Vlněna

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Miroslava Töpferová

Klíčová slova: továrna, podnik, objekt, brownfields, ateliér, investor, Brno

Synonyma: textilní továrna

Související pojmy:

nadřazené – průmyslový areál
podřazené -

Historie

Prostorný bývalý továrenský komplex na zpracování vlny se nachází v Brně, mezi ulicemi Dornych a Přízova. Na tomto místě stály textilní továrny průmyslníků Alfreda a Ernsta Stiassných a Paula Neumarka, které vznikly již v druhé polovině 19. století. Správní budova firmy, bývalý palác Edmunda Bochnera von Stražisko, byla postavena v roce 1867 podle návrhu Josefa Arnolda. Nacházela se zde jedna z nejmodernějších přádelen na mykanou přízi ve střední Evropě. [1] Dílčí úpravy a dostavby budov prováděl pro svého investora mezi lety 1924 – 1938 pravděpodobně i architekt Ernst Wiesner. [2] Po konfiskaci majetku rodiny Stiassny zakoupil továrnu na začátku války německý továrník Julius Kunert. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a sloučena do národního podniku Vlněna. Objekt byl využíván až do roku 1997, kdy nastal konec výroby. Areál tvoří různorodé budovy, ty hlavní jsou tvořeny železobetonovými skelety a jsou převážně pěti až šestipodlažní. Největším objektem je budova ve tvaru písmene L se zkosenou hranou rohu, na nároží mezi ulicemi Dornych a Přízova. [3] Nejhodnotnější části areálu je neorenesanční Bochnerův palác z 60. let 19. století.

Současnost

V současné době se areál nachází v neutěšeném stavu. Přes snahu památkářů, aby byl objekt jako komplex uznán kulturní památkou, případně alespoň jeho nejhodnotnější část, Ministerstvo kultury tyto návrhy zamítlo. Jedním z původních záměrů jak budovy využít, bylo po vzoru západních realizací vystavět v prostorech loftové byty. Tento projekt však nebyl uskutečněn z důvodu přílišné finanční náročnosti. Areál Vlněny patří mezi tzv brownfieldy, tedy místa, která jsou zanedbaná a nedostatečně využitá. Částečně jsou nyní prostory využívány pro dílny desítek řemeslníků a ateliéry brněnských umělců. Mezi nejznámější ateliéry patří ten s názvem Šestá větev (dříve sídlil v areálu Zbrojovky Brno), který zde sídlí již čtvrtým rokem. Působí zde například malířka Lenka Pilařová, malířka, konzervátorka a restaurátorka Olga Piperová Taušová, dále designér lamp Jan Novotný a architekti Alžběta Sukačová, Martin Hlavsa a Petr Bureš. Nachází se zde také hospoda, tiskárna, několik prodejen či autoservis. [4]

Využití objektu

Od roku 2013 vznikají projekty na oživení areálu. Konají se zde výstavy a koncerty a objekt Vlněny je využíván především nezávislou scénou, kdy mění na dočasný pop-up klub, který má za úkol přitáhnout do této opomíjené části města Brna návštěvníky. Mezi účinkujícími byla například Monika Načeva a Justin Lavash. Konalo se zde také několik ročníků multižánrového festivalu Vlna.

Budoucnost objektu

Mezi poslední plány s areálem patří snaha developerů do deseti let celý objekt zbourat a postavit místo něj nový bytový a obchodní komplex. Investor, kterým je firma CTP Invest a která objekt v roce 2011 zakoupila, zde plánuje postavit třináct nových domů. Budou zde restaurace, obchody a služby pro lidi. Dále je zde počítáno i s dvoupatrovými garážemi, kancelářemi, byty či studii. Tato přestavba areálu počítá se zachováním nejvýznamnějšího objektu areálu – Bochnerovým palácem. Zde má v přízemí vzniknout restaurace a v horních patrech kanceláře. [5] Demolice je prozatím naplánována na prosinec 2014, přesto se skupina nadšenců, kteří by rádi viděli toto místo využité pro kulturní a obecně prospěšné účely, nevzdává myšlenky na oživení této části Brna.

Poznámky

  1. ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/
  2. ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915: průvodce. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8.
  3. ŠŤASTNÁ, Viola. Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/
  4. KOŠTANSKÁ, Martina. Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/
  5. KREJSOVÁ, Vladimíra. Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html.

Použitá literatura

  • ŠŤASTNÁ, Viola. Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/
  • ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915: průvodce. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8.
  • ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/01.htm.