Zděnek Václav Tobolka

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Zdeněk Václav Tobolka (21. června 1874 – 5. listopadu 1951) byl český politik, historik a knihovník. Bývá považován za otce české knihovědy. Je jedním za zakladatelů a významných průkopníků moderního československého knihovnictví. Roku 1919 se podílel na zrodu 1. knihovnického zákona. Po vzniku samostatného Československého státu se zasadil o založení Parlamentní knihovny (tehdy „knihovna Národního shromáždění“). Specializoval se na knihovědu, bibliografii a katalogizaci. Zdeněk Václav Tobolka se taktéž podílel na pořádání Mezinárodního knihovnického kongresu, který se konal v roce 1926 v Praze. Od roku 2000 se uděluje významným českým knihovníkům medaile Zdeňka Václava Tobolky.

Život

Zdeněk Václav Tobolka se narodil 21. června 1874 v Poděbradech. Po smrti jeho otce se s matkou přestěhoval do Kolína, kde navštěvoval obecnou školu a první rok gymnázia. Ve studiích pokračoval na gymnáziu v Žitné ulici v Praze, kde následně vystudoval filozofii, historii a bohemistiku na Karlo-Ferdinandově univerzitě.

Profesní činnost

Po ukončení studia na univerzitě (1896) začal Tobolka vyučovat dějepis a zeměpis na obchodní akademii v Chr udimi. Od roku 1897 do roku 1918 pracoval jako úředník Veřejné a univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna Praha).  V roce 1918 se podílel na založení knihovny Národního shromážední (dnešní Parlamentní knihovna), kde působil jako ředitel až do roku 1939, kdy odešel do penze.

Přínos pro informační vědu a knihovnictví

První knihovnický zákon

Zákon byl připravován nejprve v Osvětovém svazu. Počátkem roku1919 byla jednání následně přesunuta na Ministerstvo školství a národní osvěty. 22. července 1919 byl schválen Národním shromáždením Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb. (tzv. 1. knihovnický zákon). Ten upravoval řadu náležitostí mj.

  • povinnost zřizovat veřejné knihovny v každé politické obci
  • povinnost zakládat samostatné menšinové knihovny nebo zvláštní menšinová oddělení ve všech oblastech, kde žily etnické a národní menšiny
  • každá knihovna měla mít půjčovnu, čítárnu a příruční knihovnu
  • byla stanovena lhůta pro zřízení knihovnen ve všech obcích (1-2 roky)
  • byl stanoven příspěvek obce na udržování a rozšiřováni knihoven (10 hal. – 1 Kčs na obyvatele)
  • obce směly převzít správu nad spolkovými a jinými knihovnami

Zákon byl krátce po jeho vydání doplněn prováděcím vládním nařízením č. 607/1919 Sb. V něm je například ustanovena bezplatnost půjčované literatury. 1. knihovní zákon společně s vládním nařízením podnítil velký rozmach knihovnictví na území Československa (dokonce na takové úrovni, že se ČSR jako první země přiblížila ideálu „knihovna v každé obci“. Platnost 1. knihovního zákona skončila v roce 1959, kdy byl nahrazen Zákonem o jednotné soustavě knihoven č. 53/1959 Sb. (tzv. 2. knihovnický zákon).

Knihovnické vzdělávání

V roce 1920 se Tobolka stal externím ředitelem Státní knihovnické školy v Praze. Nejednalo se o vysokou školu, ale pouze o jednoletku s ukončením, které se dnes nejvíce podobá pomaturitnímu nástavbovému studiu. 

Na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy byly od roku 1910 podnikány pokusy o jednotné knihovnické vzdělávání, až po jednáních, která probíhala od roku 1925, byly zavedeny dvou- až čtyřsemestrové kurzy pro knihovníky. Tobolka se v roce 1927 habilitoval a současně se stal ředitelem těchto nově zavedených kurzů. 

Uvádí se, že Tobolkovy knihovnické kurzy vystudovalo celkem 376 absolventů. Kurzy byly zastaveny až zrušením vysokých škol německými okupanty (1939). 

