Watson Davis

Z WikiKnihovna


Watson DavisPaul E. Teschan (1923- ), Watson Davis (1896-1967), and Marina Prajmovsky (1924-1974), 1942 (4405669463).jpg
 
Washington, D.C., USA
Datum a
místo úmrtí
27. 6. 1967
USA
  rakovina
  ženatý
Helen Miles Davis (manželka)
Charlotte Davis (dcera)
  USA
  americké
Vzdělání obor stavební inženýrství, George Washington University, USA
čestný doktorát, George Washington University, USA
Pracoviště National Bureau of Standards, USA
Washington Herald, Washington, D.C.
Science Service, Washington, D.C.
American Documentation Institute, Washington, D.C.
  vyznamenání Jamese T. Gardyho (1960)
Známý pro popularizace vědy
mikrofotografická duplikace
publikační a editorská činnost

Watson Davis se narodil roku 1896 ve Washingtonu D.C. Zemřel 27. června 1967. Byl významný vědec, redaktor a průkopník v oblasti informačních věd a knihovnictví. Stál za založením American Documentation Institute (Společnost byla později přejmenována na Association for Information Science and Technology), kde také zastával funkci jejího ředitele v letech 1937 až 1947.[1]

Jeho snaha o popularizaci vědy mezi občany a jeho myšlenky a realizace mikrofotografické duplikace měly značný vliv na vývoj informační společnosti.

Život

Watson Davis se narodil roku 1896 ve Washingtonu D.C. Zde také vyrůstal, studoval a následně úspěšně absolvoval obor stavební inženýrství (Civil Engineering) na Univerzitě George Washingtona (George Washington University). Ze začátku své pracovní kariéry pracoval po krátkou dobu v Národním úřadu pro standardy (National Bureau of Standards).[2] (V současné době se tato organizace nazývá Národní institut standardů a technologie – National Institute of Standards and Technology, NIST.)

Následující tři léta byl Watson Davis zaměstnán jako vědecký redaktor Washington Herald, což byl americký deník vycházející ve Washingtonu v letech 1906 až 1939. Následně v roce 1923 se stal vedoucím redaktorem vědeckých zpráv ve společnosti Science Service a editorem denního vědeckého zpravodajského věštníku s názvem Daily Science News Bulletin.[3] V té době byl ředitelem společnosti Science Service Edwin Emery Slosson, po jehož smrti převzal do svých rukou vedení organizace právě Watson Davis. Plně jmenován do funkce ředitele byl od roku 1933.[4]

Společnost Science Sevice vytvořila řadu způsobů, kterými se zasloužila o popularizaci vědy. Její činnost zahrnovala psaní článků o vědě a činnosti vědců, tvorbu krátkých zpráv, sérií novin a časopisů. Pracovníci vědecké služby společně s externími pracovníky napsali a upravovali knihy na základě smlouvy a poskytovali články a časopisy. V roce 1921 Science Service zahájila činnost vědeckého zpravodajství formou týdenní publikace zaměřené na učitele a studenty. V roce 1926 převzala sérii rozhlasových programů z Národní rady pro výzkum; v roce 1927 byl založen časopis Chemistry, který se později vyvinul a distribuoval vzdělávací materiály nazvané "Věc vědy". Organizace shromažďovala geofyzikální data a účastnila se činnosti speciálních projektů. Ve čtyřicátých letech začala Science Service poskytovat materiály pro vědecké kluby.[4]

Davis se velmi aktivně zapojil do činnosti Science Service a řídil organizaci od konce dvacátých let až do svého odchodu do důchodu v roce 1966.[4] V průběhu let 1937 až 1946 zastával také funkci ředitele American Documentation Institute, na jehož založení se sám podílel.[3] Watson Davis poté zůstal ve správní radě a pracoval jako sekretář/pokladník po několik dalších let. Změna jeho funkce byla zapříčiněna tím, že od konce čtyřicátých let a počátku padesátých let ztratil Davis vliv na záležitosti týkající se American Documentation Institute. Nové myšlenky a cíle směřování institutu začal koordinovat Luther Evans, který byl tehdejší ředitel UNESCO a bývalý knihovník Kongresové knihovny.[5]

