Zpravodajství

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Andrea Kopečná

Klíčová slova: informace, žurnalistika, média, novinářství

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - žurnalistika
podřazené - zpráva, událost

Charakteristiky

„Zpravodajství je zároveň vědomou novinářskou činností i konkrétním, viditelným a slyšitelným výsledkem této činnosti, která se manifestuje v obsahu novin, časopisů, rozhlasu, televize i tzv. nových médiích." [1] Zároveň můžeme na zpravodajství nahlížet jako na „specifickou činnost vykonávanou mediálními profesionály v rámci mediálních organizací.“ [2] Jednoduše řečeno jde o hledání a třídění informací, jejich následné zpracování a sdělení prostřednictvím různých zpravodajských žánrů. Samotná zpráva je pak základním kamenem zpravodajství, které může mít mnoho podob, jako například rozhlasové, televizní, fotografické, internetové, tištěné či agenturní zpravodajství. Obecně by mělo být zpravodajství založeno na faktech a nemělo by obsahovat novinářův názor, mělo by být nepředpojaté, neutrální a objektivní, čímž se zásadně liší od publicistiky.[3] Základní funkcí zpravodajství je tedy informovat společnost o aktuálním dění a tyto informace srozumitelně zpracovat. Kromě těchto základních funkcí také zpravodajství udržuje nepřetržité spojení společnosti se světem, dává události do jasných souvislostí a vytváří a udržuje všeobecně platné společenské normy a postoje.

Kvůli vázanosti na čas se pak ve zpravodajství objevují pouze aktuální události či události již starší, ale u kterých došlo k nějakému aktuálnímu, novému vývoji. Jakékoliv zpravodajství by navíc mělo být schopno, podle žurnalistiky dané země, odpovědět na základní otázky, kterými v případě ČR jsou: "kdo, co, kde, kdy a u delších zpráv jak a proč." [4] Zpravodajství však není pouhým odrazem reality, ale realitu filtruje a tvaruje podle toho, které události, aktéry a témata považuje za důležité a zajímavé pro společnost (tzv. agenda setting), čímž se jeho příjemci stávají závislí na způsobu zpracování daných událostí.

Faktory ovlivňující podobu zpravodajství

Kromě zpravodajských pracovníků, kteří se podílejí na vzhledu zpravodajství, je zde mnoho dalších faktorů, které ho ovlivňují. Mezi tyto faktory můžeme řadit například normativní požadavky příjemců na zpravodajství (např. objektivita, nestrannost, vyváženost, atd.), ekonomické vlivy (vlastníci či investoři daného zpravodajství zasahují do jeho podoby), kulturní prostředí (reflektování a šíření hodnot, idejí a představ té dané kultury, ve které zpravodajství vzniká) nebo technologický pokrok (technické zázemí dané zpravodajské organizace).[5][6]

Kromě těchto zásadních faktorů pak podobu zpravodajství ještě ovlivňují tzv. rutinní postupy, které pracovníkům pomáhají zpracovávat velké množství informací v krátkém časovém intervalu pomocí zaběhnutého výběru událostí a využívání ustálených zdrojů informací. Musíme si však uvědomit, že různé zpravodajské organizace vyznávají trochu odlišné zpravodajské hodnoty a kritéria pro výběr událostí[7], čímž mohou být některé události referovány intenzivněji než druhé. Posledním podstatnějším faktorem pak jsou zpravodajské konvence, které určují výslednou podobu zpravodajství a umožňují příjemci snadnou orientaci v jakémkoliv typu zpravodajství (abstrakt, popis události a její důležitost, zachycení vývoje události, její rozuzlení a nějaký závěr).[5][6]

Historie zpravodajství

Prvním krokem k utváření zpravodajství byl rozvoj měst a průmyslu na konci středověku, společně se zámořskými objevy a utlumením latiny. Společnost se začínala otevírat novým obchodním vazbám a novým prostředkům k dorozumívání se a předávání informací. Postupně vznikaly první ručně psané noviny, později pak i tištěné (v 17. století). Následně, díky technickým pokrokům, se začínala zkvalitňovat forma, rychlost i dostupnost zpravodajství. Začínali vznikat samostatné zpravodajské rubriky a rozlišovalo se též zpravodajství domácí a zahraniční. Vývoj zpravodajství však není spjat pouze s novinami, ale zejména i se vznikem tiskových agentur, fotografie, rozhlasu a televize. K rozvoji zpravodajství v rozhlase dochází až po 2. světové válce a v televizi pak byl první zpravodajský program odvysílán stanicí CNN v roce 1981.[8]

Poznámky

  1. OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. Zpravodajství v médiích. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 21. ISBN 80-246-0248-2.
  2. TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, s. 21. ISBN 80-736-7096-8.
  3. OSVALDOVÁ, Barbora. HALADA, Jan a kolektiv. Encyklopedie praktické žurnalistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, s. 214. ISBN 8085983761.
  4. OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. Zpravodajství v médiích. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 24. ISBN 80-246-0248-2.
  5. 5,0 5,1 TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-736-7096-8.
  6. 6,0 6,1 BURTON, Graeme. JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2001. ISBN 80-859-4767-6.
  7. BURNS, Lynette Sheridan. Žurnalistika: [praktická příručka pro novináře]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, s. 63-64. ISBN 80-717-8871-6.
  8. OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. Zpravodajství v médiích. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, s. 16-20. ISBN 80-246-0248-2.

Použitá literatura

  • BURNS, Lynette Sheridan. Žurnalistika: [praktická příručka pro novináře]. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 192 s. ISBN 80-717-8871-6.
  • BURTON, Graeme. JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2001, 391 s. ISBN 80-859-4767-6.
  • OSVALDOVÁ, Barbora a kolektiv. Zpravodajství v médiích. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2001, 155 p. ISBN 80-246-0248-2.
  • OSVALDOVÁ, Barbora. HALADA, Jan a kolektiv. Encyklopedie praktické žurnalistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 1999, 256 s. ISBN 8085983761.
  • TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 191 s. ISBN 80-736-7096-8.