Vannevar Bush: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 50: Řádek 50:
 
5. září 1916 se Vannevar Bush oženil s Phoebe Davis.<ref name="godfather">ZACHARY, G. Pascal. The Godfather. [online]. 1997 [cit. 2012-05-12].</ref> Phoebe byla Vannevarovou láskou už od dob vysokoškolského studia. Měli spolu dvě děti, Richarda Davise a Johna Hathawaye. Bush žil s rodinou nejprve v Belmontu, Massachusetts, spoustu času ale trávil mimo domov. Jejich společným oblíbeným místem byla Phoebina rodinná chata v South Dennis. Od ledna 1939 žili ve Washingtonu.
 
5. září 1916 se Vannevar Bush oženil s Phoebe Davis.<ref name="godfather">ZACHARY, G. Pascal. The Godfather. [online]. 1997 [cit. 2012-05-12].</ref> Phoebe byla Vannevarovou láskou už od dob vysokoškolského studia. Měli spolu dvě děti, Richarda Davise a Johna Hathawaye. Bush žil s rodinou nejprve v Belmontu, Massachusetts, spoustu času ale trávil mimo domov. Jejich společným oblíbeným místem byla Phoebina rodinná chata v South Dennis. Od ledna 1939 žili ve Washingtonu.
  
Phoebe trpěla mnoho let hypertenzí. V červenci roku 1969 dostala infarkt, na jehož následky zemřela 24. července. Po smrti manželky se Vannevarův psychický i fyzický stav začal zhoršovat. Ztrácel vůli žít a v závěru života byl v neustálé péči zdravotníků a hospodyně. Vannevar Bush zemřel 28. června 1974 ve věku 84 let. Zemřel sice roky před tím, než internet a World Wide Web dosáhli své široké popularity, avšak ohlédneme-li se zpět do minulosti, můžeme ho vidět jako vizionáře, který viděl do budoucnosti trochu jinak, než většina ostatních lidí. Tento fakt dokresluje i jeho oblíbené tvrzení „It is earlier than we think.“ (''Přijde to dříve, než si myslíme.'', přel. aut.)<ref name="godfather">ZACHARY, G. Pascal. The Godfather. [online]. 1997 [cit. 2012-05-12].</ref>
+
Phoebe trpěla mnoho let hypertenzí. V červenci roku 1969 dostala infarkt, na jehož následky zemřela 24. července. Po smrti manželky se Vannevarův psychický i fyzický stav začal zhoršovat. Ztrácel vůli žít a v závěru života byl v neustálé péči zdravotníků a hospodyně. Vannevar Bush zemřel 28. června 1974 ve věku 84 let. Zemřel sice roky před tím, než internet a World Wide Web dosáhli své široké popularity, avšak ohlédneme-li se zpět do minulosti, můžeme ho vidět jako vizionáře, který viděl do budoucnosti trochu jinak, než většina ostatních lidí. Tento fakt dokresluje i jeho oblíbené tvrzení „It is earlier than we think.“<ref name="godfather">ZACHARY, G. Pascal. The Godfather. [online]. 1997 [cit. 2012-05-12].</ref> (''Přijde to dříve, než si myslíme.'', přel. aut.)
  
 
=== Vynálezy ===
 
=== Vynálezy ===

Verze z 19. 5. 2012, 11:36

Vannevar Bush (11. 3. 1890, Everett - 28. 6. 1974, Belmont) byl americký elektroinženýr, vynálezce a administrátor. [1]

Vannevar Bush (zdroj: wikipedia.org)

Život

Vannevar Bush
 
Everett, Massachusets
Datum a
místo úmrtí
28. června 1974
Belmont
  dlouhodobě zhoršený zdravotní stav
  manželství s Phoebe Davis, synové Richard Davis a John Hathaway
  Everett, Chelsea, Washington
  USA
Vzdělání obor Matematika na Tufts College v Medfordu, doktorát z Elektroinženýrství na MIT
Pracoviště Massachusetts Institute of Technology
  Národní vyznamenání za vědu (1964) a další
Známý pro Atomová bomba
Memex
Diferenční analyzátor
Rapid selector

