<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=360760</id>
	<title>WikiKnihovna - Příspěvky uživatele [cs]</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wiki.knihovna.cz/api.php?action=feedcontributions&amp;feedformat=atom&amp;user=360760"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/360760"/>
	<updated>2026-06-30T16:32:34Z</updated>
	<subtitle>Příspěvky uživatele</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.35.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21736</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21736"/>
		<updated>2012-05-11T21:13:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakční design je jedním z nových oborů z kategorie výpočetní techniky a je výrazem ze světa tvorby webových stránek a aplikací. Často je chybně zaměňován s pojmem informační architektura. Je to obor zabývající se návrhem interakcí. Tradiční design se zabývá monologem, jako je tomu například u tištěných médií. U interakčního designu jde o dialog, který uživatel povede například s počítačem, mobilním telefonem, bankomatem apod. &lt;br /&gt;
Interakční design ''&amp;quot;představuje disciplínu, která se zabývá otázkou: Jak uživatel provede požadovanou operaci?&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  Patří sem tedy akce, ovládací prvky a dynamické komponenty.&lt;br /&gt;
Interaction Design, který je často zkracován jako IxD, je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem interakčního designera je vytvořit systém, ve kterém mohou lidé a technologická zařízení mezi sebou komunikovat stejně přirozeně, jako lidé mezi sebou.&lt;br /&gt;
Práce interakčního designéra je tedy zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow''' Kromě toho, že interakční design umožňuje uživatelům plnění jednotlivých úkolů, řeší také komplexní víceúlohová zadání. Jako například hledání, výběr či koupě zboží. K vytvoření stránky používá interaction designer jako základní stavební kameny jednotlivé vizuální prvky, ze stránek tak tvoří komplexní operace a z nich nakonec celou aplikaci.&lt;br /&gt;
#'''Závady''' Stejně jako v kterékoli jiné komunikaci se i zde mohou objevit chyby či nedorozumění. Proto je nezbytné, aby interakční designer byl schopen předvídat a vyhýbat se těmto problémům tak, aby se s nimi jak uživatel, tak aplikace dokázali vypořádat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaký by měl být interakční design, aby byl efektivní pro uživatele?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pochopitelný&lt;br /&gt;
*Musí obsahovat efektivní proces navrhování&lt;br /&gt;
*Potřebný&lt;br /&gt;
*Naučitelný a použitelný&lt;br /&gt;
*Odpovídající&lt;br /&gt;
*Estetický zážitek&lt;br /&gt;
*Proměnlivý&lt;br /&gt;
*Ovladatelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Příbuzné oblasti a obory==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakční design by se neobešel bez dalších oborů, se kterými úzce souvisí. Těmi nejdůležitějšími jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*'''Průmyslový design''' - průmysloví designéři zodpovídají za fyzické aspekty designu výrobku, jako je tvar, barva a další vlastnosti.&lt;br /&gt;
*'''Ergonomie''' - správně navržené výrobky jsou ergonomické.&lt;br /&gt;
*'''Kognitivní psychologie''' - hraje zde roli v souvislosti s vnímáním uživatelů, jejich přizpůsobením a analyzováním dat.&lt;br /&gt;
*'''Architektura''' - v dnešním moderním světě hraje počítačová architektura velkou roli v rámci interakčního designu.&lt;br /&gt;
*'''Uživatelské rozhraní''' - odborníci z této oblasti se zaměřují na zkušenosti uživatele výrobku.&lt;br /&gt;
*'''Interakce člověka s počítačem''' - tato oblast spadá do akademického prostředí, zabývající se výzkumem a testování rozhraní.&lt;br /&gt;
*'''Grafický design''' - je důležitým aspektem interakčního designu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALBEN, Lauralee. Quality of experience [online]. 6 s. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://mx1.albenfaris.com/downloads/pdf/quality.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.interactiondesign.com.au/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÁLKA, Ondřej. Co je UX design. [online]. 2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://valka.info/notes/2011/04/co-je-ux-design/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21735</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21735"/>
		<updated>2012-05-11T21:10:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakční design je jedním z nových oborů z kategorie výpočetní techniky a je výrazem ze světa tvorby webových stránek a aplikací. Často je chybně zaměňován s pojmem informační architektura. Je to obor zabývající se návrhem interakcí. Tradiční design se zabývá monologem, jako je tomu například u tištěných médií. U interakčního designu jde o dialog, který uživatel povede například s počítačem, mobilním telefonem, bankomatem apod. &lt;br /&gt;
Interakční design ''&amp;quot;představuje disciplínu, která se zabývá otázkou: Jak uživatel provede požadovanou operaci?&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  Patří sem tedy akce, ovládací prvky a dynamické komponenty.&lt;br /&gt;
Interaction Design, který je často zkracován jako IxD, je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Příbuzné oblasti a obory==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakční design by se neobešel bez dalších oborů, se kterými úzce souvisí. Těmi nejdůležitějšími jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Průmyslový design - průmysloví designéři zodpovídají za fyzické aspekty designu výrobku, jako je tvar, barva a další vlastnosti.&lt;br /&gt;
*Ergonomie - správně navržené výrobky jsou ergonomické.&lt;br /&gt;
*Kognitivní psychologie - hraje zde roli v souvislosti s vnímáním uživatelů, jejich přizpůsobením a analyzováním dat.&lt;br /&gt;
*Architektura - v dnešním moderním světě hraje počítačová architektura velkou roli v rámci interakčního designu.&lt;br /&gt;
*Uživatelské rozhraní - odborníci z této oblasti se zaměřují na zkušenosti uživatele výrobku.&lt;br /&gt;
*Interakce člověka s počítačem - tato oblast spadá do akademického prostředí, zabývající se výzkumem a testování rozhraní.&lt;br /&gt;
*Grafický design - je důležitým aspektem interakčního designu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem interakčního designera je vytvořit systém, ve kterém mohou lidé a technologická zařízení mezi sebou komunikovat stejně přirozeně, jako lidé mezi sebou.&lt;br /&gt;
Práce interakčního designéra je tedy zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow''' Kromě toho, že interakční design umožňuje uživatelům plnění jednotlivých úkolů, řeší také komplexní víceúlohová zadání. Jako například hledání, výběr či koupě zboží. K vytvoření stránky používá interaction designer jako základní stavební kameny jednotlivé vizuální prvky, ze stránek tak tvoří komplexní operace a z nich nakonec celou aplikaci.&lt;br /&gt;
#'''Závady''' Stejně jako v kterékoli jiné komunikaci se i zde mohou objevit chyby či nedorozumění. Proto je nezbytné, aby interakční designer byl schopen předvídat a vyhýbat se těmto problémům tak, aby se s nimi jak uživatel, tak aplikace dokázali vypořádat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaký by měl být interakční design, aby byl efektivní pro uživatele?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pochopitelný&lt;br /&gt;
*Musí obsahovat efektivní proces navrhování&lt;br /&gt;
*Potřebný&lt;br /&gt;
*Naučitelný a použitelný&lt;br /&gt;
*Odpovídající&lt;br /&gt;
*Estetický zážitek&lt;br /&gt;
*Proměnlivý&lt;br /&gt;
*Ovladatelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALBEN, Lauralee. Quality of experience [online]. 6 s. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://mx1.albenfaris.com/downloads/pdf/quality.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.interactiondesign.com.au/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÁLKA, Ondřej. Co je UX design. [online]. 2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://valka.info/notes/2011/04/co-je-ux-design/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21734</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21734"/>
		<updated>2012-05-11T21:03:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakční design je jedním z nových oborů z kategorie výpočetní techniky a je výrazem ze světa tvorby webových stránek a aplikací. Často je chybně zaměňován s pojmem informační architektura. Je to obor zabývající se návrhem interakcí. Tradiční design se zabývá monologem, jako je tomu například u tištěných médií. U interakčního designu jde o dialog, který uživatel povede například s počítačem, mobilním telefonem, bankomatem apod. &lt;br /&gt;
