Synapse: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:synapse.png|right|200px|spojení neuronů synapse<br/> [http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chem._Synapse_scheme.jpg]]]
+
 
  
 
'''Autor:''' Denisa Karpeová
 
'''Autor:''' Denisa Karpeová
Řádek 13: Řádek 13:
 
<blockquote>
 
<blockquote>
 
''podřazené'' - neuron, dendrity, smyslová buňka </blockquote>
 
''podřazené'' - neuron, dendrity, smyslová buňka </blockquote>
 +
 +
[[Soubor:synapse.png|right|200px|spojení neuronů synapse<br/> [http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chem._Synapse_scheme.jpg]]]
  
 
==Charakteristika==
 
==Charakteristika==

Verze z 16. 6. 2013, 13:06


Autor: Denisa Karpeová

Klíčová slova:

Synonyma: spojení

Související pojmy:

nadřazené - neurologie

podřazené - neuron, dendrity, smyslová buňka

spojení neuronů synapse [1]

Charakteristika

Synapse je pojem definovaný, jako spojení dvou neuronů, nebo také spojení neuronu a smyslové buňky. Oba neurony se přímo nedotýkají. Mají mezi sebou mezeru o velikosti přibližně 20nm. [1]Neurony si mezi sebou přenášejí vzruchy. Tato mezera se nazývá synoptická štěrbina. Synapse nebo-li spojení vzniká na nervovém zakončení neuronu a vstupní membránou (membrána dendritů) neuronu druhého. Signály proudí po nervových vláknech k nervovému zakončení. Jakmile elektrický signál (akční potenciál) dojde k určitému zakončení, přenese se na druhý neuron, ale už ne jako elektrický signál, ale jako chemický signál. Z nervového zakončení se vypustí látka zvaná neurotransmiter. Neurotransmiter napomáhá k vzniku synoptického potenciálu na dalším neuronu. Jakmile se látka vylije, tak se neurotransmiter naváže na receptory takzvaně membránové bílkoviny. Následně vzniknou málé změny propustnosti membrány pro ionty sodíku. Intové kanály se nachválí otevřou a inty sodíku mohou v hodně malém množství do nervové buňky.[2]


Tvorba a přenos vzruchu

Vzruchy nebo také signály vznikají na základě toku el. náboje zprostředkovaného tokem iontů napříč plazmatickou membránou neuronu. Změnou membránového potenciálu se začne vzruch pohybovat. Nervové, smyslové i svalové buňky jsou schopny reagovat na podněty změnou klidového membránového potenciálu a změnou propustnosti membrány pro ionty K (draslík) a Na (sodík), tím pádem nastává depolarizace membrány, což znamená, že na membráně vzniká akční potenciál a vzruch se šíří po neuritu.Vzruch se šíří takzvaným skokem mezi Ranvierovými zářezy, kde není mielin, který by zabraňoval ve vedení vzruchu. Při vzniku vzruchu a jeho dalším vedením platí pravidlo „vše nebo nic“- záleží na intenzitě podnětu. Pokud je intenzita malá, vzruch se utne a nepokračuje, zatímco když je intenzita velká, tak vzruch pokračuje v cestě dál.[3]

Depolarizace je určitá změna membránového potenciálu ke kladnějším hodnotám. Depolarizace je hlavní pro excitaci. Excitace je podraždění v celkovém nervovém systému. Proto se této změně často říka excitační synaptický potenciál. Neurotransmitery, vyvolávající tyto excitační potenciály, se nazývají excitační neurotrasmitery. Jsou jimi například noradrenalin nebo také acetylcholin. Tento děj se vyskytuje i opačně, a to tak, že některé neurotrasmitery dosáhují změny membránového potenciálu k negativním hodnotám. Tato změna se nazývá hyperpolarizace a dává podstatu inhibici. Tuto změnu nazýváme jako inhibiční synaptický potenciál a neurotrnsmitery vyvolávající tuto změnu určujeme jako inhibiční neurotransmitery.[4]

Typy synapsí

Existují pět typů synapsí, už z názvů synapsí jde vyčíst šeho se spojení

  • axo-dendritická synapse - toto spojení probíhá mezi axonem a dendrity druhého neuronu
  • axo-axonová synapse – spojení axonů u obou neuronů
  • axo-somatická synapse – u této synapse se spojuje axon neuronu s buněčným tělem druhého neuronu
  • somato-dendritické – spojení mezi dendrity neuronu a buněčným tělem druhého neuronu
  • dendro-dendritické – spojení dendritů u obou neuronů[5]

Poznámky

  1. Neuron - stavba, funkce a rozdělení neuronů [online]. 2007 [cit.19.5.2013]. Dostupný z: http://zivotni-energie.cz/neuron-stavba-funkce-a-rozdeleni-neuronu.html>.
  2. NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007, 239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9>.
  3. NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007, 239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9>.
  4. NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007, 239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9>.
  5. TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5>.

Použitá literatura

  • NOVOTNÝ, Ivan, HRUŠKA Milan. Biologie člověka, 4. přepracované vyd. Praha. Fortuna 2007, 239s. ISBN978- 80- 7373- 007- 9
  • Neuron - stavba, funkce a rozdělení neuronů [online]. 2007 [cit.19.5.2013]. Dostupný z: http://zivotni-energie.cz/neuron-stavba-funkce-a-rozdeleni-neuronu.html
  • TROJAN, Stanislav, Lékařská fyziologie, 4. vyd. Praha. Grada, 2003, 771s. ISBN80-247-0512-5