Davis byl označován za idealistu a pragmatika spíše než za abstraktního myslitele. Jeho orientace na kulturní dění, hojně se vyskytující u jeho současníků, měla kořeny v tehdejším filosofickém myšlení nového století. Tyto filosofie nacházely základy v pozitivní vědě a cíl v bezprostředním a univerzálním bratrství člověka. Davisovu oddanost vědě popisuje Irene S. Farkas-Conn za téměř duchovní. Davis chtěl, podle něj, více než jen popularizovat vědu. Chtěl rozvíjet společnost pomocí dostupnějších výsledků vědeckého výzkumu a podpořit práci vědců.[4]

Watson Davis byl popsán svým kolegou ze společnosti Science Service jako idealista a člověk, který věděl, jak přetvořit své sny a ideály v realitu. Davis pracoval nenápadným ale velice efektivním způsobem. Rád se setkával s uznávanými mysliteli a významnými vědci, ale i s lidmi, pro které byla věda tajemstvím a záhadou nebo jim dokonce byla lhostejná.

Watson Davis obdržel čestný doktorát na Univerzitě George Washingtona v roce 1959. Jeho manželka se jmenovala Helen Miles Davisová.[6] Společně měli dceru Charlotte Davisovou, která se v roce 1945 provdala za Calvina Mooerse.[5] Watson Davis zemřel 27. června roku 1967 ve věku 71 let, kdy podlehl rakovině.[7] K příležitosti jeho smrti v roce 1967 prezident Lyndon Johnson řekl, že Davis "vzbudil zájem o vědu u milionů Američanů."[4]

Dílo

Watson Davis byl jako mladý redaktor v kontaktu s vědeckou elitou země. Snažil se demokratizovat vědu. Chtěl, aby byla věda dostupná všem lidem, a tak bylo jeho cílem zprostředkovat vědecké poznatky široké veřejnosti. Tomuto tématu se věnuje ve svých článcích Industrial Revolution, Science and the Press, Science, the Press, and Intellectual Advance, Living in a Scientific World, The Rise of Science Understanding a The Interpretation of Science through Press, Schools and Radio. (Více podrobností viz abstrakty článků).

Jeho velkým cílem bylo také působit na vzdělání mládeže. Podporoval vědecké kluby. V rámci jeho činnosti v Science Service byly pořádány soutěže na výběr vědeckých talentů z řad mládeže.[8] Watson Davis se snažil zapojit mládež do vědeckého dění. Vynakládal mnoho úsilí na propojení mládeže a vědy.

Viděl ve vědě centrální sílu našeho věku. Zastával myšlenku, že dobré pochopení vědy nejen vědci, ale i ostatními občany, je zásadní pro budování lepšího světa. K tomuto pohledu nejspíše pomohlo jeho profesní zaměření stavebního inženýra, a také to, že byl nejprve zaměstnán jako fyzik. Zvláště v kombinaci vědy a mládeže spatřoval obrovskou sílu pro budování lepšího světa.[7]

Přínos Watsona Davise byl pro rozvoj technologie mikrofilmů značný. V článcích Microphotographic duplication in the Service of Science, The Uses of Microfilm in Documentation a The Next Step in Newspaper Work – Microfilming popisuje své myšlenky týkající se tohoto tématu. (Viz abstrakty k článkům.)

