Výběrové řízení: Porovnání verzí
m (drobná editace) |
|||
| (Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Klíčová slova:''' výběrové, řízení | '''Klíčová slova:''' výběrové, řízení | ||
| − | '''Synonyma:''' | + | '''Synonyma:''' zadávací řízení |
'''Související pojmy:''' Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, transparentnost | '''Související pojmy:''' Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, transparentnost | ||
| − | <blockquote>nadřazené - | + | <blockquote>nadřazené - státní správa, veřejná správa</blockquote> |
| − | <blockquote>podřazené - | + | <blockquote>podřazené - zadavatel</blockquote> |
---- | ---- | ||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
==Charakteristika== | ==Charakteristika== | ||
| − | * Výběrové řízení neboli také veřejná zakázka je zvláštní způsob uzavírání smluv mezi | + | * Výběrové řízení neboli také veřejná zakázka je zvláštní způsob uzavírání smluv mezi zadávajícím subjektem a jedním či více dodavateli. Cílem je úspora nákladů a také transparentnost vynaložených prostředků a to zejména ve veřejném sektoru. Uzavření smlouvy předchází zadávací řízení, které zajišťuje vybrání nejvýhodnější nabídky.<ref name="DOLEČEK, Marek.">DOLEČEK, Marek. Veřejné zakázky. www.businessinfo.cz [online]. 3.12.2010, [cit. 2013-02-03]. Dostupný z: < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html ></ref> |
| − | * Může jít také o obsazování pozice či pracovního místa nejvhodnějším kandidátem ze všech uchazečů. | + | * Může jít také o obsazování pozice či pracovního místa nejvhodnějším kandidátem ze všech uchazečů. |
---- | ---- | ||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
==Zadavatel veřejné zakázky== | ==Zadavatel veřejné zakázky== | ||
| − | + | Zadavatel veřejné zakázky je buď veřejný zadavatel, dotovaný zadavatel nebo sektorový zadavatel. | |
| − | + | Jako veřejného zadavatele můžeme označit organizace a instituce, které jsou financovány z veřejných prostředků (např. Česká republika, územně samosprávní celek nebo státní příspěvková organizace). Do této kategorie nepatří fyzické osoby. Další kategorií je dotovaný zadavatel. Termínem se označuje subjekt, právnická nebo fyzická osoba, jenž zadává veřejnou zakázku hrazenou více jak z 50% z veřejných finančních prostředků za předpokladu, že jde o nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce nebo na veřejné služby. Poslední kategorií je sektorový zadavatel. Tento zadavatel je definován v § 4 o zákonu o veřejných zakázkách.<ref name="Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.">Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Česká republika, 2006. Dostupné z: < http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=62419&nr=137~2F2006&rpp=15#local-content >.</ref> Je zde uveden také Institut centrálního zadavatele, který umožňuje zadavatelům pořizovat služby či zboží, bez účasti na zadávacím řízení. To je pod patronací centrálního zadavatele. Tato činnost se může provádět dvěma způsoby. Buď si centrální zadavatel zajišťuje službu či zboží, které pak předprodává bez zvýšení ceny zadavatelům. Tuto metodu nelze použít v případě stavebních prací nebo uskuteční zadávací řízení na účet zadavatelů. Tento postup se využívá na zakázky pro stavební práce. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
---- | ---- | ||
| − | == | + | ==Typy, fáze a druhy výběrového řízení== |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | Typy výběrového řízení se rozlišují podle dvou parametrů. A to dle předmětu plnění a dle předpokládané ceny. Podle prvního měřítka předmětu plnění rozlišujeme veřejné zakázky na dodávky. Pod tímto pojmem se skrývá řízení, jehož předmětem je pořízení nemovitosti nebo movité věci. Dále známe veřejné zakázky na služby, pod kterými se skrývá například zprovoznění určitě věci nebo její montáž. Veřejné zakázky na stavební práce jsou třetím a posledním typem z této podkategorie. Můžeme za ně označit například postavení či rekonstrukci staveb, případně práci projektantů. Kritérium dle předpokládávané ceny je druhým typem výběrového řízení. Podle něj můžeme rozdělit výběrové řízení na veřejné zakázky podlimitní, veřejné zakázky nadlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Aktuální limity pro veřejné zakázky se nachází na stránkách ministerstva pro místní rozvoj.<ref>http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2011/Od-ledna-plati-nove-limity</ref> | |
