediácie?<br /> <br /> 2. Vendula Bednářová<br /> *'' Moderní způsoby šíření digitálních médií se projevují lepší dostupností, a zároveň vyšší mírou pirátství. Myslíte, že se tak děje na úkor autorů? ''<br /> *'' Myslíte, že zvýšená dostupnost audioknih způsobuje, že díla poslouchají i lidé, kteří by knihu nečetli? ''<br /> *'' Očekáváte, že remediace způsobí zánik původních médií nebo se původní nosiče zachovají? Např. vzrůstající obliba poslechu gramodesek. ''<br /> <br /> 3. Jaroslava Dvořáková<br /> *''Je dle Vás remediace činitelem technologického vývoje?''<br /> *''Souhlasíte s výrokem Marshalla McLuhana, který říká, že médium je poselství?''<br /> *''Existuje jasná definice digitálních technologií?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> *'' Jaké vidíte zápory při remediaci v kultuře? ''<br /> *'' Pomohl vstup rozhlasu na internet? Přilákal tak rozhlas více uživatelů? (např.: Český rozhlas - Nová média ČRo)''<br /> *'' &quot;Nezabíjí&quot; digitální technologie kulturní akce? Nebo uživatelé dnes již vše hledají &quot;online&quot;? ''<br /> <br /> === Lucie Rohlíková: Mýty o distančním vzdělávání === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jakou roli by měl plnit vyučující v rámci distanční výuky na univerzitách?<br /> *''Které oblasti lidského vědění jsou vhodné pro předávání touto formou výuky? Které nikoliv?<br /> *''Nemůže se stát, že distanční výuka bude formou vzdělávání pro chudé a za kvalitní F2F výuku se budou platit ještě vyšší poplatky než doposud (USA, VB, ...)?<br /> <br /> 2. Floriánová Žaneta<br /> *''Proč myslíte, že se distanční vzdělávání tolik podceňuje?<br /> *''Umožní dnešní elektronická doba rozvoji distančního vzdělávání?<br /> *''Vidíte v distančním vzdělávání budoucnost?<br /> <br /> 3. Davit Šmehlík<br /> <br /> *'' Jak v e-learningu nejlépe skloubit, aby užívání aplikace bylo zároveň zábava i didakticky efektivní?<br /> *'' Co, kromě financí, brání masivnějšímu rozšíření využití tabletů ve výuce na českých školách?<br /> *'' Mohla byste s námi sdílet vaše hlavní myšlenky týkající se fenoménu MOOC?<br /> *'' Jaký je váš postoj ke vzdělávacímu potenciálu digitálních her?<br /> <br /> 4. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *'' Jaké jsou nejčastější problémy studentů v distančním vzdělávání?<br /> *'' Které média nejčastěji používáte při distančním vzdělávání a proč?<br /> *'' Jakými způsoby komunikujete se studenty, kteří jsou zapojeni do kurzu distančního vzdělávání?<br /> <br /> === Ondřej Neumajer: Inovace ve vzdělávání s podporou digitálních technologií ===<br /> <br /> Lucie Lindrová<br /> *''Je zájem ze strany vyučujících o používání nových technologií a inovací ve výuce?''<br /> *''Jsou inovace ve vzdělávání implementovány do výuky budoucích učitelů na pedagogických VŠ?''<br /> *''Která země má nejlépe vytvořený vzdělávací systém s využíváním ICT?''<br /> <br /> Marta Konířová<br /> *''Kde se mohou čeští učitelé o možnostech, příkladech, dobré praxi inovací ve vzdělávání u nás i ve světě dozvědět nebo o nich informovat? ''<br /> *''Jaké je nebezpečí komerčních tlaků? Souvisejí inovace ve vzdělávání vždy nutně s moderním vybavením ICT, nebo je lze realizovat i se starším vybavením?''<br /> *''„Inovace“ znamená „obnovení, zdokonalení“. Souhlasíte s názorem, že inovace ve vzdělávání znamenají také „obnovu“ některých myšlenek reformní pedagogiky, které dříve nemohly být realizovány?''<br /> <br /> Kateřina Kopecká<br /> *''Existují nějaké metody či nástroje pro měření inovací ve vzdělávání?''<br /> *''Jaký bude podle vás budoucí vývoj ve vzdělávání pomocí digitálních technologií?''<br /> *''Co nejčastěji komplikuje zavádění vzdělávacích inovací do českých škol?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jaké jsou v současné době trendy využití ICT ve vzdělávání žáků/studentů se specifickými potřebami?''<br /> * ''Mají vyučující motivaci a prostor k získávání zpětné vazby (pokroky, rozvíjení dovedností)?''<br /> * ''Jaké jsou postupy v případě, že změnám/inovacím není nakloněno vedení školy?''<br /> <br /> === František Bartes: Nové pojetí Competitive Intelligence ===<br /> Tomáš Marek<br /> *''Můžete popsat, jak je CI rozvinuto a využíváno v České republice?<br /> *''Jak jsou na tom s využíváním CI na našem území SME?<br /> *''Mění se CI v souvislosti s růstem objemu dat a jak se tento trend odráží v požadavcích na schopnosti CI profesionála?<br /> <br /> <br /> Alžběta Lukšů<br /> *''Sběr a analýza informací o zákaznících, konkurentech, či výrobcích je drahou a časově náročnou záležitostí. Vyplatí se i malým firmám či živnostníkům? Případně existuje na našem trhu nabídka služeb competitive intelligence pro drobné podnikatele?<br /> <br /> *''Můžete blíže popsat metody zpracování informací získaných v primárním a sekundárním výzkumu?<br /> <br /> *''Jakou roli hraje při zpracovávání informací v rámci competitive intelligence lidský faktor a lidská inteligence na jedné straně a síla výpočetní techniky na straně druhé? <br /> <br /> <br /> Lea Mentlíková<br /> *''Jaké informace, které firmy o sobě zveřejňují online, Vás nejvíce zajímají?<br /> *''Existují nějaké online nástroje pro CI?<br /> *''Na základě čeho odhadujete budoucí vývoj firmy? Dá se vývoj podle Vás nějak předpokládat nebo je to tak komplexní věc, že bod zlomu může přijít kdykoliv?<br /> <br /> Miroslava Brázdová<br /> *''Liší se nějak chápaní a provádění CI v České republice a v zahraničí?<br /> *''Jak velký přínos může pro firmu CI mít v poměru k nákladům? (Pro jakou firmu to má smysl a pro jakou už ne?)<br /> *''Jaké procento firem CI v ČR skutečně využívá?<br /> <br /> === David Spáčil: Predikce videotrendů v blízké budoucnosti ===<br /> Filip Kocián&lt;br&gt;<br /> *''S nástupem DSLR se výrazně snížily rozdíly mezi profesionály a amatéry, co predikujete pro příštích 5 let v tomto ohledu? ''<br /> *''Forma je stále důležitější než technická kvalita zpracování, můžete uvést příklady z praxe?''<br /> *''Jaké jsou nejčastější chyby tvůrců, při snaze vytvořit video s virálním potenciálem?''<br /> <br /> Hana Konečná&lt;br&gt;<br /> *Mění se rozšířením videa chování lidí, stanou se z nich pod stálým dohledem kamer herci, nebo se budou chovat přirozeně?<br /> *Očekáváte masové rozšíření podobného fenoménu, jako je Instagram, i pro video?<br /> *Jaké video se podle vašich zkušeností s provozem serveru Videoflot dá pořídit za nejnižší ceny kolem dvou tisíc?<br /> <br /> Martina Antlová&lt;br&gt;<br /> *Jaký je Váš názor na využití videa ve vzdělávání (např. ve výuce)?&lt;br&gt;<br /> *Co si myslíte o 3D videu? Má 2D video ještě nějakou budoucnost?&lt;br&gt;<br /> *Proč jsou virální videa stále více oblíbenější?&lt;br&gt; <br /> <br /> Blanka Justová<br /> *Jaká je cena hudebního videoklipu zprostředkovaného pomocí Videoflotu?<br /> *Proč vás zaujala právě oblast videa? Co vás na něm baví nejvíc?<br /> *Jak dlouho trvá tvorba kvalitního videa od zadání po prezentaci online?<br /> <br /> === Michal Bláha: Nové přístupy ke zjišťování zákaznické spokojenosti, 14. 11. 2013 === <br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Seznámil byste nás s historií přístupů ke zjišťování zákaznické spokojenosti?<br /> *''Máte nějakou zkušenost se zájmem o systémy zjišťování zákaznické spokojenosti ze strany institucí české státní správy?<br /> *''Pokud uživatel hodnotí spokojenost s konkrétní službou, např. pomocí SMS, jakým způsob je zajištěno, že se seznámí se všeobecnými podmínkami dané služby pro hodnocení uživatelské spokojenosti ještě před odesláním svého hodnocení?<br /> <br /> 2. Marcela Střelcová<br /> <br /> *''Jaké způsoby motivace pro zvýšení účasti na zjišťování zákaznické spokojenosti byste doporučil?<br /> *''Je známo, zda zákazníci upřednostňují vyplňování dotazníku o spokojenosti formou rozhovoru s tazatelem nebo raději pomocí technologií v podobě vyplnění dotazníku na obrazovce umístěné v obchodě?<br /> *''Jsou data o spokojenosti zákazníků analyzovány odborníky a opravdu aplikovány podle výsledků průzkumu?<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''<br /> *''<br /> *''<br /> <br /> 4. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *'' Myslíte si, že má smysl zjišťovat spokojenost zákazníků způsobem, jakým to dělá heuréka.cz? Tj. že je uživatel vybízen k hodnocení nákupu na nějakém eshopu, i přesto, že se na eshop dostal přímo přes link, nikoli přes Heuréku.<br /> *'' Víte o nějaké firmě, která by vyhodnocování zákaznické spokojenosti využívala volně dostupná data z twitteru?<br /> *''Využívají se při sběru dat pro analýzu zákaznické spokojenosti služby typu Google Alerts?<br /> <br /> 5. Eva Syrovátková<br /> *''Myslíte si, že vliv opinion leaderů je ve výzkumu zákaznické spokojenosti důležitý?<br /> *''Jak zabudovat do výzkumů faktor opinion leadera? Lze ho nějak měřit?<br /> *''Nejsou uživatelé zkoumáním spokojenosti přehlceni? Jak se odlišit jako poskytovatel služby od ostatních a neznudit uživatele?<br /> <br /> === Pavlína Louženská: Happiness Designer Wanted === <br /> <br /> Hana Sychrová<br /> <br /> • ''Dají se v oblasti copywritingu vysledovat určité trendy? Případně jaký trend vládne v současnosti?''<br /> <br /> • ''Lze najít v této oblasti rozdíly mezi Českou republikou a zahraničím?''<br /> <br /> • ''Jak by podle Vás mohla vypadat budoucnost copywriterů v České republice? Mimo pozice „Happiness Designer“.''<br /> <br /> Klára Kašparová<br /> <br /> • ''Jaké znalosti a dovednosti by měl mít copywriter?<br /> <br /> • ''Jak dělat kvalitní copywriting?''<br /> <br /> • ''Čím upoutat čtenáře a přesvědčit ho, aby se textem zabýval?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> <br /> • ''Jak bojují profesionální copywriteři s autorským blokem? Existují nějaké triky, jak jej překonat?''<br /> <br /> • ''Jak často zasahují klienti do hotového textu a zanechávají v něm své „stopy“?''<br /> <br /> • ''Kolik času zabere profesionálovi zpracování jedné normostrany textu (bez započítání rešerší a studia)?''<br /> <br /> Radomír Šuhej<br /> <br /> === Marcel Láža: BigData vs. analýza &quot;normálních&quot; dat ===<br /> <br /> Hana Konečná<br /> <br /> *Neměli bychom se místo data minigu a zpracování velkých dat zaměřit spíše na problematiku kladení otázek, na které chceme analýzou BigData najít odpovědi?<br /> *Za jak dlouho bude podle Vás dostupné zpracovávat velká data pro běžné firmy například v rámci HR nebo obchodního oddělení.<br /> *Co myslíte, že přijde po BigData? Ještě větší data, nebo změna paradigmatu?<br /> <br /> <br /> Vendula Bednářová<br /> <br /> *Jak zpracovává BigData Facebook?<br /> *Které nástroje pro zpracování BigDat jste sám vyzkoušel? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?<br /> *Kdo je největším zpracovatelem BigDat v Čechách?<br /> <br /> Martina Snížková<br /> <br /> *Od jakého objemu dat už se mluví o BigDatech?<br /> *&amp;nbsp;Jaké znáte nástroje pro zpracování BigDat?&amp;nbsp;<br /> *&amp;nbsp;Znáte nástroj Hadoop? Co si o něm myslíte? Používáte ho?<br /> <br /> Aneta Bublová<br /> <br /> Jaké jsou možnosti cloudcomputingu v oblasti zpracování BigDat?<br /> <br /> Jaké jsou hrozby při nakládání s BigDaty (bezpečnost, únik)?<br /> <br /> Co považujete za základ potřebný pro zpracování BigDat?<br /> <br /> === Lukáš Konarovský: Webová aplikace jako služba ===<br /> Jakub Forman<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na digitální prototypování webových aplikací? Má to smysl?''<br /> <br /> *''Mají webové aplikace v dnešní době mobilních aplikací budoucnost? ''<br /> <br /> *''Jak byste definoval úspěšnou webovou aplikaci? Proč jsou některé aplikace výrazně úspěšnější?''<br /> <br /> Michal Konečný<br /> *''Vyplatí se navrhovat aplikace i pro malé trhy, jako je například ČR, nebo je vhodnější mířit rovnou na celý svět?''<br /> <br /> *''Je nutné webovou aplikaci od začátku navrhovat jako škálovatelné řešení, nebo stačí otázku výkonu řešit ad hoc?''<br /> <br /> *''Je lepší přijít s nějakou službou / aplikací jako první, i když nebude dokonalá, nebo ji spustit až jako vyladěný produkt?''<br /> <br /> Martina Antlová<br /> *''Jaká je podle Vás nejzajímavější webová aplikace?''<br /> <br /> *''Jaký je rozdíl mezi webovou a desktopovou aplikací? Jaké jsou podle Vás výhody a nevýhody obou řešení?''<br /> <br /> *''Webová aplikace z hlediska bezpečnosti - jaké hrozby na nás číhají?''<br /> <br /> Jan Viskot<br /> <br /> Hana Habermannová<br /> *''Co si myslíte o tom, že předmětem startupů jsou převážně webové aplikace? Je nutné každý problém řešit aplikací?''<br /> <br /> *''Webová aplikace ve vztahu k mobilní aplikaci - jaký je mezi nimi rozdíl po stránce využitelnosti?''<br /> <br /> *''Jak designovat webovou aplikaci jako službu? (Vliv UX na návrh webové aplikace jako služby.)''<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> *''Má freemium a pouze placený model aplikace stejnou šanci na úspěch?''<br /> *''Jaké jsou aktuální trendy v oblasti SaaS?''<br /> *''Z pohledu uživatele, podle čeho můžu předvídat, že služba bude dlouhodobě dostupná a v provozu?''<br /> <br /> === Lukáš Nevosád: Jak zbohatnout na mobilních aplikacích ===<br /> <br /> Radim Chalupník<br /> * ''Víte, jaké typy mobilních aplikací patří mezi nejvýdělečnější? (Konkrétní příklad?)''<br /> * ''Proč si myslíte, že některé aplikace jsou vyvíjeny pouze pro jeden operační systém? Nepotlačuje to větší možnost zisku?''<br /> * ''Je pravda, že nejvíce vydělávají aplikace, které jsou na první pohled freeware? (Například hra je zdarma, zákazník připlácí za bonusy, nadstandardy...)''<br /> <br /> Jiří Krišpin<br /> * ''Nedomníváte se, že je trh s mobilními aplikacemi přesycený?''<br /> * ''Chybí Vám osobně na trhu nějaký typ mobilní aplikace?''<br /> * ''Je podle Vás v dnešní době ještě možné vytvořit opravdu originální mobilní aplikaci, která zaujme zákazníky?''<br /> Filip Kotáb<br /> * '' Jak nejlépe propagovat mobilní aplikaci?<br /> * '' Kde nejlépe sehnat kodéry pro mobilní aplikaci?<br /> * '' Jaké typy aplikací se hodí pro typy monetizace: Freemium, Freeware a plně zpoplatněné?<br /> <br /> Radek Dobrovolný<br /> * ''Proč je v obchodech s aplikacemi tolik nekvalitních aplikací?''<br /> * ''Je důležitější marketing anebo kvalita aplikace k jejímu úspěchu?''<br /> * ''Proč jsou desktopové aplikace výrazně dražší než mobilní?''<br /> <br /> Kateřina Rovná<br /> * ''Jak hodnotíte soutěž Mobilní aplikace roku?''<br /> * ''Oslovují placené aplikace i starší generaci?''<br /> * ''Existuje nějaká aplikace určená přímo seniorům?''<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na jaře 2013 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 4.''<br /> <br /> === Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *''Stačí k rozpoznání emoce pouze jedeny vstupní informace (tím myslím pouze audiozáznam či videozáznam)?''<br /> *''Existují pro počítač také jiné relevantní informace pro zpracování emocí? (tedy mimo audiozáznam či videozáznam, například dechová frekvence, tepová frekvence a pod?)''<br /> *''Jaká je dosavadní úspěšnost u softwaru rozpoznávání emocí? Které emoce se zpracovávají nejhůře?''<br /> <br /> 2. Anna Mikulášková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti využití počítačového zpracování emocí?''<br /> *''Jakým směrem se tento obor bude vyvíjet do budoucna? Jaké změny může přinést třeba pro vzdělávání a zdravotnictví?''<br /> *''Budou počítače někdy schopné detailně rozpoznat širokou škálu emocí, kterou disponují lidé?''<br /> <br /> === Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Jak detailně je třeba mít zpracovaný business plán, aby bylo možné pomýšlet na získání investora, příp. úvěru v bance?''<br /> *''Jaký typ projektů ve Starcube preferujete - např. z hlediska odvětví, počtu zapojených lidí, vlastních financí, míry inovace?''<br /> *''Máte informace, statistiky, jak se vede firmám, které již opustily Váš akcelerátor? A pokud ano, uveďte prosím ty v současnosti nejúspěšnější.''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Je důležitější nápad, nebo složení týmu?''<br /> *''Čím se liší startup od projektu?''<br /> *''Jaká je pravděpodobnost, že startup bude úspěšný?''<br /> <br /> 3. František Dalecký<br /> <br /> *''Jak hodnotíte úroveň místních mentorů a jejich vliv na úspěch českých startupů?''<br /> *''Které české startupy považujete za nejúspěšnější a v čem by se od nich měli ostatní poučit?''<br /> *''Jak hodnotíte způsob přípravy českých vysokých škol na podnikání v IT byznysu?''<br /> <br /> 4. Hana Habermannová<br /> <br /> *''Jakým způsobem je JIC nebo Starcube napojen na zahraniční akcelerátory a např. Silicon Valley?''<br /> *''Teď je v kurzu lean startup jako přístup v budování startupů. Jak dlouho myslíte, že tento trend vydrží a co přijde potom?''<br /> *''V čem se může česká startupová scéna učit např. od té americké?''<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> 1. Tomáš Vorálek<br /> <br /> *''Podle jakého systému třídění se nejčastěji řadí notové záznamy?''<br /> *''Jakým způsobem se tyto záznamy uchovávají oproti klasickým knižním''<br /> *''Probíhá digitalizace těchto dokumentů?''<br /> *''Jak se liší digitalizace notových záznamů oproti digitalizaci knih?''<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> === Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Je dobré při krizové komunikaci využívat dárky a úplatky? (např.: jízdné zdarma se společností)''<br /> *''Je výhodné mít předpřipravené koncepty krizové komunikaci nebo raději řešit krizi &quot;až přijde&quot;?''<br /> *''Liší se krizová komunikace na sociálních sítích a s médii?''<br /> <br /> 2. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a techniky získávání prostoru v médiích (mimo inzerce)?''<br /> *''Do jaké míry lze krizovou komunikaci plánovat, když jejím principem je reakce na neplánované krizové situace?''<br /> *''Která média vybírat pro maximální efektivitu krizové komunikace?''<br /> <br /> 3. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak má být provázána krizová komunikace s médii (vnější komunikace) s krizovou komunikací vnitřní (se zaměstnanci)? (Zaměstnanci se určitě nechtějí dozvídat negativní zprávy, např. o propouštění, z médií, na druhou stranu mohou negativní informace o stavu podniku „vynášet“, třeba i nevědomky.)''<br /> *''Kdo a jak by měl vytvořit plány krizové komunikace?''<br /> *''Co přesně označuje termín &quot;nepřátelská média&quot; a jak s nimi komunikovat?''<br /> <br /> 4. Katarína Hečková<br /> <br /> *''Aké chyby najčastejšie robia firmi pri krízovej komunikácií s médiami?''<br /> *''Aké vlastnosti by mal mať predstaviteľ firmy, ktorý v krízových situáciach komunikuje s médiami?''<br /> *''O aký typ kríz vo firmách sa najčastejšie zaujímajú české média v posledných rokoch? (ekonomické, úrazy/úmrtia na pracoviskum,...)''<br /> <br /> === Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *''Můžete prosím uvést konkrétní příklady implementace technologií Cloud Computingu (CC) ve vzdělávání?''<br /> *''V čem spatřujete výhody a nevýhody řešení postavených na CC proti klasickému přístupu spočívajícím ve využití vlastní ICT infrastruktury?''<br /> *''Pokud se podílíte na konkrétním vzdělávacím projektu na bázi CC, prováděli jste komparativní analýzu nákladů vůči tradičnímu řešení? Pokud ano, s jakým výsledkem?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Má CC nějaká zásadní negativa?''<br /> *''Jak jsme na tom v oblasti CC ve srovnání se světem, jaké můžeme očekávat trendy?''<br /> *''Existují CC služby ve vzdělávání, které jsou pro školství zdarma?''<br /> <br /> 3. Klára Jánská<br /> <br /> *''Používáte vy sama cloud computing ve výuce? Pokud ano, jak to hodnotí vaši studenti?''<br /> *''Kdy se u nás začal cloud computing ve vzdělávání využívat?''<br /> *''Jak velké je nebezpečí při využívání CC v otázce zabezpečení soukromých dat a zachování autorství?''<br /> <br /> 4. Michal Klajban<br /> <br /> *''Jaké konkrétní CC služby doporučujete?''<br /> *''Dá se kvalitní CC zajistit pomocí služeb poskytovaných zdarma?''<br /> *''Existují služby specializované na CC ve vzdělávání?''<br /> <br /> === David Grudl: User Experience - poznejte své uživatele===<br /> <br /> 1. Emil Budín<br /> <br /> *'' Bohužel nebylo známo téma přednášky předem. Po skončení přednášky byl můj dotaz na to, zda se v ČR nějaká firma UX profesionálně zabývá, položen kolegyní přede mnou. Další otázku jsem vzhledem k formě přednášky (spíše workshop s příklady a obecně platnými fakty než teorie a koncepce) a faktu, že jsem se celou dobu soustředil na zaznamenání přednášky pro její další zpracování, bohužel nepoložil. Domnívám se, že ostatní posluchači svými dotazy časový prostor pro diskuzi vrchovatě naplnili. Děkuji za pochopení.<br /> <br /> 2. Norbert Bago<br /> <br /> *''Čo Vás viedlo k tomu že ste začali vytvárať vlastný framework?''<br /> *''Aký je rozdiel medzi Nette a inými frameworkami?''<br /> *''Proč je dobré využívať framework pri práci a jaky používate editor pri programovani&amp;nbsp;?''<br /> *''Jaké máte plány pri dalšom rozvoji Nette Frameworku?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *Se omlouvám, že jsem nedodal otázky, ale těžko něco vymýšlet na přednášku, jejíž téma neznám. Podle [http://www.slideshare.net/davidgrudl/bude-upesnno-na-barcamp-brno-2011 některých indicií] bych se asi měl připravit na něco z teorie pravděpodobnosti nebo života Montyho Halla, za jednu noc si na to ale netroufám. --[[Uživatel:Michal Klajban|Michal Klajban]] 27. 3. 2013, 18:41 (CET)<br /> <br /> === Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse? ===<br /> <br /> 1. Alžběta Lukšů<br /> <br /> *''Do jaké míry lze řídit tacitní, tedy těžko sdělitelné znalosti? Existují nějaké systémy, které toto usnadňují?''<br /> *''Zavedení systému pro řízení znalostí je velmi nákladné. Vyplatí se i menším firmám?''<br /> *''Jak lze motivovat zaměstnance k využívání systémů pro řízení znalostí? Stává se, že zaměstnanci své znalosti s ostatními sdílet nechtějí?''<br /> <br /> 2. Tomáš Marek<br /> <br /> *''&lt;del&gt;Jak často provádíte VRI Audity, kdo je obvyklým zákazníkem (firmy, osoby)?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Kolik takový audit rámcově stojí, např. kontinuální intervenční analýza digitální stopy?&lt;/del&gt;''<br /> *''&lt;del&gt;Jak se na to vy osobně díváte z pohledu soukromí?&lt;/del&gt;''<br /> Otázky neodpovídaly konečnému obsahu přednášky, položil jsem tedy ve zbylém čase jiný dotaz relevantní obsahu přednášky.<br /> *''Dle vašeho výkladu se tedy KM posouvá od zaměření na systém a procesy k zaměření na lidi. Díky tomu ovšem musí pracovat s diverzitou znalostních pracovníků, ať už generační, pohlavní nebo kulturní. Měl by podle Vás mít dokonalý znalostní manažer vzdělání také v oboru sociologie, psychologie nebo podobném?''<br /> <br /> 3. Michal Klajban<br /> <br /> *''V jakém rozmezí se pohybuje plat znalostního managera v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách?''<br /> *''Jaké vzdělání je podle vás nejvhodnější pro znalostního managera?'' a<br /> *''Existuje nějaký obor znalostního managementu? Resp. mohla byste jmenovat obor, který je mu nejblíže?''<br /> <br /> 4.<br /> <br /> === Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let ===<br /> <br /> 1. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''Jakým způsobem přitahujete čtenáře do knihovny?''<br /> *''Myslíte, že technická vybavenost přiláká čtenáře do knihovny (ve vašem případě studenty?)''<br /> *''Narážíte na nějaké bariéry při inovaci knihovny? (například ve vedení knihovny či fakulty?)''<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *''Jakou zajímavou inovaci jste v poslední době v knihovně realizovali?<br /> *''Provádíte výuku informační gramotnosti?<br /> *''Jaký je roční přírůstek knižního fondu Vaší knihovny a jak se roční přírůstky měnily v průběhu doby fungování knihovny?<br /> <br /> 3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Čo by ste označili za najväčší úspech Vašej knižnice?''<br /> <br /> ''Čo naopak, plánujete v dohľadnej dobe zmeniť poprípade zlepšiť?''<br /> <br /> ''Čím by podľa Vás mala disponovať každá dobrá knižnica?''<br /> <br /> 4. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Jakými způsoby zjišťujete spokojenost/ potřeby vašich uživatelů?''<br /> *''Co byste zhodnotila jako největší přednost vaší knihovny? Co k vám táhne čtenáře?''<br /> *''Jaké máte plány s vaší knihovnou do budoucna? Jak vidíte budoucnost knihoven obecně?''<br /> <br /> 5. Monika Machovská<br /> <br /> *''Jaké služby ve Vaší knihovně poskytujete?''<br /> *''Zapojuje se Vaše knihovna do nějakých knihovnických nebo studentských projektů? Do jakých?''<br /> *''Jak získáváte peníze na Vaše aktivity?''<br /> <br /> === Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015 ===<br /> <br /> 1. Matěj Málek<br /> *''Kdo přesně se skrývá pod pojmem občanská komunita? Jaká je 'cílová skupina'? Jsou to občanští aktivisté, neziskové organizace, různé kulturní spolky nebo někdo jiný?''<br /> *''Čím přesně chtějí knihovny podporovat činnosti těchto komunit? Co jim mohou dát navíc?''<br /> *''Je součástí koncepce i nějaká podpora coworkingových aktivit? Například pro neziskové organizace atd.''<br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Jak hodláte dosáhnout toho, aby byly knihovní služby dle koncepce dostupné i v noci? Nebude motivovat knihovníky k nočním službám příliš složité a finančně nákladné? ''<br /> *''Jakým způsobem je možné přimět potenciální uživatele, aby knihovnu začali v dnešní době upřednostňovat jako informační zdroj a podíleli se tak na vytváření komunit v knihovnách?''<br /> *''Součástí koncepce je také vytvářet v knihovnách prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Není tento bod v mnoha případech nereálný?''<br /> <br /> 3. Hana Ohlídalová<br /> *''V koncepci se mluví o propojení knihovny s dalšími informačními institucemi, které konkrétně by to podle vás měly být? A které to u vás reálně jsou?''<br /> *''Co pro vás znamená „přívětivá otevírací doba“? Řešili jste otevírací dobu knihovny nějakým způsobem s uživateli?''<br /> *''Co podle vás nejvíce ovlivňuje, zda se uživatel v knihovně cítí příjemně a rád v ní tráví čas? Je to prostředí, nabízené služby, akce a jiné možnosti trávení volného času, personál (přívětivost, odbornost), nebo ještě něco jiného?''<br /> <br /> 4. Iva Slabá<br /> <br /> 5. Jiří Krišpin<br /> <br /> * ''Můžete uvést příklady komunitních aktivit, které probíhají v Městské knihovně v Kutné Hoře?''<br /> <br /> * ''Jak by měly knihovny motivovat místní komunity k péči o ně?''<br /> <br /> * ''Které moderní technologie mají podle Vás největší šanci přilákat komunity tvořené jejich uživateli do knihoven?''<br /> <br /> === Roman Hřebecký: Kreativita v marketingu - vystrčte hlavu z krabice===<br /> <br /> 1. Martina Pelcová<br /> <br /> 2. Michaela Sagitariová<br /> <br /> 3. Vendula Bednářová<br /> - Negativní reklama - používá se záměrně? Pokud ano, s jakým úspěchem?<br /> - Dnešní společnost začíná být reklamou a marketingovými tahy přesycena. Myslíte, že lidé mohou postupem času být vůči reklamě imunní?<br /> - Jak tomu předejít/zabránit?<br /> <br /> 4. Pavlína Božková<br /> - Jakou literaturu by jste mohl doporučit k tomuto tématu?<br /> - Co znamená &quot;vystrčit hlavu z krabice&quot;?<br /> - Jaké jsou dnešní základní segmenty marketingu?<br /> <br /> === Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> *Jakým směrem, se podle Vás, bude ubírat knihovnictví v budoucnu?<br /> *Co byste českým knihovnám doporučila nejvíce? Na co by se měly zaměřit/soustředit?<br /> *Který z vašich úspěchů/ocenění Vám přinesl největší radost?<br /> <br /> 2. Lenka Kupková<br /> *Jak dlouho jste pracovala na své knize Na houpačce nejen s knihovnou a v jakém nákladu vyšla? Nelákalo Vás věnovat se profesi spisovatelky na plný úvazek?<br /> *Jak hodnotíte aktuální stav knihoven a jejich služeb v ČR (ve srovnání se zahraničím)?<br /> *Uvažovala jste někdy o návratu do Velké Británie?<br /> <br /> 3. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu výuky knihovnictví na FF UK v době, kdy jste tam studovala?<br /> *Jaké bylo Vaše setkání s Václavem Havlem?<br /> *Kdo Vám byl oporou, mimo rodiny, při Vašem obvinění z porušování pravidel hospodaření při výstavbě liberecké knihovny?<br /> <br /> 4. Jana Vrtělová<br /> *Jakou nejcennější zkušenost jste získala při výstavbě liberecké knihovny?<br /> *Jaký je Váš názor na současný vývoj a směr českého knihovnictví?<br /> *Bylo pro Vás těžké napsat knihu Na houpačce nejen s knihovnou? Co Vám tato zkušenost přinesla?<br /> <br /> 5. Michaela Sagitariová<br /> * Liberecká knihovna je architektonickým skvostem obdivovaným i v zahraničí. Jak moc je důležité pro moderní knihovnu prostředí, ve kterém se nachází?<br /> *Jak úzká je spolupráce liberecké knihovny a městského zastupitelstva? Jakou &quot;lobby&quot; jste používala, když jste potřebovala prosadit zájmy knihovny?<br /> *Jak si klienti vaší knihovny zvykali na nové služby?<br /> <br /> Eva Kaletová: Koľko knižných fondov máte založených? Koľko kníh obsahujú vaše knižné fondy? Sú všetky sprístupnené verejnosti?=== Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti ===<br /> <br /> 1. Kateřina Blatná<br /> <br /> *''Existují podobné projekty i v zahraničí, anebo se jedná o projekt ryze českého charakteru?''<br /> *''Jaké vložené dokumenty/předměty se v knihách objevují nejčastěji? Objevila se v nějaké knize obzvláště zajímavá kuriozita?''<br /> *''Uvažuje se také nad vytvořením osobních knihoven současných významných osobností? Nese to s sebou nějaké komplikace?''<br /> <br /> 2. Marta Konířová<br /> <br /> *''Jak nakládat s dokumenty původního vlastníka vloženými do knih (lístky s poznámkami, fotografie, průkazky ap.) – nechat v knize, nebo uložit samostatně? Pokud zůstanou v knize, nehrozí nebezpečí ztráty (vypadnou z knihy, budou založeny jinam)?''<br /> *''Jak postupovat při popisu, příp. přepisu vpisků majitele? (Nečitelnost, pochybnosti o autorství, nesrozumitelnost osobních poznámek a zkratek ap.)''<br /> *''Zaznamenaly paměťové instituce po zveřejnění podrobných popisů knih z osobních knihoven nějaké negativní jevy (např. krádeže cennějších exlibris)?''<br /> <br /> 3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Dělají se nějaké změny (např. změna řazení knih) při zpracovávání fondu v osobních knihovnách?''<br /> *''Jak se osobní knihovny zpřístupňují veřejnosti?''<br /> *''Jaké projekty s osobními knihovnami u nás probíhají v tuto chvíli?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> === Michal Šerák: Knihovny jako centra celoživotního vzdělávání ===<br /> <br /> 1. Šárka Gachová<br /> <br /> *Zaměřujete se na nějakou věkovou skupinu více?<br /> *Jak vypadá vzdělávání dospělých v ČR ve srovnání se zahraničím?<br /> *Máte zkušenost se vzděláváním minorit / sociálně vyloučených? (etnik, přistěhovalců, bezdomovců atp.)<br /> <br /> 2. Kateřina Rovná <br /> <br /> *Jak hodnotíte kvalitu univerzit volného času, které organizují knihovny? <br /> *Co je největší bariérou dalšího vzdělávání u dospělých? <br /> *Jak se k organizování aktivit, podproující celoživotní vzdělávání, staví knihovníci?<br /> <br /> 3.Vendula Bednářová<br /> <br /> 4.Norbert Bago<br /> <br /> *Aké sú možnosti vzdelávania dospelých v knihovne?<br /> *Aké typy vzdelávania sú poskytnuté?<br /> *Na akých projektoch pracujete v oblasti vzdelávania dospelých v knihovnách?<br /> <br /> == Přihlašování k tématům na podzim 2012 ==<br /> <br /> ''Pište svá jména pod názvy jednotlivých přednášek - prezenční studenti vybírají jednu, kombinovaní dvě přednášky. K jedné přednášce se může přihlásit více lidí, ale max. 5.''<br /> <br /> === Martin Solnička ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Jak řešíte ochranu citlivých údajů?<br /> *Je služba dostupná prostřednictvím mobilních aplikací, aby mohl člověk zapisovat své výdaje okamžitě?<br /> *Je možné, aby sdílelo účet více členů rodiny, ideálně 2 – 4 lidé?)<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> *Víte, jak si stojíte mezi konkurencí obdobných projektů na webu jako je MS Money?<br /> *Proč by Vám měl člověk svěřit informace o svých rodinných financích, v čem je vaše služba lepší než používat tabulky v Excelu?<br /> *Pokud je služba zdarma, jakým způsobem financujete vaši činnost? Stojí za vámi nějaké bankovní domy a nabízíte jejich produkty?)<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Miroslav Paclík ===<br /> <br /> 1. Jan Viskot<br /> <br /> *Lze u Úřadu průmyslového vlastnictví podávat přihlášky pro celosvětový patent?<br /> *Lze celosvětové patenty uplatnit i na území Číny, je Čína členem WIPO?<br /> *Není možnost udělování patentů na zcela obecné průmyslové vzory např. v USA na škodu?<br /> <br /> 2. Eva Králíčková<br /> <br /> *Stane se Čína patentovou velmocí?<br /> *Brzdí patenty vývoj?<br /> *Lze ještě vymyslet něco originálního? Viz. spor mezi firmami Samsung a Apple, Apple versus švýcarská železniční společnost SBB.<br /> <br /> 3. Tomáš Vojta<br /> <br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nezachází patentové úřady příliš daleko v případě umožnění patentování drobností a jednoduchých prvků grafických řešení?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Na základě jakých zásad se může určit, co už je originální vynález/provedení na udělení patentu?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> *&lt;font class=&quot;Apple-style-span&quot; color=&quot;#000000&quot; face=&quot;monospace&quot; size=&quot;2&quot;&gt;&lt;span class=&quot;Apple-style-span&quot;&gt;Nejsou v dnešní informační době pro lidstvo patenty přímo škodlivé v konotaci s možností mnohem rychlejšího rozvoje moderních technologií místo soustředění spousty síly a financí na patentové spory u soudů?&lt;/span&gt;&lt;/font&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Michal Reiter ===<br /> <br /> 1. Kulíková Markéta<br /> <br /> *Máte představu, kolik je přispěvatelů do české wiki? Převažují jednorázoví nebo pravidelní přispěvovatelé?<br /> <br /> *Jak lze z vaší strany zvyšovat úroveň hesel?<br /> <br /> *Jaká je úroveň odborných hesel? Jak často se setkáváte s porušováním autorských práv a vykradenými texty bez řádných citací?<br /> <br /> 2. Děchtěrenková Ilona<br /> <br /> - Kolik hesel má aktuálně česká wiki? - Existují nějaké statistiky hesel? Nejvyhledávanější, nejcitovanější ….? - Co Wiki Loves Monuments Android App umí a co může nabídnout?<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vendula Škrabalová<br /> <br /> *Objevují se v textech vulgarity? Jak jim zamezit? Existují nějaká stop slova, nějaké způsoby, jak odhalit a smazat závadný obsah?<br /> <br /> *Jak je na wikipedii pohlídáno dodržování autorského práva? Existuje nějaký program, který projíždí texty a hledá převzaté<br /> <br /> pasáže? Jaká sankce hrozí autorům takových textů?<br /> <br /> *Stává se často, že lidé na wikipedii umisťují reklamy nebo propagují vlastní web, firmu, služby atd.? Jak je toto &quot;trestáno&quot;?<br /> <br /> 5. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> *Co považujete, za deset let existence wikipedie v ČR, za největší úspěch?<br /> *Jak pokračuje program Studenti píši wikipedii? Je o program zájem? Máte nějaký přehled, kolik studentů vš se do programu zapojilo?<br /> *Jakým způsobem je financována česká wikipedie?<br /> <br /> === Eva Lesenková ===<br /> <br /> 1. Petra Šolcová<br /> <br /> *Měl by mít knihovník v lékařské/zdravotnické knihovně alespoň nějaký lékařský/zdravotnický (rychlo)kurz?<br /> *O které vzdělávací akce pořádané lékařskými knihovníky je největší zájem?<br /> *Je nějaká vlastnost/ specifikace, kterou by měl mít zájemce o post knihovníka v lékařské knihovně?<br /> <br /> 2.<br /> <br /> 3.<br /> <br /> 4. Vojtek Vladimir<br /> <br /> *Jak by ste popsala úroven profese lekařského/zdravotníckeho knihovnika v ČR?<br /> *Jak je to v zahraničí, liší se nejak pohled na dúležitosť této profese?<br /> *Co by ste označila jako nejvačší problém této profese?<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Petr Říha ===<br /> <br /> 1. Kamila Brablíková<br /> <br /> *''Jaký je Váš názor na kauzu IZIP?''<br /> *''Máte nějaké srovnání s příkladem ze zahraničí, kde se stalo něco podobného a nikdo nebyl volaný k zodpovědnosti?''<br /> *''Doposud má e-government v naší zemi spíše víc nevýhod než výhod. Jste přesvědčen, že se to v brzké době změní k lepšímu?''<br /> <br /> 2. Roman Koranda<br /> <br /> *''Který z projektů e-govermentu je v ČR nejúspěšnější?''<br /> *''Lze očekávat, že v budoucnu bude veškeré úřadování online?''<br /> *''Nedojde k znevýhodnění těch, kteří nemají přístup k internetu?''<br /> <br /> 3. Markéta Vymazalová<br /> <br /> *''Myslíte si, že je česká populace nakloněná k využívání služeb veřejné správy na internetu, resp. důvěřují lidé těmto službám?''<br /> *''Jak si představujete ideální stav při využívání služeb veřejné správy? Myslíte si, že je to reálné?''<br /> *''Která země EU má podle Vás nejvyspělejší e-government? Co dělají jinak?''<br /> <br /> 4. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''1. listopadu to jsou 3 roky od spuštění datových schránek. Plní již svůj prvotní předpoklad?''<br /> *''E-government uspoří čas občanů docházením na úřady (ze statistiky cca 7 hodin ročně). Uspoří se ale finance ze státního rozpočtu?''<br /> *''Cloud Computing - je to budoucnost i pro Českou republiku?''<br /> <br /> 5. Vladimíra Váňová<br /> <br /> *''Co Vás vedlo k nápadu založit občanské sdružení Egonov?''<br /> *''Mohl byste uvést několik případů, ve kterých sdružení Egonov &quot;pomohlo&quot;?''<br /> *''Proč si myslíte, že jsou státní úředníci neustále tak demotivovaní?''<br /> *''O tzv. základních registrech na svém webu píšete „tento informační systém je krásnou ukázkou toho, jak je možno úředním postupem zabít dobrou myšlenku“ - mohl byste tuto myšlenku vysvětlit?''<br /> <br /> === Lukáš Kypus ===<br /> <br /> 1. Lucie Mlýnková<br /> <br /> *''S jakými knihovnickými službami je/může být NFC spojeno?''<br /> *''Kde vidíte největší slabinu ve využívání NFC v knihovnách?''<br /> *''Mají knihovny o NFC povědomí a případně zažádala si již nějaká o zavádění této technologie?''<br /> <br /> 2. Šárka Gachová<br /> <br /> *''Spolupracujete i s mobilními operátory? (Pokud ano, s jakými a hraje to roli v pořizovací ceně?)''<br /> *''Myslíte si, že se knihovnám teď vyplatí pořizovat NFC? (např. pokud již mají RFID x malé knihovny nemají ani platení terminály...)''<br /> *''3 základní typy režimu jsou obsaženy v jednom zařízení? Pokud ne, jaký typ režimu by byl pro knihovny nejužitečnější?''<br /> <br /> 3. Lenka Kvapilová<br /> <br /> *''Jaké jsou nejznámější služby využívající NFC technologie u nás a jak hodnotíte jejich úspěšnost?''<br /> *''Využívá se technologie NFC spíše v komerčním nebo neziskovém sektoru?''<br /> *''Jaké jsou výhody a nevýhody oproti RFID čipu?''<br /> <br /> 4. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jak se využívá NFC při gamifikaci v knihovnách?''<br /> *''Jak starší knihovníci přijímají zavádění moderních technologií, jako je NFC, do knihoven?''<br /> *''Je NFC propojitelné s jinými bezdrátovými technologiemi? Pokud ano, se kterými?''<br /> <br /> 5. Žaneta Floriánová<br /> <br /> *''RFID je pro většinu knihoven velmi nákladná záležitost. Byla i NFC?''<br /> *''Jak je NFC zabezpečeno proti zneužití?''<br /> *''Je budoucnost poskytování služeb NFC spjata jako součást sim karet?''<br /> <br /> === Jaroslav Vaňous ===<br /> <br /> 1. Lucie Kratochvílová<br /> <br /> - Kdy se poprvé objevila metoda orální historie v ČR?<br /> <br /> - Jaké jsou základní postupy metody orální historie?<br /> <br /> - Zná zpovídaný otázky dopředu?<br /> <br /> 2. Monika Machovská<br /> <br /> - V jakých archivech můžeme najít dokumenty z obou projektů? Jsou veřejně dostupné?<br /> <br /> - Jaký byl záměr při zapojení žáků a studentů do projektu Stopy totality?<br /> <br /> - Myslíte si, že v naší zemi může nastat znovunastolení totality?<br /> <br /> 3. Kamila Brablíková<br /> <br /> - Jsou političtí vězni komunistického režimu ochotni mluvit o tomto nelehkém období jejich života?<br /> <br /> - Jak se rozhodujete, s kým dokument natočíte? Hlásí se vám lidé sami nebo je musíte spíše hledat?<br /> <br /> - Jak vznikla myšlenka pořádat Muklovskou pouť na Svatý Hostýn?<br /> <br /> 4.<br /> <br /> 5.<br /> <br /> === Igor Szöke ===<br /> <br /> 1. Lenka Matušková<br /> <br /> *''Jakým způsobem se identifikuje jazyk řečníka?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s gramatikou?''<br /> <br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s pojmy, které nezná?''<br /> <br /> 2. Pavlína Božková<br /> <br /> *''Jaké jsou možnosti a novinky v oblasti zpracování audiovizuálních materiálů?''<br /> *''Využívají se dnes audiovizuální materiály jako dobrý zdroj informací?''<br /> <br /> -- Je zde stále prostor pro inovaci?<br /> <br /> *''Jaké jsou aspekty (nástroje pro) identifikace řečníka, jazyka, tématu, pohlaví apod.?''<br /> <br /> 3. Martin Hájek<br /> <br /> *''Existují aplikace pro automatické zpracování zvuk. záznamu pro mobilní zařízení&amp;nbsp;?''<br /> *''Pokud ano, jak zvládají Český jazyk? Pokud ne, uvažuje se o jejich vytvoření?''<br /> *''Jak se automatické zpracování zvukového záznamu vypořádává s nářečím?''<br /> <br /> 4. Emil Budín<br /> <br /> *''Na svém blogu uvádíte, že pracujete jako &quot;senior researcher&quot; ve výzkumné skupině BUT Speech@FIT, mohl byste nám Vaši činnost v rámci výzkumné skupiny přiblížit?''<br /> <br /> *''Existuje software pro analýzu hlasu, který je využitelný běžnou firmou, např. pro automatický přepis porady vč. identifikace účastníků, přepis telefonních hovorů atd.?''<br /> <br /> *''Skupina BUT Speech@FIT je dotována z prostředků české státní správy, např. z rozpočtů ministerstev vnitra a obrany. Chci se zeptat, zda a jakým způsobem možností rozpoznávání hlasu státní instituce v ČR využívají?''<br /> <br /> 5. Pavlína Habrovanská<br /> <br /> *''Kde najde (či nachází) automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů své uplatnění?''<br /> <br /> *''Jakou to má úspěšnost – z pohledu rozpoznání?''<br /> <br /> *''Jaké další nástroje k tomu používáte?''<br /> <br /> === Tomáš Čížek ===<br /> <br /> 1. Radek Hadraba<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;2. Hana Ohlídalová<br /> <br /> *''Jaká přesně data a jak se do archivu Medard dostávají?''<br /> *''Jak obsáhlá je v současnosti kateogire &quot;studentská data studentům&quot;?&amp;nbsp;''<br /> *''Jak je archiv využíván, existují statistiky nebo něco podobného? &amp;nbsp;''<br /> <br /> &lt;br/&gt;3. Lucie Kořistková<br /> <br /> *''Odkud jdou peníze na provoz celého archívu Medard?''<br /> *''Jak je to s ochranou osobních dat zveřejněných v archívu?''<br /> *''Jak je ošetřeno dlouhodobé uchovávání dat v rychlém technologickém vývoji?''<br /> <br /> 4. Kristýna Macháčková<br /> <br /> *''Dochází často k situaci, že musíte zájemce o data odmítnout (nesplnění zvláštních podmínek)?''<br /> *''Zaručujete poskytovateli dat naprostou anonymitu?''<br /> *''Obracejí se na vás tvůrci výzkumů s požadavkem o uložení dat nebo sami aktivně hledáte informace vhodné pro archiv?''<br /> *''Jak velké množství informací je v rámci archivu možné získat bez kontaktu s pracovníkem archivu (on-line)?''<br /> <br /> lt;/p&gt;<br /> <br /> 5. Emil Budín<br /> <br /> *''Jaká vstupní data archiv Medard zpracovává z pohledu rozsahu, formy, aktuálnosti apod.?''<br /> <br /> *''Jaké výstupní formáty jsou zájemci o data k dispozici?''<br /> <br /> *''Jsou všechna data uložená v archivu Medard volně dostupná nebo je přístup k nim nějakým způsobem omezen?''<br /> <br /> === Vít Šisler ===<br /> <br /> 1. Martina Snížková<br /> <br /> *Kolika projektů, zaměřených na výukové hry, jste se již zůčastnil?<br /> *Neplánujete nějakou hru udělat i pro vysokoškoláky (například pro prváky, na lepší seznámení s novým prostředím)?<br /> *Stalo se Vám někdy, že hra neměla žádný úspěch?<br /> <br /> 2. Dominika Kopčanská<br /> <br /> *''Nedávno probíhal výzkum ohledně výukového efektu hry Evropa 2045, jaké byly jeho výsledky a jak jste s nimi spokojen?''<br /> *''Jaké další hry, které jste vyvinuli společně s kolegou Cyrilem Bromem, byly úspěšně integrovány do výuky na základních či středních školách a jsou i nadále používány?''<br /> *''Jaký máte názor na budoucnost výukových digitálních her? Myslíte si, že budou v příštím desetiletí pedagogy i ostatními přijímány jako plnohodnotné vzdělávací nástroje?''<br /> <br /> 3. Magdalena Jirásková<br /> <br /> *''Je výuka prostřednictvím her efektivnější? Byl v této oblasti proveden nějaký výzkum?''<br /> *''Existuje nějaké téma, pro které se výuka prostřednictvím hry nehodí?''<br /> *''Kolik škol je momentálně zapojeno do projektu Evropa 2045?''<br /> <br /> 4. Martin Hájek<br /> <br /> *''Kolik času zabere vytvoření jedné průměrně složité vzdělávací hry?''<br /> *''Jakým směrem se bude ubírat vývoj vzdělávacích her? Chystáte něco převratného?''<br /> *''Existují nějaké vzdělávací hry z oblasti informační bezpečnosti?''<br /> <br /> 5. Ondřej Kašpárek<br /> <br /> *Vznikají videa jako bylo Martyr of the World: Muhammad Al-Durrah i na druhé straně barikády, tj. v Izraeli? Víte o nějakých příkladech?<br /> *Stories from the History of Czechoslovakia - Máte již domluveno využití hry ve školách v rámci výuky? Pokušeli jste se s hrou seznámit někoho z ministerstva školství?<br /> *Plánujete &quot;přetvořit&quot; do podoby hry i historii po roce 1989?<br /> <br /> === Martin Svoboda ===<br /> <br /> 1.<br /> <br /> 2. Vojtek Vladimir<br /> <br /> ''Jake byly začátky projektu CASLIN, bylo obtížné začínat?''<br /> <br /> ''Bylo težké získat grant Mellonovy nadace?''<br /> <br /> ''Jak by ste popsal hlavní cíl/e CASLINu, podařilo se je dosáhnout?''<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;3. Alžbeta Šellengová<br /> <br /> ''Akým smerom sa podľa Vás bude CASLIN v najbližších rokoch uberať?''<br /> <br /> ''Uvažujete aj o ďalších modelových účasníkoch CASLIN-u?''<br /> <br /> ''Aké sú ročné prevádzkové náklady CASLIN-u?''<br /> <br /> 4. Eva Kaletová<br /> <br /> ''Aké sú Vaše skúsenosti s vyhľadávaním v CASLIN-e? (Myslíte si, že používatelia vedia katalóg dostatočne dobre používať?)''<br /> <br /> ''Plánujete zavedenie nových služieb súborného katalógu?''<br /> <br /> ''Neuvažovali ste, že zjednodušíte pravidlá pre prispievanie?''<br /> <br /> '<br /> <br /> <br /> <br /> 5. Matěj Málek<br /> <br /> ''Kolik knihoven je v současnosti spolupracuje na budování souborného katalogu?'' ''Jak pokračovala práce na projektu po jeho formálním ukončení v roce 1996?'' ''Bylo náročné přesvědčit knihovny, aby se do projektu zapojily?''<br /> <br /> 6. Radek Hadraba<br /> <br /> ''Jaká je HW náročnost celého systému?''<br /> <br /> ''Spolupracujete na zdokonalování systému s výrobci IT?''<br /> <br /> ''Kde vidíte CASLIN za 20 let?''<br /> <br /> === Jaromír Talíř ===<br /> <br /> 1. Iva Slabá<br /> <br /> *''Jak je zabezpečena ochrana osobních údajů?''<br /> *''Jaké jsou výhody MOJE ID oproti klasickému uložení hesla v prohlížeči?''<br /> *''Lze propojit MOJE ID s registrem obyvatek?''<br /> <br /> 2. Jan Viskot<br /> <br /> *''Kolik má v současnosti MojeID uživatelů a kolik jich cca měsíčně přibývá?''<br /> *''K ověřování uživatele se používá heslo, nebo je i možnost certifikátu?''<br /> *''Lze použít MojeID pokud služba podporuje OpenID?''<br /> <br /> 3. Radek Hadraba<br /> <br /> *''Lze MojeID ukládat i na mobilních platformách? Android? iOS?''<br /> *''Možnost sdílení či portace profilů na jiné PC?''<br /> *''Ochrana proti zcizení (krádež identity?)''<br /> <br /> 4. Šárka Gachová<br /> <br /> *''K čemu všemu lze MojeID využít? (součanost, budoucnost)''<br /> *''Jak spolupracují poskytovatelé služeb? Je tato služba výhodná pro poskytovatele služeb?''<br /> *''Jak ověřujete údaje z identity uživatele, že daná osoba fyzicky existuje?''<br /> <br /> 5. Martina Snozová<br /> <br /> *''Jaké plány máte se službou do budoucna? Budete službu nějak rozšiřovat či zlepšovat?''<br /> *''Zapojují se do tohoto projektu v současné době i malé (obecní) knihovny?''<br /> *''Jaká jsou největší rizika v procesu zavádění či užívání této služby?''</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Procesor&diff=30294 2013-04-26T20:55:18Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Vítězslav Rathouz<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' procesor, hardware, počítač, paměť, operace, instrukce, jádro, bit<br /> <br /> '''Synonyma:''' ústřední řídící jednotka, mikroprocesor<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> &lt;blockquote&gt;''nadřazené'' - elektronika, ICT, hardware&lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;''podřazené'' - ALU, řadič, registry, numerický koprocesor, procesor Intel, procesor AMD&lt;/blockquote&gt;<br /> == Charakteristika ==<br /> <br /> Procesor je základní součást [[Počítač|počítače]] a je často označován jako jeho „srdce“ či „mozek“. Procesor velkou měrou ovlivňuje jeho celkový výkon. Hlavním úkolem procesoru je zpracovávat instrukce z [[RAM|pamětí]] a na jejich základě říditi činnost ostatních částí počítače. Někdy se procesory označují jako mikroprocesory, neboť jsou realizovány několika integrovanými obvody s velmi vysokou hustotou součástek, na rozdíl od dob dřívějších, kde zabíraly značně větší plochu. Procesory jsou realizovány na malém křemíkovém plátku, kde se nachází desítky miliónů tranzistorů.<br /> <br /> == Počátky vývoje procesorů ==<br /> <br /> O historii procesorů se dá říci, že je to z velké části historie firmy [[Intel|Intel]]. Prvním procesorem pro osobní počítač, který spatřil světlo světa, byl Intel 4004 z roku 1970, o dva roky později to byl procesor 8008, roku 1974 Intel 8080, 1978 Intel 8086 a rok poté procesor 8088. Tento procesor byl základem pro 8bitové počítače typu PC XT, které se k nám vozily ještě v letech 1988. Procesor 80286 pro 16bitový počítač PC AT se objevil roku 1982. 32bitový procesor 80386 v roce 1985 a 80486 až roku 1989, přitom na náš trh se dostal až o 5 let později. V roce 1991 se objevila první konkurence pro Intel a to AMD Am386DX. O dva roky později se začal vyrábět Pentium od firmy Intel a firma AMD vyvinula Am486. Rok 1997 je rokem vzniku Intel MMX a Pentium II a firma AMD přišla s procesorem AMD K6.&lt;ref&gt;HEINIGE, Karel. Hardware PC brožura. Brno: UNIS Publishing, 2001. PC World Edition. ISBN 80-86097-71-4.&lt;/ref&gt; Od té doby se vývoj procesorů prudce urychlil a firmy AMD a Intel na trh chrlí nespočet typů procesorů. Až do současné doby se Intelu daří hájit si post výrobce procesorů číslo jedna. Dnes se již vyrábí 64bitové procesory, které v sobě ukrývají dokonce i několik desítek jader, což prakticky znamená několik procesorů v jednom.<br /> <br /> == Základní dělení ==<br /> <br /> Jádrem každého procesoru je logický obvod, který zpracovává jednoduché mikroinstrukce. Napsat [[Počítačový program|program]] pouze v těchto mikroinstrukcích by bylo velmi složité, proto je procesor vybaven „přívětivější“ instrukční sadou, pro jednodušší na [[Programování|programování]]. Procesory můžeme rozdělit podle velikostí právě těchto instrukčních sad:<br /> <br /> #Complete Instruction Set Computer (CISC) je případ, kdy je procesor vybaven co nejúplnější instrukční sadou<br /> #Reduced Instruction Set Computer (RISC) vychází ze znalosti, že pro vykonání 80% operací je potřeba asi jen 20 insturkcí. Procesor je pak vybaven pouze základními mikroinstrukcemi, které jsou jednodušší a snáze proveditelné.&lt;ref&gt;HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3. aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005, 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Parametry ==<br /> <br /> Podle RNDr. Jaroslava Pelikána, Ph.D. (lektor FI MUNI)&lt;ref&gt;PELIKÁN, Jaroslav. Procesor (mikroprocesor). Fakulta informatiky Masarykovy univerzity [online]. 1998 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/PROCESOR.HTML&lt;/ref&gt; mezi základní parametry procesoru patří:<br /> <br /> ==== '''Rychlost''' ====<br /> <br /> Rychlost neboli frekvence udává počet operací, které procesor dokáže provést za jednu sekundu.<br /> <br /> ==== '''Efektivita mikrokódu''' ====<br /> <br /> Efektivita, se kterou jsou naprogramovány jednotlivé mikroprogramy provádějící jednotlivé instrukce. Je to počet kroků potřebných pro provedení jedné instrukce.<br /> <br /> ==== '''Numerický koprocesor''' ====<br /> <br /> Přítomnost, či nepřítomnost speciální jednotky, provádějící výpočty v pohyblivé desetinné čárce.<br /> <br /> ==== Počet instrukčních kanálů&lt;br/&gt; ====<br /> <br /> Udává, kolik instrukcí dovede procesor vykonat v jednom taktu.<br /> <br /> ==== '''Šířka slova''' ====<br /> <br /> Max. počet bitů, které je možné zpracovat během jedné operace.<br /> <br /> ==== '''Šířka přenosu dat''' ====<br /> <br /> Max. počet bitů, které je během jedné operace možno přenést z/do čipu.<br /> <br /> ==== '''Interní cache paměť''' ====<br /> <br /> Kapacita rychlé interní cahce paměti, která je integrována přímo na čipu procesoru.<br /> <br /> ==== '''Velikost Adresovatelné paměti''' ====<br /> <br /> Velikost paměti, kterou je procesor schopen adresovat, neboli používat.<br /> <br /> == Struktura procesoru ==<br /> <br /> Mezi základní jednotky tvořící vnitřní strukturu můžeme zařadit&lt;ref&gt;CHMIEL, Pavel. STŘEDNÍ ŠKOLA, Havířov - Šumbark. Architektura procesorů [online]. 2012, 22. 1. 2012 [cit. 12. 4. 2013]. Dostupné z: http://chmiel.chytry.cz/files/ovt_epo_ps/et/cast1_10_arch_cpu.pdf&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> ==== '''Řadič''' ====<br /> <br /> Tahle část má za úkol číst operadny (data, čísla) a instrukce z operační paměti, dekódovat je a na základě nich pak generovat řídící signály, tedy řídit ostatní jednotky procesoru.<br /> <br /> ==== '''ALU''' ====<br /> <br /> Aritmeticko-logická jednotka provádí aritmetické a logické výpočty.<br /> <br /> ==== '''Registry''' ====<br /> <br /> Jsou to rychlé statické paměti typu RAM malé kapacity uvnitř jádra procesoru, které slouží k uchování aktuálních instrukcí, adres v paměti, operandů, výsledků apod.<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> *CHMIEL, Pavel. STŘEDNÍ ŠKOLA, Havířov - Šumbark. Architektura procesorů [online]. 2012, 22. 1. 2012 [cit. 12. 4. 2013]. Dostupné z: [http://chmiel.chytry.cz/files/ovt_epo_ps/et/cast1_10_arch_cpu.pdf http://chmiel.chytry.cz/files/ovt_epo_ps/et/cast1_10_arch_cpu.pdf]<br /> *HEINIGE, Karel. Hardware PC brožura. Brno: UNIS Publishing, 2001. PC World Edition. ISBN 80-86097-71-4.<br /> *HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3. aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005, 344 s. ISBN 80-251-0647-0.<br /> *PELIKÁN, Jaroslav. Procesor (mikroprocesor). Fakulta informatiky Masarykovy univerzity [online]. 1998 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: [http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/PROCESOR.HTML http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/PROCESOR.HTML]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Procesor&diff=29523 2013-04-12T18:21:45Z

