Autor: Anna Kultová

== Definice ==

Spokojenost, osobní spokojenost, subjective well being (SWB) jsou v poslední době témata, kterými se zabývají vědci z celého světa. Proč jsme šťastní a spokojení? Podle Schwartze a Stracka <ref>A definition of subjective well being. Sprott.physics.wisc.edu [online]. bez data [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://sprott.physics.wisc.edu/lectures/paper263/tsld002.htm</ref> je SWB, tedy osobní pohoda či spokojenost, definovaná jako jedincovo současné hodnocení jeho pocitu štěstí. Taková hodnocení jsou vyjadřovaná v afektivních termínech.
Zjištění ukazují, že pouze 1% euroamerické populace se vůbec necítí spokojeno <ref name="Dosedlová">DOSEDLOVÁ, J a Z SLOVÁČKOVÁ. Předpoklady zdraví a životní spokojenosti. 1. Brno: MSD, 2008. 143 s. ISBN 978-80-7392-010-4.</ref>. Diener se svými kolegy vymezil pocit štěstí a spokojenosti jako subjektivní pohodu (subjective well being, SWB). Zjistil, že SWB je široký koncept zahrnující emocionální i kognitivní složku. Je složený ze tří komponent:

- emocionálních odpovědí

- uspokojení v různých oblastech života

- celkového posouzení životní spokojenosti <ref name="Dosedlová"/>

== Teoretické přístupy ==

Prvním ze tří teoretických přístupů k měření osobní spokojenosti jsou telické teorie a teorie potřeb. Teorie potřeb navazují například na Freudův princip slasti a jsou založené na předpokladu, že redukcí tenze vede ke spokojenosti. Telické teorie se soustřeďují na životní cíl člověka a na hledání smyslu života, kterým se zabýval Viktor Frankl. Je potřeba ale dodat, že smysl života je pro spokojenost nutný, ne však dostačující <ref name="Dosedlová"/>.
Druhým teoretickým přístupem jsou teorie zaměřené na proces a aktivitu. Slavným a stále citovanějším autorem, který se řadí do těchto teorií je Mihalyi Csikszentmihalyi (čti jako „chicks send me high“ <ref>FARMER, D. "Flow" & Mihaly Csikszentmihalyi. Austega.com [online]. 1999 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://austega.com/education/articles/flow.htm</ref> ) se svým flow fenoménem.
Třetí přístup se orientuje na genetické a osobnostní dispozice. Costa a Mc Crae potvrzují, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události <ref name="Dosedlová"/>.

== Měření spokojenosti ==

Mnoho lidí napadá otázka, zda lze spokojenost měřit vědecky, pokud je to čistě subjektivní pocit. Ed Diener <ref name="Diener">DIENER, E. FAQ - Ed Diener, Subjective Well-Being. Psych.uiuc.edu [online]. 2009 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://s.psych.uiuc.edu/~ediener/faq.html#measure</ref>, jeden z hlavních vědců zabývající se tímto tématem na svém webu odpovídá, že spokojenost lze měřit vědecky a že získané výsledky jsou do jisté míry validní.
Spokojenost se měří na základě tří hlavních objevených komponent - příjemné emoce a nálady, chybějící negativní emoce a nálady a soudy o uspokojení <ref name="Diener"/>. Možnou čtvrtou složkou spokojenosti je optimismus a pocity naplnění. Vzhledem k jednoduché ovlivnitelnosti těchto komponent dočasnými vlivy (počasí, současná nálada) se používají další nástroje, které výzkumy validizují. Těmito nástroji jsou:

- informace od příbuzných a dobrých přátel ohledně zkoumaného člověka a jeho SWB

- experience sampling method - metoda, při které si člověk během dne zaznamená své pocity, myšlenky a konání vždy, když pípne malý počítač, který nosí neustále při sobě

- měření paměti - v tomto případě se zjišťuje nakolik je jedinec schopný vzpomenout si na pozitivní události (ne negativní) v určeném časovém úseku

- rozhovor <ref name="Diener"/>.

