Vannevar Bush

Vannevar Bush (11. 3. 1890, Everett - 28. 6. 1974, Belmont) byl americký elektroinženýr, vynálezce a administrátor.

Vannevar Bush (zdroj: wikipedia.org)

Život

Vannevar Bush
	Everett, Massachusets
Datum a místo úmrtí	28. června 1974 Belmont
	dlouhodobě zhoršený zdravotní stav
	manželství s Phoebe Davis, synové Richard Davis a John Hathaway
	Everett, Chelsea, Washington
	USA
Vzdělání	obor Matematika na Tufts College v Medfordu, doktorát z Elektroinženýrství na MIT
Pracoviště	Massachusetts Institute of Technology
	Národní vyznamenání za vědu (1964) a další
Známý pro	Atomová bomba Memex Diferenční analyzátor Rapid selector

Mládí

Vannevar Bush se narodil 11. března 1890 v Everettu v americkém státě Massachusetts v rodině pastora a člena vlády Richarda Perryho Bushe a jeho manželky Emmy Linwood Paine. Říká se, že zvláštní jméno Vannevar dostal od přítele svého otce, pastora Johna Van Nevarina. Sám Bush říkal, že jej lidé oslovují "Van", protože nedovedou jméno správně vyslovit.

Vannevar se narodil jako třetí dítě. Měl dvě starší sestry, Edith a Rebu. Roku 1892 se rodina kvůli otcově práci přestěhovala do Chelsea, kde žili na faře hlavního kostela. V mládí trpěl Vannevar řadou onemocnění. Sužovala jej revmatická horečka, onemocněl tyfem a zánětem slepého střeva. Během dospívání byl několikrát dlouhodobě upoután na lůžko. I přes svůj zdravotní stav byl Vannevar sebevědomý, jeho povaha se vyznačovala svéhlavostí až útočností.

Už jako dítě si rád hrál s nejrůznějšími předměty v okolí, doma si často hrál v suterénu se zkumavkami a pokoušel se o chemické reakce. Velký význam pro Vannevarovu budoucí kariéru měla jeho starší sestra Edith, která vyučovala na střední škole trigonometrii a Vannevar patřil mezi její žáky. Sestřiny znalosti jej fascinovaly natolik, že se rozhodl studovat matematiku na vysoké škole.

Studium

Střední školu dokončil roku 1909 a poté studoval na Tufts College v Medford, kde získal bakalářský a roku 1913 i magisterský titul v oboru Matematika. Absolvoval velmi rychle díky speciálnímu povolení od vedení univerzity, které mu umožnilo dokončit magisterský titul v době studia bakalářského stupně. Důvodem byly finanční problémy rodiny. Poté následovalo období, kdy vyučoval a působil v oblasti elektroniky, aby získal finanční prostředky pro postgraduální studium. Polovina nákladů jeho vysokoškolského studia byla hrazena stipendiem. Svou typickou vlastnost – dělat věci po svém, nezávisle ne ostatních – prokázal už během svých studií. Roku 1915 mu Clark University nabídla stipendium ve výši 1500 dolarů s podmínkou, že svůj doktorát udělá pod vedením profesora Arthura Webstera. Ten požadoval, aby doktorskou práci věnoval tématu akustika. Bush odmítl a odešel na Massachusettský technologický institut v Bostonu (dále jen MIT). Svou disertační práci psal pod vedením Arthura E. Kennellyho. Bush v dubnu 1916 odevzdal 169 stran. Vedoucí jeho práci nepřijal s tím, že potřebuje rozšířit. Bush s nesouhlasem apeloval na předsedu řízení Dugalda C. Jacksona, který zrušil Kennellyho rozhodnutí a práci schválil. Z Jacksona se stal Bushův důležitý poradce. Na podzim téhož roku získal práci odborného asistenta na Tufts College.

První světová válka

V druhé polovině roku 1913, ihned po promoci, si jej najala General Electric do zkušebního oddělení, kde měl za úkol testovat elektronická zařízení. Již po třech měsících ho čekalo povýšení. V říjnu 1914 opustil General Electric (údajně byl propuštěn poté, co jeho zařízení vzplanulo), vrátil se na Tufts College a získal místo učitele matematiky. V létě roku 1915 pracoval u námořnictva v Brooklynu, U.S. jako inspektor, zůstal zde však jen do září. Následujícího roku skupinka zainteresovaných vědců zformovala National Research Council (NRC). Jejich společným cílem byla inovace zbrojního průmyslu, mezi hlavní úkoly patřilo zlepšení detekce ponorek. Bush přišel s představou o zařízení užívající k detekci magnetické pole, kterou v květnu 1917 ve Washingtonu představil řediteli této instituce. S jeho povolením se pustil Bush do výroby přístroje, který bohužel neobstál u testů.