| − | + | Výběrové řízení (též zadávací řízení) se skládá se z těchto fází: zveřejnění zadání, odevzdání obálek, otevření obálek, posouzení nabídek a zveřejnění výsledků. Záhájení probíhá dvěma způsoby. První způsob je uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení a druhým je výzva. | |
| − | ''' | + | Samotné výběrové řízení se podle způsobu provedení dělí na několik typů. První a nejběžnější formou je '''otevření řízení'''. Zahajuje se tak, že zadavatel oznámí neomezenému počtu dodavatelů úmysl zadat veřejnou zakázku. Toto zadání je současně výzvou pro podání nabídek. Dalším druhem výběrového řízení je '''užší řízení'''. V něm, stejně jako v otevřeném řízení nejprve zadavatel oznámí neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl podat veřejnou zakázku. Poté jsou posouzeny žádosti dodavatelů a po jejich zhodnocení vyzve zadavatel vybrané vhodné uchazeče o podání nabídky. Jiný způsob řeší '''jednací řízení s uveřejněním'''. To probíhá tak, že zadavatel oznámí záměr neomezenému počtu dodavatelů podat veřejnou zakázku. Zájemci podají nabídku, na jejímž základě s nimi zadavatel dále jedná o konkrétních podmínkách smlouvy. Nejméně formálním způsobem je '''jednací řízení bez uveřejnění'''. V tomto řízení zadavatel veřejné zakázky přímo vyzve jednoho či více dodavatelů k jednání. Vybraní zájemci tak nepodávají nabídku, ale zadavatel s nimi o smlouvě přímo vyjednává.<ref name="DOLEČEK, Marek.">DOLEČEK, Marek. Veřejné zakázky. www.businessinfo.cz [online]. 3.12.2010, [cit. 2013-02-03]. Dostupný z: < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html >.</ref> Jinak je tomu u '''soutěžního dialogu'''. Tento druh výběrového řízení se používá v případě, když zadavatel nemůže podrobně zadat právní nebo technické podmínky zadání. Posledním typem výběrového řízení, které si můžeme vyjmenovat je '''zjednodušené podlimitní řízení'''. Dá se však použít jen na podlimitní zakázky a zadavatel může oslovit maximálně jen pět zájemců. Nicméně u menších zakázek je tato forma řízení oblíbena kvůli volnějším podmínkám a rychlosti provedení. |
| − | + | Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.<ref name="Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.">Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Česká republika, 2006. Dostupné z: < http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=62419&nr=137~2F2006&rpp=15#local-content >.</ref> také stanoví přesné lhůty jednotlivých druhů výběrových řízení. Pro výběrové řízení jsou také důležité kvalifikační předpoklady. Jsou to podmínky, které musí splnit každý dodavatel, jenž se uchází o veřejnou zakázku. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
---- | ---- | ||
| Řádek 95: | Řádek 44: | ||
==Legislativa== | ==Legislativa== | ||
| − | Veřejným zakázkám se věnuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. | + | Veřejným zakázkám se věnuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách <ref name="Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.">Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Česká republika, 2006. Dostupné z: < http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=62419&nr=137~2F2006&rpp=15#local-content >.</ref>. |
| − | |||
| − | |||
| − | + | Nad správným průběhem výběrového řízení dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)<ref>http://www.uohs.cz/cs/uvodni-stranka.html</ref>. Zájemce, jenž se cítí postupem zadavatele poškozen, může k tomu úřadu podat námitku. Pokud námitka nevede k ukončení sporu, může uchazeč podat stížnost a ÚOHS zahájí řízení o přezkoumání úkonů dodavatele. Toto řízení může ÚOHS podat též z vlastní iniciativy. | |
