Yehoshua Bar-Hillel: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 14: Řádek 14:
 
|rodina = ženatý
 
|rodina = ženatý
 
|pobyt = Jeruzalém, Izrael
 
|pobyt = Jeruzalém, Izrael
−
|obcanstvi = -
+
|obcanstvi = izraelské
 
|skola = Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
 
|skola = Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
 
|pracoviste = Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, MIT
 
|pracoviste = Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, MIT

Verze z 20. 5. 2016, 21:25


Yehoshua Bar-Hillel [1]

Yehoshua Bar-Hillel

 
Vídeň, Rakousko
Datum a
místo úmrtí 		25. září 1975
Jeruzalém, Izrael
  -
  ženatý
  Jeruzalém, Izrael
  izraelské
Vzdělání Hebrejská univerzita v Jeruzalémě
Pracoviště Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, MIT
  -
Známý pro strojový překlad

Yehoshua Bar-Hillel (8. září 1915, Vídeň – 25. září 1975, Jeruzalém) byl významný izraelský filozof, matematik, logik, lingvista a učitel na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Uznání si zasloužil především svými příspěvky z oblasti algebraické a počítačové lingvistiky (konkrétně strojový překlad a informační vyhledávání).[2]


Život

Yehoshua Bar–Hillel (původně Oscar Westreich)[3] se narodil 8. září 1915 ve Vídni.[2] Vyrůstal v Berlíně[4] a roku 1933 emigroval do Izraele, poté do Palestiny.[5] Zde si změnil svoje jméno na počest svého otce Israele Hillela.[3] Na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě získal magisterský (1938) a následně i doktorský (1949) titul z filozofie. Od roku 1949 na univerzitě pracoval. Nejprve jako výzkumný pracovník, později docent filozofie a nakonec profesor logiky a filozofie. Od roku 1951 působil jako výzkumný pracovník na Massachusettském technologickém institutu(MIT).[5] Působil také jako hostující profesor na Kalifornské univerzitě v Berkeley, MIT, Michiganské univerzitě, Univerzitě Jižní Kalifornie a Svobodné univerzitě Berlín.[2]

Za druhé světové války bojoval v Jewish Brigade (Židovská brigáda) britské armády. Později bojoval také v Israeli War of Independence (první arabsko-izraelská válka).[5]

Spolu s manželkou Shulamith, které věnoval svoji knihu Language and Information[6], měli dvě dcery.[3] Maya Bar–Hillel byla profesorkou psychologie na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě[7] a Mira Bar–Hillel je novinářka, která přes více než třicet let pracovala v anglickém deníku Evening Standard.[8] Jeho vnučka, Gili Bar–Hillel, je překladatelkou známé britské knižní série Harry Potter do hebrejštiny.[7]

Mezi jeho blízké přátele patřili například Noam Chomsky, Abraham A. Fraenkel a Rudolf Carnap (původně jeho profesor), jehož dílo Logische Syntax der Sprache (Logická syntax jazyka) Bar-Hillela nesmírně inspirovalo v jeho budoucí tvorbě.[5]

Zemřel 25. září 1975 v Jeruzalémě.[2]


Zajímavosti:

Během své účasti v první arabsko-izraelské válce přišel o oko. Bar–Hillel spěchal na pomoc svým zraněným spolubojovníkům, kteří zůstali uvězněni na místě kvůli mině. Ve spěchu však odjistil další minu, která jednoho z vojáků zabila (a jeho připravila o oko). Bar–Hillel si vojákovu smrt nikdy neodpustil a vyčítal si, že v dané situaci nezareagoval racionálněji.[5]

To, že jeho rodiče zemřeli, když byl Bar–Hillel ještě mladý, mu pravděpodobně zachránilo život. Neměl tak totiž už žádný důvod, proč v Berlíně zůstávat, a rozhodl se odejít.[3]

Dílo

Jeho hlavní myšlenky jsou shrnuty ve dvou sbírkách esejů[2] – Language and Information[6] a Aspects of Language.[9]