20. - 40. léta

V roce 1919 opustil Tufts a přešel na MIT do oddělení elektrotechniky, kde pracoval na analogových počítačích. Roku 1922 patřil Bush mezi zakladatele pozdější Raytheon Company, výrobny elektronických součástek. Do 30. let 20. století se vypracoval na profesora elektroinženýrství na MIT, kde mimo jiné sestavil diferenční analyzátor. V této době navrhl schéma pozdějších rozměrných mechanických počítačů, jejichž výkonnost však nebyla dostačující, takže je na počátku 40. let nahradily stroje digitální. V té době už Bush předvídal existenci revolučních strojů pro ukládání a znovu získávání informací jak z oblasti všeobecných znalostí lidstva, tak i osobní informace, například vzpomínky. V letech 1932 až 1938 zastával na MIT pozici historicky prvního děkana na School of Engineering. Roku 1938 byl zvolen prezidentem Carnegie Institution ve Washingtonu D.C., tím však jeho působení na MIT neskončilo - téměř po dvaceti letech se tam vrátil, tentokrát už jako prezident celého institutu. 12. srpna 1938 se stal členem Národního poradního výboru pro letectví (National Advisory Committee for Aeronautics). V říjnu 1939 se stal předsedou této instituce. Současně byl v roce 1940 zvolen předsedou Výboru pro výzkum národní obrany (National Defense Research Committee).

Druhá světová válka

Druhá světová válka byla pro Bushe obdobím, kdy se dostal do povědomí veřejnosti. On a další vědci pocítili, že bude nutné, v případě vstupu Spojených států do války, reorganizovat vojenský výzkum a zapojit do něj i vědce a vládu. 12.června 1940 se proto Bush setkává s Franklinem D. Rooseveltem, aby mu přednesl plán na vytvoření nové organizace National Defense Research Committee (NDRC), která by spojila vládu, armádu, obchod a představitele vědy za účelem koordinace vojenského výzkumu. Schůze netrvala ani čtvrt hodiny, Roosevelt si údajně udělal jen několik stručných poznámek a NDRC vzápětí schválil. Dva dny nato jmenoval Bushe předsedou této nové instituce zformované 27. června 1940. Jeho pracovní tým sestával z Comptonina, Conantina, Jewettina a Richard C. Tolmanin. V polovině roku vznikl The Office of Scientific Research and Development (OSRD). Vzhledem k tomu, že se NDRC stále potýkala s finančními problémy, byla zahrnuta jako jakási operační jednotka pod větší OSRD financovanou kongresem. Roku 1941 byl prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem jmenován Bush ředitelem OSRD, do roku 1945 tak dohlížel na spoustu nových vědeckých poznatků. Tak se dostal i k Projektu Manhattan a dalším válečným úkolům a výzkumům, které přinesly řadu užitečných inovací, příkladem nám může být zlepšení radaru, distanční zapalovač nebo také masová výroba penicilinu. Protože byl Bush rekreační lukostřelec, jeho oblíbeným projektem bylo vylepšování luku. To, že se jednalo o zbraň starou několik set let, nemělo pro Bushe až tak velký význam, nejdůležitější pro něj byla možnost něco změnit, již tato zbraň nabízela jedinci v době masivního bombardování a atomových útoků. V OSRD sloužil Bush jako ředitel do roku 1947. Po smrti F. D. Roosevelta ale jeho politický a ekonomický vliv prudce poklesl.

Poválečné období

V roce 1946 jmenovali Bushe předsedou Joint Research and Development Board of World War and Navy Departments. Během let 1947 a 1948 působil jako předseda Development Board of the National Military Establishment. Od roku 1949 byl členem představenstva farmaceutické společnosti MSD, roku 1957, po smrti prezidenta společnosti George W. Mercka, nastoupil na jeho místo. Pozici předsedy v Carnegie Institute si udržel do roku 1955. Poté se vrátil do MIT Corporation, kterému v letech 1957 až 1959 předsedal. Od roku 1959 do roku 1971, kdy odešel do důchodu, zde působil jako čestný předseda. V důchodu se zaměřil na své koníčky a vynalézání. Několik z jeho projektů bylo většího rozsahu i významu. Jednak to byl jeho návrh nového automobilového motoru. Ačkoliv tento nápad přitáhl pozornost tisku, automobilový průmysl o něj neprojevil zájem. Dalším projektem byl vynález křídlového člunu pro vojenské účely. Uzavřel smlouvu s úřadem pro námořní zkoumání, nicméně se ukázalo, že loď nesplňuje potřeby námořnictva.

