Učící se knihovny: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
(Otázky k zamyšlení)
m (7 revizí: IMPORT T-V: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 20. 2. 2012, 14:11

Prezentace

Prezentaci (slajdy) k přednášce je možné stáhnout z ISu ze stránky materiálů předmětu (anebo přímo PDF.)

Obsah přednášky

  • Současná společnost - vývoj aktuální teorie společnosti od společnosti post-industriální, přes společnost informační, ke společnosti znalostní
  • Nutnost se učit se učit - vzdělávání musí být kontinuální, aby znalosti člověka odpovídaly měnícím se požadavků
  • Informační (ne)Gramotnost - co se člověk učí, když se učí být informačně gramotným
  • Knihovna a její role v informačním vzdělávání (vzdělávání pro znalostní společnost)
  • Knihovník a jeho role v IV - postoj a přístup individuálního knihovníka k praktikování IV
  • Praktický pokus - úkol pro studenty - navrhnout osnovu spolupráce mezi knihovníkem a vybranou katedrou za účelem zlepšení IG a tvorbě "seamless learning culture" vůbec

Znalostní společnost

Teorie informační společnosti trpí problémem přílišného důrazu na informace. Teorie znalostní společnosti zdůrazňuje prioritu lidské schopnosti přetvořit informaci ve znalost, tj. učit se. Vzhledem k překotnosti vývoje světa by toto učení se mělo být kontinuální - tradiční model vzdělávání nereflekuje požadavky doby, je nedostačující.

Dalším problémem je množství informací. Člověk, pro dobrou orientaci ve světě, musí zvládat s těmito informace pracovat. Probírat je, kriticky hodnotit a přijímat. To je předmětem informační gramotnosti.

...soubor schopností... rozpoznat, kdy je informace potřebná... informace lokalizovat, hodnotit a efektivně využívat. (Brůžková, 2007)

Seamless culture

Ideální vzdělávací prostředí je nekončící a prolínající se. Jedno prostředí přechází v druhé, každé nabízí jistou podobu znalosti, ale jsou podávány v kontextu, nikoli separátně. Knihovna neučí vyhledávat informace, ale učí vyhledávat informace a pracovat s nimi pro specifický účel (který popíše student). Tím se učení přesouvá "do kontextu".

V seamless learning culture jsou švy mezi komunitami díky trans-komunitní kolaboraci méně znatelné. Komunitami se rozumí:

  • třídní
  • místní
  • virtuální

Jiným rysem praxe informační gramotnosti je aktivizace. Student přestává být pasivním příjemcem znalosti, ale různými způsoby se zapojuje a podílí na vzdělávání ostatních. Hranice mezi studentem a pedagogem je rozostřena.

Learning colleges

jsou jakousi kombinací učících se komunit a učících se organizací

  • je to komplexnější struktura
  • učení bez bariér (místo, čas, ...)
  • studenti se podílí na výuce

6 základních principů LC dle Terryho O´Baniona

  1. Vzdělávání studenta komplexně ovlivňuje
  2. Student se aktivně podílí na učebním procesu
  3. Instituce nabízí studentům maximum příležitostí ke vzdělávání
  4. Pomáhá studentům spolupracovat na výuce
  5. Náplň práce učitelů je definována především potřebami studentů
  6. Je úspěšná jen pokud lze její přínos studentům doložit

Tyto body jsou pouze zjednodušenou parafrází O´Banionových zásad, pravidla v plném znění zde.

Learning libraries

Tento koncept se týká především univerzitních knihoven. Cílem je zlepšit spolupráci knihovny a pedagogů na vzdělávání a zapojit studenty aktivně do učebního procesu.

Zaměstnanci se podílí na výuce studentů například formou situačního učení - knihovníci vytvářejí praktické situace

- motivují a probouzejí chuť se vzdělávat (např. proč se učit vědeckým postupům , jak/proč vytvářet citace, atd.)

Je tu snaha knihoven a jejich zaměstnanců zapojit se aktivněji do běžné výuky, což má za následek upevňování význam knihovny ve vzdělávacím procesu.


Hodnoty učících se knihoven

Neboli: 4C dle B. Bakera.

  • Converge = místo konvergence informací a idejí
  • Conduce = místo sloužící k uskutečnění uživatelských potřeb a aktivního zpřístupňování zdrojů
  • Convey = srozumitelně prezentovat identitu knihovny
  • Community = knihovna má být součástí širší vzdělávací komunity

„Knihovna by se měla stát základním komponentem formálního vzdělávání studentů, ale také jejich neformálních potřeb a jejich výzkumu. Spíše než externí přídavek k vzdělávací zkušenosti je knihovna jako brána k informačním zdrojům, katalyzátorem pro kognitivní, behaviorální a afektivní změny studentů v situacích, kdy se setkávají s informačními zdroji, kdy dokončují úkoly…rozšiřují svoje znalosti na mnoha úrovních, hledají spojitosti a vytváří vlastní mínění." (Pojetí učící se knihovny vystihuje citát dle pojetí Simmonse, Younga a Gibsona.)

