Využití crowdsourcingu při popisu dat

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Termín crowdsouricng vznikl spojením anglických slov crowd(dav) a outsorcing. V praxi znamená řešení úloh za pomocí otevřené výzvy uživatelům (např. pomocí sociálních sítí. Tento termín se používá od roku 2006, ikdyž příklady crowdsouricingu můžeme hledat i v daleké minulosti(např. v 18. století Roku britská vláda nabídla veřejnou odměnu za vyřešení úlohy související se zeměpisnou délkou). Pojem crowdsouricng je úzce spojen se seociálními sítěmi, otevřenou komunikací a dalšími prvky technologií webu 2.0. V moderním pojetí má crowdsourcing využití ve všech sférách podnikání a je efektivní hlavně pro firmy s menšími rozpočty, které díky "využití davu" mohou minimalizovat konkurenční rozdíly v inovacích.

Původ termínu

Jeff Howe - autor termínu crowdsourcing
Pojem crowdsouring poprvé využil Jeff Howe ve svém článku pro časpopis Wired v roce 2006[[1]]. Využití crowdsouringuu bychom mohli najít mnohem dříve než v roce 2006. Například v devadesátých letech devatenáctého století vznil projekt Open english directory, který oslovil otevřenou výzvou několik desítek tisíc dobrovolníků, aby indexovali všechny anglické slova s popisem jejich použití. Tato výzva trvala více než sedmdesát let a vrátilo se více než šest milionů odpovědí[[2]]

Typy crowdsouricngu

V současnosti se díky rozmachu sociálních sítí crowdsourcing využívá v online formě, což má hned několik výhod. Pohodlnější sdílení, větší otevřenost uživatelů, lepší komunikace atd. Dále existuje několik typů podle způsobu provádení crowdsouringu, jako jsou např. Crowdvoting, Crowdfunding,Crowdpurchasing, Wisdom of the crowd atd.


Využití crowdsourcingu pro popis dat ve světě

Trove

Trove-NLA-logo1.jpg
Národní knihovna v Austrálii v roce 2007 digitazovala dostupné novinové výtisky. Po zjištění, že kvalita OCR je na velmi špatné úrovni a rozhodli se využít crowsourcingu a zapojit do zlepšení OCR širokou veřejnost. Celý tento projekt funguje na principu Open source. Do projektu se aktivně zapojilo více než devět tisíc přispěvatelů, kteří opravili již více než 12,5 milionu řádků[[3]]. Jako vedlejší efekt tohoto projektu se dostavilo síťování a propojování uživatelů. Vznikaly komunity s podobnými zájmy, hodnotil se počet opravených článků, vyhlašovali se vítězové a celý tento projekt se postupem času mění čím dál víc ve sociální síť.
Ukázka projektu Trove
Po spuštění se uživatelé museli přihlašovat z důvodu obav autorů o nekorektní opravování článků, poté co zjistili, že k ničemu takovému nedochází, zrušili povinnou registraci a opravovat články může i náhodný návštěvník stránek. Uživatelé mohou kromě samotného opravování také tagovat články, psát komentáře, vkládat obrázky atd. Přestože uživatelé nemají z opravování žádný profit, někteří uživatele během dvouletého fungování dokázali opravit desetitisíce chyb. V roce 2010 bylo šest nejvíce aktivních přispěvatelů dokonce oceněno národní knihovnou Austrálie.[[4]]


Impact

Využití crowdsourcingu při popisu dat v ČR