Synapse: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:
 
'''Autor:''' Denisa Karpeová
 
'''Autor:''' Denisa Karpeová
  
'''Klíčová slova:'''  
+
'''Klíčová slova:''' nervové vzruchy, spojení neuronů, synaptická štěrbina, akční potenciál, integrace nervového signálu
  
 
'''Synonyma:''' spojení
 
'''Synonyma:''' spojení
Řádek 16: Řádek 16:
  
 
==Charakteristika==
 
==Charakteristika==
Synapse je pojem definovaný, jako spojení dvou neuronů, nebo také spojení neuronu a smyslové buňky. Oba neurony se přímo nedotýkají. Mají mezi sebou mezeru o velikosti přibližně 20nm. <ref>''Neuron - stavba, funkce a rozdělení neuronů [online]. 2007 [cit.19.5.2013]. Dostupný z: http://zivotni-energie.cz/neuron-stavba-funkce-a-rozdeleni-neuronu.html>.</ref>Neurony si mezi sebou přenášejí vzruchy. Tato mezera se nazývá synoptická štěrbina. Synapse nebo-li spojení vzniká na nervovém zakončení neuronu a vstupní membránou (membrána dendritů) neuronu druhého. Signály proudí po nervových vláknech k nervovému zakončení. Jakmile elektrický signál (akční potenciál) dojde k určitému zakončení, přenese se na druhý neuron, ale  už ne jako elektrický signál, ale jako chemický signál. Z nervového zakončení se vypustí látka zvaná neurotransmiter. Neurotransmiter napomáhá k vzniku synoptického potenciálu na dalším neuronu. Jakmile se látka vylije, tak se neurotransmiter naváže na receptory takzvaně membránové bílkoviny. Následně vzniknou málé změny propustnosti membrány pro ionty sodíku. Intové kanály se nachválí otevřou a inty sodíku mohou v hodně malém množství do nervové buňky.<ref>''NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007,  239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9>.</ref>
 
  
 +
Synapse je jednoduše řečeno spojení dvou neuronů po kterých se přenášejí nervové vzruchy. '''Neuron''' je základní jednotka nervové soustavy. Neurony se navzájem nedotýkají, je mezi nimi mezera nazývaná jako '''synaptická štěrbina''' o velikosti 20 nm. ''„Spojení se uskutečňují mezi nervovými zakončeními jednoho neuronu a vstupní membránou dalšího neuronu. Jako vstupní membránu označujeme membránu dendritů a buněčného těla neuronu.“'' <ref>Neuron - stavba, funkce a rozdělení neuronů [online]. 2007 [cit.19.5.2013]. Dostupný z: http://zivotni-energie.cz/neuron-stavba-funkce-a-rozdeleni-neuronu.html</ref> Jakmile po nervovém vlákně doputuje k nervovému zakončení '''elektrický signál''' (akční potenciál), dojde k vyloučení chemické látky zvané neurotransmiter a na další neuron místo elektrického signálu, dojde signál chemický. Neurotransmiter napomáhá ke vzniku synaptického potenciálu na dalším neuronu. ''„Po „vylití“ do synaptické štěrbiny se molekuly neurotransmiteru vážou na receptory (specifické membránové bílkoviny) v synaptické membráně následného neuronu – v postsynaptické membráně. Zde vyvolávájí malé změny propustnosti membrány pro ionty sodíku.“''<ref>''NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007,  239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9>.</ref> Tyto '''ionty sodíku''' ve velmi malém množství vstupují do nervové buňky, protože intové kanálky se na malou chvíli otevírají. Toto otevření iontových kanálků způsobuje '''koncentrační spád''' a záporný potenciál nacházející se uvnitř neuronu. Po vstupu sodíkových iontů do neuronu způsobí změnu membránového potenciálu k pozitivnějším hodnotám. Tato změna trvá pouze za otevření iontových kanálků. Tuto změnu nazýváme '''depolarizace'''. Depolarizace je hlavní pro '''excitaci'''. Excitace je podraždění v celkovém nervovém systému, a proto se této změně často říka '''excitační synaptický potenciál'''. Neurotransmitery, vyvolávající tyto excitační potenciály, se nazývají excitační neurotrasmitery, kterými jsou například noradrenalin nebo také acetylcholin. Tento děj se vyskytuje i opačně, a to tak, že některé neurotrasmitery dosáhují změny membránového potenciálu k negativním hodnotám. Tato změna se nazývá '''hyperpolarizace''' a dává podstatu inhibici. Tuto změnu nazýváme jako '''inhibiční synaptický potenciál''' a neurotrnsmitery vyvolávající tuto změnu určujeme jako inhibiční neurotransmitery.
  