Soukromí

5. září 1916 se Vannevar Bush oženil s Phoebe Davis. Phoebe byla Vannvarovou láskou už z dob vysokoškolského studia. Měli spolu dvě děti, Richarda Davise a Johna Hathawaye. Bush žil s rodinou nejprve v Belmontu, Massachusetts, spoustu času ale trávil mimo domov. Jejich společným oblíbeným místem byla Phoebina rodinná chata v South Dennis. Od ledna 1939 žili ve Washingtonu.

Phoebe trpěla mnoho let hypertenzí. V červenci roku 1969 dostala infarkt, na jehož následky zemřela 24. července. Po smrti manželky se Vannevarům zdravotní stav začal zhoršovat. Ztrácel vůli žít a byl schopen strávit celý den v posteli. V posledních letech jeho života potřeboval nepřetržitou pomoc hospodyně a péči skupiny zdravotníků. Vannevar Bush zemřel ve věku 84 let, 28. června 1974.

Práce

Vynálezy

Svůj první vynález, zařízení prohledávající zemi, vynalezl již během studií. Přístroj nazval "profile tracer" (kopírovač profilu, přel. aut.) a roku 1912 jej patentoval s číslem 1048649. Stroj sestával ze dvou pneumatik jízdního kola, které byly spojeny dřevěnou bednou s mechanickým zařízením uvnitř, které při tlačení stroje po zemi automaticky propočítával výšku a kreslil primitivní mapu. Tímto způsobem mohl danou práci místo obvyklých tří lidí vykonávat pouze jeden. Bush očekával komerční úspěch tohoto vynálezu, snažil se prodat licenci k přístroji několik firmám, žádná si ji ale nekoupila a stroj se tak nikdy v praxi neuchytil.

Větší úspěch slavil Vannevar Bush se svým diferenčním analyzátorem. Pracoval na jeho vývoji se svým týmem na MIT již od roku 1928, patentovat si jej nechal o 7 let později. Současně s ním vyvíjeli i síťový analyzátor. Bushův diferenční analyzátor by mohl být označen za elektromechanického předchůdce dnešních počítačů. Dokázal přesně simulovat aktuální práci elektrické sítě, vypočítat trajektorii bomb či vyhodnocovat další složité operace. Toto fascinující analogové zařízení, které zabralo celou délku pokoje, využívalo při počtech všech deseti číslic desítkové soustavy. A ačkoliv jeho výsledky nebyly vždy úplně přesné, v dalších letech o zařízení projevilo zájem několik univerzit.

Ve 30.letech rostla oblíbenost mikrofilmu a Bush, coby nadšený fotograf, měl také o tuto technologii zájem. Na MIT sestavil Bush spolu s Johnem H. Howardem zařízení nazvané „rapid selector“ (rychlovolič, přel. aut.), jehož úkolem bylo velmi rychle odkazovat na informace uložené na mikrofilmu.. Tento stroj byl určen do rukou FBI, které by jeho užitím dokázalo prohlédnout a přezkoumat tisíc otisků prstů za minutu. Zařízení mohlo být umístěno na psacím stole a mohl uchovávat obrovské množství informací právě na mikrofilmu. Uživatelem vybrané snímky mohly být posléze promítnuty na obrazovce. FBI vynález odmítlo, Bush přesto pokračoval v sestavování. V pozdních 30.letech dohlížel na výrobu čtyř těchto selektorů, kterou trápily technické potíže a vůbec současný stav technologie jim bránil v uskutečnění. V průběhu své kariéry vynálezce vytvořil tzv. „Cyclops camera“, matematický kalkulátor či hlasem ovládaný psací stroj zvaný „Vocoder“. Vannevar Bush získal za dobu svého života 47 patentů.