Interakční design ''&amp;quot;představuje disciplínu, která se zabývá otázkou: Jak uživatel provede požadovanou operaci?&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  Patří sem tedy akce, ovládací prvky a dynamické komponenty.&lt;br /&gt;
Interaction Design, který je často zkracován jako IxD, je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Příbuzné oblasti a obory==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakční design by se neobešel bez dalších oborů, se kterými úzce souvisí. Těmi nejdůležitějšími jsou:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Průmyslový design (industrial design)- průmysloví designéři zodpovídají za fyzické aspekty designu výrobku, jako je tvar, barva a další vlastnosti.&lt;br /&gt;
*Ergonomie - správně navržené výrobky jsou ergonomické.&lt;br /&gt;
*Kognitivní psychologie&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem interakčního designera je vytvořit systém, ve kterém mohou lidé a technologická zařízení mezi sebou komunikovat stejně přirozeně, jako lidé mezi sebou.&lt;br /&gt;
Práce interakčního designéra je tedy zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow''' Kromě toho, že interakční design umožňuje uživatelům plnění jednotlivých úkolů, řeší také komplexní víceúlohová zadání. Jako například hledání, výběr či koupě zboží. K vytvoření stránky používá interaction designer jako základní stavební kameny jednotlivé vizuální prvky, ze stránek tak tvoří komplexní operace a z nich nakonec celou aplikaci.&lt;br /&gt;
#'''Závady''' Stejně jako v kterékoli jiné komunikaci se i zde mohou objevit chyby či nedorozumění. Proto je nezbytné, aby interakční designer byl schopen předvídat a vyhýbat se těmto problémům tak, aby se s nimi jak uživatel, tak aplikace dokázali vypořádat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaký by měl být interakční design, aby byl efektivní pro uživatele?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pochopitelný&lt;br /&gt;
*Musí obsahovat efektivní proces navrhování&lt;br /&gt;
*Potřebný&lt;br /&gt;
*Naučitelný a použitelný&lt;br /&gt;
*Odpovídající&lt;br /&gt;
*Estetický zážitek&lt;br /&gt;
*Proměnlivý&lt;br /&gt;
*Ovladatelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALBEN, Lauralee. Quality of experience [online]. 6 s. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://mx1.albenfaris.com/downloads/pdf/quality.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.interactiondesign.com.au/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÁLKA, Ondřej. Co je UX design. [online]. 2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://valka.info/notes/2011/04/co-je-ux-design/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21438</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21438"/>
		<updated>2012-05-08T21:24:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakční design je jedním z nových oborů z kategorie výpočetní techniky a je výrazem ze světa tvorby webových stránek a aplikací. Často je chybně zaměňován s pojmem informační architektura. Je to obor zabývající se návrhem interakcí. Tradiční design se zabývá monologem, jako je tomu například u tištěných médií. U interakčního designu jde o dialog, který uživatel povede například s počítačem, mobilním telefonem, bankomatem apod. &lt;br /&gt;
Interakční design ''&amp;quot;představuje disciplínu, která se zabývá otázkou: Jak uživatel provede požadovanou operaci?&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  Patří sem tedy akce, ovládací prvky a dynamické komponenty.&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem interakčního designera je vytvořit systém, ve kterém mohou lidé a technologická zařízení mezi sebou komunikovat stejně přirozeně, jako lidé mezi sebou.&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je tedy zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow''' Kromě toho, že interakční design umožňuje uživatelům plnění jednotlivých úkolů, řeší také komplexní víceúlohová zadání. Jako například hledání, výběr či koupě zboží. K vytvoření stránky používá interaction designer jako základní stavební kameny jednotlivé vizuální prvky, ze stránek tak tvoří komplexní operace a z nich nakonec celou aplikaci.&lt;br /&gt;
#'''Závady''' Stejně jako v kterékoli jiné komunikaci se i zde mohou objevit chyby či nedorozumění. Proto je nezbytné, aby interakční designer byl schopen předvídat a vyhýbat se těmto problémům tak, aby se s nimi jak uživatel, tak aplikace dokázali vypořádat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaký by měl být interakční design, aby byl efektivní pro uživatele?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pochopitelný&lt;br /&gt;
*Musí obsahovat efektivní proces navrhování&lt;br /&gt;
*Potřebný&lt;br /&gt;
*Naučitelný a použitelný&lt;br /&gt;
*Odpovídající&lt;br /&gt;
*Estetický zážitek&lt;br /&gt;
*Proměnlivý&lt;br /&gt;
*Ovladatelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALBEN, Lauralee. Quality of experience [online]. 6 s. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://mx1.albenfaris.com/downloads/pdf/quality.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.interactiondesign.com.au/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÁLKA, Ondřej. Co je UX design. [online]. 2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://valka.info/notes/2011/04/co-je-ux-design/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21437</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21437"/>
		<updated>2012-05-08T21:15:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakční design je jedním z nových oborů z kategorie výpočetní techniky a je výrazem ze světa tvorby webových stránek a aplikací. Často je chybně zaměňován s pojmem informační architektura. Je to obor zabývající se návrhem interakcí. Tradiční design se zabývá monologem, jako je například u tištěných médií. U interakčního designu jde o dialog, který uživatel povede například s počítačem, mobilním telefonem, bankomatem apod. Interakční design ''&amp;quot;představuje disciplínu, která se zabývá otázkou: Jak uživatel provede požadovanou operaci?&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  Patří sem tedy akce, ovládací prvky a dynamické komponenty.&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem interakčního designera je vytvořit systém, ve kterém mohou lidé a technologická zařízení mezi sebou komunikovat stejně přirozeně, jako lidé mezi sebou.&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je tedy zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow''' Kromě toho, že interakční design umožňuje uživatelům plnění jednotlivých úkolů, řeší také komplexní víceúlohová zadání. Jako například hledání, výběr či koupě zboží. K vytvoření stránky používá interaction designer jako základní stavební kameny jednotlivé vizuální prvky, ze stránek tak tvoří komplexní operace a z nich nakonec celou aplikaci.&lt;br /&gt;
#'''Závady''' Stejně jako v kterékoli jiné komunikaci se i zde mohou objevit chyby či nedorozumění. Proto je nezbytné, aby interakční designer byl schopen předvídat a vyhýbat se těmto problémům tak, aby se s nimi jak uživatel, tak aplikace dokázali vypořádat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaký by měl být interakční design, aby byl efektivní pro uživatele?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pochopitelný&lt;br /&gt;
*Musí obsahovat efektivní proces navrhování&lt;br /&gt;
*Potřebný&lt;br /&gt;
*Naučitelný a použitelný&lt;br /&gt;
*Odpovídající&lt;br /&gt;
*Estetický zážitek&lt;br /&gt;
*Proměnlivý&lt;br /&gt;
*Ovladatelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALBEN, Lauralee. Quality of experience [online]. 6 s. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://mx1.albenfaris.com/downloads/pdf/quality.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.interactiondesign.com.au/ &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
VÁLKA, Ondřej. Co je UX design. [online]. 2011 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://valka.info/notes/2011/04/co-je-ux-design/&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21436</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21436"/>