== Výzkumy ==

Výzkumů ohledně SWB se v poslední provádí mnoho, zmíním tedy pouze některé z nich. Data z let 1995 - 2007 World Values Surveys <ref>Subjective Well-being in 97 Countries. nsf.gov [online]. 1995 - 2007. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.nsf.gov/news/newsmedia/pr111725/pr111725.pdf</ref> ukazují, že z 97 měřených zemí je nejšťastnější Dánsko s průměrnou hodnotou 4,24, Česká Republika se umístila v dolní polovině průměrem 1,66, Slovensko má hodnotu 0,41 a jako nejméně šťastná země se ukázalo být Zimbabwe s negativní hodnotou -1,92.
Další výzkum (viz obrázek) ukazuje, že nejvíce spokojení jsou lidé ve Spojených Státech Amerických, v Austrálii a především v Severní Evropě. Nejméně šťastní jsou lidé ze států Afriky.

[[Soubor:Global projection of SWB.JPG|thumb|left|100 px|Zobrazení SWB v zemích celého světa]] <ref>Osnova Osobní pohoda (SWB). Is.muni.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/elearning/warp.pl?fakulta=1421;obdobi=5323;studium=546904;furl=/auth/el/1421/podzim2011/PSA_054/index.qwarp;qurl=/el/1421/podzim2011/PSA_054/index.qwarp;prejit=2676345 </ref>

== Poznámky ==
<references/>

Spokojenost

2011-12-29T17:00:44Z

361934:

2011-05-12T14:25:35Z

361934: /* Historie */

States' Rights

2011-05-12T14:24:56Z

361934: /* Historie */

'''States rights:'''

'''Autor:''' Anna Kultová

'''Klíčová slova:'''

'''Synonyma:'''

'''Související pojmy:'''

== Charakteristika ==

States´ rights<ref name="NazevPoznamky">DeMarco, Michael. "States' Rights." Encyclopedia Virginia. Ed. Brendan Wolfe. 12 Apr. 2011. Virginia Foundation for the Humanities. 5 Apr. 2011 <http://www.EncyclopediaVirginia.org/States_Rights</ref> je politická filosofie zdůrazňující práva individuálních států bojovat proti hrozbám, které by mohy být považovány za neoprávněný zásah proti vládě Spojených Států. Ačkoliv se debata ohledně States´ Rights vede již od Americké revoluce (2. pol. 18. století), staly se States´ Rights poprvé kriticky důležité až v první polovině 19. století během tzv. Nullification Crisis a potom během Secession Crisis v druhé polovině 19. století.

Teoreticky States´ Rights podporují státní a lokální kontrolu nad tou federální, přesto byly v padesátých letech 19. století kujnou politickou filosofií, kterou „seveřané“ i „Jižané“ používali pro prosazování vlastních zájmů.

== Historie ==

Nápad States´ Rights je datován do dob Thomase Jeffersona. Ten si uvědomil, že je lepší udržovat Spojené Státy prostřednictvím sociálního kontraktu mezi státy, než mezi lidem samotným.(až po sem Encyklopedia Virginia).

Časová linie vývoje SR<ref name="DeMarco"/>:
* prosinec 1791: Virginia se stalaposledním státem, který ratifikoval 10 dodatků Konstituce Spojených Států, známé jako Bill of Rights (Listina práv). Devátý a Desátý dodatek si vyhrazuje všechna práva, která nejsou přidělena federální vládě, státům nebo lidu poskytovat včasnou podporu pro teorii SR
* prosinec 1798: The Virginia Resolutions jsou předána spolu s Kentucky Resolutions které poskytují včasnou podporu členění SR
* prosinec 1814: setkání dvacetišesti členů New Englandu Federální Strany; ovlivněni teoriemi SRobsažených ve Virginia a Kentucky Resolutions, delegáti protestují proti válce z roku 1812 a dokonce zvažují odtržení
* prosinec 1832: Kompromis z roku 1850 je předán Kongresu Spojených Států a zapsán do práva americkým prezidente, Millardem Fillmorem. Ač navržený pro zmírnění tenzí ohledně odtržení, Kompromis měl opačný efekt. Severní zastánci zrušení otroctví vehementně oponují Fugitive Slave Act. Jejich protesty vyprovokují obrannou reakci Jižanů, kteří jsou pro otroctví
* květen 1854: americký prezident Franklin Pierce vpisuje Kansas-Nebrasský Akt do práva a tím dává osadníkům svrchovanost čili právo rozhodout zda bude jejich teritorium sovobodné nebo otrokářské. Mnozí zastánci otrokářství oponují tomuto právu ze strachu, že by otroctví mohlo být limitováno. Je založena protiotrokářská Republikánská strana ze strachu, že by právo mohlo dovolit rozšíření otrokářství.
* březen 1857: Nejvyšší soud Spojených států vydává své rozhodnutí, které upírá Kongresu moc vměšovat se do území se otrokářstvím a podrývá ideu suverenity
* prosinec 1860: Jižní Karolína se odděluje od Spojených států. Tuto akci zdůvodňuje na základě SR
* duben 1861: Edmnd Ruffin údajně vystřelí první ránu na americkém uvedení di úřadu. Tento akt začíná Občanskou Válku a dělá z Ruffina populárního jižanského hrdinu. Následně delegáti na Virginia Convention zapisují Nařízení o oddělení hlasy 88:55. 32 hlasujících „ne“ přichází od delegátů z trans-Allegheny, kteří jsou „unionističtější“ než ostatní přítomní delegáti. (až po sem Encyklopedia Virginia).

