Základní knihovny: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| (Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
'''Mezi základní knihovny patří:'''<ref>Portál o českých knihovnách [online]. [cit. 2014-10-27] Dostupné z WWW: <http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr></ref> | '''Mezi základní knihovny patří:'''<ref>Portál o českých knihovnách [online]. [cit. 2014-10-27] Dostupné z WWW: <http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr></ref> | ||
| − | * '''''Knihovny obecní | + | * '''''Knihovny obecní a městské''''' – knihovny s univerzálním fondem pro všechny věkové kategorie, včetně dětí. Tyto knihovny umožňují přístup k elektronickým informačním zdrojům a dokumentům univerzálního zaměření. Popřípadě nabízí také oborové zdroje, které souvisí se zaměřením určitého regionu nebo místa. Mezi další nabídky patří také služby pro minoritní skupiny obyvatel a znevýhodněné uživatele. |
| Řádek 58: | Řádek 58: | ||
| − | == Cíle | + | == Cíle základní knihovny == |
| − | Základním cílem | + | Základním cílem základní knihovny je poskytovat zdroje a služby různého druhu, které se týkají vzdělávání, informací a osobního rozvoje, včetně rekreace a využívání volného času, k uspokojování potřeb jednotlivců a skupin. |
| − | Důležitým úkolem | + | Důležitým úkolem základní knihovny je zaměřit se na rozvoj kultury a umění a přispívat k formování a upevňování kulturní identity komunity. Toho lze dosáhnout spoluprací s příslušnými místními a regionálními organizacemi, poskytnutím prostoru pro kulturní aktivity organizováním kulturních programů a také tím, že kulturní zájmy komunity jsou zastoupeny ve fondech knihovny. <ref name="IFLA">KOONTZ, Christie a GUBBIN, Barbara. Překlad: PhDr. Anna Malá a PhDr. Miroslav Ressler. ''Směrnice IFLA Služby veřejných knihoven''.2. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. 204 s. [cit. 2015-01-17] Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/IFLA/Smernice_IFLA_DEF_2012.pdf></ref> |
| + | Dalším předpokladem pro rozvoj knihovnictví nejen ve světě, ale také v ČR je celostátně koordinovaná spolupráce. Žádná knihovna není schopna bez spolupráce s jinými knihovnami plně uspokojovat potřeby uživatelů a zároveň efektivně a hospodárně využívat finanční prostředky z veřejných zdrojů. Na principu spolupráce fungují také regionální funkce knihoven.<ref>''Služby knihoven knihovnám''.1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. 16 s. [cit. 2015-01-17] Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/RF/sluzby_knihoven_knihovnam.pdf?PHPSESSID=28b48e89efd95ccd615cb1834591436f></ref> | ||
| − | + | Základní knihovna by měla vyhovět potřebám všech skupin společnosti bez ohledu na věk, fyzické, ekonomické nebo sociální podmínky. Zvláště zodpovědná je však za uspokojování potřeb dětí a mládeže. Probudí-li se v dětech zájem o vzrušující svět poznání a představivosti již v raném věku, je pravděpodobné, že z těchto důležitých zdrojů osobního rozvoje budou těžit po celý život, který tak bude bohatší a společnosti prospěšnější. Je také důležité, aby mladí lidé, kteří se těžko učí číst, měli přístup do knihovny a dostali zde vhodné materiály.<ref name="IFLA"/> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Použité zdroje == | == Použité zdroje == | ||
| + | <references /> | ||
| + | <references /> | ||
<references /> | <references /> | ||
<references /> | <references /> | ||
Aktuální verze z 20. 1. 2015, 18:25
Autor: Klára Odehnalová
Základní knihovny
Základní knihovny jsou knihovny s univerzálním knihovním fondem či se specializovaným knihovním fondem a jsou součástí systému knihoven vykonávající informační, kulturní a vzdělávací činnosti.[1]
Mezi základní knihovny patří:[2]
- Knihovny obecní a městské – knihovny s univerzálním fondem pro všechny věkové kategorie, včetně dětí. Tyto knihovny umožňují přístup k elektronickým informačním zdrojům a dokumentům univerzálního zaměření. Popřípadě nabízí také oborové zdroje, které souvisí se zaměřením určitého regionu nebo místa. Mezi další nabídky patří také služby pro minoritní skupiny obyvatel a znevýhodněné uživatele.
Veřejné knihovnické a informační služby [3]
Tyto služby spočívají:
- a) ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny;
- b) v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší;
- c) ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů;
- d) v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup.
Tyto veřejné knihovnické a informační služby je knihovník povinen poskytovat bezplatně s výjimkou:
- a) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají zvukový či zvukově obrazový záznam;
- b) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb;
- c) zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb;
Knihovník může poskytovat další služby, které spočívají:
- a) v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu;
- b) v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti;
- c) ve vydávání tematických publikací;
- d) v poskytování reprografických služeb;
- e) v poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší.