==Tvorba a přenos vzruchu==
+
==Integrace nervových signálů==
  
Vzruchy nebo také signály vznikají na základě toku el. náboje zprostředkovaného tokem iontů napříč plazmatickou membránou neuronu. Změnou membránového potenciálu se začne vzruch pohybovat. Nervové, smyslové i svalové buňky jsou schopny reagovat na podněty změnou klidového membránového potenciálu a změnou propustnosti membrány pro ionty K (draslík) a Na (sodík), tím pádem nastává depolarizace membrány, což znamená, že na membráně vzniká akční potenciál a vzruch se šíří po neuritu.Vzruch se šíří takzvaným skokem mezi Ranvierovými zářezy, kde není mielin, který by zabraňoval ve vedení vzruchu. Při vzniku vzruchu a jeho dalším vedením platí pravidlo „vše nebo nic“- záleží na intenzitě podnětu. Pokud je intenzita malá, vzruch se utne a nepokračuje, zatímco když je intenzita velká, tak vzruch pokračuje v cestě dál.<ref>''NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007, 239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9>.</ref>
+
'''Integrace nervového signálu''' se rozumí proces při kterém se mění povaha přenášené informace. Synapse není pouze jedna , ale je jich velké množství. Integraci a transformaci (přeměna elektrického potenciálu na chemický) nervových signálů vzniká pomocí '''organizace nervové soustavy''' založená na '''konvergenci''' a '''divergenci'''. Konvergence znamená sbíhavost synapsí a divergence rozbíhavost. Ve zkratce: celá nervová soustava je obrovská síť neuronů, kde každý neuron se může vázat na tisíce jiných neuronů. ''„Nervová buňka není tedy pouhým spojovacím prvkem, který předává signály tak, jak je přijímá. Je současně integračním i vodivým prvkem nervové soustavy.“''<ref>''NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007,  239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9>.</ref>
 
 
Depolarizace je určitá změna membránového potenciálu ke kladnějším hodnotám. Depolarizace je hlavní pro excitaci. Excitace je podraždění v celkovém nervovém systému. Proto se této změně často říka excitační synaptický potenciál. Neurotransmitery, vyvolávající tyto excitační potenciály, se nazývají excitační neurotrasmitery. Jsou jimi například noradrenalin nebo také acetylcholin. Tento děj se vyskytuje i opačně, a to tak, že některé neurotrasmitery dosáhují změny membránového potenciálu k negativním hodnotám. Tato změna se nazývá hyperpolarizace a dává podstatu inhibici. Tuto změnu nazýváme jako inhibiční synaptický potenciál a neurotrnsmitery vyvolávající tuto změnu určujeme jako inhibiční neurotransmitery.<ref>''NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007,  239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9>.</ref>
 
  
 
==Typy synapsí==
 
==Typy synapsí==
Řádek 29: Řádek 27:
 
Existují pět typů synapsí, už z názvů synapsí jde vyčíst šeho se spojení  
 
Existují pět typů synapsí, už z názvů synapsí jde vyčíst šeho se spojení  
  
* axo-dendritická synapse -  toto spojení probíhá mezi axonem a dendrity druhého neuronu
+
* '''axo-dendritická synapse''' <ref>''TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.</ref>-  toto spojení probíhá mezi axonem a dendrity druhého neuronu
* axo-axonová synapse – spojení axonů u obou neuronů
+
* '''axo-axonová synapse''' <ref>''TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.</ref>– spojení axonů u obou neuronů
* axo-somatická synapse – u této synapse se spojuje axon neuronu s buněčným tělem druhého neuronu
+
* '''axo-somatická synapse'''<ref>''TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.</ref> – u této synapse se spojuje axon neuronu s buněčným tělem druhého neuronu
* somato-dendritické – spojení mezi dendrity neuronu a buněčným tělem druhého neuronu
+
* '''somato-dendritické'''<ref>''TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.</ref> – spojení mezi dendrity neuronu a buněčným tělem druhého neuronu
* dendro-dendritické – spojení dendritů u obou neuronů<ref>''TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.</ref>
+
* '''dendro-dendritické'''<ref>''TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.</ref> – spojení dendritů u obou neuronů
  
 
==Poznámky==
 
==Poznámky==
Řádek 44: Řádek 42:
 
* Neuron - stavba, funkce a rozdělení neuronů [online]. 2007 [cit.19.5.2013]. Dostupný z: http://zivotni-energie.cz/neuron-stavba-funkce-a-rozdeleni-neuronu.html
 
* Neuron - stavba, funkce a rozdělení neuronů [online]. 2007 [cit.19.5.2013]. Dostupný z: http://zivotni-energie.cz/neuron-stavba-funkce-a-rozdeleni-neuronu.html
 
* TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5
 
* TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5
 +
 +
[[Kategorie:Jiná netematická hesla]]