<p>374603: oprava odkazu</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Vítězslav Rathouz<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' procesor, hardware, počítač, paměť, operace, instrukce, jádro, bit<br /> <br /> '''Synonyma:''' ústřední řídící jednotka, mikroprocesor<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> &lt;blockquote&gt;''nadřazené'' - elektronika, ICT, hardware&lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;''podřazené'' - ALU, řadič, registry, numerický koprocesor, procesor Intel, procesor AMD&lt;/blockquote&gt;<br /> == Charakteristika ==<br /> <br /> Procesor je základní součást počítače a je často označován jako jeho „srdce“ či „mozek“. Procesor velkou měrou ovlivňuje jeho celkový výkon. Hlavním úkolem procesoru je zpracovávat instrukce z [[RAM|pamětí]] a na jejich základě říditi činnost ostatních částí počítače. Někdy se procesory označují jako mikroprocesory, neboť jsou realizovány několika integrovanými obvody s velmi vysokou hustotou součástek, na rozdíl od dob dřívějších, kde zabíraly značně větší plochu. Procesory jsou realizovány na malém křemíkovém plátku, kde se nachází desítky miliónů tranzistorů.<br /> <br /> == Počátky vývoje procesorů ==<br /> <br /> O historii procesorů se dá říci, že je to z velké části historie firmy Intel. Prvním procesorem pro osobní počítač, který spatřil světlo světa, byl Intel 4004 z roku 1970, o dva roky později to byl procesor 8008, roku 1974 Intel 8080, 1978 Intel 8086 a rok poté procesor 8088. Tento procesor byl základem pro 8bitové počítače typu PC XT, které se k nám vozily ještě v letech 1988. Procesor 80286 pro 16bitový počítač PC AT se objevil roku 1982. 32bitový procesor 80386 v roce 1985 a 80486 až roku 1989, přitom na náš trh se dostal až o 5 let později. V roce 1991 se objevila první konkurence pro Intel a to AMD Am386DX. O dva roky později se začal vyrábět Pentium od firmy Intel a firma AMD vyvinula Am486. Rok 1997 je rokem vzniku Intel MMX a Pentium II a firma AMD přišla s procesorem AMD K6.&lt;ref&gt;HEINIGE, Karel. Hardware PC brožura. Brno: UNIS Publishing, 2001. PC World Edition. ISBN 80-86097-71-4.&lt;/ref&gt; Od té doby se vývoj procesorů prudce urychlil a firmy AMD a Intel na trh chrlí nespočet typů procesorů. Až do současné doby se Intelu daří hájit si post výrobce procesorů číslo jedna. Dnes se již vyrábí 64bitové procesory, které v sobě ukrývají dokonce i několik desítek jader, což prakticky znamená několik procesorů v jednom.<br /> <br /> == Základní dělení ==<br /> <br /> Jádrem každého procesoru je logický obvod, který zpracovává jednoduché mikroinstrukce. Napsat [[Počítačový program|program]] pouze v těchto mikroinstrukcích by bylo velmi složité, proto je procesor vybaven „přívětivější“ instrukční sadou, pro jednodušší na [[Programování|programování]]. Procesory můžeme rozdělit podle velikostí právě těchto instrukčních sad:<br /> <br /> #Complete Instruction Set Computer (CISC) je případ, kdy je procesor vybaven co nejúplnější instrukční sadou<br /> #Reduced Instruction Set Computer (RISC) vychází ze znalosti, že pro vykonání 80% operací je potřeba asi jen 20 insturkcí. Procesor je pak vybaven pouze základními mikroinstrukcemi, které jsou jednodušší a snáze proveditelné.&lt;ref&gt;HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3. aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005, 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Parametry ==<br /> <br /> Podle RNDr. Jaroslava Pelikána, Ph.D. (lektor FI MUNI)&lt;ref&gt;PELIKÁN, Jaroslav. Procesor (mikroprocesor). Fakulta informatiky Masarykovy univerzity [online]. 1998 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/PROCESOR.HTML&lt;/ref&gt; mezi základní parametry procesoru patří:<br /> <br /> ==== '''Rychlost''' ====<br /> <br /> Rychlost neboli frekvence udává počet operací, které procesor dokáže provést za jednu sekundu.<br /> <br /> ==== '''Efektivita mikrokódu''' ====<br /> <br /> Efektivita, se kterou jsou naprogramovány jednotlivé mikroprogramy provádějící jednotlivé instrukce. Je to počet kroků potřebných pro provedení jedné instrukce.<br /> <br /> ==== '''Numerický koprocesor''' ====<br /> <br /> Přítomnost, či nepřítomnost speciální jednotky, provádějící výpočty v pohyblivé desetinné čárce.<br /> <br /> ==== Počet instrukčních kanálů&lt;br/&gt; ====<br /> <br /> Udává, kolik instrukcí dovede procesor vykonat v jednom taktu.<br /> <br /> ==== '''Šířka slova''' ====<br /> <br /> Max. počet bitů, které je možné zpracovat během jedné operace.<br /> <br /> ==== '''Šířka přenosu dat''' ====<br /> <br /> Max. počet bitů, které je během jedné operace možno přenést z/do čipu.<br /> <br /> ==== '''Interní cache paměť''' ====<br /> <br /> Kapacita rychlé interní cahce paměti, která je integrována přímo na čipu procesoru.<br /> <br /> ==== '''Velikost Adresovatelné paměti''' ====<br /> <br /> Velikost paměti, kterou je procesor schopen adresovat, neboli používat.<br /> <br /> == Struktura procesoru ==<br /> <br /> Mezi základní jednotky tvořící vnitřní strukturu můžeme zařadit&lt;ref&gt;CHMIEL, Pavel. STŘEDNÍ ŠKOLA, Havířov - Šumbark. Architektura procesorů [online]. 2012, 22. 1. 2012 [cit. 12. 4. 2013]. Dostupné z: http://chmiel.chytry.cz/files/ovt_epo_ps/et/cast1_10_arch_cpu.pdf&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> ==== '''Řadič''' ====<br /> <br /> Tahle část má za úkol číst operadny (data, čísla) a instrukce z operační paměti, dekódovat je a na základě nich pak generovat řídící signály, tedy řídit ostatní jednotky procesoru.<br /> <br /> ==== '''ALU''' ====<br /> <br /> Aritmeticko-logická jednotka provádí aritmetické a logické výpočty.<br /> <br /> ==== '''Registry''' ====<br /> <br /> Jsou to rychlé statické paměti typu RAM malé kapacity uvnitř jádra procesoru, které slouží k uchování aktuálních instrukcí, adres v paměti, operandů, výsledků apod.<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> *CHMIEL, Pavel. STŘEDNÍ ŠKOLA, Havířov - Šumbark. Architektura procesorů [online]. 2012, 22. 1. 2012 [cit. 12. 4. 2013]. Dostupné z: [http://chmiel.chytry.cz/files/ovt_epo_ps/et/cast1_10_arch_cpu.pdf http://chmiel.chytry.cz/files/ovt_epo_ps/et/cast1_10_arch_cpu.pdf]<br /> *HEINIGE, Karel. Hardware PC brožura. Brno: UNIS Publishing, 2001. PC World Edition. ISBN 80-86097-71-4.<br /> *HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3. aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005, 344 s. ISBN 80-251-0647-0.<br /> *PELIKÁN, Jaroslav. Procesor (mikroprocesor). Fakulta informatiky Masarykovy univerzity [online]. 1998 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: [http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/PROCESOR.HTML http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/PROCESOR.HTML]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Procesor&diff=29518 2013-04-12T17:46:55Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Vítězslav Rathouz<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' procesor, hardware, počítač, paměť, operace, instrukce, jádro, bit<br /> <br /> '''Synonyma:''' ústřední řídící jednotka, mikroprocesor<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> &lt;blockquote&gt;''nadřazené'' - elektronika, ICT, hardware&lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;''podřazené'' - ALU, řadič, registry, numerický koprocesor, procesor Intel, procesor AMD&lt;/blockquote&gt;<br /> == Charakteristika ==<br /> <br /> Procesor je základní součást počítače a je často označován jako jeho „srdce“ či „mozek“. Procesor velkou měrou ovlivňuje jeho celkový výkon. Hlavním úkolem procesoru je zpracovávat instrukce z [[RAM|pamětí ]]a na jejich základě říditi činnost ostatních částí počítače. Někdy se procesory označují jako mikroprocesory, neboť jsou realizovány několika integrovanými obvody s velmi vysokou hustotou součástek, na rozdíl od dob dřívějších, kde zabíraly značně větší plochu. Procesory jsou realizovány na malém křemíkovém plátku, kde se nachází desítky miliónů tranzistorů.<br /> <br /> == Počátky vývoje procesorů ==<br /> <br /> O historii procesorů se dá říci, že je to z velké části historie firmy Intel. Prvním procesorem pro osobní počítač, který spatřil světlo světa, byl Intel 4004 z roku 1970, o dva roky později to byl procesor 8008, roku 1974 Intel 8080, 1978 Intel 8086 a rok poté procesor 8088. Tento procesor byl základem pro 8bitové počítače typu PC XT, které se k nám vozily ještě v letech 1988. Procesor 80286 pro 16bitový počítač PC AT se objevil roku 1982. 32bitový procesor 80386 v roce 1985 a 80486 až roku 1989, přitom na náš trh se dostal až o 5 let později. V roce 1991 se objevila první konkurence pro Intel a to AMD Am386DX. O dva roky později se začal vyrábět Pentium od firmy Intel a firma AMD vyvinula Am486. Rok 1997 je rokem vzniku Intel MMX a Pentium II a firma AMD přišla s procesorem AMD K6.&lt;ref&gt;HEINIGE, Karel. Hardware PC brožura. Brno: UNIS Publishing, 2001. PC World Edition. ISBN 80-86097-71-4.&lt;/ref&gt; Od té doby se vývoj procesorů prudce urychlil a firmy AMD a Intel na trh chrlí nespočet typů procesorů. Až do současné doby se Intelu daří hájit si post výrobce procesorů číslo jedna. Dnes se již vyrábí 64bitové procesory, které v sobě ukrývají dokonce i několik desítek jader, což prakticky znamená několik procesorů v jednom.<br /> <br /> == Základní dělení ==<br /> <br /> Jádrem každého procesoru je logický obvod, který zpracovává jednoduché mikroinstrukce. Napsat [[Počítačový program|program]] pouze v těchto mikroinstrukcích by bylo velmi složité, proto je procesor vybaven „přívětivější“ instrukční sadou, pro jednodušší na [[Programování|programování]]. Procesory můžeme rozdělit podle velikostí právě těchto instrukčních sad:<br /> <br /> #Complete Instruction Set Computer (CISC) je případ, kdy je procesor vybaven co nejúplnější instrukční sadou<br /> #Reduced Instruction Set Computer (RISC) vychází ze znalosti, že pro vykonání 80% operací je potřeba asi jen 20 insturkcí. Procesor je pak vybaven pouze základními mikroinstrukcemi, které jsou jednodušší a snáze proveditelné.&lt;ref&gt;HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3. aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005, 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Parametry ==<br /> <br /> Podle RNDr. Jaroslava Pelikána, Ph.D. (lektor FI MUNI)&lt;ref&gt;PELIKÁN, Jaroslav. Procesor (mikroprocesor). Fakulta informatiky Masarykovy univerzity [online]. 1998 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/PROCESOR.HTML&lt;/ref&gt; mezi základní parametry procesoru patří:<br /> <br /> ==== '''Rychlost''' ====<br /> <br /> Rychlost neboli frekvence udává počet operací, které procesor dokáže provést za jednu sekundu.<br /> <br /> ==== '''Efektivita mikrokódu''' ====<br /> <br /> Efektivita, se kterou jsou naprogramovány jednotlivé mikroprogramy provádějící jednotlivé instrukce. Je to počet kroků potřebných pro provedení jedné instrukce.<br /> <br /> ==== '''Numerický koprocesor''' ====<br /> <br /> Přítomnost, či nepřítomnost speciální jednotky, provádějící výpočty v pohyblivé desetinné čárce.<br /> <br /> ==== Počet instrukčních kanálů&lt;br/&gt; ====<br /> <br /> Udává, kolik instrukcí dovede procesor vykonat v jednom taktu.<br /> <br /> ==== '''Šířka slova''' ====<br /> <br /> Max. počet bitů, které je možné zpracovat během jedné operace.<br /> <br /> ==== '''Šířka přenosu dat''' ====<br /> <br /> Max. počet bitů, které je během jedné operace možno přenést z/do čipu.<br /> <br /> ==== '''Interní cache paměť''' ====<br /> <br /> Kapacita rychlé interní cahce paměti, která je integrována přímo na čipu procesoru.<br /> <br /> ==== '''Velikost Adresovatelné paměti''' ====<br /> <br /> Velikost paměti, kterou je procesor schopen adresovat, neboli používat.<br /> <br /> == Struktura procesoru ==<br /> <br /> Mezi základní jednotky tvořící vnitřní strukturu můžeme zařadit&lt;ref&gt;CHMIEL, Pavel. STŘEDNÍ ŠKOLA, Havířov - Šumbark. Architektura procesorů [online]. 2012, 22. 1. 2012 [cit. 12. 4. 2013]. Dostupné z: http://chmiel.chytry.cz/files/ovt_epo_ps/et/cast1_10_arch_cpu.pdf&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> ==== '''Řadič''' ====<br /> <br /> Tahle část má za úkol číst operadny (data, čísla) a instrukce z operační paměti, dekódovat je a na základě nich pak generovat řídící signály, tedy řídit ostatní jednotky procesoru.<br /> <br /> ==== '''ALU''' ====<br /> <br /> Aritmeticko-logická jednotka provádí aritmetické a logické výpočty.<br /> <br /> ==== '''Registry''' ====<br /> <br /> Jsou to rychlé statické paměti typu RAM malé kapacity uvnitř jádra procesoru, které slouží k uchování aktuálních instrukcí, adres v paměti, operandů, výsledků apod.<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> *CHMIEL, Pavel. STŘEDNÍ ŠKOLA, Havířov - Šumbark. Architektura procesorů [online]. 2012, 22. 1. 2012 [cit. 12. 4. 2013]. Dostupné z: [http://chmiel.chytry.cz/files/ovt_epo_ps/et/cast1_10_arch_cpu.pdf http://chmiel.chytry.cz/files/ovt_epo_ps/et/cast1_10_arch_cpu.pdf]<br /> *HEINIGE, Karel. Hardware PC brožura. Brno: UNIS Publishing, 2001. PC World Edition. ISBN 80-86097-71-4.<br /> *HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3. aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005, 344 s. ISBN 80-251-0647-0.<br /> *PELIKÁN, Jaroslav. Procesor (mikroprocesor). Fakulta informatiky Masarykovy univerzity [online]. 1998 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: [http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/PROCESOR.HTML http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/PROCESOR.HTML]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Procesor&diff=29513 2013-04-12T15:18:07Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>'''Autor:''' Vítězslav Rathouz<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' procesor, hardware, počítač, paměť, operace, instrukce, jádro, bit<br /> <br /> '''Synonyma:''' ústřední řídící jednotka, mikroprocesor<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> &lt;blockquote&gt;''nadřazené'' - elektronika, ICT, hardware&lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;''podřazené'' - ALU, řadič, registry, numerický koprocesor, procesor Intel, procesor AMD&lt;/blockquote&gt;<br /> == Charakteristika ==<br /> <br /> Procesor je základní součást počítače a je často označován jako jeho „srdce“ či „mozek“. Procesor velkou měrou ovlivňuje jeho celkový výkon. Hlavním úkolem procesoru je zpracovávat instrukce z pamětí a na jejich základě říditi činnost ostatních částí počítače. Někdy se procesory označují jako mikroprocesory, neboť jsou realizovány několika integrovanými obvody s velmi vysokou hustotou součástek, na rozdíl od dob dřívějších, kde zabíraly značně větší plochu. Procesory jsou realizovány na malém křemíkovém plátku, kde se nachází desítky miliónů tranzistorů.<br /> <br /> == Počátky vývoje procesorů ==<br /> <br /> O historii procesorů se dá říci, že je to z velké části historie firmy Intel. Prvním procesorem pro osobní počítač, který spatřil světlo světa, byl Intel 4004 z roku 1970, o dva roky později to byl procesor 8008, roku 1974 Intel 8080, 1978 Intel 8086 a rok poté procesor 8088. Tento procesor byl základem pro 8bitové počítače typu PC XT, které se k nám vozily ještě v letech 1988. Procesor 80286 pro 16bitový počítač PC AT se objevil roku 1982. 32bitový procesor 80386 v roce 1985 a 80486 až roku 1989, přitom na náš trh se dostal až o 5 let později. V roce 1991 se objevila první konkurence pro Intel a to AMD Am386DX. O dva roky později se začal vyrábět Pentium od firmy Intel a firma AMD vyvinula Am486. Rok 1997 je rokem vzniku Intel MMX a Pentium II a firma AMD přišla s procesorem AMD K6.&lt;ref&gt;HEINIGE, Karel. Hardware PC brožura. Brno: UNIS Publishing, 2001. PC World Edition. ISBN 80-86097-71-4.&lt;/ref&gt; Od té doby se vývoj procesorů prudce urychlil a firmy AMD a Intel na trh chrlí nespočet typů procesorů. Až do současné doby se Intelu daří hájit si post výrobce procesorů číslo jedna. Dnes se již vyrábí 64bitové procesory, které v sobě ukrývají dokonce i několik desítek jader, což prakticky znamená několik procesorů v jednom.<br /> <br /> == Základní dělení ==<br /> <br /> Jádrem každého procesoru je logický obvod, který zpracovává jednoduché mikroinstrukce. Napsat program pouze v těchto mikroinstrukcích by bylo velmi složité, proto je procesor vybaven „přívětivější“ instrukční sadou, pro jednodušší na [[Programování|programování]]. Procesory můžeme rozdělit podle velikostí právě těchto instrukčních sad:<br /> <br /> #Complete Instruction Set Computer (CISC) je případ, kdy je procesor vybaven co nejúplnější instrukční sadou<br /> #Reduced Instruction Set Computer (RISC) vychází ze znalosti, že pro vykonání 80% operací je potřeba asi jen 20 insturkcí. Procesor je pak vybaven pouze základními mikroinstrukcemi, které jsou jednodušší a snáze proveditelné.&lt;ref&gt;HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3. aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005, 344 s. ISBN 80-251-0647-0.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Parametry ==<br /> <br /> Podle RNDr. Jaroslava Pelikána, Ph.D. (lektor FI MUNI)&lt;ref&gt;PELIKÁN, Jaroslav. Procesor (mikroprocesor). Fakulta informatiky Masarykovy univerzity [online]. 1998 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/PROCESOR.HTML&lt;/ref&gt; mezi základní parametry procesoru patří:<br /> <br /> ==== '''Rychlost''' ====<br /> <br /> Rychlost neboli frekvence udává počet operací, které procesor dokáže provést za jednu sekundu.<br /> <br /> ==== '''Efektivita mikrokódu''' ====<br /> <br /> Efektivita, se kterou jsou naprogramovány jednotlivé mikroprogramy provádějící jednotlivé instrukce. Je to počet kroků potřebných pro provedení jedné instrukce.<br /> <br /> ==== '''Numerický koprocesor''' ====<br /> <br /> Přítomnost, či nepřítomnost speciální jednotky, provádějící výpočty v pohyblivé desetinné čárce.<br /> <br /> ==== Počet instrukčních kanálů&lt;br/&gt; ====<br /> <br /> Udává, kolik instrukcí dovede procesor vykonat v jednom taktu.<br /> <br /> ==== '''Šířka slova''' ====<br /> <br /> Max. počet bitů, které je možné zpracovat během jedné operace.<br /> <br /> ==== '''Šířka přenosu dat''' ====<br /> <br /> Max. počet bitů, které je během jedné operace možno přenést z/do čipu.<br /> <br /> ==== '''Interní cache paměť''' ====<br /> <br /> Kapacita rychlé interní cahce paměti, která je integrována přímo na čipu procesoru.<br /> <br /> ==== '''Velikost Adresovatelné paměti''' ====<br /> <br /> Velikost paměti, kterou je procesor schopen adresovat, neboli používat.<br /> <br /> == Struktura procesoru ==<br /> <br /> Mezi základní jednotky tvořící vnitřní strukturu můžeme zařadit&lt;ref&gt;CHMIEL, Pavel. STŘEDNÍ ŠKOLA, Havířov - Šumbark. Architektura procesorů [online]. 2012, 22. 1. 2012 [cit. 12. 4. 2013]. Dostupné z: http://chmiel.chytry.cz/files/ovt_epo_ps/et/cast1_10_arch_cpu.pdf&lt;/ref&gt;:<br /> <br /> ==== '''Řadič''' ====<br /> <br /> Tahle část má za úkol číst operadny (data, čísla) a instrukce z operační paměti, dekódovat je a na základě nich pak generovat řídící signály, tedy řídit ostatní jednotky procesoru.<br /> <br /> ==== '''ALU''' ====<br /> <br /> Aritmeticko-logická jednotka provádí aritmetické a logické výpočty.<br /> <br /> ==== '''Registry''' ====<br /> <br /> Jsou to rychlé statické paměti typu RAM malé kapacity uvnitř jádra procesoru, které slouží k uchování aktuálních instrukcí, adres v paměti, operandů, výsledků apod.<br /> <br /> <br /> <br /> == Poznámky ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> *CHMIEL, Pavel. STŘEDNÍ ŠKOLA, Havířov - Šumbark. Architektura procesorů [online]. 2012, 22. 1. 2012 [cit. 12. 4. 2013]. Dostupné z: [http://chmiel.chytry.cz/files/ovt_epo_ps/et/cast1_10_arch_cpu.pdf http://chmiel.chytry.cz/files/ovt_epo_ps/et/cast1_10_arch_cpu.pdf]<br /> *HEINIGE, Karel. Hardware PC brožura. Brno: UNIS Publishing, 2001. PC World Edition. ISBN 80-86097-71-4.<br /> *HORÁK, Jaroslav. Hardware: učebnice pro pokročilé. 3. aktualiz. vyd. Brno: CP Books, 2005, 344 s. ISBN 80-251-0647-0.<br /> *PELIKÁN, Jaroslav. Procesor (mikroprocesor). Fakulta informatiky Masarykovy univerzity [online]. 1998 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: [http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/PROCESOR.HTML http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/TEXTY/PROCESOR.HTML]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Procesor&diff=29489 2013-04-10T17:53:19Z

<p>374603: Založena nová stránka: '''Autor:''' Vítězslav Rathouz '''Klíčová slova:''' procesor, hardware, počítač, paměť, frekvence '''Synonyma:''' ústřední řídící jednotka, mikroprocesor...</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Vítězslav Rathouz<br /> <br /> '''Klíčová slova:''' procesor, hardware, počítač, paměť, frekvence<br /> <br /> '''Synonyma:''' ústřední řídící jednotka, mikroprocesor<br /> <br /> '''Související pojmy:'''<br /> <br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'' - elektronika, ICT, hardware&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'' - ALU, řadič, registry, numerický koprocesor, procesor Intel, procesor AMD&lt;/blockquote&gt;</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=29382 2013-03-28T15:30:55Z

<p>374603: /* Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> ===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===<br /> * [[analýza chování]]<br /> * [[datový korpus]]<br /> * [[dialogový systém]]<br /> * [[diskrétní model]]<br /> * [[foném]] - Michal Kaláb<br /> * [[formální systém]]<br /> * [[grafém]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[Hilbertův program]]<br /> * [[informační šum]] - Marie Štouračová<br /> * [[informatika]] - Eva Sedláková<br /> * [[interdisciplinarita]] - Katarína Filičková<br /> * [[kognitivní věda]] - Jan Strach<br /> * [[logika]] - Michaela Kočová<br /> * [[Mealyho automat]]<br /> * [[neuron]] Jakub Fryš<br /> * [[neurotransmiter]] - Ester Březinová<br /> * [[operační systém]] - Ivana Krištofová<br /> * [[počítačová simulace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[počítačová věda]]<br /> * [[pravděpodobnostní model]]<br /> * [[primární emoce]] - Michaela Horáková<br /> * [[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br /> * [[sekundární emoce]] - Klára Tesařová<br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[synapse]] - Denisa Karpeová<br /> * [[syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br /> * [[taxonomie]] - Roman Novotný<br /> * [[teorie her]] - Martina Leitgebová<br /> * [[teorie informace]] - Pavla Otrasová<br /> * [[věta o neúplnosti]] <br /> * [[vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br /> <br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> * [[CMS]] (Content Management System)<br /> * [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br /> * [[doménová znalost]]<br /> * [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[konkurence]] - Jana Pekárková<br /> * [[koučování]] - Michaela Hortová<br /> * [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br /> * [[market test]]<br /> * [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br /> * [[networking]] - Martina Leitgebová<br /> * [[programátor]] - Dana Tomančáková<br /> * [[religionistika]]<br /> * [[slevový portál]] - Iveta Jansová<br /> * [[split test]]<br /> * [[StarCube]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[Startup Hipster]]<br /> * [[StartupClub]]- Jana Skládaná<br /> * [[umělá inteligence]] - Šteinigerová<br /> * [[záloha]]<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> *[[akustika]] - Kateřina Kopecká<br /> *[[audiovizuální nosič]] - Kateřina Slámová<br /> *[[autodidaktika]]&amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová<br /> *[[bibliografická databáze]]<br /> *[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br /> *[[elektronická databáze]]<br /> *[[encyklopedická databáze]]<br /> *[[estetika]] Marie Ondrášková<br /> *[[historiografie]] - Petr Šmíd<br /> *[[hudební knihovna]]<br /> *[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> *[[hudební sociologie]] - Alena Paulusová<br /> *[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br /> *[[hudebnina]]<br /> *[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br /> *[[Intergram]] Martina Sehnalová<br /> *[[kolektivní licenční smlouva]]<br /> *[[partitura]] Miroslava Töpferová<br /> *[[producent]]<br /> *[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br /> *[[sémiotika]] Petr Kalíšek<br /> *[[stream]]<br /> *[[zvuková databáze]]<br /> *[[zvukový nosič]]<br /> <br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> *[[autor]]<br /> *[[duševní hygiena]]<br /> *[[koktejlový efekt]] (v komunikaci)<br /> *[[krizová komunikace]]<br /> *[[lobbing]]<br /> *[[lustrace]]<br /> *[[mediální komunikace]] Jana Doupovcová<br /> *[[mediální obraz]]<br /> *[[mediální poradce]]<br /> *[[mediální prohlášení]]<br /> *[[operativní management]]<br /> *[[PR agentura]]<br /> *[[pravidlo 3Ř]]<br /> *[[strategický management]]<br /> *[[toxické médium]]<br /> <br /> ===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===<br /> *[[analýza rizik]]<br /> *[[audit]]<br /> *[[customizace]]<br /> *[[databázový systém]]<br /> *[[demo verze]]<br /> *[[desktop]]<br /> *[[globální strategie]] firmy<br /> *[[hosting]]<br /> *[[IaaS]]<br /> *[[infrastruktura]]<br /> *[[konektivita]]<br /> *[[metodika]]<br /> *[[mikroprocesor]]<br /> *[[monitoring]]<br /> *[[multitenancy]]<br /> *[[PaaS]]<br /> *[[procesní řízení]]<br /> *[[procesor]] Vítězslav Rathouz<br /> *[[přenosová rychlost]]<br /> *[[RAM]] (Random Access Memory)<br /> *[[SaaS]]<br /> *[[server]]<br /> *[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br /> *[[strategie]]<br /> *[[škálovatelnost]]<br /> *[[virtualizace]]<br /> *[[výpočetní infrastruktura]]<br /> *[[webový server]]<br /> <br /> ===David Grudl: User Experience===<br /> <br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> ===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] -<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=29381 2013-03-28T15:30:23Z

<p>374603: /* Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Organizační pokyny==<br /> ===Postup při tvorbě hesla===<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 19. KVĚTNA 2013. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 16. ČERVNA 2013.<br /> <br /> ===Požadavky na hesla===<br /> * Minimální rozsah textu hesla je 3000 znaků (bez hlavičky a literatury).<br /> * Heslo je primárně odborný text, jeho cílem je pak definování významu hesla (tj. aby čtenář pochopil, co si představit pod daným pojmem).<br /> * Obsah je podložen odbornou literaturou, která je v textu uvedena.<br /> * Text splňuje všechny klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování! Základní principy pro odborný text může nabídnout předmět KPI11 Kurz práce s informacemi nebo [http://www.slideshare.net/CEINVE/kurz-prace-s-informacemi studijní materiály], který z tohoto předmětu vznikl.<br /> * S výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na jiná hesla, která jsou v textu zmíněna (v textu musí být odkázáno min. na 5 dalších pojmů).<br /> * Heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu.<br /> * U hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené). S výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud si nejste jisti významem těchto kategorií, podívejte se na učivo prvního stupně základní školy v českém jazyce. Pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * Heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou.<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> === Časté chyby ===<br /> Vzhledem k množství opakujících se chyb a počtu a podobě vrácených úkolů v semestru podzim 2012 je nově zařazena do pokynů sekce častých chyb, která se bude postupně rozšiřovat. Kromě toho bude značně zpřísněno hodnocení a opravu jakákoli z dále uvedených chyb bude důvodem vrácení hesla. Pokud si nebudete u svého tématu jisti, jak se některému z prohřešků vyhnout nebo jak naplnit daný požadavek pro odborný text, raději se spojte s vyučující předmětu.<br /> Mezi nedostatky, kterým je nutné se vyhnout, patří:<br /> * Použití Wikipedie (jakékoli jazykové mutace)<br /> * Nepoužití odborných zdrojů, nestačí ani zpravodajství či popularizační články<br /> * Vycházení ze zdrojů od jediného původce (zkresluje, nejsou uváděny nedostatky vztažené k jeho problematice, nejsou konfrontovány různé názory na problematiku)<br /> * Čerpání z méně než tří odborných (ne popularizačních, komerčních a jinak problematických) zdrojů<br /> * Záznamy zdrojů odlišné od formy podle platné normy ISO 690<br /> * V použitých zdrojích uvedení webového sídla místo webové stránky, která skutečně byla použita k získání použitých informací<br /> * Obsah netvořen plynulými a logicky navazujícími celými větami<br /> * Nedodržení formy odborného vyjadřování (básnické či hovorové výrazy nejsou akceptovány)<br /> * Plagiátorství (pokud je i delší část věty převzata, aniž by byla označena jako citace, tj. uzavření v uvozovkách a odkaz na zdroj, neboparafráze není označena odkazem na zdroj)<br /> * Složení celého textu z cizích materiálů (nestačí, když je text jedinečný v seskládání k sobě, musí být původní v tom smyslu, že autor odborného textu je jeho původcem, např. na základě odborných zdrojů si vezme situaci ve dvou státech a sám vlastními myšlenkovými pochody vytvoří srovnání vycházející ne z jeho dojmů, ale z odborných zdrojů)<br /> * Špatné či neexistující formátování (hodnotí se obsah i forma)<br /> * Větší množství hrubek<br /> <br /> <br /> === Blok expertů - Vzor ===<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2013==<br /> ===Ivan Kopeček: Počítačové zpracování emocí===<br /> * [[analýza chování]]<br /> * [[datový korpus]]<br /> * [[dialogový systém]]<br /> * [[diskrétní model]]<br /> * [[foném]] - Michal Kaláb<br /> * [[formální systém]]<br /> * [[grafém]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[Hilbertův program]]<br /> * [[informační šum]] - Marie Štouračová<br /> * [[informatika]] - Eva Sedláková<br /> * [[interdisciplinarita]] - Katarína Filičková<br /> * [[kognitivní věda]] - Jan Strach<br /> * [[logika]] - Michaela Kočová<br /> * [[Mealyho automat]]<br /> * [[neuron]] Jakub Fryš<br /> * [[neurotransmiter]] - Ester Březinová<br /> * [[operační systém]] - Ivana Krištofová<br /> * [[počítačová simulace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[počítačová věda]]<br /> * [[pravděpodobnostní model]]<br /> * [[primární emoce]] - Michaela Horáková<br /> * [[Russelův paradox]] - Radovan Bartošek<br /> * [[sekundární emoce]] - Klára Tesařová<br /> * [[skrytý Markovův model]]<br /> * [[synapse]] - Denisa Karpeová<br /> * [[syntéza řeči]] - Lukáš Zduba<br /> * [[taxonomie]] - Roman Novotný<br /> * [[teorie her]] - Martina Leitgebová<br /> * [[teorie informace]] - Pavla Otrasová<br /> * [[věta o neúplnosti]] <br /> * [[vězňovo dilema]] - Viktor Michnáč<br /> <br /> ===Michal Hrabí: Zero2Hero aneb lesk a bída start-upů===<br /> * [[CMS]] (Content Management System)<br /> * [[crowdfunding]] - Lucie Malúšková<br /> * [[doménová znalost]]<br /> * [[Kickstarter]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[konkurence]] - Jana Pekárková<br /> * [[koučování]] - Michaela Hortová<br /> * [[Lean Startup]] - Tereza Navarová<br /> * [[market test]]<br /> * [[MVP]] (Minimum Viable Product)<br /> * [[networking]] - Martina Leitgebová<br /> * [[programátor]] - Dana Tomančáková<br /> * [[religionistika]]<br /> * [[slevový portál]] - Iveta Jansová<br /> * [[split test]]<br /> * [[StarCube]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[Startup Hipster]]<br /> * [[StartupClub]]- Jana Skládaná<br /> * [[umělá inteligence]] - Šteinigerová<br /> * [[záloha]]<br /> <br /> === Jana Navrátilová: Specifika notových záznamů v knihovnách ===<br /> <br /> *[[akustika]] - Kateřina Kopecká<br /> *[[audiovizuální nosič]] - Kateřina Slámová<br /> *[[autodidaktika]]&amp;nbsp;- Lenka Cvrkalová<br /> *[[bibliografická databáze]]<br /> *[[dějiny hudby]] Zdeňka Žádníková<br /> *[[elektronická databáze]]<br /> *[[encyklopedická databáze]]<br /> *[[estetika]] Marie Ondrášková<br /> *[[historiografie]] - Petr Šmíd<br /> *[[hudební knihovna]]<br /> *[[Hudební psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> *[[hudební sociologie]] - Alena Paulusová<br /> *[[Hudební věda]] Tereza Fussová<br /> *[[hudebnina]]<br /> *[[IAML]] (International Association of Music Libraries, Archives and Documentation Centres) - Martina Sochorová<br /> *[[Intergram]] Martina Sehnalová<br /> *[[kolektivní licenční smlouva]]<br /> *[[partitura]] Miroslava Töpferová<br /> *[[producent]]<br /> *[[prvotisk]] Miroslava Töpferová<br /> *[[sémiotika]] Petr Kalíšek<br /> *[[stream]]<br /> *[[zvuková databáze]]<br /> *[[zvukový nosič]]<br /> <br /> ===Vojtěch Bednář: Krizová komunikace s médii===<br /> *[[autor]]<br /> *[[duševní hygiena]]<br /> *[[koktejlový efekt]] (v komunikaci)<br /> *[[krizová komunikace]]<br /> *[[lobbing]]<br /> *[[lustrace]]<br /> *[[mediální komunikace]]<br /> *[[mediální obraz]]<br /> *[[mediální poradce]]<br /> *[[mediální prohlášení]]<br /> *[[operativní management]]<br /> *[[PR agentura]]<br /> *[[pravidlo 3Ř]]<br /> *[[strategický management]]<br /> *[[toxické médium]]<br /> <br /> ===Milena Tvrdíková: Zkušenosti s využitím Cloud Computingu ve vzdělávání===<br /> *[[analýza rizik]]<br /> *[[audit]]<br /> *[[customizace]]<br /> *[[databázový systém]]<br /> *[[demo verze]]<br /> *[[desktop]]<br /> *[[globální strategie]] firmy<br /> *[[hosting]]<br /> *[[IaaS]]<br /> *[[infrastruktura]]<br /> *[[konektivita]]<br /> *[[metodika]]<br /> *[[mikroprocesor]]<br /> *[[monitoring]]<br /> *[[multitenancy]]<br /> *[[PaaS]]<br /> *[[procesní řízení]]<br /> *[[procesor]] Vítězslav Rathouz<br /> *[[přenosová rychlost]]<br /> *[[RAM]] (Random Access Memory)<br /> *[[SaaS]]<br /> *[[server]]<br /> *[[SLA]] (Service-Level Agreement)<br /> *[[strategie]]<br /> *[[škálovatelnost]]<br /> *[[virtualizace]]<br /> *[[výpočetní infrastruktura]]<br /> *[[webový server]]<br /> <br /> ===David Grudl: User Experience===<br /> <br /> ===Petra Štogrová Jedličková: Co obnáší řízení znalostí v jedné z největších globálních poradensko-auditorských firmách a jaké jsou současné trendy v byznyse?===<br /> ===Jana Matějková: Co se dá udělat s malou akademickou knihovnou za 8 let===<br /> ===Gabriela Jarkulišová: Budování komunitního centra z knihovny podle Koncepce rozvoje knihoven 2011-2015===<br /> ===Michal Šerák: Další vzdělávání dospělých v knihovnách===<br /> ===Vera Vohlidalova: Vize o knihovně 21. století ve víru přeměn 90. let 20. století===<br /> ===Blanka Vorlíčková: Osobní knižní fondy a jejich zpřístupnění veřejnosti===<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> === Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou ===<br /> <br /> *[[Digitální certifikát]] - Lucie Malúšková<br /> *[[E-mailová notifikace]] - Jan Martinek<br /> *[[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> *[[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum) - Alena Brožová<br /> *[[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> *[[Mobilní web]] - Jozef Tkáčik<br /> *[[Morálka]] - Martina Sochorová<br /> *[[Programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Smlouva]] - Monika Krejčová<br /> *[[SSL]] (Secure Sockets Layer) - Michal Létal<br /> *[[Šifrování]] - Jonáš Kopp <br /> *[[Vyhláška]] - Petr Šmíd<br /> <br /> === Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV ===<br /> <br /> *[[Niceské třídění]] - Lenka Cvrkalová<br /> *[[Ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> *[[Průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> *[[Rešerše]] - zpracováno dříve<br /> *[[ÚPV]] - <br /> *[[Užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> *[[Vědecká teorie]] - Pavla Otrasová<br /> *[[Vídeňská dohoda]] - Anna Stránská<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> * [[Ceny za rozvoj české Wikipedie]]- Laura Kabai<br /> * [[encyklopedie]] - Eliška Pernesová<br /> * [[QRpedia]] - Boris Turek<br /> * [[trol]] (na internetu) - Lukáš Závodný<br /> * [[Wikikniha]] - Edita Hečová<br /> * [[Wikimedia ČR]] - Štěpánka Kaftanová<br /> * [[Wikimedia Foundation]] - Václav Ovčačík<br /> * [[WikiSkripta]] - Kateřina Kopecká<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> * [[bibliografie]] - Matej Kucharovic<br /> * [[Blended learning]] - Roman Novotný<br /> * [[elektronický zdroj]] - Klára Tesařová<br /> * [[HDP]] (hrubý domácí produkt) - Lada Kadaníková<br /> * [[Hippokratova přísaha]] -<br /> * [[legislativa]] - Olga Senčaková<br /> * [[lékařská etika]] - Michaela Hortová<br /> * [[lékařství]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Medvik]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[MVS|meziknihovní výpůjční služba]] - již zpracováno<br /> * [[Národní soustava povolání]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[portál]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Problem-based learning]] - Lenka Svobodová<br /> * [[sociální lékařství]] - Michaela Kouřilová<br /> * [[veřejná knihovna]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[zdravotnictví]] - Jan Hrabal<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> * [[datová schránka]] - Jana Pekárková<br /> * [[eGovernment]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[elektronické volby]] - Kateřina Petrová<br /> * [[Ernst &amp; Young]] - Lucie Bělejová<br /> * [[judikatura]] - Petr Šmíd<br /> * [[Opencard]] - Daniel Novák<br /> * [[rodné číslo]] - Marie Lemonová<br /> * [[sKarta]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[soukromí]] - Katarína Filičková<br /> * [[výběrové řízení]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> * [[Apple TV]] - Karolína Krbcová<br /> * [[Bluetooth]] - Alena Paulusová<br /> * [[Geek]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Geocaching]] - Veronika Krausová<br /> * [[iPod]] - Tereza Čoupková<br /> * [[Mastercard Paypass]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Mobito]] - Jakub Forman<br /> * [[NFC]] (Near Field Communication)- Kateřina Šťastná<br /> * [[Passbook]] - Jan Růžička<br /> * [[Poken]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[Product placement]]- Filip Kocián<br /> * [[SIM karta]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[úložiště]] - Jan Růžička<br /> * [[Use Case]] – Jan Martinek<br /> * [[Visa payWave]] - Eva Mertová<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> * [[autobiografie]] - Martina Sehnalová<br /> * [[CD]] (kompaktní disk) - Martin Chalupa <br /> * [[DVD]] - Martina Volavková<br /> * [[etický kodex]] - Zdeňka Sovková<br /> * [[kamera]] - Andrea Prokopová<br /> * [[nářečí]] - Michal Kaláb<br /> * [[orální historie]] - Ester Březinová<br /> * [[paměťový disk]] – Kristýna Klímková<br /> * [[pramen]] (ne vodní) - Lenka Cahlová<br /> * [[Stopy totality]] - Anna Halfarová<br /> * [[zákon o archivnictví a spisové službě]] - Jana Pekárková<br /> * [[Zmizelí sousedé]] - Jana Slaná<br /> * [[žurnalistika]] - Kateřina Slámová<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> * [[matice]] - Petr Věžník<br /> * [[MZK]] (Moravská zemská knihovna)- Andrea Mizerová<br /> * [[výslovnostní slovník]] - Eva Sedláková<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> * [[citlivý údaj]] (dle zákona) - Jana Krůčková<br /> * [[ČSÚ]] (Český statistický úřad) - Václav Kůs<br /> * [[ISSP]] (International Social Survey Programme) - Veronika Víšková<br /> * [[OECD]] (Organisation for Economic Co-operation and Development) - Václav Kůs<br /> <br /> === Vít Šisler: Digital Game-Based Learning: Využití počítačových her ve vzdělávání ===<br /> <br /> *[[Debriefing]] - Daniela Králová<br /> *[[Evropa 2045]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Evropská rada]] - Petr Zapletal<br /> *[[GBL]] (Game based learning) - Eva Durnová<br /> *[[Impaktovaný časopis]] - Martina Zoubková<br /> *[[Hra na hrdiny]] (Role-playing game) - Ivo Macík<br /> *[[Serious game]] - Jonáš Prstek<br /> *[[Simulační hra]] - Petr Pospíchal<br /> *[[Strategická hra]] - Věra Žitková<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> *[[Klementinum]] - Katrin Kalay<br /> *[[MDT]] - Miroslava Brázdová<br /> *[[Mellonova nadace]] - Anna Halfarová<br /> *[[mikrofilmování]] - Barbora Mohelníková<br /> *[[MIT]] (Massachusetts Institute of Technology) - Jakub Alt<br /> *[[UNIX]] - Dagmar Chládková<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> *[[CZ.NIC]] - Jakub Alt<br /> *[[digitální podpis]] - Michal Rohovský<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=26003 2012-11-22T15:21:17Z

<p>374603: /* Témata */</p> <hr /> <div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> *Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br /> *Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br /> *Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br /> **název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br /> **jednoduchá operacionalizace (operační definice proměnných a rozložení na dílčí výzkumné otázky)<br /> **stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br /> **seznam členů vašeho týmu.&amp;nbsp;<br /> *Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br /> *Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]&quot;&gt;[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;sucha@phil.muni.cz&amp;lt;/a&amp;gt;.<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> Téma 1<br /> <br /> '''Výzkum informačních potřeb vězňů ve výkonu trestu''' - téma přijato (poznámky poslány na mail) - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 18:40 (CET)<br /> <br /> Výzkum zaměřený na osoby ve výkonu trestu si klade za cíl zmapovat a zjistit míru uspokojení informační potřeby u této části populace, a to za pomoci metody dotazníkového šetření. Vzhledem k velikosti definované skupiny by se mohlo jednat o potenciální uživatele služeb knihoven, a pokud ta bude znát jejich potřeby, bude jim moci nabídnout službu nebo produkt odpovídající jejich požadavku. Zároveň může výzkum přinést věznicím podněty k rozšíření nebo upravení jejich možností v oblasti přístupu k informacím a pomoci tak ke zpětnému začlenění vězňů do společnosti.<br /> <br /> &lt;br/&gt;Tkáčik Jozef<br /> <br /> Kantorová Jana<br /> <br /> Leitgebová Martina<br /> <br /> Musilová Martina<br /> <br /> Vebrová Jana<br /> <br /> Fussová Tereza<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Téma 2<br /> <br /> '''Využití dotykových displejů pro nevidomé v ČR''' - ''téma vráceno k přepracování'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 18:34 (CET)<br /> <br /> *Náš výzkum by se měl zaměřit na využívání dotykových displejů nevidomými. Formou uživatelského testování bychom chtěli zjistit hlavní překážky pro zrakově postižené. Nakolik je pro ně uživatelské prostředí dotykových displejů přátelské a nakolik jsou jejich obavy dány předsudky k této technologii (viz reportáž ČT z 10. 10. 2012 [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/]).<br /> <br /> Michal Kaláb<br /> <br /> Martina Filová<br /> <br /> Marie Pučálková<br /> <br /> Michaela Kouřilová<br /> <br /> Anna Halfarová<br /> <br /> &lt;br/&gt;Téma 3<br /> <br /> '''Informační chování uživatelů v knihovně''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET) Informační chování uživatelů v knihovně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;'''výzkumná skupina: '''návštěvníci knihovny FF MU&lt;br/&gt;'''metoda: '''nezúčastněné pozorování, rozhovor, případně dotazník&lt;br/&gt;'''otázky: '''Jak se uživatelé chovají při vyhledávání informací? Jaké strategie&lt;br/&gt;vyhledávání používají? Daří se jim najít relevantní informace? Ptají se&lt;br/&gt;knihovníků na pomoc, nebo problém řeší jiným způsobem?<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''obecný cíl: '''Popsat informační chování uživatelů v knihovně s cílem zkvalitnit&lt;br/&gt;knihovní služby a design knihoven tak, aby byly pro uživatele co nejlepší.<br /> <br /> Helena Novotná<br /> <br /> Jana Pacáková<br /> <br /> Lenka Cahlová<br /> <br /> Martina Zoubková<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 4<br /> <br /> Přepracováno (20.11.):<br /> ''' Výzkum požadavků na přívětivé webové stránky pro děti''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET)<br /> <br /> Výzkum se zaměří na pozorování a uživatelské testování dětí od 5 do 10 let věku v oblasti webových stránek primárně určených pro tuto cílovou skupinu. Výzkum si klade za cíl vyhodnotit potřeby a parametry uživatelsky přívětivého prostředí webů pro malé děti a to s pomocí aktuálně provozovaných webových stránek, které jsou přímo určeny dětem a některými kritérii hodnoceny jako nejlepší. Na základě porovnání potřeb dětí (Zjišťování formou dotazníku v kombinaci s rozhovorem.)a obsahu dětských webových stránek (Hodnocení bude probíhat formou uživatelského testování a analýzy.) bude možné definovat konkrétní požadavky na přívětivý web pro určenou skupinu dětí. <br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> Barbora Pitašová<br /> <br /> Kateřina Petrová<br /> <br /> Lenka Cvrkalová<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 5<br /> <br /> '''Informační chování studentů KISK''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET)<br /> <br /> Výzkum se snaží zachytit informační chování studentů Informačních studií a knihovnictví. Zjišťuje, zda-li u studentů hraje roli primárního zdroje při vyhledávání informací knihovna nebo jiné elektronické zdroje, popřípadě jaké. Dále se snaží zjistit, jaké povědomí mají studenti o elektronických zdrojích na Masarykově univerzitě a do jaké míry těchto zdrojů využívají.<br /> <br /> '''výzkumný vzorek:''' studenti 2. ročníku bakalářského studia oboru Informační studia a knihovnictví na Masarykově univerzitě<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''metoda:''' kvantitativní výzkum prováděný formou elektronických dotazníků<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''výzkumné otázky:''' Jaké informační zdroje studenti používají? Na které pozici se nachází knihovna jako zdroj při vyhledávání informací? Převládají u studentů internetové zdroje nebo tištěné? Jaký je rozdíl mezi informačním chování žen a mužů? Mají studenti přehled o elektronických informačních zdrojích na MU? Jak často je při studiu využívají?<br /> <br /> &lt;br/&gt;Mertová Eva<br /> <br /> Krbcová Karolína<br /> <br /> Dvořák Vojtěch<br /> <br /> Uřičář Ivo<br /> <br /> Filičková Katarína<br /> <br /> Olga Senčaková<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Téma 6<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu''' - '''''téma přijato''''' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 20:06 (CET)<br /> <br /> *stručný popis tématu:<br /> <br /> - '''výzkumná skupina:''' aktuální studenti KISKu od 2. ročníku bakalářského studia&lt;br/&gt;- '''otázky:''' znají studenti digitalizační projekty? České nebo zahraniční? Které znají konkrétně? Využívají je? Pokud ano, tak které a k jakým účelům? Soukromým, badatelským, studijním?&lt;br/&gt;- '''výzkum:''' formou písemného dotazníku podpořeného citační analýzou dostupných prací&lt;br/&gt;- '''obecný cíl:''' možnost využití současných digitalizačních projektů při studiu našeho oboru<br /> <br /> *členové<br /> <br /> Kateřina Veselá<br /> <br /> Michala Mádlová<br /> <br /> Veronika Skuhrovcová<br /> <br /> Laura Kabai<br /> <br /> Zdeňka Sovková<br /> <br /> Matúš Hrušovský<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Téma 7<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací''' - ''téma přijat''o --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 20:10 (CET)<br /> <br /> *Výzkum se bude týkat studentů magisterského oboru Informační studia a knihovnictví na MU, kteří pokračují z bakalářského studia stejného oboru. Zajímá nás, zda navazují na témata svých bakalářských prací (podmínky označení práce za navazující budou stanoveny). Mezi faktory, na které se výzkum zaměří, patří: pohlaví, forma studia, hodnocení bakalářské práce, téma práce (v kategoriích: praktický výzkum, teoretická práce), vedoucí práce.<br /> <br /> Lucie Malúšková<br /> <br /> Pavla Minaříková<br /> <br /> Alena Paulusová<br /> <br /> Ivo Macík<br /> <br /> Petr Pospíchal<br /> <br /> Martin Štecher<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Téma 8<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''faktory ovlivňující informační chování při nákupu''' - ''téma vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:15 (CET)<br /> <br /> Naše výzkumná skupina budou lidé ve věku od 20ti do 45 let. Chtěli bychom co nejvíce různých typů lidí. Tzn různého pohlaví, vzdělání, velikosti města kde žijí atp. Výzkum bychom chtěli vést formou dotazníkového šetření. Otázky se budou týkat nakupování. Tzn zda nakupují přes internet či v kamenných obchodech, jestli nakupují na základě doporučení či si hledají recenze atd, jdou - li si pro vybraný výrobek přímo do obchodu, či si jej objednají domů. Výsledek by měl pomoci pochopit, jak se liší informační chování dle pohlaví, věku atp a zefektivnit tak nakupovací systém na e-shopech prodávající elektroniku. (opraveno)<br /> <br /> Dobešová Monika<br /> <br /> Červený Jaromír<br /> <br /> Kateřina Šťastná<br /> <br /> Petr Zapletal<br /> <br /> Václav Kůs<br /> <br /> Kucharovic Matej<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Téma 9<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?''' - vráceno k doplnění --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:24 (CET)<br /> <br /> Dana Katrňáková<br /> <br /> Martina Sehnalová<br /> <br /> Jana Slaná<br /> <br /> Eliška Pernesová<br /> <br /> Barbora Mohelníková<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Téma 10<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující výsledky studentů při studiu''' - téma vráceno k doplnění - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:31 (CET)<br /> <br /> - '''výzkumná skupina:''' studenti SŠ a VŠ (prezenční / kombinované)&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;- '''otázky:''' Vztah mezi studentem SŠ a VŠ? Vztah týkající se intenzity doby učení?Ovlivňuje prostředí studentů při samostudiu? Ovlivňuje studenty forma stud. materiálů (PC x papír)?<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> - '''metody výzkumu:'''pozorování + rozhovory<br /> <br /> Martin Chalupa<br /> <br /> Lukáš Kisler<br /> <br /> Marie Lemonová<br /> <br /> Lada Ambrožová<br /> <br /> Jana Doupovcová<br /> <br /> Gabriela Tšponová<br /> <br /> &lt;br/&gt;Téma 11<br /> <br /> '''Problém elektronizace zdravotnictví''' - ''téma přijato (poznámky zaslány na mail)'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:31 (CET)<br /> <br /> V čem spočívají překážky zavedení elektronické komunikace mezi zdravotními profesionály a zdravotními institucemi? Výzkum kvantitativní - dotazníky lékařům a informatikům ve zdravotnictví, možná kombinace s kvalitativním provedením.<br /> <br /> Jan Hrabal<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> Lukáš Strouhal<br /> <br /> Lukáš Závodný<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Martin Bartoš<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Téma 12<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující rozhodnutí pro studium oboru Informační studia a knihovnictví''' ''téma přijato (poznámky zaslány na mail)'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:42 (CET)<br /> <br /> '''Cíl výzkumu:'''Výzkum bude zaměřen na studenty bakalářského oboru Informační studia a knihovnictví. Výzkumné otázky se budou týkat typu vystudované střední školy, kde se studenti o oboru dozvěděli, jaké mají od studia očekávání, jaké povolání by chtěli po dokončení studia vykonávat a tak podobně.<br /> <br /> '''Populace:''' Studenti KISKu.<br /> <br /> '''Výzkumný vzorek:''' Studenti 1. ročníku bakalářského studia oboru Informační studia a knihovnictví, MU<br /> <br /> '''Metoda výzkumu:''' Kvantitativní výzkum pomocí dotazníků<br /> <br /> Klára Tesařová<br /> <br /> Martina Volavková<br /> <br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> Andrea Prokopová<br /> <br /> Jakub Horák<br /> <br /> <br /> Téma 13<br /> <br /> '''Využití EIZ na KISKu''' - téma vráceno k doplnění - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:42 (CET)<br /> <br /> Adriana Fujková<br /> <br /> Věra Žitková<br /> <br /> Anna Stránská<br /> <br /> Jana Krůčková<br /> <br /> Michaela Trňáková</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=26002 2012-11-22T15:15:05Z

<p>374603: /* Témata */</p> <hr /> <div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> *Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br /> *Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br /> *Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br /> **název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br /> **jednoduchá operacionalizace (operační definice proměnných a rozložení na dílčí výzkumné otázky)<br /> **stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br /> **seznam členů vašeho týmu.&amp;nbsp;<br /> *Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br /> *Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail &lt;a href=&quot;&lt;a href=&quot;[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]&quot;&gt;[mailto:sucha@phil.muni.cz mailto:sucha@phil.muni.cz]&amp;lt;/a&amp;gt;&quot;&gt;sucha@phil.muni.cz&amp;lt;/a&amp;gt;.<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> Téma 1<br /> <br /> '''Výzkum informačních potřeb vězňů ve výkonu trestu''' - téma přijato (poznámky poslány na mail) - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 18:40 (CET)<br /> <br /> Výzkum zaměřený na osoby ve výkonu trestu si klade za cíl zmapovat a zjistit míru uspokojení informační potřeby u této části populace, a to za pomoci metody dotazníkového šetření. Vzhledem k velikosti definované skupiny by se mohlo jednat o potenciální uživatele služeb knihoven, a pokud ta bude znát jejich potřeby, bude jim moci nabídnout službu nebo produkt odpovídající jejich požadavku. Zároveň může výzkum přinést věznicím podněty k rozšíření nebo upravení jejich možností v oblasti přístupu k informacím a pomoci tak ke zpětnému začlenění vězňů do společnosti.<br /> <br /> &lt;br/&gt;Tkáčik Jozef<br /> <br /> Kantorová Jana<br /> <br /> Leitgebová Martina<br /> <br /> Musilová Martina<br /> <br /> Vebrová Jana<br /> <br /> Fussová Tereza<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;Téma 2<br /> <br /> '''Využití dotykových displejů pro nevidomé v ČR''' - ''téma vráceno k přepracování'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 18:34 (CET)<br /> <br /> *Náš výzkum by se měl zaměřit na využívání dotykových displejů nevidomými. Formou uživatelského testování bychom chtěli zjistit hlavní překážky pro zrakově postižené. Nakolik je pro ně uživatelské prostředí dotykových displejů přátelské a nakolik jsou jejich obavy dány předsudky k této technologii (viz reportáž ČT z 10. 10. 2012 [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199158-nevidomi-jsou-z-dotykovych-displeju-bezradni/]).<br /> <br /> Michal Kaláb<br /> <br /> Martina Filová<br /> <br /> Marie Pučálková<br /> <br /> Michaela Kouřilová<br /> <br /> Anna Halfarová<br /> <br /> &lt;br/&gt;Téma 3<br /> <br /> '''Informační chování uživatelů v knihovně''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET) Informační chování uživatelů v knihovně&lt;br/&gt;&lt;br/&gt;'''výzkumná skupina: '''návštěvníci knihovny FF MU&lt;br/&gt;'''metoda: '''nezúčastněné pozorování, rozhovor, případně dotazník&lt;br/&gt;'''otázky: '''Jak se uživatelé chovají při vyhledávání informací? Jaké strategie&lt;br/&gt;vyhledávání používají? Daří se jim najít relevantní informace? Ptají se&lt;br/&gt;knihovníků na pomoc, nebo problém řeší jiným způsobem?<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''obecný cíl: '''Popsat informační chování uživatelů v knihovně s cílem zkvalitnit&lt;br/&gt;knihovní služby a design knihoven tak, aby byly pro uživatele co nejlepší.<br /> <br /> Helena Novotná<br /> <br /> Jana Pacáková<br /> <br /> Lenka Cahlová<br /> <br /> Martina Zoubková<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 4<br /> <br /> Přepracováno (20.11.):<br /> ''' Výzkum požadavků na přívětivé webové stránky pro děti''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET)<br /> <br /> Výzkum se zaměří na pozorování a uživatelské testování dětí od 5 do 10 let věku v oblasti webových stránek primárně určených pro tuto cílovou skupinu. Výzkum si klade za cíl vyhodnotit potřeby a parametry uživatelsky přívětivého prostředí webů pro malé děti a to s pomocí aktuálně provozovaných webových stránek, které jsou přímo určeny dětem a některými kritérii hodnoceny jako nejlepší. Na základě porovnání potřeb dětí (Zjišťování formou dotazníku v kombinaci s rozhovorem.)a obsahu dětských webových stránek (Hodnocení bude probíhat formou uživatelského testování a analýzy.) bude možné definovat konkrétní požadavky na přívětivý web pro určenou skupinu dětí. <br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> Barbora Pitašová<br /> <br /> Kateřina Petrová<br /> <br /> Lenka Cvrkalová<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 5<br /> <br /> '''Informační chování studentů KISK''' - ''vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 19:58 (CET)<br /> <br /> Výzkum se snaží zachytit informační chování studentů Informačních studií a knihovnictví. Zjišťuje, zda-li u studentů hraje roli primárního zdroje při vyhledávání informací knihovna nebo jiné elektronické zdroje, popřípadě jaké. Dále se snaží zjistit, jaké povědomí mají studenti o elektronických zdrojích na Masarykově univerzitě a do jaké míry těchto zdrojů využívají.<br /> <br /> '''výzkumný vzorek:''' studenti 2. ročníku bakalářského studia oboru Informační studia a knihovnictví na Masarykově univerzitě<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''metoda:''' kvantitativní výzkum prováděný formou elektronických dotazníků<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''výzkumné otázky:''' Jaké informační zdroje studenti používají? Na které pozici se nachází knihovna jako zdroj při vyhledávání informací? Převládají u studentů internetové zdroje nebo tištěné? Jaký je rozdíl mezi informačním chování žen a mužů? Mají studenti přehled o elektronických informačních zdrojích na MU? Jak často je při studiu využívají?<br /> <br /> &lt;br/&gt;Mertová Eva<br /> <br /> Krbcová Karolína<br /> <br /> Dvořák Vojtěch<br /> <br /> Uřičář Ivo<br /> <br /> Filičková Katarína<br /> <br /> Olga Senčaková<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Téma 6<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu''' - '''''téma přijato''''' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 20:06 (CET)<br /> <br /> *stručný popis tématu:<br /> <br /> - '''výzkumná skupina:''' aktuální studenti KISKu od 2. ročníku bakalářského studia&lt;br/&gt;- '''otázky:''' znají studenti digitalizační projekty? České nebo zahraniční? Které znají konkrétně? Využívají je? Pokud ano, tak které a k jakým účelům? Soukromým, badatelským, studijním?&lt;br/&gt;- '''výzkum:''' formou písemného dotazníku podpořeného citační analýzou dostupných prací&lt;br/&gt;- '''obecný cíl:''' možnost využití současných digitalizačních projektů při studiu našeho oboru<br /> <br /> *členové<br /> <br /> Kateřina Veselá<br /> <br /> Michala Mádlová<br /> <br /> Veronika Skuhrovcová<br /> <br /> Laura Kabai<br /> <br /> Zdeňka Sovková<br /> <br /> Matúš Hrušovský<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Téma 7<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací''' - ''téma přijat''o --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 15. 11. 2012, 20:10 (CET)<br /> <br /> *Výzkum se bude týkat studentů magisterského oboru Informační studia a knihovnictví na MU, kteří pokračují z bakalářského studia stejného oboru. Zajímá nás, zda navazují na témata svých bakalářských prací (podmínky označení práce za navazující budou stanoveny). Mezi faktory, na které se výzkum zaměří, patří: pohlaví, forma studia, hodnocení bakalářské práce, téma práce (v kategoriích: praktický výzkum, teoretická práce), vedoucí práce.<br /> <br /> Lucie Malúšková<br /> <br /> Pavla Minaříková<br /> <br /> Alena Paulusová<br /> <br /> Ivo Macík<br /> <br /> Petr Pospíchal<br /> <br /> Martin Štecher<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Téma 8<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''faktory ovlivňující informační chování při nákupu''' - ''téma vráceno k doplnění'' --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:15 (CET)<br /> <br /> Naše výzkumná skupina budou lidé ve věku od 20ti do 45 let. Chtěli bychom co nejvíce různých typů lidí. Tzn různého pohlaví, vzdělání, velikosti města kde žijí atp. Výzkum bychom chtěli vést formou dotazníkového šetření. Otázky se budou týkat nakupování. Tzn zda nakupují přes internet či v kamenných obchodech, jestli nakupují na základě doporučení či si hledají recenze atd, jdou - li si pro vybraný výrobek přímo do obchodu, či si jej objednají domů. Výsledek by měl pomoci pochopit, jak se liší informační chování dle pohlaví, věku atp a zefektivnit tak nakupovací systém na e-shopech prodávající elektroniku. (opraveno)<br /> <br /> Dobešová Monika<br /> <br /> Červený Jaromír<br /> <br /> Kateřina Šťastná<br /> <br /> Petr Zapletal<br /> <br /> Václav Kůs<br /> <br /> Kucharovic Matej<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Téma 9<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?''' - vráceno k doplnění --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:24 (CET)<br /> <br /> Dana Katrňáková<br /> <br /> Martina Sehnalová<br /> <br /> Jana Slaná<br /> <br /> Eliška Pernesová<br /> <br /> Barbora Mohelníková<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Téma 10<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující výsledky studentů při studiu''' - téma vráceno k doplnění - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:31 (CET)<br /> <br /> - '''výzkumná skupina:''' studenti SŠ a VŠ (prezenční / kombinované)&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;- '''otázky:''' Vztah mezi studentem SŠ a VŠ? Vztah týkající se intenzity doby učení?Ovlivňuje prostředí studentů při samostudiu? Ovlivňuje studenty forma stud. materiálů (PC x papír)?<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> - '''metody výzkumu:'''pozorování + rozhovory<br /> <br /> Martin Chalupa<br /> <br /> Lukáš Kisler<br /> <br /> Marie Lemonová<br /> <br /> Lada Ambrožová<br /> <br /> Jana Doupovcová<br /> <br /> Gabriela Tšponová<br /> <br /> &lt;br/&gt;Téma 11<br /> <br /> '''Problém elektronizace zdravotnictví''' - ''téma přijato (poznámky zaslány na mail)'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:31 (CET)<br /> <br /> V čem spočívají překážky zavedení elektronické komunikace mezi zdravotními profesionály a zdravotními institucemi? Výzkum kvantitativní - dotazníky lékařům a informatikům ve zdravotnictví, možná kombinace s kvalitativním provedením.<br /> <br /> Jan Hrabal<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> Lukáš Strouhal<br /> <br /> Lukáš Závodný<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Martin Bartoš<br /> <br /> &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;&amp;lt;p&amp;gt;Téma 12<br /> <br /> &amp;lt;/p&amp;gt;<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující rozhodnutí pro studium oboru Informační studia a knihovnictví''' ''téma přijato (poznámky zaslány na mail)'' - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:42 (CET)<br /> <br /> '''Cíl výzkumu:'''Výzkum bude zaměřen na studenty bakalářského oboru Informační studia a knihovnictví. Výzkumné otázky se budou týkat typu vystudované střední školy, kde se studenti o oboru dozvěděli, jaké mají od studia očekávání, jaké povolání by chtěli po dokončení studia vykonávat a tak podobně.<br /> <br /> '''Výzkumný vzorek:''' Studenti 1. ročníku bakalářského studia oboru Informační studia a knihovnictví, MU<br /> <br /> '''Metoda výzkumu:''' Kvantitativní výzkum pomocí dotazníků<br /> <br /> Klára Tesařová<br /> <br /> Martina Volavková<br /> <br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> Andrea Prokopová<br /> <br /> Jakub Horák<br /> <br /> <br /> Téma 13<br /> <br /> '''Využití EIZ na KISKu''' - téma vráceno k doplnění - --[[Uživatel:Ladka.sucha|Ladka Z. Sucha]] 18. 11. 2012, 17:42 (CET)<br /> <br /> Adriana Fujková<br /> <br /> Věra Žitková<br /> <br /> Anna Stránská<br /> <br /> Jana Krůčková<br /> <br /> Michaela Trňáková</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=25824 2012-11-10T14:27:14Z

