Zóna nejbližšího vývoje (Vygotsky): Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | Úvod | |
| − | + | ||
| − | + | == Zóna nejbližšího vývoje (Zone of Proximal Development, ZPD) == | |
| − | + | ||
| − | + | === Popis teorie === | |
| − | + | ||
| − | + | Tento termín zavedl ruský psycholog '''<a _fcknotitle="true" href="Lev Semjonovič Vygotsky">Lev Semjonovič Vygotsky</a>''' (1896-1934). Vygotsky vycházel z toho, že období, kdy se dítě blíží k nové vývojové etapě, ale dosud jí nedosáhlo, může za určitých podmínek dosáhnout novou vývojovou etapu snadněji, především za pomoci dospělého, než by tomu bylo při spontánním vývoji. '''Zóna nejbližšího vývoje''' pak vyjadřuje vzdálenost mezi aktuální úrovní výkonu neboli současnou schopností dítěte řešit určitý úkol a potenciální vývojovou úrovní. Tuto vzdálenost je možné překonat spoluprací dítěte s dospělým např. s učitelem. <ref> http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2010_Zavrel/INDEX.HTM </ref> ''"Tím (především řízené) učení pomáhá vývoji, táhne vývoj, urychluje vývoj. Zóna nejbližšího vývoje má bezprostřednější význam pro dynamiku intelektuálního vývoje než aktuální úroveň jejich vývoje. V dětském věku je dobré jen takové učení a vyučování, které předbíhá vývoj, vede vývoj za sebou."'' <ref> KOLÁŘ, Zdeněk. Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 192 s. ISBN 978-80-247-3710-2.</ref> Tato koncepce vzbuzovala pozornost nejen v bývalém Sovětském svazu, ale například i v USA. | |
| − | + | ||
| − | + | === Vzdělávání a zóna nejbližšího vývoje === | |
| − | + | ||
| − | + | Vygotského práce, týkající se zóny nejbližšího vývoje, byla a je výrazně využívána v oblasti vzdělávání a psychologie. <ref> Lynne (E.F.)McKechnie Faculty of Information and Media Studies The University of Western Ontario, Canada. Vygotsky´s Zone of Proximal Development, s.373 - 376.</ref>. Byla použita při vytváření učebních plánů a technik, které by odpovídaly vývoji věku dítěte a mládeže. | |
| − | + | ||
| − | + | Pochopením, čeho děti jsou schopny dosáhnout samy, stejně jako to, čeho jsou schopny dosáhnout s pomocí dospělého, mohou pak pedagogové vypracovat plány pro výuku dovedností co nejefektivnějším způsobem a umožnit studentům postupné uvolňování odpovědnosti plnit úkoly samostatně. Tento proces se označuje jako "lešení". Pojem "lešení" úzce souvisí s myšlenkou ZPD, ačkoliv Vygotsky tento výraz nikdy nepoužil. Za pomocí „lešení“ se mění úroveň podpory, která vyhovuje kognitivnímu potenciálu dítěte. Důležitou roli zde hraje podle Vygotského jazyk (řeč), který je základem ke kognitivnímu růstu dítěte. Díky použití řeči, jsou děti schopny komunikovat a učit se prostřednictvím dialogu, který je důležitým nástrojem v ZPD .<ref> Lynne (E.F.)McKechnie Faculty of Information and Media Studies The University of Western Ontario, Canada. Vygotsky´s Zone of Proximal Development, s.373 - 376.</ref> | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | <br/> | |
| − | + | '''''Příklady běžného výzkumu''''' | |
| − | Je možné, že tato teorie nám v budoucnosti pomůže zjistit a vytvořit základ pro vývojové informační chování u dětí a ukáže nám jak toto chování působí společně s dospělými, kteří mají kvalifikaci v oblasti informačních činností. Zároveň tak položí základ pro zralejší infromační chování dospělých jedinců. | + | |
| − | < | + | - Student je schopen provádět nějaké úkoly společně s učitelem nebo rodičem, ale je frustrovaný při plnění samostatného úkolu. Tím, že dospělý vede žáka k použití nástrojů a strategií, a hovoří o tom, proč on/ona používá každý nástroj nebo strategii, student je pak schopen upevnit své znalosti a je schopen udělat úkol samostatně. |
| − | + | ||
| − | + | <br/>- Mladý řidič je schopen efektivně řídit dopředu a dozadu, ale nedokáže paralelně zaparkovat. Prostřednictvím cíleného vedení učitele, je řidič schopen se naučit parkovat. | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | === Vliv zóny nejbližšího vývoje v informační vědě a knihovnictví === | |