Aktivity během druhé světové války

Kariérně velmi významné bylo pro Bushe období druhé světové války. Na příkaz amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta Bush vedl tým vyvíjející první atomovou bombu, podílel se tedy na projektu s krycím jménem Manhattan a připravil tak půdu pro další velké americké projekty v období studené války. Dohlížel i na výrobu jiných vojenských nástrojů, které nebyly sice tak známé, přesto ale hrozivé. Sestavil také utajenou výzkumnou skupinu, vyvíjející zbraně pro špionáž. 9. října 1941 se setkal Bush s Rooseveltem, od kterého získal souhlas a podporu pro plnohodnotný výzkum a plánování bomby. V projektu Manhattan nejvíce spolupracoval se svým blízkým kolegou Jamesem Conantem. Přesné datum, kdy se FDR pustilo do konstrukce bomby není známo. Bush požadoval, aby projekt zůstal v přísném utajení, proto v červnu 1942 FDR předala projekt armádě. Bush ovšem nechtěl přijít o svůj podíl účasti na projektu, a tak byl na jeho žádost v září 1942 zformován Military policy committee, kterému opět předsedal. Přestože Bush nikdy nevyjádřil lítost nad bombardováním Hirošimy a Nagasaki,velmi se obával toho, že závod ve výrobě nukleárních zbraní povede až k nukleární válce. Proto spolu s Jamesem Conantem vyvíjeli nátlak na War Department a dovolávali se založení poradního výboru pro poválečnou americkou nukleární legislativu. Výsledkem byla Interim Committee. Samozřejmě většina práce OSRD byla během války přísně utajena, přesto se Vannevar Bush jako předseda této organizace stal svým způsobem celebritou - Colliers Magazine ho 17.ledna 1942 označil jako „man who may win or lose the war“. V roce 1945 vyšla jeho nejslavnější esej As We May Think. Po skončení války sepsal Bush zprávu The Endless Frontier, ve které navrhoval systém na federální podporu vědy, tedy vývoje a výzkumu pro nevojenské účely.

Memex

V Bushově přelomovém článku As we may think vydaného v červenci 1945 v časopisu The Atlantic Monthly představuje čtenářům koncepci zařízení zvaného Memex. K čemu mělo sloužit, vyplývá ze samotného pojmu, který je složeninou MEMory EXtended (rozšířen paměť).

„The Memex was to be a storage and retrieval device using microfilm that would consist of a desk with viewing screens, a keyboard, selection buttons and levers, and microfilm storage.“(Memex mělo být ukládací a vyhledávací zařízení užívající mikrofilm, které by sestávalo ze stolu s obrazovkami, klávesnicí, tlačítek výběru a páček a mikrofilmového úložiště; přel. aut.), popisuje Bush.

Pro Bushe to bylo možné řešení problému narůstajícího počtu informací z výzkumu, jenž se neustále rozvíjí. Lidský mozek je již dávno všechny nedokáže pojmout a tehdejší metody na jejich získávání Bush označuje za zastaralé a časově náročné. S tím souvisí i možný problém, že důležité informace zůstanou skryty pod vrstvou těch nepodstatných a nedojde tak k jejich hlubšímu probádání a dalšímu využití.

Dříve byly vyrobeny pouze přístroje složité a nespolehlivé, s vysokými náklady na výrobu i provoz. Podle Bushe všechny tyto nedostatky vyřešila nová zařízení s výměnnými součástkami, využívající elektrických kontaktů.

Věda, jak píše Vannevar Bush, potřebuje záznamy, které bude moci uložit, nepřetržitě upravovat a rozšiřovat ale hlavně budou přístupné k nahlédnutí. V jeho době bylo možné výsledky vědecké práce zapsat či vyfotografovat. A právě další vývoj fotografování je zahrnut do vize Bushova přístroje.

Základem pro ukládání informací do memexu by měl být mikrofilm, který umožní snížení objemu zapsaných dat - pro srovnání Bush uvádí encyklopedii Britannica, jenž by byla po konverzi na mikrofilm velká jako krabička od sirek. Ke změnám by došlo i v otázce ceny.

Celé zařízení by mělo vyhledávat na principu podobném tomu, jak pracuje lidský mozek, tedy na základě asociací. V souboru záznamů by měla být vytvořena síť propojující záznamy, které spolu nějak souvisí. Bush sám přístroj popisuje takto: „A memex is a device in which an individual stores all his books, records, and communications, and which is mechanized so that it may be consulted with exceeding speed and flexibility. It is an enlarged intimate supplement to his memory.“ („Memex je zařízení, kam si jedinec ukládá všechny své knihy, záznamy a sdělení a které je mechanizované tak, aby do něj bylo možno velmi rychle a pružně nahlédnout. Je to intimní doplněk pro zvětšení jeho vlastní paměti.“, přel. aut.)