<p>374603: /* Témata */</p> <hr /> <div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> *Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br /> *Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br /> *Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br /> **název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br /> **stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br /> **seznam členů vašeho týmu.&amp;nbsp;<br /> *Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br /> *Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail [mailto:sucha@phil.muni.cz sucha@phil.muni.cz].<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> Téma 1<br /> <br /> '''Výzkum informačních potřeb vězňů ve výkonu trestu'''<br /> <br /> Tkáčik Jozef<br /> <br /> Kantorová Jana<br /> <br /> Leitgebová Martina<br /> <br /> Musilová Martina<br /> <br /> Vebrová Jana<br /> <br /> Fussová Tereza <br /> <br /> <br /> Téma 2<br /> <br /> '''Využití dotykových displejů pro nevidomé'''<br /> <br /> Michal Kaláb<br /> <br /> Martina Filová<br /> <br /> Marie Pučálková<br /> <br /> Michaela Kouřilová<br /> <br /> Anna Halfarová<br /> <br /> &lt;br/&gt;Téma 3<br /> <br /> '''Informační chování uživatelů v knihovně'''<br /> <br /> Helena Novotná<br /> <br /> Jana Pacáková<br /> <br /> Lenka Cahlová<br /> <br /> Martina Zoubková<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 4<br /> <br /> '''Užívateľské testovanie (v neštandardných podmienkach)'''<br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> Barbora Pitašová<br /> <br /> Kateřina Petrová<br /> <br /> Lenka Cvrkalová<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 5<br /> <br /> '''Informační chování studentů KISK'''<br /> <br /> Mertová Eva<br /> <br /> Krbcová Karolína<br /> <br /> Dvořák Vojtěch<br /> <br /> Uřičář Ivo<br /> <br /> <br /> Téma 6<br /> <br /> ''' Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu'''<br /> <br /> * stručný popis tématu:<br /> - '''výzkumná skupina:''' aktuální studenti KISKu od 2. ročníku bakalářského studia&lt;br/&gt;<br /> - '''otázky:''' znají studenti digitalizační projekty? České nebo zahraniční? Které znají<br /> konkrétně? Využívají je? Pokud ano, tak které a k jakým účelům? Soukromým, badatelským, studijním? &lt;br/&gt;<br /> - '''výzkum:''' formou písemného dotazníku podpořeného citační analýzou dostupných prací&lt;br/&gt;<br /> - '''obecný cíl:''' možnost využití současných digitalizačních projektů při studiu našeho oboru<br /> <br /> *členové<br /> <br /> Kateřina Veselá<br /> <br /> Michala Mádlová<br /> <br /> Veronika Skuhrovcová<br /> <br /> Laura Kabai<br /> <br /> <br /> Téma 7<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací''' <br /> <br /> * Výzkum se bude týkat studentů magisterského oboru Informační studia a knihovnictví na MU, kteří pokračují z bakalářského studia stejného oboru. Zajímá nás, zda navazují na témata svých bakalářských prací (podmínky označení práce za navazující budou stanoveny). Mezi faktory, na které se výzkum zaměří, patří: pohlaví, forma studia, hodnocení bakalářské práce, téma práce (v kategoriích: praktický výzkum, teoretická práce), vedoucí práce.<br /> <br /> Lucie Malúšková<br /> <br /> Pavla Minaříková<br /> <br /> Alena Paulusová<br /> <br /> Ivo Macík<br /> <br /> Petr Pospíchal<br /> <br /> <br /> Téma 8<br /> <br /> '''faktory ovlivňující informační chování při nákupu'''<br /> <br /> Dobešová Monika<br /> <br /> Červený Jaromír<br /> <br /> Kateřina Šťastná<br /> <br /> Petr Zapletal <br /> <br /> Václav Kůs<br /> <br /> Kucharovic Matej<br /> <br /> <br /> Téma 9<br /> <br /> '''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?'''<br /> <br /> Dana Katrňáková<br /> <br /> Martina Sehnalová<br /> <br /> Jana Slaná<br /> <br /> Eliška Pernesová<br /> <br /> Barbora Mohelníková<br /> <br /> <br /> Téma 10<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující soustředěnost studentů VŠ při studiu'''<br /> <br /> Martin Chalupa<br /> <br /> Lukáš Kisler<br /> <br /> Marie Lemonová<br /> <br /> Lada Ambrožová<br /> <br /> Jana Doupovcová<br /> <br /> Gabriela Tšponová<br /> <br /> <br /> Téma 11<br /> <br /> '''Problém postoje českých lékařů k implementaci elektronické zdravotní dokumentace'''<br /> <br /> Elektronická zdravotní dokumentace je pacientův digitální záznam (zdravotní karta/knížka). Polovina lékařů v ČR má k tomuto zavedení negativní přístup (http://goo.gl/PBzlA). Cílem výzkumu je zjištění co nejširšího záběru důvodů. Výzkum bude proveden kvalitativně (možná v kombinaci s kvantitativním provedením).<br /> <br /> Jan Hrabal<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> Lukáš Strouhal<br /> <br /> Lukáš Závodný<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Martin Bartoš<br /> <br /> <br /> Téma 12<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující rozhodnutí pro studium oboru Informační studia a knihovnictví'''<br /> <br /> * Výzkum bude zaměřen na studenty bakalářského oboru Informační studia a knihovnictví. Výzkumné otázky se budou týkat typu vystudované střední školy, kde se studenti o oboru dozvěděli, jaké mají od studia očekávání, jaké povolání by chtěli po dokončení studia vykonávat a tak podobně. Výzkum bude probíhat formou dotazníků doplněný o kvalitativní metody.<br /> <br /> Klára Tesařová<br /> <br /> Martina Volavková<br /> <br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> Andrea Prokopová</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/navrh-tematu&diff=25822 2012-11-10T10:15:58Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>== Pravidla pro zapisování témat závěrečného úkolu:&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> *Závěrečnou práci zpracovává vždy '''skupina 4-6 lidí'''.<br /> *Vymyslete a zapište zde '''téma, které chcete zpracováva'''t.<br /> *Návrh tématu bude mít následující strukturu:<br /> **název tématu (např. Výzkum informačních potřeb žen na mateřské dovolené)<br /> **stručný popis tématu (v jednom odstavci rozveďte, koho, jak a proč chcete zkoumat)<br /> **seznam členů vašeho týmu.&amp;nbsp;<br /> *Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, '''dodržujte citační etiku''' (!)<br /> *Témata navrhujte nejpozději do '''10. listopadu 2012''' (pokud téma již máte a budete chtít ode mne zpětnou vazbu dříve, napište mi na mail [mailto:sucha@phil.muni.cz sucha@phil.muni.cz].<br /> <br /> == Témata ==<br /> <br /> Téma 1<br /> <br /> '''Výzkum informačních potřeb vězňů ve výkonu trestu'''<br /> <br /> Tkáčik Jozef<br /> <br /> Kantorová Jana<br /> <br /> Leitgebová Martina<br /> <br /> Musilová Martina<br /> <br /> Vebrová Jana<br /> <br /> Fussová Tereza <br /> <br /> <br /> Téma 2<br /> <br /> '''Využití dotykových displejů pro nevidomé'''<br /> <br /> Michal Kaláb<br /> <br /> Martina Filová<br /> <br /> Marie Pučálková<br /> <br /> Michaela Kouřilová<br /> <br /> Anna Halfarová<br /> <br /> &lt;br/&gt;Téma 3<br /> <br /> '''Informační chování uživatelů v knihovně'''<br /> <br /> Helena Novotná<br /> <br /> Jana Pacáková<br /> <br /> Lenka Cahlová<br /> <br /> Martina Zoubková<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 4<br /> <br /> '''Užívateľské testovanie (v neštandardných podmienkach)'''<br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> Barbora Pitašová<br /> <br /> Kateřina Petrová<br /> <br /> Lenka Cvrkalová<br /> <br /> <br /> <br /> Téma 5<br /> <br /> '''Informační chování studentů KISK'''<br /> <br /> Mertová Eva<br /> <br /> Krbcová Karolína<br /> <br /> Dvořák Vojtěch<br /> <br /> Uřičář Ivo<br /> <br /> <br /> Téma 6<br /> <br /> ''' Všeobecné povědomí o existenci digitalizačních projektů a jejich reálná využívanost studenty na KISKu'''<br /> <br /> * stručný popis tématu:<br /> - '''výzkumná skupina:''' aktuální studenti KISKu od 2. ročníku bakalářského studia&lt;br/&gt;<br /> - '''otázky:''' znají studenti digitalizační projekty? České nebo zahraniční? Které znají<br /> konkrétně? Využívají je? Pokud ano, tak které a k jakým účelům? Soukromým, badatelským, studijním? &lt;br/&gt;<br /> - '''výzkum:''' formou písemného dotazníku podpořeného citační analýzou dostupných prací&lt;br/&gt;<br /> - '''obecný cíl:''' možnost využití současných digitalizačních projektů při studiu našeho oboru<br /> <br /> *členové<br /> <br /> Kateřina Veselá<br /> <br /> Michala Mádlová<br /> <br /> Veronika Skuhrovcová<br /> <br /> Laura Kabai<br /> <br /> <br /> Téma 7<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující motivaci studentů KISKu navazovat v magisterském studiu na témata svých bakalářských prací''' <br /> <br /> * Výzkum se bude týkat studentů magisterského oboru Informační studia a knihovnictví na MU, kteří pokračují z bakalářského studia stejného oboru. Zajímá nás, zda navazují na témata svých bakalářských prací (podmínky označení práce za navazující budou stanoveny). Mezi faktory, na které se výzkum zaměří, patří: pohlaví, forma studia, hodnocení bakalářské práce, téma práce (v kategoriích: praktický výzkum, teoretická práce), vedoucí práce.<br /> <br /> Lucie Malúšková<br /> <br /> Pavla Minaříková<br /> <br /> Alena Paulusová<br /> <br /> Ivo Macík<br /> <br /> Petr Pospíchal<br /> <br /> <br /> Téma 8<br /> <br /> '''faktory ovlivňující informační chování při nákupu'''<br /> <br /> Dobešová Monika<br /> <br /> Červený Jaromír<br /> <br /> Kateřina Šťastná<br /> <br /> Petr Zapletal <br /> <br /> Václav Kůs<br /> <br /> Kucharovic Matej<br /> <br /> <br /> Téma 9<br /> <br /> '''Pokračují absolventi středních knihovnických škol ve svém primárním oboru?'''<br /> <br /> Dana Katrňáková<br /> <br /> Martina Sehnalová<br /> <br /> Jana Slaná<br /> <br /> Eliška Pernesová<br /> <br /> Barbora Mohelníková<br /> <br /> <br /> Téma 10<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující soustředěnost studentů VŠ při studiu'''<br /> <br /> Martin Chalupa<br /> <br /> Lukáš Kisler<br /> <br /> Marie Lemonová<br /> <br /> Lada Ambrožová<br /> <br /> Jana Doupovcová<br /> <br /> Gabriela Tšponová<br /> <br /> <br /> Téma 11<br /> <br /> '''Problém postoje českých lékařů k implementaci elektronické zdravotní dokumentace'''<br /> <br /> Elektronická zdravotní dokumentace je pacientův digitální záznam (zdravotní karta/knížka). Polovina lékařů v ČR má k tomuto zavedení negativní přístup (http://goo.gl/PBzlA). Cílem výzkumu je zjištění co nejširšího záběru důvodů. Výzkum bude proveden kvalitativně (možná v kombinaci s kvantitativním provedením).<br /> <br /> Jan Hrabal<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> Lukáš Strouhal<br /> <br /> Lukáš Závodný<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Martin Bartoš<br /> <br /> <br /> Téma 12<br /> <br /> '''Faktory ovlivňující rozhodnutí pro studium oboru Informační studia a knihovnictví'''<br /> <br /> Klára Tesařová<br /> <br /> Martina Volavková<br /> <br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Michal Létal</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Programov%C3%A1n%C3%AD&diff=25643 2012-10-21T09:57:08Z

<p>374603: /* Logické paradigma */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Vítězslav Rathouz<br /> <br /> '''Klíčová slova''': programování, programovací jazyky, programovací paradigmata, počítačové programy<br /> <br /> '''Synonyma''': kódování, psaní počítačových programů<br /> <br /> '''Související pojmy'''<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'': informační technologie, práce s počítači&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'': programovací jazyky, programovací paradigmata, programátorské editory, kompilátory, překladače<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> Programování, neboli psaní počítačových programů, znamená tvoření instrukcí, které počítač bude následovat a na jejich základě spustí program. Základní instrukce jsou tvořeny ze sekvencí „zapnuto“ a „vypnuto“, které počítač zpracuje pomocí procesoru. Instrukce „zapnuto“ je kódována jako jednička a „vypnuto“ jako nula. Čísla a písmena jsou reprezentovány v počítači také jako jedničky a nuly, např. nula = „0000“, jednička = „0001“, dvojka = „0010”.&lt;ref&gt;What is computer programming?. Kossiakoff Computer Center Facility [online]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.apl.jhu.edu/~hall/java/beginner/programming.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Jak se programuje? ==<br /> Jedničky a nuly jsou jediným jazykem, jemuž počítač rozumí. Takzvaný binární kód - obrovské množství jedniček a nul, dokáže počítač zpracovávat velmi rychle, ale pro člověka je to však velmi zdlouhavé a zadávání instrukcí touto formou není efektivní. Proto člověk vytvořil speciální programy, aby si programování ulehčil. V těchto programech se počítači zadávají instrukce v určité formě – takzvaným programovacím jazykem, který je pro člověka lépe srozumitelný a naučitelný. Instrukce v programovacím jazyku pak tento program převede do binárního kódu, aby ho počítač mohl zpracovat. Například jednoduchá matematická operace by musela v binárním, neboli také strojovém kódu, být zaznamenána pomocí stovek znaků. Pomocí programovacího jazyka ji však lze vyjádřit několika slovy. Programovací jazyky můžeme jmenovat např. C, Java, Haskell, Delphi atd.<br /> <br /> == Programovací paradigmata ==<br /> Programovací paradigmata, neboli programovací styly, jsou založeny na specifických vlastnostech - algoritmické abstrakci dat, operátorech, ovládání a reprezentují určitý způsob myšlení o programu a jeho vytvoření.&lt;ref&gt;BOLSHAKOVA, Elena. Programming paradigms in computer science educaion. International journal information theories [online]. 2005, roč. 12, č. 3, s. 285-290 [cit. 2012-10-21]. ISSN 1310-0513. Dostupné z: http://www.foibg.com/ijita/vol12/ijita12-3-p13.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Přehled základních programovacích paradigmat&lt;ref&gt;SKOUPIL, David. UNIVERZITA PALACKÉHO. Úvod do paradigmat programování [online]. Olomouc, 2007 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://phoenix.inf.upol.cz/esf/ucebni/uvod_para.pdf&lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> === Naivní paradigma ===<br /> Toto paradigma je určeno pro počítačové laiky a začátečníky. Vyznačuje se chaotičností a nekoncepčností. Programovací jazyky, které podporují toto paradigma, jsou minimálně strukturované a poskytují minimální prostředky pro abstrakci dat.<br /> <br /> === Procedurální paradigma ===<br /> Jedná se o jedno z nejstarších paradigmat, proto je nazýváno klasickým. Pro tento druh paradigmatu je typické, že průběh výpočtu je dán sekvencí po sobě jdoucích příkazů. V značné míře se zde využívají i cykly.<br /> <br /> === Objektově orientované paradigma ===<br /> V objektově orientovaném programování jsou základními prvky tzv. objekty. Tyto útvary v podstatě modelují objekty reálného světa: osoby, předměty, události, dokumenty. Každý objekt je nositelem určitých informaci o sobě samém (tzv. stav) a na požádání mohou tento stav změnit. Program je pak strukturován nikoli podle procedur, ale podle těchto objektů.<br /> <br /> === Funkcionální paradigma ===<br /> V případě funkcionálního paradigmatu je průběh nějakého výpočtu založen na postupném aplikování funkcí. Funkce bývají aplikovány na výsledky jiných funkcí. Rozsáhlejší programy mohou působit nepřehledně. Po procedurálním paradigmatu se jedná o druhé nejstarší. <br /> <br /> === Logické paradigma ===<br /> V logickém paradigmatu je program počítači předložen ve formě množiny faktů a pravidel, tzv. klauzulí. Programátor předloží počítači nějaké tvrzení a on se na základě faktů a klauzulí programu snaží dané tvrzení dokázat.<br /> <br /> === Speciální paradigmata ===<br /> Často se setkáváme s jazyky, které vycházejí z některého paradigmatu a přidávají k němu podporu pro další potřebné činnosti. Vznikne-li celá skupina takových jazyků a vytvoří se programovací styl, můžeme to nazvat vznikem nového paradigmatu. Jsou jimi například: webové programování, paralelní a distribuované programování, datové programování atd.<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Programov%C3%A1n%C3%AD&diff=25642 2012-10-21T09:55:27Z

<p>374603: /* Objektově orientované paradigma */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Vítězslav Rathouz<br /> <br /> '''Klíčová slova''': programování, programovací jazyky, programovací paradigmata, počítačové programy<br /> <br /> '''Synonyma''': kódování, psaní počítačových programů<br /> <br /> '''Související pojmy'''<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'': informační technologie, práce s počítači&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'': programovací jazyky, programovací paradigmata, programátorské editory, kompilátory, překladače<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> Programování, neboli psaní počítačových programů, znamená tvoření instrukcí, které počítač bude následovat a na jejich základě spustí program. Základní instrukce jsou tvořeny ze sekvencí „zapnuto“ a „vypnuto“, které počítač zpracuje pomocí procesoru. Instrukce „zapnuto“ je kódována jako jednička a „vypnuto“ jako nula. Čísla a písmena jsou reprezentovány v počítači také jako jedničky a nuly, např. nula = „0000“, jednička = „0001“, dvojka = „0010”.&lt;ref&gt;What is computer programming?. Kossiakoff Computer Center Facility [online]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.apl.jhu.edu/~hall/java/beginner/programming.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Jak se programuje? ==<br /> Jedničky a nuly jsou jediným jazykem, jemuž počítač rozumí. Takzvaný binární kód - obrovské množství jedniček a nul, dokáže počítač zpracovávat velmi rychle, ale pro člověka je to však velmi zdlouhavé a zadávání instrukcí touto formou není efektivní. Proto člověk vytvořil speciální programy, aby si programování ulehčil. V těchto programech se počítači zadávají instrukce v určité formě – takzvaným programovacím jazykem, který je pro člověka lépe srozumitelný a naučitelný. Instrukce v programovacím jazyku pak tento program převede do binárního kódu, aby ho počítač mohl zpracovat. Například jednoduchá matematická operace by musela v binárním, neboli také strojovém kódu, být zaznamenána pomocí stovek znaků. Pomocí programovacího jazyka ji však lze vyjádřit několika slovy. Programovací jazyky můžeme jmenovat např. C, Java, Haskell, Delphi atd.<br /> <br /> == Programovací paradigmata ==<br /> Programovací paradigmata, neboli programovací styly, jsou založeny na specifických vlastnostech - algoritmické abstrakci dat, operátorech, ovládání a reprezentují určitý způsob myšlení o programu a jeho vytvoření.&lt;ref&gt;BOLSHAKOVA, Elena. Programming paradigms in computer science educaion. International journal information theories [online]. 2005, roč. 12, č. 3, s. 285-290 [cit. 2012-10-21]. ISSN 1310-0513. Dostupné z: http://www.foibg.com/ijita/vol12/ijita12-3-p13.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Přehled základních programovacích paradigmat&lt;ref&gt;SKOUPIL, David. UNIVERZITA PALACKÉHO. Úvod do paradigmat programování [online]. Olomouc, 2007 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://phoenix.inf.upol.cz/esf/ucebni/uvod_para.pdf&lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> === Naivní paradigma ===<br /> Toto paradigma je určeno pro počítačové laiky a začátečníky. Vyznačuje se chaotičností a nekoncepčností. Programovací jazyky, které podporují toto paradigma, jsou minimálně strukturované a poskytují minimální prostředky pro abstrakci dat.<br /> <br /> === Procedurální paradigma ===<br /> Jedná se o jedno z nejstarších paradigmat, proto je nazýváno klasickým. Pro tento druh paradigmatu je typické, že průběh výpočtu je dán sekvencí po sobě jdoucích příkazů. V značné míře se zde využívají i cykly.<br /> <br /> === Objektově orientované paradigma ===<br /> V objektově orientovaném programování jsou základními prvky tzv. objekty. Tyto útvary v podstatě modelují objekty reálného světa: osoby, předměty, události, dokumenty. Každý objekt je nositelem určitých informaci o sobě samém (tzv. stav) a na požádání mohou tento stav změnit. Program je pak strukturován nikoli podle procedur, ale podle těchto objektů.<br /> <br /> === Funkcionální paradigma ===<br /> V případě funkcionálního paradigmatu je průběh nějakého výpočtu založen na postupném aplikování funkcí. Funkce bývají aplikovány na výsledky jiných funkcí. Rozsáhlejší programy mohou působit nepřehledně. Po procedurálním paradigmatu se jedná o druhé nejstarší. <br /> <br /> === Logické paradigma ===<br /> V logickém paradigmatu je program počítači předložen ve formě množiny faktů a pravidel, tzv. klauzulí. Programátor předloží počítači nějaké tvrzení a on se na základě faktů a klauzulí programu dané tvrzení dokázat.<br /> <br /> === Speciální paradigmata ===<br /> Často se setkáváme s jazyky, které vycházejí z některého paradigmatu a přidávají k němu podporu pro další potřebné činnosti. Vznikne-li celá skupina takových jazyků a vytvoří se programovací styl, můžeme to nazvat vznikem nového paradigmatu. Jsou jimi například: webové programování, paralelní a distribuované programování, datové programování atd.<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Programov%C3%A1n%C3%AD&diff=25641 2012-10-21T09:54:37Z

<p>374603: /* Přehled základních programovacích paradigmatSKOUPIL, David. UNIVERZITA PALACKÉHO. Úvod do paradigmat programování [online]. Olomouc, 2007 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://phoenix.inf.upol.cz/esf/ucebni/uvod_para.pdf */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Vítězslav Rathouz<br /> <br /> '''Klíčová slova''': programování, programovací jazyky, programovací paradigmata, počítačové programy<br /> <br /> '''Synonyma''': kódování, psaní počítačových programů<br /> <br /> '''Související pojmy'''<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'': informační technologie, práce s počítači&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'': programovací jazyky, programovací paradigmata, programátorské editory, kompilátory, překladače<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> Programování, neboli psaní počítačových programů, znamená tvoření instrukcí, které počítač bude následovat a na jejich základě spustí program. Základní instrukce jsou tvořeny ze sekvencí „zapnuto“ a „vypnuto“, které počítač zpracuje pomocí procesoru. Instrukce „zapnuto“ je kódována jako jednička a „vypnuto“ jako nula. Čísla a písmena jsou reprezentovány v počítači také jako jedničky a nuly, např. nula = „0000“, jednička = „0001“, dvojka = „0010”.&lt;ref&gt;What is computer programming?. Kossiakoff Computer Center Facility [online]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.apl.jhu.edu/~hall/java/beginner/programming.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Jak se programuje? ==<br /> Jedničky a nuly jsou jediným jazykem, jemuž počítač rozumí. Takzvaný binární kód - obrovské množství jedniček a nul, dokáže počítač zpracovávat velmi rychle, ale pro člověka je to však velmi zdlouhavé a zadávání instrukcí touto formou není efektivní. Proto člověk vytvořil speciální programy, aby si programování ulehčil. V těchto programech se počítači zadávají instrukce v určité formě – takzvaným programovacím jazykem, který je pro člověka lépe srozumitelný a naučitelný. Instrukce v programovacím jazyku pak tento program převede do binárního kódu, aby ho počítač mohl zpracovat. Například jednoduchá matematická operace by musela v binárním, neboli také strojovém kódu, být zaznamenána pomocí stovek znaků. Pomocí programovacího jazyka ji však lze vyjádřit několika slovy. Programovací jazyky můžeme jmenovat např. C, Java, Haskell, Delphi atd.<br /> <br /> == Programovací paradigmata ==<br /> Programovací paradigmata, neboli programovací styly, jsou založeny na specifických vlastnostech - algoritmické abstrakci dat, operátorech, ovládání a reprezentují určitý způsob myšlení o programu a jeho vytvoření.&lt;ref&gt;BOLSHAKOVA, Elena. Programming paradigms in computer science educaion. International journal information theories [online]. 2005, roč. 12, č. 3, s. 285-290 [cit. 2012-10-21]. ISSN 1310-0513. Dostupné z: http://www.foibg.com/ijita/vol12/ijita12-3-p13.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Přehled základních programovacích paradigmat&lt;ref&gt;SKOUPIL, David. UNIVERZITA PALACKÉHO. Úvod do paradigmat programování [online]. Olomouc, 2007 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://phoenix.inf.upol.cz/esf/ucebni/uvod_para.pdf&lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> === Naivní paradigma ===<br /> Toto paradigma je určeno pro počítačové laiky a začátečníky. Vyznačuje se chaotičností a nekoncepčností. Programovací jazyky, které podporují toto paradigma, jsou minimálně strukturované a poskytují minimální prostředky pro abstrakci dat.<br /> <br /> === Procedurální paradigma ===<br /> Jedná se o jedno z nejstarších paradigmat, proto je nazýváno klasickým. Pro tento druh paradigmatu je typické, že průběh výpočtu je dán sekvencí po sobě jdoucích příkazů. V značné míře se zde využívají i cykly.<br /> <br /> === Objektově orientované paradigma ===<br /> V objektově orientovaném programování jsou základními prvky tzv. objekty. Tyto útvary v podstatě modelují objekty reálného světa: osoby, předměty, události, dokumenty. Každý objekt je nositelem určitých informaci o sobě samém (tzv. stav) a na požádání tento stav změnit. Program je pak strukturován nikoli podle procedur, ale podle těchto objektů.<br /> <br /> === Funkcionální paradigma ===<br /> V případě funkcionálního paradigmatu je průběh nějakého výpočtu založen na postupném aplikování funkcí. Funkce bývají aplikovány na výsledky jiných funkcí. Rozsáhlejší programy mohou působit nepřehledně. Po procedurálním paradigmatu se jedná o druhé nejstarší. <br /> <br /> === Logické paradigma ===<br /> V logickém paradigmatu je program počítači předložen ve formě množiny faktů a pravidel, tzv. klauzulí. Programátor předloží počítači nějaké tvrzení a on se na základě faktů a klauzulí programu dané tvrzení dokázat.<br /> <br /> === Speciální paradigmata ===<br /> Často se setkáváme s jazyky, které vycházejí z některého paradigmatu a přidávají k němu podporu pro další potřebné činnosti. Vznikne-li celá skupina takových jazyků a vytvoří se programovací styl, můžeme to nazvat vznikem nového paradigmatu. Jsou jimi například: webové programování, paralelní a distribuované programování, datové programování atd.<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Programov%C3%A1n%C3%AD&diff=25640 2012-10-21T09:49:30Z

<p>374603: /* Programovací paradigmata */</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Vítězslav Rathouz<br /> <br /> '''Klíčová slova''': programování, programovací jazyky, programovací paradigmata, počítačové programy<br /> <br /> '''Synonyma''': kódování, psaní počítačových programů<br /> <br /> '''Související pojmy'''<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'': informační technologie, práce s počítači&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'': programovací jazyky, programovací paradigmata, programátorské editory, kompilátory, překladače<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> Programování, neboli psaní počítačových programů, znamená tvoření instrukcí, které počítač bude následovat a na jejich základě spustí program. Základní instrukce jsou tvořeny ze sekvencí „zapnuto“ a „vypnuto“, které počítač zpracuje pomocí procesoru. Instrukce „zapnuto“ je kódována jako jednička a „vypnuto“ jako nula. Čísla a písmena jsou reprezentovány v počítači také jako jedničky a nuly, např. nula = „0000“, jednička = „0001“, dvojka = „0010”.&lt;ref&gt;What is computer programming?. Kossiakoff Computer Center Facility [online]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.apl.jhu.edu/~hall/java/beginner/programming.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Jak se programuje? ==<br /> Jedničky a nuly jsou jediným jazykem, jemuž počítač rozumí. Takzvaný binární kód - obrovské množství jedniček a nul, dokáže počítač zpracovávat velmi rychle, ale pro člověka je to však velmi zdlouhavé a zadávání instrukcí touto formou není efektivní. Proto člověk vytvořil speciální programy, aby si programování ulehčil. V těchto programech se počítači zadávají instrukce v určité formě – takzvaným programovacím jazykem, který je pro člověka lépe srozumitelný a naučitelný. Instrukce v programovacím jazyku pak tento program převede do binárního kódu, aby ho počítač mohl zpracovat. Například jednoduchá matematická operace by musela v binárním, neboli také strojovém kódu, být zaznamenána pomocí stovek znaků. Pomocí programovacího jazyka ji však lze vyjádřit několika slovy. Programovací jazyky můžeme jmenovat např. C, Java, Haskell, Delphi atd.<br /> <br /> == Programovací paradigmata ==<br /> Programovací paradigmata, neboli programovací styly, jsou založeny na specifických vlastnostech - algoritmické abstrakci dat, operátorech, ovládání a reprezentují určitý způsob myšlení o programu a jeho vytvoření.&lt;ref&gt;BOLSHAKOVA, Elena. Programming paradigms in computer science educaion. International journal information theories [online]. 2005, roč. 12, č. 3, s. 285-290 [cit. 2012-10-21]. ISSN 1310-0513. Dostupné z: http://www.foibg.com/ijita/vol12/ijita12-3-p13.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Přehled základních programovacích paradigmat&lt;ref&gt;SKOUPIL, David. UNIVERZITA PALACKÉHO. Úvod do paradigmat programování [online]. Olomouc, 2007 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://phoenix.inf.upol.cz/esf/ucebni/uvod_para.pdf&lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> === Naivní paradigma ===<br /> Toto paradigma je určeno pro počítačové laiky a začátečníky. Vyznačuje se chaotičností a nekoncepčností. Programovací jazyky, které podporují toto paradigma, jsou minimálně strukturované a poskytují minimální prostředky pro abstrakci dat.<br /> <br /> <br /> === Procedurální paradigma ===<br /> Jedná se o jedno z nejstarších paradigmat, proto je nazýváno klasickým. Pro tento druh paradigmatu je typické, že průběh výpočtu je dán sekvencí po sobě jdoucích příkazů. V značné míře se zde využívají i cykly.<br /> <br /> === Objektově orientované paradigma ===<br /> V objektově orientovaném programování jsou základními prvky tzv. objekty. Tyto útvary v podstatě modelují objekty reálného světa: osoby, předměty, události, dokumenty. Každý objekt je nositelem určitých informaci o sobě samém (tzv. stav) a na požádání tento stav změnit. Program je pak strukturován nikoli podle procedur, ale podle těchto objektů.<br /> <br /> === Funkcionální paradigma ===<br /> V případě funkcionálního paradigmatu je průběh nějakého výpočtu založen na postupném aplikování funkcí. Funkce bývají aplikovány na výsledky jiných funkcí. Rozsáhlejší programy mohou působit nepřehledně. Po procedurálním paradigmatu se jedná o druhé nejstarší. <br /> <br /> === Logické paradigma ===<br /> V logickém paradigmatu je program počítači předložen ve formě množiny faktů a pravidel, tzv. klauzulí. Programátor předloží počítači nějaké tvrzení a on se na základě faktů a klauzulí programu dané tvrzení dokázat.<br /> <br /> === Speciální paradigmata ===<br /> Často se setkáváme s jazyky, které vycházejí z některého paradigmatu a přidávají k němu podporu pro další potřebné činnosti. Vznikne-li celá skupina takových jazyků a vytvoří se programovací styl, můžeme to nazvat vznikem nového paradigmatu. Jsou jimi například: webové programování, paralelní a distribuované programování, datové programování atd.<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Programov%C3%A1n%C3%AD&diff=25639 2012-10-21T09:39:11Z

<p>374603: Založena nová stránka: '''Autor:''' Vítězslav Rathouz '''Klíčová slova''': programování, programovací jazyky, programovací paradigmata, počítačové programy '''Synonyma''': kódová...</p> <hr /> <div>'''Autor:''' Vítězslav Rathouz<br /> <br /> '''Klíčová slova''': programování, programovací jazyky, programovací paradigmata, počítačové programy<br /> <br /> '''Synonyma''': kódování, psaní počítačových programů<br /> <br /> '''Související pojmy'''<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''nadřazené'': informační technologie, práce s počítači&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;<br /> ''podřazené'': programovací jazyky, programovací paradigmata, programátorské editory, kompilátory, překladače<br /> &lt;/blockquote&gt;<br /> <br /> == Charakteristika ==<br /> Programování, neboli psaní počítačových programů, znamená tvoření instrukcí, které počítač bude následovat a na jejich základě spustí program. Základní instrukce jsou tvořeny ze sekvencí „zapnuto“ a „vypnuto“, které počítač zpracuje pomocí procesoru. Instrukce „zapnuto“ je kódována jako jednička a „vypnuto“ jako nula. Čísla a písmena jsou reprezentovány v počítači také jako jedničky a nuly, např. nula = „0000“, jednička = „0001“, dvojka = „0010”.&lt;ref&gt;What is computer programming?. Kossiakoff Computer Center Facility [online]. [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://www.apl.jhu.edu/~hall/java/beginner/programming.html&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Jak se programuje? ==<br /> Jedničky a nuly jsou jediným jazykem, jemuž počítač rozumí. Takzvaný binární kód - obrovské množství jedniček a nul, dokáže počítač zpracovávat velmi rychle, ale pro člověka je to však velmi zdlouhavé a zadávání instrukcí touto formou není efektivní. Proto člověk vytvořil speciální programy, aby si programování ulehčil. V těchto programech se počítači zadávají instrukce v určité formě – takzvaným programovacím jazykem, který je pro člověka lépe srozumitelný a naučitelný. Instrukce v programovacím jazyku pak tento program převede do binárního kódu, aby ho počítač mohl zpracovat. Například jednoduchá matematická operace by musela v binárním, neboli také strojovém kódu, být zaznamenána pomocí stovek znaků. Pomocí programovacího jazyka ji však lze vyjádřit několika slovy. Programovací jazyky můžeme jmenovat např. C, Java, Haskell, Delphi atd.<br /> <br /> == Programovací paradigmata ==<br /> Jinými slovy programovací styly jsou založeny na specifickém algoritmické abstrakci dat, operátorech, ovládání a reprezentují specifický způsob myšlení o programu a jeho vytvoření.&lt;ref&gt;BOLSHAKOVA, Elena. Programming paradigms in computer science educaion. International journal information theories [online]. 2005, roč. 12, č. 3, s. 285-290 [cit. 2012-10-21]. ISSN 1310-0513. Dostupné z: http://www.foibg.com/ijita/vol12/ijita12-3-p13.pdf&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == Přehled základních programovacích paradigmat&lt;ref&gt;SKOUPIL, David. UNIVERZITA PALACKÉHO. Úvod do paradigmat programování [online]. Olomouc, 2007 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http://phoenix.inf.upol.cz/esf/ucebni/uvod_para.pdf&lt;/ref&gt; ==<br /> <br /> === Naivní paradigma ===<br /> Toto paradigma je určeno pro počítačové laiky a začátečníky. Vyznačuje se chaotičností a nekoncepčností. Programovací jazyky, které podporují toto paradigma, jsou minimálně strukturované a poskytují minimální prostředky pro abstrakci dat.<br /> <br /> <br /> === Procedurální paradigma ===<br /> Jedná se o jedno z nejstarších paradigmat, proto je nazýváno klasickým. Pro tento druh paradigmatu je typické, že průběh výpočtu je dán sekvencí po sobě jdoucích příkazů. V značné míře se zde využívají i cykly.<br /> <br /> === Objektově orientované paradigma ===<br /> V objektově orientovaném programování jsou základními prvky tzv. objekty. Tyto útvary v podstatě modelují objekty reálného světa: osoby, předměty, události, dokumenty. Každý objekt je nositelem určitých informaci o sobě samém (tzv. stav) a na požádání tento stav změnit. Program je pak strukturován nikoli podle procedur, ale podle těchto objektů.<br /> <br /> === Funkcionální paradigma ===<br /> V případě funkcionálního paradigmatu je průběh nějakého výpočtu založen na postupném aplikování funkcí. Funkce bývají aplikovány na výsledky jiných funkcí. Rozsáhlejší programy mohou působit nepřehledně. Po procedurálním paradigmatu se jedná o druhé nejstarší. <br /> <br /> === Logické paradigma ===<br /> V logickém paradigmatu je program počítači předložen ve formě množiny faktů a pravidel, tzv. klauzulí. Programátor předloží počítači nějaké tvrzení a on se na základě faktů a klauzulí programu dané tvrzení dokázat.<br /> <br /> === Speciální paradigmata ===<br /> Často se setkáváme s jazyky, které vycházejí z některého paradigmatu a přidávají k němu podporu pro další potřebné činnosti. Vznikne-li celá skupina takových jazyků a vytvoří se programovací styl, můžeme to nazvat vznikem nového paradigmatu. Jsou jimi například: webové programování, paralelní a distribuované programování, datové programování atd.<br /> <br /> == Použité zdroje ==<br /> &lt;references/&gt;</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Focus_Groups&diff=25484 2012-10-13T05:42:38Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>= Co je pro daný design výzkumu charakteristické?&lt;br/&gt; =<br /> <br /> Metoda focus groups je jednou z hlavních metod určených pro kvalitativní výzkum. Česky se tato metoda také někdy nazývá jako: „Ohnisková skupina“. A to z toho důvodu, že data jsou sbírána v moderované diskuzi, která se točí okolo jistého tématu tedy ohniska.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 9788024730066&lt;/ref&gt; Tato metoda využívá toho, že: ''„skupinová atmosféra může napomoci k uvolnění určitých stereotypů a postojových schémat“''.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Takto napomáhá odhalit jisté skryté a podpovrchové vazby, kterých bychom si u jiných typů výzkumů nevšimli a které mohou mít lidé společné. Hlavním cílem této metody je zjistit jak se lidé cítí a co si myslí ale také to proč se takto cítí a proč si toto myslí.&lt;ref&gt;BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, xv, 309 p. ISBN 15-557-0591-X&lt;/ref&gt; Jako první tuto metodu použily v roce 1941 v USA Paul Lazarfeld a Robert Merton, kteří zkoumali dopad médií na postoje lidí k účasti Spojených států ve druhé světové válce. V osmdesátých letech začínají focus groups využívat také informační vědci. A to pro výzkumy týkající se vyhledávání v online katalozích. Jednotlivá sezení nebývají příliš dlouhá, většinou se provádí v průběhu jedné a půl až tří hodin.&lt;br/&gt;<br /> <br /> == ''' Moderátor ''' == <br /> Osoba, která sezení moderuje je velmi důležitá, volba této osoby může ovlivnit výsledky celého výzkumu. Moderátor má za úkol starat se o to, aby se diskuse neubírala špatným směrem, neodbočovala od tématu a nezvrtla se v&amp;nbsp; nic neříkající tlachání. Moderátor by měl mít jisté zkušenosti s prováděním takovýchto výzkumů a dobré komunikační vlastnosti. Knihovny mají vlastně na výběr ze tří možností jak si vybrat moderátora:<br /> <br /> #První možností je, že si najmou profesionála, který se postará jak o moderování, tak o celou organizaci a zpracování výsledků výzkumu. (Takováto externí osoba musí být velmi dobře seznámena s tématem výzkumu).<br /> #Druhá možnost je že si některou z částí zajistí sami. (Např. si najmou moderátora jen na pomoc se zaznamenáváním dat a zpracováním výsledků).<br /> #V poslední možnosti si knihovna dělá všechno sama od moderování přes organizaci skupiny a záznam dat až po zpracování výsledků. (U této varianty hrozí nebezpečí chyby z nedostatku zkušeností, na druhou stranu nikdo jiný nezná téma výzkumu tak dobře jako&amp;nbsp; sami zaměstnanci.)&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> == ''' Účastníci ''' == <br /> Focus group se pořádají se skupinou 3-15 lidí. Při větším počtu účastníků by moderátor mohl mít problémy s korigováním probíhající diskuse. Navíc se většinou nejedná o výzkum kvantitativní nýbrž kvalitativní tudíž větší počet účastníků není zapotřebí. U účastníků skupiny se předpokládá znalost daného tématu (odzkoušeli jistý výrobek, shlédli konkrétní film nebo pravidelně navštěvují danou knihovnu). Skupiny mohou být přirozené (tedy naprosto náhodně vybrané) nebo umělé s účastníky vybranými podle kritérií.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =<br /> <br /> *pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností&lt;ref&gt;MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13&lt;/ref&gt;<br /> *pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku<br /> *užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek<br /> *užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda<br /> *nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;Metoda Focus Groups byla původně vytvořena pro výzkumy v oblasti marketingu. Účelem bylo především testování efektivity postupů, zkoumání názorů a požadavků zákazníka. Právě interakce s dalšími lidmi vede ke generování nových myšlenek a tvořivosti v řešení problémů. Podle studie Greenberga, Goldstuckera a Bellengera, ve které jim odpovědělo 262 firem, využívá metodu Focus Groups 47% dotázaných firem. Největší rozšíření (81%) bylo u firem prodávajících spotřební zboží, na druhém místě s 67% stály firmy zabývající se marketingem a poradenstvím.&lt;ref&gt;GREENBERG, Bamett A. – GOLDSTUCKER, Jac L. – BELLENGER, Danny N. What Techniques are Used by Marketing Researchers in Business? [cit. 2012-10-11]. In Journal of Marketing, 1977, 62-68 s. [online]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času byly Focus Group převzaty pro široké spektrum výzkumných záměrů v různých oborech. Využití našlo např. v medicíně, vzdělávání, léčení závislostí či ve sportovním managementu.<br /> <br /> Samotné výsledky focus groups slouží dostatečně některým studiím, mnohem lepší výsledky však dostaneme ve spojení s další výzkumnou metodou (hloubkové rozhovory, přímé pozorování aj.).<br /> <br /> = Jaké jsou výhody a nevýhody? =<br /> <br /> Metoda Focus Groups má ve srovnání například se zúčastněným pozorováním tu výhodu, že umožňuje pozorovat v omezeném časovém úseku velké množství interakcí, které se týkají předmětu výzkumu. Vše probíhá za přítomnosti badatele, který ohniskovou skupinu sestavuje a řídí. Naopak nevýhodou je, že takto je vytvořeno nepřirozené sociální prostředí.<br /> <br /> == ''' Výhody ''' ==<br /> Výhodou ohniskových skupin je, že informace a údaje získané touto metodou, jsou zacílený na zájmy badatele. Potřebné údaje tak lze získat snadno a rychle. Použití metody ohniskové skupiny je mnohem efektivnější v nashromáždění ekvivalentního množství údajů, než je tomu například v individuálních rozhovorech. Další výhodou jsou skupinové interakce, kde srovnávání zkušeností a názorů účastníků ohniskové skupiny může přinést důležitý a cenný vhled do dané problematiky.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Obecně tedy můžeme vyjmenovat největší výhody ohniskových skupin, kterými jsou bohatost dat, mnohostrannost a schopnost pracovat se zvláštními respondenty.&lt;ref name=&quot;Zveskova&quot;&gt;ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009, 24-25 s. [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: &lt;http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == ''' Nevýhody ''' ==<br /> Nevýhodou se může stát i řízené vedení ohniskové skupiny badatelem. Ohnisková skupina je tak vedena zájmy badatele v nepřirozeném prostředí a může se stát, že samotný moderátor může ovlivňovat skupinové interakce. Může tak vystát obava z nepříznivého vlivu moderátorů ohniskové skupiny na kvalitu údajů. Stejně tak může i skupina sama ovlivnit údaje, které sama produkuje. V ohniskových skupinách se setkáváme i s takovou nevýhodou, že někteří účastníci skupiny mohou některé své názory tajit, zatímco v individuálním rozhovoru by neváhali se o ně podělit a další účastníci naopak vyjadřují extrémnější názory, zatímco v individuálním rozhovoru by takto nevystupovali. Z toho plyne, že přítomnost určitých typů účastníků ve skupině bude ovlivňovat i projevy a názory ostatních. Pokud se v ohniskových skupinách probírají kontroverzní témata, nebo spolu nemusí účastníci souhlasit, může být míra angažovanosti natolik vysoká, že moderátor může mít problémy diskusi držet pod kontrolou. Naopak se může stát, že míra angažovanosti při probíraném tématu bude natolik nízká, že badatel bude mít k dispozici jen velmi málo údajů.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Největšími nevýhodami ohniskových skupin jsou prostor pro zneužití např. v případě špatného moderátora, menší možnost generalizace a vyšší náklady.&lt;ref name=&quot;Zveskova&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Jak takový průzkum probíhá? =<br /> == '''Plánování''' ==<br /> <br /> &lt;br/&gt;Fáze plánování je u techniky focus groups velmi důležitá, neboť je to oblast, v které se nejvíce odlišuje od standardních kvalitativních metod. Fakt, že se jedná o skupinová interview, s sebou přináší mnoho potřeb plánování.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 99 s. ISBN 8085834774&lt;/ref&gt; Jde především o organizační zajištění, které je velmi důležité a v praxi často rozhodne o celkovém úspěchu výzkumu a určení skupiny účastníků. Dále pak včasné zajištění prostoru, který musí být pro takovou činnost přizpůsoben a také fixace vhodného termínu konání.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Prostory'''&lt;br/&gt;Místo konání musí vyhovovat velikosti skupiny. Musíme myslet na to, že při větším počtu účastníků bude potřeba vytvořit dostatečně velký kruh, který je jejich nejobvyklejším uspořádáním. Pokud místnost není již upravena speciálně pro provádění výzkumů, musí se vymyslet, kam se umístí zařízení pro audio a videozáznam, tak aby zachycovaly všechny účastníky v uspokojivé kvalitě. Prostory by také měly zabezpečovat základní pohodlí a klid na práci.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Řízení'''&lt;br/&gt;Jednou z věcí, která se musí naplánovat, je míra strukturovanosti a s tím související strategie vedení (moderování). V případě nestrukturované skupiny není dopředu vytvořena žádná závazná struktura, podle které by se průběh řídil a moderátor by se měl naopak snažit o vytvoření podmínek pro přirozenou a nijak neřízenou interakci mezi účastníky. Dalšími podobami je polostrukturovaná a dále pak strukturovaná, která je opakem nestrukturované.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Účastníci'''&lt;br/&gt;Účastníci výzkumu by měli být takoví, aby měli k výzkumu co říci a aby se při vyslovování svých myšlenek před ostatními cítili bezpečně. Při sestavování skupiny by se mělo zaměřit na to, zda rozdíly v pohlaví, či v rasách, nebudou omezovat míru pocitu bezpečí v diskuzi, nebo ovlivňovat její jasnost a otevřenost.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Pro účely tohoto výzkumu se obvykle vybírají lidé, kteří se navzájem neznají.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Hledání vhodných osob se pak provádí na základě krátkého dotazníku, pomocí kterého se zjistí, jestli se v dané domácnosti nachází vhodný kandidát a má zájem o účast ve výzkumu. To se provádí například pomocí screeningových telefonních interview, prováděných buď náhodným vytáčením, nebo podle předem připraveného seznamu. Jejich počet je pak stanoven na základě velikosti požadavků na podrobnosti, potom zda je badatelovým přáním získat představu o reakci na předmět výzkumu od každého, zájmu účastníků na předmětu výzkumu, podle tématu atd. &lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Průběh sezení''' ==<br /> <br /> '''Základní pravidla'''&lt;br/&gt;• Hovoří vždy pouze jedna osoba&lt;br/&gt;• Nesmí probíhat žádné vedlejší rozhovory se sousedy&lt;br/&gt;• Všichni se budou účastnit&lt;br/&gt;• Nikdo nebude dominantní &lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Fáze zahájení'''&lt;br/&gt;Na úvod je dobré vyřešit rozsazení a seznámit účastníky s pravidly. Dále přichází na řadu představení moderátorů, studie jejich cílů apod. Nejlepší je krátký obecný úvod a co nejrychleji dát prostor pro zapojení účastníků. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Úvodní diskuze''' V této fázi by se mělo snažit o rozhýbání diskuze a uvolnění atmosféry, tak, aby se všichni zapojili a následně se propracovat až k hlavnímu tématu. Během této fáze je dobré účastníky motivovat a povzbuzovat. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Jádro diskuze'''&lt;br/&gt;Část sezení, v jejímž rámci se probírá téma stojící v centru zájmu výzkumu. Je velmi závislá na schopnostech moderátora. Mezi rizika hlavní části, kterým by se měl moderátor snažit předejít, patří především to, aby nevznikla „skupina ve skupině“, to znamená, aby se všichni účastnili více méně stejnou měrou. Moderátor pak udržuje konverzaci živou, dokud přináší relevantní informace, nebo dokud nedojde k vyčerpání časového limitu. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Fáze ukončení'''&lt;br/&gt;V závěrečné části sezení se již nerozvádí hlavní téma a nezačínají se další diskuze. Započaté diskuzní proudy se již jen nechávají doběhnout a nechává se účastníkům prostor pro vyjádření toho, co nestihli vyslovit v průběhu, ale tak, aby už nezačínali nové diskuze, pouze doplnili a také mohou vyjádřit hodnocení průběhu, moderátorů atd. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Závěr výzkumu'''&lt;br/&gt;Následující činnosti již nejsou od ostatních kvalitativních metod příliš rozdílná. Data, která jsou touto metodou nasbírána, jsou dále pak analyzována a je sepsána zpráva o výzkumu. Dat je velká spousta a je potřeba rozlišovat mezi tím, co bylo pro účastníky zajímavé, a tím, co považovali za důležité. Ve zprávě je dobré nejprve oddělit důležitější témata od těch méně důležitých a pak se soustředit na podrobné vykreslení těch důležitých. Psaní zprávy vyžaduje dodržení rovnováhy mezi přímými citacemi účastníků a sumarizací jejich diskuze.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> = Poznámky =<br /> &lt;references/&gt;.</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Focus_Groups&diff=25315 2012-10-12T18:52:37Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>= Co je pro daný design výzkumu charakteristické?&lt;br/&gt; =<br /> <br /> Metoda focus groups je jednou z hlavních metod určených pro kvalitativní výzkum. Česky se tato metoda také někdy nazývá jako: „Ohnisková skupina“. A to z toho důvodu, že data jsou sbírána v moderované diskuzi, která se točí okolo jistého tématu tedy ohniska.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 9788024730066&lt;/ref&gt; Tato metoda využívá toho, že: ''„skupinová atmosféra může napomoci k uvolnění určitých stereotypů a postojových schémat“''.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Takto napomáhá odhalit jisté skryté a podpovrchové vazby, kterých bychom si u jiných typů výzkumů nevšimli a které mohou mít lidé společné. Hlavním cílem této metody je zjistit jak se lidé cítí a co si myslí ale také to proč se takto cítí a proč si toto myslí.&lt;ref&gt;BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, xv, 309 p. ISBN 15-557-0591-X&lt;/ref&gt; Jako první tuto metodu použily v roce 1941 v USA Paul Lazarfeld a Robert Merton, kteří zkoumali dopad médií na postoje lidí k účasti Spojených států ve druhé světové válce. V osmdesátých letech začínají focus groups využívat také informační vědci. A to pro výzkumy týkající se vyhledávání v online katalozích. Jednotlivá sezení nebývají příliš dlouhá, většinou se provádí v průběhu jedné a půl až tří hodin.&lt;br/&gt;<br /> <br /> == ''' Moderátor ''' == <br /> Osoba, která sezení moderuje je velmi důležitá, volba této osoby může ovlivnit výsledky celého výzkumu. Moderátor má za úkol starat se o to, aby se diskuse neubírala špatným směrem, neodbočovala od tématu a nezvrtla se v&amp;nbsp; nic neříkající tlachání. Moderátor by měl mít jisté zkušenosti s prováděním takovýchto výzkumů a dobré komunikační vlastnosti. Knihovny mají vlastně na výběr ze tří možností jak si vybrat moderátora:<br /> <br /> #První možností je, že si najmou profesionála, který se postará jak o moderování, tak o celou organizaci a zpracování výsledků výzkumu. (Takováto externí osoba musí být velmi dobře seznámena s tématem výzkumu).<br /> #Druhá možnost je že si některou z částí zajistí sami. (Např. si najmou moderátora jen na pomoc se zaznamenáváním dat a zpracováním výsledků).<br /> #V poslední možnosti si knihovna dělá všechno sama od moderování přes organizaci skupiny a záznam dat až po zpracování výsledků. (U této varianty hrozí nebezpečí chyby z nedostatku zkušeností, na druhou stranu nikdo jiný nezná téma výzkumu tak dobře jako&amp;nbsp; sami zaměstnanci.)&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> == ''' Účastníci ''' == <br /> Focus group se pořádají se skupinou 3-15 lidí. Při větším počtu účastníků by moderátor mohl mít problémy s korigováním probíhající diskuse. Navíc se většinou nejedná o výzkum kvantitativní nýbrž kvalitativní tudíž větší počet účastníků není zapotřebí. U účastníků skupiny se předpokládá znalost daného tématu (odzkoušeli jistý výrobek, shlédli konkrétní film nebo pravidelně navštěvují danou knihovnu). Skupiny mohou být přirozené (tedy naprosto náhodně vybrané) nebo umělé s účastníky vybranými podle kritérií.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =<br /> <br /> *pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností&lt;ref&gt;MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13&lt;/ref&gt;<br /> *pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku<br /> *užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek<br /> *užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda<br /> *nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;Metoda Focus Groups byla původně vytvořena pro výzkumy v oblasti marketingu. Účelem bylo především testování efektivity postupů, zkoumání názorů a požadavků zákazníka. Právě interakce s dalšími lidmi vede ke generování nových myšlenek a tvořivosti v řešení problémů. Podle studie Greenberga, Goldstuckera a Bellengera, ve které jim odpovědělo 262 firem, využívá metodu Focus Groups 47% dotázaných firem. Největší rozšíření (81%) bylo u firem prodávajících spotřební zboží, na druhém místě s 67% stály firmy zabývající se marketingem a poradenstvím.&lt;ref&gt;GREENBERG, Bamett A. – GOLDSTUCKER, Jac L. – BELLENGER, Danny N. What Techniques are Used by Marketing Researchers in Business? [cit. 2012-10-11]. In Journal of Marketing, 1977, 62-68 s. [online]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času byly Focus Group převzaty pro široké spektrum výzkumných záměrů v různých oborech. Využití našlo např. v medicíně, vzdělávání, léčení závislostí či ve sportovním managementu.<br /> <br /> Samotné výsledky focus groups slouží dostatečně některým studiím, mnohem lepší výsledky však dostaneme ve spojení s další výzkumnou metodou (hloubkové rozhovory, přímé pozorování aj.).<br /> <br /> = Jaké jsou výhody a nevýhody? =<br /> <br /> Metoda Focus Groups má ve srovnání například se zúčastněným pozorováním tu výhodu, že umožňuje pozorovat v omezeném časovém úseku velké množství interakcí, které se týkají předmětu výzkumu. Vše probíhá za přítomnosti badatele, který ohniskovou skupinu sestavuje a řídí. Naopak nevýhodou je, že takto je vytvořeno nepřirozené sociální prostředí.<br /> <br /> == ''' Výhody ''' ==<br /> Výhodou ohniskových skupin je, že informace a údaje získané touto metodou, jsou zacílený na zájmy badatele. Potřebné údaje tak lze získat snadno a rychle. Použití metody ohniskové skupiny je mnohem efektivnější v nashromáždění ekvivalentního množství údajů, než je tomu například v individuálních rozhovorech. Další výhodou jsou skupinové interakce, kde srovnávání zkušeností a názorů účastníků ohniskové skupiny může přinést důležitý a cenný vhled do dané problematiky.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Obecně tedy můžeme vyjmenovat největší výhody ohniskových skupin, kterými jsou bohatost dat, mnohostrannost a schopnost pracovat se zvláštními respondenty.&lt;ref name=&quot;Zveskova&quot;&gt;ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009, 24-25 s. [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: &lt;http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == ''' Nevýhody ''' ==<br /> Nevýhodou se může stát i řízené vedení ohniskové skupiny badatelem. Ohnisková skupina je tak vedena zájmy badatele v nepřirozeném prostředí a může se stát, že samotný moderátor může ovlivňovat skupinové interakce. Může tak vystát obava z nepříznivého vlivu moderátorů ohniskové skupiny na kvalitu údajů. Stejně tak může i skupina sama ovlivnit údaje, které sama produkuje. V ohniskových skupinách se setkáváme i s takovou nevýhodou, že někteří účastníci skupiny mohou některé své názory tajit, zatímco v individuálním rozhovoru by neváhali se o ně podělit a další účastníci naopak vyjadřují extrémnější názory, zatímco v individuálním rozhovoru by takto nevystupovali. Z toho plyne, že přítomnost určitých typů účastníků ve skupině bude ovlivňovat i projevy a názory ostatních. Pokud se v ohniskových skupinách probírají kontroverzní témata, nebo spolu nemusí účastníci souhlasit, může být míra angažovanosti natolik vysoká, že moderátor může mít problémy diskusi držet pod kontrolou. Naopak se může stát, že míra angažovanosti při probíraném tématu bude natolik nízká, že badatel bude mít k dispozici jen velmi málo údajů.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Největšími nevýhodami ohniskových skupin jsou prostor pro zneužití např. v případě špatného moderátora, menší možnost generalizace a vyšší náklady.&lt;ref name=&quot;Zveskova&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Jak takový průzkum probíhá? =<br /> == '''Plánování''' ==<br /> <br /> &lt;br/&gt;Fáze plánování je u techniky focus groups velmi důležitá, neboť je to oblast, v které se nejvíce odlišuje od standardních kvalitativních metod. Fakt, že se jedná o skupinová interview, s sebou přináší mnoho potřeb plánování.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 99 s. ISBN 8085834774&lt;/ref&gt; Jde především o organizační zajištění, které je velmi důležité a v praxi často rozhodne o celkovém úspěchu výzkumu a určení skupiny účastníků. Dále pak včasné zajištění prostoru, který musí být pro takovou činnost přizpůsoben a také fixace vhodného termínu konání.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Prostory'''&lt;br/&gt;Místo konání musí vyhovovat velikosti skupiny. Musíme myslet na to, že při větším počtu účastníků bude potřeba vytvořit dostatečně velký kruh, který je jejich nejobvyklejším uspořádáním. Pokud místnost není již upravena speciálně pro provádění výzkumů, musí se vymyslet, kam se umístí zařízení pro audio a videozáznam, tak aby zachycovaly všechny účastníky v uspokojivé kvalitě. Prostory by také měly zabezpečovat základní pohodlí a klid na práci.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Řízení'''&lt;br/&gt;Jednou z věcí, která se musí naplánovat, je míra strukturovanosti a s tím související strategie vedení (moderování). V případě nestrukturované skupiny není dopředu vytvořena žádná závazná struktura, podle které by se průběh řídil a moderátor by se měl naopak snažit o vytvoření podmínek pro přirozenou a nijak neřízenou interakci mezi účastníky. Dalšími podobami je polostrukturovaná a dále pak strukturovaná, která je opakem nestrukturované.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Účastníci'''&lt;br/&gt;Účastníci výzkumu by měli být takoví, aby měli k výzkumu co říci a aby se při vyslovování svých myšlenek před ostatními cítili bezpečně. Při sestavování skupiny by se mělo zaměřit na to, zda rozdíly v pohlaví, či v rasách, nebudou omezovat míru pocitu bezpečí v diskuzi, nebo ovlivňovat její jasnost a otevřenost.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Pro účely tohoto výzkumu se obvykle vybírají lidé, kteří se navzájem neznají.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Hledání vhodných osob se pak provádí na základě krátkého dotazníku, pomocí kterého se zjistí, jestli se v dané domácnosti nachází vhodný kandidát a má zájem o účast ve výzkumu. To se provádí například pomocí screeningových telefonních interview, prováděných buď náhodným vytáčením, nebo podle předem připraveného seznamu. Jejich počet je pak stanoven na základě velikosti požadavků na podrobnosti, potom zda je badatelovým přáním získat představu o reakci na předmět výzkumu od každého, zájmu účastníků na předmětu výzkumu, podle tématu atd. &lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Průběh sezení''' ==<br /> <br /> '''Základní pravidla'''&lt;br/&gt;• Hovoří vždy pouze jedna osoba&lt;br/&gt;• Nesmí probíhat žádné vedlejší rozhovory se sousedy&lt;br/&gt;• Všichni se budou účastnit&lt;br/&gt;• Nikdo nebude dominantní &lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Fáze zahájení'''&lt;br/&gt;Na úvod je dobré vyřešit rozsazení a seznámit účastníky s pravidly. Dále přichází na řadu představení moderátorů, studie jejich cílů apod. Nejlepší je krátký obecný úvod a co nejrychleji dát prostor pro zapojení účastníků. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Úvodní diskuze''' V této fázi by se mělo snažit o rozhýbání diskuze a uvolnění atmosféry, tak, aby se všichni zapojili a následně se propracovat až k hlavnímu tématu. Během této fáze je dobré účastníky motivovat a povzbuzovat. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Jádro diskuze'''&lt;br/&gt;Část sezení, v jejímž rámci se probírá téma stojící v centru zájmu výzkumu. Je velmi závislá na schopnostech moderátora. Mezi rizika hlavní části, kterým by se měl moderátor snažit předejít, patří především to, aby nevznikla „skupina ve skupině“, to znamená, aby se všichni účastnili více méně stejnou měrou. Moderátor pak udržuje konverzaci živou, dokud přináší relevantní informace, nebo dokud nedojde k vyčerpání časového limitu. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Fáze ukončení'''&lt;br/&gt;V závěrečné části sezení se již nerozvádí hlavní téma a nezačínají se další diskuze. Započaté diskuzní proudy se již jen nechávají doběhnout a nechává se účastníkům prostor pro vyjádření toho, co nestihli vyslovit v průběhu, ale tak, aby už nezačínali nové diskuze, pouze doplnili a také mohou vyjádřit hodnocení průběhu, moderátorů atd. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Závěr výzkumu'''&lt;br/&gt;Následující činnosti již nejsou od ostatních kvalitativních metod příliš rozdílná. Data, která jsou touto metodou nasbírána, jsou dále pak analyzována a je sepsána zpráva o výzkumu. Dat je velká spousta a je potřeba rozlišovat mezi tím, co bylo pro účastníky zajímavé, a tím, co považovali za důležité. Ve zprávě je dobré nejprve oddělit důležitější témata od těch méně důležitých a pak se soustředit na podrobné vykreslení těch důležitých. Psaní zprávy vyžaduje dodržení rovnováhy mezi přímými citacemi účastníků a sumarizací jejich diskuze.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? =<br /> <br /> = Poznámky =<br /> &lt;references/&gt;.</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Blok_expert%C5%AF/T%C3%A9mata_pro_bakal%C3%A1%C5%99e&diff=25309 2012-10-12T18:33:50Z