Život

Vannevar Bush se narodil 11. března 1890 v Everettu v americkém státě Massachusetts v rodině pastora protestantské církve Christian Universalism[2] a člena vlády Richarda Perryho Bushe a jeho manželky Emmy Linwood Paine. Říká se, že zvláštní jméno Vannevar dostal od přítele svého otce, pastora Johna Van Nevarina. Sám Bush říkal, že jej lidé oslovují "Van", protože nedovedou jméno správně vyslovit. Zajímavostí je, že ve stejném roce se narodil i Karel Čapek, který v době, kdy se Vannevar Bush začal zabývat myšlenkou na konstrukci diferenciálního analyzátoru, dal světu slovo „robot“.[3]

Vannevar se narodil jako třetí dítě. Měl dvě starší sestry, Edith a Rebu. Roku 1892 se rodina kvůli otcově práci přestěhovala do Chelsea, kde žili na faře hlavního kostela a kde Vannevar navštěvoval Chelsea High School. V mládí trpěl Vannevar řadou onemocnění. Sužovala jej revmatická horečka, onemocněl tyfem a zánětem slepého střeva. Během dospívání byl několikrát dlouhodobě upoután na lůžko. I přes svůj zdravotní stav byl Vannevar sebevědomý, jeho povaha se vyznačovala svéhlavostí až útočností.

Už jako dítě si rád hrál s nejrůznějšími předměty v okolí, doma si často hrál v suterénu se zkumavkami a pokoušel se o chemické reakce. Velký význam pro Vannevarovu budoucí kariéru měla jeho starší sestra Edith, která vyučovala na střední škole trigonometrii a Vannevar patřil mezi její žáky. Sestřiny znalosti jej fascinovaly natolik, že se rozhodl studovat matematiku na vysoké škole.

Chelsea High School dokončil Vannevar roku 1909 a poté studoval na Tufts College[4] v Medford, stejně jako v minulosti jeho otec, který zde strávil školní léta s dobrým přítelem Johnem Vannevarem, po němž svého syna později pojmenoval.[5] Jelikož Tufts College umožňovala studentům navštěvovat současně bakalářský a magisterský program, Bush se tak stal roku 1913 držitelem obou těchto titulů zároveň.[6] V rámci své diplomové práce vynalezl a také patentoval „profil tracer“, což je zařízení založené na dvou jízdních kolech, pomocí kterých mapoval povrch terénu, po němž cestoval. Tento první vynález se stal výchozím zařízením pro další analogové stroje, které později se svými studenty na MIT (Massachusettský technologický institut) vynalezl.[7] Po promoci začal mladý Bush pracovat pro společnost GE (General Electric) ve Schenectady ve státě New York jako „test man“, který měl za úkol ověřovat bezpečnost zařízení. Jeho plat činil 14 dolarů týdně. V říjnu 1914 opustil General Electric (údajně byl propuštěn poté, co jeho zařízení vzplanulo)[8] a opět se vrátil na Tufts College, nyní jako učitel matematiky. Letní prázdniny roku 1915 strávil prací pro Brooklyn Navy Yard, kde byl zařazen do skupiny, jejímž úkolem bylo zdokonalovat válečné technologie.[3] Polovina nákladů Vannevarova vysokoškolského studia byla hrazena stipendiem. Svou typickou vlastnost – dělat věci po svém, nezávisle na ostatních – prokázal už během svých studií. Roku 1915 mu Clark University nabídla stipendium ve výši 1500 dolarů s podmínkou, že svůj doktorát udělá pod vedením profesora Arthura Webstera. Ten požadoval, aby doktorskou práci věnoval tématu akustika. Bush odmítl a odešel na Massachusetts Institute of technology[9]v Bostonu. Svou disertační práci psal pod vedením Arthura E. Kennellyho. Bush v dubnu 1916 odevzdal 169 stran. Vedoucí jeho práci nepřijal s tím, že potřebuje rozšířit. Bush s nesouhlasem apeloval na předsedu řízení Dugalda C. Jacksona, který zrušil Kennellyho rozhodnutí a práci schválil. Z Jacksona se stal Bushův důležitý poradce. Na podzim téhož roku získal práci odborného asistenta na Tufts College.[1] V roce 1917 Vannevar obdržel doktorát na MIT a Harvard University[10] z elektronického inženýrství .

