Zákon o některých službách informační společnosti

Autor: Petr Maňásek

Klíčová slova: zákon o některých službách informační společnosti, zákon č. 480/2004 Sb., nevyžádaná obchodní sdělení, spamy, obchodní smlouvy

Synonyma: antispamový zákon

Související pojmy:

nadřazené - zákon

podřazené - ---

Úvod

Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti předložilo ke schválení dnes již neexistující Ministerstvo informatiky a který vychází ze směrnic Evropského parlamanentu a rady. Konkrétně z článku 13 směrnice 2002/58/ES "o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací" a ze směrnice 2000/31/EC "o určitých aspektech služeb informační společnosti".

Zákon Závěry Rady korespondují s legislativní činností Ministerstva informatiky, konkrétně s částí Zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, který transponoval do českého právního řádu čl. 13 směrnice 2002/58/ES, čímž zavedl pro problematiku šíření nevyžádaných obchodních sdělení tzv. princip opt-in. Bylo také přijato Usnesení Rady o budoucnosti ICT.

ze směrnice 2000/31/EC "o určitých aspektech služeb informační společnosti" a 2002/58/EC "o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací".

Předmět úpravy zákona

ZÁKON ze dne 29. července 2004 o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti) upravuje v souladu s právem Evropských společenství1) odpovědnost a práva a povinnosti osob, které poskytují služby informační společnosti a šíří obchodní sdělení.[1]

Je složen z 5 částí. Část 2 - 5 se věnoje úpravě již dřívě schválených zákonů (jedná se o takzvané přílepky). Stěžějní oblastí tohoto zákona je ČÁST PRVNÍ - O některých službách informační společnosti.

Osobě (poskytovateli), která poskytuje službu, která je realizována elektronickými prostředkny na základě individuální žádosti uživatele, který ji podal také elektronickými prostředky ukládá zodpovědnost dle §3-§5 za: obsah přenášených informací za obsah automaticky dočasně meziukládaných informací za ukládání obsahu informací poskytovaných uživatelem.

   * Odpovědnost poskytovatele služby za obsah přenášených informací (§3).
   * Odpovědnost poskytovatele služby za obsah automaticky dočasně meziukládaných informací (§4).
   * Odpovědnost poskytovatele služby za ukládání obsahu informací poskytovaných (§5).

Jedním z nikoli nepodstatných pravidel zákona je rovněž ustanovení §6, které stanoví, že tito poskytovatelé služeb nejsou povinni dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných informací, ani aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace.

ČÁST DVĚ - PĚT se týká změn již dříve schválených zákonů. Které se této problematiky dotýkají.

ČÁST Šíření obchodních sdělení

Používání elektronického kontaktu získaného do zákazníka pro zasílání obchodních sdělení je možno pouze v případě, (že zákazník dal předem prokazatelný souhlas k takovémuto využití svého elektronického kontaktu a má jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této fyzické nebo právnické osoby, odmítnout souhlas s takovýmto využitím svého elektronického kontaktu i při zasílání každé jednotlivé zprávy.)

Pokud není správa označena jako obchodní sdělení, neobsahuje informaci o tom, kde můžete zrušit zasílání obchodních sdělení nebo je utajená totožnost odesílatele - je zasílání takovéto zprávy zakázáno.

Dohled nad touto oblastí má Úřad pro ochranu osobních údajů, který právnické osobě porušující §7 paragraf může vyměřit pokutu až do výše 10 000 000 Kč (viz §11 Správní delikty).

definice obchodního sdělení §2 ods.f ..všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby, která vykonává regulovanou činnost2) nebo je podnikatelem3) vykonávajícím činnost, která není regulovanou činností; za obchodní sdělení se považuje také reklama podle zvláštního právního předpisu.4) Za obchodní sdělení se nepovažují údaje umožňující přímý přístup k informacím o činnosti fyzické či právnické osoby nebo podniku, zejména doménové jméno nebo adresa elektronické pošty; za obchodní sdělení se dále nepovažují údaje týkající se zboží, služeb nebo image fyzické či právnické osoby nebo podniku, získané uživatelem nezávisle,

§8 se dále věnuje úpravě šíření obchodního sdělení pro osoby vykonávající regulované činnosti a §9 upravuje zajištění plnění tohoto zákona pro poskytovatele služeb sídlící na území České republiky nebo v některém ze členských států Evropské unie.

Často kladené otázky vztahující se k tomuto zákonu naleznete zodpovězeny na stránkách Úřadu pro ochranu osobních údajů.[2]

ČÁST 2-5

Tyto části upravují:

-část druhá - změnou občanského zákoníku povinnost potvrdit zákazníkovi online objednávku. Umožnit mu její změnu před odesláním a také definuje jaké údaje musí zákazníkovi před podpisem smlouvy poskytnout a zdali mají být trvale zveřejněny.

-část třetí - změna zákona o regulaci reklamy

Použitá literatura

1. Sagit [online]. 2010 [cit. 2010-12-16]. Sbírka zákonů. Dostupné z WWW: <http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb04480&cd=76&typ=r>.
2. Archiv stránek bývalého Ministerstva Informatiky [online]. 2008 [cit. 2010-12-16]. Archiv červen 2008. Dostupné z WWW: <http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/scripts/detail.php_id_2123.html>.