<p>374603: /* Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou */</p> <hr /> <div>&lt;div style=&quot;float:right;padding:10px;margin-left:10px;margin-bottom:10px;border:5px solid #00688B;background:#FFFFFF&quot;&gt;<br /> <br /> ==Požadavky na hesla==<br /> * minimální rozsah 3000 znaků textu hesla (bez hlavičky a literatury)<br /> * heslo ve slovníku představuje definování významu hesla<br /> * obsah podložen odbornou literaturou, která bude v textu uvedena<br /> * klasické požadavky na odborný text ([[Nápověda:Citování|citace]], použitá literatura, [[Nápověda:Základy formátování|formátování]]... – základy práce ve wiki prostředí jsou popsány v [[Nápověda:Obsah|Nápovědě]]); pokud nebude v práci dodrženo nebo bude chybně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * s výše zmíněným formátováním souvisí také zahrnutí odkazů na již zpracovaná hesla, která budou v textu zmíněna<br /> * heslo bude popsáno s tím, že v rámci textu pod ním nebudou definována příbuzná hesla (ty lze navrhnout pro zpracování někým jiným); např. u vzorového hesla [[grooming]] nelze definovat podobná témata, jako je osobní údaj, protože to může být zpracováno podrobněji samostatně, nicméně tento pojem lze využívat pro potřeby definice pojmu grooming do té míry, do jaké je to nutné pro správné vystižení podstaty popisovaného pojmu<br /> * u hesel uveďte klíčová slova a synonyma a související pojmy (nadřazené/podřazené); s výjimkou synonym taková slova existují pro každý pojem, pokud nebudou uvedena nebo budou špatně, bude heslo vráceno k přepracování!<br /> * heslo není téma přednášky, pouze je s ní spojeno, ale může se jednat o širší nebo užší pojem nebo o termín příbuzný s danou problematikou<br /> <br /> Slovník i hesla budou zveřejněny na wiki stránkách KISKu. Několik dní PO KAŽDÉ přednášce zde budou navržena hesla, která si lze zapsat pro zpracování, příp. si každý může kdykoliv (tedy před přednáškou i po ní) navrhnout heslo, které je mu blízké a je spojeno s obsahem některé z přednášek (přehled přednášek je dostupný na [http://kisk.phil.muni.cz/blok-expertu webových stránkách KISK]).<br /> <br /> Pro lepší přehled, jak má heslo vypadat, bylo vytvořeno vzorové heslo „[[Grooming]]“, které splňuje všechny náležitosti dané zadáním. <br /> <br /> Pokud je práce s wiki pro Vás nová nebo nevíte si rady, použijte [[Nápověda:Obsah|Nápovědu]]. Otázky můžete pokládat v [[WikiKnihovna:Dotazník|Dotazníku]] (jen otázky ohledně práce s wiki, případné dotazy na obsahové zpracování hesla apod. řešte s vyučujícím).<br /> <br /> ==Postup při tvorbě hesla==<br /> # na této stránce si můžete vybrat ze seznamu nabídnutých hesel ke každé přednášce,<br /> # pokud u vybraného hesla není zapsáno žádné jméno, SAMI si jej tam zapište, čímž si jej zaregistrujete (samozřejmě nesmíte odstranit cizí jméno, to lze zpětně zjistit pomocí historie stránky, která se ukládá), tedy takové heslo nemusíte posílat ke schválení, pouze se k němu zapíšete,<br /> # pokud v seznamu nenajdete heslo, které chcete zpracovat, ale tematicky patří k dané přednášce, pošlete toto heslo na e-mail (mailto:kovarova@phil.muni.cz) s Vaším jménem a názvem přednášky, ke které patří, co nejdříve obdržíte odpověď, zda heslo může být zaregistrováno,<br /> # kdo si heslo první zaregistruje, ten má právo ho zpracovat – každé heslo může vytvářet jen jeden člověk, nemá tedy smysl žádat o heslo, které má někdo zaregistrováno nebo již je zpracováno (např. z minulého semestru, v rámci jiného předmětu...),<br /> # heslo je odevzdáno zveřejněním na příslušné stránce wiki, tu opět SAMI založíte kliknutím na název hesla, vytvořením stránky a obsahu (viz požadavky výše).<br /> <br /> V budoucnu bude tvořena struktura slovníku. Současné řešení je prozatímní (název přednášky – hesla se jmény), výsledná podoba bude vytvořena podle možností wiki a výhodnosti pro tento účel. Vy ale vytváříte definitivní podobu hesel.<br /> <br /> HESLA BUDOU ZVEŘEJNĚNA VŽDY DO TÝDNE PO BLOKU EXPERTŮ NEBO MOHOU STUDENTI HESLO NAVRHNOUT A PO KONZULTACI S VYUČUJÍCÍ ZADAT. TERMÍN PRO ODEVZDÁNÍ HESEL JE 13. PROSINCE 2012. OPRAVNÝ TERMÍN JE STANOVENÝ NA 15. LEDNA 2013.<br /> <br /> == Blok expertů - Vzor ==<br /> * [[grooming]] - Pavla Kovářová<br /> &lt;/div&gt;<br /> {{RIGHTTOC}}<br /> <br /> <br /> ---<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2012==<br /> <br /> ===Martin Solnička: Moře financí - jak pomocí IT udržet finance pod kontrolou===<br /> * [[Bankovnípoplatky.com]]<br /> * [[certifikát]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[data]]<br /> * [[digitální trezor]]<br /> * [[elektronický výpis]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[e-mailová notifikace]]<br /> * [[Hub]] (pracovní prostor)<br /> * [[Internetbanking]] - Iveta Jansová<br /> * [[JIC]] (Jihomoravské inovační centrum)<br /> * [[Kasa.cz]]<br /> * [[Mint.com]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[mobilní platba]]<br /> * [[mobilní web]]<br /> * [[morálka]] - Martina Sochorová<br /> * [[Nápad roku]] (soutěž Vodafone) - Ester Březinová<br /> * [[Patria.cz]]<br /> * [[programování]] - Vítězslav Rathouz<br /> * [[server]] - Petr Šmíd<br /> * [[smlouva]] - Monika Krejčová<br /> * [[správa financí]]<br /> * [[SSL]] (Secure Sockets Layer) <br /> * [[šifrování]] - Petr Šmíd<br /> * [[vyhláška]]<br /> * [[Zlatá koruna]] (soutěž)<br /> <br /> ===Miroslav Paclík: Problematika průmyslového vlastnictví a ukázky práce s databázemi ÚPV===<br /> * [[ECLA]] (The European Classification System)<br /> * [[Espacenet]]<br /> * [[klíčové slovo]]<br /> * [[Locarnská dohoda]] o zřízení mezinárodního třídění průmyslových vzorů a modelů - Veronika Víšková<br /> * [[Niceské třídění]]<br /> * [[objev]] - Alena Brožová<br /> * [[OHIM]] (The Office of Harmonization for the Internal Market) - Lada Kadaníková<br /> * [[ochranná známka]] - Veronika Chromá<br /> * [[patentový spis]]<br /> * [[průmyslové vlastnictví]] - Tereza Fussová<br /> * [[průmyslový vzor]] - Katrin Kalay<br /> * [[předmět průmyslových práv]]<br /> * [[Rejstřík ochranných známek]] - Daniel Novák<br /> * [[rešerše]] - zpracováno dříve<br /> * [[Smlouva o patentové spolupráci]] - Kateřina Veselá<br /> * [[U.S. Patent Classification System]]<br /> * [[ÚPV]] (Úřad průmyslového vlastnictví) - Jana Pacáková<br /> * [[užitný vzor]] - Lada Ambrožová<br /> * [[vědecká teorie]]<br /> * [[Vídeňská dohoda]]<br /> <br /> ===Michal Reiter: 10 let české Wikipedie. A co dál?===<br /> <br /> ===Eva Lesenková: Specializace lékařského nebo zdravotnického knihovníka?===<br /> <br /> ===Petr Říha: eGovernment: srovnání prezentovaného ideálu a reálného stavu===<br /> <br /> ===Lukáš Kypus: NFC služby pro knihovníky i neknihovníky===<br /> <br /> ===Jaroslav Vaňous: Metoda orální historie se zaměřením na archivaci rozhovorů a její aplikace v projektech Političtí vězni a Stopy totality===<br /> <br /> ===Igor Szöke: Automatické zpracování a dolování informací z audiovizuálních záznamů===<br /> <br /> ===Tomáš Čížek: Data ze sociálně-vědních výzkumů a datové archivy===<br /> <br /> ===Vít Šisler: Výukové hry (bude upřesněno)===<br /> <br /> ===Martin Svoboda: CASLIN, aneb jak se budovala knihovnická síť před dvaceti lety===<br /> <br /> ===Jaromír Talíř: MojeID: jeho vývoj a funkce===<br /> <br /> ==Blok expertů - JARO 2012==<br /> <br /> ===Iva Burešová: Moc a poselství příběhů v kontextu psychologie===<br /> * [[Narativní psychologie]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[Psychoanalýza]] - Blanka Justová<br /> * [[Kognitivní psychologie]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Sociální psychologie]] - Veronika Víšková<br /> * [[Psychoterapie]] - Eva Popelková<br /> * [[Narativní přístupy v psychoterapii]] - Ester Březinová<br /> * [[Deníky v terapeutické praxi]] - Veronika Svobodová<br /> * [[Vývojová psychologie]] – Monika Dobešová<br /> * [[Psychologie pohádek]] – Michaela Kouřilová<br /> * [[Modely lidské psychiky]] - Tereza Fussová<br /> * [[Klinická psychologie]] - Lada Ambrožová<br /> * [[Psychologie práce]] - Jana Doupovcová<br /> * [[Psychologie osobnosti]] - Monika Krejčová<br /> <br /> === Pavla Švástová: Digitalizační projekty ===<br /> <br /> *[[Digitalizační workflow]] - Jana Pacáková<br /> *[[skenování pro digitalizaci - techniky]] Michala Mádlová<br /> *[[Formáty obrazových souborů]] - Vítězslav Rathouz<br /> *[[Skenery pro digitalizaci (Treventus, 4DigitalBooks nebo Kirtas, APT 1200)]] - Šárka Žampachová<br /> *[[MARC21]] - Michal Klajban<br /> *[[techniky pro snižování chybovosti OCR]]- Tomáš Vorálek<br /> *[[digitalizační projekty - ČR]] Veronika Skuhrovcová<br /> *[[digitalizační projekty - zahraničí]] Lucie Kořistková<br /> *[[ALTO]] - Jan Karlík<br /> *[[metadatová schémata - srovnání]] (MARC, MODS, DC či TEI) - Jana Lánová<br /> *[[Využití crowdsourcingu při popisu dat]] - Dalibor Bláha<br /> *[[Autorský zákon a digitalizace]] - Eva Šteinigerová<br /> *[[Projekt Kramerius]] - Martina Musilová<br /> *[[Digitalkoot]] - Lucie Malúšková<br /> <br /> ===Tomáš Feřtek: Co je příčinou propadu školství v České republice===<br /> * [[průzkumy PISA]] - Michaela Weissbergerová<br /> * [[Česká republika v mezinárodním srovnání PISA]] - Lada Kadaníková<br /> * [[vzdělanost v ČR]] (v datech OECD nebo ČSÚ) - Petra Němcová<br /> * [[výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět]] - Josef Kos<br /> * [[povinné maturity]] - Hudeckova Hana<br /> * [[formativní vs. sumativní hodnocení]] - Simona Střalková<br /> * [[legislativní rámec školství v ČR]] - Lenka Pokorná<br /> * [[školská reforma]] - Jana Slaná<br /> * [[rámcové vzdělávací programy]] <br /> * [[Bílá kniha - Národní program rozvoje vzdělávání v ČR]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Bílá kniha terciárního vzdělávání]] - Petr Pospíchal<br /> <br /> ===Martin Bastl: Netwar===<br /> * [[netwar]] - Julie Haladová<br /> * [[hacking]] (+ nejznámnější útoky) - Veronika Janoušková<br /> * [[kracking]] - Petra Němcová<br /> * [[phreaking]] - Edita Hečová<br /> * [[phishing]] - Martin Chalupa<br /> * [[Chaos Computer Club]] - Vojtěch Dvořák<br /> * [[cyber punk]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[Bruce Sterling]] - Eva Durnová<br /> * [[William Gibson]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[Electronic Frontier Foundation]] (EFF) - Lenka Cvrkalová<br /> * [[FloodNet]] - Roman Novotný<br /> * [[kauza Napster]] - Filip Kocián<br /> * [[hnutí Anonymous]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Cyberjihad]] - Hana Přikrylová<br /> * [[kyberaktivismus]] - Veronika Krausová<br /> * [[Cyberbullying]] - Gabriela Tšponová<br /> * [[internetové pirátství a politika]] (pirátské politické strany) - Miroslava Brázdová<br /> * [[SOPA a PIPA]] - Laura Kabai<br /> * [[hackerské programové nástroje]] - Lukáš Strouhal<br /> * [[Informační válka]] - Jiří Beran<br /> * [[Malware]] - Michal Létal<br /> <br /> ===Petr Přidal: Georeferencer===<br /> * [[projekt Old Maps Online]] - Petr Maňásek<br /> * [[projekt Georeferencer]] - Eva Fukarová<br /> <br /> ===Jan Řezáč: Úvod do webdesignu===<br /> * [[webdesign jako obor]] - Tereza Navarová<br /> * [[interakční design]] - Veronika Janoušková<br /> * [[obsahová strategie]] (content strategy)<br /> * [[vizuální komunikace]] - Anna Kultová<br /> * [[Maslowova pyramida a webdesign]] - Pavel Kouřil<br /> * [[přístupnost z hlediska webdesignu]] - Jonáš Kopp<br /> * [[JavaScript]] - Jan Karlík<br /> * [[wireframy]] - Lukáš Závodný, Václav Kůs<br /> * [[webová grafika - specifika]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[webová typografie]] - Daniela Králová<br /> * [[Dunning-Krugerův efekt]] - Martin Bartoš<br /> * [[UX designer]]<br /> * [[UX design]] - Anna Kultová<br /> * [[Webový grafik]] - Barbora Ondrušová<br /> * [[Koder / front-end developer]] - Michal Brezovský<br /> * [[Adobe Photoshop ve webdesignu]] - Milan Spisar<br /> * [[Gamifikace]] - Jaromír Červený<br /> <br /> === Beáta Holá: Kreativní přístupy k výuce finanční gramotnosti ===<br /> * [[FinLiCo]] - Martina Musilová<br /> * [[Finanční gramotnost]] - Anna Stránská<br /> * [[Kritické myšlení]] - Klára Tesařová<br /> * [[Vzdělávání dospělých]] - Martina Simandlová<br /> * [[Ochrana spotřebitele]] - Marek Moťka<br /> * [[informační gramotnost - statistiky]] Zdeňka Sovková<br /> * [[manipulativní techniky supermarketů]] - Blanka Svobodová<br /> * [[spirála dluhů]] - Jana Otevřelová<br /> * [[Využití her pro výuku finanční gramotnosti]] - Jakub Alt<br /> <br /> === Jana Horáková: K recepci informatiky v kontextu společenských věd: Obrat k softwaru ===<br /> * [[Konceptuální umění]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní software|Mass média]] - Michaela Trňáková<br /> * [[Kulturní analytika]] - Pavla Minaříková<br /> * [[Software Studies]] - Martina Volavková<br /> * [[Matthew Fuller (Software studies)]] - Martina Sochorová<br /> * [[Lev Manovich]] - Veronika Chromá<br /> * [[Noah Wardrip-Fruin]] - Lucie Górecká<br /> * [[UCSD Software Studies Initiative]] - Josef Ludvíček<br /> * [[Softwarové umění]] - Václav Ovčačík<br /> * [[Prediktivní analýza s využitím internetu]] - Jakub Procházka<br /> <br /> ===Štěpán Bechyňský: Kinect / .NET Gadgeteer===<br /> * [[.NET Micro Framework]] - Petr Fiala<br /> * [[.NET Gadgeteer]] - Petr Fiala<br /> * [[Nový směr ve vývoji Kinectu]] - Lukáš Kisler<br /> * [[Příklady neherního využití Kinectu]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> === Tomáš Pruša: Zdravotnické informace na internetu aneb komunikace s pacienty ===<br /> * [[mHealth]] - Jan Hrabal<br /> * [[EHR, PHR]] - Lenka Cvrkalová<br /> * [[znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[český znakový jazyk]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[Pinterest (sociální síť)]] - Marie Štouračová<br /> * [[Elektronická zdravotnická dokumentace]] - Jitka Šiborová<br /> * [[eRecept]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[IZIP - Elektronická zdravotní knížka]] - Šárka Žampachová<br /> * [[Výživová pyramida]] - Daniel Šváb<br /> * [[Nová média ve zdravotnictví]] - Daniel Novák<br /> * [[Nutriční databáze a software]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Výživa 2.0]] - Ivo Macík<br /> * [[Infodemiologie]] - Lukáš Rožnovský<br /> * [[Expertní systémy v péči o zdraví]] - Martin Mašek<br /> * [[Neslyšící pacient a podávání informací]] - Sylva Šimůnková<br /> * [[SignWriting]] - Alena Paulusová<br /> <br /> === Jeanne Trojan: How to be an outstanding presenter ===<br /> * [[TED]] - Michal Klajban<br /> * [[Aplikace a software pro vytváření prezentací]] - Iveta Jansová<br /> * [[tipy pro úspěšné prezentace]] - Martin Brzobohatý<br /> * [[neverbální komunikace a prezentace]] - Lenka Cahlová<br /> <br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2011==<br /> <br /> ===Žít Brno: Bořit a ničit: úloha satiry v moderní společnosti===<br /> * [[Politická satira]] - Dagmar Šiková<br /> * [[City identity]] - Drahomír Hájek<br /> * [[Mystifikace]] - Jakub Forman<br /> * [[Zákon o svobodném přístupu k informacím]] - Tomáš Messerschmidt<br /> <br /> ===Martin Kopta: Uživatelský výzkum a testování pro web a aplikace===<br /> * [[user experience]] - Jakub Procházka<br /> * [[user-centered design]] - Iveta Jansová<br /> * [[UX designer]] - Simona Střalková<br /> * [[uživatelské testování (teorie a postup)]]- Miroslava Brázdová<br /> * [[content strategy]] (obsahová strategie) webu - Jana Lánová<br /> * [[design služeb]] - Marie Štouračová<br /> * [[použitelnost]] - Jitka Šiborová<br /> * [[kvantitativní a kvalitativní výzkum (srovnání)]] - Veronika Víšková<br /> * [[zúčastněný a nezúčastněný výzkum]] (srovnání) - Michaela Weissbergerová<br /> <br /> ===Lukáš Greň a Tomáš Sotoniak===<br /> * [[ne-konference]] - Dagmar Šiková<br /> * [[Barcampy v ČR]] - Lucie Kořistková<br /> * [[Knihovnické nekonference]] - Magdalena Jirásková<br /> <br /> ===Jana Štěpánová: Knihovny a korporátní identita a komunikace===<br /> * [[Corporate Design]] - Daniel Šváb<br /> * [[Corporate Identity]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Corporate Culture]] - Eva Šteinigerová<br /> * [[Logo a logomanuál]] - Jonáš Kopp<br /> * [[Brand]] <br /> * [[Font]] - Andrea Szászová<br /> * [[Typografie]] -Lucie Górecká<br /> * [[RGB / CMYK / Pantone]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[Grafický designer]] (a nejslavnější designeři) - Michaela Matoušková<br /> * [[NGOs (nevládní neziskové organizace)]] - Veronika Janoušková<br /> <br /> ===Michal Juhás: Bookfan===<br /> * [[StartUp]] - Petr Maňásek<br /> * [[Facebook]]<br /> * [[Business plan]] - Michaela Kočová<br /> * [[Feasibility study]] - Veronika Janoušková<br /> * [[Angel investor]] - Ester Březinová<br /> * [[exit strategy]] - Monika Krejčová<br /> * [[self-publishing]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Online komunita]] - Eva Durnová<br /> <br /> ===Dana Hlaváčková: Počítačové zpracování přirozeného jazyka===<br /> * [[korpus]] - Petr Fiala<br /> * [[korpusová lingvistika]] - Petr Fiala<br /> * [[přirozené vs. umělé jazyky]]-Lukáš Rožnovský<br /> * [[morfologie]]- Myroslava Kutsyn<br /> * [[syntax]] - Alena Brožová<br /> * [[slovotvorba]] - Martina Sochorová<br /> * [[sémantika]] - Dominika Frömelová<br /> * [[Affective computing]] - Kateřina Kopecká<br /> * [[VerbaLex]] - Karolína Žáková<br /> <br /> ===Josef Průša: Open source hardware===<br /> * [[open source hardware]] - Daniela Králová<br /> * [[GNU GPL]] - Milan Spisar<br /> * [[GNU LGPL]] - Tereza Deutschová<br /> * [[OpenCores]] - Martin Mašek<br /> * [[RepRap]] - Kristina Luskačová<br /> * [[Arduino]] - Julie Haladová<br /> * [[3D tisk]] - Kristina Luskačová<br /> * [[DIY culture]] - Denisa Šnédarová<br /> * [[3D skener]] - Katarína Hečková<br /> * [[3D technológie a kultúrne dedičstvo]] - Katarína Hečková<br /> <br /> ===Martin Hassman: Geolokace bez legrace===<br /> <br /> *[[BTS]] - Martina Snozová<br /> *[[geolokace]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[Google Maps]] - Eliška Hrabalová<br /> *[[IP adresa]] - Martina Snozová<br /> *[[Location Based Games]] - Petr Chocholáč<br /> *[[Augmented Reality]] - Marek Moťka<br /> *[[Hyperlokálnost]] - Josef Kos<br /> *[[Geolokace a informační bezpečnost]] - Edita Hečová<br /> *[[Facebook a geolokace]] - Lucie Bělejová<br /> *[[Google a geolokace]]- Dominika Fromelová<br /> *[[Google Maps Mashups]] - Radek Trojan<br /> *[[Šest stupňů odloučení]] - Jana Otevřelová<br /> *[[Hackathon]] - Josef Ludvíček<br /> <br /> ===Tomáš Hajzler: Svoboda v práci===<br /> *[[Svoboda v práci]] - Jan Růžička<br /> *[[Spokojenost]] - Anna Kultová<br /> *[[Syndrom vyhoření]]- Blanka Svobodová<br /> *[[Workoholismus]] - Miroslav Kršek<br /> *[[Work-life balance]] - Kamila Burdová<br /> *[[GTD - Getting Things Done]] - Jan Růžička<br /> *[[Semco - 1. svobodná firma (viz Ricadrdo Semler - Podivín)]] - Eva Fukarová<br /> *[[Zappos - svobodná firma zbudovaná na zelené louce - základní zásady]] (viz Tony Hsieh - Štěstí doručeno)- Hana Habermannová<br /> <br /> ===Jan Jukl a Lenka Navrátilová: Knihovna na malém městě: vize, sny a realita===<br /> *[[učící knihovník]] - Marie Indráková<br /> *[[akce na podporu čtenářství - ČR]] - Pavla Macháčková<br /> *[[knihovna jako obývák]] - Vrzalová Tereza<br /> *[[celoživotní vzdělávání]] - Anna Kultová<br /> *[[knihovnická povolání]] - Eva Popelková<br /> <br /> ===Lukáš Hejlík: LiStOVáNí===<br /> *[[Arteterapie]] - Jakub Nytl<br /> *[[Scénické čtení]] - Magdaléna Švancarová<br /> *[[LiStOVáNí - historie projektu]] - Filip Kocián<br /> *[[dramaterapie]] - definice pojmu - Lada Kadaníková<br /> * [[HR]] (Human Resources, Lidské Zdroje) - Tomáš Ocásek<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2011==<br /> ===Google, digital humanities a technologie budoucnosti===<br /> * [[archiv]] - Myroslava Kutsyn<br /> * [[Atlas.ti]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[Digital Humanities]] - Dalibor Bláha<br /> * [[gesto]]- Marta Konířová<br /> * [[Google Books]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Goggles]] - Viliam Vateha<br /> * [[Google Insights for Search]] - Eva Králíčková<br /> * [[Google Moderator]] - Hana Dvořáková<br /> * [[Google News Timeline]] - Petr Maňásek<br /> * [[Google Ngram Viewer]] - Jan Doubek<br /> * [[Google Public Data Explorer]] - Michal Klajban<br /> * [[Google Squared]] - Alena Brožová<br /> * [[HTML]] 5 (pište jako podkapitolu existujícího textu)<br /> * [[IBM SPSS]] - Lumír Czech<br /> * [[Kinect]] (HW zařízení) - Petr Chocholáč<br /> * [[Mosaic]] (prohlížeč) - Emil Budín<br /> * [[rozpoznávání obrazu]] (Image Recognition)- Michaela Sedláková<br /> * [[sémantický web]] - vytvořeno mimo BE<br /> * [[tablet PC]] - Jan Růžička<br /> * [[vyhledávání hlasem]] (Voice Search) - Jakub Procházka<br /> * [[Wikipedia]] - Michal Klajban<br /> * [[WWW]] (World Wide Web)- Kamila Rýdlová<br /> <br /> ===Marketing knihoven na sociálních sítích===<br /> * [[365 projekt]] - Irena Hodžová<br /> * [[Book trailer]] - Jiří Krišpin<br /> * [[CC]] (Creative Commons) - Lea Mentlíková<br /> * [[fotobanka]] - Lenka Čípková<br /> * [[geolokace]] <br /> * [[Guerilla Marketing]] - Věra Adámková<br /> * [[hashtag]] - Iveta Jansová<br /> * [[Influencer Marketing]] - Romana Králová <br /> * [[infografika]] - Irena Hodžová<br /> * [[inovace]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Library 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Mini Media Marketing]] - Hana Přikrylová<br /> * [[newsletter]]- Markéta Novotná<br /> * [[paradigma]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[QR kód]] - Jitka Šiborová<br /> * [[Social Media Marketing]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[statistika]] - Marie Vlčková<br /> * [[storytelling]] - Marie Packová<br /> <br /> ===Hermeneutika smrti intelektuálních práv===<br /> * [[abandonware]] - Sylvie Dyčková<br /> * [[ACTA]] (legislativa) - Eva Fukarová<br /> * [[Bernská úmluva]] o ochraně literárních a uměleckých děl - Lada Kadaníková<br /> * [[brand]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[cechovní značka]] - Monika Krejčová<br /> * [[Common Law]] - Gabriela Obstová<br /> * [[crack]] (ne droga) - Jana Lánová<br /> * [[duševní vlastnictví]] - Věra Adámková<br /> * [[hermeneutika]] - Dagmar Šiková<br /> * [[kultura]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[licence]]- Marie Packová<br /> * [[minnesengr]]- Michaela Blažejová<br /> * [[MTV Generation]] - Adéla Smažilová<br /> * [[Napster]] - Igor Hlaváč<br /> * [[oligopol]] - Lenka Matušková<br /> * [[patent]] - Markéta Novotná<br /> * [[průmyslová revoluce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Road Show]] - Tomáš Ocásek<br /> * [[States' Rights]] - Anna Kultová<br /> * [[User Experience]] - Miroslava Brázdová<br /> * [[vydavatel]] - Lenka Fatková<br /> * [[výhradní právo]] - Dominika Frömelová<br /> * [[vypalovací mechanika]] - Milan Spisar<br /> <br /> ===Open Access===<br /> * [[ArXiv]] - Marie Zagorová<br /> * [[Berlínská deklarace]] - Jaroslava Králová<br /> * [[bibliografická citace]]- Lucie Kořistková<br /> * [[Dspace]] - Petra Besperátová<br /> * [[impakt faktor]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Národní politika VaV]] - Martina Snozová<br /> * [[OAI]] (Open Archives Initiative)- Marianna Koštialová<br /> * [[OAI-PMH]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Open Access]] - Magda Šallaiová<br /> * [[Open Access Week]] - Petra Besperátová<br /> * [[plagiát]] - Katarína Hečková<br /> * [[preprint]]- Dalibor Bláha<br /> * [[recenze]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[repozitář]] - Martina Snozová<br /> * [[zelená cesta]] (OA) - Vendula Škrabalová<br /> * [[zlatá cesta]] (OA) - Tereza Miškechová<br /> <br /> ===Pirátství dnes i kdysi===<br /> * [[BSA]] (Business Software Alliance) Monika Janků<br /> * [[kniha]] - Martina Sochorová<br /> * [[knihtisk]] - Karolína Žáková<br /> * [[kopie]] - Edita Hečová<br /> * [[litografie]] - Marta Janošová<br /> * [[MP3]] - Emil Budín<br /> * [[pirátství]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[počítačový program]]- Michaela Blažejová<br /> * [[průmysl]] - Daniel Šváb<br /> * [[revoluce]] - Monika Machovská <br /> * [[software]]- Veronika Svobodová<br /> * [[tisk z výšky]] - Anna Mikulášková<br /> * [[výkladový slovník]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[vynález]] - Marcela Střelcová<br /> * [[zákon]] - Dominika Fromelová<br /> * [[znalost]] - Magdaléna Filipová<br /> <br /> ===Národní digitální knihovna===<br /> * [[born digital]] - Lucia Kelemenová<br /> * [[CESNET2]] - Jakub Hradil<br /> * [[digitální dokument]] - Lucie Bělejová<br /> * [[Dublin Core]] - Josef Ludvíček<br /> * [[emulace]] - Kateřina Kašíková<br /> * [[EU]] (Evropská unie) - Andrea Mizerová<br /> * [[JIB]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[katalogizace]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[Kramerius]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[kulturní dědictví]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[MARC21]] - <br /> * [[MARCXML]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[METS]] - Martina Snížková<br /> * [[MODS]] - zpracováno mimo Blok expertů<br /> * [[NDK]] (Národní digitální knihovna)- Matěj Rajnošek<br /> * [[OCR]] (Optical Character Recognition) - Drahomír Hájek<br /> * [[PDF]] - Petr Fiala<br /> * [[personalizace]] - Anna Kultová<br /> * [[robotický skener]] - Eva Durnová<br /> * [[rukopis]] - Simona Střalková<br /> * [[strukturální fondy]] EU - Tomáš Vorálek<br /> * [[TIFF]] - Petr Fiala<br /> * [[veřejná správa]] - Marek Moťka<br /> * [[WebArchiv]] - Vladimíra Perlová<br /> * [[workflow]] - Dagmar Šiková<br /> <br /> ===Citační a etické aspekty tvorby odborné vědecké publikace (současné mezinárodní zvyklosti)===<br /> * [[bibliometrie]] - Helena Ustrnulová<br /> * [[citační analýza]] - Antonín Pokorný<br /> * [[editor]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[ISO 690]] - Pavel Navrátil<br /> * [[plagiátorství]] - Simona Chudobová<br /> * [[scientometrie]] - Veronika Rychtová<br /> <br /> ===Moderní trendy a zajímavé projekty v informačním vzdělávání===<br /> * [[AKVŠ]] (Asociace knihoven vysokých škol České republiky) - Kristýna Macháčková<br /> * [[citační etika]]- Julie Haladová<br /> * [[Digital Native]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[generace X]] - Antonín Pokorný<br /> * [[generace Z]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[hardware]] - Veronika Krausová<br /> * [[referenční služby]] - Filip Kocián<br /> * [[rešeršní služby]]- Eva Popelková<br /> * [[učící knihovník]] (Teaching Librarian)<br /> <br /> ===Hrozby kyberprostoru a role lidského elementu===<br /> * [[biotechnologie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[cracker]] - Michal Kunrt<br /> * [[CSRF]] (Cross-site Request Forgery) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[ekoterorismus]] - Tereza Deutschová<br /> * [[gambler]] - Michaela Bočánová<br /> * [[globalizace]] - Lukáš Prorok<br /> * [[Google Street View]] - Lenka Pokorná<br /> * [[hacker]] - Jonáš Kopp <br /> * [[hacktivismus]] - Jakub Alt<br /> * [[informační smog]] - Milan Říha<br /> * [[Jekyll-Hyde syndrom]]- Lukáš Rožnovský<br /> * [[komunikace]]- Pavla Bárnetová<br /> * [[kyberkriminalita]] - Lenka Šatavová<br /> * [[kyberpunk]] - Hana Holoubková<br /> * [[kyberterorismus]] - Tomáš Janypka<br /> * [[netholismus]] - Kamila Burdová<br /> * [[netománie]] - Jitka Šteflová<br /> * [[ochrana soukromí]] - Dagmar Chládková<br /> * [[Open Source]] - Lenka Pokorná<br /> * [[outsourcing]]- Marie Indráková<br /> * [[sociální inženýrství]] - Filip Šelong<br /> * [[Stuxnet]] - Josef Kos<br /> * [[závislost]] - Hana Nováková<br /> <br /> ==Blok expertů - podzim 2010==<br /> ===Měření výkonu a činnosti knihoven: projekt Benchmarking knihoven===<br /> * [[benchmarking]]- Kateřina Kocábová<br /> * [[Benchmarking knihoven]] (projekt)- Alžběta Škytová<br /> * [[BIX]] (Bibliotheksindex) - Gabriela Obstová<br /> * [[CAF]] (Common Assessment Framework)- Marie Sýkorová<br /> * [[Český benchmarkingový index]] - Radmila Malá<br /> * [[ISO 11620]] - Simona Střalková<br /> * [[kategorizace knihoven]] - Jana Pražienková<br /> * [[Manifest UNESCO o veřejných knihovnách]] - Gabriela Obstová<br /> * [[měření výkonu a kvality]]- Helena Selucká<br /> * [[NIPOS]] - Pavla Bárnetová <br /> * [[regionální funkce knihoven]] (obecně)- Radmila Malá<br /> * [[SWOT analýza]]- Lucie Svobodová<br /> * [[výkaz KULT]] -Věra Motyčková<br /> <br /> ===Makrosvět mikrokampaní===<br /> * [[AIDA]] (model) - Kateřina Kašíková<br /> * [[banner]] - Simona Chudobová<br /> * [[direct marketing]] - Miroslava Sudová<br /> * [[e-business]] - Anna Kultová<br /> * [[e-komerce]] - Anna Kultová<br /> * [[e-mailový marketing]] - Eva Karberová<br /> * [[firemní blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Foursquare]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Google AdWords]] - Petr Fiala<br /> * [[Google Analytics]] - Petr Fiala<br /> * [[GSM]] - Milan Spisar<br /> * [[internetový marketing]] - Magdalena Jirásková<br /> * [[kreativita]] - Lenka Fatková<br /> * [[mailing list]]- Věra Motyčková<br /> * [[mobilní marketing]] - Romana Králová<br /> * [[nová média]] - Miroslav Kršek<br /> * [[Pay per click]] (PPC)- Helena Selucká<br /> * [[propagace]] - Karolína Žáková<br /> * [[reklama]] - Anna Mikulášková<br /> * [[Srovnávače zboží]] - Eva Králíčková<br /> * [[strategický marketing]] - Alena Brožová<br /> * [[Text Mining]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[tradiční média]]- Kateřina Mrázová<br /> * [[Zákon o některých službách informační společnosti]] (Antispamový zákon) - Petr Manasek<br /> * [[Zákon o ochraně osobních údajů]] - Jiří Krišpin<br /> * [[ZOOT]] - Petr Manasek<br /> <br /> ===Učitelé a technologie: mezi tradičním a moderním pojetím===<br /> * [[behaviorismus]] - Michaela Sedláková<br /> * [[didaktika]] - Radka Vybíralová<br /> * [[dotazník]] - Eliška Hrabalová<br /> * [[etika]]- Kamila Brablíková<br /> * [[Generation Y]]-Eva Fukarova<br /> * [[Grantová agentura ČR]] - Andrea Mizerová<br /> * [[ICT]]- Vendula Škrabalová<br /> * [[konvergence]] - Martina Snížková<br /> * [[kvalitativní výzkum]] - Jana Chlanová<br /> * [[kvantitativní výzkum]] - Radka Vybíralová<br /> * [[kybernetika]] - Jakub Procházka<br /> * [[mentální mapa]] - Monika Machovská<br /> * [[motivace]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[pedagogika]] - Marie Vlčková<br /> * [[pozorování]] - Dominika Kopčanská<br /> * [[případová studie]] - Jana Chlanová<br /> * [[rozhovor]] - Kamila Burdová<br /> * [[teorie systémů]] - Veronika Lužová<br /> * [[učební pomůcky]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[vedení]] (lidí) - Kristyna Machackova<br /> * [[VOIP]] - Kateřina Hořínková<br /> * [[výukové metody]] - Věra Adámková<br /> * [[výzkum]] - Renata Valentová<br /> * [[vzdělávání učitelů]] - Markéta Homolová<br /> <br /> ===Ženy v IT===<br /> * [[Ada Lovelace]] - Šimon Vích<br /> * [[ELIZA]] - Libor Juhaňák<br /> * [[ENIAC]] - Pavel Navrátil<br /> * [[Evropská komise]] - Barbora Blahová<br /> * [[feminismus]]-Lucie Kořistková<br /> * [[Charles Babbage]] - Vladimíra Pešková<br /> * [[informační společnost]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IT Girls]] (projekt) - Eva Güntherová<br /> * [[John Stuart Mill]] - Lenka Matušková<br /> * [[Joseph Weizenbaum]] - Daniel Šváb<br /> * [[manažer]] - Renata Valentová<br /> * [[programovací jazyk]] - Marta Pavlovská<br /> * [[sociologie]] - Pavla Bárnetová<br /> * [[Ulrich Beck]] - Šimon Vích <br /> * [[Zkus IT]] (projekt)- Radka Hošáková<br /> <br /> ===Poznámky k novosti nových médií===<br /> * [[epistemologie]] - Pavla Doleželová<br /> * [[futurologie]] - Tomáš Janypka<br /> * [[internet]] - Martina Snozová<br /> * [[konzervatismus]]- Kamila Brablíková<br /> * [[kyberkultura]] - Michal Kunrt<br /> * [[NSFNET]] - Eva Mlynářová<br /> * [[pragmatismus]] - Katarína Hečková<br /> * [[Rada Evropy]] - Kateřina Mrázová<br /> * [[třetí vlna]] - Tereza Honsová<br /> <br /> ===Location Based Service===<br /> * [[Android]]-Tomáš Vorálek<br /> * [[Galileo]] - Filip Šelong<br /> * [[Google Latitude]] - Jiří Zeman<br /> * [[GPS]] (Global Positioning systém)- Jaroslav Bednář<br /> * [[iPhone]] - Petr Chocholáč<br /> * [[Mashup]] - Petra Besperátová<br /> * [[mikroformát]] - Veronika Rychtová<br /> * [[PHP]] (Hypertext Preprocessor) - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[RDF]] (Resource Description Framework ) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[RFID]] (Radio Frequency Identification) - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[rozšířená realita]] - Marie Zagorová<br /> * [[smartphone]] - Daniel Šváb<br /> * [[spam]] - Lenka Čípková<br /> * [[URL]] (Uniform Resource Locator) - Jiří Zeman<br /> * [[Wi-Fi]] - Daniel Hübner<br /> * [[XML]] (Extensible Markup Language) - Lukáš Prorok<br /> <br /> ===Getting Things Done===<br /> * [[Brainstorming]] - Jana Vymetalova<br /> * [[coaching]] - Renata Borková<br /> * [[Flow]] (Mihaly Csikszentmihalyi) - Jana Vymetalova<br /> * [[frustrace]] - Marie Sýkorová<br /> * [[myšlenková mapa]]- Hana Dvořáková<br /> * [[Pomodoro]] (metoda) - Mirka Sudová<br /> * [[pravidlo 2 minut]] - Petr Věžník<br /> * [[projekt]] - Hana Dvořáková<br /> * [[stres]] - Eva Petrášová<br /> * [[Time Management]]- Renata Borková<br /> * [[webová stránka]] - Eliška Hrabalová<br /> <br /> ===Jak (ne)hledat investora===<br /> * [[arbitr]] Jana Procházková<br /> * [[e-čtečka]] Lenka Skalická<br /> * [[fúze]] - Jana Procházková<br /> * [[iPad]] - Jan Růžička<br /> * [[makroekonomika]] - Lenka Pokorná<br /> <br /> ===Autorské právo a knihovny===<br /> * [[autorské dílo]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[copyright]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[DILIA]] - Hana Habermannová<br /> * [[OSA]] (Ochranný svaz autorský)- Jana Pražienková<br /> * [[P2P]] (Peer-to-peer) - Antonín Pokorný<br /> * [[torrent]] - Petra Besperátová<br /> * [[volné dílo]] - Marta Janošová<br /> <br /> ===Komunitní role knihoven===<br /> * [[etnikum]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[knihovní řád]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[knihovní služby]] - Kamila Rýdlová<br /> * [[komunita]] - Magda Šallaiová<br /> * [[nonverbální komunikace]] - Lucie Kaloudová<br /> * [[sociální komunikace]] - Marie Indráková<br /> * [[syndrom vyhoření]] - Miroslava Tichá<br /> <br /> ===Informace jako politické téma===<br /> * [[CI]] (Competitive Intelligence) - Tomáš Ocásek<br /> * [[Cloud Computing]] - Antonín Pokorný<br /> * [[demokracie]] - Martina Snozová<br /> * [[e-podpis]] - Lenka Pokorná<br /> * [[GPL]] (General Public License) - Jakub Hradil<br /> * [[monopol]] - Vrzalová Tereza<br /> * [[Piratpartiet]] - Tomáš Marek<br /> * [[povinný výtisk]] - Simona Stolařová<br /> * [[svobodný přístup k informacím]] - Hana Janečková<br /> * [[warez]] - Igor Hlaváč<br /> * [[WikiLeaks]] - Jiří Beran<br /> <br /> ===Národní úložiště šedé literatury===<br /> * [[digitální repozitář]] - Věra Adámková<br /> * [[NUSL]] (Národní úložiště šedé literatury - projekt) - Michaela Ficnarová<br /> * [[šedá literatura]] - Marie Vlčková<br /> * [[typologie dokumentů NUŠL]] - Michaela Ficnarová<br /> <br /> ==Blok expertů - jaro 2010==<br /> ===Náboženství v kyberprostoru===<br /> * [[antikultovní hnutí]] - Marie Indráková<br /> * [[computer cult]] - Vendula Škrabalová<br /> * [[computer mediated communication]] - Libor Juhaňák<br /> * [[Falun Gong]] - Lenka Vostalová<br /> * [[Heaven's Gate]] (náboženská skupina) - Magdaléna Švancarová<br /> * [[kybermagie]] - Zdeněk Nešpor<br /> * [[kybernáboženství]] - Adriana Petríkovičová<br /> * [[kyberobřad]] - Monika Machovská<br /> * [[kyberpohanství]] - Jana Pražienková<br /> * [[kyberprostor]] - Věra Zelinková<br /> * [[náboženství ve virtuálních světech]] - Lenka Veselá<br /> * [[náboženství, církev, sekta, kult]] - Bára Buchtová<br /> * [[náboženští radikálové a internet]] - Magda Fialová<br /> * [[New Age]] - Lenka Veselá<br /> * [[nové náboženské hnutí]] - Tereza Miškechová<br /> * [[novopohanství]] - Kamila Burdová<br /> * [[online religion]] (religion in cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[religion online]] (religion on cyberspace) - Kateřina Kapounová<br /> * [[Segmented Polycentric Integrated Network]] - Tomáš Marek<br /> * [[sociologie náboženství]] - Katarina Mydliarova<br /> * [[technopesimismus]] - Hana Nováková<br /> * [[UFO kult]] - Jana Plotková<br /> * [[Vesmírní lidé]] - Lenka Fatková<br /> <br /> ===SKIP jako profesní spolek a jeho význam pro (mladé) lidi z oboru===<br /> * [[autorské právo]] a 1. elektronické dodávání dokumentů - Radmila Malá; 2. počítačové programy - Lenka Otipková<br /> * [[Autorský zákon]] - Jiří Krišpin<br /> * [[Biblioweb]] - Andrea Mizerová<br /> * [[Březen - měsíc čtenářů]] - Daniel Šváb<br /> * [[Březen - měsíc internetu]] - Marcela Střelcová<br /> * [[Březen - měsíc knihy]] - Alena Brožová<br /> * [[Cena českých knihovníků]] - Magda Malenová<br /> * [[ČK Modrý štít]] - Jaroslava Králová<br /> * [[Den pro dětskou knihu]] - Lucie Kořistková<br /> * [[EBLIDA]] (European Bureau of Library, Information and Documentation Associations) - Denisa Janotová<br /> * [[Grand Biblio]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[IFLA]] (International Federation of Library Associations and Institutions) - Šimon Vích<br /> * [[Kamarádka knihovna]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Kde končí svět]] - Karolína Žáková<br /> * [[Klub dětských knihoven]] - Simona Macháčková<br /> * [[Kniha mého srdce]] - Marie Vlčková<br /> * [[Knihovna mého srdce]] - Katka Miklíková<br /> * [[Knihovna roku]] - Anna Kultová<br /> * [[Knihovní zákon]] - Eva Fukarová<br /> * [[Knihovnický happening]] - Alžběta Škytová<br /> * [[Knihovnický institut NK ČR]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[knihovník]] - Jaroslav Bednář<br /> * [[Komise knihovníků Asociace muzeí a galerií ČR]] - Marta Konířová<br /> * [[komunitní funkce knihoven]] - Věra Bertha Večeřová<br /> * [[Magnesia Litera]] - Jitka Bugajevová<br /> * [[marketing]] - Kateřina Štruncová<br /> * [[Město čte knihu]] - Michaela Ficnarová<br /> * [[Národní knihovna ČR]] - Kristýna Vohlídková<br /> * [[Noc s Andersenem]] - Radka Vybíralová<br /> * [[paměťové instituce]] - Irma Friedlová<br /> * [[PIK]] (Projekt internetizace knihoven)- Blanka Odutová<br /> * [[PR]] (Public relations) - Vanda Gřešáková<br /> * [[Safer Internet]] - Lenka Kvapilová<br /> * [[Týden čtení]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Týden knihoven]] - Radka Vybíralová<br /> * [[Velké říjnové společné čtení]] - Helena Orálková<br /> * [[VISK]] (Veřejné informační služby knihoven) - Jitka Bugajevová<br /> * [[Výstavba a rekonstrukce knihoven]] (databáze) - Jana Pražienková<br /> <br /> ===Manažerské informační systémy===<br /> * [[Adobe Flash]] - Vojta Pilař<br /> * [[Business Intelligence]] - Šimon Vích<br /> * [[CRM]] (Customer Relationship Management) - Renata Borková<br /> * [[Data Mining]] - Kristýna Svobodová<br /> * [[ERP]] (Enterprise Resource Planning systems) - Jirka Zeman<br /> * [[HRIS]] (Human Resources Information System) - Veronika Karásková<br /> * [[informace]] - Kamila Jobová<br /> * [[informační management]] - Lenka Divišová<br /> * [[informační systém]] - Petr Vorel<br /> * [[intranet]] - Marie Sýkorová<br /> * [[ISO 9000]] - Milan Spisar<br /> * [[JIT systém]] (Just-in-time systém) - Michaela Sedláková<br /> * [[management]] - Kristýna Macháčková<br /> * [[manažerský informační systém]] - Michal Kiesel<br /> * [[RIA]] (Rich Internet Application) - Lenka Pokorná<br /> * [[SAP]] (Systems - Applications - Products in data processing) - Jirka Zeman<br /> * [[Talent Management]] - Jan Růžička<br /> <br /> ===OPAC 2.0 v českých podmínkách===<br /> * [[akvizice]] - Eva Králíčková<br /> * [[AquaBrowser]] - Tonda Pokorný<br /> * [[Blind Friendly]] - Miroslava Tichá<br /> * [[Clavius]] - Marie Vlčková<br /> * [[cookie]] - Jaroslav Kvasnica<br /> * [[CSS]] (kaskádové styly) - Petr Fiala<br /> * [[databáze]] - Magdalena Kahounová<br /> * [[DDS]] (Document Delivery Service) - Simona Chudobová<br /> * [[digitální knihovna]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[Google Docs]] - vytvořeno mimo Blok expertů <br /> * [[ISBD]] - Gabriela Obstová<br /> * [[LANius]] - Alexandra Dvořáková<br /> * [[LibraryThing]] - Tonda Pokorný<br /> * [[MVS]] - Simona Stolařová<br /> * [[RSS kanál]] - Lenka Damborská<br /> * [[SKAT]] (Sdružení uživatelů systému LANius) - Radmila Malá<br /> * [[SQL]] - Petr Fiala<br /> * [[tenký klient]] - Magda Fialová<br /> * [[wiki]] - Kateřina Kocábová<br /> <br /> ===Soustružníci lidských duší===<br /> * [[bibliobus]] - Marta Pavlovská<br /> * [[cenzura knihoven]] - Renata Borková<br /> * [[cenzura literatury]]: 1. cenzura literatury v letech 1945-1989 - Ludmila Bábíková<br /> * [[Česká literatura]] (časopis) - Monika Holoubková<br /> * [[čtenářství]] - Veronika Karásková<br /> * [[Fučíkův odznak]] - Miroslav Blažek<br /> * [[HSTD]] (Hlavní správa tiskového dohledu) - Jana Procházková<br /> * [[kolektivní paměť]] - Tereza Honsová<br /> * [[Libri Prohibiti]] - Monika Janků<br /> * [[modelování čtenáře]] (50. léta 20. století) - Tereza Živná<br /> * [[normalizace]] - Ludmila Bábíková<br /> * [[Proces se &quot;zelenou internacionálou&quot;]] - Markéta Homolová<br /> * [[sociální kontrola]] - Lumír Czech<br /> * [[sovětizace české literatury]] - Eva Holubcová<br /> * [[Tuchlovické hnutí]] - Jana Procházková<br /> * závadná literatura<br /> ** [[braková literatura]] - Hana Janečková<br /> ** [[dekadentní literatura]] - Kateřina Kašíková<br /> ** [[existencionalismus]] - Dominika Kopčanská<br /> ** [[pornografická literatura]] - Matěj Rajnošek<br /> ** [[úniková literatura]] - Hana Ohlídalová<br /> <br /> ===Využití webu 2.0 v komerční sféře - jak sociální média mění vztahy firem a zákazníků===<br /> * [[algoritmus]] - Petr Věžník<br /> * [[bannerová slepota]] - David Koval<br /> * [[blog]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[Crowdsourcing]] - Tomáš Messerschmidt<br /> * [[Delicious]] - Filip Šubrt<br /> * [[e-mail]] - Emil Budín<br /> * [[Facebook]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[IM (Instant messaging)]] - Emil Budín<br /> * [[Last.fm]] - Filip Šelong<br /> * [[Mystery Shopping]] - Pavla Macháčková<br /> * [[Produsage]] - David Němeček<br /> * [[Second Life]] - zpracováno mimo BE<br /> * [[SEO]] (optimalizace pro vyhledávače) - Viliam Vateha<br /> * [[sociální média]] - Chytková, Dagmar<br /> * [[sociální sítě]] - Táňa Nývltová<br /> * [[Twitter]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[web 2.0]] - vytvořeno mimo Blok expertů<br /> * [[YouTube]] - Daniel Hübner<br /> <br /> ===Digitální knihovna Manuscriptorium===<br /> * [[bibliografický záznam]] - Radka Hošáková<br /> * [[digitalizace]] - Martina Snížková<br /> * [[digitální archiv]] - Renata Valentová<br /> * [[Digitální knihovna Český parlament]] - Irma Friedlová<br /> * [[dlouhodobé uchovávání digitálních dokumentů]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[ENRICH]] - Petra Besperátová<br /> * [[harddisk]] - Kamila Horáková<br /> * [[inkunábule]] - Alena Sedláčková<br /> * [[JPEG]] - Jiří Křupala<br /> * [[Manuscriptorium]] - Renata Valentová<br /> * [[MARC]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[Memory of the World]] - Alžběta Lukšů<br /> * [[metadata]] - Jiří Beran<br /> * [[papyrus]] - Katarína Hečková<br /> * [[pergamen]] - Ilona Děchtěrenková<br /> * [[rozlišení]] - Tomáš Fendrich<br /> * [[skenování]] - Michal Kunrt<br /> <br /> ===Jak se dělá a provozuje konsorcium na zpřístupnění EIZ pro VaV v ČR; služby a provoz nové NTK===<br /> * [[Elektronická knihovna časopisů]] (Elektronische Zeitschriftenbibliothek) - Eva Husáková<br /> * [[Elsevier Science]] - Stanislava Šeböková<br /> * [[HTML]] (HyperText Markup Langure) - Iveta Levová<br /> * [[INFOZ]] - Alena Fafková<br /> * [[nakladatel]] - Monika Beránková<br /> * [[Občanský zákoník]] - Marie Sýkorová<br /> * [[Rada pro výzkum, vývoj a inovace]] - Eva Husáková<br /> * [[Science Direct]] - Michal Kiesel<br /> * [[SCOPUS]] - Alena Fafková<br /> * [[VPK]] (Virtuální polytechnická knihovna) - Monika Beránková<br /> <br /> ===Proč jsou informace v informačním věku téměř bezcenné===<br /> * [[hypertext]] - Petr Hejtmánek<br /> * [[Long Tail]] - Jakub Alt<br /> * [[Moorův zákon]] - Jiří Šprdlík<br /> * [[PageRank]] - Peter Kahoun<br /> * [[webová analytika]] - Tomáš Bouda<br /> * [[Yahoo]] - Lenka Pokorná<br /> * [[zpětný odkaz]] - Petr Hejtmánek<br /> <br /> ===Škola 2.0 beta===<br /> * [[Action Learning]] - Lenka Janská<br /> * [[e-learning]] - Markéta Kulíková<br /> * [[e-tutor]] - Markéta Kulíková<br /> * [[informační vzdělávání]] - Monika Malečková<br /> * [[interaktivní výuka]] - Lenka Janská<br /> * [[LMS]] (Learning Management System) - Petra Besperátová<br /> * [[Moodle]] - vytvořeno mimo Blok expertů (Hana Čechová)<br /> * [[netiketa]] - Lenka Šatavová<br /> <br /> ===Knihovník v 21. století===<br /> * [[informační gramotnost]] - Hana Holoubková<br /> * [[klíčové kompetence]] - Gabriela Srbecká<br /> * [[Koncepce rozvoje knihoven]] - Natálie Dočkalová<br /> * [[Rámcové vzdělávací programy]] - Gabriela Srbecká<br /> <br /> ===eBooks on Demand===<br /> * [[eBook]] - Magda Šallaiová<br /> * [[eBooks on Demand]] (projekt) - Hana Habermannová<br /> * [[eBooks on Demand]] (služba) - Stanislava Midrlová<br /> <br /> [[Kategorie:KISK:Kurzy|Blok expertů]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Focus_Groups&diff=25300 2012-10-12T18:21:24Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>= Co je pro daný design výzkumu charakteristické?&lt;br/&gt; =<br /> <br /> Metoda focus groups je jednou z hlavních metod určených pro kvalitativní výzkum. Česky se tato metoda také někdy nazývá jako: „Ohnisková skupina“. A to z toho důvodu, že data jsou sbírána v moderované diskuzi, která se točí okolo jistého tématu tedy ohniska.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 9788024730066&lt;/ref&gt; Tato metoda využívá toho, že: ''„skupinová atmosféra může napomoci k uvolnění určitých stereotypů a postojových schémat“''.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Takto napomáhá odhalit jisté skryté a podpovrchové vazby, kterých bychom si u jiných typů výzkumů nevšimli a které mohou mít lidé společné. Hlavním cílem této metody je zjistit jak se lidé cítí a co si myslí ale také to proč se takto cítí a proč si toto myslí.&lt;ref&gt;BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, xv, 309 p. ISBN 15-557-0591-X&lt;/ref&gt; Jako první tuto metodu použily v roce 1941 v USA Paul Lazarfeld a Robert Merton, kteří zkoumali dopad médií na postoje lidí k účasti Spojených států ve druhé světové válce. V osmdesátých letech začínají focus groups využívat také informační vědci. A to pro výzkumy týkající se vyhledávání v online katalozích. Jednotlivá sezení nebývají příliš dlouhá, většinou se provádí v průběhu jedné a půl až tří hodin.&lt;br/&gt;<br /> <br /> == ''' Moderátor ''' == <br /> Osoba, která sezení moderuje je velmi důležitá, volba této osoby může ovlivnit výsledky celého výzkumu. Moderátor má za úkol starat se o to, aby se diskuse neubírala špatným směrem, neodbočovala od tématu a nezvrtla se v&amp;nbsp; nic neříkající tlachání. Moderátor by měl mít jisté zkušenosti s prováděním takovýchto výzkumů a dobré komunikační vlastnosti. Knihovny mají vlastně na výběr ze tří možností jak si vybrat moderátora:<br /> <br /> #První možností je, že si najmou profesionála, který se postará jak o moderování, tak o celou organizaci a zpracování výsledků výzkumu. (Takováto externí osoba musí být velmi dobře seznámena s tématem výzkumu).<br /> #Druhá možnost je že si některou z částí zajistí sami. (Např. si najmou moderátora jen na pomoc se zaznamenáváním dat a zpracováním výsledků).<br /> #V poslední možnosti si knihovna dělá všechno sama od moderování přes organizaci skupiny a záznam dat až po zpracování výsledků. (U této varianty hrozí nebezpečí chyby z nedostatku zkušeností, na druhou stranu nikdo jiný nezná téma výzkumu tak dobře jako&amp;nbsp; sami zaměstnanci.)&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> == ''' Účastníci ''' == <br /> Focus group se pořádají se skupinou 3-15 lidí. Při větším počtu účastníků by moderátor mohl mít problémy s korigováním probíhající diskuse. Navíc se většinou nejedná o výzkum kvantitativní nýbrž kvalitativní tudíž větší počet účastníků není zapotřebí. U účastníků skupiny se předpokládá znalost daného tématu (odzkoušeli jistý výrobek, shlédli konkrétní film nebo pravidelně navštěvují danou knihovnu). Skupiny mohou být přirozené (tedy naprosto náhodně vybrané) nebo umělé s účastníky vybranými podle kritérií.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =<br /> <br /> *pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností&lt;ref&gt;MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13&lt;/ref&gt;<br /> *pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku<br /> *užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek<br /> *užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda<br /> *nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;Metoda Focus Groups byla původně vytvořena pro výzkumy v oblasti marketingu. Účelem bylo především testování efektivity postupů, zkoumání názorů a požadavků zákazníka. Právě interakce s dalšími lidmi vede ke generování nových myšlenek a tvořivosti v řešení problémů. Podle studie Greenberga, Goldstuckera a Bellengera, ve které jim odpovědělo 262 firem, využívá metodu Focus Groups 47% dotázaných firem. Největší rozšíření (81%) bylo u firem prodávajících spotřební zboží, na druhém místě s 67% stály firmy zabývající se marketingem a poradenstvím.&lt;ref&gt;GREENBERG, Bamett A. – GOLDSTUCKER, Jac L. – BELLENGER, Danny N. What Techniques are Used by Marketing Researchers in Business? [cit. 2012-10-11]. In Journal of Marketing, 1977, 62-68 s. [online]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času byly Focus Group převzaty pro široké spektrum výzkumných záměrů v různých oborech. Využití našlo např. v medicíně, vzdělávání, léčení závislostí či ve sportovním managementu.<br /> <br /> Samotné výsledky focus groups slouží dostatečně některým studiím, mnohem lepší výsledky však dostaneme ve spojení s další výzkumnou metodou (hloubkové rozhovory, přímé pozorování aj.).<br /> <br /> = Jaké jsou výhody a nevýhody? =<br /> <br /> Metoda Focus Groups má ve srovnání například se zúčastněným pozorováním tu výhodu, že umožňuje pozorovat v omezeném časovém úseku velké množství interakcí, které se týkají předmětu výzkumu. Vše probíhá za přítomnosti badatele, který ohniskovou skupinu sestavuje a řídí. Naopak nevýhodou je, že takto je vytvořeno nepřirozené sociální prostředí.<br /> <br /> == ''' Výhody ''' ==<br /> Výhodou ohniskových skupin je, že informace a údaje získané touto metodou, jsou zacílený na zájmy badatele. Potřebné údaje tak lze získat snadno a rychle. Použití metody ohniskové skupiny je mnohem efektivnější v nashromáždění ekvivalentního množství údajů, než je tomu například v individuálních rozhovorech. Další výhodou jsou skupinové interakce, kde srovnávání zkušeností a názorů účastníků ohniskové skupiny může přinést důležitý a cenný vhled do dané problematiky.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Obecně tedy můžeme vyjmenovat největší výhody ohniskových skupin, kterými jsou bohatost dat, mnohostrannost a schopnost pracovat se zvláštními respondenty.&lt;ref name=&quot;Zveskova&quot;&gt;ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009, 24-25 s. [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: &lt;http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/&gt;.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == ''' Nevýhody ''' ==<br /> Nevýhodou se může stát i řízené vedení ohniskové skupiny badatelem. Ohnisková skupina je tak vedena zájmy badatele v nepřirozeném prostředí a může se stát, že samotný moderátor může ovlivňovat skupinové interakce. Může tak vystát obava z nepříznivého vlivu moderátorů ohniskové skupiny na kvalitu údajů. Stejně tak může i skupina sama ovlivnit údaje, které sama produkuje. V ohniskových skupinách se setkáváme i s takovou nevýhodou, že někteří účastníci skupiny mohou některé své názory tajit, zatímco v individuálním rozhovoru by neváhali se o ně podělit a další účastníci naopak vyjadřují extrémnější názory, zatímco v individuálním rozhovoru by takto nevystupovali. Z toho plyne, že přítomnost určitých typů účastníků ve skupině bude ovlivňovat i projevy a názory ostatních. Pokud se v ohniskových skupinách probírají kontroverzní témata, nebo spolu nemusí účastníci souhlasit, může být míra angažovanosti natolik vysoká, že moderátor může mít problémy diskusi držet pod kontrolou. Naopak se může stát, že míra angažovanosti při probíraném tématu bude natolik nízká, že badatel bude mít k dispozici jen velmi málo údajů.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Největšími nevýhodami ohniskových skupin jsou prostor pro zneužití např. v případě špatného moderátora, menší možnost generalizace a vyšší náklady.&lt;ref name=&quot;Zveskova&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Jak takový průzkum probíhá? =<br /> == '''Plánování''' ==<br /> <br /> &lt;br/&gt;Fáze plánování je u techniky focus groups velmi důležitá, neboť je to oblast, v které se nejvíce odlišuje od standardních kvalitativních metod. Fakt, že se jedná o skupinová interview, s sebou přináší mnoho potřeb plánování.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 99 s. ISBN 8085834774&lt;/ref&gt; Jde především o organizační zajištění, které je velmi důležité a v praxi často rozhodne o celkovém úspěchu výzkumu a určení skupiny účastníků. Dále pak včasné zajištění prostoru, který musí být pro takovou činnost přizpůsoben a také fixace vhodného termínu konání.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Prostory'''&lt;br/&gt;Místo konání musí vyhovovat velikosti skupiny. Musíme myslet na to, že při větším počtu účastníků bude potřeba vytvořit dostatečně velký kruh, který je jejich nejobvyklejším uspořádáním. Pokud místnost není již upravena speciálně pro provádění výzkumů, musí se vymyslet, kam se umístí zařízení pro audio a videozáznam, tak aby zachycovaly všechny účastníky v uspokojivé kvalitě. Prostory by také měly zabezpečovat základní pohodlí a klid na práci.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Řízení'''&lt;br/&gt;Jednou z věcí, která se musí naplánovat, je míra strukturovanosti a s tím související strategie vedení (moderování). V případě nestrukturované skupiny není dopředu vytvořena žádná závazná struktura, podle které by se průběh řídil a moderátor by se měl naopak snažit o vytvoření podmínek pro přirozenou a nijak neřízenou interakci mezi účastníky. Dalšími podobami je polostrukturovaná a dále pak strukturovaná, která je opakem nestrukturované.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Účastníci'''&lt;br/&gt;Účastníci výzkumu by měli být takoví, aby měli k výzkumu co říci a aby se při vyslovování svých myšlenek před ostatními cítili bezpečně. Při sestavování skupiny by se mělo zaměřit na to, zda rozdíly v pohlaví, či v rasách, nebudou omezovat míru pocitu bezpečí v diskuzi, nebo ovlivňovat její jasnost a otevřenost.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Pro účely tohoto výzkumu se obvykle vybírají lidé, kteří se navzájem neznají.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Hledání vhodných osob se pak provádí na základě krátkého dotazníku, pomocí kterého se zjistí, jestli se v dané domácnosti nachází vhodný kandidát a má zájem o účast ve výzkumu. To se provádí například pomocí screeningových telefonních interview, prováděných buď náhodným vytáčením, nebo podle předem připraveného seznamu. Jejich počet je pak stanoven na základě velikosti požadavků na podrobnosti, potom zda je badatelovým přáním získat představu o reakci na předmět výzkumu od každého, zájmu účastníků na předmětu výzkumu, podle tématu atd. &lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Průběh sezení''' ==<br /> <br /> '''Základní pravidla'''&lt;br/&gt;• Hovoří vždy pouze jedna osoba&lt;br/&gt;• Nesmí probíhat žádné vedlejší rozhovory se sousedy&lt;br/&gt;• Všichni se budou účastnit&lt;br/&gt;• Nikdo nebude dominantní &lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Fáze zahájení'''&lt;br/&gt;Na úvod je dobré vyřešit rozsazení a seznámit účastníky s pravidly. Dále přichází na řadu představení moderátorů, studie jejich cílů apod. Nejlepší je krátký obecný úvod a co nejrychleji dát prostor pro zapojení účastníků. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Úvodní diskuze''' V této fázi by se mělo snažit o rozhýbání diskuze a uvolnění atmosféry, tak, aby se všichni zapojili a následně se propracovat až k hlavnímu tématu. Během této fáze je dobré účastníky motivovat a povzbuzovat. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Jádro diskuze'''&lt;br/&gt;Část sezení, v jejímž rámci se probírá téma stojící v centru zájmu výzkumu. Je velmi závislá na schopnostech moderátora. Mezi rizika hlavní části, kterým by se měl moderátor snažit předejít, patří především to, aby nevznikla „skupina ve skupině“, to znamená, aby se všichni účastnili více méně stejnou měrou. Moderátor pak udržuje konverzaci živou, dokud přináší relevantní informace, nebo dokud nedojde k vyčerpání časového limitu. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Fáze ukončení'''&lt;br/&gt;V závěrečné části sezení se již nerozvádí hlavní téma a nezačínají se další diskuze. Započaté diskuzní proudy se již jen nechávají doběhnout a nechává se účastníkům prostor pro vyjádření toho, co nestihli vyslovit v průběhu, ale tak, aby už nezačínali nové diskuze, pouze doplnili a také mohou vyjádřit hodnocení průběhu, moderátorů atd. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Závěr výzkumu'''&lt;br/&gt;Následující činnosti již nejsou od ostatních kvalitativních metod příliš rozdílná. Data, která jsou touto metodou nasbírána, jsou dále pak analyzována a je sepsána zpráva o výzkumu. Dat je velká spousta a je potřeba rozlišovat mezi tím, co bylo pro účastníky zajímavé, a tím, co považovali za důležité. Ve zprávě je dobré nejprve oddělit důležitější témata od těch méně důležitých a pak se soustředit na podrobné vykreslení těch důležitých. Psaní zprávy vyžaduje dodržení rovnováhy mezi přímými citacemi účastníků a sumarizací jejich diskuze.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? =<br /> <br /> = Poznámky =<br /> &lt;references/&gt;.<br /> <br /> = Zdroje =<br /> <br /> WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.<br /> <br /> MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: [http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13]<br /> <br /> GREENBERG, Bamett A. – GOLDSTUCKER, Jac L. – BELLENGER, Danny N. What Techniques are Used by Marketing Researchers in Business? [cit. 2012-10-11]. In Journal of Marketing, 1977, 62-68 s. [online]. Dostupné z: [http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15]<br /> <br /> MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 99 s. ISBN 8085834774.<br /> <br /> ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009 [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: &lt;[http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/ http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/]&gt;.<br /> <br /> BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, xv, 309 p. ISBN 15-557-0591-X.<br /> <br /> REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 9788024730066.</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Focus_Groups&diff=25297 2012-10-12T18:17:05Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>= Co je pro daný design výzkumu charakteristické?&lt;br/&gt; =<br /> <br /> Metoda focus groups je jednou z hlavních metod určených pro kvalitativní výzkum. Česky se tato metoda také někdy nazývá jako: „Ohnisková skupina“. A to z toho důvodu, že data jsou sbírána v moderované diskuzi, která se točí okolo jistého tématu tedy ohniska.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 9788024730066&lt;/ref&gt; Tato metoda využívá toho, že: ''„skupinová atmosféra může napomoci k uvolnění určitých stereotypů a postojových schémat“''.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Takto napomáhá odhalit jisté skryté a podpovrchové vazby, kterých bychom si u jiných typů výzkumů nevšimli a které mohou mít lidé společné. Hlavním cílem této metody je zjistit jak se lidé cítí a co si myslí ale také to proč se takto cítí a proč si toto myslí.&lt;ref&gt;BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, xv, 309 p. ISBN 15-557-0591-X&lt;/ref&gt; Jako první tuto metodu použily v roce 1941 v USA Paul Lazarfeld a Robert Merton, kteří zkoumali dopad médií na postoje lidí k účasti Spojených států ve druhé světové válce. V osmdesátých letech začínají focus groups využívat také informační vědci. A to pro výzkumy týkající se vyhledávání v online katalozích. Jednotlivá sezení nebývají příliš dlouhá, většinou se provádí v průběhu jedné a půl až tří hodin.&lt;br/&gt;<br /> <br /> == ''' Moderátor ''' == <br /> Osoba, která sezení moderuje je velmi důležitá, volba této osoby může ovlivnit výsledky celého výzkumu. Moderátor má za úkol starat se o to, aby se diskuse neubírala špatným směrem, neodbočovala od tématu a nezvrtla se v&amp;nbsp; nic neříkající tlachání. Moderátor by měl mít jisté zkušenosti s prováděním takovýchto výzkumů a dobré komunikační vlastnosti. Knihovny mají vlastně na výběr ze tří možností jak si vybrat moderátora:<br /> <br /> #První možností je, že si najmou profesionála, který se postará jak o moderování, tak o celou organizaci a zpracování výsledků výzkumu. (Takováto externí osoba musí být velmi dobře seznámena s tématem výzkumu).<br /> #Druhá možnost je že si některou z částí zajistí sami. (Např. si najmou moderátora jen na pomoc se zaznamenáváním dat a zpracováním výsledků).<br /> #V poslední možnosti si knihovna dělá všechno sama od moderování přes organizaci skupiny a záznam dat až po zpracování výsledků. (U této varianty hrozí nebezpečí chyby z nedostatku zkušeností, na druhou stranu nikdo jiný nezná téma výzkumu tak dobře jako&amp;nbsp; sami zaměstnanci.)&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> == ''' Účastníci ''' == <br /> Focus group se pořádají se skupinou 3-15 lidí. Při větším počtu účastníků by moderátor mohl mít problémy s korigováním probíhající diskuse. Navíc se většinou nejedná o výzkum kvantitativní nýbrž kvalitativní tudíž větší počet účastníků není zapotřebí. U účastníků skupiny se předpokládá znalost daného tématu (odzkoušeli jistý výrobek, shlédli konkrétní film nebo pravidelně navštěvují danou knihovnu). Skupiny mohou být přirozené (tedy naprosto náhodně vybrané) nebo umělé s účastníky vybranými podle kritérií.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =<br /> <br /> *pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností&lt;ref&gt;MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13&lt;/ref&gt;<br /> *pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku<br /> *užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek<br /> *užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda<br /> *nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;Metoda Focus Groups byla původně vytvořena pro výzkumy v oblasti marketingu. Účelem bylo především testování efektivity postupů, zkoumání názorů a požadavků zákazníka. Právě interakce s dalšími lidmi vede ke generování nových myšlenek a tvořivosti v řešení problémů. Podle studie Greenberga, Goldstuckera a Bellengera, ve které jim odpovědělo 262 firem, využívá metodu Focus Groups 47% dotázaných firem. Největší rozšíření (81%) bylo u firem prodávajících spotřební zboží, na druhém místě s 67% stály firmy zabývající se marketingem a poradenstvím.&lt;ref&gt;GREENBERG, Bamett A. – GOLDSTUCKER, Jac L. – BELLENGER, Danny N. What Techniques are Used by Marketing Researchers in Business? [cit. 2012-10-11]. In Journal of Marketing, 1977, 62-68 s. [online]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času byly Focus Group převzaty pro široké spektrum výzkumných záměrů v různých oborech. Využití našlo např. v medicíně, vzdělávání, léčení závislostí či ve sportovním managementu.<br /> <br /> Samotné výsledky focus groups slouží dostatečně některým studiím, mnohem lepší výsledky však dostaneme ve spojení s další výzkumnou metodou (hloubkové rozhovory, přímé pozorování aj.).<br /> <br /> = Jaké jsou výhody a nevýhody? =<br /> <br /> Metoda Focus Groups má ve srovnání například se zúčastněným pozorováním tu výhodu, že umožňuje pozorovat v omezeném časovém úseku velké množství interakcí, které se týkají předmětu výzkumu. Vše probíhá za přítomnosti badatele, který ohniskovou skupinu sestavuje a řídí. Naopak nevýhodou je, že takto je vytvořeno nepřirozené sociální prostředí.<br /> <br /> == ''' Výhody ''' ==<br /> Výhodou ohniskových skupin je, že informace a údaje získané touto metodou, jsou zacílený na zájmy badatele. Potřebné údaje tak lze získat snadno a rychle. Použití metody ohniskové skupiny je mnohem efektivnější v nashromáždění ekvivalentního množství údajů, než je tomu například v individuálních rozhovorech. Další výhodou jsou skupinové interakce, kde srovnávání zkušeností a názorů účastníků ohniskové skupiny může přinést důležitý a cenný vhled do dané problematiky.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Obecně tedy můžeme vyjmenovat největší výhody ohniskových skupin, kterými jsou bohatost dat, mnohostrannost a schopnost pracovat se zvláštními respondenty.&lt;ref name=&quot;Zveskova&quot;&gt;ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009, 24-25 s. [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: &lt;http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/&gt;. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == ''' Nevýhody ''' ==<br /> Nevýhodou se může stát i řízené vedení ohniskové skupiny badatelem. Ohnisková skupina je tak vedena zájmy badatele v nepřirozeném prostředí a může se stát, že samotný moderátor může ovlivňovat skupinové interakce. Může tak vystát obava z nepříznivého vlivu moderátorů ohniskové skupiny na kvalitu údajů. Stejně tak může i skupina sama ovlivnit údaje, které sama produkuje. V ohniskových skupinách se setkáváme i s takovou nevýhodou, že někteří účastníci skupiny mohou některé své názory tajit, zatímco v individuálním rozhovoru by neváhali se o ně podělit a další účastníci naopak vyjadřují extrémnější názory, zatímco v individuálním rozhovoru by takto nevystupovali. Z toho plyne, že přítomnost určitých typů účastníků ve skupině bude ovlivňovat i projevy a názory ostatních. Pokud se v ohniskových skupinách probírají kontroverzní témata, nebo spolu nemusí účastníci souhlasit, může být míra angažovanosti natolik vysoká, že moderátor může mít problémy diskusi držet pod kontrolou. Naopak se může stát, že míra angažovanosti při probíraném tématu bude natolik nízká, že badatel bude mít k dispozici jen velmi málo údajů.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Největšími nevýhodami ohniskových skupin jsou prostor pro zneužití např. v případě špatného moderátora, menší možnost generalizace a vyšší náklady.&lt;ref name=&quot;Zveskova&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Jak takový průzkum probíhá? =<br /> == '''Plánování''' ==<br /> <br /> &lt;br/&gt;Fáze plánování je u techniky focus groups velmi důležitá, neboť je to oblast, v které se nejvíce odlišuje od standardních kvalitativních metod. Fakt, že se jedná o skupinová interview, s sebou přináší mnoho potřeb plánování.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 99 s. ISBN 8085834774&lt;/ref&gt; Jde především o organizační zajištění, které je velmi důležité a v praxi často rozhodne o celkovém úspěchu výzkumu a určení skupiny účastníků. Dále pak včasné zajištění prostoru, který musí být pro takovou činnost přizpůsoben a také fixace vhodného termínu konání.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Prostory'''&lt;br/&gt;Místo konání musí vyhovovat velikosti skupiny. Musíme myslet na to, že při větším počtu účastníků bude potřeba vytvořit dostatečně velký kruh, který je jejich nejobvyklejším uspořádáním. Pokud místnost není již upravena speciálně pro provádění výzkumů, musí se vymyslet, kam se umístí zařízení pro audio a videozáznam, tak aby zachycovaly všechny účastníky v uspokojivé kvalitě. Prostory by také měly zabezpečovat základní pohodlí a klid na práci.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Řízení'''&lt;br/&gt;Jednou z věcí, která se musí naplánovat, je míra strukturovanosti a s tím související strategie vedení (moderování). V případě nestrukturované skupiny není dopředu vytvořena žádná závazná struktura, podle které by se průběh řídil a moderátor by se měl naopak snažit o vytvoření podmínek pro přirozenou a nijak neřízenou interakci mezi účastníky. Dalšími podobami je polostrukturovaná a dále pak strukturovaná, která je opakem nestrukturované.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Účastníci'''&lt;br/&gt;Účastníci výzkumu by měli být takoví, aby měli k výzkumu co říci a aby se při vyslovování svých myšlenek před ostatními cítili bezpečně. Při sestavování skupiny by se mělo zaměřit na to, zda rozdíly v pohlaví, či v rasách, nebudou omezovat míru pocitu bezpečí v diskuzi, nebo ovlivňovat její jasnost a otevřenost.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Pro účely tohoto výzkumu se obvykle vybírají lidé, kteří se navzájem neznají.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Hledání vhodných osob se pak provádí na základě krátkého dotazníku, pomocí kterého se zjistí, jestli se v dané domácnosti nachází vhodný kandidát a má zájem o účast ve výzkumu. To se provádí například pomocí screeningových telefonních interview, prováděných buď náhodným vytáčením, nebo podle předem připraveného seznamu. Jejich počet je pak stanoven na základě velikosti požadavků na podrobnosti, potom zda je badatelovým přáním získat představu o reakci na předmět výzkumu od každého, zájmu účastníků na předmětu výzkumu, podle tématu atd. &lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Průběh sezení''' ==<br /> <br /> '''Základní pravidla'''&lt;br/&gt;• Hovoří vždy pouze jedna osoba&lt;br/&gt;• Nesmí probíhat žádné vedlejší rozhovory se sousedy&lt;br/&gt;• Všichni se budou účastnit&lt;br/&gt;• Nikdo nebude dominantní &lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Fáze zahájení'''&lt;br/&gt;Na úvod je dobré vyřešit rozsazení a seznámit účastníky s pravidly. Dále přichází na řadu představení moderátorů, studie jejich cílů apod. Nejlepší je krátký obecný úvod a co nejrychleji dát prostor pro zapojení účastníků. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Úvodní diskuze''' V této fázi by se mělo snažit o rozhýbání diskuze a uvolnění atmosféry, tak, aby se všichni zapojili a následně se propracovat až k hlavnímu tématu. Během této fáze je dobré účastníky motivovat a povzbuzovat. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Jádro diskuze'''&lt;br/&gt;Část sezení, v jejímž rámci se probírá téma stojící v centru zájmu výzkumu. Je velmi závislá na schopnostech moderátora. Mezi rizika hlavní části, kterým by se měl moderátor snažit předejít, patří především to, aby nevznikla „skupina ve skupině“, to znamená, aby se všichni účastnili více méně stejnou měrou. Moderátor pak udržuje konverzaci živou, dokud přináší relevantní informace, nebo dokud nedojde k vyčerpání časového limitu. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Fáze ukončení'''&lt;br/&gt;V závěrečné části sezení se již nerozvádí hlavní téma a nezačínají se další diskuze. Započaté diskuzní proudy se již jen nechávají doběhnout a nechává se účastníkům prostor pro vyjádření toho, co nestihli vyslovit v průběhu, ale tak, aby už nezačínali nové diskuze, pouze doplnili a také mohou vyjádřit hodnocení průběhu, moderátorů atd. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Závěr výzkumu'''&lt;br/&gt;Následující činnosti již nejsou od ostatních kvalitativních metod příliš rozdílná. Data, která jsou touto metodou nasbírána, jsou dále pak analyzována a je sepsána zpráva o výzkumu. Dat je velká spousta a je potřeba rozlišovat mezi tím, co bylo pro účastníky zajímavé, a tím, co považovali za důležité. Ve zprávě je dobré nejprve oddělit důležitější témata od těch méně důležitých a pak se soustředit na podrobné vykreslení těch důležitých. Psaní zprávy vyžaduje dodržení rovnováhy mezi přímými citacemi účastníků a sumarizací jejich diskuze.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? =<br /> <br /> = Poznámky =<br /> &lt;references/&gt;.<br /> <br /> = Zdroje =<br /> <br /> WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.<br /> <br /> MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: [http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13]<br /> <br /> GREENBERG, Bamett A. – GOLDSTUCKER, Jac L. – BELLENGER, Danny N. What Techniques are Used by Marketing Researchers in Business? [cit. 2012-10-11]. In Journal of Marketing, 1977, 62-68 s. [online]. Dostupné z: [http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15]<br /> <br /> MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 99 s. ISBN 8085834774.<br /> <br /> ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009 [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: &lt;[http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/ http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/]&gt;.<br /> <br /> BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, xv, 309 p. ISBN 15-557-0591-X.<br /> <br /> REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 9788024730066.</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Focus_Groups&diff=25295 2012-10-12T18:10:37Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>= Co je pro daný design výzkumu charakteristické?&lt;br/&gt; =<br /> <br /> Metoda focus groups je jednou z hlavních metod určených pro kvalitativní výzkum. Česky se tato metoda také někdy nazývá jako: „Ohnisková skupina“. A to z toho důvodu, že data jsou sbírána v moderované diskuzi, která se točí okolo jistého tématu tedy ohniska.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 9788024730066&lt;/ref&gt; Tato metoda využívá toho, že: ''„skupinová atmosféra může napomoci k uvolnění určitých stereotypů a postojových schémat“''.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Takto napomáhá odhalit jisté skryté a podpovrchové vazby, kterých bychom si u jiných typů výzkumů nevšimli a které mohou mít lidé společné. Hlavním cílem této metody je zjistit jak se lidé cítí a co si myslí ale také to proč se takto cítí a proč si toto myslí.&lt;ref&gt;BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, xv, 309 p. ISBN 15-557-0591-X&lt;/ref&gt; Jako první tuto metodu použily v roce 1941 v USA Paul Lazarfeld a Robert Merton, kteří zkoumali dopad médií na postoje lidí k účasti Spojených států ve druhé světové válce. V osmdesátých letech začínají focus groups využívat také informační vědci. A to pro výzkumy týkající se vyhledávání v online katalozích. Jednotlivá sezení nebývají příliš dlouhá, většinou se provádí v průběhu jedné a půl až tří hodin.&lt;br/&gt;<br /> <br /> == ''' Moderátor ''' == <br /> Osoba, která sezení moderuje je velmi důležitá, volba této osoby může ovlivnit výsledky celého výzkumu. Moderátor má za úkol starat se o to, aby se diskuse neubírala špatným směrem, neodbočovala od tématu a nezvrtla se v&amp;nbsp; nic neříkající tlachání. Moderátor by měl mít jisté zkušenosti s prováděním takovýchto výzkumů a dobré komunikační vlastnosti. Knihovny mají vlastně na výběr ze tří možností jak si vybrat moderátora:<br /> <br /> #První možností je, že si najmou profesionála, který se postará jak o moderování, tak o celou organizaci a zpracování výsledků výzkumu. (Takováto externí osoba musí být velmi dobře seznámena s tématem výzkumu).<br /> #Druhá možnost je že si některou z částí zajistí sami. (Např. si najmou moderátora jen na pomoc se zaznamenáváním dat a zpracováním výsledků).<br /> #V poslední možnosti si knihovna dělá všechno sama od moderování přes organizaci skupiny a záznam dat až po zpracování výsledků. (U této varianty hrozí nebezpečí chyby z nedostatku zkušeností, na druhou stranu nikdo jiný nezná téma výzkumu tak dobře jako&amp;nbsp; sami zaměstnanci.)&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1&lt;/ref&gt;&lt;br/&gt;<br /> <br /> == ''' Účastníci ''' == <br /> Focus group se pořádají se skupinou 3-15 lidí. Při větším počtu účastníků by moderátor mohl mít problémy s korigováním probíhající diskuse. Navíc se většinou nejedná o výzkum kvantitativní nýbrž kvalitativní tudíž větší počet účastníků není zapotřebí. U účastníků skupiny se předpokládá znalost daného tématu (odzkoušeli jistý výrobek, shlédli konkrétní film nebo pravidelně navštěvují danou knihovnu). Skupiny mohou být přirozené (tedy naprosto náhodně vybrané) nebo umělé s účastníky vybranými podle kritérií.&lt;ref name=&quot;Reichel&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? =<br /> <br /> *pro studium komplexních témat zahrnujících mnoho úrovní pocitů a zkušeností&lt;ref&gt;MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13&lt;/ref&gt;<br /> *pro sběr dat, kde větší význam má přímá interakce účastníků než jednotlivé odpovědi na přímou otázku<br /> *užívá se pro tvorbu hypotéz, zkoumání názorů, postojů a hodnot, testování nových myšlenek a nápadů, diagnostikování a poznávání dotazníkových položek<br /> *užívá se v rámci triangulace metod, rozšíření a prohloubení porozumění výzkumným výsledkům a také jako samostatná metoda<br /> *nejčastěji se využívá pro marketingové výzkumy, kde slouží k získávání informací o názorech na nové produkty a služby&lt;ref name=&quot;Wildemuth&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> &lt;br/&gt;Metoda Focus Groups byla původně vytvořena pro výzkumy v oblasti marketingu. Účelem bylo především testování efektivity postupů, zkoumání názorů a požadavků zákazníka. Právě interakce s dalšími lidmi vede ke generování nových myšlenek a tvořivosti v řešení problémů. Podle studie Greenberga, Goldstuckera a Bellengera, ve které jim odpovědělo 262 firem, využívá metodu Focus Groups 47% dotázaných firem. Největší rozšíření (81%) bylo u firem prodávajících spotřební zboží, na druhém místě s 67% stály firmy zabývající se marketingem a poradenstvím.&lt;ref&gt;GREENBERG, Bamett A. – GOLDSTUCKER, Jac L. – BELLENGER, Danny N. What Techniques are Used by Marketing Researchers in Business? [cit. 2012-10-11]. In Journal of Marketing, 1977, 62-68 s. [online]. Dostupné z: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Postupem času byly Focus Group převzaty pro široké spektrum výzkumných záměrů v různých oborech. Využití našlo např. v medicíně, vzdělávání, léčení závislostí či ve sportovním managementu.<br /> <br /> Samotné výsledky focus groups slouží dostatečně některým studiím, mnohem lepší výsledky však dostaneme ve spojení s další výzkumnou metodou (hloubkové rozhovory, přímé pozorování aj.).<br /> <br /> = Jaké jsou výhody a nevýhody? =<br /> <br /> Metoda Focus Groups má ve srovnání například se zúčastněným pozorováním tu výhodu, že umožňuje pozorovat v omezeném časovém úseku velké množství interakcí, které se týkají předmětu výzkumu. Vše probíhá za přítomnosti badatele, který ohniskovou skupinu sestavuje a řídí. Naopak nevýhodou je, že takto je vytvořeno nepřirozené sociální prostředí.<br /> <br /> == ''' Výhody ''' ==<br /> Výhodou ohniskových skupin je, že informace a údaje získané touto metodou, jsou zacílený na zájmy badatele. Potřebné údaje tak lze získat snadno a rychle. Použití metody ohniskové skupiny je mnohem efektivnější v nashromáždění ekvivalentního množství údajů, než je tomu například v individuálních rozhovorech. Další výhodou jsou skupinové interakce, kde srovnávání zkušeností a názorů účastníků ohniskové skupiny může přinést důležitý a cenný vhled do dané problematiky.&lt;ref&gt;MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 21-30 s. ISBN 8085834774. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> Obecně tedy můžeme vyjmenovat největší výhody ohniskových skupin, kterými jsou bohatost dat, mnohostrannost a schopnost pracovat se zvláštními respondenty.&lt;ref&gt;ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009, 24-25 s. [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: &lt;http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/&gt;. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == ''' Nevýhody ''' ==<br /> Nevýhodou se může stát i řízené vedení ohniskové skupiny badatelem. Ohnisková skupina je tak vedena zájmy badatele v nepřirozeném prostředí a může se stát, že samotný moderátor může ovlivňovat skupinové interakce. Může tak vystát obava z nepříznivého vlivu moderátorů ohniskové skupiny na kvalitu údajů. Stejně tak může i skupina sama ovlivnit údaje, které sama produkuje. V ohniskových skupinách se setkáváme i s takovou nevýhodou, že někteří účastníci skupiny mohou některé své názory tajit, zatímco v individuálním rozhovoru by neváhali se o ně podělit a další účastníci naopak vyjadřují extrémnější názory, zatímco v individuálním rozhovoru by takto nevystupovali. Z toho plyne, že přítomnost určitých typů účastníků ve skupině bude ovlivňovat i projevy a názory ostatních. Pokud se v ohniskových skupinách probírají kontroverzní témata, nebo spolu nemusí účastníci souhlasit, může být míra angažovanosti natolik vysoká, že moderátor může mít problémy diskusi držet pod kontrolou. Naopak se může stát, že míra angažovanosti při probíraném tématu bude natolik nízká, že badatel bude mít k dispozici jen velmi málo údajů.&lt;ref&gt;MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 21-30 s. ISBN 8085834774. &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> Největšími nevýhodami ohniskových skupin jsou prostor pro zneužití např. v případě špatného moderátora, menší možnost generalizace a vyšší náklady.&lt;ref&gt;ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009, 24-25 s. [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: &lt;http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/&gt;. 3&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Jak takový průzkum probíhá? =<br /> == '''Plánování''' ==<br /> <br /> &lt;br/&gt;Fáze plánování je u techniky focus groups velmi důležitá, neboť je to oblast, v které se nejvíce odlišuje od standardních kvalitativních metod. Fakt, že se jedná o skupinová interview, s sebou přináší mnoho potřeb plánování.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 99 s. ISBN 8085834774&lt;/ref&gt; Jde především o organizační zajištění, které je velmi důležité a v praxi často rozhodne o celkovém úspěchu výzkumu a určení skupiny účastníků. Dále pak včasné zajištění prostoru, který musí být pro takovou činnost přizpůsoben a také fixace vhodného termínu konání.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Prostory'''&lt;br/&gt;Místo konání musí vyhovovat velikosti skupiny. Musíme myslet na to, že při větším počtu účastníků bude potřeba vytvořit dostatečně velký kruh, který je jejich nejobvyklejším uspořádáním. Pokud místnost není již upravena speciálně pro provádění výzkumů, musí se vymyslet, kam se umístí zařízení pro audio a videozáznam, tak aby zachycovaly všechny účastníky v uspokojivé kvalitě. Prostory by také měly zabezpečovat základní pohodlí a klid na práci.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Řízení'''&lt;br/&gt;Jednou z věcí, která se musí naplánovat, je míra strukturovanosti a s tím související strategie vedení (moderování). V případě nestrukturované skupiny není dopředu vytvořena žádná závazná struktura, podle které by se průběh řídil a moderátor by se měl naopak snažit o vytvoření podmínek pro přirozenou a nijak neřízenou interakci mezi účastníky. Dalšími podobami je polostrukturovaná a dále pak strukturovaná, která je opakem nestrukturované.&lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Účastníci'''&lt;br/&gt;Účastníci výzkumu by měli být takoví, aby měli k výzkumu co říci a aby se při vyslovování svých myšlenek před ostatními cítili bezpečně. Při sestavování skupiny by se mělo zaměřit na to, zda rozdíly v pohlaví, či v rasách, nebudou omezovat míru pocitu bezpečí v diskuzi, nebo ovlivňovat její jasnost a otevřenost.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Pro účely tohoto výzkumu se obvykle vybírají lidé, kteří se navzájem neznají.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Hledání vhodných osob se pak provádí na základě krátkého dotazníku, pomocí kterého se zjistí, jestli se v dané domácnosti nachází vhodný kandidát a má zájem o účast ve výzkumu. To se provádí například pomocí screeningových telefonních interview, prováděných buď náhodným vytáčením, nebo podle předem připraveného seznamu. Jejich počet je pak stanoven na základě velikosti požadavků na podrobnosti, potom zda je badatelovým přáním získat představu o reakci na předmět výzkumu od každého, zájmu účastníků na předmětu výzkumu, podle tématu atd. &lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> == '''Průběh sezení''' ==<br /> <br /> '''Základní pravidla'''&lt;br/&gt;• Hovoří vždy pouze jedna osoba&lt;br/&gt;• Nesmí probíhat žádné vedlejší rozhovory se sousedy&lt;br/&gt;• Všichni se budou účastnit&lt;br/&gt;• Nikdo nebude dominantní &lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Fáze zahájení'''&lt;br/&gt;Na úvod je dobré vyřešit rozsazení a seznámit účastníky s pravidly. Dále přichází na řadu představení moderátorů, studie jejich cílů apod. Nejlepší je krátký obecný úvod a co nejrychleji dát prostor pro zapojení účastníků. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Úvodní diskuze''' V této fázi by se mělo snažit o rozhýbání diskuze a uvolnění atmosféry, tak, aby se všichni zapojili a následně se propracovat až k hlavnímu tématu. Během této fáze je dobré účastníky motivovat a povzbuzovat. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Jádro diskuze'''&lt;br/&gt;Část sezení, v jejímž rámci se probírá téma stojící v centru zájmu výzkumu. Je velmi závislá na schopnostech moderátora. Mezi rizika hlavní části, kterým by se měl moderátor snažit předejít, patří především to, aby nevznikla „skupina ve skupině“, to znamená, aby se všichni účastnili více méně stejnou měrou. Moderátor pak udržuje konverzaci živou, dokud přináší relevantní informace, nebo dokud nedojde k vyčerpání časového limitu. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Fáze ukončení'''&lt;br/&gt;V závěrečné části sezení se již nerozvádí hlavní téma a nezačínají se další diskuze. Započaté diskuzní proudy se již jen nechávají doběhnout a nechává se účastníkům prostor pro vyjádření toho, co nestihli vyslovit v průběhu, ale tak, aby už nezačínali nové diskuze, pouze doplnili a také mohou vyjádřit hodnocení průběhu, moderátorů atd. &lt;ref name=&quot;Miovsky&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Závěr výzkumu'''&lt;br/&gt;Následující činnosti již nejsou od ostatních kvalitativních metod příliš rozdílná. Data, která jsou touto metodou nasbírána, jsou dále pak analyzována a je sepsána zpráva o výzkumu. Dat je velká spousta a je potřeba rozlišovat mezi tím, co bylo pro účastníky zajímavé, a tím, co považovali za důležité. Ve zprávě je dobré nejprve oddělit důležitější témata od těch méně důležitých a pak se soustředit na podrobné vykreslení těch důležitých. Psaní zprávy vyžaduje dodržení rovnováhy mezi přímými citacemi účastníků a sumarizací jejich diskuze.&lt;ref name=&quot;Morgan&quot;&gt;&lt;/ref&gt;<br /> <br /> = Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? =<br /> <br /> = Poznámky =<br /> &lt;references/&gt;.<br /> <br /> = Zdroje =<br /> <br /> WILDEMUTH, Barbara M.Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.ISBN 15-915-8503-1.<br /> <br /> MORGAN, D. L. Focus Groups. Annual Reviews Inc. Rev. Sociol. 1996. 129-152 s. Dostupné z: [http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=9102515d-e21f-4711-87ea-bab645e93988%40sessionmgr13]<br /> <br /> GREENBERG, Bamett A. – GOLDSTUCKER, Jac L. – BELLENGER, Danny N. What Techniques are Used by Marketing Researchers in Business? [cit. 2012-10-11]. In Journal of Marketing, 1977, 62-68 s. [online]. Dostupné z: [http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15 http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=6&amp;hid=21&amp;sid=d46f655d-3f49-45f6-a2aa-5f55d3d6d1c1%40sessionmgr15]<br /> <br /> MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 99 s. ISBN 8085834774.<br /> <br /> ZVÉŠKOVÁ, Lenka. Metodologické možnosti měření spokojenosti klientů ve veřejném sektoru [online]. 2009 [cit. 2012-10-08]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Svatava Nunvářová. Dostupné z: &lt;[http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/ http://is.muni.cz/th/137850/esf_m/]&gt;.<br /> <br /> BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, xv, 309 p. ISBN 15-557-0591-X.<br /> <br /> REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 9788024730066.</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Focus_Groups&diff=25182 2012-10-12T13:57:48Z