Během první světové války pracoval Bush pro Národní radu pro výzkum (National Research Council). K prioritám národní bezpečnosti USA v té době patřilo hledat technická řešení, která by umožnila detekovat německé ponorky potápějící lodě takzvané Dohody (Spojené království, Francie, USA, Rusko).[3] Bush přišel s představou o zařízení užívající k detekci magnetické pole, kterou v květnu 1917 ve Washingtonu představil řediteli této instituce. S jeho povolením se pustil Bush do výroby přístroje, který bohužel neobstál u testů. Skutečnost, že Vannevar Bush pracoval v armádním výzkumu, mu mimo jiné získala pověst velmi schopného organizátora, který dokázal spojovat dvě poněkud svárlivé skupiny vědců civilního a armádního výzkumu.[3] Během války také spolupracoval s American Radio and Research Corporation (AMRAD). [5]

Po skončení války V. Bush opustil Tufts a vrátil se do civilního výzkumu na MIT, kde po čtyři roky působil jako asistent profesora Dugalda C. Jacksona na fakultě elektronického inženýrství. Zde vytváří v roce 1922 učebnici základů elektrotechniky - Principles of Electrical Engineering a ve stejném roce se rovněž stává jedním ze zakladatelů pozdější Raytheon Company, výrobny elektronických součástek. V roce 1923 je Bush jmenován profesorem elektroinženýrství na MIT. Přibližně v této době, se začíná zaobírat myšlenkou na konstrukci prvního analogového počítače. Navazuje tak na dřívější neúspěšné pokusy britského matematika Charlese Babbagea.

Když po skončení války přestává společnost AMRAD prosperovat, Bush, který stále společnost neopustil, se snaží zvrátit její propad a rozvíjí vynález Ala Spencera, technika společnosti AMRAD, který vynalezl termostatický přepínač.[11] AMRADu se ale tento vylepšený přepínač nezamlouvá a Bush dostává svolení tento vynález prodat. Spolu s L. K. Marshallem a R. S. Aldrichem zakládají společnost Spencer Termostat, která brzy vykazuje obrovské zisky.

Dvacátá léta byla ve Spojených státech dobou obrovských investic do elektrifikace měst a posléze i venkova. Vannevar Bush, který se zabýval výpočty související s přenosem elektrické energie, začal se svými spolupracovníky hledat způsob, zda by řešení diferenciálních rovnic nemohlo zprostředkovat nějaké výpočetní zařízení. Výsledkem jejich práce byl stroj nazvaný diferenciální analyzátor. Jeho činnost byla poprvé představena na MIT v roce 1929.[3] O několik let později, v roce 1935 byl tento diferenciální analyzátor patentován.[6] V roce 1932 se stal Bush děkanem elektrotechnické fakulty MIT a zároveň viceprezidentem této prestižní školy.

V době druhé světové války opět působil Bush ve významných vládních institucích, druhá světová válka byla pro Bushe obdobím, kdy se dostal do povědomí veřejnosti. On a další vědci pocítili, že bude nutné, v případě vstupu Spojených států do války, reorganizovat vojenský výzkum a zapojit do něj i vědce a vládu. 12. června 1940 se proto Bush setkává s Franklinem D. Rooseveltem, aby mu přednesl plán na vytvoření nové organizace National Defense Research Committee (NDRC), která by spojila vládu, armádu, obchod a představitele vědy za účelem koordinace vojenského výzkumu.[12] Schůze netrvala ani čtvrt hodiny, Roosevelt si údajně udělal jen několik stručných poznámek a NDRC vzápětí schválil. Dva dny nato jmenoval Bushe předsedou této nové instituce zformované 27. června 1940. Jeho pracovní tým sestával z Comptonina, Conantina, Jewettina a Richarda C. Tolmanina.

V polovině roku vznikl The Office of Scientific Research and Development - OSRD (Úřad pro vědecký výzkum a rozvoj), zřízený americkou vládou ke koordinaci vědeckého výzkumu. Vzhledem k tomu, že se NDRC stále potýkala s finančními problémy, byla zahrnuta jako jakási operační jednotka pod větší OSRD financovanou kongresem. Roku 1941 byl prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem jmenován Bush ředitelem OSRD, do roku 1945 tak dohlížel na spoustu nových vědeckých poznatků. Tak se dostal i k Projektu Manhattan a dalším válečným úkolům a výzkumům, které přinesly řadu užitečných inovací, příkladem nám může být zlepšení radaru, distanční zapalovač nebo také masová výroba penicilinu. V těchto institucích vedl rozsáhlé vědecké projekty, zabývající se vývojem atomové bomby, či radarových řešení.[3] Samozřejmě většina práce OSRD byla během války přísně utajena, přesto se Vannevar Bush jako předseda této organizace stal svým způsobem celebritou - Colliers Magazine ho 17. ledna 1942 označil jako „man who may win or lose the war“.[8] Zkušenosti z těchto projektů posléze v roce 1945 sesumíroval do textu nazvaného Nekonečný obzor vědy – Zpráva pro prezidenta (Science: The Endless Frontier – A Report to the President, 1945).[6]