Veřejné knihovny Jihomoravského kraje [4]
Jejich hlavním úkolem je zprostředkování svobodného přístupu k informacím. Knihovny se soustřeďují na shromažďování, uchovávání a zpřístupňování kulturní paměti lidstva, vytváření infrastruktury pro oblast vzdělávání, výzkumu a vývoje, zpřístupňování informací z oblasti veřejné správy, podporu aktivního využívání volného času a realizace celoživotního vzdělávání občanů.
| 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Veřejné knihovny | 617 | 617 | 617 | 618 | 620 | |
| Pobočky knihoven | 102 | 99 | 97 | 92 | 92 | |
| Registrovaní čtenáři (tis. osob) | 148 | 154 | 160 | 154 | 153 | – |
| 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Průměrný počet registrovaných čtenářů na jednu knihovnu | 232 | 229 | 219 | 231 | 220 | 206 | 215 | 224 | 217 | 215 |
| Průměrný počet výpůjček na jednoho čtenáře | 44,9 | 42,8 | 43,2 | 42,1 | 42,0 | 45,1 | 43,3 | 43,3 | 43,8 | 40,0 |
Cíle základní knihovny
Základním cílem základní knihovny je poskytovat zdroje a služby různého druhu, které se týkají vzdělávání, informací a osobního rozvoje, včetně rekreace a využívání volného času, k uspokojování potřeb jednotlivců a skupin. Důležitým úkolem základní knihovny je zaměřit se na rozvoj kultury a umění a přispívat k formování a upevňování kulturní identity komunity. Toho lze dosáhnout spoluprací s příslušnými místními a regionálními organizacemi, poskytnutím prostoru pro kulturní aktivity organizováním kulturních programů a také tím, že kulturní zájmy komunity jsou zastoupeny ve fondech knihovny. [6] Dalším předpokladem pro rozvoj knihovnictví nejen ve světě, ale také v ČR je celostátně koordinovaná spolupráce. Žádná knihovna není schopna bez spolupráce s jinými knihovnami plně uspokojovat potřeby uživatelů a zároveň efektivně a hospodárně využívat finanční prostředky z veřejných zdrojů. Na principu spolupráce fungují také regionální funkce knihoven.[7]
Základní knihovna by měla vyhovět potřebám všech skupin společnosti bez ohledu na věk, fyzické, ekonomické nebo sociální podmínky. Zvláště zodpovědná je však za uspokojování potřeb dětí a mládeže. Probudí-li se v dětech zájem o vzrušující svět poznání a představivosti již v raném věku, je pravděpodobné, že z těchto důležitých zdrojů osobního rozvoje budou těžit po celý život, který tak bude bohatší a společnosti prospěšnější. Je také důležité, aby mladí lidé, kteří se těžko učí číst, měli přístup do knihovny a dostali zde vhodné materiály.[6]
Použité zdroje
- ↑ Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon); § 12 [online]. [cit. 2014-10-27] Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm>
- ↑ Portál o českých knihovnách [online]. [cit. 2014-10-27] Dostupné z WWW: <http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr>
- ↑ Zákon 257/2001 Sb. Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon); § 4 [online]. [cit. 2014-10-27] Dostupné z WWW: <http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-o-knihovnach-a-podminkach-provozovani-verejnych-knihovnickych-a-informacnich-sluzeb-knihovni-zakon/f2217579/>
- ↑ KRATOCHVÍLOVÁ, Monika a NEJEZCHLEBOVÁ, Jana. Veřejné knihovny Jihomoravského kraje.1. vydání. Brno: Jihomoravský kraj; Moravská zemská knihovna, 2007. 112 s. ISBN 978-80-7051-171-8. [cit. 2014-10-27] Dostupné z WWW: <http://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/publikace/verejne_knihovny_jmk_2007m.pdf>
- ↑ 5,0 5,1 Český statistický úřad [online]. [cit. 2014-10-28] Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/kulturni_zarizeni_v_jihomoravskem_kraji_v_roce_2013
- ↑ 6,0 6,1 KOONTZ, Christie a GUBBIN, Barbara. Překlad: PhDr. Anna Malá a PhDr. Miroslav Ressler. Směrnice IFLA Služby veřejných knihoven.2. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012. 204 s. [cit. 2015-01-17] Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/IFLA/Smernice_IFLA_DEF_2012.pdf>
- ↑ Služby knihoven knihovnám.1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2014. 16 s. [cit. 2015-01-17] Dostupné z WWW: <http://knihovnam.nkp.cz/docs/RF/sluzby_knihoven_knihovnam.pdf?PHPSESSID=28b48e89efd95ccd615cb1834591436f>