Aktuální verze z 16. 8. 2013, 13:07

spojení neuronů synapse [1]

Autor: Denisa Karpeová

Klíčová slova: nervové vzruchy, spojení neuronů, synaptická štěrbina, akční potenciál, integrace nervového signálu

Synonyma: spojení

Související pojmy:

nadřazené - neurologie

podřazené - neuron, dendrity, smyslová buňka


Charakteristika

Synapse je jednoduše řečeno spojení dvou neuronů po kterých se přenášejí nervové vzruchy. Neuron je základní jednotka nervové soustavy. Neurony se navzájem nedotýkají, je mezi nimi mezera nazývaná jako synaptická štěrbina o velikosti 20 nm. „Spojení se uskutečňují mezi nervovými zakončeními jednoho neuronu a vstupní membránou dalšího neuronu. Jako vstupní membránu označujeme membránu dendritů a buněčného těla neuronu.“ [1] Jakmile po nervovém vlákně doputuje k nervovému zakončení elektrický signál (akční potenciál), dojde k vyloučení chemické látky zvané neurotransmiter a na další neuron místo elektrického signálu, dojde signál chemický. Neurotransmiter napomáhá ke vzniku synaptického potenciálu na dalším neuronu. „Po „vylití“ do synaptické štěrbiny se molekuly neurotransmiteru vážou na receptory (specifické membránové bílkoviny) v synaptické membráně následného neuronu – v postsynaptické membráně. Zde vyvolávájí malé změny propustnosti membrány pro ionty sodíku.“[2] Tyto ionty sodíku ve velmi malém množství vstupují do nervové buňky, protože intové kanálky se na malou chvíli otevírají. Toto otevření iontových kanálků způsobuje koncentrační spád a záporný potenciál nacházející se uvnitř neuronu. Po vstupu sodíkových iontů do neuronu způsobí změnu membránového potenciálu k pozitivnějším hodnotám. Tato změna trvá pouze za otevření iontových kanálků. Tuto změnu nazýváme depolarizace. Depolarizace je hlavní pro excitaci. Excitace je podraždění v celkovém nervovém systému, a proto se této změně často říka excitační synaptický potenciál. Neurotransmitery, vyvolávající tyto excitační potenciály, se nazývají excitační neurotrasmitery, kterými jsou například noradrenalin nebo také acetylcholin. Tento děj se vyskytuje i opačně, a to tak, že některé neurotrasmitery dosáhují změny membránového potenciálu k negativním hodnotám. Tato změna se nazývá hyperpolarizace a dává podstatu inhibici. Tuto změnu nazýváme jako inhibiční synaptický potenciál a neurotrnsmitery vyvolávající tuto změnu určujeme jako inhibiční neurotransmitery.

Integrace nervových signálů

Integrace nervového signálu se rozumí proces při kterém se mění povaha přenášené informace. Synapse není pouze jedna , ale je jich velké množství. Integraci a transformaci (přeměna elektrického potenciálu na chemický) nervových signálů vzniká pomocí organizace nervové soustavy založená na konvergenci a divergenci. Konvergence znamená sbíhavost synapsí a divergence rozbíhavost. Ve zkratce: celá nervová soustava je obrovská síť neuronů, kde každý neuron se může vázat na tisíce jiných neuronů. „Nervová buňka není tedy pouhým spojovacím prvkem, který předává signály tak, jak je přijímá. Je současně integračním i vodivým prvkem nervové soustavy.“[3]

Typy synapsí

Existují pět typů synapsí, už z názvů synapsí jde vyčíst šeho se spojení

  • axo-dendritická synapse [4]- toto spojení probíhá mezi axonem a dendrity druhého neuronu
  • axo-axonová synapse [5]– spojení axonů u obou neuronů
  • axo-somatická synapse[6] – u této synapse se spojuje axon neuronu s buněčným tělem druhého neuronu
  • somato-dendritické[7] – spojení mezi dendrity neuronu a buněčným tělem druhého neuronu
  • dendro-dendritické[8] – spojení dendritů u obou neuronů

Poznámky

  1. Neuron - stavba, funkce a rozdělení neuronů [online]. 2007 [cit.19.5.2013]. Dostupný z: http://zivotni-energie.cz/neuron-stavba-funkce-a-rozdeleni-neuronu.html
  2. NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007, 239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9>.
  3. NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007, 239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9>.
  4. TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.
  5. TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.
  6. TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.
  7. TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.
  8. TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.

Použitá literatura

  • NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007, 239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9
  • Neuron - stavba, funkce a rozdělení neuronů [online]. 2007 [cit.19.5.2013]. Dostupný z: http://zivotni-energie.cz/neuron-stavba-funkce-a-rozdeleni-neuronu.html
  • TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5