Protože byl Bush rekreační lukostřelec, jeho oblíbeným projektem bylo vylepšování luku. To, že se jednalo o zbraň starou několik set let, nemělo pro Bushe až tak velký význam, nejdůležitější pro něj byla možnost něco změnit, již tato zbraň nabízela jedinci v době masivního bombardování a atomových útoků.[5] V OSRD sloužil Bush jako ředitel do roku 1947.[7] Po smrti F. D. Roosevelta ale jeho politický a ekonomický vliv prudce poklesl.

Během války V. Bush aktivně rozvíjel koncept analogového počítače pro usnadnění složitých matematických výpočtů, které pro svoji práci na radarových řešeních nutně potřeboval. Ironií osudu je, že tento dnešní „hrdina“ počítačových technologií, byl ve své době poražen právě technologií, kterou významně pomohl rozvinout a to vynálezem digitálních počítačů v roce 1950, kdy byl jeho koncept shledán zastaralým.[13]

V roce 1945 publikuje Vannevar Bush v Athlantic Monthly svůj článek As We May Think, kde shrnuje své myšlenky o rozvoji poválečné vědy a kde také představuje koncept zařízení fungujícícho na principu hypertextu, který nazval Memex. Bush v něm analyzuje principy používané při vědeckém výzkumu a odkrývá globální metody a cíle vědy, nastiňuje i nástroje a prostředky pro efektivní používání a realizaci vědeckého výzkumu.[14]

V roce 1946 byl Bush jmenován předsedou Joint Research and Development Board of World War and Navy Departments. Během let 1947 a 1948 působil jako předseda Development Board of the National Military Establishment. Od roku 1949 byl členem představenstva farmaceutické společnosti MSD, kde roku 1957 nastoupil na post prezidenta společnosti poté, co zemřel G. W. Merck. Pozici předsedy v Carnegie Institute si udržel do roku 1955. Poté se vrátil do MIT Corporation, kterému v letech 1957 až 1959 předsedal. Od roku 1959 do roku 1971, kdy odešel do důchodu, zde působil jako čestný předseda. V důchodu se zaměřil na své koníčky a vynalézání. Několik z jeho projektů bylo většího rozsahu i významu. Mimo jiné to byl například jeho návrh nového typu automobilového motoru. Ačkoliv tento nápad přitáhl pozornost tisku, automobilový průmysl o něj nikdy neprojevil zájem.

5. září 1916 se Vannevar Bush oženil s Phoebe Davis.[5] Phoebe byla Vannevarovou láskou už od dob vysokoškolského studia. Měli spolu dvě děti, Richarda Davise a Johna Hathawaye. Bush žil s rodinou nejprve v Belmontu, Massachusetts, spoustu času ale trávil mimo domov. Jejich společným oblíbeným místem byla Phoebina rodinná chata v South Dennis. Od ledna 1939 žili ve Washingtonu.

Phoebe trpěla mnoho let hypertenzí. V červenci roku 1969 dostala infarkt, na jehož následky zemřela 24. července. Po smrti manželky se Vannevarův psychický i fyzický stav začal zhoršovat. Ztrácel vůli žít a v závěru života byl v neustálé péči zdravotníků a hospodyně. Vannevar Bush zemřel 28. června 1974 ve věku 84 let. Zemřel sice roky před tím, než internet a World Wide Web dosáhli své široké popularity, avšak ohlédneme-li se zpět do minulosti, můžeme ho vidět jako vizionáře, který viděl do budoucnosti trochu jinak, než většina ostatních lidí. Tento fakt dokresluje i jeho oblíbené tvrzení „It is earlier than we think.“[5] (Přijde to dříve, než si myslíme., přel. aut.)