		<updated>2012-05-08T20:40:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakční design je jedním z nových oborů z kategorie výpočetní techniky a je výrazem ze světa tvorby webových stránek a aplikací. Často je chybně zaměňován s pojmem informační architektura. Interakční design ''&amp;quot;představuje disciplínu, která se zabývá otázkou: Jak uživatel provede požadovanou operaci?&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  Patří sem tedy akce, ovládací prvky a dynamické komponenty.&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem interakčního designera je vytvořit systém, ve kterém mohou lidé a technologická zařízení mezi sebou komunikovat stejně přirozeně, jako lidé mezi sebou.&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je tedy zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow''' Kromě toho, že interakční design umožňuje uživatelům plnění jednotlivých úkolů, řeší také komplexní víceúlohová zadání. Jako například hledání, výběr či koupě zboží. K vytvoření stránky používá interaction designer jako základní stavební kameny jednotlivé vizuální prvky, ze stránek tak tvoří komplexní operace a z nich nakonec celou aplikaci.&lt;br /&gt;
#'''Závady''' Stejně jako v kterékoli jiné komunikaci se i zde mohou objevit chyby či nedorozumění. Proto je nezbytné, aby interakční designer byl schopen předvídat a vyhýbat se těmto problémům tak, aby se s nimi jak uživatel, tak aplikace dokázali vypořádat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaký by měl být interakční design, aby byl efektivní pro uživatele?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pochopitelný&lt;br /&gt;
*Musí obsahovat efektivní proces navrhování&lt;br /&gt;
*Potřebný&lt;br /&gt;
*Naučitelný a použitelný&lt;br /&gt;
*Odpovídající&lt;br /&gt;
*Estetický zážitek&lt;br /&gt;
*Proměnlivý&lt;br /&gt;
*Ovladatelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALBEN, Lauralee. Quality of experience [online]. 6 s. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://mx1.albenfaris.com/downloads/pdf/quality.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21427</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21427"/>
		<updated>2012-05-08T19:22:05Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakční design je jedním z nových oborů z kategorie výpočetní techniky a je jedním z výrazů ze světa tvorby webových stránek a aplikací. Často je chybně zaměňován s pojmem informační architektura. Interakční design ''&amp;quot;představuje disciplínu, která se zabývá otázkou: Jak uživatel provede požadovanou operaci?&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  Patří sem tedy akce, ovládací prvky a dynamické komponenty.&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow''' Kromě toho, že interakční design umožňuje uživatelům plnění jednotlivých úkolů, řeší také komplexní víceúlohová zadání. Jako například hledání, výběr či koupě zboží. K vytvoření stránky používá interaction designer jako základní stavební kameny jednotlivé vizuální prvky, ze stránek tak tvoří komplexní operace a z nich nakonec celou aplikaci.&lt;br /&gt;
#'''Závady''' Stejně jako v kterékoli jiné komunikaci se i zde mohou objevit chyby či nedorozumění. Proto je nezbytné, aby interakční designer byl schopen předvídat a vyhýbat se těmto problémům tak, aby se s nimi jak uživatel, tak aplikace dokázali vypořádat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Jaký by měl být interakční design, aby byl efektivní pro uživatele?'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pochopitelný&lt;br /&gt;
*Musí obsahovat efektivní proces navrhování&lt;br /&gt;
*Potřebný&lt;br /&gt;
*Naučitelný a použitelný&lt;br /&gt;
*Odpovídající&lt;br /&gt;
*Estetický zážitek&lt;br /&gt;
*Proměnlivý&lt;br /&gt;
*Ovladatelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALBEN, Lauralee. Quality of experience [online]. 6 s. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://mx1.albenfaris.com/downloads/pdf/quality.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21336</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21336"/>
		<updated>2012-05-08T13:59:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakční design je jedním z nových oborů z kategorie výpočetní techniky a je jedním z výrazů ze světa tvorby webových stránek a aplikací. Často je chybně zaměňován s pojmem informační architektura. Interakční design ''&amp;quot;představuje disciplínu, která se zabývá otázkou: Jak uživatel provede požadovanou operaci?&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  Patří sem tedy akce, ovládací prvky a dynamické komponenty.&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow''' Kromě toho, že interakční design umožňuje uživatelům plnění jednotlivých úkolů, řeší také komplexní víceúlohová zadání. Jako například hledání, výběr či koupě zboží. K vytvoření stránky používá interaction designer jako základní stavební kameny jednotlivé vizuální prvky, ze stránek tak tvoří komplexní operace a z nich nakonec celou aplikaci.&lt;br /&gt;
#'''Závady''' Stejně jako v kterékoli jiné komunikaci se i zde mohou objevit chyby či nedorozumění. Proto je nezbytné, aby interakční designer byl schopen předvídat a vyhýbat se těmto problémům tak, aby se s nimi jak uživatel, tak aplikace dokázali vypořádat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Jaký by měl být interakční design, aby byl efektivní pro uživatele?==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pochopitelný&lt;br /&gt;
*Musí obsahovat efektivní proces navrhování&lt;br /&gt;
*Potřebný&lt;br /&gt;
*Naučitelný a použitelný&lt;br /&gt;
*Odpovídající&lt;br /&gt;
*Estetický zážitek&lt;br /&gt;
*Proměnlivý&lt;br /&gt;
*Ovladatelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALBEN, Lauralee. Quality of experience [online]. 6 s. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://mx1.albenfaris.com/downloads/pdf/quality.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21321</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21321"/>
		<updated>2012-05-08T10:47:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interakční design se zahrnuje jako jeden z výrazů ze světa tvorby webových stránek a aplikací. Často je chybně zaměňován s pojmem informační architektura. Interakční design ''&amp;quot;představuje disciplínu, která se zabývá otázkou: Jak uživatel provede požadovanou operaci?&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html&amp;lt;/ref&amp;gt;  Patří sem tedy akce, ovládací prvky a dynamické komponenty.&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow''' Kromě toho, že interakční design umožňuje uživatelům plnění jednotlivých úkolů, řeší také komplexní víceúlohová zadání. Jako například hledání, výběr či koupě zboží. K vytvoření stránky používá interaction designer jako základní stavební kameny jednotlivé vizuální prvky, ze stránek tak tvoří komplexní operace a z nich nakonec celou aplikaci.&lt;br /&gt;
#'''Závady''' Stejně jako v kterékoli jiné komunikaci se i zde mohou objevit chyby či nedorozumění. Proto je nezbytné, aby interakční designer byl schopen předvídat a vyhýbat se těmto problémům tak, aby se s nimi jak uživatel, tak aplikace dokázali vypořádat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Jaký by měl být interakční design, aby byl efektivní pro uživatele?==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pochopitelný&lt;br /&gt;
*Musí obsahovat efektivní proces navrhování&lt;br /&gt;
*Potřebný&lt;br /&gt;
*Naučitelný a použitelný&lt;br /&gt;
*Odpovídající&lt;br /&gt;
*Estetický zážitek&lt;br /&gt;
*Proměnlivý&lt;br /&gt;
*Ovladatelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALBEN, Lauralee. Quality of experience [online]. 6 s. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://mx1.albenfaris.com/downloads/pdf/quality.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Co není informační architektura. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21320</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21320"/>
		<updated>2012-05-08T10:33:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow''' Kromě toho, že interakční design umožňuje uživatelům plnění jednotlivých úkolů, řeší také komplexní víceúlohová zadání. Jako například hledání, výběr či koupě zboží. K vytvoření stránky používá interaction designer jako základní stavební kameny jednotlivé vizuální prvky, ze stránek tak tvoří komplexní operace a z nich nakonec celou aplikaci.&lt;br /&gt;
