Vzorec chování

Z WikiKnihovna
Verze z 20. 6. 2014, 21:14, kterou vytvořil Štěpán (diskuse | příspěvky) (Úrovně ve vývoji chování)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Štěpán Řezník

Klíčová slova: chování, člověk, vnímání

Synonyma: behaviorální vzorec

Související pojmy: osobnost člověka, vývoj chování

nadřazené - mozek, psychologie
podřazené - pudy


Charakteristika

Vzorce chování nám mají zjednodušovat život, umožňují, aby se mozek neučil stále to stejné dokola, tzn. člověk by se tak nemohl věnovat věcem, na které potřebuje zaměřit svoji vědomou pozornost.[1] Vzorce chování rozlišujeme na vrozené, získané v rámci evoluce, a naučené, získané vlivem okolí, ve kterém se vyskytujeme. Z evolučního hlediska existuje rozlišení tří úrovní ve vývoji chování: biologické, psychické a sociální. Vzorec chování je tedy chování, podle kterého se podvědomě řídíme v každodenním životě. Tento vzorec se vytváří v dětství, a to do sedmého roku života. Velký vliv na tento vývoj má rodinné zázemí, přátelé, koníčky, apod. V dětství se náš mozek neřídí primárně podle faktů (tzn. vyhodnocování nastalých situací a chování člověka), ale řídí se především emocemi (jak se dítě cítí).

Úrovně ve vývoji chování

Vzorce chování nevznikají automaticky bez podnětů. Tyto vzorce jsou výsledkem práce, která se odehrává ve třech úrovních vývoje chování.

  • Biologické

Biologická úroveň charakterizuje úroveň živých organismů v širokém rozmezí. Od jednobuněčných organismů až k plazům. Tato úroveň vznikla díky evoluci a adaptaci živočichů na určitá prostředí (podnebná pásma, množství světla, sladká/slaná voda.

  • Psychické

Psychická úroveň chování je spojena s rozvojem nervové soustavy. K efektivnímu využití nervové soustavy došlo až u ptáků a savců, kteří mají stálou teplotu vnitřního prostředí. Jde o schopnost shromažďovat a zpracovávat informace z okolního prostředí, a podle toho měnit vlastní chování při změně životních podmínek.

  • Sociální

Sociální úroveň chování vzniká se zrodem lidské společnosti v přímé souvislosti na rozvoj práce, užívání a výroby nástrojů a společenské činnosti. Jde tedy o chování vyžadující vzájemnou komunikaci. Za předchůdce lidského sociálního chování se nepovažují zástupci hmyzu (řídí se primárně instinkty a nemají téměř žádné vlastní zkušenosti), ale lidoopi.[2]

Chování a biologické potřeby

Díky mozku člověka, jakožto evoluční výhodě, se sociální úroveň chování vyskytuje dále především u lidoopů, jako nejbližšímu příbuznému člověka, avšak v omezené míře. Vzorec chování má každý jedinec odlišný, ale vzniká ze stejného důvodu. Mezi elementární důvody patří pudy, tedy biologické potřeby člověka. Příkladem je člověk, který se díky potřebě lásky snaží získat přízeň jiné osoby: snaží se vyvolat její zájem, vzbudit v ní sympatie, což předpokládá, aby s ní navázal kontakt a aby se odpovídajícím způsobem prezentoval a jednal. Jeho potřeba lásky směřující k tomu, aby byl určitou osobou milován a aby získal pocit, že je jí milován, se tak „zpředmětuje“ v celé síti navzájem propojených aktivit s dílčími cíly, směřujícími ke konečnému cíli získat pocit, že je milován.[3] V jednoduchosti se jedná o dosáhnutí cílů (nasycení, rozmnožování,…), jež jsou pro všechny stejné. Liší se pouze způsobem, jak dosahují požadovaného cíle.

Vnímání lidského chování

Vzorce chování v každodenním životě člověk vnímá a pojmenovává u každého jedince. Jestliže vnímáme jistou osobu jako uzavřenou, agresivní, bázlivou, prudkou apod., částečně popisujeme její vzorec chován. To ovšem neznamená, že člověka můžeme zařadit jen do jedné kategorie. Tyto vlastnosti se navzájem prolínají v celkovou osobnost.

Poznámky

  1. CHÁBA, Karel. Vzorce chování, dostupné z:http://www.eftpsychologie.cz/clanky/vzorce-chovani/
  2. LINHART, Josef. Vývoj vědomí člověka a společnost: metodologická studie, s. 140-141
  3. NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování, s. 23


Použitá literatura

  • CHÁBA, Karel. Vzorce chování. In: Energetická psychologie & EFT: Trvale vyřeší životní problémy [online]. 2010 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z:http://www.eftpsychologie.cz/clanky/vzorce-chovani/
  • LINHART, Josef. Vývoj vědomí člověka a společnost: metodologická studie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1984, 343 s.
  • NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. Vyd. 1. Praha: Academia, 1996, 270 s. ISBN 8020005927.