Jedním z jeho cílů bylo provázat logiku s lingvistikou (zejména se sémantikou). Tvrdil, že lingvisté ignorovali logiku, a tím se ochuzovali o přínosné informace. Logici naopak ignorovali lingvistiku tím, že vytvořili formální systém, který postrádal jakýkoliv význam pro skutečné využití přirozeného jazyka. Společně s Carnapem zkoumal sémantickou teorii informace, kde se snažil propojit logiku se sémantikou komunikace.[2]

Z hlediska informační vědy projevil také zájem o teorii informace a kybernetiku, inspirovaly ho především knihy Cybernetics od N. Wienera a The Mathematical Theory of Communication C. Shannona. Bar–Hillel byl toho názoru, že některé poznatky týkající se této problematiky by se měly použít v řešení otázky již zmiňované sémantické informace.[6] Na MIT byl pověřen studiem aplikace počítačů na lingvistickou práci (zejména strojový překlad a informační vyhledávání). Konkrétně strojovému překladu věnoval mnoho svého času.[2]

Jeho největším přínosem z oblasti algebraické lingvistiky je teorie kategoriální gramatiky.[2] Roku 1953 vyjádřil její základní myšlenku: „Každá věta, která není prvkem, je považována za výsledek operace jedné podposloupnosti na zbytek, který od ní může být bezprostředně vpravo, bezprostředně vlevo, nebo na obou stranách. ... Ta podposloupnost, která je nahlížena jako operující na ostatních, bude nazývána OPERÁTOREM, ostatní jejími ARGUMENTY.“[10] Jeho myšlenka jde dále ještě zobecnit: výsledkem operace nemusí být jen věta, ale i jakýkoliv složený výraz. Poté dostaneme to, co dnes označujeme jako kategoriální gramatiku.[11]

Aktivity

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Strojový překlad

V průběhu svého působení na MIT se rozhodl zabývat se problematikou strojového překladu (anglicky machine translation, dále jen MT). Nesmírně ho totiž zaujala myšlenka možného efektu MT na mezinárodní komunikaci a v době, kdy se začal MT věnovat, bylo na toto téma napsáno pouze 6-7 vědeckých prací (až později se zjistilo, že se MT v té době věnovali i jiní vědci). V červnu 1952 organizoval první mezinárodní konferenci na tohle téma. Na konferenci se shodli, že je nutné provést základní výzkum, aby se zjistilo, je-li vůbec strojový překlad možný. V roce 1955 vyšla první kolekce esejí o strojovém překladu pod názvem Machine translation of languages. Bar-Hillel v začátcích výzkumu věřil, že pokud to dokáží lidé, tak vhodně naprogramovaný počítač také. Později mu bylo jasné, že plně automatický strojový překlad je možný jen za cenu nepřesnosti. Bez naděje na přesný strojový překlad, prosazoval strojový překlad se zasáhnutím člověka – buď na začátku nebo na konci (možná obojí). Díky spolupráci člověka a stroje může být dosaženo vysoké přesnosti.[6]

Bar-Hillel se potýkal s mnoha problémy, ve svém článku Some Linguistic Problems Connected with Machine Translation rozebírá čtyři hlavní:

  1. funkční syntax
  2. intertranslatabilita přirozených jazyků
  3. idiomy
  4. univerzální syntaktické kategorie[12]

V roce 1960 podal zprávu sponzorům o neúspěšnosti MT.[2]


Informační vyhledávání

Problematice informačního vyhledávání věnuje tři kapitoly ve své publikaci Language and information. První kapitolu s názvem A Logician’s Reaction to Recent Theorizing on Information Search Systems publikoval jako článek již v roce 1957 v časopise American Documentation. V této kapitole zdůrazňuje rozdíl mezi hledáním literatury (literárními rešeršemi) a informačním vyhledáváním.[13] Druhá kapitola vyšla v roce 1962 v časopise Digitale Ingormationswandler pod názvem Theoretical Aspects of the Mechanization of Literature Searching. Její náplní je kritika některých teorií hledání literatury, které podle něj vycházejí z naivních koncepcí lingvistiky a sémantiky. Poslední kapitola je nazvaná „Is Information Retrieval Approaching a Crisis?“ a poprvé byla publikována v roce 1963 v časopise American Documentation a další rok byla vytištěna i v časopise Electro-Technology. Zde zamýšlí se nad publikační a informační explozí.[6]