#'''Závady''' Stejně jako v kterékoli jiné komunikaci se i zde mohou objevit chyby či nedorozumění. Proto je nezbytné, aby interakční designer byl schopen předvídat a vyhýbat se těmto problémům tak, aby se s nimi jak uživatel, tak aplikace dokázali vypořádat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Jaký by měl být interakční design, aby byl efektivní pro uživatele?==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pochopitelný&lt;br /&gt;
*Musí obsahovat efektivní proces navrhování&lt;br /&gt;
*Potřebný&lt;br /&gt;
*Naučitelný a použitelný&lt;br /&gt;
*Odpovídající&lt;br /&gt;
*Estetický zážitek&lt;br /&gt;
*Proměnlivý&lt;br /&gt;
*Ovladatelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALBEN, Lauralee. Quality of experience [online]. 6 s. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://mx1.albenfaris.com/downloads/pdf/quality.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21319</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21319"/>
		<updated>2012-05-08T10:32:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow''' Kromě toho, že interakční design umožňuje uživatelům plnění jednotlivých úkolů, řeší také komplexní víceúlohová zadání. Jako například hledání, výběr či koupě zboží. K vytvoření stránky používá interaction designer jako základní stavební kameny jednotlivé vizuální prvky, ze stránek tak tvoří komplexní operace a z nich nakonec celou aplikaci.&lt;br /&gt;
#'''Závady''' Stejně jako v kterékoli jiné komunikaci se i zde mohou objevit chyby či nedorozumění. Proto je nezbytné, aby interakční designer byl schopen předvídat a vyhýbat se těmto problémům tak, aby se s nimi jak uživatel, tak aplikace dokázali vypořádat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Jaký by měl být interakční design efektivní pro uživatele?==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*Pochopitelný&lt;br /&gt;
*Musí obsahovat efektivní proces navrhování&lt;br /&gt;
*Potřebný&lt;br /&gt;
*Naučitelný a použitelný&lt;br /&gt;
*Odpovídající&lt;br /&gt;
*Estetický zážitek&lt;br /&gt;
*Proměnlivý&lt;br /&gt;
*Ovladatelný&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
ALBEN, Lauralee. Quality of experience [online]. 6 s. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://mx1.albenfaris.com/downloads/pdf/quality.pdf &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21318</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21318"/>
		<updated>2012-05-08T10:05:56Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow''' Kromě toho, že interakční design umožňuje uživatelům plnění jednotlivých úkolů, řeší také komplexní víceúlohová zadání. Jako například hledání, výběr či koupě zboží. K vytvoření stránky používá interaction designer jako základní stavební kameny jednotlivé vizuální prvky, ze stránek tak tvoří komplexní operace a z nich nakonec celou aplikaci.&lt;br /&gt;
#'''Závady''' Stejně jako v kterékoli jiné komunikaci se i zde mohou objevit chyby či nedorozumění. Proto je nezbytné, aby interakční designer byl schopen předvídat a vyhýbat se těmto problémům tak, aby se s nimi jak uživatel, tak aplikace dokázali vypořádat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21317</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21317"/>
		<updated>2012-05-08T09:56:42Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádrem IxD je dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav''' ''&amp;quot;V rámci role překladatele, kterou interaction designer zastává, je jeho úkolem zajistit, že uživatel správně rozpozná a pochopí aktuální stav, v němž se aplikace nachází. Tak jako v reálném životě slouží řeč těla a společenské situace k očekávání jistého chování lidí, musí i interaktivní systémy podobným způsobem informovat o svém současném stavu, aby uživatel v každém okamžiku jasně věděl, jaké operace jsou možné či vhodné.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Workflow'''&lt;br /&gt;
#'''Závady'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21315</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21315"/>
		<updated>2012-05-08T09:43:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. Jádro IxD tvoří dynamický stav akce/reakce. Úkolem interakčního designera je předvídání vývoje interakcí v čase a navržení řešení pro široký okruh variant událostí, které mohou nastat.&lt;br /&gt;
#'''Stav'''&lt;br /&gt;
#'''Workflow'''&lt;br /&gt;
#'''Závady'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21314</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21314"/>
		<updated>2012-05-08T09:39:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Interaction designer==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''. IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''. &lt;br /&gt;
#'''Stav'''&lt;br /&gt;
#'''Workflow'''&lt;br /&gt;
#'''Závady'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21311</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21311"/>
		<updated>2012-05-08T09:26:31Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design (IxD) je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením,&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX) zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem''' IxD zajišťuje překlad komunikace, která probíhá mezi technologií a jejím uživatelem. Interakční designer má roli překladatele a ''&amp;quot;musí rozumět jemným &amp;quot;nuancím&amp;quot; a nářečím používaným na obou stranách, aby mezi nimi dokázal zajistit efektivní výměnu informací.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''&lt;br /&gt;
#'''Stav'''&lt;br /&gt;
#'''Workflow'''&lt;br /&gt;
#'''Závady'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník internetových výrazů. Symbio: Internetová agentura [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21309</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21309"/>
		<updated>2012-05-08T09:17:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt; jako je počítač, mobilní telefon, PDA apod. Interakční design je označován za jednu z oblastí User Experience Designu (UX)zabývající se návrhem aplikací uspokojujících potřeby uživatelů a současně naplňujících funkční a obchodní požadavky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Práce interakčního designera je zaměřena především na následující oblasti: &lt;br /&gt;
#'''Komunikace mezi člověkem a strojem'''&lt;br /&gt;
#'''Akce/reakce'''&lt;br /&gt;
#'''Stav'''&lt;br /&gt;
#'''Workflow'''&lt;br /&gt;
#'''Závady'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21308</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21308"/>
		<updated>2012-05-08T08:08:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design, interaction design, IxD&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Interaction Design je ''&amp;quot;odvětví zkoumající vztah mezi uživatelem a webovými stránkami či přímo konkrétními aplikacemi. Jádrem oboru je popis interakcí mezi uživatelem a zařízením.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;Slovník pojmů. Pixolo [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.pixolo.cz/slovnik/interaction-design-ixd &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21300</id>
		<title>Interakční design</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Interak%C4%8Dn%C3%AD_design&amp;diff=21300"/>
		<updated>2012-05-07T20:35:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: Založena nová stránka: '''Autor:''' Veronika Janoušková  '''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design  '''Synonyma:''' ---  '''Související pojmy:'''  	&amp;lt;blockquote&amp;gt; ''nadřazené'' -...&lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' webdesign, interakční design&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - webdesign&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21295</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21295"/>
		<updated>2012-05-07T19:23:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, počítačová kriminalita&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačů byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''Červen roku 1990 Kevin Poulsen vs. Kiss FM.''' V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. David L. Smith daroval své oblíbené striptérce na Floridě dárek: počítačový virus, který nesl její jméno, Melissa. Byl to jednoduchý virus, který se šířil přes MS Office Word a Excel 97 a 2000 a způsobil obrovskou řetězovou reakci, která zahltila sítě po celém světě a pronikla do více než 300 sítí různých firem.&lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 1999: útok Jonathana Jamese'''. Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2000: útok mladíka známého pod přezdívkou Mafiaboy.''' Teprve patnáctiletý Michael Calce, který se přezdíval Mafiaboy, napadl servery Yahoo, CNN, eBay, Dell a Amazon.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2002: hacker Adrian Lamo'''. Adrian Lamo pronikl do intranetu deníku The New York Times, kde získal osobní údaje zaměstnanců. Tento hacker byl známý tím, že vždy po svém útoku prozradil, jak se do sítě dostal.&lt;br /&gt;
