Vyhláška

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Petr Šmíd

Klíčová slova: vyhláška, nařizovací činnost

Synonyma: normativní správní akt, právní předpis

Související pojmy:

nadřazené - ---
podřazené - ---

Základní charakteristika

Vyhláškou se dle právní teorie rozumí normativní správní akt, který se vztahuje na neindividualizovaný okruh subjektů a upravuje jejich práva a povinnosti. Tím se vyhláška odlišuje od individuálních právních aktů, tedy soudních a jiných správních rozhodnutí, které upravují postavení konkrétních osob. Vyhláška je právním řádem uznaným pramenem práva a má povahu podzákonného právního předpisu. V praxi to znamená, že orgán, který vyhlášku vydal, je povinen upravit její obsah tak, aby nebyla v rozporu s platnými zákony a jinými právními předpisy vyšší právní síly. Vyhlášky tak mají povahu prováděcích právních předpisů, jejichž účelem je provádět obsah jednotlivých zákonů. Rozdíl mezi vyhláškou a individuálními právními akty je také v doručování. Zatímco v případě individuálních rozhodnutí jsou tato doručována v zásadě k rukám konkrétně určených osob (zpravidla účastníků řízení), vyhláška se doručuje vyvěšením na úřední desce orgánu, který jej vydal, případně uveřejněním ve Věstníku. Platnosti nabude vyhláška již samotným vyvěšením na úřední desce či uveřejněním ve Věstníku, účinnosti pak uplynutím patnácti dní od vyvěšení či uveřejnění. Vydáním vyhlášky dochází k realizaci nařizovací činnosti příslušných správních orgánů, kterými byla vydána. Text vyhlášky má závazný charakter a jeho nedodržení může být vynuceno státní mocí. [1]

Kdo vyhlášky vydává

Vyhlášky mohou vydávat správní orgány, které jsou k tomu zmocněny zákonem. Nejčastěji se setkáváme s vyhláškami obcí a krajů, které je vydávají v rámci samostatné působnosti a týkají se tak otázek spadajících do působnosti samosprávy, nikoliv do státní správy. Vyhlášky obcí a krajů schvaluje jejich zákonodárný orgán, kterým je v obou případech zastupitelstvo.[2] Vedle toho nelze opomenout vyhlášky ústředních orgánů státní správy jako jsou jednotlivá ministerstva a dále specifické správní orgány jako je například Česká národní banka a jiné.[3]

Předpoklady pro vydání vyhlášky

Příprava, schvalování a následné vydání vyhlášky představuje zvláštní typ legislativního procesu, který probíhá mimo zákonodárnou činnost Parlamentu. Mezi předpoklady řádného vydání vyhlášky patří zejména naplnění požadavku subjektu oprávněného k vydání vyhlášky, tj. správního orgánu, který je k tomu oprávněn na základě některého ze složkových právních předpisů. Dále musí být dodrženy jednotlivé dílčí kroky legislativního procesu, viz výše. Pozornost musí být věnována také formě, v jaké bude vyhláška vydána. Vzhledem k tomu, že český právní řád spadá pod kontinentální právní systém, který je oproti angloamerickému common law ovládán zásadou písemnosti, všechny vyhlášky proto musí být vydávány v písemné podobě.[4]Z textu musí být jasné, který úřad vyhlášku vydal, jakou oblast vyhláška upravuje a okruh osob, na které se vztahuje (například se může jednat o vlastníky nemovitosti v případě vyhlášky prostřednictvím které stanovuje obec pro účely řádného odvedení daně koeficient pro výpočet dani z nemovitosti). Posledním krokem je vyhlášení vyhlášky, a to buď vyvěšením na úřední desce nebo uveřejněním ve Věstníku, vydává-li vyhlášku kraj.

Použitá literatura

  1. PRŮCHA, Petr. Správní právo. Obecná část. 8. doplněné a aktualizované vydání. Brno-Plzen: Nakladatelství Doplněk, 2012, s. 271-274, 278-179.
  2. Viz článek 104 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. (Ústavy České republiky).
  3. Viz článek 79 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. (Ústavy České republiky).
  4. HARVÁNEK, Jaromír a kol. Teorie práva. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1998, s. 302-304.