Systémy národních bibliografií, souborné katalogy a oborové brány

Z WikiKnihovna
Verze z 14. 11. 2013, 19:32, kterou vytvořil Marie Ondrášková (diskuse | příspěvky) (Vymezení pojmu)
Přejít na: navigace, hledání
Zpět na: KISK:Kniha Elektronické informační zdroje (Ondřej Fabián)
Elektronické informační zdroje - Ondřej Fabián

Vymezení pojmu

Tištěné knihy sice nejsou primárním tématem této publikace, avšak jejich plošná registrace a následné zpřístupňování uživateli si nesporně zaslouží své místo i zde. Nejvýznamnějšími projekty při získávání a uchovávání tištěných, ale i jiných titulů jsou nepochybně systémy národních bibliografií. Národní bibliografie by měly mapovat veškerou informační produkci na území jednotlivých států. Jejich základní funkcí je zaznamenání národního publikovaného dědictví a dosažení účinné bibliografické kontroly. Ve většině případů se zakládají na institutu povinného výtisku, který je daný ze zákona. Je však nutno poznamenat, že v některých zemích fungují národní bibliografie úspěšně i na zcela dobrovolném principu. Legislativní normy určují, co je předmětem odevzdávání pro potřeby národní bibliografie a v jakém počtu a komu se publikace předávají. V ČR platí:

Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích,

Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku.

Na základě těchto zákonných norem musí vydavatelé odevzdávat pověřeným knihovnám předepsaný počet povinných výtisků knih, periodik a dalších materiálů. V českém prostředí doposud legislativa nebere v úvahu existenci elektronických informačních zdrojů. Z tohoto hlediska zatím za vyspělým světem poněkud zaostáváme. Na místě je také připomenout, že přestože zákonné předpisy hovoří naprosto jasně, řada dokumentů, na něž se zákonná povinnost odevzdávání vztahuje, registraci v rámci národní bibliografii unikne (přestože za to mohou být vydavatelé pokutováni). Budování národních bibliografií obstarávají stanovené národní bibliografické agentury, obvykle národní knihovny. Nejinak je tomu i u nás, kde chod celého systému zajišťuje Národní knihovna ČR. Důležitým faktem je také to, že přestože se jedná o národní bibliografie, je zde nutné dodržovat mezinárodní standardy, zejména z hlediska formátu bibliografických záznamů a pravidel popisu. Národní bibliografie plní několik funkcí:

  • registračně-evidenční – evidence veškeré produkce
  • kulturně-historickou – uchování kulturního dědictví pro další generace
  • komunikačně-informační – slouží jako informační zdroj pro řadu uživatelů

Typy národních bibliografií:

  • retrospektivní – mapují produkci, která už vyšla
  • souběžné – mapují současnou produkci
  • perspektivní – mapují produkci, která teprve vyjde. Jedná se o tzv. Cataloging in Print (CIP). Na základě smluvních vztahů s vydavateli dostává národní bibliografická agentura informace o chystané produkci a kniha tak může být pro potřeby národní bibliografie zkatalogizována ještě dřív, než fyzicky vyjde.

Dokumenty v rámci národní bibliografie mohou být registrovány na základě těchto principů nebo jejich kombinací:

  • teritoriální – registrují se dokumenty vydané na určitém území
  • jazykový – registrují se dokumenty vydané v určitém jazyce
  • tematický – registrují se veškeré dokumenty vydané jak v tuzemsku, tak v zahraničí, které pojednávají o určitém tématu (např. o České republice)
  • autorský – registrují se dokumenty od určitého autora, které mohou být vydány v jakékoli zemi a v jakémkoli jazyce

Česká národní bibliografie

Čnb.jpg

Česká národní bibliografie je dostupná bezplatně na stránkách Národní knihovny ČR. Lze si ji rovněž zakoupit na CD ROM, jejichž distribuci zajišťuje firma Albertina Icome. Retrospektiva u knižní kolekce sahá do roku 1901. V databázi se nacházejí různé typy dokumentů (knihy, časopisy, mapy, hudebniny atd.), proto je jejich popis poněkud nekonzistentní. Bibliografické záznamy slovenských publikací, které byly v minulosti součástí databáze, jsou postupně odstraňovány. Jednotky, které byly do systému dodány po roce 1996, jsou vždy popsány podle katalogizačních pravidel AACR2 a jsou doplněny o předmětová hesla, znaky MDT a skupinu Konspektu. Bibliografické záznamy jsou pochopitelně ve formátu MARC21.

