Výživová pyramida

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Daniel Šváb

Klíčová slova: výživa, zdraví, zdravé potraviny, pestrá strava

Synonyma: potravinová pyramida, nutrition plate

Související pojmy:

nadřazené - zdraví, strava, zdravý životní styl

podřazené - obiloviny, ovoce, zelenina, maso, ryby, cukr, tuk

Vznik

Potravinová pyramida byla poprvé prezentována veřejnosti roku 1974 ve Švédsku. Za jejím vznikem stojí Anna Britt Agnsäter, vedoucí zkušební kuchyně, a Fjalar Cleme, který navrhnul trojúhelníkový tvar pyramidy rozdělený na několik úrovní neboli pater. Po zdokonalení se pyramida začala šířit ve Skandinávii a poté i do dalších zemí světa. Po Západním Německu následovalo Japonsko, Srí Lanka a v roce 1992 také USA. Je to grafické znázornění potravin od těch nejzákladnějších až po ty, které nejsou pro naše tělo až tak důležité. [1]

Charakteristika

Výživová neboli potravinová pyramida je nástroj či vodítko, které ukazuje, jak by se měl člověk správně stravovat a v jakém poměru by měly být různé potraviny na jeho stole zastoupeny. Lze tedy říct, že je to návod, který nám říká, jaké potraviny jsou pro člověka důležité a výživově bohaté a naopak, jakým potravinám by se měl vyhýbat nebo jejich konzumaci omezit. Pyramida je tedy vhodným nástrojem pro sestavení správného a pestrého jídelníčku a při dodržování diety. Je proto sestavována především odborníky a dietology, přičemž porce a množství doporučeného jídla je určeno průměrnému člověku s cílem snížit riziko výskytu tzv. civilizačních chorob jakými jsou cukrovka, obezita, rakovina, infarkt a další. [2] Dalším aspektem, se kterým je třeba počítat, je i oblast nebo země, pro kterou je pyramida vytvořena.

Pyramida podle oblasti

Potravinové pyramidy, respektive složení potravin v pyramidě se liší podle oblastí nebo zemí. Záleží na druhu potravin, které se v dané oblasti nachází a které jsou zde dostupné. I přesto, že mnoho potravin má většina světa společných, bude pyramida sestavená pro jižní Ameriku odlišná od pyramidy pro obyvatele středomoří. V případě obyvatel středomoří byl proveden zajímavý výzkum. Během 50 let, kdy vědci sledovali stravu obyvatel středomoří, bylo zjištěno, že lidé, kteří v této oblasti žijí jsou zdravější, mají menší sklon k civilizačním nemocem a mají předpoklad dožít se vyššího věku. Tajemství jejich zdravějšího života je právě v jejich jídelníčku, který se skládá především z čerstvého ovoce a zeleniny, obilovin, různých oříšků či přírodního koření, česneku a cibule. Naopak méně si dopřávají mléčných výrobků a masa. Místo másla a různých margarínů používají zdravý olivový olej. Také kvalita jejich života je odlišná oproti lidem, kteří žijí v „uspěchaných“ státech západní Evropy. Užívají si relaxace a odpočinku, rádi posedí při obědě s přáteli a mají v oblibě procházky či jízdu na kole. V neposlední řadě nepohrdnou skleničkou kvalitního vína. [3]

Mediterranean pyramid.jpg [4]

Patra pyramidy [5]

Potraviny v pyramidě jsou uspořádány podle energetické hodnoty a množství živin v dané potravině. Pyramida je rozdělena do čtyř pater, kde energeticky nejbohatší a živinově nejchudší potraviny jsou na vrcholu pyramidy a naopak nejméně energetické a výživné tvoří základnu, která je nejširší. Množství či počet porcí daných potravin se v jednotlivých patrech liší a snižují se směrem od základny k vrcholu.

Základna

Nejníže položené patro neboli základnu pyramidy tvoří základní suroviny a potraviny, mezi něž patří hlavně obiloviny, brambory, těstoviny či rýže. Obiloviny představují základ výživy ve většině zemí světa a jsou pro člověka hlavním zdrojem energie. [6]

Jedna porce by měla obsahovat např.: 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či housku, 1 misku ovocných vloček či müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g) Počet porcí na den: 3 až 6

1. patro

První patro tvoří převážně ovoce tzn., jablka, pomeranče, banány či kiwi, které poskytují našemu tělu velké množství rostlinné vlákniny, jednoduchých a komplexních uhlohydrátů, vitamínů a minerálů. Citrusové plody jsou hlavním zdrojem vitaminu C. [7]

Jedna porce by měla obsahovat: 1 jablko, pomeranč či banán (100g), misku jahod, rybízu či borůvek, sklenici neředěné ovocné šťávy Počet porcí na den: 4 až 5

2. patro

Druhé patro se skládá hlavně ze zeleniny, která je zdrojem menšího množství bílkovin a velkého množství vitaminu A (karotenu). Jedna porce by měla obsahovat: velkou papriku, mrkev či dvě rajčata, misku čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenici neředěné zeleninové šťávy Počet porcí na den: 3 až 5

3. patro

Třetí patro je rozděleno na dvě poloviny. V první polovině se nachází mléčné výrobky a na straně druhé ryby, maso, drůbež či luštěniny. Jsou to potraviny, které obsahují významný podíl bílkovin. Dle postavení v pyramidě bychom všechny tyto potraviny měli jíst v menším množství. Největší potřeba bílkovin se projevuje především v době růstu člověka. [8]

Jedna porce mléčných výrobků by měla obsahovat: 1 sklenici mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g) Počet porcí na den: 2 až 3

Jedna porce masa by měla obsahovat: 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vyvařené bílky nebo misku sojových bobů, porci sojového masa Počet porcí na den: 1 až 2

4. patro

Čtvrté patro tvoří vrchol pyramidy, ve kterém se nachází nejméně vhodné potraviny, což je sůl, cukr a tuky. Jedná se především o živočišné tuky, které způsobují vyšší hladinu cholesterolu a podporují arteriosklerózu (kornatění cév). Tyto tuky lze jednoduše nahradit tuky rostlinnými, mezi které patří např. olivový či sojový olej. Cukr, který je rafinovaný je sice zdrojem kalorií, ale na druhou stranu našemu tělu nedodává žádné výživné látky. Tento cukr lze opět jednoduše nahradit např. ovocem. [9] Jedna porce by měla obsahovat: cukr (10g), tuk (10g) Počet porcí na den: 0 až 2

Pyramida.png [10]

Použité zdroje

  1. Food guide pyramid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 18 May 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Food_guide_pyramid
  2. Pyramida zdravé výživy – vodítko pro sestavení jídelníčku:. OdbornéHubnutí.cz [online]. 2010 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.odbornehubnuti.cz/pyramida-zdrave-vyzivy/
  3. Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/
  4. Mediterranean Pyramid. FoodPyramid.com: Caring for your health [online]. c2009 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.foodpyramid.com/food-pyramids/mediterranean-diet-pyramid/
  5. Výživová pyramida. Vitainfo.cz [online]. [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://vitainfo.cz/eshop/detail.php?idzb=302
  6. PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1.
  7. PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1.
  8. PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1.
  9. PAMPLONA ROGER, Jorge D. Vychutnej život!. Vydání 1. Praha: Advent-Orion s. r. o., 1995. Život a zdraví. ISBN 80-7172-144-1.
  10. Potravinová pyramida. Občanské sdružení Anabell [online]. c2002 - 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost/potravinova-pyramida