Velký třesk

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Karolína Krbcová

Klíčová slova: Velký třesk, vznik vesmíru

Synonyma: Big Bang

Související pojmy:

nadřazené - vesmír, vznik vesmíru, galaxie

podřazené - Sluneční soustava

Charakteristika

Velký třesk, také označovaný jako Big Bang, se dle kosmologů odehrál před deseti až dvaceti miliardami let. Před ním byla veškerá hmota soustředěna do nepatrného prostoru, menšího než atom, s nepředstavitelnou teplotou a tlakem. Fyzikální zákony, které jsou známy nám nelze na toto stádium použít, popisuje se pouze to, co se dělo zlomek vteřiny poté.[1]

Název Velký třesk

První domněnku, že vše začalo ve zhuštěném stavu, vyslovil před zhruba 80 lety belgický kněz, matematik a absolvent MIT (Massachusetts Institute of Technology) Georges Lemaitre, někdy také nazýván Father of the Big Bang (Otec Velkého třesku). Tuto svou domněnku nazval „prapůvodní atom“, ovšem tento název se nikdy neujal, stejně jako název prosazovaný ruskoamerickým astrofyzikem Georgem Gamowem. Zajímavostí je, že zvítězil posměšný název Velký třesk, který své neoblíbené teorii přisoudil Fred Hoyle v 50. letech 20. století. Hoyle prosazoval naopak teorii, při které náš vesmír existoval v ustáleném stavu.[2]

Začátek

V prvních chvílích vznikly všechny možné částice, narážely do sebe a vzájemně se přeměňovaly, mnohé byly nám neznámé nebo nestabilní, v dnešní době jsou tyto částice známé jen díky vědeckým pokusům. Při vzniku vesmíru za obrovských teplot byly dnes známé síly spojeny do jedné „supersíly“, která působila na všechny částice, ale 10 na mínus 43 sekundy po začátku se začala oddělovat gravitační síla a za dalších 10 na mínus 35 sekundy se vesmír „nafoukl“ z velikosti atomu na velikost volejbalového míče. V tu chvíli se oddělila silná jaderná síla, slabá jaderná síla i síla elektromagnetická, pro nás neuvěřitelné, že všechny se oddělily během miliardtiny sekundy.[3]

První okamžiky

S tím jak se vesmír rozpínal, klesala jeho hustota a teplota, nestabilní částice se měnily na ty známější a více stabilní: z kvarků se staly protony a neutrony, základní stavební kameny atomů. Kvůli své teplotě se nemohly vázat a atomy vytvářet. Je nutné podotknout, že rozpínání vesmíru dosud neskončilo.[4]

Zánik vesmíru - Velký křach

Existuje možnost, že vesmír stejně jak vznikl, může i zaniknout. „Pokud je však ve vesmíru více hmoty nebo pokud je vesmír menší, než se domníváme, gravitace nakonec zvítězí nad rozpínáním a galaktické kupy se začnou navzájem přibližovat. Reliktové záření bude zmáčknuto, zahřeje se a ,uvaří‘ hvězdy. Hmota splyne ve výhni připomínající obrácený velký třesk.“[5]

Důkazy a přijetí Velkého třesku

V roce 1989 byla vypuštěna družice COBE, aby měřila odchylky v reliktním záření. V prosinci 1991 dokonči její detektor DMR první kompletní mapování celé oblohy (70 milionů jednotlivých měření). Objevily se odchylky na úrovni 1 ku 100 000 a bylo potřeba objev zveřejnit, protože předpokládané odchylky byly prokázány. A prokázání modelu Velkého třesku bylo dokončeno. Bylo jasné, že vesmír je dynamický, expanduje a vyvíjí se, kosmologie prošla revolucí a model Velkého třesku začal být všeobecně přijímán.[6]

Věrohodnost teorie

Důkazů teorie Velkého třesku přibývá a jsou čím dál tím věrohodnější. „V osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století ji některá zjištění mohla zpochybnit, avšak nestalo se tak. Například kdyby byl objeven objekt, jehož obsah helia by byl nulový nebo značně nižší než 23 %, mělo by to pro teorii velkého třesku fatální následky.“[7] Tato teorie si podle Martina Reese zaslouží stejnou vážnost jako teorie geologů a paleontologů o historii Země, jejichž závěry jsou stejně nepřímé a méně kvantitativní.

Poznámky

  1. HUGNES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. 1. vyd. Praha: Svojtka and Co., 1999, s. 30. ISBN 8072372564
  2. REES, Martin. Náš neobyčejný vesmír. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2002, s. 75. ISBN 80-86569-17-9
  3. HUGNES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. 1. vyd. Praha: Svojtka and Co., 1999, s. 30. ISBN 8072372564
  4. HUGNES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. 1. vyd. Praha: Svojtka and Co., 1999, s. 30. ISBN 8072372564
  5. HUGNES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. 1. vyd. Praha: Svojtka and Co., 1999, s. 30. ISBN 8072372564
  6. SINGH, Simon. Velký třesk: nejdůležitější vědecký objev všech dob a proč o něm musíte vědět. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 2007, s. 350-354 ISBN 978-80-7203-894-7
  7. REES, Martin. Náš neobyčejný vesmír. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2002, s. 91. ISBN 80-86569-17-9

Použitá literatura

  • HUGNES, James. Velká obrazová všeobecná encyklopedie. 1. vyd. Praha: Svojtka and Co., 1999, ISBN 8072372564
  • REES, Martin. Náš neobyčejný vesmír. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2002, 199 s. ISBN 80-865-6917-9
  • SINGH, Simon. Velký třesk: nejdůležitější vědecký objev všech dob a proč o něm musíte vědět. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Argo, 2007, 410 s. ISBN 978-80-7203-894-7