Další aktuální informace o veřejných zakázkách se dají zjistit ve Věstníku veřejných zakázek<ref>http://www.isvzus.cz/usisvz</ref>, který je součástí Informačního systému o veřejných zakázkách<ref>http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ.aspx</ref>. Je provozován Ministerstvem pro místní rozvoj. Mimo jiné jsou zde pro zájemce uveřejňovány zakázky jednotlivých státních institucí, podniků a firem. | Další aktuální informace o veřejných zakázkách se dají zjistit ve Věstníku veřejných zakázek<ref>http://www.isvzus.cz/usisvz</ref>, který je součástí Informačního systému o veřejných zakázkách<ref>http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ.aspx</ref>. Je provozován Ministerstvem pro místní rozvoj. Mimo jiné jsou zde pro zájemce uveřejňovány zakázky jednotlivých státních institucí, podniků a firem. | ||
Aktuální verze z 15. 2. 2013, 12:04
Autor: Michal Rohovský
Klíčová slova: výběrové, řízení
Synonyma: zadávací řízení
Související pojmy: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, transparentnost
nadřazené - státní správa, veřejná správa
podřazené - zadavatel
Charakteristika
- Výběrové řízení neboli také veřejná zakázka je zvláštní způsob uzavírání smluv mezi zadávajícím subjektem a jedním či více dodavateli. Cílem je úspora nákladů a také transparentnost vynaložených prostředků a to zejména ve veřejném sektoru. Uzavření smlouvy předchází zadávací řízení, které zajišťuje vybrání nejvýhodnější nabídky.[1]
- Může jít také o obsazování pozice či pracovního místa nejvhodnějším kandidátem ze všech uchazečů.
Zadavatel veřejné zakázky
Zadavatel veřejné zakázky je buď veřejný zadavatel, dotovaný zadavatel nebo sektorový zadavatel.
Jako veřejného zadavatele můžeme označit organizace a instituce, které jsou financovány z veřejných prostředků (např. Česká republika, územně samosprávní celek nebo státní příspěvková organizace). Do této kategorie nepatří fyzické osoby. Další kategorií je dotovaný zadavatel. Termínem se označuje subjekt, právnická nebo fyzická osoba, jenž zadává veřejnou zakázku hrazenou více jak z 50% z veřejných finančních prostředků za předpokladu, že jde o nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce nebo na veřejné služby. Poslední kategorií je sektorový zadavatel. Tento zadavatel je definován v § 4 o zákonu o veřejných zakázkách.[2] Je zde uveden také Institut centrálního zadavatele, který umožňuje zadavatelům pořizovat služby či zboží, bez účasti na zadávacím řízení. To je pod patronací centrálního zadavatele. Tato činnost se může provádět dvěma způsoby. Buď si centrální zadavatel zajišťuje službu či zboží, které pak předprodává bez zvýšení ceny zadavatelům. Tuto metodu nelze použít v případě stavebních prací nebo uskuteční zadávací řízení na účet zadavatelů. Tento postup se využívá na zakázky pro stavební práce.
Typy, fáze a druhy výběrového řízení
Typy výběrového řízení se rozlišují podle dvou parametrů. A to dle předmětu plnění a dle předpokládané ceny. Podle prvního měřítka předmětu plnění rozlišujeme veřejné zakázky na dodávky. Pod tímto pojmem se skrývá řízení, jehož předmětem je pořízení nemovitosti nebo movité věci. Dále známe veřejné zakázky na služby, pod kterými se skrývá například zprovoznění určitě věci nebo její montáž. Veřejné zakázky na stavební práce jsou třetím a posledním typem z této podkategorie. Můžeme za ně označit například postavení či rekonstrukci staveb, případně práci projektantů. Kritérium dle předpokládávané ceny je druhým typem výběrového řízení. Podle něj můžeme rozdělit výběrové řízení na veřejné zakázky podlimitní, veřejné zakázky nadlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Aktuální limity pro veřejné zakázky se nachází na stránkách ministerstva pro místní rozvoj.[3]
Výběrové řízení (též zadávací řízení) se skládá se z těchto fází: zveřejnění zadání, odevzdání obálek, otevření obálek, posouzení nabídek a zveřejnění výsledků. Záhájení probíhá dvěma způsoby. První způsob je uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení a druhým je výzva.
