Teorie vytváření smyslu (podle Brendy Dervin): Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
m (Metody TVS)
m (66 revizí: IMPORT T-V: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 20. 2. 2012, 14:08

Zpracovali: Zdeněk Hruška, Julie Haladová, Blanka Svobodová, Lada Kadaníková, Michaela Weissbergerová

Klíčová slova: teorie vytváření smyslu, moderní metody výzkumu vyhledávání

Synonyma: teorie hledání smyslu, theory sense-making, sensemaking

Související pojmy:

nadřazené - informační chování, informační potřeba, informační vyhledávání
podřazené - "verbing", struktura rozhovoru,informační propast

Poznámka k cizojazyčným pojmům: Výraz "sence-making" lze do českého jazyka přeložit, avšak jen v některých souvislotech: např. "theory sence-making" můžeme přeložit jako sousloví "teorie vytváření smyslu", u jiných vazeb to ale není možné. Proto se zde setkáte i se zachováním původního výrazu např. u "Sense-making" informace.

Pojem „sense-making“ (dále jen SM)

  • SM je proces, při kterém lidé dávají smysl prožitku/zkušenosti [1]
  • SM je vedle hledání odpovědí (seeking ansers) a redukce nejistoty (reducing uncertainty) důvodem pro vznik informační potřeby [2]
  • SM je mentální model jako dlouhodobý scénář, který byl vyvozen jako základní mechanismus pro vysvětlení fungování věcí ; může být reakcí na překvapení nebo na selhání očekávání.

12 hlavních rysů SM podle M. Bricknera (2004)[3]

  1. SM je vědomá a záměrná činnost
  2. SM může být vyvolán překvapením nebo vnímanou odchylkou
  3. SM je aktivní proces doplňování dat do rámů (přechodný nebo trvalý proces), nebo rámy okolo dat
  4. data jsou odvozována pomocí rámů, protože jsou abstrakcí z prostředí, mohou potenciálně narušit realitu
  5. data se musí odlišit od šumu
  6. rámec je odvozen na základě několika klíčových datových prvků, které slouží jako kotvy
  7. závěry používané s SM neodpovídají logické dedukci
  8. odborníci v oblasti usuzují stejně jako nováčci
  9. odborníci mají bohatší repertoár a mentální modely
  10. SM se používá k dosažení funkčního (co dělat), stejně jako abstraktního pochopení – důležité pro přehled situace jako celku
  11. většina mentálních modelů je fragmentární – situace jsou často nové a odlišné od předchozích, a proto může být těžké vytvořit komplexní mentální modely
  12. charakter SM se liší v závislosti na tom, zda se snažíme zhodnotit situaci, vybudovat hlubší porozumění, vyvolávat otázky o pochopení a vysvětlit nesrovnalosti, nebo srovnat různé vysvětlení, nebo hledat vysvětlení, která nám mohou pomoci vyřešit to, co se děje

"Sense-making" informace

Podle Dervin můžeme rozdělit i samotnou informaci na tři druhy [2]:

  • externí (čili objektivní, která popisuje realitu)
  • interní ( subjektivní vhledy do reality, „kognitivní mapa reality“)
  • „sense-making“ informace
    • tyto nám pomáhají porozumět našemu okolí a světu
    • zohledňují procesy a chování, umožňující pohybovat se mezi interními a externími informacemi za účelem porozumění

Teorie vytváření smyslu (dále jen "TVS") dle B. Dervin[4]

  • TVS spolu s narativní analýzou (vyprávění příběhů, které odhalují kognitivní motivaci) nabízí potenciál pro objevování nových pohledů na informační chování.
  • TVS je používána ke studiu potřeb, představ a uspokojení uživatelů a potencionálních uživatelů informačních a komunikačních systémů ; co uživatelé chtějí od systémů, co dostanou a jak o tom přemýšlí.
  • TVS zastává postoj, že využívání informací a informačních systémů lidmi je potřeba zkoumat z pohledu uživatelů a ne z pohledu pozorovatele.
  • TVS předpokládá, že jedinec je formován historicko-kulturními podmínkami a ty definují většinu světa, ve kterém jedinec žije.
  • TVS je metodologie, která byla vyvinuta pro studium situací, které zahrnují komunikaci. Je používaná pro zkoumání situací, ve kterých se lidé snaží najít informaci, která jim pomůže, mezi mnoha potencionálními informacemi a rozhodnout se, jestli získaná informace byla užitečná.