#'''Leden roku 2008: Anonymous a &amp;quot;Project Chanology&amp;quot;'''. Tímto projektem protestovala hackerská skupina Anonymous proti praktikám scientologické církve.&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 2008: rozšíření červa Conficker.''' Ten roku 2008 infikoval operační systémy Microsoftu. Napadl miliony počítačů a obchodních sítí v zemích po celém světě.&lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 2009: cílem útoku hackerů byl blogger z Gruzie'''. Čin byl politicky motivovaný a měl &amp;quot;umlčet&amp;quot; tohoto člena sociálních sítí, který pravidelně zveřejňoval své příspěvky týkající se rusko-gruzínské války. Útok údajně pocházel z Ruska.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem útoku hackerů na Twitter byl &amp;quot;vlastenecký&amp;quot; blogger z Gruzie. ''EMAG: technologický magazín'' [online]. 2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.emag.cz/cilem-utoku-hackeru-na-twitter-byl-vlastenecky-blogger-z-gruzie/?utm_source=emag&amp;amp;utm_medium=RSS&amp;amp;utm_campaign=clanky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David L. Smith. ''Security-Portal.cz'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.security-portal.cz/clanky/david-l-smith &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21294</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21294"/>
		<updated>2012-05-07T19:23:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, počítačová kriminalita&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačů byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''Červen roku 1990 Kevin Poulsen vs. Kiss FM.''' V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. David L. Smith daroval své oblíbené striptérce na Floridě dárek: počítačový virus, který nesl její jméno, Melissa. Byl to jednoduchý virus, který se šířil přes MS Office Word a Excel 97 a 2000 a způsobil obrovskou řetězovou reakci, která zahltila sítě po celém světě a pronikla do více než 300 sítí různých firem.&lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 1999: útok Jonathana Jamese'''. Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2000: útok mladíka známého pod přezdívkou Mafiaboy.''' Teprve patnáctiletý Michael Calce, který se přezdíval Mafiaboy, napadl servery Yahoo, CNN, eBay, Dell a Amazon.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2002: hacker Adrian Lamo'''. Adrian Lamo pronikl do intranetu deníku The New York Times, kde získal osobní údaje zaměstnanců. Tento hacker byl známý tím, že vždy po svém útoku prozradil, jak se do sítě dostal.&lt;br /&gt;
#'''Leden roku 2008: Anonymous a &amp;quot;Project Chanology&amp;quot;'''. Tímto projektem protestovala hackerská skupina Anonymous proti praktikám scientologické církve.&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 2008: rozšíření červa Conficker.''' Ten roku 2008 infikoval operační systémy Microsoftu. Napadl miliony počítačů a obchodních sítí v zemích po celém světě.&lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 2009: cílem útoku hackerů byl blogger z Gruzie'''. Čin byl politicky motivovaný a měl &amp;quot;umlčet&amp;quot; tohoto člena sociálních sítí, který pravidelně zveřejňoval své příspěvky týkající se rusko-gruzínské války. Útok údajně pocházel z Ruska.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem útoku hackerů na Twitter byl &amp;quot;vlastenecký&amp;quot; blogger z Gruzie. ''EMAG: technologický magazín'' [online]. 2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.emag.cz/cilem-utoku-hackeru-na-twitter-byl-vlastenecky-blogger-z-gruzie/?utm_source=emag&amp;amp;utm_medium=RSS&amp;amp;utm_campaign=clanky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David L. Smith. ''Security-Portal.cz'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.security-portal.cz/clanky/david-l-smith &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21291</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21291"/>
		<updated>2012-05-07T19:17:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, počítačová kriminalita&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačů byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''1990 Kevin Poulsen vs. Kiss FM.''' V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. David L. Smith daroval své oblíbené striptérce na Floridě dárek: počítačový virus, který nesl její jméno, Melissa. Byl to jednoduchý virus, který se šířil přes MS Office Word a Excel 97 a 2000 a způsobil obrovskou řetězovou reakci, která zahltila sítě po celém světě a pronikla do více než 300 sítí různých firem.&lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 1999: útok Jonathana Jamese'''. Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2000: útok mladíka známého pod přezdívkou Mafiaboy.''' Teprve patnáctiletý Michael Calce, který se přezdíval Mafiaboy, napadl servery Yahoo, CNN, eBay, Dell a Amazon.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2002: hacker Adrian Lamo'''. Adrian Lamo pronikl do intranetu deníku The New York Times, kde získal osobní údaje zaměstnanců. Tento hacker byl známý tím, že vždy po svém útoku uvedl, jak se do sítě dostal.&lt;br /&gt;
#'''Leden roku 2008: Anonymous a &amp;quot;Project Chanology&amp;quot;'''. Tímto projektem protestovala hackerská skupina Anonymous proti praktikám scientologické církve.&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 2008: rozšíření červa Conficker.''' Ten roku 2008 infikoval operační systémy Microsoftu. Napadl miliony počítačů a obchodních sítí v zemích po celém světě.&lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 2009: cílem útoku hackerů byl blogger z Gruzie'''. Čin byl politicky motivovaný a měl &amp;quot;umlčet&amp;quot; tohoto člena sociálních sítí, který pravidelně zveřejňoval své příspěvky týkající se rusko-gruzínské války. Útok údajně pocházel z Ruska.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem útoku hackerů na Twitter byl &amp;quot;vlastenecký&amp;quot; blogger z Gruzie. ''EMAG: technologický magazín'' [online]. 2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.emag.cz/cilem-utoku-hackeru-na-twitter-byl-vlastenecky-blogger-z-gruzie/?utm_source=emag&amp;amp;utm_medium=RSS&amp;amp;utm_campaign=clanky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David L. Smith. ''Security-Portal.cz'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.security-portal.cz/clanky/david-l-smith &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21290</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21290"/>
		<updated>2012-05-07T19:16:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, počítačová kriminalita&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''1990 Kevin Poulsen vs. Kiss FM.''' V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. David L. Smith daroval své oblíbené striptérce na Floridě dárek: počítačový virus, který nesl její jméno, Melissa. Byl to jednoduchý virus, který se šířil přes MS Office Word a Excel 97 a 2000 a způsobil obrovskou řetězovou reakci, která zahltila sítě po celém světě a pronikla do více než 300 sítí různých firem.&lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 1999: útok Jonathana Jamese'''. Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2000: útok mladíka známého pod přezdívkou Mafiaboy.''' Teprve patnáctiletý Michael Calce, který se přezdíval Mafiaboy, napadl servery Yahoo, CNN, eBay, Dell a Amazon.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2002: hacker Adrian Lamo'''. Adrian Lamo pronikl do intranetu deníku The New York Times, kde získal osobní údaje zaměstnanců. Tento hacker byl známý tím, že vždy po svém útoku uvedl, jak se do sítě dostal.&lt;br /&gt;