== Dnes ==

Ačkoli vítězství Unionistů v Občanské válce definitivně skončila možnost odštěpení, doktrína SR nezemřela. Ve druhé polovině 20. stol. byla rázně obnovena Jižními oponenty programu federálních občanských práv. V roce 1962 byly použity federální vojenské síly na Alabamské univerzitě pro prosazení soudního rozhodnutí o přijímání černých studentů na univerzitu <ref>The free dictionary [online]. 2007 [cit. 2011-04-12]. States´ Rights. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/States%27-rights+doctrine>.</ref>.

I p řes to, že je doktrína SR často asociována s Jižním křídlem Demokratické strany, není uzavřená pro jakoukoli jinou sekci či politickou stranu. Obrovské zvýšení pravomocí federální vlády na úkor států, které vyplívá z neschopnosti států řešit komplexní problémy moderní průmyslové společnosti, vedlo k obnovení zájmu o SR. Na převzení moci v obou komorách Kongresu v roce 1994, konzervativní Republikáni vyhlásili začínající proces decentralizace.Velká část moci se měla navrátit státům, avšak o několik let později bylo jasné, že toto prohlášení se reálně neuskutečnilo.

== Zajímavost ==

Válečná potřeba centralizované vlády, která může ukládat povinný odvod, stejně jako další opatření nezbytná pro vítězství vládní nezávislosti, se ostře střetla s doktrínou SR <ref>The war for States´ Rights [online]. [cit. 2011-04-12]. Secession Crisis. Dostupné z WWW: <http://civilwar.bluegrass.net/secessioncrisis/statesrights.html>.</ref>

== Poznámky ==

<references />

2011-05-12T14:20:12Z

361934: /* Historie */

'''States rights:'''

'''Autor:''' Anna Kultová

'''Klíčová slova:'''

'''Synonyma:'''

'''Související pojmy:'''

== Charakteristika ==

States´ rights<ref>DeMarco, Michael. "States' Rights." Encyclopedia Virginia. Ed. Brendan Wolfe. 12 Apr. 2011. Virginia Foundation for the Humanities. 5 Apr. 2011 <http://www.EncyclopediaVirginia.org/States_Rights>.</ref> je politická filosofie zdůrazňující práva individuálních států bojovat proti hrozbám, které by mohy být považovány za neoprávněný zásah proti vládě Spojených Států. Ačkoliv se debata ohledně States´ Rights vede již od Americké revoluce (2. pol. 18. století), staly se States´ Rights poprvé kriticky důležité až v první polovině 19. století během tzv. Nullification Crisis a potom během Secession Crisis v druhé polovině 19. století.

Teoreticky States´ Rights podporují státní a lokální kontrolu nad tou federální, přesto byly v padesátých letech 19. století kujnou politickou filosofií, kterou „seveřané“ i „Jižané“ používali pro prosazování vlastních zájmů.

== Historie ==

Nápad States´ Rights je datován do dob Thomase Jeffersona. Ten si uvědomil, že je lepší udržovat Spojené Státy prostřednictvím sociálního kontraktu mezi státy, než mezi lidem samotným.(až po sem Encyklopedia Virginia).

