Webová aplikace

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Foral Jakub

Klíčová slova: web, aplikace, internet

Související pojmy:

nadřazené - webový server, internet

podřazené - aplikace, program


Charakteristika

Aplikace je počítačový program řešící konkrétní úlohu, neboli mající určitý cíl, také se může jednat o formální označení programu. Webová aplikace je aplikace poskytovaná uživatelům z webového serveru pomocí Internetu, a nebo pomocí vnitropodnikové obdoby, tzv. intranetem.[1] Webové aplikace jsou populární především pro všudypřítomnost webového prohlížeče jako klienta, který se pak nazývá tenkým klientem, neboť sám o sobě logiku aplikace nezná.

Schopnost webových aplikací se aktualizovat a spravovat bez nutnosti šířit a instalovat software na potenciálně tisíce uživatelských počítačů je hlavním důvodem jejich oblíbenosti. Webové aplikace se používají pro implementaci mnoha podnikových i jiných informačních systémů, ale i freemailů, internetových obchodů, online aukcí, diskusních fór, weblogů atd.

Výhody webových aplikací

Velkou výhodou vývoje webových aplikací, které staví na standardních funkcích prohlížeče, je jejich schopnost pracovat podle určení bez ohledu na operační systém či jeho verzi. Na místo psaní různých aplikací pro Windows, Linux, Mac OS X a další operační systémy, stačí tedy teoreticky napsat aplikaci jednou a můžeme ji nabídnout téměř kdekoliv.[2] V praxi ale specifikace jednotlivých prohlížečů a nekonzistentní implementace HTML, CSS a DOM způsobují problémy, navíc mají uživatelé možnost nastavit způsob zobrazení ve svém prohlížeči (např. zvolit jiný řez či velikost písma, barvy či vypnout podporu skriptování), což může rušit jednotný vzhled aplikace.

Použití Macromedia Flash nebo javových appletů pro část nebo celé uživatelské rozhraní je dalším způsobem, avšak méně častým, jelikož většina webových prohlížečů tyto technologie podporuje (obvykle formou zásuvných modulů), aplikace , které jsou založeny na Flashi či Javě mohou být v podstatě vyvíjeny a nasazovány všude stejně snadno. Přestože je vývojářům poskytována větší kontrola nad uživatelským rozhraním a je tak obcházena řada problémů s nastavením prohlížečů, mohou rozdílnosti mezi jednotlivými implementacemi Flashe či Javy způsobit jiné komplikace. Pro podobnost jejich architektury s klasickými aplikacemi typu klient-server s jakýmsi tenkým klientem existují pochybnosti, zda tyto systémy tohoto typu vůbec webovými aplikacemi nazývat a jestli by nebylo lepší použít termín "rich internet application".[3]


Nevýhody webových aplikací

Očividnou nevýhodou tohoto přístupu je vysoká závislost na poskytovateli aplikace a dostatečně dimenzované kapacitě připojení k serveru poskytovatele. Pokud se poskytovatel rozhodne ukončit poskytování této služby nebo ji přeruší z jiného důvodu, nelze službu nadále používat, na rozdíl od lokálně provozovaného software. Stejně tak pokud dojde k přerušení spojení se serverem poskytovatele, může být služba dočasně nedostupná. Tyto nevýhody jsou však vyváženy výhodou, kterou je na straně zákazníka prakticky nulová údržba a minimální náklady – obvykle se pouze platí pevné měsíční nebo roční poplatky.


Struktura webových aplikací

Webové aplikace mohou být strukturovány různě, nejčastěji jsou však strukturovány jako třívrstvé. V té nejběžnější formě je webový prohlížeč první vrstvou (prezentační), nástroje pro dynamické generování stránek (např. CGI a PHP) je vrstvou střední (logickou) a databáze je vrstvou třetí (datovou). Webový prohlížeč posílá požadavky střední vrstvě, která je obsluhuje prostřednictvím dotazů do databáze (resp. její aktualizací) a generováním uživatelského rozhraní.[4]

Existuje mnoho webových aplikací, které jsou psány přímo v čistých programovacích jazycích jako je PHP či Perl, existuje však pro jejich tvorbu řada systémů, tzv. frameworků, které nabízejí díky automatizaci tohoto procesu programátorům možnost popsat program na vyšších úrovních. Menší chybovost v aplikacích je hlavní devízou těchto systémů, za což vděčíme větší jednoduchosti a přehlednosti kódu a také možností koncentrovat se na důležitější části kódu.

Citace

  1. NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, 455 s. ISBN 80-866-8621-3.
  2. VYBÍRAL, Petr. Webové aplikace a webové služby v C#. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2012, 81 l. ISBN 80-251-1073-7.
  3. NARAMORE, Elizabeth. Vytváříme webové aplikace v PHP5. MySQL a Apache. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, 813 s. ISBN 80-251-1073-7.
  4. VYBÍRAL, Petr. Webové aplikace a webové služby v C#. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2012, 81 l. ISBN 80-251-1073-7.

Použitá literatura

NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2004, 455 s. ISBN 80-866-8621-3.

NARAMORE, Elizabeth. Vytváříme webové aplikace v PHP5. MySQL a Apache. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2006, 813 s. ISBN 80-251-1073-7.

VYBÍRAL, Petr. Webové aplikace a webové služby v C#. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2012, 81 l. ISBN 80-251-1073-7.