Vynálezy

Svůj první vynález, zařízení prohledávající zemi, vynalezl již během studií. Přístroj nazval "profile tracer" (kopírovač profilu, přel. aut.) a roku 1912 jej patentoval s číslem 1048649.[11] Stroj sestával ze dvou pneumatik jízdního kola, které byly spojeny dřevěnou bednou s mechanickým zařízením uvnitř, které při tlačení stroje po zemi automaticky propočítával výšku a kreslil primitivní mapu. Tímto způsobem mohl danou práci místo obvyklých tří lidí vykonávat pouze jeden. Bush očekával komerční úspěch tohoto vynálezu, snažil se prodat licenci k přístroji několik firmám, žádná si ji ale nekoupila a stroj se tak nikdy v praxi neuchytil.[8]

Větší úspěch slavil Vannevar Bush se svým diferenčním analyzátorem. Pracoval na jeho vývoji se svým týmem na MIT již od roku 1928, patentovat si jej nechal o 7 let později. Současně s ním vyvíjeli i síťový analyzátor.[15] Bushův diferenční analyzátor by mohl být označen za elektromechanického předchůdce dnešních počítačů. Dokázal přesně simulovat aktuální práci elektrické sítě, vypočítat trajektorii bomb či vyhodnocovat další složité operace.[5] Toto fascinující analogové zařízení, které zabralo celou délku pokoje, využívalo při počtech všech deseti číslic desítkové soustavy. A ačkoliv jeho výsledky nebyly vždy úplně přesné, v dalších letech o zařízení projevilo zájem několik univerzit.[11]

Ve 30. letech rostla oblíbenost mikrofilmu a Bush, coby nadšený fotograf, měl také o tuto technologii zájem. Na MIT sestavil Bush spolu s Johnem H. Howardem zařízení nazvané „rapid selector“ (rychlovolič, přel. aut.), jehož úkolem bylo velmi rychle odkazovat na informace uložené na mikrofilmu.[15] Tento stroj byl určen do rukou FBI, které by jeho užitím dokázalo prohlédnout a přezkoumat tisíc otisků prstů za minutu. Zařízení mohlo být umístěno na psacím stole a mohl uchovávat obrovské množství informací právě na mikrofilmu. Uživatelem vybrané snímky mohly být posléze promítnuty na obrazovce. FBI vynález odmítlo, Bush přesto pokračoval v sestavování. V pozdních 30. letech dohlížel na výrobu čtyř těchto selektorů, kterou trápily technické potíže a vůbec současný stav technologie jim bránil v uskutečnění.[8] V průběhu své kariéry vynálezce vytvořil tzv. „Cyclops camera“, matematický kalkulátor či hlasem ovládaný psací stroj zvaný „Vocoder“. Vannevar Bush získal za dobu svého života 47 patentů.[1]

Memex

V Bushově přelomovém článku As We May Think vydaného v červenci 1945 v časopisu The Atlantic Monthly představuje čtenářům koncepci zařízení zvaného Memex. K čemu mělo sloužit, vyplývá ze samotného pojmu, který je složeninou MEMory EXtended (rozšířená paměť).

„Memex mělo být ukládací a vyhledávací zařízení užívající mikrofilm, které by sestávalo ze stolu s obrazovkami, klávesnicí, tlačítek výběru a páček a mikrofilmového úložiště." (přel. aut.)[7]

Pro Bushe to bylo možné řešení problému narůstajícího počtu informací z výzkumu, jenž se neustále rozvíjí. Lidský mozek je již dávno všechny nedokáže pojmout a tehdejší metody na jejich získávání Bush označuje za zastaralé a časově náročné. S tím souvisí i možný problém, že důležité informace zůstanou skryty pod vrstvou těch nepodstatných a nedojde tak k jejich hlubšímu probádání a dalšímu využití.

Dříve byly vyrobeny pouze přístroje složité a nespolehlivé, s vysokými náklady na výrobu i provoz. Podle Bushe všechny tyto nedostatky vyřešila nová zařízení s výměnnými součástkami, využívající elektrických kontaktů.

Věda, jak píše Vannevar Bush, potřebuje záznamy, které bude moci uložit, nepřetržitě upravovat a rozšiřovat ale hlavně budou přístupné k nahlédnutí. V jeho době bylo možné výsledky vědecké práce zapsat či vyfotografovat. A právě další vývoj fotografování je zahrnut do vize Bushova přístroje.

Základem pro ukládání informací do memexu by měl být mikrofilm, který umožní snížení objemu zapsaných dat - pro srovnání Bush uvádí encyklopedii Britannica, jenž by byla po konverzi na mikrofilm velká jako krabička od sirek. Ke změnám by došlo i v otázce ceny.

