XML

Z WikiKnihovna
Verze z 22. 2. 2012, 16:04, kterou vytvořil Michal Klajban (diskuse | příspěvky) (21 revizí: IMPORT W-Z a články začínájící na dlouhé sam. a souhl. s háčkem: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Lukáš Prorok

Klíčová slova: značkovací jazyk, programování

Synonyma: ---

Související pojmy: aplikace, SGML, HTML, XSL

nadřazené - značkovací jazyk
podřazené - jmenné prostory


Extensible Markup Language-XML

Extensible Markup Language (XML, rozšiřitelný značkovací jazyk) je obecný značkovací jazyk, vyvinutý a standardizováný konsorciem W3C. Jeho složitější podoba je starší jazyk SGML. Umožňuje snadné vytváření konkrétních značkovacích jazyků (tzv. aplikací) pro různé účely a různé typy dat. Užívá se k serializaci dat. Jazyk se nezabývá vzhledem dokumentu, slouží především k výměně dat mezi aplikacemi a k popisu struktury věcného obsahu dokumentu.

Historie

Úplně prvotním motivem vzniku značkovacích jazyků byla potřeba standardizace a uniformity. Prudké rozšíření počítačů s sebou přineslo mnoho platforem, operačních systémů či aplikačních řešení. Každý systém a aplikační řešení neslo svůj vlastní formát ukládání dat. Potřeba firem a institucí volala po zavedení standardizace kvůli sdílení informací. V 90. letech byl proto vyvinut skupinou XML Working Group pod konsorciem W3C jazyk XML (eXtended Markup Language), zobecněný značkovací jazyk založený na SGML a rozšířil možnosti HTML. Přestože HTML obsahuje velké množství tagů, nesplňuje to dnes všechny požadavky. Elektronické obchody vyžadují pro své aplikace další tagy; pro odkazy na výrobky, pro ceny, adresy atd. Streamové technologie požadují tagy pro řízení přenosu obrázků a zvuků. Vyhledávací stroje potřebují přesnější tagy pro určování klíčových slov a popisů. Matematici potřebují speciální tagy pro vzorce, které se budou jistě odlišovat od vzorců pro chemika apod.


Funkce

U XML jazyka, který je textový formát, jsou vyřešeny jazykové a kódové problémy. Popisuje pouze logickou strukturu dokumentu. Dokument v tomto jazyce je možné vytvářet, přenášet a zpracovávat na libovolné platformě a to jakýmkoli počítačovým systémem, který umí pracovat s textovými daty. Pomocí style sheetů XML odděluje popis struktury dat od jejich vlastní prezentace a data můžeme převést do HTML pro zobrazení na monitoru počítače nebo vygenerovat poscriptový soubor pro tiskárnu a jiné textové formáty. Struktura každého dokumentu je definována prostřednictvím tzv. DTD (Document Type Definition), která může být unikátní pro každý dokument, ale také může být společná pro celou řadu dokumentů. Na rozdíl od dřívějších jazyků právě toto umožňuje přenositelnost mezi různými institucemi a aplikacemi. Následně lze při změně struktury dokumentu velmi snadno a tedy i levně přenést dokument do jiné struktury. XML je formát otevřený a jeho specifikace je k dispozici zdarma na stránkách konsorcia W3C (World Wide Web Consorcium, [1]). Použití a šíření tohoto formátu není nijak omezeno licenčními poplatky.

V XML jazyku se snadno tvoří dokumenty a je lehce čitelný, je jednoduše použitelný na Internetu a podporuje široké množství aplikací. XML je dále kompatibilní s SGML a pokud se zajistí významové propojení jsou i aplikace v tomto jazyce snadno propojitelné. Velmi jednoduché jsou i programy pro zpracování XML dokumentů. Dokumentem může být i formulace SQL dotazu. Používá se pro serializaci dat. Jazyk XML by se měl stát, postupem času, platformou nového, progresivnějšího stylu práce s elektronickými informacemi a díky této předpovědi získává na stále větší pozornosti. Velkou výhodou XML je, že přímo informuje o významu a druhu dat v něm uložených a že neobsahuje žádné prezentační značky, ale popisuje pouze logickou strukturu dokumentu. Převod do XML je pro data v UNIMARCu bezeztrátovou změnou formy. XML se využívá především pro uchovávání a výměnu dat, ale také se dá využít pro tvorbu "inteligentních" webových stránek a elektronických dokumentů.

Jazyk XML by se dále měl uplatnit při údržbě a správě rozsáhlých webových sídel (XML v tomto případě poslouží pro vytváření dokumentů v HTML ), při offloadingu a reloadingu databází. Může sloužit při sdružování obsahu, který je dostupný více webovým sídlům najednou nebo bude-li spolupracovat více elektronických obchodů, s cílem co nejlépe obsloužit zákazníka, je pro slučování aplikací jazyk XML vhodný. Uplatní se na trhu s elektronickými knihami s novými značkovacími jazyky pro vytváření autorských práv a vlastnictví publikace.


„Základní znakovou sadou je v XML ISO 10646 používající k reprezentaci znaků 32 bitů, což umožňuje obsáhnout všechny dnes používané národní jazyky.“

Použitá literatura

  1. KOLÁŘ, David. XML aneb nový formát pro nové tisíciletí. Builder [online]. 2001, no.1, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: <http://www.builder.cz/art/html/xml_uvod.html>.
  2. Extensible Markup Language. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 13. 7. 2004, last modified on 29. 6. 2010 [cit. 2011-01-03]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Extensible_Markup_Language>.
  3. KREJČÍ, Richard. Jemný úvod do jazyka XML : Proč právě XML?. Grafika [online]. 2001-09-14, I, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: <http://www.grafika.cz/art/webdesign/uvodxml_1.html>. ISSN 1212-9569.
  4. MATĚNA, Roman. Webfaq.cz [online]. 2008-06-19 [cit. 2011-01-03]. XML a značkovací jazyky, historie a vznik. Dostupné z WWW: <http://www.webfaq.cz/clanek/XML-a-znackovaci-jazyky-historie-a-vznik>.
  5. PSOHLAVEC, Stanislav. Z39.50 versus (?) XML . Národní knihovna knihovnická revue [online]. 2001, č. 1, [cit. 2011-01-03]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/NKKR0101/0101045.html>. ISSN 1214-0678.