Tisk z výšky
Autor: Anna Mikulášková
Klíčová slova: tisk, polygrafie, knihtisk, flexotisk
Synonyma: ---
Související pojmy:
Nadřazené – tisková technika
Podřazené – flexotisk, knihtisk, ražba
Základní charakteristika
Tisk z výšky je nejstarší tiskovou technikou. Jde o princip dotykového tisku, který spočívá v tom, že tisknoucí místa na tiskové desce jsou vyvýšena nad místa netisknoucí. Na vyvýšená místa je nanesena barva, která je pak tlakem přenesena na papír. Nejjednodušší formou tisku z výšky jsou obyčejná razítka, která se otiskují ručně. Hlavními technikami tisku z výšky jsou pak knihtisk a flexotisk. [1]
Tisk z výšky můžeme rozdělit na
- přímý (hmotná tisková forma je v přímém kontaktu s potiskovaným materiálem)
- knihtisk
- flexotisk
- ražba
- nepřímý (obraz je přenášen z tiskové formy na potiskovaná materiál pomocí tiskové barvy a tlaku přes přenosové těleso, např. gumový válec, tampon)
- nepřímý knihtisk
Historie
Už kolem roku 3000 př. n. l. tu byla jednoduchá razidla a pečetidla, kterými si lidé zdobili oděvy, označovali svůj majetek nebo potiskovali hliněné destičky, dříve než je vypálili. Postupně se tato razidla doplňovala i textem. Z doby kolem roku 1600 př. n. l. pochází známý Disk z Faistu, na kterém jsou z přední i zadní strany vtlačeny jednotlivé hieroglyfické znaky. Zhruba od 2. stol. př. n. l. se v Číně texty začaly vyřezávat do kamene a následně se otiskovaly.
Důležitým krokem na cestě ke knihtisku byl ale deskotisk, kde se vyřezávalo do dřevěné desky. V 10. stol. vznikl v Číně předchůdce knihtisku – vynález umožňující jednotlivé strany skládat znak po znaku, a to díky ručně vyrobeným literám z pálené hlíny. Jeho vynálezcem byl čínský alchymista Pi – Sheng. [2] Tisk dřevěných desek jako celku to ale nevytlačilo.
V Evropě nenašel razítkový tisk příliš velké uplatnění, a deskotisk sem pronikl mnohem později, nezávisle na Číně. Používal se zde k tisku dřevořez - do povrchu dřevěné destičky se nožem vyřezávaly různé ornamenty, výzdoby či iniciály, zůstalo pouze černé okolí. Roku 1440 byl vynalezen Johannem Guttenbergem v Evropě jeden z nejdůležitějších lidských vynálezů vůbec – knihtisk (viz. Knihtisk). V 18. století vynalezl Thomas Bewick dřevoryt – zhotovuje se do tvrdého dřeva a netisknoucí místa jsou odstraněna rydly. [3]
Flexotisk
V současné době je nejrychleji se rozvíjejícím tiskovým oborem flexotisk, který vznik na konci 19. století. Používá se pružná matrice, která zabezpečuje dobrý přenos barvy i na materiály s nerovným povrchem, díky čemuž nachází flexotisk široké využití. Můžeme jím potiskovat širokou řadu materiálů – např. kartony, vlnité lepenky, celofán, plast, papírové obaly, etikety, noviny.
Matrice se dříve vyráběla z gumy (odtud synonymum gumotisk) do které byl působením tlaku a tepla vyražen reliéf. Dnes se vyrábí z fotopolymeru, jehož výhodou je dobrá stabilita a vyšší tiskový rastr. Povrch je potažen světlocitlivou vrstvou a matrice je přes film z osvitové jednotky osvícena UV světlem. Polymer se v tisknoucích místech vytvrdí a zbytek je odstraněn při vyvolání. Výsledkem je reliéf s vyvýšenými tisknoucími místy.
K převodu barvy na tiskovou formu slouží aniloxový válec. Je tvořen pravidelnou sítí buněk tvaru šestiúhelníku, do nichž se přes nanášecí válec dostane barva. Její přebytek je setřen a odveden zpět do zásobníku.
Flexotisková matrice je měkký materiál a při navinutí na válec se deformuje. Mezery mezi tiskovými body se pak rozevírají a tiskové body se od sebe navzájem vzdalují. Vzniká tak deformace reliéfu a grafického motivu. Proto se před osvitem layout (rozvržení sazby) ve směru návinu na válec o několik procent zkrátí, čímž se zabrání deformaci.
Výhody
- potisk různých materiálů
- levná matrice a její vysoká výdržnost (1-2 milióny otisků)
- vysoká rychlost tisku
- velký formát tisku
- nekonečný motiv pro tisk (např. tapet nebo etiket)
Nevýhody
- nižší frekvence tiskového rastru (max. 150-200 lpi)
- vysoký nárůst tiskového bodu (až 25-40 % ve středních tónech)
- problémy s přenosem světel do hodnoty 8-10 %
- specifické nároky na předtiskovou přípravu
Poznámky
- ↑ O písmu a nejen o něm [online]. 1998 [cit. 2011-05-14]. Tisk z výšky. Dostupné z WWW: http://www.comin.cz/pismo/tisk/71.html
- ↑ "Pi Sheng." Encyclopædia Britannica. Encyclopædia Britannica Online. Encyclopædia Britannica, 2011. Web. 14 May. 2011. <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/459056/Pi-Sheng>
- ↑ KUBIŠ, Miroslav. Scénář výstavy o historii tisku a tiskových technik. Brno, 2008. 81 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, filozofická fakulta.
Literatura
1. O písmu a nejen o něm [online]. 1998 [cit. 2011-05-14]. Tisk z výšky. Dostupné z WWW: http://www.comin.cz/pismo/tisk/71.html
2. "Pi Sheng." Encyclopædia Britannica. Encyclopædia Britannica Online. Encyclopædia Britannica, 2011. Web. 14 May. 2011. <http://www.britannica.com/EBchecked/topic/459056/Pi-Sheng>
3. KUBIŠ, Miroslav. Scénář výstavy o historii tisku a tiskových technik. Brno, 2008. 81 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, filozofická fakulta.
4. HOUSER, Pavel. Science World [online]. 27. 8. 2002 [cit. 2011-05-14]. Objev knihtisku ve staré Číně. Dostupné z WWW: http://scienceworld.cz/historie/objev-knihtisku-ve-stare-cine-3543
5. Printing.cz [online]. 13.02.2001 [cit. 2011-05-14]. Co všechno a jak je možné tisknout?. Dostupné z WWW: http://www.printing.cz/art/tisktechnologie/technologie_obecne.html