Vnitřní motivace: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Autor:''' Zbyněk Tajovský
 
'''Autor:''' Zbyněk Tajovský
  
'''Klíčová slova:''' motivace,  
+
'''Klíčová slova:''' motivace, základní životní potřeby,  
  
 
'''Synonyma:''' sebemotivace, automotivace
 
'''Synonyma:''' sebemotivace, automotivace
Řádek 10: Řádek 10:
 
''nadřazené'' - motivace</blockquote>
 
''nadřazené'' - motivace</blockquote>
 
<blockquote>
 
<blockquote>
''podřazené'' - ---</blockquote>
+
''podřazené'' - vývojově nižší motivy, vývojově vyšší motivy</blockquote>
  
  
Řádek 24: Řádek 24:
  
 
Jednotlivé motivy se vzájemně ovlivňují. Ty vývojově níže jsou spojeny s těmi vývojově výše a naopak.
 
Jednotlivé motivy se vzájemně ovlivňují. Ty vývojově níže jsou spojeny s těmi vývojově výše a naopak.
 +
 +
Z jiného pohledu: ''vnitřní motivace je nějaký stav psychické nerovnováhy. Jde o rozpor mezi tím, co člověk právě má, a tím, co chce mít. Jinak řečeno jde o rozpor mezi tím, co člověk právě prožívá, a tím, co prožívat touží. Například mezi hladověním a nasycením. Má hlad a touží se najíst.'' <ref>''TOMAN, Ivo. ''Motivace zvenčí je jako smrad''. 1. vyd. Praha: TAXUS International, c2010.</ref>
 +
 +
Pojem vnitřní motivace se vyskytuje i ve školství: ''Vnitřní motivací se rozumí dílčí motivy spjaté přímo s příslušným předmětem nebo činností, které se žák učí. Je to především za 1. poznávací potřeba, zvídavost a za 2. potřeba činnosti, funkční libost (radost ze samotného vykonávání činnosti)'' <ref>''ČÁP, Jan. ''Psychologie výchovy a vyučování''. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1993, 415 p. ISBN 80-7066-534-3. s. 187</ref>
  
 
==Typy==
 
==Typy==
 +
*Základní životní potřeby:
 +
Zde se jedná především o hlad, žízeň a spánek. Jsou to nejpřirozenější lidské potřeby, bez kterých by nebylo možné přežít.
 +
*Vyhledávání slasti a vyhýbání se strasti:
 +
Podstatou lidského chování je snaha předcházet strastem (bolesti, utrpení, negativním situacím) a naopak prožívat slasti (dobře se najíst, poslouchat hudbu, trávit čas s dobrými přáteli, ale také třeba požívat alkohol, nebo jiné návykové látky)
 +
*Bezpečí a jistota:
 +
Jedná se o velice důležité faktory, protože právě ony nám umožňují žít plnohodnotný život a dávají nám možnost rozvíjet další aktivity. Pocity nebezpečí a nejistoty patří k nejvíce stresujícím a navozují stavy úzkosti a ohrožení.
  
 +
*Snaha získat a udržet teritorium:
 +
Teritoriem zde není myšleno pouze nějaké území, ale celkově oblast v životě. Například společenské postavení, hodnota majetku, nebo pracovní pozice. Každý člověk má v sobě zakořeněnou touhu být vždy a ve všem o krok před lidmi ze svého okolí.
 +
*Najít smysl života:
 +
Zdánlivě banální fráze, ale ve skutečnosti věc, bez které se život zpomaluje a často i zkracuje. Lidé, kteří nenašli smysl svého života, podléhají často depresím a ztrácejí motivaci k životu samotnému. Naopak ti, kteří jdou za určitým cílem, dokáží snáze překonávat životní překážky, mnohdy i ty zdravotní.
 +
*Činnost samotná a uspokojení z ní:
 +
Tady neplatí jasná pravidla, ale každý jedinec má hranice nastaveny jinak. Jedni raděj plní snadnější úkoly, které je sice uspokojí, ale nikam neposunou, další dávají přednost úkolům nesplnitelným, u kterých mají předem omluvu pro svoje selhání a pak existuje nejmenší skupina, která se nejraději pouští do středně náročných úkolů, kde si úspěch musí zasloužit a kde je i případný neúspěch může posunout dále.
  