Celé zařízení by mělo vyhledávat na principu podobném tomu, jak pracuje lidský mozek, tedy na základě asociací. V souboru záznamů by měla být vytvořena síť propojující záznamy, které spolu nějak souvisí. Bush sám přístroj popisuje takto: „Memex je zařízení, kam si jedinec ukládá všechny své knihy, záznamy a sdělení a které je mechanizované tak, aby do něj bylo možno velmi rychle a pružně nahlédnout. Je to intimní doplněk pro zvětšení jeho vlastní paměti.“, přel. aut.

Jak vyplývá z citátu, zařízení má být určeno pro osobní potřebu jedince a má obrovskou kapacitu, která by jedinému člověku měla vystačit na celý život. Bylo by možné si tam tedy ukládat téměř cokoliv.[16]

Další aktivity

Jako jeden z prvních věřil v důležitost rizikových investic. Podle jeho teorie mohou vynálezci působící na špičkových univerzitách, kteří přijmou tato rizika, založit zcela nové firmy, schopné rozbít oligarchii ovládající americký trh. Sám Bush si během působení na MIT zkoumal místní společnosti, se kterými uzavřel partnerství. Poté založil firmu Raytheon, původně dodavatele elektronek, z něhož se později stal gigant v oblasti elektroniky.

Tento vědec a vizionář se zasloužil i o založení Silicon Valley. Svému studentovi a budoucímu spoluzakladateli tohoto technologického centra Fredericku Termanovi vštípil víru v rizikový kapitál a propojení podnikání a akademické obce. Vannevaru Bushovi je často vytýkáno, že nedokázal ocenit význam digitálních strojů. Například roku 1940 odmítl podpořit návrh Norberta Wienera na sestrojení digitálního počítače.

Význam pro informační vědu a knihovnictví

Bushův největší význam tkví pravděpodobně v tom, jak ovlivnil své následovníky vizemi o přístroji na uchovávání a zpětné vyhledání informací či jinými idejemi.

Ve svém článku ho G. P. Zachary nazývá „kmotrem informačního věku“. Vynálezce počítačové myši a jeden z průkopníků Arpanetu Doug Engelbart mu vděčí za myšlenku, že základem počítače nemusí být jen stroj na zpracování číselných údajů, ale i na organizaci informací, což můžeme pokládat za důležitý prvek právě dnes, v době informačního přehlcení. Ted Nelson, popularizátor pojmu hypertext, mu vyjádřil díky za inspiraci. Se vznikem internetu se z Vannevara Bushe stal prorok kyberkultury. Někteří nadšenci dokonce prohlašují, že jeho článek „As We May Think“ položil myšlenkový základ pro dnešní WWW. Profesor informační vědy Andries van Dam klade důraz na Bushovy vize o rozšíření lidské mysli.

Jiří Cejpek označuje Bushův článek jako jeden z možných mezníků pro vznik informační vědy a prezentuje ho jako častý názor odborníků, přestože sám Bush počátek této vědy v širším pojetí klade do dob daleko dřívějších – k založení Aššurbanipalovy knihovny jakožto první organizované sbírky dokumentů.[17]

Ocenění

Vannevar Bush získal za svou práci mnohá ocenění a medaile. Zde je jejich stručný soupis, včetně let udělení a dalších relevantních informací.

  • 1928 - Medaile Louise Edwarda Levyho (Franklin Institute) za práci na analyzačních zařízeních
  • 1935 - Lammeho medaile (American Institute of Electrical Engineers) za „vývoj metod a zařízení pro aplikaci matematické analýzy na problémy elektrotechniky“
  • 1939 - Cena výzkumné společnost (Kolumbijská univerzita)
  • 1941 - Ballouova medaile (Tufts College)
  • 1943 - Holleyova medaile (American Society of Mechanical Engineers)
  • 1945 - Zlatá medaile (National Institute of Social Sciences) za vynikající službu lidstvu; Medaile za vynikající službu (Roosevelt Memorial Association); Public Welfare Medal Marcella Hartleyho (National Academy of Sciences)
  • 1946 - Washingtonova cena (Western Society of Engineers)
  • červen 1947 - Medaile za vynikající službu Tufts College; Hooverova medaile za rok 1946 (American Institute of Engineers, American Society of Civil Engineers, American Institute of Mining and Metallurgical Engineers, American Society of Mechanical Engineers)
  • 11. 2. 1948 - titul rytíř-komandér civilní divize Řádu britského impéria
  • 27. 5. 1948 - Medaile za zásluhy s bronzovým dubovým listem (předána v Bílém domě prezidentem Harry S. Trumanem)
  • únor 1949 - Medaile Institutu pro průmyslový výzkum (předána v Bílém domě prezidentem Harry S. Trumanem)
  • 1955 - řád důstojníka francouzské Čestné legie
  • 13. 1. 1964 - Národní vyznamenání za vědu (uděleno americkým prezidentem Lyndonem B. Johnsonem) [15]
  • 2004 - přijat do Národní síně slávy vynálezů (National Inventors Hall of Fameen)