| − | + | ||
| − | + | Tato teorie má velký význam v informační vědě a knihovnictví. Ukázala se být uzitečná při zkoumání informačního chování dětí a mládeže při vyhledávání informací v knihovnách a při práci s informacemi. Tato teorie byla využita v mnoha různých výzkumech, které souvisely s informačním chováním a informační gramotností. Nejčastěji pomocí kvalitativní (např. pomocí etnografického pozorování, pozorování, rozhovorů, videozáznamů a vyjádření myšlenek nahlas), ale také občas i kvantitativní výzkumnou metodou. Je možné, že tato teorie nám v budoucnosti pomůže zjistit a vytvořit základ pro vývojové informační chování u dětí a ukáže nám jak toto chování působí společně s dospělými, kteří mají kvalifikaci v oblasti informačních činností. Zároveň tak položí základ pro zralejší infromační chování dospělých jedinců.<ref> Lynne (E.F.)McKechnie Faculty of Information and Media Studies The University of Western Ontario, Canada. Vygotsky´s Zone of Proximal Development, s.373 - 376.</ref> | |
| − | < | + | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| − | + | == Příklady použití teorie == | |
| − | + | ||
| − | + | === 1. výzkum === | |
| − | + | ||
| − | + | Jedním z neznámnějších výzkumů v oblasti zóny nejbližšího vývoje byla práce profesora Reuvena Feuersteina (1979)<ref>STERNBERG, Robert J. Kognitivní psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 636 s. ISBN 80-7178-376-5.</ref> | |
| − | + | ||
| + | === 2. výzkum === | ||
| + | |||
| + | Etnografické pozorování dětí v předškolním věku - Lynne McKechnie. | ||
| + | |||
| + | === 3. výzkum === | ||
| + | |||
| + | == Použité zdroje == | ||
| + | |||
| + | <references /> | ||
| + | |||
| + | == Související literatura a odkazy == | ||
| + | |||
| + | *Brown, A. L., Ferrara, R.: Diagnosing Zones of Proximal Development. In: Wertsch, J. (Ed.), Culture, Communication, and Cognition: Vygotskian Perspectives. New York, Cambridge Univ. Press, 1985, s. 62–81. | ||
| + | |||
| + | *Kozulin, A., Ageyev, V., Miller, S., Gindis, B. (Ed.): Vygotsky´s Educational Theory in Cultural Context. Cambridge, Cambridge Univ. Press, 2003. | ||
| + | |||
| + | *Wertsch, J. V. (1984), The zone of proximal development: Some conceptual issues. New Directions for Child and Adolescent Development, 1984: 7–18. doi: 10.1002/cd.23219842303. | ||
Verze z 22. 10. 2013, 22:17
Úvod
Zóna nejbližšího vývoje (Zone of Proximal Development, ZPD)
Popis teorie
Tento termín zavedl ruský psycholog <a _fcknotitle="true" href="Lev Semjonovič Vygotsky">Lev Semjonovič Vygotsky</a> (1896-1934). Vygotsky vycházel z toho, že období, kdy se dítě blíží k nové vývojové etapě, ale dosud jí nedosáhlo, může za určitých podmínek dosáhnout novou vývojovou etapu snadněji, především za pomoci dospělého, než by tomu bylo při spontánním vývoji. Zóna nejbližšího vývoje pak vyjadřuje vzdálenost mezi aktuální úrovní výkonu neboli současnou schopností dítěte řešit určitý úkol a potenciální vývojovou úrovní. Tuto vzdálenost je možné překonat spoluprací dítěte s dospělým např. s učitelem. [1] "Tím (především řízené) učení pomáhá vývoji, táhne vývoj, urychluje vývoj. Zóna nejbližšího vývoje má bezprostřednější význam pro dynamiku intelektuálního vývoje než aktuální úroveň jejich vývoje. V dětském věku je dobré jen takové učení a vyučování, které předbíhá vývoj, vede vývoj za sebou." [2] Tato koncepce vzbuzovala pozornost nejen v bývalém Sovětském svazu, ale například i v USA.
Vzdělávání a zóna nejbližšího vývoje
Vygotského práce, týkající se zóny nejbližšího vývoje, byla a je výrazně využívána v oblasti vzdělávání a psychologie. [3]. Byla použita při vytváření učebních plánů a technik, které by odpovídaly vývoji věku dítěte a mládeže.
