Vědecká teorie

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Pavla Otrasová

Klíčová slova: teorie, věda, vědecký výzkum, falzifikační kritérium

Synonyma: vědecký názor

Související pojmy:

nadřazené - vědecký zákon

podřazené - vědecká hypotéza


“Dějiny vědy ukazují mimo jakoukoliv pochybnost, že skutečně revoluční a významný pokrok nevychází z empirie, ale z nových teorií.”

James B. Conant

Definice teorie

“Teorie je formální výklad pravidel, na kterých je předmět studia založen, nebo nápadů, které jsou navrženy, aby vysvětlily skutečnost nebo událost, názor či vysvětlení.” [1] Vědecká teorie je soubor vědeckých tvrzení a pojmů, které poskytují vysvětlení zkoumaného fenoménu, jímž se daná teorie zabývá. Vědci vytváří své teorie na základě hypotéz. Pomocí vědeckých metod, experimentováním a pozorováním, shromaždují důkazy s jejichž pomocí pak potvrzují platnost teorie. Teorie je uznána jako teorie v případě, že jsou vyloučená jiná možná vysvětlení. Teorie musí být výstižná, logicky sestavená, musí odpovídat dostupným vědeckým datům, odolat testování a být konkurence schopná vůči dalším vědeckým teoriím. Kvalita teorie je posuzována na základě kritérií v oblasti výzkumu. K posouzení platnosti teorie a určení, zda-li patří do empirické vědy nebo metafyziky, je využíváno takzvané falzifikační kritérium. V současné době existuje řada uznávaných teorií a také zamítnutých teorií. Opak teorie se dá nazývat empirie nebo praxe.


Falzifikační kritérium

“Kritérium demarkace vlastní induktivní logice je ekvivalentní požadavku, že všechna tvrzení empirické vědy musí být té povahy, že lze nakonec rozhodnout o jejich pravdivosti či nepravdivosti.”[2]Vědci se snaží nalézt data a platná tvrzení, která podporují jejich teorie. Podle Poppera je ale důležité, abychom nehledali pouze data, která jsou v souladu s teorií, ale naopak se zaměřili na data, která jsou s danou teorií v rozporu. Pokud lze nalézt data, která s teorií nekorespondují, vědecká teorie pak vyhovuje falzifikaci. Podle Poppera jsou vědci povinni takováto data vyhledávat a prozkoumávat. Falzifikační kritérium je využíváno především k tomu, aby se určilo, zda-li je teorie metafyzická a nebo empirická. Pokud teorii nelze posoudit pomocí falzifikace, tak je teorie metafyzická, pokud lze, je naopak empirická. Autorem falzifikačního kritéria je filosof Karl Popper.


Fakta a Teorie

“Teorie vytváří mosty mezi fakty: drží je pohromadě a vede nás k dalším faktům.” [3] Už od ranného středověku vědci opovrhovali teoriemi, protože jsou to pouze domněnky. Lidé upřednostňují fakta, která jsou pro ně dostupná ve všech směrech a potvrzují jejích tvrzení. Teorie i fakta jsou však stejně důležitá. Pokud máme fakta, která pro nedostupnost vědeckých metod nemůžeme využít, jsou nám k ničemu. V tu chvíli je možné vysvětlit tato fakta pomocí teorie. V budoucnu, kdy nám budou metody ověření dostupné, pak tuto teorii můžeme buď ověřit nebo zamítnout jako neplatnou. I nesprávná teorie může mít svou hodnotu a vést k podivuhodným vědeckým objevům.


Příklady teorií:

Platné vědecké teorie:

Teorie relativity – Dvě teorie popisující fakt, že se elektromagnetické vlnění neslučuje s Newtonovými zákony pohybu. [4]

Evoluční teorie – Teorie o tom, jak na planetě zemi vznikal život. Jejím autorem je Charles Darwin.Evoluční teorie – Teorie o tom, jak na planetě zemi vznikal život. Jejím autorem je Charles Darwin. [5]

Překonané vědecké teorie:

Geocentrismus – Teorie přetrvávající až do 16. století, která tvrdila, že je Země středem vesmíru. Tuto myšlenku poprvé vyslovil Claudius Ptolemaios, podle nějž je v angličtině nazývana Ptolemaic system.[6]

Heliocentrismus – Tato teorie tvrdí, že je slunce středem vesmíru. Vznikla v 16. století a jejím hlavním představitelem byl mikuláš Koperník.[7]


Poznámky

  1. 1. Cambridge Dictionaries Online. Cambridge Advanced Learner's Dictionary & Thesaurus [online]. 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://dictionary.cambridge.org/dictionary/british/theory?q=theory
  2. POPPER, Karl R. Logika vědeckého zkoumání. Praha: Oikoymenh, 1997, s. 18. Oikúmené. ISBN 80-86005-45-3
  3. SELYE, Hans. K záhadám vědy. 1. vyd. Praha: Orbis, 1975. 524, [2] s. Pyramida.
  4. Einstein A. (1916 (translation 1920)), Relativity: The Special and General Theory, New York: H. Holt and Company
  5. Evolution Theory and Science. UCMP [online]. 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.ucmp.berkeley.edu/history/evotheory.html
  6. Geocentric system. Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/229445/geocentric-system
  7. Heliocentrism. Astronomy Education at The University of Nebraska-Lincoln [online]. 2012 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://astro.unl.edu/naap/ssm/heliocentric.html

Použitá literatura:

1. Cambridge Dictionaries Online. Cambridge Advanced Learner's Dictionary & Thesaurus [online]. 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://dictionary.cambridge.org/dictionary/british/theory?q=theory

2. POPPER, Karl R. Logika vědeckého zkoumání. Praha: Oikoymenh, 1997, s. 18. Oikúmené. ISBN 80-86005-45-3

3. SELYE, Hans. K záhadám vědy. 1. vyd. Praha: Orbis, 1975. 524, [2] s. Pyramida.

4. Einstein A. (1916 (translation 1920)), Relativity: The Special and General Theory, New York: H. Holt and Company

5. Evolution Theory and Science. UCMP [online]. 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.ucmp.berkeley.edu/history/evotheory.html

6. Geocentric system. Encyclopedia Britannica [online]. 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/229445/geocentric-system

7. Heliocentrism. Astronomy Education at The University of Nebraska-Lincoln [online]. 2012 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://astro.unl.edu/naap/ssm/heliocentric.html