Publikace

Knihy

Kniha je určena pro postgraduální studenty matematiky a filozofie, kteří už znají základy teorie množin prvků a symbolické logiky.[14]
  • Logic and language: studies dedicated to professor Rudolf Carnap on the occasion of his seventieth birthday. Dordrecht-Holland: D. Reidel Publishing Company, c1962. Synthese library.
Ucelený přehled výsledků filozofických výzkumů prováděných pomocí analytických technik vedených pod profesorem Rudolfem Carnapem.[15]
  • Language and information: selected essays on their theory and application. Reading, Mass.: Addison-Wesley, c1964. Adiwes international series.
Na knize se podíleli i další autoři. Kniha se skládá z esejí, některé už byly napsané dříve a teď jsou přetisknuté. Například první kapitola, kterou Bar-Hillel publikoval dříve pod názvem On syntactical categories. Všechny tyto eseje byly sepsané v průběhu patnácti let. Kniha seznamuje se strojovým překladem a informačním vyhledáváním. Dále rozebírá z teoretického hlediska jazyk, algebraickou lingvistiku, sémantické informace a mechanické vyhledávání.[6]
  • Aspects of language: essays and lectures on philosophy of language, linguistic philosophy and methodology of linguistics. Jerusalem: Magnes Press, 1970. ISBN 0-7204-6033-6.

Články

  • Analysis of "Correct" Language. Mind, Oxford University Press, 1946, roč. 55, č. 220, 328-340. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2250760
  • The Revial of „The Liar“. Philosophy and Phenomenological Research, International Phenomenological Society, 1947, roč. 8, č. 2, 245-253. DOI: 10.2307/2102722. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2102722
  • On Syntactical Categories. The Journal of Symbolic Logic, Association for Symbolic Logic, 1950, roč. 15, č. 1, 1-16. DOI: 10.2307/2268436. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2268436
  • A Quasi-arithmetical Notation for Syntactic Description. Language, Linguistic Society of America, 1953, roč. 29, č. 1, 47-58. DOI: 10.2307/410452. Dostupné z: http://ling.umd.edu//~alxndrw/CGReadings/bar-hillel-53.pdf
  • Problems Connected with Machine Translation. Philosophy of Science, The University of Chicago Press, 1953, roč. 20, č. 2, 217-225. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/185499
  • A Logician’s Reaction to Recent Theorizing on Information Search Systems. American Documentation, 1957, roč. 8, č. 2, 103-113. ISSN: 0096946X.
  • Can Indexical Sentences Stand in Logical Relations? Philosophical Studies: An International Journal for Philosophy in the Analytic Tradition, Springer, 1963, roč. 14, č. 6, 87-90. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/4318458
  • CARNAP Rudolf a Yehoshua BAR-HILLEL. Sémantická informace. Teorie, informace a jazykověda. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964.
  • Kybernetika a lingvistika. Kybernetika ve společenských vědách. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965.
  • Neorealismus proti neopozitivismu: nový pseudospor. Filosofie vědy. Praha: Svoboda, 1968, s. 178-189.