<p>374603: prubeh vyzkumu</p> <hr /> <div>== Průběh výzkumu ==<br /> === '''Plánování''' ===<br /> &lt;br&gt;Fáze plánování je u techniky focus groups velmi důležitá, neboť je to oblast, v které se nejvíce odlišuje od standardních kvalitativních metod. Fakt, že se jedná o skupinová interview, s sebou přináší mnoho potřeb plánování.(morgan 47) Jde především o organizační zajištění, které je velmi důležité a v praxi často rozhodne o celkovém úspěchu výzkumu a určení skupiny účastníků. Dále pak včasné zajištění prostoru, který musí být pro takovou činnost přizpůsoben a také fixace vhodného termínu konání.(miov181-2)<br /> <br /> '''Prostory'''<br /> &lt;br&gt;Místo konání musí vyhovovat velikosti skupiny. Musíme myslet na to, že při větším počtu účastníků bude potřeba vytvořit dostatečně velký kruh, který je jejich nejobvyklejším uspořádáním. Pokud místnost není již upravena speciálně pro provádění výzkumů, musí se vymyslet, kam se umístí zařízení pro audio a videozáznam, tak aby zachycovaly všechny účastníky v uspokojivé kvalitě. Prostory by také měly zabezpečovat základní pohodlí a klid na práci.(miovsky 182)<br /> <br /> '''Řízení'''<br /> &lt;br&gt;Jednou z věcí, která se musí naplánovat, je míra strukturovanosti a s tím související strategie vedení (moderování). V případě nestrukturované skupiny není dopředu vytvořena žádná závazná struktura, podle které by se průběh řídil a moderátor by se měl naopak snažit o vytvoření podmínek pro přirozenou a nijak neřízenou interakci mezi účastníky. Dalšími podobami je polostrukturovaná a dále pak strukturovaná, která je opakem nestrukturované.(miovsky 178-179)<br /> <br /> '''Účastníci'''<br /> &lt;br&gt;Účastníci výzkumu by měli být takoví, aby měli k výzkumu co říci a aby se při vyslovování svých myšlenek před ostatními cítili bezpečně. Při sestavování skupiny by se mělo zaměřit na to, zda rozdíly v pohlaví, či v rasách, nebudou omezovat míru pocitu bezpečí v diskuzi, nebo ovlivňovat její jasnost a otevřenost.(morgan 52) Pro účely tohoto výzkumu se obvykle vybírají lidé, kteří se navzájem neznají.(morgan 54) Hledání vhodných osob se pak provádí na základě krátkého dotazníku, pomocí kterého se zjistí, jestli se v dané domácnosti nachází vhodný kandidát a má zájem o účast ve výzkumu. To se provádí například pomocí screeningových telefonních interview, prováděných buď náhodným vytáčením, nebo podle předem připraveného seznamu. Jejich počet je pak stanoven na základě velikosti požadavků na podrobnosti, potom zda je badatelovým přáním získat představu o reakci na předmět výzkumu od každého, zájmu účastníků na předmětu výzkumu, podle tématu atd. (morgan 58)<br /> ==='''Průběh sezení'''===<br /> <br /> '''Základní pravidla'''<br /> &lt;br&gt;• Hovoří vždy pouze jedna osoba<br /> &lt;br&gt;• Nesmí probíhat žádné vedlejší rozhovory se sousedy<br /> &lt;br&gt;• Všichni se budou účastnit<br /> &lt;br&gt;• Nikdo nebude dominantní (morgan 66)<br /> <br /> '''Fáze zahájení'''<br /> &lt;br&gt;Na úvod je dobré vyřešit rozsazení a seznámit účastníky s pravidly. Dále přichází na řadu představení moderátorů, studie jejich cílů apod. Nejlepší je krátký obecný úvod a co nejrychleji dát prostor pro zapojení účastníků. (myovsky183-184)<br /> <br /> '''Úvodní diskuze'''<br /> V této fázi by se mělo snažit o rozhýbání diskuze a uvolnění atmosféry, tak, aby se všichni zapojili a následně se propracovat až k hlavnímu tématu. Během této fáze je dobré účastníky motivovat a povzbuzovat. (184)<br /> <br /> '''Jádro diskuze'''<br /> &lt;br&gt;Část sezení, v jejímž rámci se probírá téma stojící v centru zájmu výzkumu. Je velmi závislá na schopnostech moderátora. Mezi rizika hlavní části, kterým by se měl moderátor snažit předejít, patří především to, aby nevznikla „skupina ve skupině“, to znamená, aby se všichni účastnili více méně stejnou měrou. Moderátor pak udržuje konverzaci živou, dokud přináší relevantní informace, nebo dokud nedojde k vyčerpání časového limitu. (184)<br /> <br /> '''Fáze ukončení'''<br /> &lt;br&gt;V závěrečné části sezení se již nerozvádí hlavní téma a nezačínají se další diskuze. Započaté diskuzní proudy se již jen nechávají doběhnout a nechává se účastníkům prostor pro vyjádření toho, co nestihli vyslovit v průběhu, ale tak, aby už nezačínali nové diskuze, pouze doplnili a také mohou vyjádřit hodnocení průběhu, moderátorů atd. (185)<br /> <br /> '''Závěr výzkumu'''<br /> &lt;br&gt;Následující činnosti již nejsou od ostatních kvalitativních metod příliš rozdílná. Data, která jsou touto metodou nasbírána, jsou dále pak analyzována a je sepsána zpráva o výzkumu. Dat je velká spousta a je potřeba rozlišovat mezi tím, co bylo pro účastníky zajímavé, a tím, co považovali za důležité. Ve zprávě je dobré nejprve oddělit důležitější témata od těch méně důležitých a pak se soustředit na podrobné vykreslení těch důležitých. Psaní zprávy vyžaduje dodržení rovnováhy mezi přímými citacemi účastníků a sumarizací jejich diskuze.(morg 79-81)</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/ukol1&diff=24842 2012-10-10T19:43:20Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>'''''Zadání úkolu'''''<br /> <br /> Pravidla zapisování:<br /> <br /> #Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.<br /> #Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.<br /> #Kdo se zapíše dříve, má přednost.<br /> #Téma zpracujte přímo zde na WIKI.<br /> #Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.<br /> #Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)<br /> #Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.<br /> #Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:<br /> <br /> **Co je pro daný design výzkumu charakteristické?<br /> **Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?<br /> **Jaké jsou výhody a nevýhody?<br /> **Jak takový výzkum probíhá?<br /> **Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 3-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library &amp; Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)<br /> <br /> '''''Text má rozsah 6-10 normostran. Vítané jsou i případné ilustrační obrázky a videoukázky. Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''<br /> <br /> <br /> <br /> == Případové studie ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Anna Stránská<br /> <br /> Adriana Fujková<br /> <br /> Katarína Filičková<br /> <br /> Olina Senčáková<br /> <br /> Václav Kůs<br /> <br /> Petr Zapletal<br /> <br /> ----<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;'''''1. Základné charakteristiky prípadových štúdií'''''&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;Prípadová štúdia bola do výskumných metód knižnično-informačnej vedy začlenená v osemdesiatych rokoch 20. storočia. Slovník Merrian-Webster, dostupný online, definuje „case study“ ako „intenzívnu analýzu individuálnej jednotky (osoby alebo komunity) zdôrazňujúcu vývojové faktory vo vzťahu k prostrediu“.&lt;ref&gt;Merriam-Webster. Dostupné z:[http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study http://www.merriam-webster.com/dictionary/case%20study]&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif; font-size: medium;&quot;&gt;[online]. [cit. 2012-10-07].&lt;/ref&gt; (Vzťah k prostrediu v tomto prípade znamená, že štúdie sa vyvíjajú v čase a sú ovplyvnené udalosťami, ktoré nastanú.) Sociologický slovník pojednáva o PŠ ako o „detailnom preskúmaní jedného príkladu zo série javov, ktoré síce neposkytuje spoľahlivé informácie o celej sérii, ale informácie užitočné v predbežnej etape výskumu, tým, že poskytuje hypotézy, ktoré môžu byť testované systematicky a s väčším množstvom prípadov“. &lt;ref&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif; font-size: medium; line-height: 115%; color: black;&quot;&gt;ABERCROMBIE, Nicholas.&lt;span class=&quot;apple-converted-space&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;The Penguin dictionary of sociology&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif; font-size: medium;&quot;&gt;. 5th ed. London: Penguin, 2006, xi, 484 s. ISBN 01-410-1375-3. Dostupné z [http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf http://www.sbs.ox.ac.uk/centres/bt/directory/Documents/CaseStudy4%202HBQR11PRINT.pdf]&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif; font-size: medium;&quot;&gt;&lt;/ref&gt; Pre vzdelávacie účely sa PŠ definuje ako „popis konkrétnej situácie alebo udalosti“.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;Termín „case study“ môže byť použitý vo viacerých významoch:&lt;ref&gt;Dostupné z: [http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm http://www.edu.plymouth.ac.uk/resined/Case_study/casest.htm] [online]. [cit. 2012-10-07].&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;ako alternatíva k experimentálnym kvantitatívnym metódam&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;ako intenzívny výskum konkrétnej situácie, ktorá slúži na popis základného javu&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;ako typ etnografického výskumu&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;Napriek tomu, že zdroje uvádzajú rôzne definície, môžeme vyčleniť niekoľko základných charakteristík:&lt;ref&gt; WILDEMUTH, Barbara M.''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s.[http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Speci%C3%A1ln%C3%AD:Zdroje_knih/1591585031 ISBN 15-915-8503-1].&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;jav je skúmaný v prirodzenom prostredí&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;dáta sú zbierané viacerými formami&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;skúmaný je jeden alebo viacero subjektov&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;intenzívne je skúmaná komplexnosť celku&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;prípadové štúdie sú najvhodnejšie vo fáze hypotéz&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;nezahŕňajú žiadnu manipuláciu alebo kontrolu&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;výskumník by nemal vopred vymedziť premenné&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;PŠ je užitočná pri otázkach „ako?“ a „prečo?“&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;sústredí sa na súčasné udalosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;br/&gt;Konkrétne javy môžu byť skúmané mnohými spôsobmi, takže je možné zaradiť PŠ medzi kvalitatívne aj kvantitatívne metódy. Jednoznačne však patria medzi etnografické výskumy, pretože jednajú so skutočnými ľuďmi v skutočnom čase pri skutočných činnostiach.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;'''''2. Kedy je vhodné použiť prípadové štúdie?'''''&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;Pri výskume, ktorý sa snaží odpovedať na otázky „ako?“ a „prečo?“&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;Keď sa jav, ktorý skúmame deje v súčasnosti&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;Keď je potrebné jav skúmať v prirodzenom prostredí&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> *&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;Keď jav zahrňuje konkrétne vzťahy a faktory, ktoré môžu byť priamo pozorované&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-size:medium;&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: 'times new roman', times, serif;&quot;&gt;&lt;br/&gt;V skutočnosti sú prípadové štúdie skôr „ideálny typ výskumu“ ako výskum s jasnými pravidlami. Používajú sa hlavne na vymedzenie kľúčových výskumných otázok, ktoré môžu byť neskôr použité na dotazníkový prieskum alebo na výskum významných problémov, ktoré vyplynuli z predošlého dotazníkového šetrenia. Viesť výskum formou PŠ je vhodné hlavne v prípade, že chceme informovať o jednom prípade na vysvetlenie ostatných (generalizácia) a spojiť akademickú a praktickú sféru. &lt;references /&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt; &lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> == Longitidunální výzkum ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Martina Sehnalová<br /> <br /> Helena Novotná<br /> <br /> Lenka Cahlová<br /> <br /> Jana Slaná<br /> <br /> Jana Pacáková<br /> <br /> Martina Zoubková<br /> <br /> == Delphi metoda ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Kateřina Šťastná<br /> <br /> Eliška Pernesová<br /> <br /> Barbora Mohelníková<br /> <br /> Ivo Uřičář<br /> <br /> == Historický výzkum ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 16), <br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Analýza dokumentů a artefaktů ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)<br /> <br /> Zpracovávají: <br /> <br /> Tereza Fussová<br /> <br /> Dana Katrňáková<br /> <br /> Lada Ambrožová<br /> <br /> Jana Doupovcová<br /> <br /> Gabriela Tšponová<br /> <br /> Lukáš Kisler<br /> <br /> === Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===<br /> <br /> Analýza dokumentů a artefaktů, které jsou produktem lidské činnosti, je velmi významným zdrojem informací při provádění výzkumu. Opírá se o hmatatelné výsledky činnosti člověka. Pokud srovnáme analýzu například s dotazováním, které se zabývá reflexi vlastního prožívání a vnímaní, se analýza opírá o objektivní danosti v podobě produktů verbální i neverbální povahy. Dále například ve srovnání s pozorováním, které také zachycuje objektivně pozorovatelné jevy a skutečnosti, má analýza skutečností věcné povahy výhodu v tom, že není omezena na relativně krátký úsek vlastního pozorování. Může se jednat o výsledky činnosti, které pokrývají činnost člověka za celý život nebo výsledky činností velkých skupin populace za období přesahující jeden lidský život či dokonce výsledky činností několika po sobě jdoucích generací.<br /> <br /> Analýza výsledků lidské činnosti má vždy jeden společný znak. To čím se zabývá a co zkoumá, vzniklo nezávisle na výzkumném úkolu. Věci vždy vznikají z docela jiných důvodů než výzkumných a zanechávájí po sobě důkazy své existence v nejrůznější podobě. Účelem výzkumu produktů je tyto stopy shromáždit, utřídit a interpretovat.<br /> <br /> Dokumenty mohou být primární, tzn., že jsou to doklady, které byly primárně vytvořeny za nějakým účelem, např. úřední záznamy, soudní záznamy, korespondence, reportáže, údaje o tržbách apod. Sekundární dokumenty jsou ty, které vznikly při analýze primárních dat, nějakým způsobem interpretují primární dokumenty. Pro analýzu jsou vhodná primární data. Zpracování, interpretace, kterou prošly sekundární dokumenty se mohla negativně odrazit na jejich věrohodnosti.&lt;ref&gt;SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, s. 130.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '',,Analýzu chápeme jako postup zaměřený na odhalení a pochopení vnitřní struktury věcí, jevů ... celek může být pochopen jen na základě objasnění jeho částí.”''&lt;ref&gt;HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. s. 7.&lt;/ref&gt; Primárním důvodem proč zkoumat dokumenty a artefakty jakožto zdroje dat je to, že vůbec existují. Termín dokument je chápán velmi široce, a to nejen jako text, ale může to být i zvuk, fotografie, video a jakýkoli další materiál, který sebou nese nějaké informace. Aby byly tyto informace snadno nalezeny, musí být dokument určitým způsobem zpracován, tj. musí být o něm vytvořen záznam, který je pak schopen reprezentovat dokument v různých vyhledávacích systémech. Záznam o dokumentu se nazývá sekundární dokument obsahující souhrn vnějších, popř. i obsahových údajů o určitém dokumentu. Tvoří základní jednotku některého nástroje k vyhledávání literatury, ať už je to katalog (jmenný či věcný), bibliografie, rejstřík, kartotéka či jiný nosič záznamu. Zpracováním dokumentů rozumíme bibliografický (identifikační) popis dokumentu, indexování dokumentu, anotování, referování atd. Protože obsah dokumentu chápeme jako informace v něm obsaženy, pak analýza směřující k vytvoření informace o informacích se nazývá informační analýza, tedy '',,soubor operací sloužících transformaci dokumentu a jejich výsledkem je informace o obsahu dokumentu.”''&lt;ref&gt;Tamtéž&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Dokumenty dělíme podle tvůrce a jeho činnosti na:<br /> <br /> *'''Osobní dokumenty''' zahrnují vše, co bylo jakkoli pořízeno k soukromým účelům. Může se jednat o dopisy, zápisky, deníky, fotografie či videonahrávky.<br /> *'''Úřední dokumenty''' jsou údaje pořízené v podnicích nebo úřadech. Mohou to být například výroční zprávy, zápisy z různých akcí, vyhlášky, předpisy, dokumentace.<br /> *'''Archivní data''' jsou záznamy, které mohou mít podobu psaných dokumentů či podobu statistických informací.<br /> *'''Veřejné dokumenty''' tvoří noviny, časopisy, programy televizních a rozhlasových stanic.<br /> *'''Virtuální data''' jsou data nacházející se na internetu a sociálních sítích, patří sem například obsahy webových stránek, e-mailová pošta, obsahy internetových diskusí.<br /> *'''Předmětná data''' tvoří fyzické stopy důsledků lidské činnosti. Vypovídají o sociálních trendech, zvycích a typech chování v určité skupině lidí. Za předmětná data lze také považovat produkty hmotné kultury jako třeba knihy, umělecké předměty, budovy a jejich zařízení.<br /> <br /> === Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===<br /> <br /> Analýza dokumentů se využívá v kvalitativním i kvantitativním výzkumu.<br /> <br /> '''Kvalitativní přístup''' – pokud hledáme co a jak analyzovat a jaké fenomény pro nás budou relevantní.<br /> <br /> '''Kvantitativní přístup''' – pokud už víme, co budeme analyzovat a chceme o tématu dohledat co nejvíce informací, hodnotit je a dále s nimi pracovat.<br /> <br /> Dokumenty a artefakty zkoumáme proto, abychom získali co možná nejvíce informací o studovaném objektu, události, atd. Tyto dokumenty, jak již bylo řečeno, nemusí mít vždy psanou formu. Mohou mít fonetickou (audionahrávky, hudba), obrazovou (fotografie, obrazy), virtuální (informace, pošta, software) či trojrozměrnou (sochy, stavby) podobu. U fyzických artefaktů můžeme sledovat, jak byly studovány. Sledujeme buďto ubývání hmoty - např. stupeň opotřebovanosti knížek, zeslabení papíru opotřebováním, chybějící stránky z knih v knihovnách, vyšlapané cesty k hrobům na hřbitově, opotřebovaná podlahová krytina. Nebo naopak přibývání hmoty - např. obsah popelnic, zarůstání přístupových cest. Životní rytmy populace se dají odvodit i od spotřeby vody, která je významným indikátorem aktivity obyvatel měst. U digitálních informací to může být složitější, nelze přesně určit míru užívání. Lze ale například zjistit, pomocí různých počítačových nástrojů, jak často byl dokument prohlížen nebo kolikrát byla kniha stažena atd.<br /> <br /> Analýza dokumentů je založena na jejich porozumění. Při práci s dokumentem musí výzkumný pracovník zvážit hned několik základních otázek:<br /> <br /> *Kdo je autorem dokumentu?<br /> *Z jaké doby dokument pochází?<br /> *Co je obsahem dokumentu?<br /> *Co dokument představuje?<br /> *S jakými souvislostmi se pojí?<br /> *Jak je dokument úplný a věrohodný?<br /> *Jaké závěry lze udělat o faktech obsažených v dokumentu?<br /> <br /> Výzkumník musí znát sociální kontext, v jakém byl dokument vytvořen. Zda informace, které obsahují, jsou pravdivé a lze se o ně ve svých studiích opřít. Někdy je velmi obtížné rozeznat, za jakým účelem dokument vznikl a zda je popisovaná realita skutečně pravdivá.<br /> Dále je důležité, zda je dokument, který chce zkoumat v rámci své studie, dobře dostupný. Protože pokud je dokument známý, ale přistup k němu je omezen, nemůže jej výzkumník ve své práci použit. To stejné platí v případě, je-li dokument tajný nebo příliš důvěrný.<br /> <br /> === Jaké jsou výhody a nevýhody analýzy dokumentů? ===<br /> <br /> Zkoumání dokumentů má řadu '''výhod:'''<br /> *efektivní metoda sběru některých druhů dat<br /> *rozmanitost dokumentů umožňuje přístup k informacím, které by se jiným způsobem těžko získávaly<br /> *dokumenty obsahují retrospektivní údaje<br /> *chronologické události<br /> *údaje nejsou shromažďovány během rozhovorů nebo pozorování (nedochází ke zkreslení působením výzkumníka)<br /> *subjektivní názory a osobnost výzkumníka mohou mít vliv na výběr dokumentů, ale ne na informace, které obsahují (takzvaný nereaktivní způsob sběru dat)<br /> *analýza dokumentů má obzvlášť důležité využití v historickém výzkumu - umožňuje zkoumat i časově velmi vzdálené události (přesahující délku lidského života)<br /> *po stránce finanční je tato technika daleko šetrnější než jsou náklady na terénní práce (např. rozhovory), výpovědi bývají obvykle spontánní, rozhodně v tom smyslu, že nevznikaly jako bezprostřední reakce na prováděné zkoumání. Také platí, že řada dokumentů představuje vyjádření velice kvalitní, neboť jejich tvůrci jsou v mnoha případech profesionálové (fotografové, publicisté, atp.)<br /> <br /> '''Nevýhody:'''<br /> *informace mohou být zavádějící<br /> *špatně zformulovány<br /> *výzkumník nemůže proniknout hlouběji<br /> *dokumenty mohou obsahovat nepotřebné údaje<br /> *nedostupnost či nesrozumitelnost části dokumentů týkajících se zkoumané tématiky tvůrci nemusí být vždy vzdělaní lidé <br /> <br /> === Jak takový výzkum probíhá? ===<br /> <br /> '',,Proces zpracování dokumentu, zejména vytvoření záznamu o dokumentu, který je schopen reprezentovat dokument v různých vyhledávacích systémech a jeho zařazení do nich se nazývá analyticko-syntetickým zpracováním dokumentů.”''&lt;ref&gt;HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. s. 6.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Informační analýza se rozděluje na analýzu identifikační a analýzu obsahovou. V procesu analyticko-syntetickém zpracování dokumentů se tyto dvě analýzy oddělují. Identifikační analýza může probíhat samostatně a bez závislosti na ostatních procesech analyticko-syntetického zpracování. Obsahová analýza a na ní závisející procesy předpokládají provedení identifikační analýzy a s jejími produkty pracují, resp. je přebírají. Informační analýza je průzkum dokumentů za účelem výběru informací či informačních zdrojů vztahující se k informačnímu požadavku uživatele. Mluvíme o ní v šiřším i užším smyslu slova. Výsledkem této analýzy je množina slov přirozeného jazyka, v níž lze vymezit identifikační a obsahové údaje představující obraz dokumentu v dalších pracovních postupech.<br /> <br /> '''Identifikační analýza''' – Účelem je stanovit údaje, které dokument charakterizují po formální i věcné stránce. Slouží tedy pro identifikaci a jednoznačnému určení a označení dokumentu. Jednotkou analyticko-syntetického zpracování se v případě identifikační analýzy rozumí popisná jednotka, tj. dokument uzařený po obsahové i formální stránce. Při identifikační analýze provádíme rozbor především těch částí dokumentu, kde je obsaženo mnoho identifikačních údajů. Rozhodující tedy je titulní list, tiráž, ..Výsledkem identifikační analýzy dokumentu rozumíme strukturu jmenného záznamu. Analýza má za úkol odhalit všechny údaje, jež podle struktury jmenného záznamu patří do popisné části. Ve stručnosti se jedná o název, podnázev, údaje o původcích, označení vydání, nakladatelské údaje, údaje o rozsahu a knihopisná poznámka. Všechny tyto údaje, nalezené v dokumentu, tvoří, po své formální úpravě a uspořádání, identifikační záznam dokumentu, který je základním záznamem, provázejícím dokument i ve všech dalších etapách analyticko-syntetického zpracování.<br /> <br /> Postupy identifikační analýzy spočívají ve:<br /> *stanovení druhu dokumentu a určení jednotky pro zpracování,<br /> *v zevrubné prohlídce dokumentu,<br /> *stanovení základních a doplňkových pramenů popisu,<br /> *přesném zjištění údajů sloužících k identifikaci dokumentu,<br /> *popř. doplnění chybějících údajů z vnitřních pramenů popisu.<br /> <br /> Vedle zjištěných identifikačních údajů přináší identifikační analýza ještě další informace důležité pro následné procesy zpracování dokumentů:<br /> *určením jednotky zpracování ovlivňuje rozhodnutí o dalším způsobu, popř. hloubce zpracování dokumentu,<br /> *sémantika identifikačních údajů napomáhá procesu obsahové analýzy, popř. procesům věcného pořádání,<br /> *identifikační analýzou zjištěné informační vybavení dokumentu pomáhá zpřesnit obsahovou analýzu.<br /> <br /> Identifikační analýza, je – li správně provedena zvyšuje informační potence jakéhokoli informačního systému. <br /> <br /> '''Obsahová analýza''' – Cílem je v dokumentu odhalit soubor přirozeného jazyka, který formuluje obsah celého díla, či jeho části. A použít tento soubor k formulaci textu referátu, anotace, případně recenze, předmětových hesel. Při této analýze nelze ovšem přihlížet pouze k obsahu, ale i o hledisku v jakém se o daném tématu pojednává, k formě, v níž téma navenek působí. Na vědomí také musíme vzít, že jednotlivé druhy dokumentů se od sebe obsahově liší a proto analýza neprobíhá vždy stejně. Zaměřujeme se na informace typu – název a podnázev dokumentu. Informační hodnota názvu a podnázvu závisí na skutečnosti, jak se autorovi podařilo formulovat obsah svého díla. Pro zpřesnění obsahu využíváme některé identifikační údaje, ale ve většině případů se obsahová analýza provádí vlastním studiem a knihovnickou prohlídkou vnitřních částí dokumentu. Jde tedy o prozkoumání všech částí dokumentu – úvod, předmluva, doslov k dílu, obsah, prohlídka kapitol, rozbor rejstříku. Obsahová analýza neprobíhá pouze studováním vlastního dokumentu, jde i o studium pramenů a pomůcek mimo vlastní objekt zkoumání. Můžeme si tedy představit průzkum anotací v národních bibliografiích, referátů, či recenzí v jiných časopisech. V některých případech se s analýzou musí dojít tak daleko, že se konzultuje s autorem samotným.<br /> <br /> Všechny pracovní postupy používané při obsahové analýze vedou ke stanovení obsahu dokumentu jako celku a jeho jednotlivých částí umožňující formulovat téma souborem slov přirozeného jazyka. Téma dokumentu může být jednoduché nebo složené. Jednoduché téma se týká jedné věci, předmětu a jevu a lze jej vyjádřit poměrně stručnou anotací či referátem. Složené téma, jemuž se říká také komplex předmětů, se týká většinou celého komplexu předmětů, jevů a komplikovaných vztahů, vazeb a závislostí. Tyto komplexy předmětů, jevů a věcí musíme vyjádřit obsazenějším referátem, anotací nebo komplikovanou strukturou předmětového hesla. U obou témat musíme počítat s nutností vyjádřit i hledisko, z něhož se o tématu pojednává, a formu, v níž se téma navenek projevuje. Úkolem obecné metodiky obsahové analýzy je stanovení jednoho hlavního tématu dokumentu a vedlejších témat, aby mohla být v referátu či anotaci zaznamenána.<br /> <br /> Obsahová analýza dokumentu vede vždy k větší či menší redukci textu dokumentu, která reprezentuje dokument v dalších pracovních postupech.&lt;ref&gt;KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, s.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> [[Soubor:karasev.jpg|middle|border|600px|]]<br /> <br /> Užívání dokumentů jako zdrojů dat se může někdy zdát jako složitá metoda. A to proto, že dokumenty a fyzické objekty můžou mít tolik různých podob a významů. Proto každá studie obsahuje informace, obsažené v dokumentech, ze kterých byly získány určitou metodou, a zároveň obsahuje informace získané jinými metodami sběru dat. Tento způsob získávání dat se nazývá triangulací – tedy kombinaci užívání různých druhů dat či různých metod při studiu jednoho a téhož problému k dosažení co možná nejvíce platných závěrů.&lt;ref&gt;WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, s. 161.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> === Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===<br /> <br /> Možností využití analýzy dokumentů a artefaktů je poměrně mnoho. Jednou z těchto možností je například zkoumání prošlapané podlahy v knihovnách, muzeích nebo jiných institucích podobného typu, kdy můžeme tímto výzkumem určit, o které oblasti je v dané instituci největší zájem (tato metoda má však i svá rizika, a to taková, že nepočítá s možností častého využívání určitých tras, například nejkratší cesta k toaletám může vést kolem něčeho, co návštěvníky většinou nezajímá).<br /> <br /> Další možností výzkumu je naturalistický výzkumný design, při kterém je účastník pozorování přímo začleněn do aktivit organizace a má možnost nahlédnout a sbírat údaje nejen z veřejně přístupných dokumentů, ale může nahlédnout i do interních dokumentů organizace a má možnost mnohé z těchto dokumentů získat přímo od jejich tvůrců. Díky tomuto může výzkumník sesbírat všechny nebo téměř všechny relevantní dokumenty.<br /> <br /> Třetím příkladem je studie Maxwella&lt;ref&gt;MAXWELL, T. A. Constructing consensus: Homeland security as a symbol of government politics and administration. ''Government Information Quarterly'', 2005, 22(2), 152-169.&lt;/ref&gt; z roku 2005, která zkoumala vývoj termínu homeland security v čase a v rámci různých skupin. Ten byl poprvé použit v roce 2000 ve zprávě americké komise pro národní bezpečnost.<br /> Zkoumaným vzorkem byla množina 286 dokumentů zahrnujících tiskové zprávy, doporučení a časopisové články. Část těchto dokumentů pocházela od vládních agentur USA a byla identifikována pomocí Lexis-Nexis vyhledávače. Další část dokumentů byla získána z databáze Public Administration Review od akademických a neziskových organizací a zbytek pocházel od organizace GAO, která sleduje manipulaci se státními penězi v USA. Tato metoda získání relevantních dokumentů je odpovídající předmětu studie. Dokumenty, které byly vybrány nejen obsahovaly termín homeland security, ale pojednávaly o něm.<br /> Analýza dokumentů byla rozdělena do více fází. V první fázi byly vybrané termíny identifikovány analýzou textů pomocí softwaru. Výsledkem této fáze bylo nahrazení termínů jinými kódovými termíny, kterých bylo 73 (například oversight). V další fázi byly těmito kódovými termíny softwarově nahrazeny původní termíny v dokumentech. V tomto momentě došlo ke snížení počtu analyzovaných termínů (například termíny mutual aid, coordination a facilitation byly nahrazeny termínem cooperative relationships). Na závěr bylo porovnáváno odlišné chápání termínu homeland security v různých agenturách.<br /> <br /> Čtvrtou metodu publikoval Dube&lt;ref&gt;DUBE, L. Insights into the diffusion of HIV/AIDS information in higher education institutions in South Africa. ''International Information and Library Review'', 2005, 37(4), 315-327.&lt;/ref&gt; v roce 2005. Předmětem zkoumání bylo, jak vysokoškolské instituce v Jižní Africe informují jejich studenty o viru HIV. Bylo dotázáno 36 institucí, z toho 33 se průzkumu zúčastnilo. Z výzkumu nebylo jasné, zda na dotazník odpovídal jeden člověk za celou instituci nebo více osob.<br /> Dube nevyužíval dat pouze z dotazníků, ale sám navštěvoval kampusy a pozoroval reklamy, plakáty, brožurky a slogany, což je jedna z forem komunikace univerzit s jejich studenty. Vzorek artefaktů byl poměrně úplný a reprezentativní.<br /> Neodlišoval jasně mezi výsledky z těchto pozorování a výsledky na základě dotazníků. Studie je příkladem způsobu, jak mohou být artefakty přímo pozorovány, ale také zahrnuty mezi studii používající odlišné metody sběru dat (výzkum). Předností této studijní metody je (díky návštěvě a pozorování kampusu), že shromážděná data jsou spolehlivá.<br /> <br /> === Poznámky ===<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> === Použitá literatura ===<br /> HYHLÍKOVÁ, Věra. ''Informační analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomcikých informací, institut UVTEI, 1984. 80 s.<br /> <br /> KOVÁŘ, Blahoslav. ''Obsahová analýza dokumentu.'' Praha: Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1974, 44 s.<br /> <br /> REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů.'' Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6.<br /> <br /> SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPAROVÁ, E. ''Základy sociologického výzkumu.'' Praha: Management Press, 2001, 160 s. ISBN 80-726-1038-4.<br /> <br /> WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science.'' Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.<br /> <br /> == Analýzy logů (statistika webu) ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Jaromír Červený<br /> <br /> Monika Dobešová<br /> <br /> Matúš Hrušovský<br /> <br /> Matej Kucharovic<br /> <br /> Andrea Prokopová<br /> <br /> Marie Lemonová<br /> <br /> == Uživatelské testování ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 5)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> Kateřina Petrová<br /> <br /> Vojtěch Dvořák<br /> <br /> Barbora Pitašová<br /> <br /> Lenka Cvrkalová<br /> <br /> Martina Vaňková<br /> <br /> == Zúčastněné pozorování ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Michaela Kouřilová<br /> <br /> Martina Filová<br /> <br /> Marie Pučálková<br /> <br /> Michal Kaláb<br /> <br /> Anna Halfarová<br /> <br /> == Nezúčastněné pozorování ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Lukáš Strouhal<br /> <br /> Lukáš Závodný<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> Jan Hrabal<br /> <br /> Martin Brzobohatý<br /> <br /> Martin Štecher<br /> <br /> == Výzkumné deníky ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == [[Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované]] ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 4)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Kateřina Veselá<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> Karolína Krbcová<br /> <br /> Veronika Skuhrovcová<br /> <br /> Michala Mádlová<br /> <br /> == [[Focus Groups]] ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 4)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Martin Bartoš<br /> <br /> Klára Tesařová<br /> <br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Martina Volavková<br /> <br /> Michal Létal<br /> <br /> == Dotazníková šetření ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Jozef Tkáčik<br /> <br /> Martina Leitgebová<br /> <br /> Jana Kantorová<br /> <br /> Martina Musilová<br /> <br /> Jana Vebrová<br /> <br /> Michaela Trňáková<br /> <br /> == Obsahová analýza ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 3)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Ivo Macík<br /> <br /> Lucie Malúšková<br /> <br /> Pavla Minaříková<br /> <br /> Alena Paulusová<br /> <br /> Věra Žitková<br /> <br /> Petr Pospíchal<br /> <br /> == Bibliometrie ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Beck &amp; Manuel (2008, kap. 7)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Sovková Zdeňka<br /> <br /> Kabai Laura<br /> <br /> Chalupa Martin<br /> <br /> Horák Jakub<br /> <br /> == Vlastní návrh ==<br /> <br /> Pokud chcete zpracovat méně obvyklou metodu, napište mi na mail (sucha@phil.muni.cz)<br /> <br /> Zpracovávají:</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=KISK:Metodologie_pro_informa%C4%8Dn%C3%AD_studia_a_knihovnictv%C3%AD/ukol1&diff=24590 2012-09-27T07:26:21Z