Mikrofotografickou duplikaci popisuje Watson Davis jako vytváření snímků s redukovanou velikostí, které jsou pořízeny fotografováním a uloženy na 35 mm film. Tuto myšlenku představuje Edwin E. Slosson, první ředitel Science Service v roce 1925 na návrh F. G. Cottrela. Myšlenka mikrofotografické duplikace ale není úplně nová. Možná bychom mohli vysledovat její první použití v ranných dobách fotografování. V roce 1870 Dagron provedl redukci tištěných zpráv na fotografický film. V roce 1935 vzniká v rámci Science Service oddělní Documentation Division. Cílem tohoto oddělení bylo rozšířit technologii mikrofilmů. Bylo potřeba vyřešit problémy způsobené nedostatečným rozšířením fotoaparátů a čtecích zařízení.[9]

Aktivity

Ve 20. letech 20. století se Watson Davis stal ředitelem Science Service a editorem Science News Letter.

V roce 1934 v knihovně Department of Agriculture Atherton Seidell Watson Davis založili službu zvanou Bibliofilm. Tato služba poskytovala kopie dokumentů na základě technologie mikrofilmů. Později se této technologii dostalo značného rozšíření např. do National Bureau of Standards a United Geological Survey Library.

V roce 1935 založil oddělení Documentation Division ve společnosti Science Service s cílem zaměření se na bibliografii a doručování kopií dokumentů uživatelům.

Do roku 1937 se zájem o používání technologie mikrofilmů rozšířilo natolik, že Watson Davis se svými spolupracovníky zakládá oddělenou organizaci American Documentation Institute (později přejmenovanou na Association for Information Science and Technology (ASIS&T)) s cílem zaměření se na rozvoj mikrofilmu.

Roku 1937 se Watson Davis zúčastnil World Congress of Universal Documentation v Paříži jako jeden z deseti členů americké delegace.[10]

Během několika prvních let své existence přispěl American Documentation Institute významným dílem ke zlepšení šíření vědeckých informací, ke kopírování tisíců stránek z vědeckých knih, časopisů, vědeckých prací a novin a jejich posíláním vědcům po celém světě za nízkou cenu.[5]

Za svůj život se stal Watson Davis prezidentem American Documentation Institute, členem National Inventors Council, Executive Board of the National Child Research Center a také členem Board of the American Eugenics Society. Stal se také společníkem American Institute a American Association for the Advancement of Sicence.

Ze začátku své kariéry pracoval jako zaměstnanec National Bureau of Standards a vědecký redaktor Washington Herald.[11]

Úspěchy

Watson Davis obdržel čestný doktorát na Univerzitě George Washingtona v roce 1959.

V roce 1960 byl Watson Davis oceněn vyznamenáním Jamese T. Gardyho za významnou činnost v oblasti pokroku chemie. Jednalo se o „vynikající zprostředkování zpráv veřejnosti, což významně zvyšuje znalosti a chápání veřejnosti v oblasti chemie, chemického inženýrství a souvisejících oborech.“[7]

V roce 1985 bylo založeno na počest Watsona Davise a Helen Miles Davisové ocenění nesoucí jméno Watson Davis and Helen Miles Davis Prize. Tato cena byla založena Milesem a Audrey Davisovými. Cena je udělována autorům knih v dějinách vědy zaměřené na širokou veřejnost (včetně vysokoškolského vzdělání). Kniha musí splňovat tyto kritéria: musí být zveřejněna v angličtině během tří kalendářních let bezprostředně předcházejících ročníku soutěže, mělo by se jednat o knihu úvodní, která je určena pro obecné čtenáře a začínající studenty.[6]

Další cenou nesoucí jméno Watsona Davise je Watson Davis Award, která je udělována členům The Association for Information Science and Technology za specializovanou službu a aktivní činnost ve společnosti.[12]

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Přínos Watsona Davise pro knihovnictví a informační vědu spočíval ve snaze rozšířit vědu mezi všechny občany. Také jeho myšlenky týkající se mikrofilmů můžeme považovat jako vizi digitalizace knih.

