Uživatelské testování (úkol do metodologie): Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 1: Řádek 1:
 
=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
 
=== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? ===
 +
 
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
 
=== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? ===
<br>S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]
 
<br><br>Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0
 
Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.
 
<br><br>Uživatelské testování je vhodné provádět:
 
# na začátku vývoje nové služby
 
# v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
 
# před spuštěním služby, pro vyladění detailů
 
# když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána
 
  
 +
<br/>S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]<br/><br/>Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: [http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0] Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.<br/><br/>Uživatelské testování je vhodné provádět:
 +
 +
#na začátku vývoje nové služby
 +
#v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
 +
#před spuštěním služby, pro vyladění detailů
 +
#když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána
  
[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115
+
<br/>[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115
  
 
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
 
=== Jaké jsou výhody a nevýhody? ===
 +
 
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
 
=== Jak takový výzkum probíhá? ===
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.<br>
 
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
 
<br>Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
 
<br><br>Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti. 
 
<br>Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc) Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná “úloha, či problém” definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...).
 
<br><br>Podľa marketingovej agentúry [[H1.cz]] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:
 
  
# Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
+
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.<br/>Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.<br/>Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).<br/><br/>Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.<br/>Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc) Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná “úloha, či problém” definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...).<br/><br/>Podľa marketingovej agentúry [[H1.cz]] by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:
# Určenie cieľovej skupiny
 
# Samotné testovanie
 
# Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov
 
  
<br>Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [[Seznam.cz]]) na konferencii [[Library Marketing Tuesday]]:
+
#Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953
+
#Určenie cieľovej skupiny
<br><br>
+
#Samotné testovanie
Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design:
+
#Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov
http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI
+
 
 +
<br/>Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti [[Seznam.cz]]) na konferencii [[Library Marketing Tuesday]]: [http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953 http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953]<br/><br/>Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: [http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI]
  
 
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===
 
=== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ===
Řádek 53: Řádek 45:
 
&nbsp;
 
&nbsp;
  
=== Poznámky ===
+
=== Poznámky<br/> ===
<references/>
+
 
 +
&lt;references/&gt;
 +
 
 +
<references />
 +
 
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===

Verze z 12. 10. 2012, 18:27

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?


S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]

Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.

Uživatelské testování je vhodné provádět:

  1. na začátku vývoje nové služby
  2. v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
  3. před spuštěním služby, pro vyladění detailů
  4. když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána


[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115

Jaké jsou výhody a nevýhody?

Jak takový výzkum probíhá?

V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).

Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc) Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná “úloha, či problém” definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si že...).

Podľa marketingovej agentúry H1.cz by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:

  1. Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
  2. Určenie cieľovej skupiny
  3. Samotné testovanie
  4. Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov


Ukážka užívateľského testovania na prednáške Pozorováním nic nenahradíš podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti Seznam.cz) na konferencii Library Marketing Tuesday: http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953

Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI

Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?

V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj. <ref>BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916</ref>

Příklady využití UT v knihovní vědě:

Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny

Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. <ref>AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College & Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html</ref>

Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu

Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. <ref>COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793</ref>


 

 

Poznámky

<references/>


Použitá literatura