Pochopením, čeho děti jsou schopny dosáhnout samy, stejně jako to, čeho jsou schopny dosáhnout s pomocí dospělého, mohou pak pedagogové vypracovat plány pro výuku dovedností co nejefektivnějším způsobem a umožnit studentům postupné uvolňování odpovědnosti plnit úkoly samostatně. Tento proces se označuje jako "lešení". Pojem "lešení" úzce souvisí s myšlenkou ZPD, ačkoliv Vygotsky tento výraz nikdy nepoužil. Za pomocí „lešení“ se mění úroveň podpory, která vyhovuje kognitivnímu potenciálu dítěte. Důležitou roli zde hraje podle Vygotského jazyk (řeč), který je základem ke kognitivnímu růstu dítěte. Díky použití řeči, jsou děti schopny komunikovat a učit se prostřednictvím dialogu, který je důležitým nástrojem v ZPD .[4]
Příklady běžného výzkumu
- Student je schopen provádět nějaké úkoly společně s učitelem nebo rodičem, ale je frustrovaný při plnění samostatného úkolu. Tím, že dospělý vede žáka k použití nástrojů a strategií, a hovoří o tom, proč on/ona používá každý nástroj nebo strategii, student je pak schopen upevnit své znalosti a je schopen udělat úkol samostatně.
- Mladý řidič je schopen efektivně řídit dopředu a dozadu, ale nedokáže paralelně zaparkovat. Prostřednictvím cíleného vedení učitele, je řidič schopen se naučit parkovat.
Vliv zóny nejbližšího vývoje v informační vědě a knihovnictví
Tato teorie má velký význam v informační vědě a knihovnictví. Ukázala se být uzitečná při zkoumání informačního chování dětí a mládeže při vyhledávání informací v knihovnách a při práci s informacemi. Tato teorie byla využita v mnoha různých výzkumech, které souvisely s informačním chováním a informační gramotností. Nejčastěji pomocí kvalitativní (např. pomocí etnografického pozorování, pozorování, rozhovorů, videozáznamů a vyjádření myšlenek nahlas), ale také občas i kvantitativní výzkumnou metodou. Je možné, že tato teorie nám v budoucnosti pomůže zjistit a vytvořit základ pro vývojové informační chování u dětí a ukáže nám jak toto chování působí společně s dospělými, kteří mají kvalifikaci v oblasti informačních činností. Zároveň tak položí základ pro zralejší infromační chování dospělých jedinců.[5]
Příklady použití teorie
1. výzkum
Jedním z neznámnějších výzkumů v oblasti zóny nejbližšího vývoje byla práce profesora Reuvena Feuersteina (1979)[6]
2. výzkum
Etnografické pozorování dětí v předškolním věku - Lynne McKechnie.
3. výzkum
Použité zdroje
- ↑ http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2010_Zavrel/INDEX.HTM
- ↑ KOLÁŘ, Zdeněk. Výkladový slovník z pedagogiky: 583 vybraných hesel. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 192 s. ISBN 978-80-247-3710-2.
- ↑ Lynne (E.F.)McKechnie Faculty of Information and Media Studies The University of Western Ontario, Canada. Vygotsky´s Zone of Proximal Development, s.373 - 376.
- ↑ Lynne (E.F.)McKechnie Faculty of Information and Media Studies The University of Western Ontario, Canada. Vygotsky´s Zone of Proximal Development, s.373 - 376.
- ↑ Lynne (E.F.)McKechnie Faculty of Information and Media Studies The University of Western Ontario, Canada. Vygotsky´s Zone of Proximal Development, s.373 - 376.
- ↑ STERNBERG, Robert J. Kognitivní psychologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 636 s. ISBN 80-7178-376-5.
Související literatura a odkazy
- Brown, A. L., Ferrara, R.: Diagnosing Zones of Proximal Development. In: Wertsch, J. (Ed.), Culture, Communication, and Cognition: Vygotskian Perspectives. New York, Cambridge Univ. Press, 1985, s. 62–81.
- Kozulin, A., Ageyev, V., Miller, S., Gindis, B. (Ed.): Vygotsky´s Educational Theory in Cultural Context. Cambridge, Cambridge Univ. Press, 2003.
- Wertsch, J. V. (1984), The zone of proximal development: Some conceptual issues. New Directions for Child and Adolescent Development, 1984: 7–18. doi: 10.1002/cd.23219842303.