V knize Advances in Computers v kapitole s názvem Digitální knihovny: Historické ohlédnutí je zmiňován Watson Davis jako vizionář, který spatřoval přínos digitálních dokumentů. V té době se sice jednalo o využití jiné technologie, a to konkrétně mikrofilmů. Watson Davis je zde také popisován jako průkopník indexování. Zajímal se o dokumentaci, klasifikaci dokumentů a jejich distribuci. Jeho vize bylo nalezení a shromáždění všech relevantních dokumentů na jedno místo tak, aby byly vědcům, kteří je potřebují ke své práci, plně k dispozici. Jeho ideje spojované s pozdějším vznikem digitálních knihoven zahrnují myšlenku jedné velké knihovny, ze které by si uživatelé mohli objednat informace do nejbližší knihovny.[13]

Publikace

Davis Watson byl velmi plodným autorem. Publikoval na desítky článků. Dle WorldCat Identities můžeme nyní nalézt jeho 45 prací v 86 publikacích ve 3 jazycích v 1 585 knihovnách.[14] V multioborové citační a abstraktové bázi Scopus nalezneme 59 článků, které se vážou k jeho jménu.[15]

V roce 1924 publikoval knihu The Story of Copper obsahující diagramy a ilustrace.

V roce 1934 publikoval The Advance of Science a v roce 1940 knihu Science Picture Parade.

Mezi nejvýznamnější články, které Watson Davis publikuje můžeme zařadit následující:

V roce 1931 Industrial Revolutions[16]

V roce 1936 Microphotographic duplication in the Service of Science[9]

V roce 1936 Science and the Press[17]

V roce 1936 Science the Press, and Intellectual Advance[18]

V roce 1937 Centennial Celebration of the American Patent System[19]

V roce 1937 The Next Step in Newspaper Work – Microfilming[20]

V roce 1938 The Uses of Microfilm in Documentation[21]

V roce 1942 Living in a Scientific World[22]

V roce 1942 Science and the Press[11]

V roce 1948 The Rise of Science Understanding[8]

V roce 1952 The Interpretation of Science through Press, Schools and Radio[23]

Abstrakty vybraných článků

Watson Davis se zabýval tématem popularizace vědy. K tomuto tématu se váže jeho článek Industrial Revolution. V tomto článku zveřejněném v časopise The Scientific Monthly v roce 1931 Watson Davis popisuje vývoj dnešní společnosti, která je ovlivněna rychlým vývojem technologií. Poukazuje na to, že mnohé vymoženosti byly pro člověka ještě nedávno nepředstavitelné. Průmyslová revoluce tak ovlivnila nejen technologie samotné, ale i celou lidskou společnost, která si nyní život bez mnohých technologických vymožeností nedokáže ani představit. Následně jmenuje průmyslové revolucionáře, mezi které řadí např. Thomase A. Edisona, Marie Curie a další. Popisuje, že ale není možné zahrnout všechna významná jména do tohoto soupisu významných průmyslových revolucionářů.[16]

Ve svých dílech psal o přínosu mikrofilmů a snažil se tuto technologii propagovat.

V článku Microphotographic duplication in the Service of Science z roku 1936 popisuje, že Science Service v rámci své vědeckovýzkumné činnosti založila oddělení Documentation Division, jejíž cílem bylo vyvíjet mikrofotografické mechanizmy sloužící k duplikaci dokumentů. Také zahájila experimentální provoz dvou služeb vědecké dokumentace: Bibliofilm Service a Publication Service. Dále popisuje vývoj začleňování mikrofilmů a jejich vize do budoucna.[9]

Tématu mikrofilmů se Watson Davis věnuje také ve článku The Uses of Microfilm in Documentation, který byl zveřejněn roku 1938. Technologii mikrofilmů viděl Davis jako náhradu za půjčování knih z knihoven. Uváděl, že mohou přinést knihovní zdroje přímo na stůj jednotlivých vědců. Díky nim bude možné kopírovat složky dokumentů proto, abychom je uchránili a zachovali. Díky mikrofilmům také ušetříme skladovací prostor. Celé množství denních výtisků novin můžeme fotograficky komprimovat do malých rolí mikrofilmu. Mezi další výhody, které Davis mikrofilmům připisuje patří, že díky nim budeme moci shromáždit široce rozptýlené bibliografie celé světové literatury.[21]