Jak vyplývá z citátu, zařízení má být určeno pro osobní potřebu jedince a má obrovskou kapacitu, která by jedinému člověku měla vystačit na celý život. Bylo by možné si tam tedy ukládat téměř cokoliv.

Další aktivity

Jako jeden z prvních věřil v důležitost rizikových investic. Podle jeho teorie mohou vynálezci působící na špičkových univerzitách, kteří přijmou tato rizika, založit zcela nové firmy, schopné rozbít oligarchii ovládající americký trh. Sám Bush si během působení na MIT zkoumal místní společnosti, se kterými uzavřel partnerství. Poté založil firmu Raytheon, původně dodavatele elektronek, z něhož se později stal gigant v oblasti elektroniky.

Tento vědec a vizionář se zasloužil i o založení Silicon Valley. Svému studentovi a budoucímu spoluzakladateli tohoto technologického centra Fredericku Termanovi vštípil víru v rizikový kapitál a propojení podnikání a akademické obce.

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Bushův největší význam tkví pravděpodobně v tom, jak ovlivnil své následovníky vizemi o přístroji na uchovávání a zpětné vyhledání informací či jinými idejemi.

Ve svém článku ho G. P. Zachary nazývá „kmotrem informačního věku“. Vynálezce počítačové myši a jeden z průkopníků Arpanetu Doug Engelbart mu vděčí za myšlenku, že základem počítače nemusí být jen stroj na zpracování číselných údajů, ale i na organizaci informací, což můžeme pokládat za důležitý prvek právě dnes, v době informačního přehlcení. Ted Nelson, popularizátor pojmu hypertext, mu vyjádřil díky za inspiraci. Se vznikem internetu se z Vannevara Bushe stal prorok kyberkultury. Někteří nadšenci dokonce prohlašují, že jeho článek „As We May Think“ položil myšlenkový základ pro dnešní WWW. Profesor informační vědy Andries van Dam klade důraz na Bushovy vize o rozšíření lidské mysli.

Jiří Cejpek označuje Bushův článek jako jeden z možných mezníků pro vznik informační vědy a prezentuje ho jako častý názor odborníků, přestože sám Bush počátek této vědy v širším pojetí klade do dob daleko dřívějších – k založení Aššurbanipalovy knihovny jakožto první organizované sbírky dokumentů.

Vannevaru Bushovi je často vytýkáno, že nedokázal ocenit význam digitálních strojů. Například roku 1940 odmítl podpořit návrh Norberta Wienera na sestrojení digitálního počítače.

Ocenění

Vannevar Bush získal za svou práci mnohá ocenění a medaile. Zde je jejich stručný soupis, včetně let udělení a dalších relevantních informací.

• 1928 - Medaile Louise Edwarda Levyho (Franklin Institute) za práci na analyzačních zařízeních
• 1935 - Lammeho medaile (American Institute of Electrical Engineers) za „vývoj metod a zařízení pro aplikaci matematické analýzy na problémy elektrotechniky“
• 1939 - Cena výzkumné společnost (Kolumbijská univerzita)
• 1941 - Ballouova medaile (Tufts College)
• 1943 - Holleyova medaile (American Society of Mechanical Engineers)
• 1945 - Zlatá medaile (National Institute of Social Sciences) za vynikající službu lidstvu; Medaile za vynikající službu (Roosevelt Memorial Association); Public Welfare Medal Marcella Hartleyho (National Academy of Sciences)
• 1946 - Washingtonova cena (Western Society of Engineers)
• červen 1947 - Medaile za vynikající službu Tufts College; Hooverova medaile za rok 1946 (American Institute of Engineers, American Society of Civil Engineers, American Institute of Mining and Metallurgical Engineers, American Society of Mechanical Engineers)
• 11. 2. 1948 - titul rytíř-komandér civilní divize Řádu britského impéria
• 27. 5. 1948 - Medaile za zásluhy s bronzovým dubovým listem (předána v Bílém domě prezidentem Harry S. Trumanem)
• únor 1949 - Medaile Institutu pro průmyslový výzkum (předána v Bílém domě prezidentem Harry S. Trumanem)
• 1955 - řád důstojníka francouzské Čestné legie
• 13. 1. 1964 - Národní vyznamenání za vědu (uděleno americkým prezidentem Lyndonem B. Johnsonem)
• 2004 - přijat do Národní síně slávy vynálezů (National Inventors Hall of Fameen)