Čestné tituly

Vannevaru Bushovi udělily čestný titul následující instituce:

Tufts College, Brownova univerzita, Yaleova univerzita, Pennsylvánská univerzita, Brooklynský polytechnický institut, Stevensův technologický institut, Washingtonská univerzita, Trinity College, Kolumbijská univerzita, Princetonská univerzita, Carnegieho technologický institut, Univerzita v Cambridge a další.

Cena Vannevara Bushe

Roku 1980 začala Národní vědecká rada (National Science Board) každoročně udělovat Cenu Vannevara Bushe. Toto ocenění může získat ten, kdo dosáhl výjimečného přínosu v oblasti vědy či technologie a službou veřejnosti se zasloužil o blaho národa.[18]

Publikace

1922

  • Principles of Electrical Engineering
Učebnice elektrotechniky vydaná za spolupráce jeho kolegy Wiliama H. Timbiena.[11]

1929

  • Operational Circuit Analysis

1945

  • As We May Think (Jak bychom mohli myslet, přel. aut.)
Bushův nejvýznamnější článek, vydaný v červenci 1945 v časopisu The Atlantic Monthly, v němž Bush hovoří o tom, že by se věda měla odvrátit od válečných let, kdy sloužila pouze válečnému výzkumu. Měli bychom se naopak snažit o zpřístupnění vědy lidem. Bush se dále věnuje popisu dosavadní situace ve vědě, již dále popisuje skrze kontext tvorby zařízení pro zvětšení lidské paměti. Přístroj s názvem Memex nápadně připomíná dnešní počítač připojený do internetové sítě. Prostřednictvím tohoto přístroje budeme mít možnost uchovat obrovské množství nashromážděného lidského vědomí.[19] Bush se tak hlouběji zabývá problematikou selekce informací, které chce uchovávat prostřednictvím mikrofotografie - materiál se vyfotí, dojde tak ke zmenšení jeho objemu, a tak vznikne prostor pro obrovské množství materiálů dalších. Bush vždy věřil v budoucnost analogových zařízení, proto i návrh memexu je založen na mikrofilmu. Přestože k realizaci tohoto projektu nedošlo, Bush nikdy nepřestal uvažovat o jeho možnostech.[5]
  • The Endless Frontier / Science: The Endless Frontier (Nekonečná hranice / Věda: Nekonečná hranice, přel. aut.)
Jedná se o zprávu odeslanou po skončení druhé světové války americkému prezidentu Harrymu Trumanovi v době, kdy se Bush chtěl přeorientovat z vojenství na výzkum pro civilní účely. Zpráva obsahuje návrh na trvalou podporu výzkumu z federálních fondů. Na základě tohoto doporučení poté vznikly dvě organizace - National Science Foundation (Národní vědecká nadace) a Advanced Research Projects Agency (Agentura pro výzkum pokročilých projektů), které měly zajistit podporu a financování vědy z federálních zdrojů a garantovat tak převahu USA na poli nejmodernějších technologií.[5]

1949

  • Modern Arms and Free Men
Velmi diskutovaná práce o politických teoriích i praktické politice. Kniha sloužila jako varování, že militarizace americké vědy může poškodit ekonomický vývoj.