V článku Science and the Press z roku 1936 se Davis Watson věnuje tématu spolupráce tisku a vědy. Popisuje vědu jako tu nejuniverzálnější ze všech lidských aktivit. Také ji nazývá opravdově mezinárodní. Popisuje, že kritérium vědy, které spočívá v tom, že se věda snaží o přesné dodržování pravdy bez ohledu na představu o tom, co je správné a co špatné, činí vědu nejuniverzálnější na světě. Popisuje také činnost Science Service, která se zasluhuje o větší rozšíření vědy. Definuje patnáct polí vědy, které zaznamenaly významný rozvoj např. astronomie, matematika, fyzika, atomová chemie a další. Ke konci jmenuje čtyři problémy, které budou řešeny ještě mnoho let, aniž bychom obdrželi požadované výsledky.[17]

Článek Science, The Press, and Intellectual Advance z roku 1936 přednáší stanovisko, že opravdově svobodný a faktický tisk je jednou z nejdůležitějších záruk pokroku ve vědě a také intelektuálního pokroku. Watson Davis popisuje, že opravdově nový nápad je ve světě tou nejméně přijímanou komoditou. Dále zde uvádí pár současných tzv. černých oblastí vědy např. zkreslení nebo potlačení genetiky tak, aby odpovídala nacionalistickým nebo rasovým teoriím, které jsou předpokládány a další. Popisuje, že nepřesnost nesmí být cena za větší distribuci vědy veřejnosti. Svoboda vědy se musí rozšířit i na pole technického a specializovaného tisku, také ale na vědecká fóra a populární tisk. Vědec musí mít pro své publikování ekonomickou i intelektuální svobodu.[18]

V článku Centennial Celebration of the American Patent System z roku 1937 popisuje Watson Davis průběh jednodenní oslavy, která se konala 23. listopadu k výročí sto let vzniku Amerického patentového systému. Oslavu zaštiťoval Dr. Charles F. Kettering. Na oslavě byl představen nový typ vědecké demonstrace, který využívá techniky jeviště, rádia a obrazu. Byly zde připomenuty důležité vědecké osobnosti, ale také představeny nové vynálezy.[19]

Článek The Next Step in Newspaper Work – Microfilming z roku 1937 pojednává o využití technologie mikrofilmů při publikaci novin. Na začátku Watson Davis popisuje práci editora a také to, jak a čím může být publikační činnost novin ovlivněna. Tyto noviny se uchovávají, a tak tvoří svým způsobem historii. Pokud je jejich obsah nějakým způsobem ovlivněn, může to vést k jinému chápání současné situace. Dále popisuje, že tisk, který je kontrolován státem, je nebezpečný pro národ a celý svět. Watson Davis pokračuje myšlenkou, že novinový papír z buničiny podléhá zkáze a rozpadá se po dvou nebo třech desetiletích. Toto označuje jako příležitost pro mikrofilmy, které by mohly nahradit existující stohy novin předtím, než úplně vymizí. Výhodou mikrofilmů je ušetření skladovacího místa, mají dlouhou životnost, nižší náklady na skladování a umožňují ukládání většího množství záznamů. Mikrofilmy slibují příznivou revoluci v tom, jak mohou vědci, ekonomové a další využívat písemnosti.[20]

