Syndrom vyhoření

Z WikiKnihovna
Verze z 20. 2. 2012, 12:06, kterou vytvořil Michal Klajban (diskuse | příspěvky) (1 revizi: IMPORT Q-S: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Autor: Miroslava Tichá

Klíčová slova: burnout syndrome, psychické vyhoření, psychické vyčerpání, chronický stres, stres z povolání, psychologie, rizikové faktory

Synonyma: burn-out, syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti

Související pojmy:

nadřazené - syndromy

podřazené - ---

Charakteristika

Pojem syndrom vyhoření, anglicky burnout, pochází od amerického psychoanalytika H. J. Freudenbergera z roku 1974.

Jedná se o dlouhodobý proces, neboť postižený člověk prochází několika stádii. Jednou z nejčastějších příčin vzniku syndromu vyhoření bývá dlouhodobý stres. Ten patří mezi zátěžové situace, které mají vliv na vznik vyhoření (dále např. frustrace, deprivace, trauma a jiné).

"Podle ICD (Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace [WHO]) není vyhoření klasifikováno jako nemoc, ale je zařazeno do doplňkové kategorie diagnóz."[4, s. 14]

Syndrom vyhoření se může objevit u kohokoliv, ale nejčastěji se s ním setkáváme ve spojistosti s prací, a to převážně u lidí, kteří pracují s jinými lidmi. Mezi nejvíce ohrožené patří tyto skupiny profesí: zdravotníci, pečovatelé, ošetřovatelé, sociální pracovníci, psychologové, terapeuti, učitelé, vychovatelé, policisti, hasiči, právníci a další.[5]


Příznaky

Vyčerpání

Může se rozdělit na tři části - emoční, duševní a fyzické. Znaky emočního vyčerpání jsou kupříkladu beznaděj, ztráta sebeovládání (nekontrolovatelný pláč, výbuchy vzteku a jiné), pocity strachu, prázdnota, apatie apod. Mezi znaky fyzického vyčerpání patří například chronická únava, poruchy spánku, paměti a soustředění, zažívací potíže.

Odcizení

Jedná se především o lhostejný postoj ke svému okolí, o ztrátu zájmu nebo i cíle. Člověk pociťuje negativní postoj nejen k ostatním lidem, ale i k sobě samému a ke svému životu. Narušeny jsou tedy především vztahy, pracovní i osobní, a sebevědomí. Dostavují se pocity méněcennosti, vlastní nedostatečnosti a dochází ke ztrátě sebedůvěry.

Pokles výkonnosti

Člověk pociťuje pokles výkonnosti především proto, že potřebuje čím dál větší množství času na práci, kterou dříve zvládal za mnohem kratší čas. Pak následuje snaha zvládnout stejné množství práce i za cenu, že v práci tráví čím dál víc času. Lidé totiž nechtějí za žádnou cenu zklamat a důsledkem toho je rozpor mezi osobními nároky a faktem, na co skutečně stačí.


Další rozdělení může být na vnější a vnitřní symptomy.[3, s. 40]

Vnější

- skutečnost, že aktivita vzrůstá, ale produktivita zůstává zpočátku stejná

- podrážděnost

- fyzická únava

- neochota riskovat


Vnitřní

- ztráta odvahy

- ztráta osobní identity a sebeúcty

- ztráta objektivnosti

- emocionální vyčerpanost

- negativní duševní postoj


Vývoj syndromu

Fázový model podle Edelwiche a Brodského

Nadšení

Období, kdy má dotyčný velké ideály a očekávání. Doslova překypuje energií a ochotou. Ve své profesi pracuje naplno a často nad své síly. Dochází k omezování vlastního volného času a činností s tím spojených.

Stagnace

U postiženého dochází k útlumu prvotního nadšení, k dostatečnému seznámení se s realitou (zorientování se v práci) a pravděpodobně i k několika zklamání. Přílišná orientace na práci se vytrácí a brán je ohled i na volnočasové aktivity, kde se dotyčný snaží zaplnit prázdné místo, které zůstalo po původním nadšení.