#'''Leden roku 2008: Anonymous a &amp;quot;Project Chanology&amp;quot;'''. Tímto projektem protestovala hackerská skupina Anonymous proti praktikám scientologické církve.&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 2008: rozšíření červa Conficker.''' Ten roku 2008 infikoval operační systémy Microsoftu. Napadl miliony počítačů a obchodních sítí v zemích po celém světě.&lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 2009: cílem útoku hackerů byl blogger z Gruzie'''. Čin byl politicky motivovaný a měl &amp;quot;umlčet&amp;quot; tohoto člena sociálních sítí, který pravidelně zveřejňoval své příspěvky týkající se rusko-gruzínské války. Útok údajně pocházel z Ruska.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem útoku hackerů na Twitter byl &amp;quot;vlastenecký&amp;quot; blogger z Gruzie. ''EMAG: technologický magazín'' [online]. 2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.emag.cz/cilem-utoku-hackeru-na-twitter-byl-vlastenecky-blogger-z-gruzie/?utm_source=emag&amp;amp;utm_medium=RSS&amp;amp;utm_campaign=clanky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David L. Smith. ''Security-Portal.cz'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.security-portal.cz/clanky/david-l-smith &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21289</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21289"/>
		<updated>2012-05-07T19:14:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''1990 Kevin Poulsen vs. Kiss FM.''' V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. David L. Smith daroval své oblíbené striptérce na Floridě dárek: počítačový virus, který nesl její jméno, Melissa. Byl to jednoduchý virus, který se šířil přes MS Office Word a Excel 97 a 2000 a způsobil obrovskou řetězovou reakci, která zahltila sítě po celém světě a pronikla do více než 300 sítí různých firem.&lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 1999: útok Jonathana Jamese'''. Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2000: útok mladíka známého pod přezdívkou Mafiaboy.''' Teprve patnáctiletý Michael Calce, který se přezdíval Mafiaboy, napadl servery Yahoo, CNN, eBay, Dell a Amazon.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2002: hacker Adrian Lamo'''. Adrian Lamo pronikl do intranetu deníku The New York Times, kde získal osobní údaje zaměstnanců. Tento hacker byl známý tím, že vždy po svém útoku uvedl, jak se do sítě dostal.&lt;br /&gt;
#'''Leden roku 2008: Anonymous a &amp;quot;Project Chanology&amp;quot;'''. Tímto projektem protestovala hackerská skupina Anonymous proti praktikám scientologické církve.&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 2008: rozšíření červa Conficker.''' Ten roku 2008 infikoval operační systémy Microsoftu. Napadl miliony počítačů a obchodních sítí v zemích po celém světě.&lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 2009: cílem útoku hackerů byl blogger z Gruzie'''. Čin byl politicky motivovaný a měl &amp;quot;umlčet&amp;quot; tohoto člena sociálních sítí, který pravidelně zveřejňoval své příspěvky týkající se rusko-gruzínské války. Útok údajně pocházel z Ruska.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem útoku hackerů na Twitter byl &amp;quot;vlastenecký&amp;quot; blogger z Gruzie. ''EMAG: technologický magazín'' [online]. 2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.emag.cz/cilem-utoku-hackeru-na-twitter-byl-vlastenecky-blogger-z-gruzie/?utm_source=emag&amp;amp;utm_medium=RSS&amp;amp;utm_campaign=clanky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David L. Smith. ''Security-Portal.cz'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.security-portal.cz/clanky/david-l-smith &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21288</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21288"/>
		<updated>2012-05-07T19:10:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''1990'''V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. David L. Smith daroval své oblíbené striptérce na Floridě dárek: počítačový virus, který nesl její jméno, Melissa. Byl to jednoduchý virus, který se šířil přes MS Office Word a Excel 97 a 2000 a způsobil obrovskou řetězovou reakci, která zahltila sítě po celém světě a pronikla do více než 300 sítí různých firem.&lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 1999: útok Jonathana Jamese'''. Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2000: útok mladíka známého pod přezdívkou Mafiaboy.''' Teprve patnáctiletý Michael Calce, který se přezdíval Mafiaboy, napadl servery Yahoo, CNN, eBay, Dell a Amazon.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2002: hacker Adrian Lamo'''. Adrian Lamo pronikl do intranetu deníku The New York Times, kde získal osobní údaje zaměstnanců. Tento hacker byl známý tím, že vždy po svém útoku uvedl, jak se do sítě dostal.&lt;br /&gt;
#'''Leden roku 2008: Anonymous a &amp;quot;Project Chanology&amp;quot;'''. Tímto projektem protestovala hackerská skupina Anonymous proti praktikám scientologické církve.&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 2008: rozšíření červa Conficker.''' Ten roku 2008 infikoval operační systémy Microsoftu. Napadl miliony počítačů a obchodních sítí v zemích po celém světě.&lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 2009: cílem útoku hackerů byl blogger z Gruzie'''. Čin byl politicky motivovaný a měl &amp;quot;umlčet&amp;quot; tohoto člena sociálních sítí, který pravidelně zveřejňoval své příspěvky týkající se rusko-gruzínské války. Útok údajně pocházel z Ruska.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem útoku hackerů na Twitter byl &amp;quot;vlastenecký&amp;quot; blogger z Gruzie. ''EMAG: technologický magazín'' [online]. 2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.emag.cz/cilem-utoku-hackeru-na-twitter-byl-vlastenecky-blogger-z-gruzie/?utm_source=emag&amp;amp;utm_medium=RSS&amp;amp;utm_campaign=clanky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David L. Smith. ''Security-Portal.cz'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.security-portal.cz/clanky/david-l-smith &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21283</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21283"/>
		<updated>2012-05-07T18:35:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''1990'''V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. David L. Smith daroval své oblíbené striptérce na Floridě dárek: počítačový virus, který nesl její jméno, Melissa. Byl to jednoduchý virus, který se šířil přes MS Office Word a Excel 97 a 2000 a způsobil obrovskou řetězovou reakci, která zahltila sítě po celém světě a pronikla do více než 300 sítí různých firem.&lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 1999: útok Jonathana Jamese'''. Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2000: útok mladíka známého pod přezdívkou Mafiaboy.''' Teprve patnáctiletý Michael Calce, který se přezdíval Mafiaboy, napadl servery Yahoo, CNN, eBay, Dell a Amazon.&lt;br /&gt;
#'''Leden roku 2008: '''&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 2008: rozšíření červa Conficker.''' Ten roku 2008 infikoval operační systémy Microsoftu. Napadl miliony počítačů a obchodních sítí v zemích po celém světě.&lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 2009: cílem útoku hackerů byl blogger z Gruzie'''. Čin byl politicky motivovaný a měl &amp;quot;umlčet&amp;quot; tohoto člena sociálních sítí, který pravidelně zveřejňoval své příspěvky týkající se rusko-gruzínské války. Útok údajně pocházel z Ruska.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem útoku hackerů na Twitter byl &amp;quot;vlastenecký&amp;quot; blogger z Gruzie. ''EMAG: technologický magazín'' [online]. 2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.emag.cz/cilem-utoku-hackeru-na-twitter-byl-vlastenecky-blogger-z-gruzie/?utm_source=emag&amp;amp;utm_medium=RSS&amp;amp;utm_campaign=clanky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David L. Smith. ''Security-Portal.cz'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.security-portal.cz/clanky/david-l-smith &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21069</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21069"/>