Watson Davis v článku Living in a Scientific World z roku 1942 píše, že všichni bojujeme za konstruktivní a obyvatelný svět pro sebe a pro všechny národy na Zemi. V tomto boji je hlavním faktorem vzdělání, jehož podobu Davis blíže specifikuje. Píše, že věda nás obklopuje neustále a je důležité se vzdělávat. Píše, že vzdělávání musí být kreativní proto, aby se stalo reálným. Je potřeba mechanismy a principy demonstrovat praktickými příklady, aby se lidem lépe učily. Popisuje, že mladí lidé nemůžou být podceňováni ve vědě. Uvádí příklad, že Isaacu Newtonovi bylo 19 let, když pracoval na principech gravitace. Dále říká, že je potřeba hledat géniů ve vědě a také, že úkolem těch, kteří spravují vzdělání, je nalézt správnou práci v životě pro každého chlapce nebo dívku. Dívky nesmí být přehlíženy nebo zanedbávány ve vědeckém a technickém vzdělávání. Věda a výzkum musí být ofenzivní v tomto bojujícím světě. Vybízí k tomu, abychom vytvořili vědecký svět, ve kterém stojí za to žít.[22]

V článku Science and the Press z roku 1942 popisuje Watson Davis, že díky tisku si veřejnost začíná uvědomovat sílu a možnost vědy uplatňované v každodenním životě. Dále se zmiňuje o vztahu vědy a demokracie, o zlepšeních ve vědeckých zprávách, o cestě vědeckého příběhu, o vědě v novinách a o počátcích Science Service. Popisuje úkol Science Service, která musela obhájit myšlenku a produkt a přesvědčit redaktory, že věda je často to nejlepší, co mohou v novinách tisknout. V tomto pohledu a úkolu se stala Science Service průkopnická. Watson Davis pokračuje, že v tehdejší době se tento vztah mezi vědou a žurnalistikou nakonec stal mírumilovný a výnosný. Dále popisuje nebezpečí, která mohou vědecké zprávy postihnout a rozlišuje mezi vědeckou publicitou a vědeckými zprávami. Na konci Watson Davis uvádí, že naší nadějí pro budoucnost je ta myšlenka, že pokud my lidé myslíme jasně a vědecky, existuje šance, že můžeme zachránit tento zmatený svět.[11]

Článek The Rise of Science Understanding z roku 1948 pojednává o postoji veřejnosti k vědě a postoji vědy k veřejnosti. Watson Davis v něm popisuje změnu lidského přístupu k vědeckým otázkám a dění týkající se prezentace vědy v novinách. Představuje zde také prvotní myšlenku Science Service a její historii, o kterou se zasloužili E. W. Scripps a Dr. W. E. Ritter. Popisuje vývoj Science Service, její vize a činnosti. Zmiňuje se o týdeníku Science Service s názvem Science News Letter, který byl vytvořen jako magazín, který přináší přehled o dění v současné vědě a je užitečný pro vědce, laiky učitele a další. Měsíčník Chemistry je další publikací vydávanou Science Service. Podpora zájmu mládeže o vědu je dalším důležitým bodem zmiňovaným Watsonem Davisem. Dále píše, že věda musí být příkladem toho, že procesy demokracie vedené vědeckou metodou a rozumem dávají efektivní výsledek.[8]

Watson Davis ve článku The Interpretation of Science through Press, Schools and Radio z roku 1952 píše o tom, že šíření vědy všem lidem umožní inteligentní jednání a chování. Poukazuje na to, že po skončení II. světové války je rozšíření vědy potřebné více než kdy předtím. Vydavatelé a redaktoři novin nesou odpovědnost za poskytnutí vědy čtenářům ve stejném množství, jako věnují jiným oblastem zpráv. Popisuje novou úlohu rádia a televizního vysílání, které také prezentuje vědu. Také zmiňuje důležitost rozšíření literatury díky fotografickým kopiím a mikrofilmům. Píše o tom, že samotný vědec má zodpovědnost za to, aby běžný člověk porozuměl cíli vědce tím, že pomáhá své dílo interpretovat. Popisuje jako nekonečné dobrodružství, které vědec prožívá při tom, když chce sdělit to, co zná.[23]