<p>374603: /* Obsahová analýza */</p> <hr /> <div>'''''Zadání úkolu'''''<br /> <br /> Pravidla zapisování:<br /> <br /> #Jedno téma zpracovává vždy skupina 4-6 lidí.<br /> #Vyberte si téma které chcete zpracovávat a připište se pod něj.<br /> #Kdo se zapíše dříve, má přednost.<br /> #Téma zpracujte přímo zde na WIKI.<br /> #Používejte doporučenou literaturu, ale můžete si vyhledat i vlastní zdroje.<br /> #Uvádějte zdroje, citujte, parafrázujte, dodržujte citační etiku (!)<br /> #Zpracovaný text by měl na WIKI viset nejpozději 12. října 2012 o půlnoci.<br /> #Zpracované téma by mělo obsahovat především odpovědi na následující otázky:<br /> <br /> **Co je pro daný design výzkumu charakteristické?<br /> **Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?<br /> **Jaké jsou výhody a nevýhody?<br /> **Jak takový výzkum probíhá?<br /> **Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? (Vyberte 2-4 výzkumy na základě referencí z literatury nebo vyhledáním v odborných databázích (můžete využít např. Science Direct - časopis ''Library &amp; Information Science Research'') - u každého výzkumu popište stručně, jak byla metoda využita)<br /> <br /> '''''Připravte si krátkou prezentaci (cca 10 minut) na hodinu 13. října 2012. Na prezentaci by měla být přítomna nejméně polovina skupiny, která téma tvořila.'''''<br /> <br /> <br /> <br /> == Případové studie ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 7)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Anna Stránská<br /> <br /> Adriana Fujková<br /> <br /> == Longitidunální výzkum ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 9)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Delphi metoda ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 10)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Analýza dokumentů a artefaktů ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 17), Reichel (2009, kap. 5.3)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Tereza Fussová<br /> <br /> Dana Katrňáková<br /> <br /> Lada Ambrožová<br /> <br /> Jana Doupovcová<br /> <br /> Gabriela Tšponová<br /> <br /> Lukáš Kisler<br /> <br /> == Analýzy logů (statistika webu) ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 18)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Jaromír Červený<br /> <br /> Monika Dobešová<br /> <br /> Matej Kucharovic<br /> <br /> == Uživatelské testování ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 19), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 5)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Lucia Barthová<br /> <br /> == Zúčastněné pozorování ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 5), Reichel (2009, kap. 5.1)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Kouřilová<br /> <br /> Filová<br /> <br /> Pučálková<br /> <br /> Kaláb<br /> <br /> == Nezúčastněné pozorování ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 20), Powell (2004, kap. 5), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 5), Foret (2008, kap. 4.4), Reichel (2009, kap. 5.1)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Lukáš Strouhal<br /> <br /> Lukáš Závodný<br /> <br /> Veronika Skuhrovcová<br /> <br /> Michala Mádlová<br /> <br /> Roman Novotný<br /> <br /> == Výzkumné deníky ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 21)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Martina Vaňková<br /> <br /> == Kvalitativní rozhovory – polostrukturované a nestrukturované ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 23 a 24), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 4)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Kateřina Veselá<br /> <br /> Eva Mertová<br /> <br /> Karolína Krbcová<br /> <br /> == Focus Groups ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 25), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 4)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Martin Bartoš<br /> <br /> Klára Tesařová<br /> <br /> Vítězslav Rathouz<br /> <br /> Martina Volavková<br /> <br /> == Dotazníková šetření ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 26), Powell (2004, kap. 4, 5)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Jozef Tkáčik<br /> <br /> Martina Leitgebová<br /> <br /> Jana Kantorová<br /> <br /> Martina Musilová<br /> <br /> Jana Vebrová<br /> <br /> Michaela Trňáková<br /> <br /> == Obsahová analýza ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Wildemuth (2009, kap. 29), Beck &amp; Manuel (2008, kap. 6)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> == Bibliometrie ==<br /> <br /> Doporučená literatura: Beck &amp; Manuel (2008, kap. 7)<br /> <br /> Zpracovávají:<br /> <br /> Sovková Zdeňka<br /> <br /> Kabai Laura</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21748 2012-05-12T09:08:19Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni =14. října 1936 |misto_narozeni =Petersburg, Texas |datum_umrti =1. dubna 2007|misto_umrti =Lancaster|duvod_umrti =neznámá|pobyt =146 Marks Avenue, Lancaster|rodina =byl ženatý s Janet Hildreth, 3 děti |obcanstvi =Americké|skola =Ph.D. na The City University, London |pracoviste = Palmer School of Library &amp; Information Science<br /> College of Information and Computer Science<br /> Long Island University<br /> C.W. Post Campus|znamy_diky =Přínosům v oblasti OPAC, Human-computer interaction |oceneni =PHI BETA KAPPA; NDEA Fellow; BETA PHI MU }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (14. října 1936, Petersburg, Texas - 1. dubna 2007, Lancaster) byl americkým informačním vědcem, pedagogem a autorem mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy byla interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> Charles Hildreth se narodil 14. října roku 1936 v městě Petersburg státu Texas. V tomto městě vyrůstal a poté navtěvoval tamnější školu. Po střední škole nastoupil k námořnictvu a tam sloužil 22 let. Z aktivní služby odešel roku 1977. Poté pracoval pro Rework facility pro F14 v Northhighland, San Diego. Zpátky do Petersburgu se přestěhovali v roce 1992. Hildreth se stal členem First Baptist Church, Veterans of Foreign Wars USA a Naval Fleet Reserve.<br /> Hildreth zemřel 1. duba 2007 ve svém domě. Měl manželku Janet Hildreth, 3 děti - Katrena Pritchard, Keith Hildreth, Johnny Hildreth, 2 bratry - J.B. Hildreth a Tommy Hildreth a 1 sestru - Louise Miller. Dále měl 6 vnoučat a jedno pravnouče. Ve smrti ho předběhli 2 bratři - Howard Hildreth a Kenneth Hildreth a 2 sestry - Roxie Fox a Ruth Saffel.&lt;ref&gt;Charles R. Hildreth. Lubbock Online: Lubbock Avalanche-Journal [online]. 4. 4. 2007 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://lubbockonline.com/stories/040407/obi_040407056.shtml&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> '''Koníčky'''<br /> <br /> Koníčky Charlese Hildretha: tenis, jazzová hra na saxofon, detektivní knihy, paragliding a chození pro horách a lesech.&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> září 2002 - duben 2007 - Garant, Ph.D. studijní program Information Studies, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> září 1998 - duben 2007 - Docent, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> srpen 1994 - 1998 - Docent, School of Library and Information Studies, University of Oklahoma.<br /> <br /> leden - červen 1993 - Hostující přednášející, University of Washington Graduate School of Library and Information Science (4 kurzy).<br /> <br /> leden - květen 1989 - Hostující pomocný profesor,Graduate School of Library and Information Science. Univ. of Illinois at Urbana-Champaign (Information Storage and Retrieval).<br /> <br /> leden - květen 1984 - Hostující pomocný profesor, School of Library Science, Kent State University.<br /> <br /> listopad 1985 - duben 2007 -Zakladatel a hlavní vědecký kolzuntant, READ Ltd. (Research, Education, Analysis, &amp; Design).<br /> <br /> září 1980 - říjen 1985 - Online Computer Library Center (OCLC).<br /> <br /> říjen 1977 - září 1980 - The Chicago Public Library.<br /> <br /> 1974 - 1976 - Restaurační služby a management.<br /> <br /> 1967 - 1974 - Instruktor filozofie<br /> <br /> 1957 - 1961 - Námořnictvo USA&lt;ref&gt;Tamtéž.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Aktivity ==<br /> <br /> '''Členství'''<br /> <br /> Hildreth byl členem:<br /> <br /> *American Library Association (ALA)<br /> *Library and Information Technology Association (LITA)<br /> *Public Library Association (PLA)<br /> *American Society for Information Science (ASIS)<br /> *Special Interest Group/Human Computer Interaction (SIG/HCI)<br /> *Association of Library and Information Science Educators (ALISE)<br /> *International Society for Knowledge Organisation (ISKO)&lt;ref&gt;Tamtéž.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Co-citační analýza'''<br /> <br /> Charles Hildreth patřil v letech 1980-1995 podle Journal of the American Society for Information Science mezi top 100 autorů z oboru informační vědy.<br /> <br /> [[Soubor:GrafDA2.jpg|thumb|center|Autoři 1988-1995&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1972–1995. [online]. s. 19 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> [[Soubor:Graf1321234124.jpg|thumb|center|Autoři 1980-1987&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1980–1987. [online]. s. 21 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> Oblastí jeho působnosti na poli vědy byla interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> Hildreth začal výzkum na začátku 80 let, kdy výzkumy v oblasti OPAC začínaly být stále rozsáhlejší a byly financovány Council on Library Resources (CLR). Hildreth měl za úkol sumarizovat studia a naznačovat nové směry a také pracovat na nomenklatuře. Jeho činnosti byly směrovány k pokroku pomocí jeho zájmu a zaměření na uživatel-počítač interface. OCLC vybralo Hildretha, aby přinesl systém a jednotu do mnoha výzkumných zpráv. Jako projektový manažer zaplnil informační a jazykovou mezeru a výsledky publikoval v díle zvaném „Online Public Access Catalogs: The User Interface“. Mnohá studia byly zaměřeny na faktory v online systémech na vyhledávání informací, ale Hildrethovo úsilí směřovalo k zjištění, které systémové faktory v uživatelském prostředí mají schopnost ovlivnit úspěšnost vyhledávání koncového uživatele. V tu dobu se jeho studie stala základem pro vývojovou strategii designu, přibližně kolem roku 1982.&lt;ref&gt;LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. s. 96-97. ISBN 0-12-450060-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Hildreth zjistil, že dokumentační zprávy měli jen málo společného: neexistoval společný formát, provozní příručky a ani jednotná dokumentace, která by dovolovala porovnávat jednotlivé systémy mezi sebou. Také některé termíny měli rozdílné významy. Hildreth proto sepsal ke každému systému jeho příručku a na oplátku mu umožnili přístup k designerům a výzkumníkům, kteří o systémech shromažďovali data. Navzdory velkému množství literatury byla do této chvíle oblast uživatelského rozhraní málo probádanou oblastí.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 97.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hildreth se zaměřil na znepokojující fakt, že výzkumníci informačního vyhledávání a prodejci na jedné straně a OPAC (online veřejně přístupný katalog) výzkumníci na druhé straně operují z odlišných pozic, publikují v odlišných časopisech a jen výjimečně spolupracují. Dále poukázal na to, že se předmětový přístup stává dostupným.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 100.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> Hildreth byl členem: PHI BETA KAPPA, NDEA Fellow, BETA PHI MU.<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> *Intelligent Interfaces and Retrieval Methods for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems. Final Report of a Study Commissioned by the Library of Congress, Processing Services. Advances in Library Information Technology, Issue Number 2. Washington , DC : Library of Congress, Cataloging Distribution Service. 1989. 120pp.<br /> <br /> *The Online Catalogue: Developments and Directions. (Editor and Contributor) London : The Library Association Publishing, Ltd. 1989. 212pp.<br /> <br /> *Library Automation in North America : A Reassessment of the Impact of New Technologies on Networking. Munich : KG Saur. 1987. 196pp.<br /> <br /> *Online Public Access Catalogs: The User Interface. (OCLC Library, Information, and Computer Science Series). Dublin , OH : OCLC. 1982. 263pp. <br /> <br /> <br /> '''Články, zprávy a recenze'''<br /> <br /> *&quot;Recent Library Practitioner Research: A Methodological Analysis and Critique.&quot; Hildreth, C.R. &amp; Aytac, S. Sept. 2006. Winner, 2007 ALISE Bohdan Wynar Research Paper Award. (Paper submitted for publication, dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/practitioner-research.doc).<br /> <br /> *“Teaching Load and Doctoral Supervision: Recognition/Release Time Provisions Among ALA Accredited Programs Offering a Ph.D.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Journal of Education in Library and Information Science, 45(2). Summer 2004, 242-250.<br /> <br /> *&quot;Exploring and Describing - Enough! Let's Get Back to Explaining and Confirming.&quot; Keynote address, June 8, 2003, Connections 2003 Conference, June 6-8, 2003, Long Island University, C.W. Post Campus, Brookville, NY.<br /> <br /> *&quot;How Are They Going About It? A Comparison of Research Methods Used by LIS Academic and Practitioner Researchers.&quot; Peer-reviewed and juried paper presented on January 22, 2003 at annual meeting of the Association for Library and Information Science Education (ALISE), January 21-24, 2003, Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Measuring User Satisfaction With IR System Performance: Problems and Promise.” Presentation at 2nd Annual ASIST SIG USE Research Symposium, Saturday, November 16, 2002, 1:00-6:00 p.m., Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” Hildreth, Charles R., and Michael Koenig. Journal of Education in Library and Information Science, 43(2). Spring 2002, 126-133.<br /> <br /> *“The End of the Standalone 'Library School'.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Library Journal, 127(11). June 15, 2002, 40-42.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” (With Michael Koenig, juried paper) January 17, 2002, ALISE 2002 Conference. New Orleans, LA, January 14-18, 2002.<br /> <br /> *&quot;Accounting for users' inflated assessments of on-line catalogue search performance and usefulness: an experimental study&quot; Paper presented at the Information Seeking in Context Conference (ISIC-2000), 16-18 August 2000, Goteborg, Sweden. In: Information Research, 6(2), January 2001.<br /> <br /> *&quot;Are Web-based OPACs More Effective Retrieval Systems Than Their Conventional Predecessors? An Experimental Study.&quot; In: Dynamism and Stability in Knowledge Organization. Proceedings of the Sixth International ISKO Conference, 10-13 July 2000, Toronto, Canada. Eds: Clare Beghtol, Lynne C. Howarth, Nancy J. Williamson. Ergon Verlag, 2000: 237-246.<br /> <br /> *&quot;Enhancing Access to Information: Designing Catalogs for the 21st Century, by DA Tyckoson.” (Book review) Information Processing &amp; Management, 33(4), 1997: 573-575.<br /> <br /> *&quot;Methodologist's Toolchest for Windows&quot; (Software review) Library &amp; Information Science Research, 19(2), 1997: 206-208.<br /> <br /> *&quot;The Use and Understanding of Keyword Searching in a University Online Catalog.&quot; Information Technology and Libraries, 16(2), June 1997: 52-62.<br /> <br /> *&quot;Preserving What We Really Want to Access, the Message, Not the Medium: Challenges and Opportunities in the Digital Age.&quot; In: Electronic Documents and Information: From Preservation to Access. Proceedings of the 18th International Essen Symposium, 23 October - 26 October, 1995. Essen University Library, Essen, Germany. 1996: 78-95.<br /> <br /> *Online Catalog Design Models: Are We Moving in the Right Direction? Washington, D.C.: Commissioned by the Council on Library Resources. August, 1995, dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/clr-opac.html<br /> <br /> *&quot;The GUI OPAC: Approach with Caution.&quot; The Public Access Computer Systems Review, 6(5), 1995, dostupné z: http://info.lib.uh.edu/pr/v6/n5/hild6n5.html<br /> <br /> *&quot;Extending the Online Catalog: The Point of Diminishing Returns.&quot; Proceedings of the 1993 Annual Clinic on Data Processing Applications for Libraries. University of Illinois at Champaign-Urbana. 4-6 April 1993: 84-100.<br /> <br /> *&quot;Advancing Toward the E3OPAC: The Imperative and the Path.&quot; Think Tank on the Present and Future of the Online Catalog: Proceedings. Invited paper for the Roundtable Discussion Sponsored by the Reference and Adult Services Division of the American Library Association Catalog Use Committee, 11-12 January 1991. RASD Occasional Papers, Number 9. Chicago: Reference and Adult Services Division, American Library Association, 1991: 17-38.<br /> <br /> *&quot;End Users and Structured Searching of Online Catalogues: Recent Research Findings.&quot; In: Tools for Knowledge Organization and the Human Interface. Robert Fugman, editor. Proceedings of the 1st International ISKO-Conference, Darmstadt, 14-17 August 1990. International Society for Knowledge Organization, INDEKS VERLAG, Frankfurt/Main, 2, 1991: 9-24.<br /> <br /> *&quot;Online User Assistance for Information Retrieval Systems.&quot; In: &quot;Online User Assistance: A Symposium.&quot; Denise Kaplan, editor. Library Hi Tech, 29(1), 1990: 65-84.<br /> <br /> *&quot;Appropriate User Interfaces for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems.&quot; Bookmark. Albany, NY: Forest Press, 47(III), (Spring 1989), 1990: 186-193.<br /> <br /> *Nathalie Mitev and Charles R. Hildreth. &quot;Les Catalogues Interactifs en Grande-Bretagne et aux Etats-Unis.&quot; Bulletin Des Bibliotheques De France, 34(1), 1989 : 22-47.<br /> <br /> *&quot;Extending the Access and Reference Service Capabilities of the Online Public Access Catalog.&quot; Questions and Answers: Strategies for Using the Electronic Reference Collection. Proceedings of the Twenty-Fourth Annual Clinic on Library Applications of Data Processing, April 5-7, 1987. University of Illinois at Urbana-Champaign. Publications Office, Graduate School of Library and Information Science, 1989: 14-33.<br /> <br /> *&quot;Looking is Easy; Finding Presents the Difficulty. OPAC Update Report.&quot; In: Local Systems, Proceedings of the 12th Library Systems Seminar, European Library Automation Group (ELAG), Stockholm, 1-3 June 1988. Ed., Folke Sandgren. Stockholm, Sweden: Kungl. Biblioteket. 1988: 105-150.<br /> <br /> *&quot;Requirements and Opportunities for Tomorrow's Retrieval Systems, Including Online Catalogues.&quot; Proceedings of Information Online 88, the 3rd Australian Online Information Conference, 19-21 January 1988. Sydney, Australia. Information Science Section, Library Association of Australia. 1988.<br /> <br /> *&quot;Automated Library Networking in North America: New Realities, New Trends.&quot; International Library Cooperation. Proceedings of the 10th Annual Essen International Library Symposium, 19-22 October 1987. Essen, Federal Republic of Germany, Essen University Library, 1988: 222-241.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 2:The Response of Bibliographic Utilities to local integrated systems.&quot; The Electronic Library, 5(5), October 1987: 270-275.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 1: The Dreams; The Realities.&quot; The Electronic Library, 5(4), August 1987: 222-228.<br /> <br /> *Denise Kaplan and Charles R. Hildreth. &quot;Evaluating Automated Library Systems After Implementation.&quot; Automation Projects: the Evaluation Stage. Delmus E. Williams, editor. Proceedings of the ALA-LAMA/LITA 1987 PreConference, 26 June 1987, San Francisco. Chicago: ALA/LAMA, 1988: 1-53.<br /> <br /> *&quot;Online Library Catalogues as Information Retrieval Systems: What Can We Learn From Research?&quot; Going for Gold. Proceedings of the Silver Jubilee Conference of the City University's Department of Information Science, January 16, 1987, The City University, London. Penny A. Yates-Mercer, ed. London: Taylor Graham. 1988: 9-25.<br /> <br /> *&quot;Public Access to Electronic Information: Does One-Stop Shopping Make Sense?&quot; The Electronic Library: Moving to the Year 2000. Proceedings of the Conference Sponsored by the Ontario Ministry of Citizenship and Culture, 24 April 1987. Don Mills, (Toronto) Ontario.<br /> <br /> *&quot;Beyond Boolean: Designing the Next Generation of Online Catalogs.&quot; Library Trends, 35(4), Spring 1987: 647-667.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs: Evaluation, Selection, and Effect.&quot; Proceedings of the Conference on Integrated Online Library Systems, September 23-24, 1986, St. Louis, Missouri. David C. Genaway, ed. Canfield, Ohio: Genaway &amp; Associates, 1987: 43-57.<br /> <br /> *State of the Art of the Application of New Information Technologies in Libraries and Their Impact on Library Functions - North America. Final Report to the Commission on European Communities, DG XIII, Luxembourg. December 1986.<br /> <br /> *&quot;CD-ROM Public Access Library Catalogues: Uses, Advantages, Problems&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 151-178.<br /> <br /> *&quot;The U.S. National Standard Command Language for Online Interactive Information Retrieval: A Status Report.&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 73-84.<br /> <br /> *Beverly Janosky, Philip J. Smith, and Charles R. Hildreth. &quot;Online Library Catalog Systems: An Analysis of User Errors.&quot; International Journal of Man-Machine Studies, 25, 1986: 573-592..<br /> <br /> *&quot;Communicating with Online Catalogs and Other Retrieval Systems: the Need for a Standard Command Language.&quot; Library Hi Tech, 4(1), Spring 1986: 7-11.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogues: Research Activities and Findings in the U.S.&quot; The Future of Online Catalogs. Essen Symposium, Sept. 30-Oct. 3, 1985, Essen University. Essen, Federal Republic of Germany. Essen University Library, 1986: 1-55.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs.&quot; Annual Review of Information Science and Technology, 20. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, Inc., 1985: 233-285.<br /> <br /> *&quot;A Conversation with Charles Hildreth.&quot; Technicalities, Vol. 5, Nos. 1&amp;2, January and February, 1985.<br /> <br /> *&quot;The User Interface in Online Catalogs: The Telling Difference.&quot; Online Public Access to Library Files: A National Conference, September 1984, Centre for Catalogue Research, University of Bath, Bath, England. Janet Kinsella, editor. Oxford, UK: Elsevier International Bulletins, 1985: 111-132.<br /> <br /> *“Monitoring and Analyzing Online Catalog User Activity.” LS/2000 Communique, 4, Summer 1985: 3-6.<br /> <br /> *Pauline A. Cochrane, Brian Aveney, and Charles R. Hildreth. &quot;Modern Subject Access in the Online Age.&quot; American Libraries, July/August 1984: 527-529.<br /> <br /> *&quot;User Feedback in the Design Process.&quot; Online Catalog Design Issues, Council on Library Resources, July 1984.<br /> <br /> *“Online Catalogs and Public Libraries.” Southeastern Libraries, 34(2), Summer 1984: 42-45.<br /> <br /> *&quot;The New Information Society: Will It Be As Human?&quot; Journal of Educational Media &amp; Library Sciences, 21(3), Spring 1984: 221-237.<br /> <br /> *&quot;Pursuing the Ideal: Generations of Online Catalogs.&quot; Online Catalogs, Online Reference: Converging Trends, Proceedings of the 1983 ALA/LITA Preconference Institute, Los Angeles, CA, American Library Association, 1984: 31-56.<br /> <br /> *“Activity Searching on OCLC Public Terminals.” Research Libraries in OCLC: A Quarterly, 12, October 1983: 4-5.<br /> <br /> *&quot;To Boolean or not to Boolean?&quot; Information Technology and Libraries, September, 1983: 235-237.<br /> <br /> *“The concept and mechanics of browsing in an online library catalog.” In: National Online Meeting, Proceedings 1982, Compiled by Martha E. Williams and Thomas H. Hogan, Medford, New Jersey, Learned Information, Inc., 1982: 181-196.<br /> <br /> *&quot;Online Browsing Support Capabilities,&quot; in Information Interaction, Proceedings of the 45th ASIS Annual Meeting, 17-21 October 1982. Edited by A.E. Petrarca, C.I. Taylor and R.S. Kohn. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, for the American Society for Information Science, 19, 1982: 127-132.<br /> <br /> *Optimal Response Times in an Online Interactive Computing Environment: Considerations and Guidelines for System Design.(OCLC Development Division Technical Report: OCLC/DD/TR-81/3). Dublin, OH:OCLC. 1981. 40pp.<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> * http://myweb.cwpost.liu.edu/childret<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21747 2012-05-12T09:06:54Z

<p>374603: /* Aktivity */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni =14. října 1936 |misto_narozeni =Petersburg, Texas |datum_umrti =1. dubna 2007|misto_umrti =Lancaster|duvod_umrti =neznámá|pobyt =146 Marks Avenue, Lancaster|rodina =byl ženatý s Janet Hildreth, 3 děti |obcanstvi =Americké|skola =Ph.D. na The City University, London |pracoviste = Palmer School of Library &amp; Information Science<br /> College of Information and Computer Science<br /> Long Island University<br /> C.W. Post Campus|znamy_diky =Přínosům v oblasti OPAC, Human-computer interaction |oceneni =PHI BETA KAPPA; NDEA Fellow; BETA PHI MU }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (14. října 1936, Petersburg, Texas - 1. dubna 2007, Lancaster) byl americkým informačním vědcem, pedagogem a autorem mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy byla interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> Charles Hildreth se narodil 14. října roku 1936 v městě Petersburg státu Texas. V tomto městě vyrůstal a poté navtěvoval tamnější školu. Po střední škole nastoupil k námořnictvu a tam sloužil 22 let. Z aktivní služby odešel roku 1977. Poté pracoval pro Rework facility pro F14 v Northhighland, San Diego. Zpátky do Petersburgu se přestěhovali v roce 1992. Hildreth se stal členem First Baptist Church, Veterans of Foreign Wars USA a Naval Fleet Reserve.<br /> Hildreth zemřel 1. duba 2007 ve svém domě. Měl manželku Janet Hildreth, 3 děti - Katrena Pritchard, Keith Hildreth, Johnny Hildreth, 2 bratry - J.B. Hildreth a Tommy Hildreth a 1 sestru - Louise Miller. Dále měl 6 vnoučat a jedno pravnouče. Ve smrti ho předběhli 2 bratři - Howard Hildreth a Kenneth Hildreth a 2 sestry - Roxie Fox a Ruth Saffel.&lt;ref&gt;Charles R. Hildreth. Lubbock Online: Lubbock Avalanche-Journal [online]. 4. 4. 2007 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://lubbockonline.com/stories/040407/obi_040407056.shtml&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> '''Koníčky'''<br /> <br /> Koníčky Charlese Hildretha: tenis, jazzová hra na saxofon, detektivní knihy, paragliding a chození pro horách a lesech.&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> září 2002 - duben 2007 - Garant, Ph.D. studijní program Information Studies, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> září 1998 - duben 2007 - Docent, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> srpen 1994 - 1998 - Docent, School of Library and Information Studies, University of Oklahoma.<br /> <br /> leden - červen 1993 - Hostující přednášející, University of Washington Graduate School of Library and Information Science (4 kurzy).<br /> <br /> leden - květen 1989 - Hostující pomocný profesor,Graduate School of Library and Information Science. Univ. of Illinois at Urbana-Champaign (Information Storage and Retrieval).<br /> <br /> leden - květen 1984 - Hostující pomocný profesor, School of Library Science, Kent State University.<br /> <br /> listopad 1985 - duben 2007 -Zakladatel a hlavní vědecký kolzuntant, READ Ltd. (Research, Education, Analysis, &amp; Design).<br /> <br /> září 1980 - říjen 1985 - Online Computer Library Center (OCLC).<br /> <br /> říjen 1977 - září 1980 - The Chicago Public Library.<br /> <br /> 1974 - 1976 - Restaurační služby a management.<br /> <br /> 1967 - 1974 - Instruktor filozofie<br /> <br /> 1957 - 1961 - Námořnictvo USA&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Aktivity ==<br /> <br /> '''Členství'''<br /> <br /> Hildreth byl členem:<br /> <br /> *American Library Association (ALA)<br /> *Library and Information Technology Association (LITA)<br /> *Public Library Association (PLA)<br /> *American Society for Information Science (ASIS)<br /> *Special Interest Group/Human Computer Interaction (SIG/HCI)<br /> *Association of Library and Information Science Educators (ALISE)<br /> *International Society for Knowledge Organisation (ISKO)&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm&lt;/ref&gt;<br /> <br /> '''Co-citační analýza'''<br /> <br /> Charles Hildreth patřil v letech 1980-1995 podle Journal of the American Society for Information Science mezi top 100 autorů z oboru informační vědy.<br /> <br /> [[Soubor:GrafDA2.jpg|thumb|center|Autoři 1988-1995&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1972–1995. [online]. s. 19 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> [[Soubor:Graf1321234124.jpg|thumb|center|Autoři 1980-1987&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1980–1987. [online]. s. 21 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> Oblastí jeho působnosti na poli vědy byla interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> Hildreth začal výzkum na začátku 80 let, kdy výzkumy v oblasti OPAC začínaly být stále rozsáhlejší a byly financovány Council on Library Resources (CLR). Hildreth měl za úkol sumarizovat studia a naznačovat nové směry a také pracovat na nomenklatuře. Jeho činnosti byly směrovány k pokroku pomocí jeho zájmu a zaměření na uživatel-počítač interface. OCLC vybralo Hildretha, aby přinesl systém a jednotu do mnoha výzkumných zpráv. Jako projektový manažer zaplnil informační a jazykovou mezeru a výsledky publikoval v díle zvaném „Online Public Access Catalogs: The User Interface“. Mnohá studia byly zaměřeny na faktory v online systémech na vyhledávání informací, ale Hildrethovo úsilí směřovalo k zjištění, které systémové faktory v uživatelském prostředí mají schopnost ovlivnit úspěšnost vyhledávání koncového uživatele. V tu dobu se jeho studie stala základem pro vývojovou strategii designu, přibližně kolem roku 1982.&lt;ref&gt;LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. s. 96-97. ISBN 0-12-450060-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Hildreth zjistil, že dokumentační zprávy měli jen málo společného: neexistoval společný formát, provozní příručky a ani jednotná dokumentace, která by dovolovala porovnávat jednotlivé systémy mezi sebou. Také některé termíny měli rozdílné významy. Hildreth proto sepsal ke každému systému jeho příručku a na oplátku mu umožnili přístup k designerům a výzkumníkům, kteří o systémech shromažďovali data. Navzdory velkému množství literatury byla do této chvíle oblast uživatelského rozhraní málo probádanou oblastí.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 97.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hildreth se zaměřil na znepokojující fakt, že výzkumníci informačního vyhledávání a prodejci na jedné straně a OPAC (online veřejně přístupný katalog) výzkumníci na druhé straně operují z odlišných pozic, publikují v odlišných časopisech a jen výjimečně spolupracují. Dále poukázal na to, že se předmětový přístup stává dostupným.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 100.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> Hildreth byl členem: PHI BETA KAPPA, NDEA Fellow, BETA PHI MU.<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> *Intelligent Interfaces and Retrieval Methods for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems. Final Report of a Study Commissioned by the Library of Congress, Processing Services. Advances in Library Information Technology, Issue Number 2. Washington , DC : Library of Congress, Cataloging Distribution Service. 1989. 120pp.<br /> <br /> *The Online Catalogue: Developments and Directions. (Editor and Contributor) London : The Library Association Publishing, Ltd. 1989. 212pp.<br /> <br /> *Library Automation in North America : A Reassessment of the Impact of New Technologies on Networking. Munich : KG Saur. 1987. 196pp.<br /> <br /> *Online Public Access Catalogs: The User Interface. (OCLC Library, Information, and Computer Science Series). Dublin , OH : OCLC. 1982. 263pp. <br /> <br /> <br /> '''Články, zprávy a recenze'''<br /> <br /> *&quot;Recent Library Practitioner Research: A Methodological Analysis and Critique.&quot; Hildreth, C.R. &amp; Aytac, S. Sept. 2006. Winner, 2007 ALISE Bohdan Wynar Research Paper Award. (Paper submitted for publication, dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/practitioner-research.doc).<br /> <br /> *“Teaching Load and Doctoral Supervision: Recognition/Release Time Provisions Among ALA Accredited Programs Offering a Ph.D.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Journal of Education in Library and Information Science, 45(2). Summer 2004, 242-250.<br /> <br /> *&quot;Exploring and Describing - Enough! Let's Get Back to Explaining and Confirming.&quot; Keynote address, June 8, 2003, Connections 2003 Conference, June 6-8, 2003, Long Island University, C.W. Post Campus, Brookville, NY.<br /> <br /> *&quot;How Are They Going About It? A Comparison of Research Methods Used by LIS Academic and Practitioner Researchers.&quot; Peer-reviewed and juried paper presented on January 22, 2003 at annual meeting of the Association for Library and Information Science Education (ALISE), January 21-24, 2003, Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Measuring User Satisfaction With IR System Performance: Problems and Promise.” Presentation at 2nd Annual ASIST SIG USE Research Symposium, Saturday, November 16, 2002, 1:00-6:00 p.m., Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” Hildreth, Charles R., and Michael Koenig. Journal of Education in Library and Information Science, 43(2). Spring 2002, 126-133.<br /> <br /> *“The End of the Standalone 'Library School'.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Library Journal, 127(11). June 15, 2002, 40-42.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” (With Michael Koenig, juried paper) January 17, 2002, ALISE 2002 Conference. New Orleans, LA, January 14-18, 2002.<br /> <br /> *&quot;Accounting for users' inflated assessments of on-line catalogue search performance and usefulness: an experimental study&quot; Paper presented at the Information Seeking in Context Conference (ISIC-2000), 16-18 August 2000, Goteborg, Sweden. In: Information Research, 6(2), January 2001.<br /> <br /> *&quot;Are Web-based OPACs More Effective Retrieval Systems Than Their Conventional Predecessors? An Experimental Study.&quot; In: Dynamism and Stability in Knowledge Organization. Proceedings of the Sixth International ISKO Conference, 10-13 July 2000, Toronto, Canada. Eds: Clare Beghtol, Lynne C. Howarth, Nancy J. Williamson. Ergon Verlag, 2000: 237-246.<br /> <br /> *&quot;Enhancing Access to Information: Designing Catalogs for the 21st Century, by DA Tyckoson.” (Book review) Information Processing &amp; Management, 33(4), 1997: 573-575.<br /> <br /> *&quot;Methodologist's Toolchest for Windows&quot; (Software review) Library &amp; Information Science Research, 19(2), 1997: 206-208.<br /> <br /> *&quot;The Use and Understanding of Keyword Searching in a University Online Catalog.&quot; Information Technology and Libraries, 16(2), June 1997: 52-62.<br /> <br /> *&quot;Preserving What We Really Want to Access, the Message, Not the Medium: Challenges and Opportunities in the Digital Age.&quot; In: Electronic Documents and Information: From Preservation to Access. Proceedings of the 18th International Essen Symposium, 23 October - 26 October, 1995. Essen University Library, Essen, Germany. 1996: 78-95.<br /> <br /> *Online Catalog Design Models: Are We Moving in the Right Direction? Washington, D.C.: Commissioned by the Council on Library Resources. August, 1995, dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/clr-opac.html<br /> <br /> *&quot;The GUI OPAC: Approach with Caution.&quot; The Public Access Computer Systems Review, 6(5), 1995, dostupné z: http://info.lib.uh.edu/pr/v6/n5/hild6n5.html<br /> <br /> *&quot;Extending the Online Catalog: The Point of Diminishing Returns.&quot; Proceedings of the 1993 Annual Clinic on Data Processing Applications for Libraries. University of Illinois at Champaign-Urbana. 4-6 April 1993: 84-100.<br /> <br /> *&quot;Advancing Toward the E3OPAC: The Imperative and the Path.&quot; Think Tank on the Present and Future of the Online Catalog: Proceedings. Invited paper for the Roundtable Discussion Sponsored by the Reference and Adult Services Division of the American Library Association Catalog Use Committee, 11-12 January 1991. RASD Occasional Papers, Number 9. Chicago: Reference and Adult Services Division, American Library Association, 1991: 17-38.<br /> <br /> *&quot;End Users and Structured Searching of Online Catalogues: Recent Research Findings.&quot; In: Tools for Knowledge Organization and the Human Interface. Robert Fugman, editor. Proceedings of the 1st International ISKO-Conference, Darmstadt, 14-17 August 1990. International Society for Knowledge Organization, INDEKS VERLAG, Frankfurt/Main, 2, 1991: 9-24.<br /> <br /> *&quot;Online User Assistance for Information Retrieval Systems.&quot; In: &quot;Online User Assistance: A Symposium.&quot; Denise Kaplan, editor. Library Hi Tech, 29(1), 1990: 65-84.<br /> <br /> *&quot;Appropriate User Interfaces for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems.&quot; Bookmark. Albany, NY: Forest Press, 47(III), (Spring 1989), 1990: 186-193.<br /> <br /> *Nathalie Mitev and Charles R. Hildreth. &quot;Les Catalogues Interactifs en Grande-Bretagne et aux Etats-Unis.&quot; Bulletin Des Bibliotheques De France, 34(1), 1989 : 22-47.<br /> <br /> *&quot;Extending the Access and Reference Service Capabilities of the Online Public Access Catalog.&quot; Questions and Answers: Strategies for Using the Electronic Reference Collection. Proceedings of the Twenty-Fourth Annual Clinic on Library Applications of Data Processing, April 5-7, 1987. University of Illinois at Urbana-Champaign. Publications Office, Graduate School of Library and Information Science, 1989: 14-33.<br /> <br /> *&quot;Looking is Easy; Finding Presents the Difficulty. OPAC Update Report.&quot; In: Local Systems, Proceedings of the 12th Library Systems Seminar, European Library Automation Group (ELAG), Stockholm, 1-3 June 1988. Ed., Folke Sandgren. Stockholm, Sweden: Kungl. Biblioteket. 1988: 105-150.<br /> <br /> *&quot;Requirements and Opportunities for Tomorrow's Retrieval Systems, Including Online Catalogues.&quot; Proceedings of Information Online 88, the 3rd Australian Online Information Conference, 19-21 January 1988. Sydney, Australia. Information Science Section, Library Association of Australia. 1988.<br /> <br /> *&quot;Automated Library Networking in North America: New Realities, New Trends.&quot; International Library Cooperation. Proceedings of the 10th Annual Essen International Library Symposium, 19-22 October 1987. Essen, Federal Republic of Germany, Essen University Library, 1988: 222-241.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 2:The Response of Bibliographic Utilities to local integrated systems.&quot; The Electronic Library, 5(5), October 1987: 270-275.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 1: The Dreams; The Realities.&quot; The Electronic Library, 5(4), August 1987: 222-228.<br /> <br /> *Denise Kaplan and Charles R. Hildreth. &quot;Evaluating Automated Library Systems After Implementation.&quot; Automation Projects: the Evaluation Stage. Delmus E. Williams, editor. Proceedings of the ALA-LAMA/LITA 1987 PreConference, 26 June 1987, San Francisco. Chicago: ALA/LAMA, 1988: 1-53.<br /> <br /> *&quot;Online Library Catalogues as Information Retrieval Systems: What Can We Learn From Research?&quot; Going for Gold. Proceedings of the Silver Jubilee Conference of the City University's Department of Information Science, January 16, 1987, The City University, London. Penny A. Yates-Mercer, ed. London: Taylor Graham. 1988: 9-25.<br /> <br /> *&quot;Public Access to Electronic Information: Does One-Stop Shopping Make Sense?&quot; The Electronic Library: Moving to the Year 2000. Proceedings of the Conference Sponsored by the Ontario Ministry of Citizenship and Culture, 24 April 1987. Don Mills, (Toronto) Ontario.<br /> <br /> *&quot;Beyond Boolean: Designing the Next Generation of Online Catalogs.&quot; Library Trends, 35(4), Spring 1987: 647-667.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs: Evaluation, Selection, and Effect.&quot; Proceedings of the Conference on Integrated Online Library Systems, September 23-24, 1986, St. Louis, Missouri. David C. Genaway, ed. Canfield, Ohio: Genaway &amp; Associates, 1987: 43-57.<br /> <br /> *State of the Art of the Application of New Information Technologies in Libraries and Their Impact on Library Functions - North America. Final Report to the Commission on European Communities, DG XIII, Luxembourg. December 1986.<br /> <br /> *&quot;CD-ROM Public Access Library Catalogues: Uses, Advantages, Problems&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 151-178.<br /> <br /> *&quot;The U.S. National Standard Command Language for Online Interactive Information Retrieval: A Status Report.&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 73-84.<br /> <br /> *Beverly Janosky, Philip J. Smith, and Charles R. Hildreth. &quot;Online Library Catalog Systems: An Analysis of User Errors.&quot; International Journal of Man-Machine Studies, 25, 1986: 573-592..<br /> <br /> *&quot;Communicating with Online Catalogs and Other Retrieval Systems: the Need for a Standard Command Language.&quot; Library Hi Tech, 4(1), Spring 1986: 7-11.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogues: Research Activities and Findings in the U.S.&quot; The Future of Online Catalogs. Essen Symposium, Sept. 30-Oct. 3, 1985, Essen University. Essen, Federal Republic of Germany. Essen University Library, 1986: 1-55.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs.&quot; Annual Review of Information Science and Technology, 20. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, Inc., 1985: 233-285.<br /> <br /> *&quot;A Conversation with Charles Hildreth.&quot; Technicalities, Vol. 5, Nos. 1&amp;2, January and February, 1985.<br /> <br /> *&quot;The User Interface in Online Catalogs: The Telling Difference.&quot; Online Public Access to Library Files: A National Conference, September 1984, Centre for Catalogue Research, University of Bath, Bath, England. Janet Kinsella, editor. Oxford, UK: Elsevier International Bulletins, 1985: 111-132.<br /> <br /> *“Monitoring and Analyzing Online Catalog User Activity.” LS/2000 Communique, 4, Summer 1985: 3-6.<br /> <br /> *Pauline A. Cochrane, Brian Aveney, and Charles R. Hildreth. &quot;Modern Subject Access in the Online Age.&quot; American Libraries, July/August 1984: 527-529.<br /> <br /> *&quot;User Feedback in the Design Process.&quot; Online Catalog Design Issues, Council on Library Resources, July 1984.<br /> <br /> *“Online Catalogs and Public Libraries.” Southeastern Libraries, 34(2), Summer 1984: 42-45.<br /> <br /> *&quot;The New Information Society: Will It Be As Human?&quot; Journal of Educational Media &amp; Library Sciences, 21(3), Spring 1984: 221-237.<br /> <br /> *&quot;Pursuing the Ideal: Generations of Online Catalogs.&quot; Online Catalogs, Online Reference: Converging Trends, Proceedings of the 1983 ALA/LITA Preconference Institute, Los Angeles, CA, American Library Association, 1984: 31-56.<br /> <br /> *“Activity Searching on OCLC Public Terminals.” Research Libraries in OCLC: A Quarterly, 12, October 1983: 4-5.<br /> <br /> *&quot;To Boolean or not to Boolean?&quot; Information Technology and Libraries, September, 1983: 235-237.<br /> <br /> *“The concept and mechanics of browsing in an online library catalog.” In: National Online Meeting, Proceedings 1982, Compiled by Martha E. Williams and Thomas H. Hogan, Medford, New Jersey, Learned Information, Inc., 1982: 181-196.<br /> <br /> *&quot;Online Browsing Support Capabilities,&quot; in Information Interaction, Proceedings of the 45th ASIS Annual Meeting, 17-21 October 1982. Edited by A.E. Petrarca, C.I. Taylor and R.S. Kohn. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, for the American Society for Information Science, 19, 1982: 127-132.<br /> <br /> *Optimal Response Times in an Online Interactive Computing Environment: Considerations and Guidelines for System Design.(OCLC Development Division Technical Report: OCLC/DD/TR-81/3). Dublin, OH:OCLC. 1981. 40pp.<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> * http://myweb.cwpost.liu.edu/childret<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21745 2012-05-12T08:47:29Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni =14. října 1936 |misto_narozeni =Petersburg, Texas |datum_umrti =1. dubna 2007|misto_umrti =Lancaster|duvod_umrti =neznámá|pobyt =146 Marks Avenue, Lancaster|rodina =byl ženatý s Janet Hildreth, 3 děti |obcanstvi =Americké|skola =Ph.D. na The City University, London |pracoviste = Palmer School of Library &amp; Information Science<br /> College of Information and Computer Science<br /> Long Island University<br /> C.W. Post Campus|znamy_diky =Přínosům v oblasti OPAC, Human-computer interaction |oceneni =PHI BETA KAPPA; NDEA Fellow; BETA PHI MU }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (14. října 1936, Petersburg, Texas - 1. dubna 2007, Lancaster) byl americkým informačním vědcem, pedagogem a autorem mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy byla interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> Charles Hildreth se narodil 14. října roku 1936 v městě Petersburg státu Texas. V tomto městě vyrůstal a poté navtěvoval tamnější školu. Po střední škole nastoupil k námořnictvu a tam sloužil 22 let. Z aktivní služby odešel roku 1977. Poté pracoval pro Rework facility pro F14 v Northhighland, San Diego. Zpátky do Petersburgu se přestěhovali v roce 1992. Hildreth se stal členem First Baptist Church, Veterans of Foreign Wars USA a Naval Fleet Reserve.<br /> Hildreth zemřel 1. duba 2007 ve svém domě. Měl manželku Janet Hildreth, 3 děti - Katrena Pritchard, Keith Hildreth, Johnny Hildreth, 2 bratry - J.B. Hildreth a Tommy Hildreth a 1 sestru - Louise Miller. Dále měl 6 vnoučat a jedno pravnouče. Ve smrti ho předběhli 2 bratři - Howard Hildreth a Kenneth Hildreth a 2 sestry - Roxie Fox a Ruth Saffel.&lt;ref&gt;Charles R. Hildreth. Lubbock Online: Lubbock Avalanche-Journal [online]. 4. 4. 2007 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://lubbockonline.com/stories/040407/obi_040407056.shtml&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> '''Koníčky'''<br /> <br /> Koníčky Charlese Hildretha: tenis, jazzová hra na saxofon, detektivní knihy, paragliding a chození pro horách a lesech.&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> září 2002 - duben 2007 - Garant, Ph.D. studijní program Information Studies, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> září 1998 - duben 2007 - Docent, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> srpen 1994 - 1998 - Docent, School of Library and Information Studies, University of Oklahoma.<br /> <br /> leden - červen 1993 - Hostující přednášející, University of Washington Graduate School of Library and Information Science (4 kurzy).<br /> <br /> leden - květen 1989 - Hostující pomocný profesor,Graduate School of Library and Information Science. Univ. of Illinois at Urbana-Champaign (Information Storage and Retrieval).<br /> <br /> leden - květen 1984 - Hostující pomocný profesor, School of Library Science, Kent State University.<br /> <br /> listopad 1985 - duben 2007 -Zakladatel a hlavní vědecký kolzuntant, READ Ltd. (Research, Education, Analysis, &amp; Design).<br /> <br /> září 1980 - říjen 1985 - Online Computer Library Center (OCLC).<br /> <br /> říjen 1977 - září 1980 - The Chicago Public Library.<br /> <br /> 1974 - 1976 - Restaurační služby a management.<br /> <br /> 1967 - 1974 - Instruktor filozofie<br /> <br /> 1957 - 1961 - Námořnictvo USA&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Aktivity ==<br /> <br /> '''Co-citační analýza'''<br /> <br /> Charles Hildreth patřil v letech 1980-1995 podle Journal of the American Society for Information Science mezi top 100 autorů z oboru informační vědy.<br /> <br /> [[Soubor:GrafDA2.jpg|thumb|center|Autoři 1988-1995&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1972–1995. [online]. s. 19 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> [[Soubor:Graf1321234124.jpg|thumb|center|Autoři 1980-1987&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1980–1987. [online]. s. 21 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> Oblastí jeho působnosti na poli vědy byla interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> Hildreth začal výzkum na začátku 80 let, kdy výzkumy v oblasti OPAC začínaly být stále rozsáhlejší a byly financovány Council on Library Resources (CLR). Hildreth měl za úkol sumarizovat studia a naznačovat nové směry a také pracovat na nomenklatuře. Jeho činnosti byly směrovány k pokroku pomocí jeho zájmu a zaměření na uživatel-počítač interface. OCLC vybralo Hildretha, aby přinesl systém a jednotu do mnoha výzkumných zpráv. Jako projektový manažer zaplnil informační a jazykovou mezeru a výsledky publikoval v díle zvaném „Online Public Access Catalogs: The User Interface“. Mnohá studia byly zaměřeny na faktory v online systémech na vyhledávání informací, ale Hildrethovo úsilí směřovalo k zjištění, které systémové faktory v uživatelském prostředí mají schopnost ovlivnit úspěšnost vyhledávání koncového uživatele. V tu dobu se jeho studie stala základem pro vývojovou strategii designu, přibližně kolem roku 1982.&lt;ref&gt;LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. s. 96-97. ISBN 0-12-450060-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Hildreth zjistil, že dokumentační zprávy měli jen málo společného: neexistoval společný formát, provozní příručky a ani jednotná dokumentace, která by dovolovala porovnávat jednotlivé systémy mezi sebou. Také některé termíny měli rozdílné významy. Hildreth proto sepsal ke každému systému jeho příručku a na oplátku mu umožnili přístup k designerům a výzkumníkům, kteří o systémech shromažďovali data. Navzdory velkému množství literatury byla do této chvíle oblast uživatelského rozhraní málo probádanou oblastí.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 97.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hildreth se zaměřil na znepokojující fakt, že výzkumníci informačního vyhledávání a prodejci na jedné straně a OPAC (online veřejně přístupný katalog) výzkumníci na druhé straně operují z odlišných pozic, publikují v odlišných časopisech a jen výjimečně spolupracují. Dále poukázal na to, že se předmětový přístup stává dostupným.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 100.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> Hildreth byl členem: PHI BETA KAPPA, NDEA Fellow, BETA PHI MU.<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> *Intelligent Interfaces and Retrieval Methods for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems. Final Report of a Study Commissioned by the Library of Congress, Processing Services. Advances in Library Information Technology, Issue Number 2. Washington , DC : Library of Congress, Cataloging Distribution Service. 1989. 120pp.<br /> <br /> *The Online Catalogue: Developments and Directions. (Editor and Contributor) London : The Library Association Publishing, Ltd. 1989. 212pp.<br /> <br /> *Library Automation in North America : A Reassessment of the Impact of New Technologies on Networking. Munich : KG Saur. 1987. 196pp.<br /> <br /> *Online Public Access Catalogs: The User Interface. (OCLC Library, Information, and Computer Science Series). Dublin , OH : OCLC. 1982. 263pp. <br /> <br /> <br /> '''Články, zprávy a recenze'''<br /> <br /> *&quot;Recent Library Practitioner Research: A Methodological Analysis and Critique.&quot; Hildreth, C.R. &amp; Aytac, S. Sept. 2006. Winner, 2007 ALISE Bohdan Wynar Research Paper Award. (Paper submitted for publication, dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/practitioner-research.doc).<br /> <br /> *“Teaching Load and Doctoral Supervision: Recognition/Release Time Provisions Among ALA Accredited Programs Offering a Ph.D.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Journal of Education in Library and Information Science, 45(2). Summer 2004, 242-250.<br /> <br /> *&quot;Exploring and Describing - Enough! Let's Get Back to Explaining and Confirming.&quot; Keynote address, June 8, 2003, Connections 2003 Conference, June 6-8, 2003, Long Island University, C.W. Post Campus, Brookville, NY.<br /> <br /> *&quot;How Are They Going About It? A Comparison of Research Methods Used by LIS Academic and Practitioner Researchers.&quot; Peer-reviewed and juried paper presented on January 22, 2003 at annual meeting of the Association for Library and Information Science Education (ALISE), January 21-24, 2003, Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Measuring User Satisfaction With IR System Performance: Problems and Promise.” Presentation at 2nd Annual ASIST SIG USE Research Symposium, Saturday, November 16, 2002, 1:00-6:00 p.m., Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” Hildreth, Charles R., and Michael Koenig. Journal of Education in Library and Information Science, 43(2). Spring 2002, 126-133.<br /> <br /> *“The End of the Standalone 'Library School'.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Library Journal, 127(11). June 15, 2002, 40-42.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” (With Michael Koenig, juried paper) January 17, 2002, ALISE 2002 Conference. New Orleans, LA, January 14-18, 2002.<br /> <br /> *&quot;Accounting for users' inflated assessments of on-line catalogue search performance and usefulness: an experimental study&quot; Paper presented at the Information Seeking in Context Conference (ISIC-2000), 16-18 August 2000, Goteborg, Sweden. In: Information Research, 6(2), January 2001.<br /> <br /> *&quot;Are Web-based OPACs More Effective Retrieval Systems Than Their Conventional Predecessors? An Experimental Study.&quot; In: Dynamism and Stability in Knowledge Organization. Proceedings of the Sixth International ISKO Conference, 10-13 July 2000, Toronto, Canada. Eds: Clare Beghtol, Lynne C. Howarth, Nancy J. Williamson. Ergon Verlag, 2000: 237-246.<br /> <br /> *&quot;Enhancing Access to Information: Designing Catalogs for the 21st Century, by DA Tyckoson.” (Book review) Information Processing &amp; Management, 33(4), 1997: 573-575.<br /> <br /> *&quot;Methodologist's Toolchest for Windows&quot; (Software review) Library &amp; Information Science Research, 19(2), 1997: 206-208.<br /> <br /> *&quot;The Use and Understanding of Keyword Searching in a University Online Catalog.&quot; Information Technology and Libraries, 16(2), June 1997: 52-62.<br /> <br /> *&quot;Preserving What We Really Want to Access, the Message, Not the Medium: Challenges and Opportunities in the Digital Age.&quot; In: Electronic Documents and Information: From Preservation to Access. Proceedings of the 18th International Essen Symposium, 23 October - 26 October, 1995. Essen University Library, Essen, Germany. 1996: 78-95.<br /> <br /> *Online Catalog Design Models: Are We Moving in the Right Direction? Washington, D.C.: Commissioned by the Council on Library Resources. August, 1995, dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/clr-opac.html<br /> <br /> *&quot;The GUI OPAC: Approach with Caution.&quot; The Public Access Computer Systems Review, 6(5), 1995, dostupné z: http://info.lib.uh.edu/pr/v6/n5/hild6n5.html<br /> <br /> *&quot;Extending the Online Catalog: The Point of Diminishing Returns.&quot; Proceedings of the 1993 Annual Clinic on Data Processing Applications for Libraries. University of Illinois at Champaign-Urbana. 4-6 April 1993: 84-100.<br /> <br /> *&quot;Advancing Toward the E3OPAC: The Imperative and the Path.&quot; Think Tank on the Present and Future of the Online Catalog: Proceedings. Invited paper for the Roundtable Discussion Sponsored by the Reference and Adult Services Division of the American Library Association Catalog Use Committee, 11-12 January 1991. RASD Occasional Papers, Number 9. Chicago: Reference and Adult Services Division, American Library Association, 1991: 17-38.<br /> <br /> *&quot;End Users and Structured Searching of Online Catalogues: Recent Research Findings.&quot; In: Tools for Knowledge Organization and the Human Interface. Robert Fugman, editor. Proceedings of the 1st International ISKO-Conference, Darmstadt, 14-17 August 1990. International Society for Knowledge Organization, INDEKS VERLAG, Frankfurt/Main, 2, 1991: 9-24.<br /> <br /> *&quot;Online User Assistance for Information Retrieval Systems.&quot; In: &quot;Online User Assistance: A Symposium.&quot; Denise Kaplan, editor. Library Hi Tech, 29(1), 1990: 65-84.<br /> <br /> *&quot;Appropriate User Interfaces for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems.&quot; Bookmark. Albany, NY: Forest Press, 47(III), (Spring 1989), 1990: 186-193.<br /> <br /> *Nathalie Mitev and Charles R. Hildreth. &quot;Les Catalogues Interactifs en Grande-Bretagne et aux Etats-Unis.&quot; Bulletin Des Bibliotheques De France, 34(1), 1989 : 22-47.<br /> <br /> *&quot;Extending the Access and Reference Service Capabilities of the Online Public Access Catalog.&quot; Questions and Answers: Strategies for Using the Electronic Reference Collection. Proceedings of the Twenty-Fourth Annual Clinic on Library Applications of Data Processing, April 5-7, 1987. University of Illinois at Urbana-Champaign. Publications Office, Graduate School of Library and Information Science, 1989: 14-33.<br /> <br /> *&quot;Looking is Easy; Finding Presents the Difficulty. OPAC Update Report.&quot; In: Local Systems, Proceedings of the 12th Library Systems Seminar, European Library Automation Group (ELAG), Stockholm, 1-3 June 1988. Ed., Folke Sandgren. Stockholm, Sweden: Kungl. Biblioteket. 1988: 105-150.<br /> <br /> *&quot;Requirements and Opportunities for Tomorrow's Retrieval Systems, Including Online Catalogues.&quot; Proceedings of Information Online 88, the 3rd Australian Online Information Conference, 19-21 January 1988. Sydney, Australia. Information Science Section, Library Association of Australia. 1988.<br /> <br /> *&quot;Automated Library Networking in North America: New Realities, New Trends.&quot; International Library Cooperation. Proceedings of the 10th Annual Essen International Library Symposium, 19-22 October 1987. Essen, Federal Republic of Germany, Essen University Library, 1988: 222-241.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 2:The Response of Bibliographic Utilities to local integrated systems.&quot; The Electronic Library, 5(5), October 1987: 270-275.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 1: The Dreams; The Realities.&quot; The Electronic Library, 5(4), August 1987: 222-228.<br /> <br /> *Denise Kaplan and Charles R. Hildreth. &quot;Evaluating Automated Library Systems After Implementation.&quot; Automation Projects: the Evaluation Stage. Delmus E. Williams, editor. Proceedings of the ALA-LAMA/LITA 1987 PreConference, 26 June 1987, San Francisco. Chicago: ALA/LAMA, 1988: 1-53.<br /> <br /> *&quot;Online Library Catalogues as Information Retrieval Systems: What Can We Learn From Research?&quot; Going for Gold. Proceedings of the Silver Jubilee Conference of the City University's Department of Information Science, January 16, 1987, The City University, London. Penny A. Yates-Mercer, ed. London: Taylor Graham. 1988: 9-25.<br /> <br /> *&quot;Public Access to Electronic Information: Does One-Stop Shopping Make Sense?&quot; The Electronic Library: Moving to the Year 2000. Proceedings of the Conference Sponsored by the Ontario Ministry of Citizenship and Culture, 24 April 1987. Don Mills, (Toronto) Ontario.<br /> <br /> *&quot;Beyond Boolean: Designing the Next Generation of Online Catalogs.&quot; Library Trends, 35(4), Spring 1987: 647-667.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs: Evaluation, Selection, and Effect.&quot; Proceedings of the Conference on Integrated Online Library Systems, September 23-24, 1986, St. Louis, Missouri. David C. Genaway, ed. Canfield, Ohio: Genaway &amp; Associates, 1987: 43-57.<br /> <br /> *State of the Art of the Application of New Information Technologies in Libraries and Their Impact on Library Functions - North America. Final Report to the Commission on European Communities, DG XIII, Luxembourg. December 1986.<br /> <br /> *&quot;CD-ROM Public Access Library Catalogues: Uses, Advantages, Problems&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 151-178.<br /> <br /> *&quot;The U.S. National Standard Command Language for Online Interactive Information Retrieval: A Status Report.&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 73-84.<br /> <br /> *Beverly Janosky, Philip J. Smith, and Charles R. Hildreth. &quot;Online Library Catalog Systems: An Analysis of User Errors.&quot; International Journal of Man-Machine Studies, 25, 1986: 573-592..<br /> <br /> *&quot;Communicating with Online Catalogs and Other Retrieval Systems: the Need for a Standard Command Language.&quot; Library Hi Tech, 4(1), Spring 1986: 7-11.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogues: Research Activities and Findings in the U.S.&quot; The Future of Online Catalogs. Essen Symposium, Sept. 30-Oct. 3, 1985, Essen University. Essen, Federal Republic of Germany. Essen University Library, 1986: 1-55.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs.&quot; Annual Review of Information Science and Technology, 20. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, Inc., 1985: 233-285.<br /> <br /> *&quot;A Conversation with Charles Hildreth.&quot; Technicalities, Vol. 5, Nos. 1&amp;2, January and February, 1985.<br /> <br /> *&quot;The User Interface in Online Catalogs: The Telling Difference.&quot; Online Public Access to Library Files: A National Conference, September 1984, Centre for Catalogue Research, University of Bath, Bath, England. Janet Kinsella, editor. Oxford, UK: Elsevier International Bulletins, 1985: 111-132.<br /> <br /> *“Monitoring and Analyzing Online Catalog User Activity.” LS/2000 Communique, 4, Summer 1985: 3-6.<br /> <br /> *Pauline A. Cochrane, Brian Aveney, and Charles R. Hildreth. &quot;Modern Subject Access in the Online Age.&quot; American Libraries, July/August 1984: 527-529.<br /> <br /> *&quot;User Feedback in the Design Process.&quot; Online Catalog Design Issues, Council on Library Resources, July 1984.<br /> <br /> *“Online Catalogs and Public Libraries.” Southeastern Libraries, 34(2), Summer 1984: 42-45.<br /> <br /> *&quot;The New Information Society: Will It Be As Human?&quot; Journal of Educational Media &amp; Library Sciences, 21(3), Spring 1984: 221-237.<br /> <br /> *&quot;Pursuing the Ideal: Generations of Online Catalogs.&quot; Online Catalogs, Online Reference: Converging Trends, Proceedings of the 1983 ALA/LITA Preconference Institute, Los Angeles, CA, American Library Association, 1984: 31-56.<br /> <br /> *“Activity Searching on OCLC Public Terminals.” Research Libraries in OCLC: A Quarterly, 12, October 1983: 4-5.<br /> <br /> *&quot;To Boolean or not to Boolean?&quot; Information Technology and Libraries, September, 1983: 235-237.<br /> <br /> *“The concept and mechanics of browsing in an online library catalog.” In: National Online Meeting, Proceedings 1982, Compiled by Martha E. Williams and Thomas H. Hogan, Medford, New Jersey, Learned Information, Inc., 1982: 181-196.<br /> <br /> *&quot;Online Browsing Support Capabilities,&quot; in Information Interaction, Proceedings of the 45th ASIS Annual Meeting, 17-21 October 1982. Edited by A.E. Petrarca, C.I. Taylor and R.S. Kohn. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, for the American Society for Information Science, 19, 1982: 127-132.<br /> <br /> *Optimal Response Times in an Online Interactive Computing Environment: Considerations and Guidelines for System Design.(OCLC Development Division Technical Report: OCLC/DD/TR-81/3). Dublin, OH:OCLC. 1981. 40pp.<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> * http://myweb.cwpost.liu.edu/childret<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21744 2012-05-12T08:47:01Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni =14. října 1936 |misto_narozeni =Petersburg, Texas |datum_umrti =1. dubna 2007|misto_umrti =Lancaster|duvod_umrti =neznámý|pobyt =146 Marks Avenue, Lancaster|rodina =byl ženatý s Janet Hildreth, 3 děti |obcanstvi =Americké|skola =Ph.D. na The City University, London |pracoviste = Palmer School of Library &amp; Information Science<br /> College of Information and Computer Science<br /> Long Island University<br /> C.W. Post Campus|znamy_diky =Přínosům v oblasti OPAC, Human-computer interaction |oceneni =PHI BETA KAPPA; NDEA Fellow; BETA PHI MU }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (14. října 1936, Petersburg, Texas - 1. dubna 2007, Lancaster) byl americkým informačním vědcem, pedagogem a autorem mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy byla interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> Charles Hildreth se narodil 14. října roku 1936 v městě Petersburg státu Texas. V tomto městě vyrůstal a poté navtěvoval tamnější školu. Po střední škole nastoupil k námořnictvu a tam sloužil 22 let. Z aktivní služby odešel roku 1977. Poté pracoval pro Rework facility pro F14 v Northhighland, San Diego. Zpátky do Petersburgu se přestěhovali v roce 1992. Hildreth se stal členem First Baptist Church, Veterans of Foreign Wars USA a Naval Fleet Reserve.<br /> Hildreth zemřel 1. duba 2007 ve svém domě. Měl manželku Janet Hildreth, 3 děti - Katrena Pritchard, Keith Hildreth, Johnny Hildreth, 2 bratry - J.B. Hildreth a Tommy Hildreth a 1 sestru - Louise Miller. Dále měl 6 vnoučat a jedno pravnouče. Ve smrti ho předběhli 2 bratři - Howard Hildreth a Kenneth Hildreth a 2 sestry - Roxie Fox a Ruth Saffel.&lt;ref&gt;Charles R. Hildreth. Lubbock Online: Lubbock Avalanche-Journal [online]. 4. 4. 2007 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://lubbockonline.com/stories/040407/obi_040407056.shtml&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> '''Koníčky'''<br /> <br /> Koníčky Charlese Hildretha: tenis, jazzová hra na saxofon, detektivní knihy, paragliding a chození pro horách a lesech.&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> září 2002 - duben 2007 - Garant, Ph.D. studijní program Information Studies, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> září 1998 - duben 2007 - Docent, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> srpen 1994 - 1998 - Docent, School of Library and Information Studies, University of Oklahoma.<br /> <br /> leden - červen 1993 - Hostující přednášející, University of Washington Graduate School of Library and Information Science (4 kurzy).<br /> <br /> leden - květen 1989 - Hostující pomocný profesor,Graduate School of Library and Information Science. Univ. of Illinois at Urbana-Champaign (Information Storage and Retrieval).<br /> <br /> leden - květen 1984 - Hostující pomocný profesor, School of Library Science, Kent State University.<br /> <br /> listopad 1985 - duben 2007 -Zakladatel a hlavní vědecký kolzuntant, READ Ltd. (Research, Education, Analysis, &amp; Design).<br /> <br /> září 1980 - říjen 1985 - Online Computer Library Center (OCLC).<br /> <br /> říjen 1977 - září 1980 - The Chicago Public Library.<br /> <br /> 1974 - 1976 - Restaurační služby a management.<br /> <br /> 1967 - 1974 - Instruktor filozofie<br /> <br /> 1957 - 1961 - Námořnictvo USA&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Aktivity ==<br /> <br /> '''Co-citační analýza'''<br /> <br /> Charles Hildreth patřil v letech 1980-1995 podle Journal of the American Society for Information Science mezi top 100 autorů z oboru informační vědy.<br /> <br /> [[Soubor:GrafDA2.jpg|thumb|center|Autoři 1988-1995&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1972–1995. [online]. s. 19 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> [[Soubor:Graf1321234124.jpg|thumb|center|Autoři 1980-1987&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1980–1987. [online]. s. 21 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> Oblastí jeho působnosti na poli vědy byla interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> Hildreth začal výzkum na začátku 80 let, kdy výzkumy v oblasti OPAC začínaly být stále rozsáhlejší a byly financovány Council on Library Resources (CLR). Hildreth měl za úkol sumarizovat studia a naznačovat nové směry a také pracovat na nomenklatuře. Jeho činnosti byly směrovány k pokroku pomocí jeho zájmu a zaměření na uživatel-počítač interface. OCLC vybralo Hildretha, aby přinesl systém a jednotu do mnoha výzkumných zpráv. Jako projektový manažer zaplnil informační a jazykovou mezeru a výsledky publikoval v díle zvaném „Online Public Access Catalogs: The User Interface“. Mnohá studia byly zaměřeny na faktory v online systémech na vyhledávání informací, ale Hildrethovo úsilí směřovalo k zjištění, které systémové faktory v uživatelském prostředí mají schopnost ovlivnit úspěšnost vyhledávání koncového uživatele. V tu dobu se jeho studie stala základem pro vývojovou strategii designu, přibližně kolem roku 1982.&lt;ref&gt;LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. s. 96-97. ISBN 0-12-450060-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Hildreth zjistil, že dokumentační zprávy měli jen málo společného: neexistoval společný formát, provozní příručky a ani jednotná dokumentace, která by dovolovala porovnávat jednotlivé systémy mezi sebou. Také některé termíny měli rozdílné významy. Hildreth proto sepsal ke každému systému jeho příručku a na oplátku mu umožnili přístup k designerům a výzkumníkům, kteří o systémech shromažďovali data. Navzdory velkému množství literatury byla do této chvíle oblast uživatelského rozhraní málo probádanou oblastí.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 97.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hildreth se zaměřil na znepokojující fakt, že výzkumníci informačního vyhledávání a prodejci na jedné straně a OPAC (online veřejně přístupný katalog) výzkumníci na druhé straně operují z odlišných pozic, publikují v odlišných časopisech a jen výjimečně spolupracují. Dále poukázal na to, že se předmětový přístup stává dostupným.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 100.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> Hildreth byl členem: PHI BETA KAPPA, NDEA Fellow, BETA PHI MU.<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> *Intelligent Interfaces and Retrieval Methods for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems. Final Report of a Study Commissioned by the Library of Congress, Processing Services. Advances in Library Information Technology, Issue Number 2. Washington , DC : Library of Congress, Cataloging Distribution Service. 1989. 120pp.<br /> <br /> *The Online Catalogue: Developments and Directions. (Editor and Contributor) London : The Library Association Publishing, Ltd. 1989. 212pp.<br /> <br /> *Library Automation in North America : A Reassessment of the Impact of New Technologies on Networking. Munich : KG Saur. 1987. 196pp.<br /> <br /> *Online Public Access Catalogs: The User Interface. (OCLC Library, Information, and Computer Science Series). Dublin , OH : OCLC. 1982. 263pp. <br /> <br /> <br /> '''Články, zprávy a recenze'''<br /> <br /> *&quot;Recent Library Practitioner Research: A Methodological Analysis and Critique.&quot; Hildreth, C.R. &amp; Aytac, S. Sept. 2006. Winner, 2007 ALISE Bohdan Wynar Research Paper Award. (Paper submitted for publication, dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/practitioner-research.doc).<br /> <br /> *“Teaching Load and Doctoral Supervision: Recognition/Release Time Provisions Among ALA Accredited Programs Offering a Ph.D.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Journal of Education in Library and Information Science, 45(2). Summer 2004, 242-250.<br /> <br /> *&quot;Exploring and Describing - Enough! Let's Get Back to Explaining and Confirming.&quot; Keynote address, June 8, 2003, Connections 2003 Conference, June 6-8, 2003, Long Island University, C.W. Post Campus, Brookville, NY.<br /> <br /> *&quot;How Are They Going About It? A Comparison of Research Methods Used by LIS Academic and Practitioner Researchers.&quot; Peer-reviewed and juried paper presented on January 22, 2003 at annual meeting of the Association for Library and Information Science Education (ALISE), January 21-24, 2003, Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Measuring User Satisfaction With IR System Performance: Problems and Promise.” Presentation at 2nd Annual ASIST SIG USE Research Symposium, Saturday, November 16, 2002, 1:00-6:00 p.m., Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” Hildreth, Charles R., and Michael Koenig. Journal of Education in Library and Information Science, 43(2). Spring 2002, 126-133.<br /> <br /> *“The End of the Standalone 'Library School'.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Library Journal, 127(11). June 15, 2002, 40-42.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” (With Michael Koenig, juried paper) January 17, 2002, ALISE 2002 Conference. New Orleans, LA, January 14-18, 2002.<br /> <br /> *&quot;Accounting for users' inflated assessments of on-line catalogue search performance and usefulness: an experimental study&quot; Paper presented at the Information Seeking in Context Conference (ISIC-2000), 16-18 August 2000, Goteborg, Sweden. In: Information Research, 6(2), January 2001.<br /> <br /> *&quot;Are Web-based OPACs More Effective Retrieval Systems Than Their Conventional Predecessors? An Experimental Study.&quot; In: Dynamism and Stability in Knowledge Organization. Proceedings of the Sixth International ISKO Conference, 10-13 July 2000, Toronto, Canada. Eds: Clare Beghtol, Lynne C. Howarth, Nancy J. Williamson. Ergon Verlag, 2000: 237-246.<br /> <br /> *&quot;Enhancing Access to Information: Designing Catalogs for the 21st Century, by DA Tyckoson.” (Book review) Information Processing &amp; Management, 33(4), 1997: 573-575.<br /> <br /> *&quot;Methodologist's Toolchest for Windows&quot; (Software review) Library &amp; Information Science Research, 19(2), 1997: 206-208.<br /> <br /> *&quot;The Use and Understanding of Keyword Searching in a University Online Catalog.&quot; Information Technology and Libraries, 16(2), June 1997: 52-62.<br /> <br /> *&quot;Preserving What We Really Want to Access, the Message, Not the Medium: Challenges and Opportunities in the Digital Age.&quot; In: Electronic Documents and Information: From Preservation to Access. Proceedings of the 18th International Essen Symposium, 23 October - 26 October, 1995. Essen University Library, Essen, Germany. 1996: 78-95.<br /> <br /> *Online Catalog Design Models: Are We Moving in the Right Direction? Washington, D.C.: Commissioned by the Council on Library Resources. August, 1995, dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/clr-opac.html<br /> <br /> *&quot;The GUI OPAC: Approach with Caution.&quot; The Public Access Computer Systems Review, 6(5), 1995, dostupné z: http://info.lib.uh.edu/pr/v6/n5/hild6n5.html<br /> <br /> *&quot;Extending the Online Catalog: The Point of Diminishing Returns.&quot; Proceedings of the 1993 Annual Clinic on Data Processing Applications for Libraries. University of Illinois at Champaign-Urbana. 4-6 April 1993: 84-100.<br /> <br /> *&quot;Advancing Toward the E3OPAC: The Imperative and the Path.&quot; Think Tank on the Present and Future of the Online Catalog: Proceedings. Invited paper for the Roundtable Discussion Sponsored by the Reference and Adult Services Division of the American Library Association Catalog Use Committee, 11-12 January 1991. RASD Occasional Papers, Number 9. Chicago: Reference and Adult Services Division, American Library Association, 1991: 17-38.<br /> <br /> *&quot;End Users and Structured Searching of Online Catalogues: Recent Research Findings.&quot; In: Tools for Knowledge Organization and the Human Interface. Robert Fugman, editor. Proceedings of the 1st International ISKO-Conference, Darmstadt, 14-17 August 1990. International Society for Knowledge Organization, INDEKS VERLAG, Frankfurt/Main, 2, 1991: 9-24.<br /> <br /> *&quot;Online User Assistance for Information Retrieval Systems.&quot; In: &quot;Online User Assistance: A Symposium.&quot; Denise Kaplan, editor. Library Hi Tech, 29(1), 1990: 65-84.<br /> <br /> *&quot;Appropriate User Interfaces for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems.&quot; Bookmark. Albany, NY: Forest Press, 47(III), (Spring 1989), 1990: 186-193.<br /> <br /> *Nathalie Mitev and Charles R. Hildreth. &quot;Les Catalogues Interactifs en Grande-Bretagne et aux Etats-Unis.&quot; Bulletin Des Bibliotheques De France, 34(1), 1989 : 22-47.<br /> <br /> *&quot;Extending the Access and Reference Service Capabilities of the Online Public Access Catalog.&quot; Questions and Answers: Strategies for Using the Electronic Reference Collection. Proceedings of the Twenty-Fourth Annual Clinic on Library Applications of Data Processing, April 5-7, 1987. University of Illinois at Urbana-Champaign. Publications Office, Graduate School of Library and Information Science, 1989: 14-33.<br /> <br /> *&quot;Looking is Easy; Finding Presents the Difficulty. OPAC Update Report.&quot; In: Local Systems, Proceedings of the 12th Library Systems Seminar, European Library Automation Group (ELAG), Stockholm, 1-3 June 1988. Ed., Folke Sandgren. Stockholm, Sweden: Kungl. Biblioteket. 1988: 105-150.<br /> <br /> *&quot;Requirements and Opportunities for Tomorrow's Retrieval Systems, Including Online Catalogues.&quot; Proceedings of Information Online 88, the 3rd Australian Online Information Conference, 19-21 January 1988. Sydney, Australia. Information Science Section, Library Association of Australia. 1988.<br /> <br /> *&quot;Automated Library Networking in North America: New Realities, New Trends.&quot; International Library Cooperation. Proceedings of the 10th Annual Essen International Library Symposium, 19-22 October 1987. Essen, Federal Republic of Germany, Essen University Library, 1988: 222-241.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 2:The Response of Bibliographic Utilities to local integrated systems.&quot; The Electronic Library, 5(5), October 1987: 270-275.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 1: The Dreams; The Realities.&quot; The Electronic Library, 5(4), August 1987: 222-228.<br /> <br /> *Denise Kaplan and Charles R. Hildreth. &quot;Evaluating Automated Library Systems After Implementation.&quot; Automation Projects: the Evaluation Stage. Delmus E. Williams, editor. Proceedings of the ALA-LAMA/LITA 1987 PreConference, 26 June 1987, San Francisco. Chicago: ALA/LAMA, 1988: 1-53.<br /> <br /> *&quot;Online Library Catalogues as Information Retrieval Systems: What Can We Learn From Research?&quot; Going for Gold. Proceedings of the Silver Jubilee Conference of the City University's Department of Information Science, January 16, 1987, The City University, London. Penny A. Yates-Mercer, ed. London: Taylor Graham. 1988: 9-25.<br /> <br /> *&quot;Public Access to Electronic Information: Does One-Stop Shopping Make Sense?&quot; The Electronic Library: Moving to the Year 2000. Proceedings of the Conference Sponsored by the Ontario Ministry of Citizenship and Culture, 24 April 1987. Don Mills, (Toronto) Ontario.<br /> <br /> *&quot;Beyond Boolean: Designing the Next Generation of Online Catalogs.&quot; Library Trends, 35(4), Spring 1987: 647-667.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs: Evaluation, Selection, and Effect.&quot; Proceedings of the Conference on Integrated Online Library Systems, September 23-24, 1986, St. Louis, Missouri. David C. Genaway, ed. Canfield, Ohio: Genaway &amp; Associates, 1987: 43-57.<br /> <br /> *State of the Art of the Application of New Information Technologies in Libraries and Their Impact on Library Functions - North America. Final Report to the Commission on European Communities, DG XIII, Luxembourg. December 1986.<br /> <br /> *&quot;CD-ROM Public Access Library Catalogues: Uses, Advantages, Problems&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 151-178.<br /> <br /> *&quot;The U.S. National Standard Command Language for Online Interactive Information Retrieval: A Status Report.&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 73-84.<br /> <br /> *Beverly Janosky, Philip J. Smith, and Charles R. Hildreth. &quot;Online Library Catalog Systems: An Analysis of User Errors.&quot; International Journal of Man-Machine Studies, 25, 1986: 573-592..<br /> <br /> *&quot;Communicating with Online Catalogs and Other Retrieval Systems: the Need for a Standard Command Language.&quot; Library Hi Tech, 4(1), Spring 1986: 7-11.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogues: Research Activities and Findings in the U.S.&quot; The Future of Online Catalogs. Essen Symposium, Sept. 30-Oct. 3, 1985, Essen University. Essen, Federal Republic of Germany. Essen University Library, 1986: 1-55.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs.&quot; Annual Review of Information Science and Technology, 20. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, Inc., 1985: 233-285.<br /> <br /> *&quot;A Conversation with Charles Hildreth.&quot; Technicalities, Vol. 5, Nos. 1&amp;2, January and February, 1985.<br /> <br /> *&quot;The User Interface in Online Catalogs: The Telling Difference.&quot; Online Public Access to Library Files: A National Conference, September 1984, Centre for Catalogue Research, University of Bath, Bath, England. Janet Kinsella, editor. Oxford, UK: Elsevier International Bulletins, 1985: 111-132.<br /> <br /> *“Monitoring and Analyzing Online Catalog User Activity.” LS/2000 Communique, 4, Summer 1985: 3-6.<br /> <br /> *Pauline A. Cochrane, Brian Aveney, and Charles R. Hildreth. &quot;Modern Subject Access in the Online Age.&quot; American Libraries, July/August 1984: 527-529.<br /> <br /> *&quot;User Feedback in the Design Process.&quot; Online Catalog Design Issues, Council on Library Resources, July 1984.<br /> <br /> *“Online Catalogs and Public Libraries.” Southeastern Libraries, 34(2), Summer 1984: 42-45.<br /> <br /> *&quot;The New Information Society: Will It Be As Human?&quot; Journal of Educational Media &amp; Library Sciences, 21(3), Spring 1984: 221-237.<br /> <br /> *&quot;Pursuing the Ideal: Generations of Online Catalogs.&quot; Online Catalogs, Online Reference: Converging Trends, Proceedings of the 1983 ALA/LITA Preconference Institute, Los Angeles, CA, American Library Association, 1984: 31-56.<br /> <br /> *“Activity Searching on OCLC Public Terminals.” Research Libraries in OCLC: A Quarterly, 12, October 1983: 4-5.<br /> <br /> *&quot;To Boolean or not to Boolean?&quot; Information Technology and Libraries, September, 1983: 235-237.<br /> <br /> *“The concept and mechanics of browsing in an online library catalog.” In: National Online Meeting, Proceedings 1982, Compiled by Martha E. Williams and Thomas H. Hogan, Medford, New Jersey, Learned Information, Inc., 1982: 181-196.<br /> <br /> *&quot;Online Browsing Support Capabilities,&quot; in Information Interaction, Proceedings of the 45th ASIS Annual Meeting, 17-21 October 1982. Edited by A.E. Petrarca, C.I. Taylor and R.S. Kohn. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, for the American Society for Information Science, 19, 1982: 127-132.<br /> <br /> *Optimal Response Times in an Online Interactive Computing Environment: Considerations and Guidelines for System Design.(OCLC Development Division Technical Report: OCLC/DD/TR-81/3). Dublin, OH:OCLC. 1981. 40pp.<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> * http://myweb.cwpost.liu.edu/childret<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21741 2012-05-11T22:42:03Z

