Uživatelské testování (úkol do metodologie): Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | === Úvodní charakteristika uživatelského testování === | |
− | + | ||
− | + | Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck & Manuel 2008) | |
− | + | ||
− | + | Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck & Manuel 2008) | |
− | + | ||
− | + | Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti: | |
− | + | ||
− | + | #Vždy mějte na paměti uživatele. | |
− | + | #Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní. | |
− | + | #Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design. | |
− | + | #Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck & Manuel 2008 str.122-123) | |
− | + | ||
− | + | Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck & Manuel 2008 str.111) | |
− | + | ||
− | + | Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů. | |
− | + | ||
− | + | #Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy. | |
− | + | #Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný. | |
− | + | #Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu. | |
− | + | #Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování. | |
− | + | #Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů. | |
− | </ | + | |
− | + | (Beck & Manuel 2008 str.121) | |
− | + | ||
− | + | UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck & Manuel 2008 str.118) | |
− | + | ||
− | + | Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114) | |
− | + | ||
− | + | '''Literatura'''<br/>BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916. | |
− | + | ||
− | + | KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8. | |
− | + | ||
− | + | ||
− | + | ||
− | + | === Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? === | |
− | + | ||
− | + | S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]<br/><br/>Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: [http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0] Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.<br/><br/>Uživatelské testování je vhodné provádět: | |
− | + | ||
− | + | #na začátku vývoje nové služby | |
− | + | #v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby | |
− | + | #před spuštěním služby, pro vyladění detailů | |
− | + | #když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána | |
− | + | ||
− | + | <br/>Nejdůležitější částí uživatelského testování je testování na začátku služby, kdy je ještě dostatek času na případné opravy a změny. Změny které se provádějí v již spuštěné službě se často mohou projevit negativně zvláště po finanční stránce a případném odlivu části uživatelů, kteří nepřímou změny. | |
− | + | ||
− | + | ___________________ | |
− | + | ||
− | + | [1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115 | |
− | + | ||
− | + | ||
− | < | + | |
− | < | + | === Jaké jsou výhody a nevýhody? === |
− | + | ||
− | + | === Jak takový výzkum probíhá? === | |
− | + | ||
− | + | V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. | |
− | + | ||
− | + | Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.<br/>Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.<br/>Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).<br/><br/>Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.<br/>Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...).<br/><br/>Podľa marketingovej agentúry <a href="[http://www.h1.cz/ http://www.h1.cz/]">H1.cz</a> by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov: | |
− | + | ||
− | + | #Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára | |
− | + | #Určenie cieľovej skupiny | |
− | + | #Samotné testovanie | |
− | + | #Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov | |
− | + | ||
− | < | + | <br/>Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti <a href="[http://www.seznam.cz/ http://www.seznam.cz/]">Seznam.cz</a>) na konferencii <a href="[http://lmt.knihovna.cz/ http://lmt.knihovna.cz/]">Library Marketing Tuesday</a>: <a href="[http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953 http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953]">[http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953 http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953]</a><br/><br/>Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: <a href="[http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI]">[http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI]</a> |
− | + | ||
− | + | === Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? === | |
− | + | ||
− | + | V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.<ref>BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916<</ref> Příklady využití UT v knihovní vědě: | |
− | + | ||
− | + | ==== Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny<br/> ==== | |
− | + | ||
+ | Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. <ref>AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College & Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html</ref> | ||
+ | |||
+ | ==== Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu ==== | ||
+ | |||
+ | Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. <ref>COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793</ref> | ||
+ | |||
+ | ==== Uživatelské testování knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ==== | ||
+ | |||
+ | Testování proběhlo v květnu 2012. Projekt připravila knihovna UTB ve spolupráci se společností Seznam.cz. ''"Uživatelské testování knihovny má přiblížit, jak vypadá první styk studenta s knihovnou, zda je schopný se zorientovat v základních službách a zdrojích, jakým způsobem si poradí nejen s první výpůjčkou, ale také s vyhledáváním v databázích, na jaké naráží problémy apod." ''Účastnilo se 5 středoškolských studentů, délka testování byla 1,5 hodiny. Studenti měli za úkol vypůjčit a zarezervovat knihu, objednat knihu meziknihovní výpůjčkou a najít odborný zdroj v databázi a vytisknout výstup. Výsledky testování poukazují na několik problémů - studenti se často neumí správně zeptat, mají problém s použitím knihovnického slangu a s označeními, kterým nerozumí. Stejně tak nerozumí řazení knih podle MDT, jsou zvyklí na řazení dle žánru a autora. Dalším problémem jsou odborné databáze, do kterých studenti nedokážou najít cestu, hledají často na Googlu a ve Wikipedii. Možným řešením je vytvoření manuálu pro nováčky, FAQ, exkurze do knihovny atd. | ||
+ | <br/> | ||
+ | <br/><br/> | ||
+ | |||
+ | | ||
+ | |||
+ | === Poznámky<br/> === | ||
+ | |||
+ | <references /> | ||
+ | |||
+ | === Použitá literatura === | ||
+ | |||
+ | #KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8. | ||
+ | #WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1. | ||
+ | #BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916. | ||
+ | #RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design, and conduct effective tests. 2nd ed. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-0-470-18548-3. |
Verze z 12. 10. 2012, 20:38
Úvodní charakteristika uživatelského testování
Hlavním cílem metody uživatelského testování (dále jen UT) je získání dat, vycházejících z chování člověka, který využívá určitý produkt či službu, a jejich následné zhodnocení, které by mělo přispět k vylepšení testovaného produktu či služby.(Beck & Manuel 2008)
Přestože základní poznatky vycházejí z chování uživatele, primárním bodem uživatelského testování je vždy objekt, který je testován, jelikož cílem je získat takové poznatky, které nám umožní daný objekt co nejvíce přiblížit k uživatelsky přívětivému fungování - použitelnosti. Použitelnost je soubor vlastností objektu, které vedou ke snadnému a intuitivnímu ovládání objektu uživatelem. (Beck & Manuel 2008)
Jak uvádějí Norlin and Winters neměli bychom zapomínat na hlavní zásady použitelnosti:
- Vždy mějte na paměti uživatele.
- Uživatelské testování je jednoduché, ale elegantní.
- Pamatujte si, že použitelnost je vždy o zlepšení výkonu skrz design.
- Zlepšete design produktu/objektu a testujte znovu.(Beck & Manuel 2008 str.122-123)
Obsahem UT je řízený experiment, na jehož základě zkoumáme produkt či službu. A to tak, že si identifikujeme cíle, kterých má objekt dosáhnout. Stanovíme si postupy či scénáře testování a metodu jejich vyhodnocení. Také je potřeba zvolit měřítka pro hodnocení spokojenosti uživatelů. To mám umožní správnou analýzu získaných dat. (Beck & Manuel 2008 str.111)
Studie, které se zabývají použitelností, a jejich součástí by tedy mělo být UT, by podle Rubin (2004) měly sestávat z těchto základních bodů.
- Stanovit si výzkumný problém nebo cíle, nikoli hypotézy.
- Využít reprezentativní vzorek, který není náhodný.
- Využít testovacích úloh, které představují aktuální fungování produktu.
- Kontrolované pozorování a dotazování by mělo být součástí testování.
- Sběr kvalitativních i kvantitativních dat pro definování výkonu produktu a požadavků uživatelů.
(Beck & Manuel 2008 str.121)
UT jsou charakteristické následujícími znaky. UT nepotvrzuje a nevyvrací hypotézy, ale snaží vytvořit cestu k vyřešení nějakého problému či dosažení cíle. Klademe si otázky, které se vztahují k tématu a snažíme se na ně, pomocí UT, najít odpovědi. (Beck & Manuel 2008 str.118)
Co se týká kvantity, výzkumný vzorek není příliš velký. Zde platí pravidlo méně je více. Pro UT bychom mohli vystačit i s jedním uživatelem, ale podle Steva Kruga je ideálním počtem 3 až 4 účastníci v rámci jednoho kola testování. Steva Kruga uvádí, že v prvním kole testování respondenti odhalí většinu problémů, ale i tak je potřebné, aby testování probíhalo v několika rovinách, kdy každé další testování v sobě odráží zkušenosti z předcházejícího. (Krug 2006 str.114)
Literatura
BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.
KRUG, Steve. Web design - nenuťte uživatele přemýšlet!. 2., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8.
Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]
Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.
Uživatelské testování je vhodné provádět:
- na začátku vývoje nové služby
- v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
- před spuštěním služby, pro vyladění detailů
- když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána
Nejdůležitější částí uživatelského testování je testování na začátku služby, kdy je ještě dostatek času na případné opravy a změny. Změny které se provádějí v již spuštěné službě se často mohou projevit negativně zvláště po finanční stránce a případném odlivu části uživatelů, kteří nepřímou změny.
___________________
[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115
Jaké jsou výhody a nevýhody?
Jak takový výzkum probíhá?
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.
Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...).
Podľa marketingovej agentúry <a href="http://www.h1.cz/">H1.cz</a> by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:
- Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
- Určenie cieľovej skupiny
- Samotné testovanie
- Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov
Ukážka užívateľského testovania na prednáške Pozorováním nic nenahradíš podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti <a href="http://www.seznam.cz/">Seznam.cz</a>) na konferencii <a href="http://lmt.knihovna.cz/">Library Marketing Tuesday</a>: <a href="http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953">http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953</a>
Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: <a href="http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI">http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI</a>
Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?
V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.[1] Příklady využití UT v knihovní vědě:
Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny
Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. [2]
Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu
Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. [3]
Uživatelské testování knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Testování proběhlo v květnu 2012. Projekt připravila knihovna UTB ve spolupráci se společností Seznam.cz. "Uživatelské testování knihovny má přiblížit, jak vypadá první styk studenta s knihovnou, zda je schopný se zorientovat v základních službách a zdrojích, jakým způsobem si poradí nejen s první výpůjčkou, ale také s vyhledáváním v databázích, na jaké naráží problémy apod." Účastnilo se 5 středoškolských studentů, délka testování byla 1,5 hodiny. Studenti měli za úkol vypůjčit a zarezervovat knihu, objednat knihu meziknihovní výpůjčkou a najít odborný zdroj v databázi a vytisknout výstup. Výsledky testování poukazují na několik problémů - studenti se často neumí správně zeptat, mají problém s použitím knihovnického slangu a s označeními, kterým nerozumí. Stejně tak nerozumí řazení knih podle MDT, jsou zvyklí na řazení dle žánru a autora. Dalším problémem jsou odborné databáze, do kterých studenti nedokážou najít cestu, hledají často na Googlu a ve Wikipedii. Možným řešením je vytvoření manuálu pro nováčky, FAQ, exkurze do knihovny atd.
Poznámky
- ↑ BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916<
- ↑ AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College & Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html
- ↑ COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793
Použitá literatura
- KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.
- WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1.
- BECK, E. Susan a MANUEL, Kate. Practical Research Methods for Librarians and Information Professionals. Vyd. 1. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008. ISBN 9781555705916.
- RUBIN, Jeffrey. Handbook of usability testing: how to plan, design, and conduct effective tests. 2nd ed. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-0-470-18548-3.