 
== Poznámky ==
 
== Poznámky ==

Aktuální verze z 26. 12. 2014, 23:12

Autor: Zbyněk Tajovský

Klíčová slova: motivace, základní životní potřeby,

Synonyma: sebemotivace, automotivace

Související pojmy:

nadřazené - motivace

podřazené - vývojově nižší motivy, vývojově vyšší motivy


Charakteristika

"Motivace je intrapsychický proces, který má svůj zdroj ve vnitřní a vnější situaci individua." [1] Již z této definice je patrné, že mezi hlavní podkategorie patří vnější a vnitřní motivace. U vnitřní motivace hovoříme o vnitřních činitelích (introtivech), které přicházejí přímo z člověka. Jsou to například hlad, žízeň, hladina hormonů, ale také cíl, plán, představa nebo tužba. Tyto motivy se dají rozdělit do dvou skupin:

  • Vývojově nižší motivy (základní životní potřeby, vyhledávání slasti a vyhýbání se strasti, bezpečí a jistota)
  • Vývojově vyšší motivy - sociální motivy (snaha získat a udržet teritorium, najít smysl života, činnost samotná a uspokojení z ní)

Jednotlivé motivy se vzájemně ovlivňují. Ty vývojově níže jsou spojeny s těmi vývojově výše a naopak.

Z jiného pohledu: vnitřní motivace je nějaký stav psychické nerovnováhy. Jde o rozpor mezi tím, co člověk právě má, a tím, co chce mít. Jinak řečeno jde o rozpor mezi tím, co člověk právě prožívá, a tím, co prožívat touží. Například mezi hladověním a nasycením. Má hlad a touží se najíst. [2]

Pojem vnitřní motivace se vyskytuje i ve školství: Vnitřní motivací se rozumí dílčí motivy spjaté přímo s příslušným předmětem nebo činností, které se žák učí. Je to především za 1. poznávací potřeba, zvídavost a za 2. potřeba činnosti, funkční libost (radost ze samotného vykonávání činnosti) [3]

Typy

  • Základní životní potřeby:

Zde se jedná především o hlad, žízeň a spánek. Jsou to nejpřirozenější lidské potřeby, bez kterých by nebylo možné přežít.

  • Vyhledávání slasti a vyhýbání se strasti:

Podstatou lidského chování je snaha předcházet strastem (bolesti, utrpení, negativním situacím) a naopak prožívat slasti (dobře se najíst, poslouchat hudbu, trávit čas s dobrými přáteli, ale také třeba požívat alkohol, nebo jiné návykové látky)

  • Bezpečí a jistota:

Jedná se o velice důležité faktory, protože právě ony nám umožňují žít plnohodnotný život a dávají nám možnost rozvíjet další aktivity. Pocity nebezpečí a nejistoty patří k nejvíce stresujícím a navozují stavy úzkosti a ohrožení.

  • Snaha získat a udržet teritorium:

Teritoriem zde není myšleno pouze nějaké území, ale celkově oblast v životě. Například společenské postavení, hodnota majetku, nebo pracovní pozice. Každý člověk má v sobě zakořeněnou touhu být vždy a ve všem o krok před lidmi ze svého okolí.

  • Najít smysl života:

Zdánlivě banální fráze, ale ve skutečnosti věc, bez které se život zpomaluje a často i zkracuje. Lidé, kteří nenašli smysl svého života, podléhají často depresím a ztrácejí motivaci k životu samotnému. Naopak ti, kteří jdou za určitým cílem, dokáží snáze překonávat životní překážky, mnohdy i ty zdravotní.

  • Činnost samotná a uspokojení z ní:

Tady neplatí jasná pravidla, ale každý jedinec má hranice nastaveny jinak. Jedni raděj plní snadnější úkoly, které je sice uspokojí, ale nikam neposunou, další dávají přednost úkolům nesplnitelným, u kterých mají předem omluvu pro svoje selhání a pak existuje nejmenší skupina, která se nejraději pouští do středně náročných úkolů, kde si úspěch musí zasloužit a kde je i případný neúspěch může posunout dále.

Poznámky

  1. NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. 1. Praha: Academia, 1997. 270 s. ISBN 80-200-0592-7.
  2. TOMAN, Ivo. Motivace zvenčí je jako smrad. 1. vyd. Praha: TAXUS International, c2010.
  3. ČÁP, Jan. Psychologie výchovy a vyučování. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1993, 415 p. ISBN 80-7066-534-3. s. 187

Použitá literatura

  1. ČÁP, Jan. Psychologie výchovy a vyučování. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1993, 415 p. ISBN 80-7066-534-3. s. 187
  2. NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. 1. Praha: Academia, 1997. 270 s. ISBN 80-200-0592-7.
  3. TOMAN, Ivo. Motivace zvenčí je jako smrad. 1. vyd. Praha: TAXUS International, c2010.