Hlavní vyhledávací stránka systému: http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=base-list

Knižní katalogy v mezinárodním měřítku

V oblasti registrace knih existují pochopitelně i mezinárodní projekty a souborné katalogy, které umožňují uživateli vyhledávat požadované tituly v globálním měřítku. Souborným katalogem se rozumí takový informační zdroj, který obsahuje záznamy dokumentů z fondů více než jedné knihovny [KRČMÁŘOVÁ, 1995]. V českém prostředí je dobře známý například Souborný katalog ČR provozovaný Národní knihovnou ČR, který obsahuje jak záznamy knih, tak seriálů. Mezi souborné katalogy postavené na moderních technologiích se dá zařadit také Jednotná informační brána, která poskytuje vyhledávání v mnoha katalozích současně zapojených institucí.

Na mezinárodním poli pak vznikají nepoměrně větší projekty. Iniciativa The European Library sdružuje katalogy všech evropských národních knihoven a nabízí tak možnost pohodlného centrálního vyhledávání. K dispozici je také celá řada různorodých souborných katalogů, z nichž vyčnívá WorldCat od OCLC, který je nejkomplexnějším světovým souborným katalogem knih, ale i dalších typů dokumentů. Jednotky, které obsahuje, nejsou primárně pouze v angličtině. Zastoupena je i celá řada národních jazyků.

Hlavní stránka systému The European Library: http://www.theeuropeanlibrary.org/portal/index.html

Hlavní stránka systému Worldcat: http://www.worldcat.org/

Oborové brány

Vymezení pojmu

Oborové brány patří mezi progresivní informační zdroje, které ovšem není jednoduché jednoznačně vymezit. V principu se jedná o služby, které prohledávají řadu heterogenních informačních zdrojů paralelně. Jednotlivé oborové brány se liší jak tematickým zaměřením, tak geografickým záběrem a zejména typologií zahrnutých informačních zdrojů.

Asi nejznámější iniciativou tohoto druhu je celoevropský projekt Renardus (http://renardus.sub.uni-goettingen.de/). Celkový chod systému koordinuje univerzita v německém Göttingenu a finanční prostředky na něj poskytla Evropská unie. V rámci projektu je k dispozici hned několik tematicky orientovaných oborových bran. V českém prostředí je dobře znám systém sedmi oborových bran, které poskytují možnost vyhledávání v řadě různorodých informačních zdrojů najednou. Do vyhledávačů jsou zapojeny katalogy knihoven, oborové databáze, encyklopedie, ale i volně dostupné zdroje z internetu. Výčet dostupných bran:

Oborová brána Knihovnictví a informační věda (KIV) – http://kiv.jib.cz/

Oborová brána Umění a architektura (ART) – http://art.jib.cz/

Oborová brána Technika (TECH) – http://tech.jib.cz/

Oborová brána Musica (MUS) – http://mus.jib.cz/

Oborová brána Sofia pro humanitní a společenské vědy – http://sofia.jib.cz/

Oborová bránal IReL pro mezinárodní vztahy – http://irel.jib.cz/

Oborová brána Právo – http://irel.jib.cz/

Všechny tyto dílčí služby vznikly v rámci projektu Národní knihovny ČR Koordinovaná tvorba informačních bran pro oblast výzkumu a fungují na stejném principu jako univerzální Jednotná informační brána (http://www.jib.cz/), tedy na bázi kombinace technologií MetaLib a SFX. Obě tyto technologie budou podrobněji popsány v poslední kapitole této práce.

Intute

Intute.jpg

Systém Intute je poněkud atypickou službou, což znovu odpovídá faktu, že oborové informační brány se jen velmi těžko dají zařadit do některého ze zavedených typů informačních zdrojů. Jedinečnost Intute je dána tím, že se specializuje na vyhledávání ve volně dostupných internetových zdrojích. Ty jsou však velmi pečlivě vybírány. Jinak se služba orientuje především na domovskou Velkou Británii. Systém je rozdělen na devatenáct dílčích tematických skupin. Po zadání dotazu dostává uživatel ve výsledcích množinu prověřených internetových zdrojů, které lze poté ještě dále procházet podle typu (např. archivy, asociace, neziskové organizace atd.). Tvorbu systému zajišťuje Intute Consortium čítající sedm významných britských univerzit. Rovněž na Intute však dopadla finanční krize a od roku 2011 nejsou do systému dodávány nové zdroje. Stávající rozhraní a služby budou k dispozici až do roku 2014.

Další informace: http://www.intute.ac.uk/

Galerie