 

Politická činnost

Tobolka byl velmi ovlivněn Gollovou historickou školou a především pak T. G. Masarykem. Brzy po ukončení studia na univerzitě se začal zajímat o politický život a svůj první krok do politického dění učinil spolu s Masarykem, když se stal spoluzakladatelem a prvním jednatelem České strany lidové. Rok 1906 byl rokem Tobolkova vstupu do Strany národně svobodomyslné, jejíž název byl po konci první světové války změněn na Stranu národně demokratickou. Mezi lety 1911 a 1918 byl Tobolka poslancem za tuto stranu ve vídeňské Říšské radě. Zánik monarchie znamenal i ukončení Tobolkovy role ve vídeňském parlamentu. Když nastal poslední rok první světové války, stal se Tobolka místopředsedou Českého svazu a od roku 1920 byl členem České sociálně demokratické strany dělnické. 

Tobolka byl vyznavačem rakousky orientované pozitivní politiky a zasazoval se jako aktivista o propuštění českých politiků z vězení. Angažoval se za mladočechy. 

Publikační činnost

Tobolka se velice zajímal o pobělohorskou dobu a české dějiny od roku 1848, tomuto období poté věnoval řadu historických prací. 

V roce 1900 začal Tobolka vydávat časopis s názvem České knihovnictví, dlouho mu to ale nevydrželo: po sedmi číslech časopis v roce 1901 skončil. 

Po převratu, kdy se Tobolka stal ředitele knihovny Národního shromáždění, se v roce 1920 rozhodl vydávat další časopis pod názvem Knihy a čtenáři, tentokrát ve spolupráci s Josefem Volfem. 

Mezi lety 1931 a 1934 byl Tobolka redaktorem časopisu Slovanská knihověda, který byl vydávaný Československou knihovědnou společností. 

Souhrn díla: 

  • O volbě a korunování Jiřího z Poděbrad (1896)
  • Styky krále Jiřího z Poděbrad s králem polským Kazimírem (1898)
  • Hilaria Litoměřického Traktát k panu Janovi z Rozenberka (1898) 
  • Počátky konstitučního života v Čechách (1898)
  • František Palacký jako politik a historik (1898)
  • Slovanský sjezd v Praze r. 1848 (1901)
  • K. Havlíčka »Politické spisy« v 5 dílech  (1900–1903)
  • Rakouské právo jazykové (1902)
  • Počátky dělnického hnutí v Čechách (1903)
  • Karel Havlíček (1905)
  • Česká bibliografie. Sv. 1–10 za léta 1902–1911  (1903–1914)
  • Česká politika doby nejnovější I.–V. (J. Laichter 1905–1913 spolu s K. Kramářem aj.)
  • Z mého života I.–III. (1908–1915)
  • Politika: Co má věděti o Československé republice každý občan I.–III. (1923–1925)
  • Československé knihovnictví  (1925)
  • Knihopis československých tisků od doby nejstarší až do konce 18. století. Díl 1, Prvotisky (do r. 1500) (1925)
  • Knihopis československých tisků od doby nejstarší až do konce 18. století. Díl 2, tisky z let 1501–1800. Část 1–5. (1936–1950)
  • Dějiny československého knihtisku v době nejstarší (1930)
  • Politické dějiny československého národa od roku 1848 I.–IV. (1932–1937)
  • Kniha, její vznik, vývoj a rozbor (1949)
  • Národní a univerzitní knihovna v Praze, její vznik a vývoj I. (Do roku 1777) (1959)

Citace

ZDENĚK VÁCLAV TOBOLKA (1874-1949). BULLETIN SKIP: SVAZ KNIHOVNÍKŮ A INFORMAČNÍCH PRACOVNÍKŮ ČR [online]. 2/2001 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://wwwold.nkp.cz/o_knihovnach/konsorcia/skip/Bull01_28.htm

Zdeněk Václav Tobolka. Wikisofia [online]. 2015 [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/Zdeněk_Václav_Tobolka

Zdeněk Václav Tobolka. ČBDB: Československá bibliografická databáze [online]. [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: https://www.cbdb.cz/autor-33582-zdenek-vaclav-tobolka

Medaile Z. V. Tobolky. SDRUK: SDRUŽENÍ KNIHOVEN ČR [online]. [cit. 2019-05-16]. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/sdruk/medaile-z-v-tobolky/clanek/medaile-z-v-tobolky/