Příkladem takové integrace je plán Dánského národního ústředí pro knihovny z roku 2006. Vymezuje se těmito rysy:

  • Knihovna jako personalizovaná služba - přerod od pouhého udržování budovy a sbírky či pasivního zprostředkování informací k vytváření vlastního obsahu
  • Zviditelnění na webu (dotazovací služby)
  • Informování uživatelů o možnostech knihovny
  • Strukturované knihovní sbírky + chaos webu = ideální propojení
  • Neustálý rozvoj kompetencí knihovny (potažmo jejího personálu)

Tyto strategie vedou univerzitní knihovny k vytváření nové přidané hodnoty

  • vznikají nové informační nástroje a prostředí
  • vznikají personalizované informační služby (digitální knihovny)
  • novinkové služby, informační portály zaměřené na specializované komunity(knihovna například vede seznam veškerých grantů, či nových článků a výzkumů v rámci určitého oboru)

To vše má dohromady tvořit otevřený flexibilní systém

Situační učení a integrace

...snaží se zapojit studenty do procesu vyhledávání a práce s informacemi.

Děje se tak prostřednictvím zadávání týmových výzkumných úkolů. Také pomůže přímý kontakt se zaměstnanci. Studenti tak mohou v praxi sledovat proces vyhledávání informací, tím, že se budou učit od zkušenějších knihovníků.

Integrací se pak v tomto kontextu rozumí integrace informačního vzdělávání do učebních plánů (aktivní programové partnerství)

  • Interakce musí být intenzivní a dlouhodobá.
  • Musí existovat čilá komunikace

Role knihovníka

Všechny tyto požadavky kladou zvýšené nároky na univerzitní knihovníky, zde jsou některé z nových rolí knihovníka v učících se knihovnách

  • Koordinátor znalostí
  • Poradce
  • Pedagog
  • Ověřuje kvalitu zdrojů

K zamyšlení

  • Podíleli byste se na výuce? Za jakých okolností? (plat)
  • Myslíte si, že se studenti jiných oborů dokážou bez knihovny úplně obejít (získávat informace čistě digitální formou)?
  • O jakých možnostech knihovny jste se dozvěděli příliš pozdě…co vás překvapilo, zaskočilo?
  • Jaké jsou role knihovníka dnes? V minulosti? Co je/bylo jeho posláním?

Úkol

Bližší představu o tom, jak by měl fungovat koncept učících se knihoven měl studentům na přednášce poskytnout následující úkol

Jste knihovníci (odborníci na problematiku učících se knihoven) a byl vám v rámci FF MU přidělen určitý obor.

Navrhněte, jak postupovat při vytváření kurzu informační gramotnosti, který by byl „ušitý na míru“ tomuto konkrétnímu oboru.

Otázky k zamyšlení

Koho kontaktovat? Vedoucího katedry? Jiného knihovníka? (některé obory mají vlastní dílčí knihovny) Specifikovat potřeby studenta tohoto oboru/preferované zdroje Databáze? Knihy? Online zdroje? Preferovaná metoda výuky: E-learning? integrovat do přednášek? Jak dlouho se tomu věnovat? Pouze 1 úvodní hodina, či semestrální předmět? Definovat cíle kurzu (včetně příkladů získaných dovedností) Jak postupovat v případě kombinovaných studentů?


K přednášce

Jak měla přednáška ideálně vypadat?

  • Hodina by měla (i vzhledem k tématu) interaktivním a zajímavým způsobem uvést studenty do problematiky.

Co se nám podařilo, co se nám nepodařilo a proč?

  • Povedlo se načasování, které vyšlo dokonale.
  • Zpočátku se nepodařilo zapojit studenty do diskuse, ta se ale rozproudila ke konci přednášky

Co bychom podruhé udělali jinak?

  • Snažili bychom se studenty postupně aktivně zapojovat během celé přednášky, aby jim závěrečný úkol nezpůsobil takový šok.

Co byste poradili těm, kteří budou tuto přednášku dělat za rok?

  • Pojmout hodinu interaktivně a ne pouze jako výklad.
  • Vyhradit si na přípravy dostatek času.
  • Zapojit do přednášky praktický úkol, na kterém si studenti lépe seznámí s probíranou tématikou.

Přečtěte si také



Přednášku pro vás připravili Stanislava Šeböková a Peter Kahoun. Díky za pozornost i aktivitu v diskusi.