Čestné tituly

Vannevaru Bushovi udělily čestný titul následující instituce:

Tufts College, Brownova univerzita, Yaleova univerzita, Pennsylvánská univerzita, Brooklynský polytechnický institut, Stevensův technologický institut, Washingtonská univerzita, Trinity College, Kolumbijská univerzita, Princetonská univerzita, Carnegieho technologický institut, Univerzita v Cambridge a další.

Cena Vannevara Bushe

Roku 1980 začala Národní vědecká rada (National Science Board) každoročně udělovat Cenu Vannevara Bushe. Toto ocenění může získat ten, kdo dosáhl výjimečného přínosu v oblasti vědy či technologie a službou veřejnosti se zasloužil o blaho národa.

Publikace

1922

• Principles of Electrical Engineering

Učebnice elektrotechniky vydaná za spolupráce jeho kolegy Wiliama H. Timbiena.

1929

• Operational Circuit Analysis

1945

• As We May Think (Jak bychom mohli myslet, přel. aut.)

Bushův nejvýznamnější článek, vydaný v červenci 1945 v časopisu The Atlantic Monthly, popisuje zařízení pro zvětšení lidské paměti. Přístroj s názvem memex nápadně připomíná dnešní počítač připojený do internetové sítě. Bush vždy věřil v budoucnost analogových zařízení, proto i návrh memexu je založen na mikrofilmu. Přestože k realizaci tohoto projektu nedošlo, Bush nikdy nepřestal uvažovat o jeho možnostech.

• The Endless Frontier / Science: The Endless Frontier (Nekonečná hranice / Věda: Nekonečná hranice, přel. aut.)

Jedná se o zprávu odeslanou po skončení druhé světové války americkému prezidentu Harrymu Trumanovi v době, kdy se Bush chtěl přeorientovat z vojenství na výzkum pro civilní účely. Zpráva obsahuje návrh na trvalou podporu výzkumu z federálních fondů. Na základě tohoto doporučení poté vznikly dvě organizace - National Science Foundation (Národní vědecká nadace) a Advanced Research Projects Agency (Agentura pro výzkum pokročilých projektů), které měly zajistit podporu a financování vědy z federálních zdrojů a garantovat tak převahu USA na poli nejmodernějších technologií.

1949

• Modern Arms and Free Men

Velmi diskutovaná práce o politických teoriích i praktické politice. Kniha sloužila jako varování, že militarizace americké vědy může poškodit ekonomický vývoj.

1967

• Science is not enough

1970

• Pieces of the Action

Doporučená četba

• G. Pascal ZACHARY: The Godfather

Jedná se o článek zabývající se převážně kariérou a názory Vannevara Bushe. Zmíněny jsou zde i některé základní informace o tomto vědci a jeho vliv na další vědecké generace. Autorem článku je G. P. Zachary, který zároveň napsal Bushovu biografii nazvanou „Endless Frontier: Vannevar Bush, Engineer of American Century“.

• Vannevar Bush: As We May Think

As We May Think je Bushův pravděpodobně nejznámější a nejcitovanější článek. Tato esej začíná vhledem do soudobé vědy - čeho dosáhla, čemu by se měla dále věnovat. Dále už se více zaměřuje na techniku, která dokáže zaznamenávat znalosti a objevy. Počet záznamů různých informací však stoupá a lidstvo se začíná ocitat na prahu informační přesycenosti. Důležité záznamy se ztrácejí v těch nepodstatných. Možné řešení vidí Vannevar Bush v propojení souvisejících informací do sítě, ve které bude možno vyhledávat pomocí přístroje zvaného memex.

Externí zdroje

http://www.kerryr.net/pioneers/bush.htm

http://businessworld.cz/ostatni/prukopnici-informacniho-veku-4-vannevar-bush-6402

http://www.livinginternet.com/i/ii_bush.htm

http://u-tx.net/ccritics/as-we-may-think.html

http://www.doug-long.com/bush.htm

http://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html

http://web.mit.edu/invent/iow/bush.html

http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html

http://www.acmi.net.au/AIC/BUSH_BERRNIER.html

http://fi.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush