Uživatelské testování (úkol do metodologie)
Úvodní charakteristika uživatelského testování
Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck & Manuel 2008)
Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck & Manuel 2008)
Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:
- Vždy mějte na paměti uživatele.
- Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.
- Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.
- Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck & Manuel 2008 str.122-123)
Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck & Manuel 2008 str.111)
Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.
- Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.
- Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.
- Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.
- Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.
- Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.
(Beck & Manuel 2008 str.121)
UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck & Manuel 2008 str.118)
Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)
Literatura
BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.
KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.
Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]
Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.
Uživatelské testování je vhodné provádět:
- na začátku vývoje nové služby
- v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
- před spuštěním služby, pro vyladění detailů
- když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána
Nejdůležitější částí uživatelského testování je testování na začátku služby, kdy je ještě dostatek času na případné opravy a změny. Změny které se provádějí v již spuštěné službě se často mohou projevit negativně zvláště po finanční stránce a případném odlivu části uživatelů, kteří nepřímou změny.
___________________
[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115
Jaké jsou výhody a nevýhody?
Výhody:
V porovnání s dotazníky a rozhovory, je uživatelské testování důvěryhodnější, protože popisuje uživatele tak jak se chovají, ne tak jak říkají nebo si myslí že se chovají.[1]
UT může být použíto jako ověření informací získaných z jiných studií. Navíc dává výzkumným pracovníkům data s daleko větším stupňem rozlišovací schopnosti než data získaná z dotazníků a rozhovorů.[1]
Pomocí UT můžeme „dolovat“ informace z uživatelů, kteří nechtějí nebo nemohou diskutovat o zkoumaném tématu. Například děti nebo pacienti s Alzheimerovou chorobou. Někteří lidé zase nemohou mluvit o svém chování, protože je moc běžné. Například řidiči si nejsou vědomi, že používají směrová světla[1]
Jak takový výzkum probíhá?
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.
Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...).
Podľa marketingovej agentúry http://www.h1.cz/by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:
- Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
- Určenie cieľovej skupiny
- Samotné testovanie
- Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov
Ukážka užívateľského testovania na prednáške Pozorováním nic nenahradíš podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti http://www.seznam.cz/ na konferencii http://lmt.knihovna.cz/Library Marketing Tuesday http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953
Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI
Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?
V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.[2] Příklady využití UT v knihovní vědě:
Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny
Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. [3]
Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu
Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. [4]
Uživatelské testování knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Testování proběhlo v květnu 2012. Projekt připravila knihovna UTB ve spolupráci se společností Seznam.cz. "Uživatelské testování knihovny má přiblížit, jak vypadá první styk studenta s knihovnou, zda je schopný se zorientovat v základních službách a zdrojích, jakým způsobem si poradí nejen s první výpůjčkou, ale také s vyhledáváním v databázích, na jaké naráží problémy apod." Uživatelské testování knihovny. [5] Účastnilo se 5 středoškolských studentů, délka testování byla 1,5 hodiny. Studenti měli za úkol vypůjčit a zarezervovat knihu, objednat knihu meziknihovní výpůjčkou a najít odborný zdroj v databázi a vytisknout výstup. Výsledky testování poukazují na několik problémů - studenti se často neumí správně zeptat, mají problém s použitím knihovnického slangu a s označeními, kterým nerozumí. Stejně tak nerozumí řazení knih podle MDT, jsou zvyklí na řazení dle žánru a autora. Dalším problémem jsou odborné databáze, do kterých studenti nedokážou najít cestu, hledají často na Googlu a ve Wikipedii. Možným řešením je vytvoření manuálu pro nováčky, FAQ, exkurze do knihovny atd.[5]
Poznámky
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Observation and Usability. BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 109-111. ISBN 9781555705916.
- ↑ BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916<
- ↑ AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College & Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html
- ↑ COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793
- ↑ 5,0 5,1 In: BIERNÁTOVÁ, Olga. Sborník 2012 - příspěvek: Uživatelské testování knihovny | INFORUM [online]. c2012 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2012/biernatova-olga-1.pdf
Použitá literatura
- ↑ KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.
- ↑ WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.
- ↑ BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.
- ↑ RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design, and conduct effective tests. 2nd ed. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-0-470-18548-3.