Časová linie vývoje SR<ref name="DeMarco"></ref>:
* prosinec 1791: Virginia se stalaposledním státem, který ratifikoval 10 dodatků Konstituce Spojených Států, známé jako Bill of Rights (Listina práv). Devátý a Desátý dodatek si vyhrazuje všechna práva, která nejsou přidělena federální vládě, státům nebo lidu poskytovat včasnou podporu pro teorii SR
* prosinec 1798: The Virginia Resolutions jsou předána spolu s Kentucky Resolutions které poskytují včasnou podporu členění SR
* prosinec 1814: setkání dvacetišesti členů New Englandu Federální Strany; ovlivněni teoriemi SRobsažených ve Virginia a Kentucky Resolutions, delegáti protestují proti válce z roku 1812 a dokonce zvažují odtržení
* prosinec 1832: Kompromis z roku 1850 je předán Kongresu Spojených Států a zapsán do práva americkým prezidente, Millardem Fillmorem. Ač navržený pro zmírnění tenzí ohledně odtržení, Kompromis měl opačný efekt. Severní zastánci zrušení otroctví vehementně oponují Fugitive Slave Act. Jejich protesty vyprovokují obrannou reakci Jižanů, kteří jsou pro otroctví
* květen 1854: americký prezident Franklin Pierce vpisuje Kansas-Nebrasský Akt do práva a tím dává osadníkům svrchovanost čili právo rozhodout zda bude jejich teritorium sovobodné nebo otrokářské. Mnozí zastánci otrokářství oponují tomuto právu ze strachu, že by otroctví mohlo být limitováno. Je založena protiotrokářská Republikánská strana ze strachu, že by právo mohlo dovolit rozšíření otrokářství.
* březen 1857: Nejvyšší soud Spojených států vydává své rozhodnutí, které upírá Kongresu moc vměšovat se do území se otrokářstvím a podrývá ideu suverenity
* prosinec 1860: Jižní Karolína se odděluje od Spojených států. Tuto akci zdůvodňuje na základě SR
* duben 1861: Edmnd Ruffin údajně vystřelí první ránu na americkém uvedení di úřadu. Tento akt začíná Občanskou Válku a dělá z Ruffina populárního jižanského hrdinu. Následně delegáti na Virginia Convention zapisují Nařízení o oddělení hlasy 88:55. 32 hlasujících „ne“ přichází od delegátů z trans-Allegheny, kteří jsou „unionističtější“ než ostatní přítomní delegáti. (až po sem Encyklopedia Virginia).

== Dnes ==

Ačkoli vítězství Unionistů v Občanské válce definitivně skončila možnost odštěpení, doktrína SR nezemřela. Ve druhé polovině 20. stol. byla rázně obnovena Jižními oponenty programu federálních občanských práv. V roce 1962 byly použity federální vojenské síly na Alabamské univerzitě pro prosazení soudního rozhodnutí o přijímání černých studentů na univerzitu <ref>The free dictionary [online]. 2007 [cit. 2011-04-12]. States´ Rights. Dostupné z WWW: <http://encyclopedia2.thefreedictionary.com/States%27-rights+doctrine>.</ref>.

I p řes to, že je doktrína SR často asociována s Jižním křídlem Demokratické strany, není uzavřená pro jakoukoli jinou sekci či politickou stranu. Obrovské zvýšení pravomocí federální vlády na úkor států, které vyplívá z neschopnosti států řešit komplexní problémy moderní průmyslové společnosti, vedlo k obnovení zájmu o SR. Na převzení moci v obou komorách Kongresu v roce 1994, konzervativní Republikáni vyhlásili začínající proces decentralizace.Velká část moci se měla navrátit státům, avšak o několik let později bylo jasné, že toto prohlášení se reálně neuskutečnilo.

== Zajímavost ==

Válečná potřeba centralizované vlády, která může ukládat povinný odvod, stejně jako další opatření nezbytná pro vítězství vládní nezávislosti, se ostře střetla s doktrínou SR <ref>The war for States´ Rights [online]. [cit. 2011-04-12]. Secession Crisis. Dostupné z WWW: <http://civilwar.bluegrass.net/secessioncrisis/statesrights.html>.</ref>

== Poznámky ==

<references />