<p>374603: /* Publikace */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni = |misto_narozeni = |datum_umrti =|misto_umrti =|duvod_umrti =|pobyt =146 Marks Avenue, Lancaster|rodina = |obcanstvi =Americké|skola =Ph.D. na The City University, London |pracoviste = Palmer School of Library &amp; Information Science<br /> College of Information and Computer Science<br /> Long Island University<br /> C.W. Post Campus|znamy_diky =Přínosům v oblasti OPAC, Human-computer interaction |oceneni =PHI BETA KAPPA; NDEA Fellow; BETA PHI MU }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (*) je americký informační vědec, pedagog a autor mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> '''Koníčky'''<br /> <br /> Koníčky Charlese Hildretha: tenis, jazzová hra na saxofon, detektivní knihy, paragliding a chození pro horách a lesech.&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> září 2002 - současnost - Garant, Ph.D. studijní program Information Studies, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> září 1998 - současnost - Docent, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> srpen 1994 - 1998 - Docent, School of Library and Information Studies, University of Oklahoma.<br /> <br /> leden - červen 1993 - Hostující přednášející, University of Washington Graduate School of Library and Information Science (4 kurzy).<br /> <br /> leden - květen 1989 - Hostující pomocný profesor,Graduate School of Library and Information Science. Univ. of Illinois at Urbana-Champaign (Information Storage and Retrieval).<br /> <br /> leden - květen 1984 - Hostující pomocný profesor, School of Library Science, Kent State University.<br /> <br /> listopad 1985 - současnost -Zakladatel a hlavní vědecký kolzuntant, READ Ltd. (Research, Education, Analysis, &amp; Design).<br /> <br /> září 1980 - říjen 1985 - Online Computer Library Center (OCLC).<br /> <br /> říjen 1977 - září 1980 - The Chicago Public Library.<br /> <br /> 1974 - 1976 - Restaurační služby a management.<br /> <br /> 1967 - 1974 - Instruktor filozofie<br /> <br /> 1957 - 1961 - Námořnictvo USA&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Aktivity ==<br /> <br /> '''Co-citační analýza'''<br /> <br /> Charles Hildreth patřil v letech 1980-1995 podle Journal of the American Society for Information Science mezi top 100 autorů z oboru informační vědy.<br /> <br /> [[Soubor:GrafDA2.jpg|thumb|center|Autoři 1988-1995&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1972–1995. [online]. s. 19 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> [[Soubor:Graf1321234124.jpg|thumb|center|Autoři 1980-1987&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1980–1987. [online]. s. 21 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> Hildreth začal výzkum na začátku 80 let, kdy výzkumy v oblasti OPAC začínaly být stále rozsáhlejší a byly financovány Council on Library Resources (CLR). Hildreth měl za úkol sumarizovat studia a naznačovat nové směry a také pracovat na nomenklatuře. Jeho činnosti byly směrovány k pokroku pomocí jeho zájmu a zaměření na uživatel-počítač interface. OCLC vybralo Hildretha, aby přinesl systém a jednotu do mnoha výzkumných zpráv. Jako projektový manažer zaplnil informační a jazykovou mezeru a výsledky publikoval v díle zvaném „Online Public Access Catalogs: The User Interface“. Mnohá studia byly zaměřeny na faktory v online systémech na vyhledávání informací, ale Hildrethovo úsilí směřovalo k zjištění, které systémové faktory v uživatelském prostředí mají schopnost ovlivnit úspěšnost vyhledávání koncového uživatele. V tu dobu se jeho studie stala základem pro vývojovou strategii designu, přibližně kolem roku 1982.&lt;ref&gt;LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. s. 96-97. ISBN 0-12-450060-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Hildreth zjistil, že dokumentační zprávy měli jen málo společného: neexistoval společný formát, provozní příručky a ani jednotná dokumentace, která by dovolovala porovnávat jednotlivé systémy mezi sebou. Také některé termíny měli rozdílné významy. Hildreth proto sepsal ke každému systému jeho příručku a na oplátku mu umožnili přístup k designerům a výzkumníkům, kteří o systémech shromažďovali data. Navzdory velkému množství literatury byla do této chvíle oblast uživatelského rozhraní málo probádanou oblastí.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 97.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hildreth se zaměřil na znepokojující fakt, že výzkumníci informačního vyhledávání a prodejci na jedné straně a OPAC (online veřejně přístupný katalog) výzkumníci na druhé straně operují z odlišných pozic, publikují v odlišných časopisech a jen výjimečně spolupracují. Dále poukázal na to, že se předmětový přístup stává dostupným.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 100.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> Hildreth je členem: PHI BETA KAPPA, NDEA Fellow, BETA PHI MU.<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> *Intelligent Interfaces and Retrieval Methods for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems. Final Report of a Study Commissioned by the Library of Congress, Processing Services. Advances in Library Information Technology, Issue Number 2. Washington , DC : Library of Congress, Cataloging Distribution Service. 1989. 120pp.<br /> <br /> *The Online Catalogue: Developments and Directions. (Editor and Contributor) London : The Library Association Publishing, Ltd. 1989. 212pp.<br /> <br /> *Library Automation in North America : A Reassessment of the Impact of New Technologies on Networking. Munich : KG Saur. 1987. 196pp.<br /> <br /> *Online Public Access Catalogs: The User Interface. (OCLC Library, Information, and Computer Science Series). Dublin , OH : OCLC. 1982. 263pp. <br /> <br /> <br /> '''Články, zprávy a recenze'''<br /> <br /> *&quot;Recent Library Practitioner Research: A Methodological Analysis and Critique.&quot; Hildreth, C.R. &amp; Aytac, S. Sept. 2006. Winner, 2007 ALISE Bohdan Wynar Research Paper Award. (Paper submitted for publication, dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/practitioner-research.doc).<br /> <br /> *“Teaching Load and Doctoral Supervision: Recognition/Release Time Provisions Among ALA Accredited Programs Offering a Ph.D.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Journal of Education in Library and Information Science, 45(2). Summer 2004, 242-250.<br /> <br /> *&quot;Exploring and Describing - Enough! Let's Get Back to Explaining and Confirming.&quot; Keynote address, June 8, 2003, Connections 2003 Conference, June 6-8, 2003, Long Island University, C.W. Post Campus, Brookville, NY.<br /> <br /> *&quot;How Are They Going About It? A Comparison of Research Methods Used by LIS Academic and Practitioner Researchers.&quot; Peer-reviewed and juried paper presented on January 22, 2003 at annual meeting of the Association for Library and Information Science Education (ALISE), January 21-24, 2003, Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Measuring User Satisfaction With IR System Performance: Problems and Promise.” Presentation at 2nd Annual ASIST SIG USE Research Symposium, Saturday, November 16, 2002, 1:00-6:00 p.m., Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” Hildreth, Charles R., and Michael Koenig. Journal of Education in Library and Information Science, 43(2). Spring 2002, 126-133.<br /> <br /> *“The End of the Standalone 'Library School'.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Library Journal, 127(11). June 15, 2002, 40-42.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” (With Michael Koenig, juried paper) January 17, 2002, ALISE 2002 Conference. New Orleans, LA, January 14-18, 2002.<br /> <br /> *&quot;Accounting for users' inflated assessments of on-line catalogue search performance and usefulness: an experimental study&quot; Paper presented at the Information Seeking in Context Conference (ISIC-2000), 16-18 August 2000, Goteborg, Sweden. In: Information Research, 6(2), January 2001.<br /> <br /> *&quot;Are Web-based OPACs More Effective Retrieval Systems Than Their Conventional Predecessors? An Experimental Study.&quot; In: Dynamism and Stability in Knowledge Organization. Proceedings of the Sixth International ISKO Conference, 10-13 July 2000, Toronto, Canada. Eds: Clare Beghtol, Lynne C. Howarth, Nancy J. Williamson. Ergon Verlag, 2000: 237-246.<br /> <br /> *&quot;Enhancing Access to Information: Designing Catalogs for the 21st Century, by DA Tyckoson.” (Book review) Information Processing &amp; Management, 33(4), 1997: 573-575.<br /> <br /> *&quot;Methodologist's Toolchest for Windows&quot; (Software review) Library &amp; Information Science Research, 19(2), 1997: 206-208.<br /> <br /> *&quot;The Use and Understanding of Keyword Searching in a University Online Catalog.&quot; Information Technology and Libraries, 16(2), June 1997: 52-62.<br /> <br /> *&quot;Preserving What We Really Want to Access, the Message, Not the Medium: Challenges and Opportunities in the Digital Age.&quot; In: Electronic Documents and Information: From Preservation to Access. Proceedings of the 18th International Essen Symposium, 23 October - 26 October, 1995. Essen University Library, Essen, Germany. 1996: 78-95.<br /> <br /> *Online Catalog Design Models: Are We Moving in the Right Direction? Washington, D.C.: Commissioned by the Council on Library Resources. August, 1995, dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/clr-opac.html<br /> <br /> *&quot;The GUI OPAC: Approach with Caution.&quot; The Public Access Computer Systems Review, 6(5), 1995, dostupné z: http://info.lib.uh.edu/pr/v6/n5/hild6n5.html<br /> <br /> *&quot;Extending the Online Catalog: The Point of Diminishing Returns.&quot; Proceedings of the 1993 Annual Clinic on Data Processing Applications for Libraries. University of Illinois at Champaign-Urbana. 4-6 April 1993: 84-100.<br /> <br /> *&quot;Advancing Toward the E3OPAC: The Imperative and the Path.&quot; Think Tank on the Present and Future of the Online Catalog: Proceedings. Invited paper for the Roundtable Discussion Sponsored by the Reference and Adult Services Division of the American Library Association Catalog Use Committee, 11-12 January 1991. RASD Occasional Papers, Number 9. Chicago: Reference and Adult Services Division, American Library Association, 1991: 17-38.<br /> <br /> *&quot;End Users and Structured Searching of Online Catalogues: Recent Research Findings.&quot; In: Tools for Knowledge Organization and the Human Interface. Robert Fugman, editor. Proceedings of the 1st International ISKO-Conference, Darmstadt, 14-17 August 1990. International Society for Knowledge Organization, INDEKS VERLAG, Frankfurt/Main, 2, 1991: 9-24.<br /> <br /> *&quot;Online User Assistance for Information Retrieval Systems.&quot; In: &quot;Online User Assistance: A Symposium.&quot; Denise Kaplan, editor. Library Hi Tech, 29(1), 1990: 65-84.<br /> <br /> *&quot;Appropriate User Interfaces for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems.&quot; Bookmark. Albany, NY: Forest Press, 47(III), (Spring 1989), 1990: 186-193.<br /> <br /> *Nathalie Mitev and Charles R. Hildreth. &quot;Les Catalogues Interactifs en Grande-Bretagne et aux Etats-Unis.&quot; Bulletin Des Bibliotheques De France, 34(1), 1989 : 22-47.<br /> <br /> *&quot;Extending the Access and Reference Service Capabilities of the Online Public Access Catalog.&quot; Questions and Answers: Strategies for Using the Electronic Reference Collection. Proceedings of the Twenty-Fourth Annual Clinic on Library Applications of Data Processing, April 5-7, 1987. University of Illinois at Urbana-Champaign. Publications Office, Graduate School of Library and Information Science, 1989: 14-33.<br /> <br /> *&quot;Looking is Easy; Finding Presents the Difficulty. OPAC Update Report.&quot; In: Local Systems, Proceedings of the 12th Library Systems Seminar, European Library Automation Group (ELAG), Stockholm, 1-3 June 1988. Ed., Folke Sandgren. Stockholm, Sweden: Kungl. Biblioteket. 1988: 105-150.<br /> <br /> *&quot;Requirements and Opportunities for Tomorrow's Retrieval Systems, Including Online Catalogues.&quot; Proceedings of Information Online 88, the 3rd Australian Online Information Conference, 19-21 January 1988. Sydney, Australia. Information Science Section, Library Association of Australia. 1988.<br /> <br /> *&quot;Automated Library Networking in North America: New Realities, New Trends.&quot; International Library Cooperation. Proceedings of the 10th Annual Essen International Library Symposium, 19-22 October 1987. Essen, Federal Republic of Germany, Essen University Library, 1988: 222-241.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 2:The Response of Bibliographic Utilities to local integrated systems.&quot; The Electronic Library, 5(5), October 1987: 270-275.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 1: The Dreams; The Realities.&quot; The Electronic Library, 5(4), August 1987: 222-228.<br /> <br /> *Denise Kaplan and Charles R. Hildreth. &quot;Evaluating Automated Library Systems After Implementation.&quot; Automation Projects: the Evaluation Stage. Delmus E. Williams, editor. Proceedings of the ALA-LAMA/LITA 1987 PreConference, 26 June 1987, San Francisco. Chicago: ALA/LAMA, 1988: 1-53.<br /> <br /> *&quot;Online Library Catalogues as Information Retrieval Systems: What Can We Learn From Research?&quot; Going for Gold. Proceedings of the Silver Jubilee Conference of the City University's Department of Information Science, January 16, 1987, The City University, London. Penny A. Yates-Mercer, ed. London: Taylor Graham. 1988: 9-25.<br /> <br /> *&quot;Public Access to Electronic Information: Does One-Stop Shopping Make Sense?&quot; The Electronic Library: Moving to the Year 2000. Proceedings of the Conference Sponsored by the Ontario Ministry of Citizenship and Culture, 24 April 1987. Don Mills, (Toronto) Ontario.<br /> <br /> *&quot;Beyond Boolean: Designing the Next Generation of Online Catalogs.&quot; Library Trends, 35(4), Spring 1987: 647-667.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs: Evaluation, Selection, and Effect.&quot; Proceedings of the Conference on Integrated Online Library Systems, September 23-24, 1986, St. Louis, Missouri. David C. Genaway, ed. Canfield, Ohio: Genaway &amp; Associates, 1987: 43-57.<br /> <br /> *State of the Art of the Application of New Information Technologies in Libraries and Their Impact on Library Functions - North America. Final Report to the Commission on European Communities, DG XIII, Luxembourg. December 1986.<br /> <br /> *&quot;CD-ROM Public Access Library Catalogues: Uses, Advantages, Problems&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 151-178.<br /> <br /> *&quot;The U.S. National Standard Command Language for Online Interactive Information Retrieval: A Status Report.&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 73-84.<br /> <br /> *Beverly Janosky, Philip J. Smith, and Charles R. Hildreth. &quot;Online Library Catalog Systems: An Analysis of User Errors.&quot; International Journal of Man-Machine Studies, 25, 1986: 573-592..<br /> <br /> *&quot;Communicating with Online Catalogs and Other Retrieval Systems: the Need for a Standard Command Language.&quot; Library Hi Tech, 4(1), Spring 1986: 7-11.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogues: Research Activities and Findings in the U.S.&quot; The Future of Online Catalogs. Essen Symposium, Sept. 30-Oct. 3, 1985, Essen University. Essen, Federal Republic of Germany. Essen University Library, 1986: 1-55.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs.&quot; Annual Review of Information Science and Technology, 20. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, Inc., 1985: 233-285.<br /> <br /> *&quot;A Conversation with Charles Hildreth.&quot; Technicalities, Vol. 5, Nos. 1&amp;2, January and February, 1985.<br /> <br /> *&quot;The User Interface in Online Catalogs: The Telling Difference.&quot; Online Public Access to Library Files: A National Conference, September 1984, Centre for Catalogue Research, University of Bath, Bath, England. Janet Kinsella, editor. Oxford, UK: Elsevier International Bulletins, 1985: 111-132.<br /> <br /> *“Monitoring and Analyzing Online Catalog User Activity.” LS/2000 Communique, 4, Summer 1985: 3-6.<br /> <br /> *Pauline A. Cochrane, Brian Aveney, and Charles R. Hildreth. &quot;Modern Subject Access in the Online Age.&quot; American Libraries, July/August 1984: 527-529.<br /> <br /> *&quot;User Feedback in the Design Process.&quot; Online Catalog Design Issues, Council on Library Resources, July 1984.<br /> <br /> *“Online Catalogs and Public Libraries.” Southeastern Libraries, 34(2), Summer 1984: 42-45.<br /> <br /> *&quot;The New Information Society: Will It Be As Human?&quot; Journal of Educational Media &amp; Library Sciences, 21(3), Spring 1984: 221-237.<br /> <br /> *&quot;Pursuing the Ideal: Generations of Online Catalogs.&quot; Online Catalogs, Online Reference: Converging Trends, Proceedings of the 1983 ALA/LITA Preconference Institute, Los Angeles, CA, American Library Association, 1984: 31-56.<br /> <br /> *“Activity Searching on OCLC Public Terminals.” Research Libraries in OCLC: A Quarterly, 12, October 1983: 4-5.<br /> <br /> *&quot;To Boolean or not to Boolean?&quot; Information Technology and Libraries, September, 1983: 235-237.<br /> <br /> *“The concept and mechanics of browsing in an online library catalog.” In: National Online Meeting, Proceedings 1982, Compiled by Martha E. Williams and Thomas H. Hogan, Medford, New Jersey, Learned Information, Inc., 1982: 181-196.<br /> <br /> *&quot;Online Browsing Support Capabilities,&quot; in Information Interaction, Proceedings of the 45th ASIS Annual Meeting, 17-21 October 1982. Edited by A.E. Petrarca, C.I. Taylor and R.S. Kohn. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, for the American Society for Information Science, 19, 1982: 127-132.<br /> <br /> *Optimal Response Times in an Online Interactive Computing Environment: Considerations and Guidelines for System Design.(OCLC Development Division Technical Report: OCLC/DD/TR-81/3). Dublin, OH:OCLC. 1981. 40pp.<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> * http://myweb.cwpost.liu.edu/childret<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21740 2012-05-11T22:40:50Z

<p>374603: /* Publikace */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni = |misto_narozeni = |datum_umrti =|misto_umrti =|duvod_umrti =|pobyt =146 Marks Avenue, Lancaster|rodina = |obcanstvi =Americké|skola =Ph.D. na The City University, London |pracoviste = Palmer School of Library &amp; Information Science<br /> College of Information and Computer Science<br /> Long Island University<br /> C.W. Post Campus|znamy_diky =Přínosům v oblasti OPAC, Human-computer interaction |oceneni =PHI BETA KAPPA; NDEA Fellow; BETA PHI MU }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (*) je americký informační vědec, pedagog a autor mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> '''Koníčky'''<br /> <br /> Koníčky Charlese Hildretha: tenis, jazzová hra na saxofon, detektivní knihy, paragliding a chození pro horách a lesech.&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> září 2002 - současnost - Garant, Ph.D. studijní program Information Studies, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> září 1998 - současnost - Docent, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> srpen 1994 - 1998 - Docent, School of Library and Information Studies, University of Oklahoma.<br /> <br /> leden - červen 1993 - Hostující přednášející, University of Washington Graduate School of Library and Information Science (4 kurzy).<br /> <br /> leden - květen 1989 - Hostující pomocný profesor,Graduate School of Library and Information Science. Univ. of Illinois at Urbana-Champaign (Information Storage and Retrieval).<br /> <br /> leden - květen 1984 - Hostující pomocný profesor, School of Library Science, Kent State University.<br /> <br /> listopad 1985 - současnost -Zakladatel a hlavní vědecký kolzuntant, READ Ltd. (Research, Education, Analysis, &amp; Design).<br /> <br /> září 1980 - říjen 1985 - Online Computer Library Center (OCLC).<br /> <br /> říjen 1977 - září 1980 - The Chicago Public Library.<br /> <br /> 1974 - 1976 - Restaurační služby a management.<br /> <br /> 1967 - 1974 - Instruktor filozofie<br /> <br /> 1957 - 1961 - Námořnictvo USA&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Aktivity ==<br /> <br /> '''Co-citační analýza'''<br /> <br /> Charles Hildreth patřil v letech 1980-1995 podle Journal of the American Society for Information Science mezi top 100 autorů z oboru informační vědy.<br /> <br /> [[Soubor:GrafDA2.jpg|thumb|center|Autoři 1988-1995&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1972–1995. [online]. s. 19 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> [[Soubor:Graf1321234124.jpg|thumb|center|Autoři 1980-1987&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1980–1987. [online]. s. 21 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> Hildreth začal výzkum na začátku 80 let, kdy výzkumy v oblasti OPAC začínaly být stále rozsáhlejší a byly financovány Council on Library Resources (CLR). Hildreth měl za úkol sumarizovat studia a naznačovat nové směry a také pracovat na nomenklatuře. Jeho činnosti byly směrovány k pokroku pomocí jeho zájmu a zaměření na uživatel-počítač interface. OCLC vybralo Hildretha, aby přinesl systém a jednotu do mnoha výzkumných zpráv. Jako projektový manažer zaplnil informační a jazykovou mezeru a výsledky publikoval v díle zvaném „Online Public Access Catalogs: The User Interface“. Mnohá studia byly zaměřeny na faktory v online systémech na vyhledávání informací, ale Hildrethovo úsilí směřovalo k zjištění, které systémové faktory v uživatelském prostředí mají schopnost ovlivnit úspěšnost vyhledávání koncového uživatele. V tu dobu se jeho studie stala základem pro vývojovou strategii designu, přibližně kolem roku 1982.&lt;ref&gt;LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. s. 96-97. ISBN 0-12-450060-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Hildreth zjistil, že dokumentační zprávy měli jen málo společného: neexistoval společný formát, provozní příručky a ani jednotná dokumentace, která by dovolovala porovnávat jednotlivé systémy mezi sebou. Také některé termíny měli rozdílné významy. Hildreth proto sepsal ke každému systému jeho příručku a na oplátku mu umožnili přístup k designerům a výzkumníkům, kteří o systémech shromažďovali data. Navzdory velkému množství literatury byla do této chvíle oblast uživatelského rozhraní málo probádanou oblastí.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 97.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hildreth se zaměřil na znepokojující fakt, že výzkumníci informačního vyhledávání a prodejci na jedné straně a OPAC (online veřejně přístupný katalog) výzkumníci na druhé straně operují z odlišných pozic, publikují v odlišných časopisech a jen výjimečně spolupracují. Dále poukázal na to, že se předmětový přístup stává dostupným.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 100.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> Hildreth je členem: PHI BETA KAPPA, NDEA Fellow, BETA PHI MU.<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> *Intelligent Interfaces and Retrieval Methods for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems. Final Report of a Study Commissioned by the Library of Congress, Processing Services. Advances in Library Information Technology, Issue Number 2. Washington , DC : Library of Congress, Cataloging Distribution Service. 1989. 120pp.<br /> <br /> *The Online Catalogue: Developments and Directions. (Editor and Contributor) London : The Library Association Publishing, Ltd. 1989. 212pp.<br /> <br /> *Library Automation in North America : A Reassessment of the Impact of New Technologies on Networking. Munich : KG Saur. 1987. 196pp.<br /> <br /> *Online Public Access Catalogs: The User Interface. (OCLC Library, Information, and Computer Science Series). Dublin , OH : OCLC. 1982. 263pp. <br /> <br /> <br /> '''Články, zprávy a recenze'''<br /> <br /> *&quot;Recent Library Practitioner Research: A Methodological Analysis and Critique.&quot; Hildreth, C.R. &amp; Aytac, S. Sept. 2006. Winner, 2007 ALISE Bohdan Wynar Research Paper Award. (Paper submitted for publication, dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/practitioner-research.doc).<br /> <br /> *“Teaching Load and Doctoral Supervision: Recognition/Release Time Provisions Among ALA Accredited Programs Offering a Ph.D.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Journal of Education in Library and Information Science, 45(2). Summer 2004, 242-250.<br /> <br /> *&quot;Exploring and Describing - Enough! Let's Get Back to Explaining and Confirming.&quot; Keynote address, June 8, 2003, Connections 2003 Conference, June 6-8, 2003, Long Island University, C.W. Post Campus, Brookville, NY.<br /> <br /> *&quot;How Are They Going About It? A Comparison of Research Methods Used by LIS Academic and Practitioner Researchers.&quot; Peer-reviewed and juried paper presented on January 22, 2003 at annual meeting of the Association for Library and Information Science Education (ALISE), January 21-24, 2003, Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Measuring User Satisfaction With IR System Performance: Problems and Promise.” Presentation at 2nd Annual ASIST SIG USE Research Symposium, Saturday, November 16, 2002, 1:00-6:00 p.m., Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” Hildreth, Charles R., and Michael Koenig. Journal of Education in Library and Information Science, 43(2). Spring 2002, 126-133.<br /> <br /> *“The End of the Standalone 'Library School'.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Library Journal, 127(11). June 15, 2002, 40-42.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” (With Michael Koenig, juried paper) January 17, 2002, ALISE 2002 Conference. New Orleans, LA, January 14-18, 2002.<br /> <br /> *&quot;Accounting for users' inflated assessments of on-line catalogue search performance and usefulness: an experimental study&quot; Paper presented at the Information Seeking in Context Conference (ISIC-2000), 16-18 August 2000, Goteborg, Sweden. In: Information Research, 6(2), January 2001.<br /> <br /> *&quot;Are Web-based OPACs More Effective Retrieval Systems Than Their Conventional Predecessors? An Experimental Study.&quot; In: Dynamism and Stability in Knowledge Organization. Proceedings of the Sixth International ISKO Conference, 10-13 July 2000, Toronto, Canada. Eds: Clare Beghtol, Lynne C. Howarth, Nancy J. Williamson. Ergon Verlag, 2000: 237-246.<br /> <br /> *&quot;Enhancing Access to Information: Designing Catalogs for the 21st Century, by DA Tyckoson.” (Book review) Information Processing &amp; Management, 33(4), 1997: 573-575.<br /> <br /> *&quot;Methodologist's Toolchest for Windows&quot; (Software review) Library &amp; Information Science Research, 19(2), 1997: 206-208.<br /> <br /> *&quot;The Use and Understanding of Keyword Searching in a University Online Catalog.&quot; Information Technology and Libraries, 16(2), June 1997: 52-62.<br /> <br /> *&quot;Preserving What We Really Want to Access, the Message, Not the Medium: Challenges and Opportunities in the Digital Age.&quot; In: Electronic Documents and Information: From Preservation to Access. Proceedings of the 18th International Essen Symposium, 23 October - 26 October, 1995. Essen University Library, Essen, Germany. 1996: 78-95.<br /> <br /> *Online Catalog Design Models: Are We Moving in the Right Direction? Washington, D.C.: Commissioned by the Council on Library Resources. August, 1995. (dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/clr-opac.html<br /> <br /> *&quot;The GUI OPAC: Approach with Caution.&quot; The Public Access Computer Systems Review, 6(5), 1995, dostupné z: http://info.lib.uh.edu/pr/v6/n5/hild6n5.html<br /> <br /> *&quot;Extending the Online Catalog: The Point of Diminishing Returns.&quot; Proceedings of the 1993 Annual Clinic on Data Processing Applications for Libraries. University of Illinois at Champaign-Urbana. 4-6 April 1993: 84-100.<br /> <br /> *&quot;Advancing Toward the E3OPAC: The Imperative and the Path.&quot; Think Tank on the Present and Future of the Online Catalog: Proceedings. Invited paper for the Roundtable Discussion Sponsored by the Reference and Adult Services Division of the American Library Association Catalog Use Committee, 11-12 January 1991. RASD Occasional Papers, Number 9. Chicago: Reference and Adult Services Division, American Library Association, 1991: 17-38.<br /> <br /> *&quot;End Users and Structured Searching of Online Catalogues: Recent Research Findings.&quot; In: Tools for Knowledge Organization and the Human Interface. Robert Fugman, editor. Proceedings of the 1st International ISKO-Conference, Darmstadt, 14-17 August 1990. International Society for Knowledge Organization, INDEKS VERLAG, Frankfurt/Main, 2, 1991: 9-24.<br /> <br /> *&quot;Online User Assistance for Information Retrieval Systems.&quot; In: &quot;Online User Assistance: A Symposium.&quot; Denise Kaplan, editor. Library Hi Tech, 29(1), 1990: 65-84.<br /> <br /> *&quot;Appropriate User Interfaces for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems.&quot; Bookmark. Albany, NY: Forest Press, 47(III), (Spring 1989), 1990: 186-193.<br /> <br /> *Nathalie Mitev and Charles R. Hildreth. &quot;Les Catalogues Interactifs en Grande-Bretagne et aux Etats-Unis.&quot; Bulletin Des Bibliotheques De France, 34(1), 1989 : 22-47.<br /> <br /> *&quot;Extending the Access and Reference Service Capabilities of the Online Public Access Catalog.&quot; Questions and Answers: Strategies for Using the Electronic Reference Collection. Proceedings of the Twenty-Fourth Annual Clinic on Library Applications of Data Processing, April 5-7, 1987. University of Illinois at Urbana-Champaign. Publications Office, Graduate School of Library and Information Science, 1989: 14-33.<br /> <br /> *&quot;Looking is Easy; Finding Presents the Difficulty. OPAC Update Report.&quot; In: Local Systems, Proceedings of the 12th Library Systems Seminar, European Library Automation Group (ELAG), Stockholm, 1-3 June 1988. Ed., Folke Sandgren. Stockholm, Sweden: Kungl. Biblioteket. 1988: 105-150.<br /> <br /> *&quot;Requirements and Opportunities for Tomorrow's Retrieval Systems, Including Online Catalogues.&quot; Proceedings of Information Online 88, the 3rd Australian Online Information Conference, 19-21 January 1988. Sydney, Australia. Information Science Section, Library Association of Australia. 1988.<br /> <br /> *&quot;Automated Library Networking in North America: New Realities, New Trends.&quot; International Library Cooperation. Proceedings of the 10th Annual Essen International Library Symposium, 19-22 October 1987. Essen, Federal Republic of Germany, Essen University Library, 1988: 222-241.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 2:The Response of Bibliographic Utilities to local integrated systems.&quot; The Electronic Library, 5(5), October 1987: 270-275.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 1: The Dreams; The Realities.&quot; The Electronic Library, 5(4), August 1987: 222-228.<br /> <br /> *Denise Kaplan and Charles R. Hildreth. &quot;Evaluating Automated Library Systems After Implementation.&quot; Automation Projects: the Evaluation Stage. Delmus E. Williams, editor. Proceedings of the ALA-LAMA/LITA 1987 PreConference, 26 June 1987, San Francisco. Chicago: ALA/LAMA, 1988: 1-53.<br /> <br /> *&quot;Online Library Catalogues as Information Retrieval Systems: What Can We Learn From Research?&quot; Going for Gold. Proceedings of the Silver Jubilee Conference of the City University's Department of Information Science, January 16, 1987, The City University, London. Penny A. Yates-Mercer, ed. London: Taylor Graham. 1988: 9-25.<br /> <br /> *&quot;Public Access to Electronic Information: Does One-Stop Shopping Make Sense?&quot; The Electronic Library: Moving to the Year 2000. Proceedings of the Conference Sponsored by the Ontario Ministry of Citizenship and Culture, 24 April 1987. Don Mills, (Toronto) Ontario.<br /> <br /> *&quot;Beyond Boolean: Designing the Next Generation of Online Catalogs.&quot; Library Trends, 35(4), Spring 1987: 647-667.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs: Evaluation, Selection, and Effect.&quot; Proceedings of the Conference on Integrated Online Library Systems, September 23-24, 1986, St. Louis, Missouri. David C. Genaway, ed. Canfield, Ohio: Genaway &amp; Associates, 1987: 43-57.<br /> <br /> *State of the Art of the Application of New Information Technologies in Libraries and Their Impact on Library Functions - North America. Final Report to the Commission on European Communities, DG XIII, Luxembourg. December 1986.<br /> <br /> *&quot;CD-ROM Public Access Library Catalogues: Uses, Advantages, Problems&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 151-178.<br /> <br /> *&quot;The U.S. National Standard Command Language for Online Interactive Information Retrieval: A Status Report.&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 73-84.<br /> <br /> *Beverly Janosky, Philip J. Smith, and Charles R. Hildreth. &quot;Online Library Catalog Systems: An Analysis of User Errors.&quot; International Journal of Man-Machine Studies, 25, 1986: 573-592..<br /> <br /> *&quot;Communicating with Online Catalogs and Other Retrieval Systems: the Need for a Standard Command Language.&quot; Library Hi Tech, 4(1), Spring 1986: 7-11.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogues: Research Activities and Findings in the U.S.&quot; The Future of Online Catalogs. Essen Symposium, Sept. 30-Oct. 3, 1985, Essen University. Essen, Federal Republic of Germany. Essen University Library, 1986: 1-55.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs.&quot; Annual Review of Information Science and Technology, 20. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, Inc., 1985: 233-285.<br /> <br /> *&quot;A Conversation with Charles Hildreth.&quot; Technicalities, Vol. 5, Nos. 1&amp;2, January and February, 1985.<br /> <br /> *&quot;The User Interface in Online Catalogs: The Telling Difference.&quot; Online Public Access to Library Files: A National Conference, September 1984, Centre for Catalogue Research, University of Bath, Bath, England. Janet Kinsella, editor. Oxford, UK: Elsevier International Bulletins, 1985: 111-132.<br /> <br /> *“Monitoring and Analyzing Online Catalog User Activity.” LS/2000 Communique, 4, Summer 1985: 3-6.<br /> <br /> *Pauline A. Cochrane, Brian Aveney, and Charles R. Hildreth. &quot;Modern Subject Access in the Online Age.&quot; American Libraries, July/August 1984: 527-529.<br /> <br /> *&quot;User Feedback in the Design Process.&quot; Online Catalog Design Issues, Council on Library Resources, July 1984.<br /> <br /> *“Online Catalogs and Public Libraries.” Southeastern Libraries, 34(2), Summer 1984: 42-45.<br /> <br /> *&quot;The New Information Society: Will It Be As Human?&quot; Journal of Educational Media &amp; Library Sciences, 21(3), Spring 1984: 221-237.<br /> <br /> *&quot;Pursuing the Ideal: Generations of Online Catalogs.&quot; Online Catalogs, Online Reference: Converging Trends, Proceedings of the 1983 ALA/LITA Preconference Institute, Los Angeles, CA, American Library Association, 1984: 31-56.<br /> <br /> *“Activity Searching on OCLC Public Terminals.” Research Libraries in OCLC: A Quarterly, 12, October 1983: 4-5.<br /> <br /> *&quot;To Boolean or not to Boolean?&quot; Information Technology and Libraries, September, 1983: 235-237.<br /> <br /> *“The concept and mechanics of browsing in an online library catalog.” In: National Online Meeting, Proceedings 1982, Compiled by Martha E. Williams and Thomas H. Hogan, Medford, New Jersey, Learned Information, Inc., 1982: 181-196.<br /> <br /> *&quot;Online Browsing Support Capabilities,&quot; in Information Interaction, Proceedings of the 45th ASIS Annual Meeting, 17-21 October 1982. Edited by A.E. Petrarca, C.I. Taylor and R.S. Kohn. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, for the American Society for Information Science, 19, 1982: 127-132.<br /> <br /> *Optimal Response Times in an Online Interactive Computing Environment: Considerations and Guidelines for System Design.(OCLC Development Division Technical Report: OCLC/DD/TR-81/3). Dublin, OH:OCLC. 1981. 40pp.<br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> * http://myweb.cwpost.liu.edu/childret<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21733 2012-05-11T20:13:52Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni = |misto_narozeni = |datum_umrti =|misto_umrti =|duvod_umrti =|pobyt =146 Marks Avenue, Lancaster|rodina = |obcanstvi =Americké|skola =Ph.D. na The City University, London |pracoviste = Palmer School of Library &amp; Information Science<br /> College of Information and Computer Science<br /> Long Island University<br /> C.W. Post Campus|znamy_diky =Přínosům v oblasti OPAC, Human-computer interaction |oceneni =PHI BETA KAPPA; NDEA Fellow; BETA PHI MU }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (*) je americký informační vědec, pedagog a autor mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> '''Koníčky'''<br /> <br /> Koníčky Charlese Hildretha: tenis, jazzová hra na saxofon, detektivní knihy, paragliding a chození pro horách a lesech.&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> září 2002 - současnost - Garant, Ph.D. studijní program Information Studies, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> září 1998 - současnost - Docent, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> srpen 1994 - 1998 - Docent, School of Library and Information Studies, University of Oklahoma.<br /> <br /> leden - červen 1993 - Hostující přednášející, University of Washington Graduate School of Library and Information Science (4 kurzy).<br /> <br /> leden - květen 1989 - Hostující pomocný profesor,Graduate School of Library and Information Science. Univ. of Illinois at Urbana-Champaign (Information Storage and Retrieval).<br /> <br /> leden - květen 1984 - Hostující pomocný profesor, School of Library Science, Kent State University.<br /> <br /> listopad 1985 - současnost -Zakladatel a hlavní vědecký kolzuntant, READ Ltd. (Research, Education, Analysis, &amp; Design).<br /> <br /> září 1980 - říjen 1985 - Online Computer Library Center (OCLC).<br /> <br /> říjen 1977 - září 1980 - The Chicago Public Library.<br /> <br /> 1974 - 1976 - Restaurační služby a management.<br /> <br /> 1967 - 1974 - Instruktor filozofie<br /> <br /> 1957 - 1961 - Námořnictvo USA&lt;ref&gt;RESUME September 2007. CHARLES HILDRETH's Home Page [online]. 21. 12. 2008 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/crh-cv.htm &lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Aktivity ==<br /> <br /> '''Co-citační analýza'''<br /> <br /> Charles Hildreth patřil v letech 1980-1995 podle Journal of the American Society for Information Science mezi top 100 autorů z oboru informační vědy.<br /> <br /> [[Soubor:GrafDA2.jpg|thumb|center|Autoři 1988-1995&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1972–1995. [online]. s. 19 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> [[Soubor:Graf1321234124.jpg|thumb|center|Autoři 1980-1987&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1980–1987. [online]. s. 21 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> Hildreth začal výzkum na začátku 80 let, kdy výzkumy v oblasti OPAC začínaly být stále rozsáhlejší a byly financovány Council on Library Resources (CLR). Hildreth měl za úkol sumarizovat studia a naznačovat nové směry a také pracovat na nomenklatuře. Jeho činnosti byly směrovány k pokroku pomocí jeho zájmu a zaměření na uživatel-počítač interface. OCLC vybralo Hildretha, aby přinesl systém a jednotu do mnoha výzkumných zpráv. Jako projektový manažer zaplnil informační a jazykovou mezeru a výsledky publikoval v díle zvaném „Online Public Access Catalogs: The User Interface“. Mnohá studia byly zaměřeny na faktory v online systémech na vyhledávání informací, ale Hildrethovo úsilí směřovalo k zjištění, které systémové faktory v uživatelském prostředí mají schopnost ovlivnit úspěšnost vyhledávání koncového uživatele. V tu dobu se jeho studie stala základem pro vývojovou strategii designu, přibližně kolem roku 1982.&lt;ref&gt;LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. s. 96-97. ISBN 0-12-450060-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Hildreth zjistil, že dokumentační zprávy měli jen málo společného: neexistoval společný formát, provozní příručky a ani jednotná dokumentace, která by dovolovala porovnávat jednotlivé systémy mezi sebou. Také některé termíny měli rozdílné významy. Hildreth proto sepsal ke každému systému jeho příručku a na oplátku mu umožnili přístup k designerům a výzkumníkům, kteří o systémech shromažďovali data. Navzdory velkému množství literatury byla do této chvíle oblast uživatelského rozhraní málo probádanou oblastí.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 97.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hildreth se zaměřil na znepokojující fakt, že výzkumníci informačního vyhledávání a prodejci na jedné straně a OPAC (online veřejně přístupný katalog) výzkumníci na druhé straně operují z odlišných pozic, publikují v odlišných časopisech a jen výjimečně spolupracují. Dále poukázal na to, že se předmětový přístup stává dostupným.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 100.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> Hildreth je členem: PHI BETA KAPPA, NDEA Fellow, BETA PHI MU.<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> *Intelligent Interfaces and Retrieval Methods for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems. Final Report of a Study Commissioned by the Library of Congress, Processing Services. Advances in Library Information Technology, Issue Number 2. Washington , DC : Library of Congress, Cataloging Distribution Service. 1989. 120pp.<br /> <br /> *The Online Catalogue: Developments and Directions. (Editor and Contributor) London : The Library Association Publishing, Ltd. 1989. 212pp.<br /> <br /> *Library Automation in North America : A Reassessment of the Impact of New Technologies on Networking. Munich : KG Saur. 1987. 196pp.<br /> <br /> *Online Public Access Catalogs: The User Interface. (OCLC Library, Information, and Computer Science Series). Dublin , OH : OCLC. 1982. 263pp. <br /> <br /> <br /> '''Články, zprávy a recenze'''<br /> <br /> *&quot;Recent Library Practitioner Research: A Methodological Analysis and Critique.&quot; Hildreth, C.R. &amp; Aytac, S. Sept. 2006. Winner, 2007 ALISE Bohdan Wynar Research Paper Award. (Paper submitted for publication, available at: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/practitioner-research.doc).<br /> <br /> *“Teaching Load and Doctoral Supervision: Recognition/Release Time Provisions Among ALA Accredited Programs Offering a Ph.D.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Journal of Education in Library and Information Science, 45(2). Summer 2004, 242-250.<br /> <br /> *&quot;Exploring and Describing - Enough! Let's Get Back to Explaining and Confirming.&quot; Keynote address, June 8, 2003, Connections 2003 Conference, June 6-8, 2003, Long Island University, C.W. Post Campus, Brookville, NY.<br /> <br /> *&quot;How Are They Going About It? A Comparison of Research Methods Used by LIS Academic and Practitioner Researchers.&quot; Peer-reviewed and juried paper presented on January 22, 2003 at annual meeting of the Association for Library and Information Science Education (ALISE), January 21-24, 2003, Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Measuring User Satisfaction With IR System Performance: Problems and Promise.” Presentation at 2nd Annual ASIST SIG USE Research Symposium, Saturday, November 16, 2002, 1:00-6:00 p.m., Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” Hildreth, Charles R., and Michael Koenig. Journal of Education in Library and Information Science, 43(2). Spring 2002, 126-133.<br /> <br /> *“The End of the Standalone 'Library School'.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Library Journal, 127(11). June 15, 2002, 40-42.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” (With Michael Koenig, juried paper) January 17, 2002, ALISE 2002 Conference. New Orleans, LA, January 14-18, 2002.<br /> <br /> *&quot;Accounting for users' inflated assessments of on-line catalogue search performance and usefulness: an experimental study&quot; Paper presented at the Information Seeking in Context Conference (ISIC-2000), 16-18 August 2000, Goteborg, Sweden. In: Information Research, 6(2), January 2001.<br /> <br /> *&quot;Are Web-based OPACs More Effective Retrieval Systems Than Their Conventional Predecessors? An Experimental Study.&quot; In: Dynamism and Stability in Knowledge Organization. Proceedings of the Sixth International ISKO Conference, 10-13 July 2000, Toronto, Canada. Eds: Clare Beghtol, Lynne C. Howarth, Nancy J. Williamson. Ergon Verlag, 2000: 237-246.<br /> <br /> *&quot;Enhancing Access to Information: Designing Catalogs for the 21st Century, by DA Tyckoson.” (Book review) Information Processing &amp; Management, 33(4), 1997: 573-575.<br /> <br /> *&quot;Methodologist's Toolchest for Windows&quot; (Software review) Library &amp; Information Science Research, 19(2), 1997: 206-208.<br /> <br /> *&quot;The Use and Understanding of Keyword Searching in a University Online Catalog.&quot; Information Technology and Libraries, 16(2), June 1997: 52-62.<br /> <br /> *&quot;Preserving What We Really Want to Access, the Message, Not the Medium: Challenges and Opportunities in the Digital Age.&quot; In: Electronic Documents and Information: From Preservation to Access. Proceedings of the 18th International Essen Symposium, 23 October - 26 October, 1995. Essen University Library, Essen, Germany. 1996: 78-95.<br /> <br /> *Online Catalog Design Models: Are We Moving in the Right Direction? Washington, D.C.: Commissioned by the Council on Library Resources. August, 1995. (Available on the World Wide Web at:<br /> http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/clr-opac.html<br /> <br /> *&quot;The GUI OPAC: Approach with Caution.&quot; The Public Access Computer Systems Review, 6(5), 1995. http://info.lib.uh.edu/pr/v6/n5/hild6n5.html<br /> <br /> *&quot;Extending the Online Catalog: The Point of Diminishing Returns.&quot; Proceedings of the 1993 Annual Clinic on Data Processing Applications for Libraries. University of Illinois at Champaign-Urbana. 4-6 April 1993: 84-100.<br /> <br /> *&quot;Advancing Toward the E3OPAC: The Imperative and the Path.&quot; Think Tank on the Present and Future of the Online Catalog: Proceedings. Invited paper for the Roundtable Discussion Sponsored by the Reference and Adult Services Division of the American Library Association Catalog Use Committee, 11-12 January 1991. RASD Occasional Papers, Number 9. Chicago: Reference and Adult Services Division, American Library Association, 1991: 17-38.<br /> <br /> *&quot;End Users and Structured Searching of Online Catalogues: Recent Research Findings.&quot; In: Tools for Knowledge Organization and the Human Interface. Robert Fugman, editor. Proceedings of the 1st International ISKO-Conference, Darmstadt, 14-17 August 1990. International Society for Knowledge Organization, INDEKS VERLAG, Frankfurt/Main, 2, 1991: 9-24.<br /> <br /> *&quot;Online User Assistance for Information Retrieval Systems.&quot; In: &quot;Online User Assistance: A Symposium.&quot; Denise Kaplan, editor. Library Hi Tech, 29(1), 1990: 65-84.<br /> <br /> *&quot;Appropriate User Interfaces for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems.&quot; Bookmark. Albany, NY: Forest Press, 47(III), (Spring 1989), 1990: 186-193.<br /> <br /> *Nathalie Mitev and Charles R. Hildreth. &quot;Les Catalogues Interactifs en Grande-Bretagne et aux Etats-Unis.&quot; Bulletin Des Bibliotheques De France, 34(1), 1989 : 22-47.<br /> <br /> *&quot;Extending the Access and Reference Service Capabilities of the Online Public Access Catalog.&quot; Questions and Answers: Strategies for Using the Electronic Reference Collection. Proceedings of the Twenty-Fourth Annual Clinic on Library Applications of Data Processing, April 5-7, 1987. University of Illinois at Urbana-Champaign. Publications Office, Graduate School of Library and Information Science, 1989: 14-33.<br /> <br /> *&quot;Looking is Easy; Finding Presents the Difficulty. OPAC Update Report.&quot; In: Local Systems, Proceedings of the 12th Library Systems Seminar, European Library Automation Group (ELAG), Stockholm, 1-3 June 1988. Ed., Folke Sandgren. Stockholm, Sweden: Kungl. Biblioteket. 1988: 105-150.<br /> <br /> *&quot;Requirements and Opportunities for Tomorrow's Retrieval Systems, Including Online Catalogues.&quot; Proceedings of Information Online 88, the 3rd Australian Online Information Conference, 19-21 January 1988. Sydney, Australia. Information Science Section, Library Association of Australia. 1988.<br /> <br /> *&quot;Automated Library Networking in North America: New Realities, New Trends.&quot; International Library Cooperation. Proceedings of the 10th Annual Essen International Library Symposium, 19-22 October 1987. Essen, Federal Republic of Germany, Essen University Library, 1988: 222-241.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 2:The Response of Bibliographic Utilities to local integrated systems.&quot; The Electronic Library, 5(5), October 1987: 270-275.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 1: The Dreams; The Realities.&quot; The Electronic Library, 5(4), August 1987: 222-228.<br /> <br /> *Denise Kaplan and Charles R. Hildreth. &quot;Evaluating Automated Library Systems After Implementation.&quot; Automation Projects: the Evaluation Stage. Delmus E. Williams, editor. Proceedings of the ALA-LAMA/LITA 1987 PreConference, 26 June 1987, San Francisco. Chicago: ALA/LAMA, 1988: 1-53.<br /> <br /> *&quot;Online Library Catalogues as Information Retrieval Systems: What Can We Learn From Research?&quot; Going for Gold. Proceedings of the Silver Jubilee Conference of the City University's Department of Information Science, January 16, 1987, The City University, London. Penny A. Yates-Mercer, ed. London: Taylor Graham. 1988: 9-25.<br /> <br /> *&quot;Public Access to Electronic Information: Does One-Stop Shopping Make Sense?&quot; The Electronic Library: Moving to the Year 2000. Proceedings of the Conference Sponsored by the Ontario Ministry of Citizenship and Culture, 24 April 1987. Don Mills, (Toronto) Ontario.<br /> <br /> *&quot;Beyond Boolean: Designing the Next Generation of Online Catalogs.&quot; Library Trends, 35(4), Spring 1987: 647-667.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs: Evaluation, Selection, and Effect.&quot; Proceedings of the Conference on Integrated Online Library Systems, September 23-24, 1986, St. Louis, Missouri. David C. Genaway, ed. Canfield, Ohio: Genaway &amp; Associates, 1987: 43-57.<br /> <br /> *State of the Art of the Application of New Information Technologies in Libraries and Their Impact on Library Functions - North America. Final Report to the Commission on European Communities, DG XIII, Luxembourg. December 1986.<br /> <br /> *&quot;CD-ROM Public Access Library Catalogues: Uses, Advantages, Problems&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 151-178.<br /> <br /> *&quot;The U.S. National Standard Command Language for Online Interactive Information Retrieval: A Status Report.&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 73-84.<br /> <br /> *Beverly Janosky, Philip J. Smith, and Charles R. Hildreth. &quot;Online Library Catalog Systems: An Analysis of User Errors.&quot; International Journal of Man-Machine Studies, 25, 1986: 573-592..<br /> <br /> *&quot;Communicating with Online Catalogs and Other Retrieval Systems: the Need for a Standard Command Language.&quot; Library Hi Tech, 4(1), Spring 1986: 7-11.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogues: Research Activities and Findings in the U.S.&quot; The Future of Online Catalogs. Essen Symposium, Sept. 30-Oct. 3, 1985, Essen University. Essen, Federal Republic of Germany. Essen University Library, 1986: 1-55.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs.&quot; Annual Review of Information Science and Technology, 20. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, Inc., 1985: 233-285.<br /> <br /> *&quot;A Conversation with Charles Hildreth.&quot; Technicalities, Vol. 5, Nos. 1&amp;2, January and February, 1985.<br /> <br /> *&quot;The User Interface in Online Catalogs: The Telling Difference.&quot; Online Public Access to Library Files: A National Conference, September 1984, Centre for Catalogue Research, University of Bath, Bath, England. Janet Kinsella, editor. Oxford, UK: Elsevier International Bulletins, 1985: 111-132.<br /> <br /> *“Monitoring and Analyzing Online Catalog User Activity.” LS/2000 Communique, 4, Summer 1985: 3-6.<br /> <br /> *Pauline A. Cochrane, Brian Aveney, and Charles R. Hildreth. &quot;Modern Subject Access in the Online Age.&quot; American Libraries, July/August 1984: 527-529.<br /> <br /> *&quot;User Feedback in the Design Process.&quot; Online Catalog Design Issues, Council on Library Resources, July 1984.<br /> <br /> *“Online Catalogs and Public Libraries.” Southeastern Libraries, 34(2), Summer 1984: 42-45.<br /> <br /> *&quot;The New Information Society: Will It Be As Human?&quot; Journal of Educational Media &amp; Library Sciences, 21(3), Spring 1984: 221-237.<br /> <br /> *&quot;Pursuing the Ideal: Generations of Online Catalogs.&quot; Online Catalogs, Online Reference: Converging Trends, Proceedings of the 1983 ALA/LITA Preconference Institute, Los Angeles, CA, American Library Association, 1984: 31-56.<br /> <br /> *“Activity Searching on OCLC Public Terminals.” Research Libraries in OCLC: A Quarterly, 12, October 1983: 4-5.<br /> <br /> *&quot;To Boolean or not to Boolean?&quot; Information Technology and Libraries, September, 1983: 235-237.<br /> <br /> *“The concept and mechanics of browsing in an online library catalog.” In: National Online Meeting, Proceedings 1982, Compiled by Martha E. Williams and Thomas H. Hogan, Medford, New Jersey, Learned Information, Inc., 1982: 181-196.<br /> <br /> *&quot;Online Browsing Support Capabilities,&quot; in Information Interaction, Proceedings of the 45th ASIS Annual Meeting, 17-21 October 1982. Edited by A.E. Petrarca, C.I. Taylor and R.S. Kohn. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, for the American Society for Information Science, 19, 1982: 127-132.<br /> <br /> *Optimal Response Times in an Online Interactive Computing Environment: Considerations and Guidelines for System Design.(OCLC Development Division Technical Report: OCLC/DD/TR-81/3). Dublin, OH:OCLC. 1981. 40pp.<br /> <br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> * http://myweb.cwpost.liu.edu/childret<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21732 2012-05-11T19:51:29Z

