Vídeňská dohoda

Z WikiKnihovna

Autor: Anna Stránská

Klíčová slova: ochrané známky

Synonyma:  Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek

Související pojmy: nadřazené - Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví

                                  podřazené - ---


Charakteristika

„Účelem třídění je ulehčení rešerší ochranných známek a odstranění zásadního přetřídění při změně dokumentů na mezinárodní úrovni. Členské země Vídeňské dohody již nepotřebují vytvářet své vlastní národní třídění nebo aktualizovat existující národní třídění.“ [1]

 Vídeňská dohoda má stejnou platnost jako Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví, takže její platnost je na dobu neurčitou. Pokud nějaká země chce od smlouvy odstoupit, musí poslat písemnou žádost generálnímu řediteli. Výpověď nabývá platnosti rok od dne doručení generálnímu řediteli. Od smlouvy nelze odstoupit dříve než 5 let od data, kdy se země stala členem zvláštní unie.  [2]

Originály (smlouvy a dodatky) i ověřená vyhotovení jsou vždy pro každou zemi ve dvou exemplářích (ve francouzském jazyce a v anglickém jazyce). Originály jsou vždy uloženy u generálního ředitele. 

Třídění obrazových prvků ochranných známek je uspořádáno hierarchicky od obecného ke konkrétnímu. Skládá se z 29 tříd, 144 oddílů, 788 sekcí a 879 pomocných sekcí.

Zvláštní unie

(dále jen ZU) Země, kterých se týká VD a přijímají společné TOP. K 1.1.2007 Arménie, Bulharsko, Francie, Guinea, Chorvatsko, Jamajka, Kuba, Kyrgystán, Lucembursko, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Svatá Lucie, Švédsko, Trinidad a Tobago, Tunis, Turecko, Turkmenistán, Uruguay

Výbor expertů

Zastoupená každá země ZU (1 země = 1 hlas). Rozhoduje o změnách a doplňcích k TOP. Doporučuje ZU usnadnění užívání TOP a dbá o jednotné uplatnění Po schválení se mohou jednání účastnit i mezivládní a mezinárodní vládní organizace členských zemí ZU Změny a doplňky TOP mohou být podány jakýmkoli příslušným úřadem, organizací členské země ZU či Mezinárodním úřadem

Shromáždění ZU

1 delegát = 1 země = 1hlas. Delegát může mít zástupce, poradce a znalce. Náklady hradí vysílající země

Každá mezivládní organizace země ZU může mít svého pozorovatele. Shromáždění například přezkoumává a schvaluje zprávy a činnost generálního ředitele týkající se ZU. Stanovuje program a přijímá dvouletý rozpočet ZU navrhuje revizní konference. Sromáždění je svoláno jednou za dva roky generálním ředitelem, který zároveň i připravuje pořad jednání. Na žádost ¼ členským zemí lze svolat i mimořádné setkání.

Mezinárodní úřad

Zařizuje administratuvní věci ohledně ZU. Připravuje zasedání, plní úkoly sekretariátu Shromáždění ZU,…

Vedoucím výkonným úředníkem a zásrupcem ZU je generální ředitel. Je zároveň tajemníkem SZU a VU (těmi to funkcemi může pověřit jiné pracovníky). Účastní se zasedání a diskuzí, ale bez hlasovacího práva.

Financování

ZU má vlastní rozpočet. Peníze získává prostřednictvím příspěvků členských států ZU, poplatků a dávek za služby poskytované Mezinárodním úřadem, dary, atd..

Řešení sporů

Pokud spor nebyl urovnán jednáním, tak může být předložen Mezinárodnímu soudu. Ta strana, která spor předloží soudu je povinna o tom informovat Mezinárodní úřad, který následně vyrozumí ostatní země ZU.

Poznámky

  1. Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek: Vídeňská dohoda. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. <http://www.upv.cz/cs/pravni-predpisy/mezinarodni/mezinarodni-smlouvy-spravovane-wipo.html>
  2. Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. In: Vyhláška č. 64/1975 Sb. 1975. Dostupné z: www.upv.cz/dms/pdf.../mez...umluva/PARIZ_UMLUVA.PDF