Samotné výběrové řízení se podle způsobu provedení dělí na několik typů. První a nejběžnější formou je otevření řízení. Zahajuje se tak, že zadavatel oznámí neomezenému počtu dodavatelů úmysl zadat veřejnou zakázku. Toto zadání je současně výzvou pro podání nabídek. Dalším druhem výběrového řízení je užší řízení. V něm, stejně jako v otevřeném řízení nejprve zadavatel oznámí neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl podat veřejnou zakázku. Poté jsou posouzeny žádosti dodavatelů a po jejich zhodnocení vyzve zadavatel vybrané vhodné uchazeče o podání nabídky. Jiný způsob řeší jednací řízení s uveřejněním. To probíhá tak, že zadavatel oznámí záměr neomezenému počtu dodavatelů podat veřejnou zakázku. Zájemci podají nabídku, na jejímž základě s nimi zadavatel dále jedná o konkrétních podmínkách smlouvy. Nejméně formálním způsobem je jednací řízení bez uveřejnění. V tomto řízení zadavatel veřejné zakázky přímo vyzve jednoho či více dodavatelů k jednání. Vybraní zájemci tak nepodávají nabídku, ale zadavatel s nimi o smlouvě přímo vyjednává.[1] Jinak je tomu u soutěžního dialogu. Tento druh výběrového řízení se používá v případě, když zadavatel nemůže podrobně zadat právní nebo technické podmínky zadání. Posledním typem výběrového řízení, které si můžeme vyjmenovat je zjednodušené podlimitní řízení. Dá se však použít jen na podlimitní zakázky a zadavatel může oslovit maximálně jen pět zájemců. Nicméně u menších zakázek je tato forma řízení oblíbena kvůli volnějším podmínkám a rychlosti provedení.
Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.[2] také stanoví přesné lhůty jednotlivých druhů výběrových řízení. Pro výběrové řízení jsou také důležité kvalifikační předpoklady. Jsou to podmínky, které musí splnit každý dodavatel, jenž se uchází o veřejnou zakázku.
Legislativa
Veřejným zakázkám se věnuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách [2].
Nad správným průběhem výběrového řízení dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)[4]. Zájemce, jenž se cítí postupem zadavatele poškozen, může k tomu úřadu podat námitku. Pokud námitka nevede k ukončení sporu, může uchazeč podat stížnost a ÚOHS zahájí řízení o přezkoumání úkonů dodavatele. Toto řízení může ÚOHS podat též z vlastní iniciativy.
Další aktuální informace o veřejných zakázkách se dají zjistit ve Věstníku veřejných zakázek[5], který je součástí Informačního systému o veřejných zakázkách[6]. Je provozován Ministerstvem pro místní rozvoj. Mimo jiné jsou zde pro zájemce uveřejňovány zakázky jednotlivých státních institucí, podniků a firem.
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 DOLEČEK, Marek. Veřejné zakázky. www.businessinfo.cz [online]. 3.12.2010, [cit. 2013-02-03]. Dostupný z: < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html > Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „DOLEČEK, Marek.“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ 2,0 2,1 2,2 Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Česká republika, 2006. Dostupné z: < http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=62419&nr=137~2F2006&rpp=15#local-content >.
- ↑ http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2011/Od-ledna-plati-nove-limity
- ↑ http://www.uohs.cz/cs/uvodni-stranka.html
- ↑ http://www.isvzus.cz/usisvz
- ↑ http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ.aspx
Použitá literatura
- DOLEČEK, Marek. Veřejné zakázky. www.businessinfo.cz [online]. 3.12.2010, [cit. 2013-02-03]. Dostupný z: < http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/verejne-zakazky-opu-4643.html >.
- KRENK, Michal. Zadávání veřejných zakázek. Michal Krenk. Vyd. 1. Praha : Galén, 2005. 171 s. ISBN 80-7262-343-5.
- Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Česká republika, 2006. Dostupné z: < http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=62419&nr=137~2F2006&rpp=15#local-content >.