Frustrace

Období pochybování o smyslu své práce a snažení. Vzrůstá zklamání a pocity bezmocnosti. Mohou vznikat i spory se zákazníky či s vedením. Dochází k prvním fyzickým potížím.

Apatie

Po dlouhodobějším trvání frustrace nastává vnitřní rezignace a vnímání práce jen jako zdroj finančního příjmu. Do práce dotyčný chodí s odporem, během pracovní doby vykonává stále stejné úkony a odmítá změny či přesčasy.

Vyhoření

Mimo ztráty smyslu práce dochází i ke ztrátě smyslu vlastního bytí. Dotyčný je emocionálně, duševně i fyzicky vyčerpaný.


Řešení

Před dosažením konečného stadia syndromu vyhoření je dobré buď změnit přístup, snížit zátěž a zvýšit odpočinek, případně posílit svou odolnost vůči zátěžovým situacím. V průběhu poslední fáze samotného vyhoření je dobré buď vyhledat odbornou pomoc nebo změnit zaměstnání.

Na syndrom vyhoření, které je způsobeno vnějšími vlivy, lze aplikovat i tři následující možnosti reakcí:

"Take it: Smiř se s tím tak, jak to je! Nacházíme-li se ve stresové situaci, nejdřív zvážíme, zda je pro nás přijatelná a snesitelná. Pokud ano, rozhodneme se v ní setrvat – to může znamenat, že ji buď budeme tolerovat, nebo rezignujeme.

Change it: Změň to! Pokud si myslíme, že situace není snesitelná, zhodnotíme, zda jsme schopni se s ní vypořádat. Domníváme-li se, že ano, pokusíme se situaci vzít do svých rukou či nějakým způsobem ji ovlivnit.

Leave it: Vzdej to! Jestliže je pro nás situace nepřijatelná, ale nemůžeme ji ovlivnit, nastupuje rezignace. Po ní v lepším případě následuje tzv, „Leave it“, tedy vystoupení z dané situace. Jsme-li ovšem nuceni v těchto podmínkách dále zůstat, např. nemáme-li jinou možnost, neboť se nám nedaří najít jiné zaměstnání, nezbývá nám nic jiného než současný stav tolerovat, čímž se vracíme zpět k „Take it“."[4, s. 75]


Použitá literatura

1. JEKLOVÁ, Marta; REITMAYEROVÁ, Eva. Syndrom vyhoření [online]. Praha : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: <http://www.google.cz/url?sa=t&source=web&cd=5&ved=0CDUQFjAE&url=http%3A%2F%2Fwww.viod.cz%2Feditor%2Fassets%2Fdownload%2Fpublikace%2Fvyhoreni.pdf&ei=qQsPTbG7BM_B8QP4zqCEBw&usg=AFQjCNGVoXxj6Ir6R6e_OHrf8wr5X250eA>. ISBN 80-86991-74-1

2. PETERKOVÁ, Michaela. Syndrom vyhoření : Web z rodiny psychoweb.cz – informace a pomoc [online]. 2008-2009 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: <http://www.syndrom-vyhoreni.psychoweb.cz/>.

3. RUSH, Myron D. Syndrom vyhoření. 1. vyd. Praha : Návrat domů, 2003. 129 s. ISBN 8072550748.

4. STOCK, Christian; VRAJOVÁ, Natalie. Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. 1. vyd. Praha : Grada, 2010. 103 s. ISBN 9788024735535.

5. Syndrom-vyhoření.cz : Vše o syndromu vyhoření - články, poradna, diskuze [online]. 20?? [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: <http://syndrom-vyhoreni.cz/>.

6. Syndrom vyhoření. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 14. 11. 2005, last modified on 17. 11. 2010 [cit. 2010-12-21]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Syndrom_vyhoření>.