William Gibson

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
William Gibson na fotografii ze 17. března 2008, pořízené v den jeho 60. narozenin

Autor: Kateřina Kopecká

Klíčová slova: američtí spisovatelé, kyberpunk, kyberprostor, virtuální realita

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - spisovatelé, kyberpunk, science fiction
podřazené - ---


Americko-kanadský spisovatel, celým jménem William Ford Gibson, je jeden z nejvýznámnějších autorů kyberpunku. Je autorem pojmu „kyberprostor“. Mezi jeho nejznámější díla patří román Neuromancer z roku 1984 a sbírka povídek Jak vypálit Chrome.

Život

William Gibson se narodil 17. března 1948 v pobřežním městě Conway v Jižní Karolíně. Dětství strávil z větší části ve Wytheville ve státě Virginia. Jako nesmělý a samotářský mladík našel útočiště v literatuře science fiction, hluboce ho ovlivnilo rovněž dílo Williama S. Burroughse, jenž je často zmiňován jako jeho hlavní literární vzor. V patnácti letech byl poslán do internátní školy. Aby se vyhnul povolávacímu rozkazu do války ve Vietnamu, odstěhoval se v roce 1968 do Kanady. V Torontu se záhy zapojil do života tzv. „podzemní" kultury.[1] Po dokončení bakalářského studia angličtiny na University of British Columbia a cestě po Evropě vykonával různá zaměstnání, od roku 1977 je profesionálním spisovatelem a publicistou.[2]

Dílo

Do žánru science fiction vstoupil William Gibson povídkou Fragments of a Hologram Rose (1977) v časopise Unearth. Slavnou se stala hned jeho druhá povídka Johnny Mnemonic (1981), která předznamenala vývoj následující tvorby. Vliv punkové subkultury a pozvolný nástup počítačových technologií se staly základem kyberpunku, nového subžánru science fiction. Svou tvorbou se do této skupiny se spolu s Gibsonem zařadili například Bruce Sterling, John Shirley, Lewis Shiner a Rudy Rucker.[1] V jejich tvorbě se často objevovaly speciální termíny, z nichž mnohé dnes již zdomácněly i v běžné mluvě. Např. v Gibsonově povídce Jak vypálit Chrome (1982) byl vůbec poprvé použit termín „kyberprostor". Všechny povídky z počátku osmdesátých let byly vydány ve sbírce Jak vypálit Chrome (1986).

Patrně nejznámějším románem Williama Gibsona je Neuromancer (1984) označovaný jako bible kyberpunku, za nějž získal tzv. „Trojitou korunu“ science fiction - ocenění Hugo Award, Nebula Award a Award of Philip K. Dick. Ústřední postavou románu je hacker Case, který vstupuje do kyberprostoru a manipuluje s uloženými daty. Román byl napsán dlouho předtím, než se pojmy virtuální realita, Internet nebo kyberprostor staly běžně známé a měl velký vliv na pozdější sci-fi romány a filmy.[1] Gibson popisuje kyberprostor („matrix“):

„Kyberprostor. Sdílená halucinace každý den pociťovaná miliardami oprávněných operátorů všech národů, dětmi, které se učí základům matematiky… Grafická reprezentace dat abstrahovaných z bank všech počítačů lidského systému. Linie světla seřazené v neprostoru mysli, shluky souhvězdí dat. Jako světla města, ustupující…“[3]

Kybeprostor je chápán jako globální síť digitálních dat, k níž se přímo napojuje skrz signály z mozku, je simulován jako virtuální trojrozměrný svět, v němž se uživatel může pohybovat jako datová reprezentace nebo prostřednictvím virtuálního těla, a komunikovat s umělou inteligencí či jinými počítačovými konstrukty.[4]

Ačkoli mnozí tvrdí, že Gibsonovy příběhy (zvláště Neuromancer) jsou hodně inspirovány filmem Blade Runner (adaptace románu Philipa K. Dicka Sní androidi o elektrických ovečkách?) z roku 1982, Gibson sám k tomu řekl, že v době, kdy viděl Blade Runnera, už na románu Neuromancer pracoval a byl v depresi, když zjistil, že již existuje znázornění světa tak podobné tomu, který sám usilovně vytvářel.[2] Na Neuromancera navazují romány Hrabě Nula (Count Zero) a Zběsilá jízda (Mona Lisa Overdrive), dohromady tvoří trilogii Sprawl a jakoby završují Gibsonovo „kyberpunkové období“.