Citace

  1. ↑ Yehoshua Bar-Hillel. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online.] St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, [vid. 2016-05-17]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Yehoshua_Bar-Hillel
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 2,9 HUTCHINS, William John. Yehoshua Bar-Hillel. Encyclopedia of Linguistics. New York: Fitzroy Dearborn, 2005, roč. 1, 124-126. Dostupné z: http://www.hutchinsweb.me.uk/Bar-Hillel-2005.pdf Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Hutchins4“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Hutchins4“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Hutchins4“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Hutchins4“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Hutchins4“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Hutchins4“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Hutchins4“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 BAR-HILLEL, Mira. Soldiers of Zion. History Today. London: History Today Ltd, 2011, roč. 61, č. 9, 40-42 [cit. 2016-05-13]. ISSN 0018-2753.Dostupné z: http://www.jwmww2.org/vf/ib_items/1450/JewishBrigade.pdf Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „JB“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „JB“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „JB“ použit vícekrát s různým obsahem
  4. ↑ 4,0 4,1 HUTCHINS, William John. Yehoshua Bar-Hillel. Early years in machine translation. Amsterdam: John Benjamins, 2000, 299-312. ISBN 9789027245861. Dostupné z: http://www.hutchinsweb.me.uk/Bar-Hillel-2000.pdf
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 5,6 5,7 KASHER, Asa. Language in focus: foundations, methods and systems : essays in memory of Yehoshua Bar-Hillel. Dordrecht: D. Reidel Publishing Company, c1976. Boston studies in the philosophy of science. ISBN 90-277-0644-1. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Kasher“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Kasher“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Kasher“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Kasher“ použit vícekrát s různým obsahem
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 6,4 6,5 BAR-HILLEL, Yehoshua. Language and information: selected essays on their theory and application. Reading, Mass.: Addison-Wesley, c1964. Adiwes international series. Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „LI“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „LI“ použit vícekrát s různým obsahem
  7. ↑ 7,0 7,1 BRONSON Sarah. When 'Harry' met Hebrew. Clevend Jewish New. Cleveland: World Jewish Digest, 2007, 61. Dostupné z: http://digital.olivesoftware.com/Repository/getFiles.asp?Style=OliveXLib%3ALowLevelEntityToSaveGifMSIE_CLEVELANDJEWISHNEWSFREE&Type=text%2Fhtml&Locale=english-skin-custom&Path=CJN%2F2007%2F10%2F19&ChunkNum=-1&ID=Ar06100 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Harry“ použit vícekrát s různým obsahem
  8. ↑ TURVILL, William. Mira Bar–Hillel says fellow UK-based Jewish journalists won't speak out against Israel 'for fear of retribution', Press Gazette, 25 July 2014 [vid. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.pressgazette.co.uk/mira-bar-hillel-says-fellow-uk-based-jewish-journalists-wont-speak-out-against-israel-fear
  9. ↑ Aspects of language: essays and lectures on philosophy of language, linguistic philosophy and methodology of linguistics. Jerusalem: Magnes Press, 1970. ISBN 0-7204-6033-6.
  10. ↑ PEREGRIN, Jaroslav. Úvod do teoretické sémantiky: principy formálního modelování významu. Praha: Karolinum, 1998, Str. 71. ISBN 80-7184-685-6. Originál: „Each sentence that is not an element is regarded as the outcome of the operation of one sub-sequence upon the remainder, which may be to its immediate right or to its immediateleft or on both sides. …That sub-sequence which is regarded as operating upon the others will be called an OPERATOR, the others its ARCTUMENTS.“BAR-HILLEL, Yehoshua A Quasi-arithmetical Notation for Syntactic Description. Language, Linguistic Society of America, 1953, roč. 29, č. 1, 47-58, str. 50 [cit. 2016-05-13]. DOI: 10.2307/410452. Dostupné z: http://ling.umd.edu//~alxndrw/CGReadings/bar-hillel-53.pdf
  11. ↑ PEREGRIN, Jaroslav. Úvod do teoretické sémantiky: principy formálního modelování významu. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-685-6.
  12. ↑ BAR-HILLEL, Yehoshua. Problems Connected with Machine Translation. Philosophy of Science, The University of Chicago Press, 1953, roč. 20, č. 2, 217-225. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/185499
  13. ↑ BAR-HILLEL, Yehoshua. A Logician’s Reaction to Recent Theorizing on Information Search Systems. American Documentation, 1957, roč. 8, č. 2, 103-113. ISSN: 0096946X.
  14. ↑ FRAENKEL, Abraham Adolf a Yehoshua BAR-HILLEL. Foundations of set theory. Amsterdam: North-Holland, 1958. Studies in logic and the foundations of mathematics. ISBN 978-0-444-53388-3. Dostupné také z: http://www.sciencedirect.com/science/publication?issn=0049237X&volume=23
  15. ↑ Logic and language: studies dedicated to professor Rudolf Carnap on the occasion of his seventieth birthday. Dordrecht-Holland: D. Reidel Publishing Company, c1962. Synthese library.

Externí zdroje

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Yehoshua_Bar-Hillel&oldid=54316“