Tenký klient: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání
m (5 revizí: IMPORT T-V: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 20. 2. 2012, 14:08

Autor: Magda Fialová

Klíčová slova: tenký klient, virtualizace desktopů

Synonyma: bezdisková stanice, terminál

Související pojmy:

nadřazené – počítačová technologie
podřazené - ---


Charakteristika

Tenký klient je speciální počítač nebo počítačový program, jehož funkčnost závisí na serveru, na kterém běží všechny aplikace. Někdy se pro označení také používá pojem terminál, zejména z historických důvodů. Tenký klient neobsahuje pevný disk, DVD nebo CD-ROM, ventilátor ani jinou pohyblivou část, takže je obvykle menší a levnější než tradiční počítač nebo notebook.

Na tenkém klientu nemusí být vůbec operační systém, tento běží ve virtuálním prostředí datového centra; tenký klient pouze zprostředkovává připojení ke vzdálené pracovní ploše. V případě odpojení od vzdálené plochy (např. výpadek elektrického napájení na straně klienta nebo výpadek spojení) zůstává operační systém nadále funkční a po opětovném připojení může uživatel pokračovat v práci tam, kde předtím skončil.


Historie

V dřívějších dobách, před nástupem éry PC a MS Windows, se v organizacích používaly vysoce výkonné servery s operačním systémem typu UNIX a s množstvím připojených terminálů. Tyto terminály bývaly připojeny přes speciální sériové porty a často také přes modem. Takto bylo možno připojit terminál k serveru i na velkou vzdálenost. Veškeré výpočty a operace s daty probíhaly na serveru, na terminály se pouze přenášelo uživatelské rozhraní. Ze začátku bývalo toto rozhraní pouze textové, později se vyvinulo v grafické. V dalších letech, s nástupem osobních počítačů a zejména operačního systému Windows, se začalo od terminálů ustupovat směrem k běžným PC. V dnešní době je však trend opět se vracet k terminálům, pro určité odlišnosti jsou však dnes již nazýváni tenkými klienty.


HW řešení

V současné době se výrobou tenkých klientů zabývá několik desítek firem, z těch nejznámějších např. HP, SUN, IBM, Samsung, AsusTek. Hardwarový tenký klient má většinou podobu malé krabičky s levným nevýkonným procesorem. Do této krabičky se připojí klávesnice, myš, LCD, počítačová síť. Někteří výrobci dnes již integrují tenké klienty přímo do LCD monitorů.


SW řešení

Nejznámějším SW řešením je „Připojení ke vzdálené ploše“ od společnosti Microsoft. Pomocí tohoto programu se lze na dálku přes internet připojit k vhodně nakonfigurovaným Windows prakticky odkudkoliv na světě. Uživatel pak může například z domu pracovat na svém PC v zaměstnání, přičemž veškerá citlivá firemní data zůstávají na PC v kanceláři. V takovém případě se ale důrazně doporučuje použít šifrování.


Virtualizace pracovních stanic

V souvislosti s tenkými klienty se často v enterprise sféře hovoří také o virtualizaci pracovních stanic. Tato je řešena několika způsoby. Tím nejběžnějším je existence jedné virtuální pracovní stanice, která je dle požadavků klientů pouštěna stále dokola a tencí klienti k ní přistupují dálkově. Tuto virtuální pracovní stanici lze pak za chodu modifikovat, vždy dle potřeb uživatele, který se k ní právě přihlašuje. Může pak existovat například modifikace pro kancelářského pracovníka s MS Office, modifikace pro účetní s účetním softwarem nebo třeba modifikace se speciálními programy.