Použitá literatura a zdroje

  1. Front Material 3 -- no Title. American Documentation (Pre-1986), [online]. 07, 1967, vol. 18, no. 3. pp. 120 ProQuest Central. 1 [cit. 2018-04-23]. ISSN 0096946X. Dostupné z: https://search-proquest-com.ezproxy.muni.cz/docview/195440550?accountid=16531
  2. MENDES, Luciana Corts. Enhancing lives through information and technology: Watson davis's project for information organisation and dissemination. Proceedings of the Association for Information Science [online]. 2016, 53(1), 1-7 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1002/pra2.2016.14505301035. ISSN 23739231. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=lls&AN=120386529&lang=cs&site=eds-live&scope=site
  3. 3,0 3,1 Watson, Davis. Index of Information Science Pioneers [online]. USA: RLIN, 1998 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: http://www.personal.kent.edu/~tfroehli/sighfis/davis.htm
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 FARKAS-CONN, Irene Sekely. From documentation to information science: the beginnings and early development of the American Documentation Institute - American Society for Information Science. New York: Greenwood Press, 1990. ISBN 0-313-25505-9.
  5. 5,0 5,1 5,2 WILLIAMS, Robert. The Changed and Changing ADI/ASIS/ASIS&T After 75 Years. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2012 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: http://www.asis.org/Bulletin/Jun-12/JunJul12_Williams.html
  6. 6,0 6,1 Watson Davis and Helen Miles Davis Prize. History of Science Society [online]. Notre Dame: University of Notre Dame, 2017 [cit. 2018-04-23]. Dostupné z: https://hssonline.org/about/honors/watson-davis-and-helen-miles-davis-prize/
  7. 7,0 7,1 7,2 WADER, Rodney. Watson Davis. Chemical & Engineering News Archive [online]. 1967, 45(29), 5 [cit. 2018-04-23]. DOI: 10.1021/cen-v045n029.p005. ISBN 10.1021/cen-v045n029.p005. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/cen-v045n029.p005
  8. 8,0 8,1 8,2 DAVIS, Watson. The Rise of Science Understanding. Science [online]. 1948, 108(2801), 239-246 [cit. 2018-05-08]. ISSN 00368075. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1677532?seq=1#page_scan_tab_contents
  9. 9,0 9,1 9,2 DAVIS, Watson. Microphotographic Duplication in the Service of Science. Science [online]. 1936, 83(2157), 402-404 [cit. 2018-05-05]. ISSN 00368075. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1662031?seq=1#page_scan_tab_contents
  10. RICHARDS, Pamela Spence. Scientific information in wartime: the Allied-German rivalry, 1939-1945 [online]. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1994, s. 35-39 [cit. 2018-05-04]. ISBN 0-313-29062-8. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=7FrDdRCVAAIC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false
  11. 11,0 11,1 11,2 DAVIS, Watson. Science and the Press. The Annals of the American Academy of Political and Social Science [online]. 1942, 219, 100-106 [cit. 2018-05-06]. ISSN 00027162. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/1023899?seq=1#page_scan_tab_contents
  12. Watson Davis Award. ASIS&T: The Association for Information Science & Technology [online]. Maryland: Association for Information Science and Technology, 2018 [cit. 2018-05-13]. Dostupné z: https://www.asist.org/about/awards/watson-davis-award/
  13. ZELKOWITZ, Marvin. Advances in Computer [online]. California: Academic Press, 1999, s. 259-260 [cit. 2018-05-13]. ISBN 0-12-0121-484-1. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=Ncev8qeomWcC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PP1#v=onepage&q&f=false
  14. Davis, Watson 1896-1967. WorldCat Identities [online]. Dublin: OCLC ResearchWorks Terms and Conditions, 2010 [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: http://www.worldcat.org/identities/lccn-n2007019800/