1967

  • Science is not enough

1970

  • Pieces of the Action

Citace a odkazy na použité zdroje

  1. 1,0 1,1 1,2 Vannevar Bush [online]. [cit. 2011-03-30]. Dostupné z URL: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/86116/Vannevar-Bush
  2. Christian Universalism. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2007-2012 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Christian_Universalism
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (4.): Vannevar Bush. [online]. [cit. 2012-05-16].
  4. http://www.tufts.edu/
  5. 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 5,6 5,7 ZACHARY, G. Pascal. The Godfather. [online]. 1997 [cit. 2012-05-12].
  6. 6,0 6,1 6,2 Events in the Life of Vannevar Bush. [online]. [cit. 2012-05-16].
  7. 7,0 7,1 7,2 Hypertext in historical context. [online]. October 1, 1998 [cit. 2012-05-17].
  8. 8,0 8,1 8,2 8,3 Internet Pioneers - Vannevar-Bush. [online]. [cit. 2011-03-30]. Dostupné z URL: http://www.ibiblio.org/pioneers/bush.html
  9. http://web.mit.edu/
  10. http://www.harvard.edu/
  11. 11,0 11,1 11,2 11,3 Vannevar Bush. [online]. [cit. 2011-05-03]. Dostupné z URL http://fi.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush
  12. Inventor of the week - Hypertext. [online]. [cit. 2011-04-30]. Dostupné z URL: http://web.mit.edu/invent/iow/bush.html
  13. KEEP Christopher a kol.. Vannevar Bush. In: The Electronic Labyrint [online]. [cit. 2012-05-15].
  14. JEGER, Dag, Ing. CSc.. Nástroje máme po ruce. [online]. [cit. 2012-05-15].
  15. 15,0 15,1 15,2 KLAPHAAK, David. Events in the Life of Vannevar Bush. In: [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html
  16. BUSH, Vannevar. As We May Think. The Atlantic Monthly [online]. July 1945, 7 [cit. 2011-04-08]. Dostupný z URL: http://www.theatlantic.com/magazine/archive/1969/12/as-we-may-think/3881/1/
  17. CEJPEK, J. Proměny let devadesátých: Knihovnictví na prahu informačního věku – děje, myšlenky, názory. 1.vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, 2005. ISBN: 80-85851-15-6. s. 28-29
  18. Vannevar Bush Award [online]. [cit. 2011-04-18]. Dostupné z URL: http://www.nsf.gov/nsb/awards/bush.jsp
  19. Vannevar Bush - As we may think. In: Marka bloguje [online]. 2007 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://marka.bloguje.cz/616833-vannevar-bush-as-we-may-think.php


Doporučená četba

  • G. Pascal ZACHARY: The Godfather
Jedná se o článek zabývající se převážně kariérou a názory Vannevara Bushe. Zmíněny jsou zde i některé základní informace o tomto vědci a jeho vliv na další vědecké generace. Autorem článku je G. P. Zachary, který zároveň napsal Bushovu biografii nazvanou „Endless Frontier: Vannevar Bush, Engineer of American Century“.
  • Vannevar Bush: As We May Think
As We May Think je Bushův pravděpodobně nejznámější a nejcitovanější článek. Tato esej začíná vhledem do soudobé vědy - čeho dosáhla, čemu by se měla dále věnovat. Dále už se více zaměřuje na techniku, která dokáže zaznamenávat znalosti a objevy. Počet záznamů různých informací však stoupá a lidstvo se začíná ocitat na prahu informační přesycenosti. Důležité záznamy se ztrácejí v těch nepodstatných. Možné řešení vidí Vannevar Bush v propojení souvisejících informací do sítě, ve které bude možno vyhledávat pomocí přístroje zvaného memex.


Použitá literatura a zdroje

Hypertext in historical context. [online]. October 1, 1998 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://web.mit.edu/m-i-t/forums/hypertext/hypertext.htm#tracer.

Vannevar Bush. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Vannevar_Bush.

KEEP Christopher a kol.. Vannevar Bush. In: The Electronic Labyrint [online]. [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www2.iath.virginia.edu/elab//hfl0034.html.

JEGER, Dag, Ing. CSc.. Nástroje máme po ruce. [online]. [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.netguru.cz/odborne-clanky/nastroje-mame-po-ruce.html

KAPOUN, Jan. Průkopníci informačního věku (4.): Vannevar Bush. [online]. [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: http://businessworld.cz/ostatni/prukopnici-informacniho-veku-4-vannevar-bush-6402.

ZACHARY, G. Pascal. The Godfather: The Manhattan Project, Silicon Valley, The World Wide Web. Wherever you look in the information age, Vannevar Bush was there first. [online]. 1997 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.wired.com/wired/archive/5.11/es_bush_pr.html.

REDSHAW, Kerry. Vannevar Bush (1890 - 1974). KerryR.net [online]. 1996 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.kerryr.net/pioneers/bush.htm

LONG, Doug. VANNEVAR BUSH: THE MAN BEHIND THE SCENES OF THE ATOMIC BOMB. In: Hiroshima: Was It Necessary? The Atomic Bombing of Japan [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://www.doug-long.com/bush.htm

KLAPHAAK, David. Events in the Life of Vannevar Bush. In: [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://graphics.cs.brown.edu/html/info/timeline.html