Vhodná místa pro použití tenkých klientů

Použití tenkých klientů je doporučováno zejména pro aplikace či provozy, kde je zapotřebí dosáhnout vysoké míry zabezpečení. Vybrané modely hardwarových tenkých klientů jsou vybaveny speciálním šifrovacím procesorem a spojení takovéhoto klienta s firemní sítí je šifrováno „neprolomitelnou“ šifrou. Jak již z principu tenkých klientů vyplývá, citlivá data zůstávají na serveru, na tenkého klienta se většinou přenášejí jen vybrané položky a sestavy. Data tak prakticky neopouštějí datové centrum organizace. Tento způsob použití je obvyklý zejména v bankách, kde je jak vzdálený přístup, tak i přístup jednotlivých poboček či přímo pracovníků přepážek zabezpečen proti případnému vnitřnímu útoku na infrastrukturu datové sítě. V případě zcizení koncového zařízení nedojde ke zcizení dat, na rozdíl od příkladu krádeže notebooku.

Dalším místem, kde jsou často s úspěchem tencí klienti používáni, jsou například internetové kavárny. Zde, ve spojení s technologií virtualizace desktopů, je možné pomocí využití tenkých klientů výrazně snížit náklady na obsluhu. Pro každého návštěvníka takovéto kavárny se vytvoří nová, virtuální pracovní stanice, přístup k ní je umožněn přes tenkého klienta a po odchodu návštěvníka je tato stanice automaticky smazána. Obsluha pak nemusí řešit to co v dřívějších dobách – smazání dat, která návštěvník svou činností vygeneroval a opětovná rekonfigurace počítače do výchozího stavu. Obdobný způsob využití je také v počítačových učebnách a studovnách na školách či v knihovnách.


Výhody a nevýhody tenkých klientů

Výhody ve vztahu k firemnímu prostředí:

  • unifikace desktopů ve firmě
  • zjednodušení správy koncových stanic
  • zjednodušení údržby operačního systému koncových stanic
  • prodloužení obměny hardware koncových stanic
  • snižování provozních nákladů (lidé, energie, správa)
  • možnost provozu alternativních informačních systémů a operačních systémů na koncových stanicích
  • možnosti dalšího rozšíření systému s minimálními náklady


Výhody z pohledu bezpečnosti:

  • správně nakonfigurovaný tenký klient neumožní ukládat data jinam než do informačních systémů, data zůstávají na serveru.
  • centralizovaná správa a dohled nad koncovými stanicemi


Nevýhody

  • závislost na chodu počítačové sítě
    • tenký klient je bez spojení se serverem nefunkční
    • počítačová síť musí být dostatečně dimenzována, neboť na její přenosové kapacitě závisí bezproblémový chod tenkých klientů
  • vyšší náklady na serverovou infrastrukturu a datová úložiště
  • z důvodu zachování bezvýpadkového chodu se doporučuje plně redundantní datová síť a redundantní datová centra, což je spojeno s vyššími náklady
  • problematické použití při datových přenosech přes mobil či Wi-Fi.
  • zatím ne příliš vhodné pro náročnější grafické operace, např. 3D modelování, streaming videa


Použité zdroje

  1. ANTOŠ, David. LUPA : server o českém internetu [online]. c1998-2010 [cit. 2010-06-09]. Zahodíme harddisky?. Dostupné z WWW: <http://www.lupa.cz/clanky/zahodime-harddisky/>. ISSN 1213-0702.
  2. BEDNÁŘ, Vojtěch. Živě.cz [online].CPress Media, a. s., 2. 5. 2006 [cit. 2010-06-09]. Tencí klienti – náhrada za kancelářská PC. Dostupné z WWW: <http://www.zive.cz/clanky/tenci-klienti--nahrada-za-kancelarska-pc/sc-3-a-130227/default.aspx>. ISSN 1212-8554.
  3. HP Small and Medium Business [online]. c2010 [cit. 2010-06-09]. When to consider a thin client solution?. Dostupné z WWW: <http://www.hp.com/sbso/solutions/pc_expertise/article/thinclients_consider.html?jumpid=reg_R1002_USEN>.
  4. YEGULALP, Serdar. Datamation [online]. April 12, 2010 [cit. 2010-06-09]. Thin Client. Dostupné z WWW: <http://itmanagement.earthweb.com/netsys/article.php/3865151/Thin-Client.htm>.