„Ale v Gibsonových příbězích vidíme budoucnost, která evidentně a přesně vychází ze současných moderních podmínek. Je to víceplošně sofistikované a ve svém pohledu globální. Vychází z několika základních bodů: ne z opotřebovaných robotů, kosmických lodí a moderních zázraků atomové energie, ale z kybernetiky, biotechniky a komunikačních sítí – a dala by se jmenovat ještě celá řada dalších.Gibsonovy extrapolativní techniky patří do tvrdé skupiny sci–fi, ale jeho popis představuje čistou Novou vlnu. Jeho charaktery nejsou obvyklí bezcílní technici a zodpovědní muži s ocelovými nervy, ale spíš piráti, zloději, zatracenci, vyděděnci ze společnosti a lunatici.“[5]
Bruce Sterling, předmluva ke knize Burning Chrome

Následující románová trilogie Bridge se zabývá odlišnými tématy – hromadnými sdělovacími prostředky a z jejich rozvoje plynoucího vzniku kultu známých osobností. V detektivním thrilleru Virtuální světlo (1993) ukradne dívka Chevette v pouhém rozmaru virtuální brýle, které jsou součástí supertajného projektu. Román Idoru (1996) popisuje Tokio jednadvacátého století po ničivém zemětřesení, jehož hrdinou je pěvecká superstar a unikátní pátrač v datových sítích, kde se zamiluje do virtuální dívky existující pouze jako čirý shluk dat. Román Všechny párty zejtřka (1999) je příběhem počítačového odborníka se schopnostmi předpovědět převratné události blížícího se roku 2000.[1]

Do další románové trilogie, z níž byl v ČR vydán zatím pouze první román, patří Rozpoznání vzorů (Pattern Recognition), Spook Country a Zero History.

William Gibson je literát snažící se zachytit divoce se měnící svět zmítající se pod nátlakem moderních technologií. Můžeme jej označit za jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů posledních několika desítek let. Jeho dílo je dodnes mimořádně zajímavé, energické a inspirující. Jeho příběhy měly a stále mají značný vliv na podobu žánru science fiction.

Přehled děl vydaných česky[6]

Romány

Trilogie Sprawl

  1. Neuromancer (1984) – Neuromancer (česky 1992, 1998, 2001, 2010)
  2. Count Zero (1986) – Hrabě Nula (1997, 1998)
  3. Mona Lisa Overdrive (1988) – Zběsilá jízda (1998)

The Difference Engine (1990; s Brucem Sterlingem) – Mašina zázraků (1999)

Trilogie Bridge

  1. Virtual Light (1993) – Virtuální světlo (1998, 2004, 2009)
  2. Idoru (1996) – Idoru (1998, 2010)
  3. All Tomorrow's Parties (1999) – Všechny párty zejtřka (2003, 2011)

Další romány:

Pattern Recognition (2003) – Rozpoznání vzorů (2011)
Spook Country (2007)
Zero History (2010)

Povídky

Johnny Mnemonic (1981)
Burning Chrome (1986) - Jak vypálit Chrome (1998, 2004, 2008)

Použité zdroje:

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 O autorovi: Gibson, William. In: Daemon.cz [online]. 2003-2004 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.daemon.cz/autor/30/gibson-william
  2. 2,0 2,1 William Gibson. NNDB [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.nndb.com/people/723/000023654/
  3. GIBSON, William. Neuromancer. Vyd. 2. Překlad Ondřej Neff. Plzeň: Laser, 1998, 279 s. Sci-fi (Laser). ISBN 80-719-3048-2.
  4. STOJASPALOVÁ, Kateřina. Průkopníci kyberkultury: Kyberpunk a Digerati. Brno, 2009. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/57170/ff_m/Stojaspalova_DP.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz, Ph.D.
  5. GIBSON, William. Vypálit chrom. Překlad Šárka Bartesová. Brno: Návrat, 1998, 216 s. Sci-fi - Thriller - Fantasy. ISBN 80-717-4067-5.
  6. List of works of William Gibson. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2007-11-03, 2012-01-28 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_works_of_William_Gibson