Metody TVS

  • interview (rozhovor zaměřený na důležité momenty,respondent rekonstruuje situaci za pomocí časové osy, poté je požádán, aby popsal detailně každý krok, důležité je, jak to viděl samotný respondent – co bylo pro něj propastí, jak ji chtěl překonat, co mu pomohlo)
  • příkladové studie – kvalitativní ( B.D. tuto metodu zkoušela především na knihovních uživatelích - v Kalifornské státní knihovně, v knihovně v prostředí početné hispánské populace, zaměřila se na uspokojení uživatele a přilákání více klientů)

„ Model B. D. informačního chování z roku 1996 souvisí s jejím konceptem hledání smyslu. Informační chování v jejím pojetí je hledáním smyslu a sestává ze čtyř základních elementů(viz obrázek napravo)[5]:

  1. situace v čase a prostoru, která definuje kontext, ve kterém informační problém vzniká;
  2. mezery, která identifikuje rozdíl mezi kontextuální situací a situací žádoucí;
  3. výstupu jako důsledku procesu hledání smyslu, a konečně
  4. mostu, tj. prostředku k uzavření mezery mezi situací a výstupem.
  • TSV je tedy používaná ve studiích, kde se předpokládá diskontinuita, nebo tzv. informační propast (gap) – viz obrázek.
  • Teoreticky každá situace může být „sense-making“ momentem, záleží na tom, jak se jedinec se situací vyrovná – jestli je pro něj propast, jak ji zvládne případně překlenout.

Tyto elementy byly v jejím prvním modelu zobrazeny formou trojúhelníku situace – mezera / most – výstup“[2]. Podrobnější obrázek z roku 1999 je však výstižnější.

Vývoj TVS

TVS se rozvíjí od roku 1972[6] .Teorie nebyla nejdřív chápána jako nástroj pro výzkum v oblasti KIV [7]. Nejprve byla používána pro popisování situací, nedostatků a „každodenní“ potřeby zjišťování základních informací.
Později, v roce 1986, B. Dervin upozornila na možnost využití v uživatelských (nesystémových) hledisek ve výzkumech informačního vyhledávání. V poslední dekádě 20. století byla TVS nabízena jako „vyspělá“ metodologie spojována s doporučeným sběrem dat a analytickými technikami.
Aktuální trend je rostoucí zájem o informační chování, kdy je tato metodologie využívána k porozumění kontextu a procesům informační potřeby, vyhledávání a užití. Nyní je v metodologii zdůrazňován pojem verbing (lze též vystihnout jako „vyslovitelnost“). Diskutuje se o tom, že by toto chápání mohlo umožnit vědcům překonat jednoduché třídění a dosáhnout celostního chápání informační činnosti.
V roce 2003 teorii ověřovala Toniya Tidlene [7]; zajímala se o informační vlastnosti výtvarného umění - jak můžou být lidé informováni uměním. Tradiční model TVS (jeho přesně popsaná struktura) nevyhovoval znázornění informačního chování, shodoval se postup narativní analýzy s principy vytváření smyslu, realizováný skrz rozhovor bez určitého zakončení. Tento postup umožnil výzkumníkům „využít lidský sklon“ k uspořádávání zážitků z hlediska děje.

Brenda Dervin (1936-2011)

Profesorka, jejíž mateřskými univerzitami byly dvě americké univerzity[8]: Cornellova a Michiganská státní univerzita. Dervin působila ve vědních oblastech komunikace, knihovnictví a informační vědy; zejména se zaměřovala na problematiku informačního chování.
Působila zejména na Státní univerzitě Ohio a v roce 1986 se stala první předsedkyní International Communication. B. D. je autorkou/spoluautorkou mnoha vědeckých prací; úplný seznam je přístupný na webových stránkách Státní univerzity Ohio [9]. Z těch nejvýznamnějších knih uvádíme nejznámější:

  • Mass communicating: Changing conceptions of the audience (1981)
  • An overview of Sense-Making research: Concepts, methods, and results to date (1983)
  • Sense-Making theory and practice: An overview of user interests in knowledge seeking and use (1998)

Poznámky

  1. DERVIN, Brenda. University of Illinois at Urbana-Champaign [online]. Ohio State University : Department of Communication, 1996 [cit. 2010-11-28]. Chaos, Order, and Sense-Making: A Proposed Theory for Information Design. Dostupné z: http://www.ideals.illinois.edu/bitstream/handle/2142/2279/dervindraft.htm;jsessionid=B27C5A66BFB686C9D4F60C375750B2E7
  2. 2,0 2,1 2,2 PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Informační chování v prostředí vysokých škol. ČLOVĚK : časopis pro humanitní a společenské vědy [online]. 15. 4. 2010, č. 18, [cit. 2011-10-13]. S. 4- 11. Dostupný z: http://clovek.ff.cuni.cz/pdf/pribramska_studie_18.pdf
  3. BRICKNER, M.S., LIPSHITS, R.: Pilot study: Systém model of situation awareness: „Sensemaking“ and decision making in command and control, United States Air Force Research Laboratory, 2004 [cit. 2011-10-13].S. 11-15. Dostupné z: http://dodreports.com/pdf/ada428104.pdf
  4. DERVIN, Brenda. Qualitative research in information management. [online]. Englewood, Colo. : Libraries Unlimited, 1992 [cit. 2011-10-13]. Close More like this Subjects Information science. Similar Items From the mind's eye of the user : the sense-making qualitative-quantitative methodology, s. . Dostupné z: http://comminfo.rutgers.edu/~tefko/Courses/612/Articles/DervinMindseye.pdf
  5. GODBOLD, Natalya. 2006. Beyond information seeking : towards a general model of information behaviour. Information research [online]. 2006, roč. 11, č. 4 [cit. 2010-02-28]. Dostupný z: http://informationr.net/ir/11-4/paper269.html
  6. University of Twente [online]. 2010 [cit. 2011-10-13]. Sensemaking. Dostupné z: http://www.utwente.nl/cw/theorieenoverzicht/Theory%20clusters/Organizational%20Communication/Sensemaking.doc/
  7. 7,0 7,1 TIDLINE, Tonyia J. Theories of information behavior. Medford: Information today, 2005. Dervin's sense-making, s. 113-117. ISBN 157387230X
  8. Brenda Dervin. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, June 2010, last modified on 14 September 2011 [cit. 2011-10-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin
  9. Authors using Sense-Making Methodology [online]. 12-May-2005 [cit. 2011-10-13]. LISTING OF WEB SITE REFERENCES FOR DERVIN, BRENDA. Dostupné z: http://communication.sbs.ohio-state.edu/sense-making/AAauthors/authorlistdervin.html


Použité zdroje

  • BRICKNER, M.S., LIPSHITS, R.: Pilot study: Systém model of situation awareness: „Sensemaking“ and decision making in command and control, United States Air Force Research Laboratory, 2004 [cit. 2011-10-13].S. 11-15. Dostupné z: http://dodreports.com/pdf/ada428104.pdf
  • Brenda Dervin. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, June 2010, last modified on 14 September 2011 [cit. 2011-10-13]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Brenda_Dervin
  • DERVIN, Brenda. Qualitative research in information management. [online]. Englewood, Colo. : Libraries Unlimited, 1992 [cit. 2011-10-13]. Close More like this Subjects Information science. Similar Items From the mind's eye of the user : the sense-making qualitative-quantitative methodology, s. . Dostupné z: http://comminfo.rutgers.edu/~tefko/Courses/612/Articles/DervinMindseye.pdf
  • GODBOLD, Natalya. 2006. Beyond information seeking : towards a general model of information behaviour. Information research [online]. 2006, roč. 11, č. 4 [cit. 2010-02-28]. Dostupný z: http://informationr.net/ir/11-4/paper269.html
  • TIDLINE, Tonyia J. Theories of information behavior. Medford: Information today, 2005. Dervin's sense-making, s. 113-117. ISBN 157387230X.