		<updated>2012-05-01T20:38:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''1990'''V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. David L. Smith daroval své oblíbené striptérce na Floridě dárek: počítačový virus, který nesl její jméno, Melissa. Byl to jednoduchý virus, který se šířil přes MS Office Word a Excel 97 a 2000. Byla to obrovská řetězová reakce, která zahltila sítě po celém světě a pronikla do více než 300 sítí různých firem.&lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 1999: útok Jonathana Jamese'''. Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#'''Únor roku 2000: útok mladíka známého pod přezdívkou Mafiaboy.'''&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 2008: rozšíření červa Conficker.''' Ten roku 2008 infikoval operační systémy Microsoftu. Napadl miliony počítačů a obchodních sítí v zemích po celém světě.&lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 2009: cílem útoku hackerů byl blogger z Gruzie'''. Čin byl politicky motivovaný a měl &amp;quot;umlčet&amp;quot; tohoto člena sociálních sítí, který pravidelně zveřejňoval své příspěvky týkající se rusko-gruzínské války. Útok údajně pocházel z Ruska.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem útoku hackerů na Twitter byl &amp;quot;vlastenecký&amp;quot; blogger z Gruzie. ''EMAG: technologický magazín'' [online]. 2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.emag.cz/cilem-utoku-hackeru-na-twitter-byl-vlastenecky-blogger-z-gruzie/?utm_source=emag&amp;amp;utm_medium=RSS&amp;amp;utm_campaign=clanky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David L. Smith. ''Security-Portal.cz'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.security-portal.cz/clanky/david-l-smith &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21062</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21062"/>
		<updated>2012-05-01T20:25:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''1990'''V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. David L. Smith daroval své oblíbené striptérce na Floridě dárek: počítačový virus, který nesl její jméno, Melissa. Byl to jednoduchý virus, který se šířil přes MS Office Word a Excel 97 a 2000. Byla to obrovská řetězová reakce, která zahltila sítě po celém světě a pronikla do více než 300 sítí různých firem.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
#'''Srpen roku 2009: cílem útoku hackerů byl blogger George'''. Čin byl politicky motivovaný a měl &amp;quot;umlčet&amp;quot; tohoto člena sociálních sítí, který pravidelně zveřejňoval své příspěvky týkající se rusko-gruzínské války. Útok údajně pocházel z Ruska.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Cílem útoku hackerů na Twitter byl &amp;quot;vlastenecký&amp;quot; blogger z Gruzie. ''EMAG: technologický magazín'' [online]. 2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.emag.cz/cilem-utoku-hackeru-na-twitter-byl-vlastenecky-blogger-z-gruzie/?utm_source=emag&amp;amp;utm_medium=RSS&amp;amp;utm_campaign=clanky &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David L. Smith. ''Security-Portal.cz'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.security-portal.cz/clanky/david-l-smith &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21058</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21058"/>
		<updated>2012-05-01T19:47:54Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''1990'''V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. David L. Smith daroval své oblíbené striptérce na Floridě dárek: počítačový virus, který nesl její jméno, Melissa. Byl to jednoduchý virus, který se šířil přes MS Office Word a Excel 97 a 2000. Byla to obrovská řetězová reakce, která zahltila sítě po celém světě a pronikla do více než 300 sítí různých firem.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
David L. Smith. ''Security-Portal.cz'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.security-portal.cz/clanky/david-l-smith &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21055</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21055"/>
		<updated>2012-05-01T19:44:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''1990'''V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. David L. Smith daroval své oblíbené striptérce na Floridě dárek: počítačový virus, který nesl její jméno, Melissa. Byl to jednoduchý virus, který se šířil přes MS Office Word a Excel 97 a 2000. Byla to obrovská řetězová reakce, která zahltila sítě po celém světě a pronikla do více než 300 sítí firem.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21048</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21048"/>
		<updated>2012-05-01T19:29:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''1990'''V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. &lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21047</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21047"/>
		<updated>2012-05-01T19:28:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Listopad roku 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''Březen roku 1999: David L. Smith napadá MS Word a Excel'''. &lt;br /&gt;
#'''Červenec roku 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21045</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21045"/>
		<updated>2012-05-01T19:23:10Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Rok 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''. Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''Rok 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''. Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21044</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21044"/>
		<updated>2012-05-01T19:22:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Rok 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''&lt;br /&gt;
::Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''Rok 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''&lt;br /&gt;
::Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21043</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21043"/>
		<updated>2012-05-01T19:21:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Rok 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''&lt;br /&gt;
:Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''Rok 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''&lt;br /&gt;
:Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21042</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21042"/>
		<updated>2012-05-01T19:18:07Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Rok 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''&lt;br /&gt;
Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
#'''Rok 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''&lt;br /&gt;
Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21040</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21040"/>
		<updated>2012-05-01T19:17:36Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Rok 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''&lt;br /&gt;
Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#'''Rok 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''&lt;br /&gt;
Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21039</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21039"/>
		<updated>2012-05-01T19:17:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''# Rok 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''&lt;br /&gt;
Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''# Rok 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''&lt;br /&gt;
Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21038</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21038"/>
		<updated>2012-05-01T19:16:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''#Rok 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''&lt;br /&gt;
Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''#Rok 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''&lt;br /&gt;
Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21037</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21037"/>
		<updated>2012-05-01T19:16:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''#Rok 1988: Robert Tappan Morris vypouští prvního počítačového červa'''&lt;br /&gt;
Morrisův červ byl jedním z prvních počítačových červů a jeho tvůrce byl jako první člověk odsouzený za zneužívání výpočetní techniky. Červ měl za úkol napadnout a rozšířit se v rámci celého internetu.&lt;br /&gt;
'''#Rok 2009: neznámý hacker útočí na Spojené státy a Jižní Koreu'''&lt;br /&gt;
Po tři dny nebyly dostupné webové stránky nejznámějšího jihokorejského deníku, banky, Bílého domu, Pentagonu a dalších. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21030</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21030"/>
		<updated>2012-05-01T18:37:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
RIES, Brian. Hackers’ Most Destructive Attacks. ''The daily beast'' [online]. 2010 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/articles/2010/12/11/hackers-10-most-famous-attacks-worms-and-ddos-takedowns.html&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21029</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21029"/>