  15. Scopus [online]. Amsterdam: Elsevier B.V., 2018 [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: https://www-scopus-com.ezproxy.muni.cz/results/authorNamesList.uri?origin=searchauthorlookup&src=al&edit=&poppUp=&basicTab=&affiliationTab=&advancedTab=&st1=Davis&st2=watson&institute=&orcidId=&authSubject=LFSC&_authSubject=on&authSubject=HLSC&_authSubject=on&authSubject=PHSC&_authSubject=on&authSubject=SOSC&_authSubject=on&s=AUTHLASTNAME%28Davis%29+AND+AUTHFIRST%28watson%29&sdt=al&sot=al&searchId=59bcbcf42304d437ea8f345a059dfab0&exactSearch=off&sid=59bcbcf42304d437ea8f345a059dfab0
  16. 16,0 16,1 DAVIS, Watson. Industrial Revolutions. The Scientific Monthly [online]. 1931, 32(1), 76-80 [cit. 2018-05-04]. ISSN 00963771. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/14944
  17. 17,0 17,1 DAVIS, Watson. Science and the Press. Vital Speeches of the Day [online]. 1936, 2(12), 361-365 [cit. 2018-05-05]. ISSN 0042742X. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=asn&AN=9483405&lang=cs&site=eds-live&scope=site
  18. 18,0 18,1 DAVIS, Watson. Science, the Press, and Intellectual Advance. Vital Speeches of the Day [online]. 1937, 3(7), 207-207 [cit. 2018-05-05]. ISSN 0042742X. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=asn&AN=9534024&lang=cs&site=eds-live&scope=site
  19. 19,0 19,1 DAVIS, Watson. Centennial Celebration of the American Patent System. The Scientific Monthly [online]. 1937, 44(1), 97-100 [cit. 2018-05-06]. ISSN 00963771. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/16261?seq=1#page_scan_tab_contents
  20. 20,0 20,1 DAVIS, Watson. The Next Step in Newspaper Work--Microfilming. Vital Speeches of the Day [online]. 1937, 3(22), 695-697 [cit. 2018-05-06]. ISSN 0042742X. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=asn&AN=9535213&lang=cs&site=eds-live&scope=site
  21. 21,0 21,1 DAVIS, Watson. The Uses of Microfilm in Documentation. Journal of Applied Physics [online]. 1938, 9(1), 1 [cit. 2018-05-05]. ISSN 00218979. Dostupné z: https://aip.scitation.org/doi/pdf/10.1063/1.1710355
  22. 22,0 22,1 DAVIS, Watson. Living in a Scientific World: Destiny Is Trampling Upon Our Heels. Vital Speeches of the Day [online]. 1942, 8(11), 329-331 [cit. 2018-05-06]. ISSN 0042742X. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=asn&AN=9744955&lang=cs&site=eds-live&scope=site
  23. 23,0 23,1 DAVIS, Watson. The Interpretation of Science through Press, Schools and Radio. The American Biology Teacher [online]. 1952, 14(3), 65-68 [cit. 2018-05-08]. DOI: 10.2307/4438345. ISSN 00027685. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/4438345?seq=1#page_scan_tab_contents

Externí zdroje

Smithsonian Institution Archives nabízí sbírku dokumentů o Watsonu Davisovi. Můžeme zde nalézt fotografie, zvukové nahrávky a články od Watsona Davise nebo o něm. Viz:  https://siarchives.si.edu/collections/siris_arc_281898

Oficiální stránky The Association for Information Science and Technology (ASIS&T) https://www.asist.org/

O smrti Watsona Davise můžeme nalézt článek v novinách New York Times ze dne 28. června 1967. https://www.nytimes.com/1967/06/28/archives/watson-davis-71-a-science-editor-pioneer-in-interpreting-the.html

DAVIS, Watson. The story of copper. London: The Century Co, 1924.

DAVIS, Watson. The advance of science. Garden City, N.Y.: Doubleday, Doran & Company, 1934.

DAVIS, Watson. New horizons of industry through research: a tour through the present into the future. New York: Dept. of public relations, General motors corporation, 1939.

DAVIS, Watson. Science picture parade. New York: Duell, Sloan and Pearce, 1940.

Další knihy napsány Watsonem Davisem: The Century of Science, Atomic Bombing: How to Protect Yourself, Science Today: A Layman´s Handbook of Recent Discoveries.