Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky)
Úvod
Zóna nejbližšího vývoje (Zone of Proximal Development, ZPD)
Popis teorie
Tento termín zavedl ruský psycholog Lev Semjonovič Vygotsky (1896-1934). Vygotsky vycházel z toho, že období, kdy se dítě blíží k nové vývojové etapě, ale dosud jí nedosáhlo, může za určitých podmínek dosáhnout novou vývojovou etapu snadněji, především za pomoci dospělého, než by tomu bylo při spontánním vývoji. Zóna nejbližšího vývoje pak vyjadřuje vzdálenost mezi aktuální úrovní výkonu neboli současnou schopností dítěte řešit určitý úkol a potenciální vývojovou úrovní. Tuto vzdálenost je možné překonat spoluprací dítěte s dospělým např. s učitelem. [1] "Tím (především řízené) učení pomáhá vývoji, táhne vývoj, urychluje vývoj. Zóna nejbližšího vývoje má bezprostřednější význam pro dynamiku intelektuálního vývoje než aktuální úroveň jejich vývoje. V dětském věku je dobré jen takové učení a vyučování, které předbíhá vývoj, vede vývoj za sebou." [2] Tato koncepce vzbuzovala pozornost nejen v bývalém Sovětském svazu, ale například i v USA.
Vzdělávání a zóna nejbližšího vývoje
Vygotského práce, týkající se zóny nejbližšího vývoje, výrazně přispěla k oblasti vzdělávání a byla použita při vývoji věku odpovídajících učebních plánů a technik.
Pochopením, čeho děti jsou schopny dosáhnout samy, stejně jako to, čeho jsou schopny dosáhnout s pomocí dospělého, mohou pak pedagogové vypracovat plány pro výuku dovedností co nejefektivnějším způsobem a umožnit studentům postupné uvolňování odpovědnosti plnit úkoly samostatně. Tento proces se označuje jako "lešení". Pojem "lešení" úzce souvisí s myšlenkou ZPD, ačkoliv Vygotsky tento výraz nikdy nepoužil. Za pomocí „lešení“ se mění úroveň podpory, která vyhovuje kognitivnímu potenciálu dítěte. Důležitou roli zde hraje podle Vygotského jazyk (řeč), který je základem ke kognitivnímu růstu dítěte. Díky použití řeči, jsou děti schopny komunikovat a učit se prostřednictvím dialogu, který je důležitým nástrojem v ZPD .[3]
Příklady běžného výzkumu
- Student je schopen provádět nějaké úkoly společně s učitelem nebo rodičem, ale je frustrovaný při plnění samostatného úkolu. Tím, že dospělý vede žáka k použití nástrojů a strategií, a hovoří o tom, proč on/ona používá každý nástroj nebo strategii, student je pak schopen upevnit své znalosti a je schopen udělat úkol samostatně.
- Mladý řidič je schopen efektivně řídit dopředu a dozadu, ale nedokáže paralelně zaparkovat. Prostřednictvím cíleného vedení učitele, je řidič schopen se naučit parkovat.
Příklady použití teorie
1. výzkum
2. výzkum
3. výzkum
Použité zdroje
- ↑ http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2010_Zavrel/INDEX.HTM
- ↑ KOLÁŘ, Zdeněk. Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 192 s. ISBN 978-80-247-3710-2.
- ↑ Lynne (E.F.)McKechnie Faculty of Information and Media Studies The University of Western Ontario, Canada. Vygotsky´s Zone of Proximal Development, s.373 - 376.
Související literatura a odkazy
- Brown, A. L., Ferrara, R.: Diagnosing Zones of Proximal Development. In: Wertsch, J. (Ed.), Culture, Communication, and Cognition: Vygotskian Perspectives. New York, Cambridge Univ. Press, 1985, s. 62–81.
- Kozulin, A., Ageyev, V., Miller, S., Gindis, B. (Ed.): Vygotsky´s Educational Theory in Cultural Context. Cambridge, Cambridge Univ. Press, 2003.
- Wertsch, J. V. (1984), The zone of proximal development: Some conceptual issues. New Directions for Child and Adolescent Development, 1984: 7–18. doi: 10.1002/cd.23219842303.