		<updated>2012-05-01T18:31:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#Jedním z nejznámějších hackerů všech dob byl Jonathan James, který se v roce 1999 dostal do počítačů NASA a získal tak důvěrná data či přihlašovací údaje. Podle informací NASA měl software hodnotu 1.7 mil. dolarů a následné bezpečnostní aktualizace stály několik tisíc dolarů a několikatýdenní vypnutí sítě.&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21025</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21025"/>
		<updated>2012-05-01T18:04:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
#V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
#&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21024</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21024"/>
		<updated>2012-05-01T18:03:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# V roce 1990 &amp;quot;hakoval&amp;quot; Kevin Poulsen telefonní linky rádia Kiss FM v Los Angeles, aby se stal 102. volajícím a vyhrál tak hlavní cenu Porsche. Současně také pronikl do armádních počítačů a do počítačů FBI, odposlouchával telefony známé hollywoodské herečky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21014</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21014"/>
		<updated>2012-04-30T20:25:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' hacking, internetová kriminalita, počítačová kriminalita, pronikání do systémů&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21013</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21013"/>
		<updated>2012-04-30T20:20:26Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' internetová kriminalita, počítačová kriminalita&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou a řadí se mezi nejvýznamnější trestné činy v této oblasti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking: (hakovat, hack)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Hacking znamená ''&amp;quot;průnik do systému jinou nežli standardní cestou, tedy obejití či prolomení jeho bezpečnostní ochrany.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2. str. 53.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
MATĚJKA, Michal. Počítačová kriminalita. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002, 106 s. ISBN 80-722-6419-2.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21012</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21012"/>
		<updated>2012-04-30T19:55:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' internetová kriminalita, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hack: (hakovat, hacking)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Policejní definice ''&amp;quot;definuje hackera jako osobu, která proniká do chráněných systémů, přičemž jejím cílem je prokázat vlastní kvality bez toho, aby měli zájem na získání nebo zničení informací v systému dosažených.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21011</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21011"/>
		<updated>2012-04-30T19:29:06Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' internetová kriminalita, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti. Jejich aktivita již souvisí s počítačovou kriminalitou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hack: (hakovat, hacking)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Termínem hacker je označen jedinec, který je expert ve využívání programů a specialistou v rychlém programování.&lt;br /&gt;
* Osoba, ''&amp;quot;která dokáže ocenit &amp;quot;hack value&amp;quot;, tedy hodnotu ztvárněného technologického řešení&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21010</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21010"/>
		<updated>2012-04-30T18:44:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' internetová kriminalita, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hack: (hakovat, hacking)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Existuje několik definicí tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Termínem hacker je označen jedinec, který je expert ve využívání programů a specialistou v rychlém programování.&lt;br /&gt;
* Osoba, ''&amp;quot;která dokáže ocenit &amp;quot;hack value&amp;quot;, tedy hodnotu ztvárněného technologického řešení&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21009</id>
		<title>Hacking</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hacking&amp;diff=21009"/>
		<updated>2012-04-30T18:41:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;360760: &lt;/p&gt;
&lt;hr /&gt;
&lt;div&gt;'''Autor:''' Veronika Janoušková&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Klíčová slova:''' internetová kriminalita, &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Synonyma:''' ---&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Související pojmy:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
	&amp;lt;blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
''podřazené'' - ---&amp;lt;/blockquote&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Historie==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
''&amp;quot;Pojmenování &amp;quot;hacker&amp;quot; a termín &amp;quot;hacking&amp;quot; vznikl zhruba v padesátých letech minulého století v komunitě radioamatérů, kde se jím označoval šikovný, technicky nadaný jedinec, schopný hledat nová zapojení a metody ke zlepšení výkonu a dosahu svého vysílače. Termín &amp;quot;hacking&amp;quot; byl převzat z angloamerického žargonu jezdců na koních, kde se jím označovala nenucená vyjížďka bez nějakého zřejmého cíle.''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 47.&amp;lt;/ref&amp;gt; Následně ještě před masovým příchodem počítačům byl výraz &amp;quot;hack&amp;quot; označován za ''&amp;quot;jednoduchý, často neuhlazený, ale efektivní způsob řešení problému.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt;JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 48.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V sedmdesátých letech minulého století, kdy se dnešní podoba informačních technologií teprve rodila, byli za hackery označování studenti, kteří se soustředili na výpočetní centra jednotlivých univerzit. Byli to experti, kteří byli původci většiny nosných myšlenek, od kterých se odvíjí téměř celá oblast informačních technologií. Novodobí hackeři jsou však již problematickou skupinou. Jsou to stále odborníci a specialisté ve svém oboru, jejich činnost stále vyžaduje jistý stupeň odbornosti, avšak působí již v jiném prostředí, a to v celosvětové počítačové síti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Charakteristiky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hack: (hakovat, hacking)''' ''&amp;quot;Nestandardní použití systému či aplikace, při němž uživatel uplatňuje neobvyklé a nekomentované funkce systému a může tak využít některých jeho jinak nepřístupných schopností. Při hakování se často zasahuje přímo do struktury programových souborů, což vyžaduje jistou znalost formátu těchto souborů.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5. str. 179.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacking:'''&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''Hacker:'''&lt;br /&gt;
Existuje několik definic tohoto termínu:&lt;br /&gt;
* Hacker je ''&amp;quot;člověk, kterého baví zkoumat detaily programovatelných systémů a hledat metody, jak je vylepšit.&amp;quot;''&amp;lt;ref&amp;gt; JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2. str. 49.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Je to osoba, která s nadšením programuje a je programováním přímo posedlá. Upřednostňuje praktické programování před teoretickými úvahami o něm.&lt;br /&gt;
* Termínem hacker je označen jedinec, který je expert ve využívání programů a specialistou v rychlém programování.&lt;br /&gt;
* &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Nejznámější útoky==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Poznámky ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==Použitá literatura==&lt;br /&gt;
JIROVSKÝ, Václav. ''Kybernetická kriminalita: nejen o hackingu, crackingu, virech a trojských koních bez tajemství''. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 284 s. ISBN 978-80-247-1561-2.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
HLAVENKA, Jiří. ''Výkladový slovník výpočetní techniky a komunikací.'' 3. vyd. Praha: Computer Press, 1997, 452 s. ISBN 80-722-6023-5.&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>360760</name></author>
	</entry>
</feed>