<p>374603: /* Aktivity */</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni = |misto_narozeni = |datum_umrti =|misto_umrti =|duvod_umrti =|pobyt =146 Marks Avenue, Lancaster|rodina = |obcanstvi =|skola =Ph.D. na The City University, London |pracoviste = Palmer School of Library &amp; Information Science<br /> College of Information and Computer Science<br /> Long Island University<br /> C.W. Post Campus|znamy_diky =Přínosům v oblasti OPAC, Human-computer interaction |oceneni =PHI BETA KAPPA; NDEA Fellow; BETA PHI MU }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (*) je americký informační vědec, pedagog a autor mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> '''Koníčky'''<br /> <br /> Koníčky Charlese Hildretha: tenis, jazzová hra na saxofon, detektivní knihy, paragliding a chození pro horách a lesech.&lt;ref&gt;1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> září 2002 - současnost - Garant, Ph.D. studijní program Information Studies, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> září 1998 - současnost - Docent, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> srpen 1994 - 1998 - Docent, School of Library and Information Studies, University of Oklahoma.<br /> <br /> leden - červen 1993 - Hostující přednášející, University of Washington Graduate School of Library and Information Science (4 kurzy).<br /> <br /> leden - květen 1989 - Hostující pomocný profesor,Graduate School of Library and Information Science. Univ. of Illinois at Urbana-Champaign (Information Storage and Retrieval).<br /> <br /> leden - květen 1984 - Hostující pomocný profesor, School of Library Science, Kent State University.<br /> <br /> listopad 1985 - současnost -Zakladatel a hlavní vědecký kolzuntant, READ Ltd. (Research, Education, Analysis, &amp; Design).<br /> <br /> září 1980 - říjen 1985 - Online Computer Library Center (OCLC).<br /> <br /> říjen 1977 - září 1980 - The Chicago Public Library.<br /> <br /> 1974 - 1976 - Restaurační služby a management.<br /> <br /> 1967 - 1974 - Instruktor filozofie<br /> <br /> 1957 - 1961 - Námořnictvo USA&lt;ref&gt;1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Aktivity ==<br /> <br /> '''bbb'''<br /> [[Soubor:GrafDA2.jpg|thumb|left|&lt;ref&gt;WHITE, Howard D. a Katherine W. MCCAIN. Visualizing a Discipline: An Author Co-Citation Analysis of Information Science, 1972–1995. [online]. s. 19 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.asis.org/Publications/JASIS/Best_Jasist/1998WhiteandMcCain.pdf&lt;/ref&gt;]]<br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> Hildreth začal výzkum na začátku 80 let, kdy výzkumy v oblasti OPAC začínaly být stále rozsáhlejší a byly financovány Council on Library Resources (CLR). Hildreth měl za úkol sumarizovat studia a naznačovat nové směry a také pracovat na nomenklatuře. Jeho činnosti byly směrovány k pokroku pomocí jeho zájmu a zaměření na uživatel-počítač interface. OCLC vybralo Hildretha, aby přinesl systém a jednotu do mnoha výzkumných zpráv. Jako projektový manažer zaplnil informační a jazykovou mezeru a výsledky publikoval v díle zvaném „Online Public Access Catalogs: The User Interface“. Mnohá studia byly zaměřeny na faktory v online systémech na vyhledávání informací, ale Hildrethovo úsilí směřovalo k zjištění, které systémové faktory v uživatelském prostředí mají schopnost ovlivnit úspěšnost vyhledávání koncového uživatele. V tu dobu se jeho studie stala základem pro vývojovou strategii designu, přibližně kolem roku 1982.&lt;ref&gt;LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. s. 96-97. ISBN 0-12-450060-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Hildreth zjistil, že dokumentační zprávy měli jen málo společného: neexistoval společný formát, provozní příručky a ani jednotná dokumentace, která by dovolovala porovnávat jednotlivé systémy mezi sebou. Také některé termíny měli rozdílné významy. Hildreth proto sepsal ke každému systému jeho příručku a na oplátku mu umožnili přístup k designerům a výzkumníkům, kteří o systémech shromažďovali data. Navzdory velkému množství literatury byla do této chvíle oblast uživatelského rozhraní málo probádanou oblastí.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 97.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hildreth se zaměřil na znepokojující fakt, že výzkumníci informačního vyhledávání a prodejci na jedné straně a OPAC (online veřejně přístupný katalog) výzkumníci na druhé straně operují z odlišných pozic, publikují v odlišných časopisech a jen výjimečně spolupracují. Dále poukázal na to, že se předmětový přístup stává dostupným.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 100.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> Hildreth je členem: PHI BETA KAPPA, NDEA Fellow, BETA PHI MU.<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> *Intelligent Interfaces and Retrieval Methods for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems. Final Report of a Study Commissioned by the Library of Congress, Processing Services. Advances in Library Information Technology, Issue Number 2. Washington , DC : Library of Congress, Cataloging Distribution Service. 1989. 120pp.<br /> <br /> *The Online Catalogue: Developments and Directions. (Editor and Contributor) London : The Library Association Publishing, Ltd. 1989. 212pp.<br /> <br /> *Library Automation in North America : A Reassessment of the Impact of New Technologies on Networking. Munich : KG Saur. 1987. 196pp.<br /> <br /> *Online Public Access Catalogs: The User Interface. (OCLC Library, Information, and Computer Science Series). Dublin , OH : OCLC. 1982. 263pp. <br /> <br /> <br /> '''Články, zprávy a recenze'''<br /> <br /> *&quot;Recent Library Practitioner Research: A Methodological Analysis and Critique.&quot; Hildreth, C.R. &amp; Aytac, S. Sept. 2006. Winner, 2007 ALISE Bohdan Wynar Research Paper Award. (Paper submitted for publication, available at: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/practitioner-research.doc).<br /> <br /> *“Teaching Load and Doctoral Supervision: Recognition/Release Time Provisions Among ALA Accredited Programs Offering a Ph.D.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Journal of Education in Library and Information Science, 45(2). Summer 2004, 242-250.<br /> <br /> *&quot;Exploring and Describing - Enough! Let's Get Back to Explaining and Confirming.&quot; Keynote address, June 8, 2003, Connections 2003 Conference, June 6-8, 2003, Long Island University, C.W. Post Campus, Brookville, NY.<br /> <br /> *&quot;How Are They Going About It? A Comparison of Research Methods Used by LIS Academic and Practitioner Researchers.&quot; Peer-reviewed and juried paper presented on January 22, 2003 at annual meeting of the Association for Library and Information Science Education (ALISE), January 21-24, 2003, Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Measuring User Satisfaction With IR System Performance: Problems and Promise.” Presentation at 2nd Annual ASIST SIG USE Research Symposium, Saturday, November 16, 2002, 1:00-6:00 p.m., Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” Hildreth, Charles R., and Michael Koenig. Journal of Education in Library and Information Science, 43(2). Spring 2002, 126-133.<br /> <br /> *“The End of the Standalone 'Library School'.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Library Journal, 127(11). June 15, 2002, 40-42.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” (With Michael Koenig, juried paper) January 17, 2002, ALISE 2002 Conference. New Orleans, LA, January 14-18, 2002.<br /> <br /> *&quot;Accounting for users' inflated assessments of on-line catalogue search performance and usefulness: an experimental study&quot; Paper presented at the Information Seeking in Context Conference (ISIC-2000), 16-18 August 2000, Goteborg, Sweden. In: Information Research, 6(2), January 2001.<br /> <br /> *&quot;Are Web-based OPACs More Effective Retrieval Systems Than Their Conventional Predecessors? An Experimental Study.&quot; In: Dynamism and Stability in Knowledge Organization. Proceedings of the Sixth International ISKO Conference, 10-13 July 2000, Toronto, Canada. Eds: Clare Beghtol, Lynne C. Howarth, Nancy J. Williamson. Ergon Verlag, 2000: 237-246.<br /> <br /> *&quot;Enhancing Access to Information: Designing Catalogs for the 21st Century, by DA Tyckoson.” (Book review) Information Processing &amp; Management, 33(4), 1997: 573-575.<br /> <br /> *&quot;Methodologist's Toolchest for Windows&quot; (Software review) Library &amp; Information Science Research, 19(2), 1997: 206-208.<br /> <br /> *&quot;The Use and Understanding of Keyword Searching in a University Online Catalog.&quot; Information Technology and Libraries, 16(2), June 1997: 52-62.<br /> <br /> *&quot;Preserving What We Really Want to Access, the Message, Not the Medium: Challenges and Opportunities in the Digital Age.&quot; In: Electronic Documents and Information: From Preservation to Access. Proceedings of the 18th International Essen Symposium, 23 October - 26 October, 1995. Essen University Library, Essen, Germany. 1996: 78-95.<br /> <br /> *Online Catalog Design Models: Are We Moving in the Right Direction? Washington, D.C.: Commissioned by the Council on Library Resources. August, 1995. (Available on the World Wide Web at:<br /> http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/clr-opac.html<br /> <br /> *&quot;The GUI OPAC: Approach with Caution.&quot; The Public Access Computer Systems Review, 6(5), 1995. http://info.lib.uh.edu/pr/v6/n5/hild6n5.html<br /> <br /> *&quot;Extending the Online Catalog: The Point of Diminishing Returns.&quot; Proceedings of the 1993 Annual Clinic on Data Processing Applications for Libraries. University of Illinois at Champaign-Urbana. 4-6 April 1993: 84-100.<br /> <br /> *&quot;Advancing Toward the E3OPAC: The Imperative and the Path.&quot; Think Tank on the Present and Future of the Online Catalog: Proceedings. Invited paper for the Roundtable Discussion Sponsored by the Reference and Adult Services Division of the American Library Association Catalog Use Committee, 11-12 January 1991. RASD Occasional Papers, Number 9. Chicago: Reference and Adult Services Division, American Library Association, 1991: 17-38.<br /> <br /> *&quot;End Users and Structured Searching of Online Catalogues: Recent Research Findings.&quot; In: Tools for Knowledge Organization and the Human Interface. Robert Fugman, editor. Proceedings of the 1st International ISKO-Conference, Darmstadt, 14-17 August 1990. International Society for Knowledge Organization, INDEKS VERLAG, Frankfurt/Main, 2, 1991: 9-24.<br /> <br /> *&quot;Online User Assistance for Information Retrieval Systems.&quot; In: &quot;Online User Assistance: A Symposium.&quot; Denise Kaplan, editor. Library Hi Tech, 29(1), 1990: 65-84.<br /> <br /> *&quot;Appropriate User Interfaces for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems.&quot; Bookmark. Albany, NY: Forest Press, 47(III), (Spring 1989), 1990: 186-193.<br /> <br /> *Nathalie Mitev and Charles R. Hildreth. &quot;Les Catalogues Interactifs en Grande-Bretagne et aux Etats-Unis.&quot; Bulletin Des Bibliotheques De France, 34(1), 1989 : 22-47.<br /> <br /> *&quot;Extending the Access and Reference Service Capabilities of the Online Public Access Catalog.&quot; Questions and Answers: Strategies for Using the Electronic Reference Collection. Proceedings of the Twenty-Fourth Annual Clinic on Library Applications of Data Processing, April 5-7, 1987. University of Illinois at Urbana-Champaign. Publications Office, Graduate School of Library and Information Science, 1989: 14-33.<br /> <br /> *&quot;Looking is Easy; Finding Presents the Difficulty. OPAC Update Report.&quot; In: Local Systems, Proceedings of the 12th Library Systems Seminar, European Library Automation Group (ELAG), Stockholm, 1-3 June 1988. Ed., Folke Sandgren. Stockholm, Sweden: Kungl. Biblioteket. 1988: 105-150.<br /> <br /> *&quot;Requirements and Opportunities for Tomorrow's Retrieval Systems, Including Online Catalogues.&quot; Proceedings of Information Online 88, the 3rd Australian Online Information Conference, 19-21 January 1988. Sydney, Australia. Information Science Section, Library Association of Australia. 1988.<br /> <br /> *&quot;Automated Library Networking in North America: New Realities, New Trends.&quot; International Library Cooperation. Proceedings of the 10th Annual Essen International Library Symposium, 19-22 October 1987. Essen, Federal Republic of Germany, Essen University Library, 1988: 222-241.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 2:The Response of Bibliographic Utilities to local integrated systems.&quot; The Electronic Library, 5(5), October 1987: 270-275.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 1: The Dreams; The Realities.&quot; The Electronic Library, 5(4), August 1987: 222-228.<br /> <br /> *Denise Kaplan and Charles R. Hildreth. &quot;Evaluating Automated Library Systems After Implementation.&quot; Automation Projects: the Evaluation Stage. Delmus E. Williams, editor. Proceedings of the ALA-LAMA/LITA 1987 PreConference, 26 June 1987, San Francisco. Chicago: ALA/LAMA, 1988: 1-53.<br /> <br /> *&quot;Online Library Catalogues as Information Retrieval Systems: What Can We Learn From Research?&quot; Going for Gold. Proceedings of the Silver Jubilee Conference of the City University's Department of Information Science, January 16, 1987, The City University, London. Penny A. Yates-Mercer, ed. London: Taylor Graham. 1988: 9-25.<br /> <br /> *&quot;Public Access to Electronic Information: Does One-Stop Shopping Make Sense?&quot; The Electronic Library: Moving to the Year 2000. Proceedings of the Conference Sponsored by the Ontario Ministry of Citizenship and Culture, 24 April 1987. Don Mills, (Toronto) Ontario.<br /> <br /> *&quot;Beyond Boolean: Designing the Next Generation of Online Catalogs.&quot; Library Trends, 35(4), Spring 1987: 647-667.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs: Evaluation, Selection, and Effect.&quot; Proceedings of the Conference on Integrated Online Library Systems, September 23-24, 1986, St. Louis, Missouri. David C. Genaway, ed. Canfield, Ohio: Genaway &amp; Associates, 1987: 43-57.<br /> <br /> *State of the Art of the Application of New Information Technologies in Libraries and Their Impact on Library Functions - North America. Final Report to the Commission on European Communities, DG XIII, Luxembourg. December 1986.<br /> <br /> *&quot;CD-ROM Public Access Library Catalogues: Uses, Advantages, Problems&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 151-178.<br /> <br /> *&quot;The U.S. National Standard Command Language for Online Interactive Information Retrieval: A Status Report.&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 73-84.<br /> <br /> *Beverly Janosky, Philip J. Smith, and Charles R. Hildreth. &quot;Online Library Catalog Systems: An Analysis of User Errors.&quot; International Journal of Man-Machine Studies, 25, 1986: 573-592..<br /> <br /> *&quot;Communicating with Online Catalogs and Other Retrieval Systems: the Need for a Standard Command Language.&quot; Library Hi Tech, 4(1), Spring 1986: 7-11.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogues: Research Activities and Findings in the U.S.&quot; The Future of Online Catalogs. Essen Symposium, Sept. 30-Oct. 3, 1985, Essen University. Essen, Federal Republic of Germany. Essen University Library, 1986: 1-55.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs.&quot; Annual Review of Information Science and Technology, 20. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, Inc., 1985: 233-285.<br /> <br /> *&quot;A Conversation with Charles Hildreth.&quot; Technicalities, Vol. 5, Nos. 1&amp;2, January and February, 1985.<br /> <br /> *&quot;The User Interface in Online Catalogs: The Telling Difference.&quot; Online Public Access to Library Files: A National Conference, September 1984, Centre for Catalogue Research, University of Bath, Bath, England. Janet Kinsella, editor. Oxford, UK: Elsevier International Bulletins, 1985: 111-132.<br /> <br /> *“Monitoring and Analyzing Online Catalog User Activity.” LS/2000 Communique, 4, Summer 1985: 3-6.<br /> <br /> *Pauline A. Cochrane, Brian Aveney, and Charles R. Hildreth. &quot;Modern Subject Access in the Online Age.&quot; American Libraries, July/August 1984: 527-529.<br /> <br /> *&quot;User Feedback in the Design Process.&quot; Online Catalog Design Issues, Council on Library Resources, July 1984.<br /> <br /> *“Online Catalogs and Public Libraries.” Southeastern Libraries, 34(2), Summer 1984: 42-45.<br /> <br /> *&quot;The New Information Society: Will It Be As Human?&quot; Journal of Educational Media &amp; Library Sciences, 21(3), Spring 1984: 221-237.<br /> <br /> *&quot;Pursuing the Ideal: Generations of Online Catalogs.&quot; Online Catalogs, Online Reference: Converging Trends, Proceedings of the 1983 ALA/LITA Preconference Institute, Los Angeles, CA, American Library Association, 1984: 31-56.<br /> <br /> *“Activity Searching on OCLC Public Terminals.” Research Libraries in OCLC: A Quarterly, 12, October 1983: 4-5.<br /> <br /> *&quot;To Boolean or not to Boolean?&quot; Information Technology and Libraries, September, 1983: 235-237.<br /> <br /> *“The concept and mechanics of browsing in an online library catalog.” In: National Online Meeting, Proceedings 1982, Compiled by Martha E. Williams and Thomas H. Hogan, Medford, New Jersey, Learned Information, Inc., 1982: 181-196.<br /> <br /> *&quot;Online Browsing Support Capabilities,&quot; in Information Interaction, Proceedings of the 45th ASIS Annual Meeting, 17-21 October 1982. Edited by A.E. Petrarca, C.I. Taylor and R.S. Kohn. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, for the American Society for Information Science, 19, 1982: 127-132.<br /> <br /> *Optimal Response Times in an Online Interactive Computing Environment: Considerations and Guidelines for System Design.(OCLC Development Division Technical Report: OCLC/DD/TR-81/3). Dublin, OH:OCLC. 1981. 40pp.<br /> <br /> <br /> == Doporučená četba ==<br /> <br /> '''klkl'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> *http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:GrafDA2.jpg&diff=21731 2012-05-11T19:38:41Z

<p>374603: načtena nová verze &amp;quot;Soubor:GrafDA2.jpg&amp;quot;</p> <hr /> <div></div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:GrafDA2.jpg&diff=21730 2012-05-11T19:37:29Z

<p>374603: </p> <hr /> <div></div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Graf1321234124.jpg&diff=21729 2012-05-11T19:36:21Z

<p>374603: načtena nová verze &amp;quot;Soubor:Graf1321234124.jpg&amp;quot;</p> <hr /> <div></div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Soubor:Graf1321234124.jpg&diff=21728 2012-05-11T19:32:04Z

<p>374603: </p> <hr /> <div></div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21727 2012-05-11T19:29:41Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni = |misto_narozeni = |datum_umrti =|misto_umrti =|duvod_umrti =|pobyt =146 Marks Avenue, Lancaster|rodina = |obcanstvi =|skola =Ph.D. na The City University, London |pracoviste = Palmer School of Library &amp; Information Science<br /> College of Information and Computer Science<br /> Long Island University<br /> C.W. Post Campus|znamy_diky =Přínosům v oblasti OPAC, Human-computer interaction |oceneni =PHI BETA KAPPA; NDEA Fellow; BETA PHI MU }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (*) je americký informační vědec, pedagog a autor mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> '''Koníčky'''<br /> <br /> Koníčky Charlese Hildretha: tenis, jazzová hra na saxofon, detektivní knihy, paragliding a chození pro horách a lesech.&lt;ref&gt;1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> září 2002 - současnost - Garant, Ph.D. studijní program Information Studies, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> září 1998 - současnost - Docent, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> srpen 1994 - 1998 - Docent, School of Library and Information Studies, University of Oklahoma.<br /> <br /> leden - červen 1993 - Hostující přednášející, University of Washington Graduate School of Library and Information Science (4 kurzy).<br /> <br /> leden - květen 1989 - Hostující pomocný profesor,Graduate School of Library and Information Science. Univ. of Illinois at Urbana-Champaign (Information Storage and Retrieval).<br /> <br /> leden - květen 1984 - Hostující pomocný profesor, School of Library Science, Kent State University.<br /> <br /> listopad 1985 - současnost -Zakladatel a hlavní vědecký kolzuntant, READ Ltd. (Research, Education, Analysis, &amp; Design).<br /> <br /> září 1980 - říjen 1985 - Online Computer Library Center (OCLC).<br /> <br /> říjen 1977 - září 1980 - The Chicago Public Library.<br /> <br /> 1974 - 1976 - Restaurační služby a management.<br /> <br /> 1967 - 1974 - Instruktor filozofie<br /> <br /> 1957 - 1961 - Námořnictvo USA&lt;ref&gt;1&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Aktivity ==<br /> <br /> '''bbb'''<br /> [[Soubor:Příklad.jpg]]<br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> Hildreth začal výzkum na začátku 80 let, kdy výzkumy v oblasti OPAC začínaly být stále rozsáhlejší a byly financovány Council on Library Resources (CLR). Hildreth měl za úkol sumarizovat studia a naznačovat nové směry a také pracovat na nomenklatuře. Jeho činnosti byly směrovány k pokroku pomocí jeho zájmu a zaměření na uživatel-počítač interface. OCLC vybralo Hildretha, aby přinesl systém a jednotu do mnoha výzkumných zpráv. Jako projektový manažer zaplnil informační a jazykovou mezeru a výsledky publikoval v díle zvaném „Online Public Access Catalogs: The User Interface“. Mnohá studia byly zaměřeny na faktory v online systémech na vyhledávání informací, ale Hildrethovo úsilí směřovalo k zjištění, které systémové faktory v uživatelském prostředí mají schopnost ovlivnit úspěšnost vyhledávání koncového uživatele. V tu dobu se jeho studie stala základem pro vývojovou strategii designu, přibližně kolem roku 1982.&lt;ref&gt;LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. s. 96-97. ISBN 0-12-450060-9.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Hildreth zjistil, že dokumentační zprávy měli jen málo společného: neexistoval společný formát, provozní příručky a ani jednotná dokumentace, která by dovolovala porovnávat jednotlivé systémy mezi sebou. Také některé termíny měli rozdílné významy. Hildreth proto sepsal ke každému systému jeho příručku a na oplátku mu umožnili přístup k designerům a výzkumníkům, kteří o systémech shromažďovali data. Navzdory velkému množství literatury byla do této chvíle oblast uživatelského rozhraní málo probádanou oblastí.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 97.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hildreth se zaměřil na znepokojující fakt, že výzkumníci informačního vyhledávání a prodejci na jedné straně a OPAC (online veřejně přístupný katalog) výzkumníci na druhé straně operují z odlišných pozic, publikují v odlišných časopisech a jen výjimečně spolupracují. Dále poukázal na to, že se předmětový přístup stává dostupným.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 100.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> Hildreth je členem: PHI BETA KAPPA, NDEA Fellow, BETA PHI MU.<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> *Intelligent Interfaces and Retrieval Methods for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems. Final Report of a Study Commissioned by the Library of Congress, Processing Services. Advances in Library Information Technology, Issue Number 2. Washington , DC : Library of Congress, Cataloging Distribution Service. 1989. 120pp.<br /> <br /> *The Online Catalogue: Developments and Directions. (Editor and Contributor) London : The Library Association Publishing, Ltd. 1989. 212pp.<br /> <br /> *Library Automation in North America : A Reassessment of the Impact of New Technologies on Networking. Munich : KG Saur. 1987. 196pp.<br /> <br /> *Online Public Access Catalogs: The User Interface. (OCLC Library, Information, and Computer Science Series). Dublin , OH : OCLC. 1982. 263pp. <br /> <br /> <br /> '''Články, zprávy a recenze'''<br /> <br /> *&quot;Recent Library Practitioner Research: A Methodological Analysis and Critique.&quot; Hildreth, C.R. &amp; Aytac, S. Sept. 2006. Winner, 2007 ALISE Bohdan Wynar Research Paper Award. (Paper submitted for publication, available at: http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/practitioner-research.doc).<br /> <br /> *“Teaching Load and Doctoral Supervision: Recognition/Release Time Provisions Among ALA Accredited Programs Offering a Ph.D.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Journal of Education in Library and Information Science, 45(2). Summer 2004, 242-250.<br /> <br /> *&quot;Exploring and Describing - Enough! Let's Get Back to Explaining and Confirming.&quot; Keynote address, June 8, 2003, Connections 2003 Conference, June 6-8, 2003, Long Island University, C.W. Post Campus, Brookville, NY.<br /> <br /> *&quot;How Are They Going About It? A Comparison of Research Methods Used by LIS Academic and Practitioner Researchers.&quot; Peer-reviewed and juried paper presented on January 22, 2003 at annual meeting of the Association for Library and Information Science Education (ALISE), January 21-24, 2003, Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Measuring User Satisfaction With IR System Performance: Problems and Promise.” Presentation at 2nd Annual ASIST SIG USE Research Symposium, Saturday, November 16, 2002, 1:00-6:00 p.m., Philadelphia, PA.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” Hildreth, Charles R., and Michael Koenig. Journal of Education in Library and Information Science, 43(2). Spring 2002, 126-133.<br /> <br /> *“The End of the Standalone 'Library School'.” Koenig, Michael E. D., and Charles Hildreth. Library Journal, 127(11). June 15, 2002, 40-42.<br /> <br /> *“Organizational Realignment of LIS Programs in Academia: from Independent Standalone Units to Incorporated Programs.” (With Michael Koenig, juried paper) January 17, 2002, ALISE 2002 Conference. New Orleans, LA, January 14-18, 2002.<br /> <br /> *&quot;Accounting for users' inflated assessments of on-line catalogue search performance and usefulness: an experimental study&quot; Paper presented at the Information Seeking in Context Conference (ISIC-2000), 16-18 August 2000, Goteborg, Sweden. In: Information Research, 6(2), January 2001.<br /> <br /> *&quot;Are Web-based OPACs More Effective Retrieval Systems Than Their Conventional Predecessors? An Experimental Study.&quot; In: Dynamism and Stability in Knowledge Organization. Proceedings of the Sixth International ISKO Conference, 10-13 July 2000, Toronto, Canada. Eds: Clare Beghtol, Lynne C. Howarth, Nancy J. Williamson. Ergon Verlag, 2000: 237-246.<br /> <br /> *&quot;Enhancing Access to Information: Designing Catalogs for the 21st Century, by DA Tyckoson.” (Book review) Information Processing &amp; Management, 33(4), 1997: 573-575.<br /> <br /> *&quot;Methodologist's Toolchest for Windows&quot; (Software review) Library &amp; Information Science Research, 19(2), 1997: 206-208.<br /> <br /> *&quot;The Use and Understanding of Keyword Searching in a University Online Catalog.&quot; Information Technology and Libraries, 16(2), June 1997: 52-62.<br /> <br /> *&quot;Preserving What We Really Want to Access, the Message, Not the Medium: Challenges and Opportunities in the Digital Age.&quot; In: Electronic Documents and Information: From Preservation to Access. Proceedings of the 18th International Essen Symposium, 23 October - 26 October, 1995. Essen University Library, Essen, Germany. 1996: 78-95.<br /> <br /> *Online Catalog Design Models: Are We Moving in the Right Direction? Washington, D.C.: Commissioned by the Council on Library Resources. August, 1995. (Available on the World Wide Web at:<br /> http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/clr-opac.html<br /> <br /> *&quot;The GUI OPAC: Approach with Caution.&quot; The Public Access Computer Systems Review, 6(5), 1995. http://info.lib.uh.edu/pr/v6/n5/hild6n5.html<br /> <br /> *&quot;Extending the Online Catalog: The Point of Diminishing Returns.&quot; Proceedings of the 1993 Annual Clinic on Data Processing Applications for Libraries. University of Illinois at Champaign-Urbana. 4-6 April 1993: 84-100.<br /> <br /> *&quot;Advancing Toward the E3OPAC: The Imperative and the Path.&quot; Think Tank on the Present and Future of the Online Catalog: Proceedings. Invited paper for the Roundtable Discussion Sponsored by the Reference and Adult Services Division of the American Library Association Catalog Use Committee, 11-12 January 1991. RASD Occasional Papers, Number 9. Chicago: Reference and Adult Services Division, American Library Association, 1991: 17-38.<br /> <br /> *&quot;End Users and Structured Searching of Online Catalogues: Recent Research Findings.&quot; In: Tools for Knowledge Organization and the Human Interface. Robert Fugman, editor. Proceedings of the 1st International ISKO-Conference, Darmstadt, 14-17 August 1990. International Society for Knowledge Organization, INDEKS VERLAG, Frankfurt/Main, 2, 1991: 9-24.<br /> <br /> *&quot;Online User Assistance for Information Retrieval Systems.&quot; In: &quot;Online User Assistance: A Symposium.&quot; Denise Kaplan, editor. Library Hi Tech, 29(1), 1990: 65-84.<br /> <br /> *&quot;Appropriate User Interfaces for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems.&quot; Bookmark. Albany, NY: Forest Press, 47(III), (Spring 1989), 1990: 186-193.<br /> <br /> *Nathalie Mitev and Charles R. Hildreth. &quot;Les Catalogues Interactifs en Grande-Bretagne et aux Etats-Unis.&quot; Bulletin Des Bibliotheques De France, 34(1), 1989 : 22-47.<br /> <br /> *&quot;Extending the Access and Reference Service Capabilities of the Online Public Access Catalog.&quot; Questions and Answers: Strategies for Using the Electronic Reference Collection. Proceedings of the Twenty-Fourth Annual Clinic on Library Applications of Data Processing, April 5-7, 1987. University of Illinois at Urbana-Champaign. Publications Office, Graduate School of Library and Information Science, 1989: 14-33.<br /> <br /> *&quot;Looking is Easy; Finding Presents the Difficulty. OPAC Update Report.&quot; In: Local Systems, Proceedings of the 12th Library Systems Seminar, European Library Automation Group (ELAG), Stockholm, 1-3 June 1988. Ed., Folke Sandgren. Stockholm, Sweden: Kungl. Biblioteket. 1988: 105-150.<br /> <br /> *&quot;Requirements and Opportunities for Tomorrow's Retrieval Systems, Including Online Catalogues.&quot; Proceedings of Information Online 88, the 3rd Australian Online Information Conference, 19-21 January 1988. Sydney, Australia. Information Science Section, Library Association of Australia. 1988.<br /> <br /> *&quot;Automated Library Networking in North America: New Realities, New Trends.&quot; International Library Cooperation. Proceedings of the 10th Annual Essen International Library Symposium, 19-22 October 1987. Essen, Federal Republic of Germany, Essen University Library, 1988: 222-241.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 2:The Response of Bibliographic Utilities to local integrated systems.&quot; The Electronic Library, 5(5), October 1987: 270-275.<br /> <br /> *&quot;Library Networking in North America in the 1980s. Part 1: The Dreams; The Realities.&quot; The Electronic Library, 5(4), August 1987: 222-228.<br /> <br /> *Denise Kaplan and Charles R. Hildreth. &quot;Evaluating Automated Library Systems After Implementation.&quot; Automation Projects: the Evaluation Stage. Delmus E. Williams, editor. Proceedings of the ALA-LAMA/LITA 1987 PreConference, 26 June 1987, San Francisco. Chicago: ALA/LAMA, 1988: 1-53.<br /> <br /> *&quot;Online Library Catalogues as Information Retrieval Systems: What Can We Learn From Research?&quot; Going for Gold. Proceedings of the Silver Jubilee Conference of the City University's Department of Information Science, January 16, 1987, The City University, London. Penny A. Yates-Mercer, ed. London: Taylor Graham. 1988: 9-25.<br /> <br /> *&quot;Public Access to Electronic Information: Does One-Stop Shopping Make Sense?&quot; The Electronic Library: Moving to the Year 2000. Proceedings of the Conference Sponsored by the Ontario Ministry of Citizenship and Culture, 24 April 1987. Don Mills, (Toronto) Ontario.<br /> <br /> *&quot;Beyond Boolean: Designing the Next Generation of Online Catalogs.&quot; Library Trends, 35(4), Spring 1987: 647-667.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs: Evaluation, Selection, and Effect.&quot; Proceedings of the Conference on Integrated Online Library Systems, September 23-24, 1986, St. Louis, Missouri. David C. Genaway, ed. Canfield, Ohio: Genaway &amp; Associates, 1987: 43-57.<br /> <br /> *State of the Art of the Application of New Information Technologies in Libraries and Their Impact on Library Functions - North America. Final Report to the Commission on European Communities, DG XIII, Luxembourg. December 1986.<br /> <br /> *&quot;CD-ROM Public Access Library Catalogues: Uses, Advantages, Problems&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 151-178.<br /> <br /> *&quot;The U.S. National Standard Command Language for Online Interactive Information Retrieval: A Status Report.&quot; Impact of New Information Technology on International Library Cooperation. 9th Essen International Symposium, September 8-11, 1986. Essen, Federal Republic of Germany: Essen University Library, 1987: 73-84.<br /> <br /> *Beverly Janosky, Philip J. Smith, and Charles R. Hildreth. &quot;Online Library Catalog Systems: An Analysis of User Errors.&quot; International Journal of Man-Machine Studies, 25, 1986: 573-592..<br /> <br /> *&quot;Communicating with Online Catalogs and Other Retrieval Systems: the Need for a Standard Command Language.&quot; Library Hi Tech, 4(1), Spring 1986: 7-11.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogues: Research Activities and Findings in the U.S.&quot; The Future of Online Catalogs. Essen Symposium, Sept. 30-Oct. 3, 1985, Essen University. Essen, Federal Republic of Germany. Essen University Library, 1986: 1-55.<br /> <br /> *&quot;Online Public Access Catalogs.&quot; Annual Review of Information Science and Technology, 20. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, Inc., 1985: 233-285.<br /> <br /> *&quot;A Conversation with Charles Hildreth.&quot; Technicalities, Vol. 5, Nos. 1&amp;2, January and February, 1985.<br /> <br /> *&quot;The User Interface in Online Catalogs: The Telling Difference.&quot; Online Public Access to Library Files: A National Conference, September 1984, Centre for Catalogue Research, University of Bath, Bath, England. Janet Kinsella, editor. Oxford, UK: Elsevier International Bulletins, 1985: 111-132.<br /> <br /> *“Monitoring and Analyzing Online Catalog User Activity.” LS/2000 Communique, 4, Summer 1985: 3-6.<br /> <br /> *Pauline A. Cochrane, Brian Aveney, and Charles R. Hildreth. &quot;Modern Subject Access in the Online Age.&quot; American Libraries, July/August 1984: 527-529.<br /> <br /> *&quot;User Feedback in the Design Process.&quot; Online Catalog Design Issues, Council on Library Resources, July 1984.<br /> <br /> *“Online Catalogs and Public Libraries.” Southeastern Libraries, 34(2), Summer 1984: 42-45.<br /> <br /> *&quot;The New Information Society: Will It Be As Human?&quot; Journal of Educational Media &amp; Library Sciences, 21(3), Spring 1984: 221-237.<br /> <br /> *&quot;Pursuing the Ideal: Generations of Online Catalogs.&quot; Online Catalogs, Online Reference: Converging Trends, Proceedings of the 1983 ALA/LITA Preconference Institute, Los Angeles, CA, American Library Association, 1984: 31-56.<br /> <br /> *“Activity Searching on OCLC Public Terminals.” Research Libraries in OCLC: A Quarterly, 12, October 1983: 4-5.<br /> <br /> *&quot;To Boolean or not to Boolean?&quot; Information Technology and Libraries, September, 1983: 235-237.<br /> <br /> *“The concept and mechanics of browsing in an online library catalog.” In: National Online Meeting, Proceedings 1982, Compiled by Martha E. Williams and Thomas H. Hogan, Medford, New Jersey, Learned Information, Inc., 1982: 181-196.<br /> <br /> *&quot;Online Browsing Support Capabilities,&quot; in Information Interaction, Proceedings of the 45th ASIS Annual Meeting, 17-21 October 1982. Edited by A.E. Petrarca, C.I. Taylor and R.S. Kohn. White Plains, NY: Knowledge Industry Publications, for the American Society for Information Science, 19, 1982: 127-132.<br /> <br /> *Optimal Response Times in an Online Interactive Computing Environment: Considerations and Guidelines for System Design.(OCLC Development Division Technical Report: OCLC/DD/TR-81/3). Dublin, OH:OCLC. 1981. 40pp.<br /> <br /> <br /> == Doporučená četba ==<br /> <br /> '''klkl'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> *http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21726 2012-05-11T18:02:10Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni = |misto_narozeni = |datum_umrti =|misto_umrti =|duvod_umrti =|pobyt =146 Marks Avenue, Lancaster|rodina = |obcanstvi =|skola =Ph.D. na The City University, London |pracoviste = Palmer School of Library &amp; Information Science<br /> College of Information and Computer Science<br /> Long Island University<br /> C.W. Post Campus|znamy_diky = |oceneni = }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (*) je americký informační vědec, pedagog a autor mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy. V současné době ...<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> '''Koníčky'''<br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> září 2002 - současnost - Garant, Ph.D. studijní program Information Studies, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> září 1998 - současnost - Docent, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> srpen 1994 - 1998 - Docent, School of Library and Information Studies, University of Oklahoma.<br /> <br /> leden - červen 1993 - Hostující přednášející, University of Washington Graduate School of Library and Information Science (4 kurzy).<br /> <br /> leden - květen 1989 - Hostující pomocný profesor,Graduate School of Library and Information Science. Univ. of Illinois at Urbana-Champaign (Information Storage and Retrieval).<br /> <br /> leden - květen 1984 - Hostující pomocný profesor, School of Library Science, Kent State University.<br /> <br /> listopad 1985 - současnost -Zakladatel a hlavní vědecký kolzuntant, READ Ltd. (Research, Education, Analysis, &amp; Design).<br /> <br /> září 1980 - říjen 1985 - Online Computer Library Center (OCLC).<br /> <br /> říjen 1977 - září 1980 - The Chicago Public Library.<br /> <br /> 1974 - 1976 - Restaurační služby a management.<br /> <br /> 1967 - 1974 - Instruktor filozofie<br /> <br /> 1957 - 1961 - Námořnictvo USA&lt;ref&gt;1&lt;/ref&gt;<br /> == Aktivity ==<br /> <br /> <br /> '''bbb'''<br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;'''aaa'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''ccc'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy.<br /> <br /> Hildreth začal výzkum na začátku 80 let, kdy výzkumy v oblasti OPAC začínaly být stále rozsáhlejší a byly financovány Council on Library Resources (CLR). Hildreth měl za úkol sumarizovat studia a naznačovat nové směry a také pracovat na nomenklatuře. Jeho činnosti byly směrovány k pokroku pomocí jeho zájmu a zaměření na uživatel-počítač interface. OCLC vybralo Hildretha, aby přinesl systém a jednotu do mnoha výzkumných zpráv. Jako projektový manažer zaplnil informační a jazykovou mezeru a výsledky publikoval v díle zvaném „Online Public Access Catalogs: The User Interface“. Mnohá studia byly zaměřeny na faktory v online systémech na vyhledávání informací, ale Hildrethovo úsilí směřovalo k zjištění, které systémové faktory v uživatelském prostředí mají schopnost ovlivnit úspěšnost vyhledávání koncového uživatele. V tu dobu se jeho studie stala základem pro vývojovou strategii designu, přibližně kolem roku 1982.&lt;ref&gt;LILLEY, Dorothy B. - TRICE, Ronald W. A history of information science, 1945 - 1985. San Diego, CA: Academic Press, 1989. ISBN 0-12-450060-9. S. 96-97.&lt;/ref&gt; <br /> <br /> Hildreth zjistil, že dokumentační zprávy měli jen málo společného: neexistoval společný formát, provozní příručky a ani jednotná dokumentace, která by dovolovala porovnávat jednotlivé systémy mezi sebou. Také některé termíny měli rozdílné významy. Hildreth proto sepsal ke každému systému jeho příručku a na oplátku mu umožnili přístup k designerům a výzkumníkům, kteří o systémech shromažďovali data. Navzdory velkému množství literatury byla do této chvíle oblast uživatelského rozhraní málo probádanou oblastí.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 97.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> Hildreth se zaměřil na znepokojující fakt, že výzkumníci informačního vyhledávání a prodejci na jedné straně a OPAC (online veřejně přístupný katalog) výzkumníci na druhé straně operují z odlišných pozic, publikují v odlišných časopisech a jen výjimečně spolupracují. Dále poukázal na to, že se předmětový přístup stává dostupným.&lt;ref&gt;Tamtéž. S. 100.&lt;/ref&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> *Intelligent Interfaces and Retrieval Methods for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems. Final Report of a Study Commissioned by the Library of Congress, Processing Services. Advances in Library Information Technology, Issue Number 2. Washington , DC : Library of Congress, Cataloging Distribution Service. 1989. 120pp.<br /> <br /> *The Online Catalogue: Developments and Directions. (Editor and Contributor) London : The Library Association Publishing, Ltd. 1989. 212pp.<br /> <br /> *Library Automation in North America : A Reassessment of the Impact of New Technologies on Networking. Munich : KG Saur. 1987. 196pp.<br /> <br /> *Online Public Access Catalogs: The User Interface. (OCLC Library, Information, and Computer Science Series). Dublin , OH : OCLC. 1982. 263pp. <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''Články, zprávy a recenze'''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Doporučená četba ==<br /> <br /> '''klkl'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> *http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21456 2012-05-09T10:34:54Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni = |misto_narozeni = |datum_umrti =|misto_umrti =|duvod_umrti =|pobyt =146 Marks Avenue, Lancaster|rodina = |obcanstvi =|skola =Ph.D. na The City University, London |pracoviste = Palmer School of Library &amp; Information Science<br /> College of Information and Computer Science<br /> Long Island University<br /> C.W. Post Campus|znamy_diky = |oceneni = }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (*) je americký informační vědec, pedagog a autor mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy. V současné době ...<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> '''Koníčky'''<br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> září 2002 - současnost - Garant, Ph.D. studijní program Information Studies, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> září 1998 - současnost - Docent, Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Science, Long Island University.<br /> <br /> srpen 1994 - 1998 - Docent, School of Library and Information Studies, University of Oklahoma.<br /> <br /> leden - červen 1993 - Hostující přednášející, University of Washington Graduate School of Library and Information Science (4 kurzy).<br /> <br /> leden - květen 1989 - Hostující pomocný profesor,Graduate School of Library and Information Science. Univ. of Illinois at Urbana-Champaign (Information Storage and Retrieval).<br /> <br /> leden - květen 1984 - Hostující pomocný profesor, School of Library Science, Kent State University.<br /> <br /> listopad 1985 - současnost -Zakladatel a hlavní vědecký kolzuntant, READ Ltd. (Research, Education, Analysis, &amp; Design).<br /> <br /> září 1980 - říjen 1985 - Online Computer Library Center (OCLC).<br /> <br /> říjen 1977 - září 1980 - The Chicago Public Library.<br /> <br /> 1974 - 1976 - Restaurační služby a management.<br /> <br /> 1967 - 1974 - Instruktor filozofie<br /> <br /> 1957 - 1961 - Námořnictvo USA&lt;ref&gt;1&lt;/ref&gt;<br /> == Aktivity ==<br /> <br /> <br /> '''bbb'''<br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;'''aaa'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''ccc'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> <br /> '''ppp'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> *Intelligent Interfaces and Retrieval Methods for Subject Searching in Bibliographic Retrieval Systems. Final Report of a Study Commissioned by the Library of Congress, Processing Services. Advances in Library Information Technology, Issue Number 2. Washington , DC : Library of Congress, Cataloging Distribution Service. 1989. 120pp.<br /> <br /> *The Online Catalogue: Developments and Directions. (Editor and Contributor) London : The Library Association Publishing, Ltd. 1989. 212pp.<br /> <br /> *Library Automation in North America : A Reassessment of the Impact of New Technologies on Networking. Munich : KG Saur. 1987. 196pp.<br /> <br /> *Online Public Access Catalogs: The User Interface. (OCLC Library, Information, and Computer Science Series). Dublin , OH : OCLC. 1982. 263pp. <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''Články, zprávy a recenze'''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Doporučená četba ==<br /> <br /> '''klkl'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> *http://myweb.cwpost.liu.edu/childret/<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21087 2012-05-02T10:37:49Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni = |misto_narozeni = |datum_umrti =|misto_umrti =|duvod_umrti =|pobyt =146 Marks Avenue, Lancaster|rodina = |obcanstvi =|skola =Ph.D. na The City University, London |pracoviste = Palmer School of Library &amp; Information Science<br /> College of Information and Computer Science<br /> Long Island University<br /> C.W. Post Campus|znamy_diky = |oceneni = }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (*) je americký informační vědec, pedagog a autor mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy. V současné době ...<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> <br /> == Práce ==<br /> <br /> == Další aktivity ==<br /> <br /> '''bbb'''<br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;'''aaa'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''ccc'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> <br /> '''ppp'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Ocenění ==<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Kapitoly knih'''<br /> <br /> '''Články'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''Editované knihy'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''Další publikace'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Doporučená četba ==<br /> <br /> '''klkl'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21086 2012-05-02T10:21:51Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni = |misto_narozeni = |datum_umrti =|misto_umrti =|duvod_umrti =|pobyt = |rodina = |obcanstvi =|skola = |pracoviste = |znamy_diky = |oceneni = }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (*) je americký informační vědec, pedagog a autor mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy je interakce počítače s člověkem, vyhledávací systémy informací a knihovní on-line katalogy. V současné době ...<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> <br /> == Práce ==<br /> <br /> == Další aktivity ==<br /> <br /> '''bbb'''<br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;'''aaa'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''ccc'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> <br /> '''ppp'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Ocenění ==<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Kapitoly knih'''<br /> <br /> '''Články'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''Editované knihy'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''Další publikace'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Doporučená četba ==<br /> <br /> '''klkl'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21085 2012-05-02T09:59:22Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec|jmeno = Charles R. Hildreth|datum_narozeni = |misto_narozeni = |datum_umrti =|misto_umrti =|duvod_umrti =|pobyt = |rodina = |obcanstvi =|skola = |pracoviste = |znamy_diky = |oceneni = }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (*) je americký informační vědec, pedagog a autor mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy .... V současné době ...<br /> <br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> {| style=&quot;width: 500px&quot; border=&quot;1&quot; cellpadding=&quot;1&quot; cellspacing=&quot;1&quot;<br /> |-<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Rok&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Stupeň&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Instituce&lt;br/&gt;<br /> ! scope=&quot;col&quot; | Obor/specializace&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1993&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ph.D.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | The City University, London&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Informační věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1977&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Denver&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Knihovní věda&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1966&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | M.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | University of Colorado&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |-<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | 1963&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | B.A.&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Ohio State University&lt;br/&gt;<br /> | style=&quot;text-align: center&quot; | Filozofie&lt;br/&gt;<br /> |}<br /> <br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> <br /> == Práce ==<br /> <br /> == Další aktivity ==<br /> <br /> '''bbb'''<br /> <br /> <br /> <br /> &lt;br/&gt;'''aaa'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''ccc'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> <br /> '''ppp'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Ocenění ==<br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> &lt;br/&gt;'''Kapitoly knih'''<br /> <br /> '''Články'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''Editované knihy'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''Další publikace'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Doporučená četba ==<br /> <br /> '''klkl'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> <br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> <br /> &lt;br/&gt;[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] &lt;br/&gt;&lt;br/&gt;</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Charles_R._Hildreth&diff=21084 2012-05-02T09:33:23Z

<p>374603: Založena nová stránka: {{Infobox Vědec |jmeno = Charles R. Hildreth |datum_narozeni = |misto_narozeni = |datum_umrti = |misto_umrti = |duvod_umrti = |pobyt ...</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Charles R. Hildreth<br /> |datum_narozeni = <br /> |misto_narozeni = <br /> |datum_umrti =<br /> |misto_umrti =<br /> |duvod_umrti =<br /> |pobyt = <br /> |rodina = <br /> |obcanstvi =<br /> |skola = <br /> |pracoviste = <br /> |znamy_diky = <br /> |oceneni = <br /> }}<br /> <br /> Charles R. Hildreth (*) je americký informační vědec, pedagog a autor mnoha článků týkajících se informační vědy. Oblastí jeho působnosti na poli vědy .... V současné době ...<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> '''Vzdělání'''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> == Zaměstnání ==<br /> <br /> <br /> == Práce ==<br /> <br /> <br /> == Další aktivity ==<br /> <br /> '''bbb'''<br /> <br /> <br /> <br /> <br /> '''aaa''' <br /> <br /> <br /> <br /> '''ccc'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Význam Charles R. Hildretha pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> <br /> <br /> <br /> '''ppp'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Ocenění ==<br /> <br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> '''Monografie'''<br /> <br /> <br /> '''Kapitoly knih'''<br /> <br /> '''Články'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''Editované knihy'''<br /> <br /> <br /> <br /> '''Další publikace'''<br /> <br /> <br /> <br /> == Doporučená četba ==<br /> '''klkl''' <br /> <br /> <br /> <br /> == Citace a odkazy na použitou literaturu ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> <br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fritz_Machlup&diff=21083 2012-05-02T09:26:35Z

<p>374603: Zrušena verze 21082 od uživatele 374603 (diskuse)</p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Fritz Machlup<br /> |datum_narozeni = 15. prosinec 1902<br /> |misto_narozeni = Wiener-Neustadt, Rakousko<br /> |datum_umrti = 30. ledna 1983<br /> |misto_umrti = New Jersey<br /> |duvod_umrti =<br /> |rodina = ženatý od roku 1925 s Marianne Herzog<br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = do roku 1940 rakouské občanství, poté americké<br /> |skola = Univerzita ve Vídni<br /> |pracoviste = <br /> |znamy_diky = <br /> |oceneni =<br /> }}<br /> <br /> <br /> '''Fritz Machlup''' (15.prosinec 1902, Wiener-Neustadt, Raousko - 30. leden 1983, New Jersey), ekonom.<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> Fritz Machlup se narodil ve Wieneru-Neustadtu v Rakousku. Byl jedináček. V 18 letech začal studovat na Vídeňské státní univerzitě, kde mezi jeho učitele patřili například Friedrich von Wieser a Ludwig von Mises, u kterého se účastnil slavného soukromého semináře. Zverějněním jeho závěrečné práce (ve 23 letech) na téma „ die Goldkernwährung“ se započala jeho velká vědecká a akademická kariéra. Během pobytu ve Vídni se stal obchodníkem. Ještě jako student byl aktivním partnerem v rodinném podniku s lepenkou. Společnost vlastnila dvě fabriky – v Rakousku a v Maďarsku. V roce 1925 si vzal za manželku Marianne Herzog a měli spolu syna a dceru. V roce 1933 utekl z nacistického Německa do Spojených států, kde v roce 1940 získává americké občanství. Mimo finančnictví se zabýval také společenskými vědami, mikroekonomií, vzděláváním a výzkumem výrobních faktorů. Byl výborný sportovec – lyžař, šermíř. Patřil k uznávaným odborníkům na hudbu Mahlera a Wagnera. Čile se účastnil kulturního života ve Vídni. Umírá v New Jersey, roku 1983.<br /> <br /> == Aktivity ==<br /> Učil na univerzitě v Buffalu, sloužil jako host na Cornell University, Nortwestern University, University of California at Berkeley, University of Michigan. Působil i na Harvardu a Stanfordu. Zde se seznámil s předními ekonomy, jako jsou Joseph Schumpeter, Frank W. Taussig, Milton Friedman, George Stigler. Sloužil také jako zvláštní poradce v oblasti poválečných pracovních problémů na americkém ministerstvu práce. V roce 1960 byl povolán na Princeton University. V roce 1971 začíná učit na New Yorské univerzitě, kde získává profesuru ekonomie. Zde učí až do své smrti. V roce 1960 založil z důvodu měnového problému (slábnutí dolaru) skupinu Bellagio. Skupina poté poskytovala vzdělávání pro odborníky z centrálních bank a dávala jim cenné rady ohledně krize. Zejména pokud jde o přechod z pevného na pružný směnný kurz. Takzvaná skupina 30 je nástupcem Bellagia. Mezi jeho další aktivity lze zařadit i působení jako pokladníka Národní ekonomické asociace. <br /> <br /> == Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> Kandidoval na Nobelovu cenu za eknomiku.<br /> <br /> == Publikace ==<br /> Během svého života napsal spoustu vědeckých prací: 24 knih, 11 knih s dalšími autory, 62 dlouhých esejí, 108 kratších esejí a přes 200 příspěvků do novin. Hlavní obsah jeho knih byly mezinárodní měnové problémy. Obohatil teorii platební bilance( teorie směnných kurzů, mezinárodní pohyb kapitálu a dalších finančních transakcí, …). Poskytl také řešení k mezinárodnímu měnovému systému.<br /> <br /> ===Knihy===<br /> *1931 - The Stock Market, Credit and Capital Formation<br /> *1943 - International Trade and the National Income Multiplier<br /> *1949 - The Basing-Point System: An Economic Analysis of a Controversial Pricing Practice - tato kniha přiměla prezidenta Trumana představit návrh zákona k jednotnosti práva snížit ceny<br /> *1952 - The Economics of Sellers´Competition<br /> <br /> === Eseje ===<br /> *1936 - Why Bother with Methodology?<br /> *1939 - The Theory of Foreign Exchange<br /> *1960 - The Supply of Inventors and Inventions<br /> <br /> === Studie ===<br /> *1952 - The political Economy of Monopoly: Business, Labor, and Government Policies<br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> <br /> {{DEFAULTSORT: Machlup, Fritz}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Fritz_Machlup&diff=21082 2012-05-02T09:19:13Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>{{Infobox Vědec<br /> |jmeno = Charles R. Hildreth<br /> |datum_narozeni = <br /> |misto_narozeni = <br /> |datum_umrti = <br /> |misto_umrti = <br /> |duvod_umrti =<br /> |rodina = <br /> |pobyt = <br /> |obcanstvi = <br /> |skola = <br /> |pracoviste = <br /> |znamy_diky = <br /> |oceneni =<br /> }}<br /> <br /> <br /> '''Charles R. Hildreth''' (datum nar., misto, - dat umrti, misto), povolani.<br /> <br /> <br /> == Život ==<br /> <br /> <br /> == Aktivity ==<br /> <br /> <br /> == Význam pro informační vědu a knihovnictví ==<br /> <br /> == Úspěchy ==<br /> <br /> <br /> == Publikace ==<br /> <br /> <br /> ===Knihy===<br /> <br /> <br /> === Eseje ===<br /> <br /> <br /> === Studie ===<br /> *<br /> == Použitá literatura ==<br /> <br /> <br /> == Externí zdroje ==<br /> <br /> {{DEFAULTSORT: Hildreth, Charles R.}}<br /> [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Form%C3%A1ty_obrazov%C3%BDch_soubor%C5%AF&diff=20743 2012-04-16T09:59:12Z

<p>374603: </p> <hr /> <div>&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Autor:''' Vítězslav Rathouz&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' grafické formáty souborů<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Klíčová slova:''' grafické formáty, formáty obrazových souborů, vektorové formáty, rastrové formáty, komprese, grafika&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Související pojmy:'''&lt;/span&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;''nadřazené''&lt;/span&gt;: formáty souborů&lt;br/&gt;&lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;''podřazené: ---''&lt;/span&gt;&lt;br/&gt;&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> == &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Charakteristika&lt;/span&gt;&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Obrazové formáty jsou druhy souborových formátů. Tyto formáty neuchovávají pouze grafické obrazové informace, ale i další technické specifikace jako jsou fonty, texty, geometrické transformace a další různá metadata.&lt;ref&gt;Graphics file extension list. ''File-Extensions.org'' [online]. © 2000–2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://www.file-extensions.org/filetype/extension/name/graphic-files&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> == &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Rozdělení&lt;/span&gt;&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;u&gt;'''Dle typu grafiky:'''&lt;/u&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> #&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Vektorové '''grafické formáty&lt;/span&gt;<br /> #*&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Jsou většinou neotevřené a závislé na programu, ve kterém byly data zpracovány a uloženy.&lt;/span&gt;<br /> #&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Rastrové '''(bitmapové) grafické formáty.&lt;/span&gt;<br /> #*&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;V tomto formátu je obraz složen z velkého množství bodů, které jsou nazývané pixely (z angl. picture element) a každý z nich má definovanou barvu&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''&lt;u&gt;Dle komprese:&lt;/u&gt;'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> #&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Nekomprimované'''&lt;/span&gt;<br /> #&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Komprimované'''&lt;/span&gt;<br /> #*&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;S bezeztrátovou kompresí&lt;/span&gt;<br /> #**&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;obraz před kompresí a po dekompresi je identický, nedochází ke ztrátě kvality obrazu&lt;/span&gt;<br /> #*&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Se ztrátovou kompresí&lt;/span&gt;<br /> #**&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&amp;nbsp;obraz kompresí ztrácí některé z hlediska lidského vnímání nepodstatné informace. Zkreslení je však vyváženo významným zmenšením velikosti komprimovaného souboru.&lt;ref&gt;Grafické formáty a jejich konverze. ''Gymnázium Milevsko'' [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://gymnazium.milevsko.cz/ruzne/maturita_ikt_11/graficke_formaty.html&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> == &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Základní obrazové formáty&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;u&gt;'''Rastrové grafické formáty'''&lt;/u&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''JPG '''(Joint Photographics Experts Group)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;JPEG byl uznán jako mezinárodní standard v roce 1988. Obrázek ve formátu JPEG má vždy 16 777 216 barev (True color). Použitím velmi složité a pokročilé ztrátové kompresní metody se dociluje až neuvěřitelného kompresního poměru 1:20 bez viditelné ztráty kvality (použitelný je i poměr 1:50). Tento formát je velice vhodný pro fotografie, méně již pro kontrastní grafiku, kde již jsou ztráty způsobené kompresí patrné. Ztráty na kvalitě jsou lidským okem téměř nepoznatelné. Velikost komprese (tím i výsledná velikost) se dá nastavit v grafických programech. Je vhodný pro ukládání fotografií a obrázků s velkou barevnou hloubkou.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''GIF'''(Graphics Interchange Format )&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Obrázek ve formátu GIF může mít maximálně 256 barev. Používá relativně jednoduchou bezztrátovou kompresní metodu. Tento formát je velice vhodný pro kresby, kde by při použití formátu JPEG bylo již patrné zkreslení. Formát také umožňuje definovat transparentní = průhlednou barvu (což je s výhodou využíváno právě na webových stránkách) a vytvářet jednoduché animace. GIF je vhodný pro zobrazení loga firem, tlačítek, animovaných obrázků, bannerů prostě všech objektů, které používají relativně málo barev a které obsahují velké, jednobarevné plochy. Tento formát se používá také na jiných počítačových platformách.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''TIFF '''(Tag Image File Format)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Oblast jeho hlavního použití je typografie - DTP (desktop publishing). Stejně jakoformát GIF se i tento formát implementuje kromě počítačů PC IBM i na počítačích Macintosh, pracovních stanicích s operačním systémem UNIX a na velkých počítačích, např. typu VAX. Nepoužívá kompresi, výsledné obrázky jsou veliké. Podporuje průhlednost, je vhodný pro zachování vysoké kvality fotografií.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''BMP '''(Bit Mapped Picture - bitová mapa)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Bitmapové soubory Windows jsou uložené ve formátu, který je nezávislý na zařízení a tím umožňuje Windows zobrazit tyto soubory na jakémkoliv zobrazovacím zařízení. Používají 24 bitovou barevnou hloubku, tj. až 16 mil. barev.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''PNG '''(Portable Network Graphic Format )&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Formát PNG je takový černý kůň mezi grafickými formáty. Tento formát je založen na bezztrátové komprimační technologii pod názvem „deflation“, kterou používá také komprimace programu ZIP a kterou vyvinul Jean-Loup Gailly. Možnosti PNG jsou mnohem větší než u GIFu, nicméně, na webu se dá najít zatím málo webů používající obrázky ve formátu PNG. Tvůrci internetových prohlížečů tento formát zatím málo a nedostatečně podporují. PNG může mít 2-48 bitovou barevnou hloubku. PNG podporuje 256-stupňovou průhlednost a také ukládá informace o křivce gamma. Nevýhodou oproti GIFu je to, že nemá takové možnosti animace a že soubor uložený ve formátu PNG je obvykle větší než obdobný obrázek ve formátu GIF.&lt;ref&gt;MARCELA, Koutná. OA ORLOVÁ. Vektorová a rastrová grafika na PC: Učební text pro distanční formu vzdělávání [online]. 2006 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://distancne.obaka-orlova.cz/PDF/VRG.pdf&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''DjVu'''&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Tento obrazový formát je designován pro uchovávání bitmapových scannů, zvláště těch, které obsahují text a kresby z čar. Tento formát je stále důležitější, kvůli jeho využití v tzv. Million Book Project a v projektu One Laptop per Child. DjVu obvykle dosahuje 5x až 10x lepší kompresní poměr u barevných dokumentů, než ostatní existující metody například JPEG nebo GIF a 3x až 8x lepší než TIFF pro černobílé dokumenty. Kompletně barevné stránky s rozlišením 300 DPI mohou být kompresovány z 25 MB na pouhých 30 až 100 KB. Černobílé se stejným rozlišením obvykle po kompresi zaberou jen 5 až 30 KB.&lt;ref&gt;File extension DJVU - DjVu image file. ''File-Extensions.org'' [online]. © 2000–2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://www.file-extensions.org/djvu-file-extension&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''&lt;u&gt;Vektorové grafické formáty:&lt;/u&gt;'''&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''WMF '''(Windows Metafile)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Tento formát je využíván pro výměnu grafických informací mezi MS Windows aplikacemi. Tento formát může uchovávat jak vektorový, tak i bitmapový obraz&lt;ref&gt;File extension WMF - Windows metafile format.''File-Extensions.org'' [online]. © 2000–2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://www.file-extensions.org/wmf-file-extension&gt;.&lt;/ref&gt; a dokonce vybrané příkazy určené pro změnu stavu takzvaného kontextu zařízení (device context), přes který je vykreslování obsahu souboru prováděno. Mladším bratrem tohoto formátu je EMF, který je využíván v novějších verzích operačního systému Windows.&lt;ref&gt;Grafické metaformáty WMF a EMF. TIŠNOVSKÝ, Pavel. ''ROOT.CZ'' [online]. 11. 10. 2007 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://www.root.cz/clanky/graficke-metaformaty-wmf-a-emf&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''DRW '''(Drawing File)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;DRW je asociován s mnoha softwarovými aplikacemi, které pracují vektorovou grafikou. Podporuje ji mnoho programu a to například: Microsoft Picture It!, CorelDRAW, Paint Shop Pro, Micrografx Vector Graphic Designer, Igrafx Designer, MacDraw or AppleWorks.&lt;ref&gt;File extension DRW - Vector drawing file. ''File-Extensions.org'' [online]. © 2000–2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://www.file-extensions.org/drw-file-extension&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''SVG '''(Scalable Vector Graphics)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Vektorový grafický formát SVG (Scalable Vector Graphics) byl navržen pro oblast webové grafiky, není to však zdaleka jediná oblast, ve které je možné se s tímto formátem setkat. Právě naopak: tento formát se postupně stává průmyslovým standardem pro přenos vektorové grafiky mezi různými platformami i aplikacemi. Dochází také k integraci knihoven pro práci se SVG do grafických uživatelských rozhraní operačních systémů. Je to plnohodnotný vektorový formát podporující základní geometrické tvary, cesty (obecné křivky), pokročilou práci s textem, průhlednost, animace atd.&lt;ref&gt;Vektorový grafický formát SVG. TIŠNOVSKÝ, Pavel. ''ROOT.CZ'' [online]. 2. 8. 2007 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://www.root.cz/clanky/vektorovy-graficky-format-svg&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Použité zdroje&lt;/span&gt;&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;references /&gt;&lt;/span&gt;</div>

374603 https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Form%C3%A1ty_obrazov%C3%BDch_soubor%C5%AF&diff=20434 2012-04-04T09:30:58Z

<p>374603: odebrani nadrazenych pojmu (byly to synonyma)</p> <hr /> <div>&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Autor:''' Vítězslav Rathouz&lt;/span&gt;<br /> <br /> '''Synonyma:''' grafické formáty souborů<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Klíčová slova:''' grafické formáty, formáty obrazových souborů, vektorové formáty, rastrové formáty, komprese, grafika&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Související pojmy:'''&lt;/span&gt;<br /> &lt;blockquote&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;''nadřazené''&lt;/span&gt;: formáty souborů&lt;br/&gt;&lt;/blockquote&gt;&lt;blockquote&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;''podřazené: ---''&lt;/span&gt;&lt;br/&gt;&lt;/blockquote&gt;<br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> == &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Charakteristika&lt;/span&gt;&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Obrazové formáty jsou druhy souborových formátů. Tyto formáty neuchovávají pouze grafické obrazové informace, ale i další technické specifikace jako jsou fonty, texty, geometrické transformace a další různá metadata.&lt;ref&gt;Graphics file extension list. ''File-Extensions.org'' [online]. © 2000–2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://www.file-extensions.org/filetype/extension/name/graphic-files&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> == &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Rozdělení&lt;/span&gt;&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;u&gt;'''Dle typu grafiky:'''&lt;/u&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> #&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Vektorové '''grafické formáty&lt;/span&gt;<br /> #*&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Jsou většinou neotevřené a závislé na programu, ve kterém byly data zpracovány a uloženy.&lt;/span&gt;<br /> #&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Rastrové '''(bitmapové) grafické formáty.&lt;/span&gt;<br /> #*&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;V tomto formátu je obraz složen z velkého množství bodů, které jsou nazývané pixely (z angl. picture element) a každý z nich má definovanou barvu&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''&lt;u&gt;Dle komprese:&lt;/u&gt;'''&lt;/span&gt;<br /> <br /> #&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Nekomprimované'''&lt;/span&gt;<br /> #&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''Komprimované'''&lt;/span&gt;<br /> #*&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;S bezeztrátovou kompresí&lt;/span&gt;<br /> #**&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;obraz před kompresí a po dekompresi je identický, nedochází ke ztrátě kvality obrazu&lt;/span&gt;<br /> #*&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Se ztrátovou kompresí&lt;/span&gt;<br /> #**&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&amp;nbsp;obraz kompresí ztrácí některé z hlediska lidského vnímání nepodstatné informace. Zkreslení je však vyváženo významným zmenšením velikosti komprimovaného souboru.&lt;ref&gt;Grafické formáty a jejich konverze. ''Gymnázium Milevsko'' [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://gymnazium.milevsko.cz/ruzne/maturita_ikt_11/graficke_formaty.html&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> == &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Základní obrazové formáty&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;u&gt;'''Rastrové grafické formáty'''&lt;/u&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''JPG '''(Joint Photographics Experts Group)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;JPEG byl uznán jako mezinárodní standard v roce 1988. Obrázek ve formátu JPEG má vždy 16 777 216 barev (True color). Použitím velmi složité a pokročilé ztrátové kompresní metody se dociluje až neuvěřitelného kompresního poměru 1:20 bez viditelné ztráty kvality (použitelný je i poměr 1:50). Tento formát je velice vhodný pro fotografie, méně již pro kontrastní grafiku, kde již jsou ztráty způsobené kompresí patrné. Ztráty na kvalitě jsou lidským okem téměř nepoznatelné. Velikost komprese (tím i výsledná velikost) se dá nastavit v grafických programech. Je vhodný pro ukládání fotografií a obrázků s velkou barevnou hloubkou.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''GIF'''(Graphics Interchange Format )&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family: arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Obrázek ve formátu GIF může mít maximálně 256 barev. Používá relativně jednoduchou bezztrátovou kompresní metodu. Tento formát je velice vhodný pro kresby, kde by při použití formátu JPEG bylo již patrné zkreslení. Formát také umožňuje definovat transparentní = průhlednou barvu (což je s výhodou využíváno právě na webových stránkách) a vytvářet jednoduché animace. GIF je vhodný pro zobrazení loga firem, tlačítek, animovaných obrázků, bannerů prostě všech objektů, které používají relativně málo barev a které obsahují velké, jednobarevné plochy. Tento formát se používá také na jiných počítačových platformách.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''TIFF '''(Tag Image File Format)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Oblast jeho hlavního použití je typografie - DTP (desktop publishing). Stejně jakoformát GIF se i tento formát implementuje kromě počítačů PC IBM i na počítačích Macintosh, pracovních stanicích s operačním systémem UNIX a na velkých počítačích, např. typu VAX. Nepoužívá kompresi, výsledné obrázky jsou veliké. Podporuje průhlednost, je vhodný pro zachování vysoké kvality fotografií.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''BMP '''(Bit Mapped Picture - bitová mapa)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Bitmapové soubory Windows jsou uložené ve formátu, který je nezávislý na zařízení a tím umožňuje Windows zobrazit tyto soubory na jakémkoliv zobrazovacím zařízení. Používají 24 bitovou barevnou hloubku, tj. až 16 mil. barev.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''PNG '''(Portable Network Graphic Format )&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Formát PNG je takový černý kůň mezi grafickými formáty. Tento formát je založen na bezztrátové komprimační technologii pod názvem „deflation“, kterou používá také komprimace programu ZIP a kterou vyvinul Jean-Loup Gailly. Možnosti PNG jsou mnohem větší než u GIFu, nicméně, na webu se dá najít zatím málo webů používající obrázky ve formátu PNG. Tvůrci internetových prohlížečů tento formát zatím málo a nedostatečně podporují. PNG může mít 2-48 bitovou barevnou hloubku. PNG podporuje 256-stupňovou průhlednost a také ukládá informace o křivce gamma. Nevýhodou oproti GIFu je to, že nemá takové možnosti animace a že soubor uložený ve formátu PNG je obvykle větší než obdobný obrázek ve formátu GIF.&lt;ref&gt;Vektorová a rastrová grafika na PC: Učební text pro distanční formu vzdělávání. KOUTNÁ, Marcela. OA ORLOVÁ. ''Obor Informatika v ekonomice v distanční formě vzdělávání na středních školách'' [online]. 2006 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://distancne.obaka-orlova.cz/PDF/VRG.pdf&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''DjVu'''&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Tento obrazový formát je designován pro uchovávání bitmapových scannů, zvláště těch, které obsahují text a kresby z čar. Tento formát je stále důležitější, kvůli jeho využití v tzv. Million Book Project a v projektu One Laptop per Child. DjVu obvykle dosahuje 5x až 10x lepší kompresní poměr u barevných dokumentů, než ostatní existující metody například JPEG nebo GIF a 3x až 8x lepší než TIFF pro černobílé dokumenty. Kompletně barevné stránky s rozlišením 300 DPI mohou být kompresovány z 25 MB na pouhých 30 až 100 KB. Černobílé se stejným rozlišením obvykle po kompresi zaberou jen 5 až 30 KB.&lt;ref&gt;File extension DJVU - DjVu image file. ''File-Extensions.org'' [online]. © 2000–2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://www.file-extensions.org/djvu-file-extension&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''&lt;u&gt;Vektorové grafické formáty:&lt;/u&gt;'''&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''WMF '''(Windows Metafile)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Tento formát je využíván pro výměnu grafických informací mezi MS Windows aplikacemi. Tento formát může uchovávat jak vektorový, tak i bitmapový obraz&lt;ref&gt;File extension WMF - Windows metafile format.''File-Extensions.org'' [online]. © 2000–2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://www.file-extensions.org/wmf-file-extension&gt;.&lt;/ref&gt; a dokonce vybrané příkazy určené pro změnu stavu takzvaného kontextu zařízení (device context), přes který je vykreslování obsahu souboru prováděno. Mladším bratrem tohoto formátu je EMF, který je využíván v novějších verzích operačního systému Windows.&lt;ref&gt;Grafické metaformáty WMF a EMF. TIŠNOVSKÝ, Pavel. ''ROOT.CZ'' [online]. 11. 10. 2007 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://www.root.cz/clanky/graficke-metaformaty-wmf-a-emf&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''DRW '''(Drawing File)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;DRW je asociován s mnoha softwarovými aplikacemi, které pracují vektorovou grafikou. Podporuje ji mnoho programu a to například: Microsoft Picture It!, CorelDRAW, Paint Shop Pro, Micrografx Vector Graphic Designer, Igrafx Designer, MacDraw or AppleWorks.&lt;ref&gt;File extension DRW - Vector drawing file. ''File-Extensions.org'' [online]. © 2000–2012 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://www.file-extensions.org/drw-file-extension&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;'''SVG '''(Scalable Vector Graphics)&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Vektorový grafický formát SVG (Scalable Vector Graphics) byl navržen pro oblast webové grafiky, není to však zdaleka jediná oblast, ve které je možné se s tímto formátem setkat. Právě naopak: tento formát se postupně stává průmyslovým standardem pro přenos vektorové grafiky mezi různými platformami i aplikacemi. Dochází také k integraci knihoven pro práci se SVG do grafických uživatelských rozhraní operačních systémů. Je to plnohodnotný vektorový formát podporující základní geometrické tvary, cesty (obecné křivky), pokročilou práci s textem, průhlednost, animace atd.&lt;ref&gt;Vektorový grafický formát SVG. TIŠNOVSKÝ, Pavel. ''ROOT.CZ'' [online]. 2. 8. 2007 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: &lt;http://www.root.cz/clanky/vektorovy-graficky-format-svg&gt;.&lt;/ref&gt;&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;<br /> <br /> <br /> <br /> == &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;Použité zdroje&lt;/span&gt;&lt;br/&gt; ==<br /> <br /> &lt;span style=&quot;font-family:arial,helvetica,sans-serif&quot;&gt;&lt;references /&gt;&lt;/span&gt;</div>

374603