Stres

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Eva Petrášová

Klíčová slova: stres, psychická zátěž, psychologie

Synonyma: eusters, distres, pozitivní stres, negativní stres

Související pojmy:

nadřazené - ---
podřazené - stres z povolání


Co je to stres?

Pojem stres pochází z anglického slova stress a znamená zátěž.

„Stres je možné v nejobecnějším pojetí vymezit jako fenomén, který vzniká v důsledku nerovnováhy mezi úrovní nejrůznějších životních nároků a adaptivních schopností člověka je přiměřeným způsobem zvládat.“[1] 

Stres je stav organismu, který vzniká v okamžiku, kdy je organismus vystaven nepříznivým faktorům (stresorům), a jeho obranné reakce mají za úkol udržet organismus v homeostázi a zabránit tak jeho poškození.

Obvyklé stresové faktory (stresory)

Mezi obvyklé stresové faktory patří například:

Fyzikální faktory – prudké světlo, nadměrný hluk, vysoká nebo nízká teplota, …

Události – úmrtí v rodině, svatba, nehoda, přírodní katastrofa, válka, znásilnění, nemoc, …

Nesplněné úkoly – nezaplacené účty, nedopsané domácí úkoly, …

Zaměstnání nebo škola – zkoušky, termíny odevzdání úkolů, vysoká pracovní vytíženost, …

Vztahy s okolím – konflikty, nevěra, zklamání, špatná komunikace, nedorozumění, …

Životní styl – nedostatek spánku, přejídání, nadměrná konzumace alkoholu, kouření, …

Druhy stresu

Eustres – označuje stres s pozitivními účinky na člověka (např. svatba). Prožívání eustresu je pozitivní, posiluje nás a pomáhá nám nalézat rovnováhu a stabilitu.

Distres – označuje stres s negativními účinky na člověka (např. dopravní nehoda). Prožívání distresu je negativní a vyčerpává nás jak po fyzické, tak psychické stránce.

Psychické reakce na stres

Psychické reakce na stres se mohou projevit jednak v emocionální složce naší osobnosti a jednak jako určité projevy našeho chování.


Emocionální symptomy - výkyvy nálady, starost o nedůležité věci, neschopnost empatie, starosti o tělesné zdraví, nadměrné denní snění, omezení sociálního kontaktu, pocity únavy, poruchy pozornosti, zvýšená podrážděnost, úzkostnost, výbušnost, agresivita, smutek, apatie, lhostejnost, deprese

Behaviorální symptomy - nerozhodnost, neopodstatněné nářky, zvýšená absence, nemocnost, pomalé uzdravování, zvýšená nehodovost, zhoršený pracovní výkon, vyhýbání se úkolům, zvýšená konzumace alkoholu, zvýšená spotřeba cigaret, zneužívání léků na spaní, nechutenství, přejídání, změny životního rytmu, promiskuita, zneužívání drog

Fyziologické reakce na stres

Fyziologické reakce na stres mohou být krátkodobé nebo dlouhodobé.


Krátkodobé projevy - bušení srdce, svíravá bolest na prsou, průjem časté nucení k močení, pocení dlaní, vyrážky na kůži, dvojité vidění, vyprahlost v hrdle, svírání rukou, hrbení ramen, napětí v šíji

Dlouhodobé projevy - bolesti hlavy (migrény), bolesti zad, bolesti žaludku nebo napětí, ztuhlost šíje a ramen, zvýšený, krevní tlak, únava, vyčerpanost, impotence, snížení libida, menstruační poruchy


Důsledky dlouhodobého působení stresu mohou vážně ohrozit psychické i fyzické zdraví člověka. Mohou například vyústit do syndromu vyhoření (burnout) nebo k tzv. posttraumatickým stresovým poruchám.

Zvládání stresu "coping"

Zvládání stresu souvisí s řadou činitelů, mezi něž patří především dva základní, jsou to:

osobnostní faktory – schopnost odolávat stresu a jeho emocionální a kognitivní zvládnutí

zázemí osoby, která je ve stresu – patří sem její sociální vztahy a míra podpory, které se jí z nejbližšího okolí dostává


Koncept zvládání stresu navrhl v roce 1966 R. S. Lazarus. Součástí tohoto konceptu jsou dvě roviny, dva styly zvládání:

styl intrapsychicky orientovaný – tento styl zahrnuje zaměření se na danou situaci a emoce, které v nás vyvolává a jejich následné přehodnocení

styl orientovaný na vnější problém – v rámci tohoto stylu se osoba, za pomoci sociální podpory z okolí, snaží vyhledat řešení problému, jehož výsledkem bývá přetvoření stresové situace nebo únik z ní


Celkové zvládání stresu je komplexní záležitost, která vyžaduje zapojení celého psychického potenciálu člověka. V případě, že dojde k situacím, kdy člověk není schopen sám stres zvládnout, je nutné vyhledat odbornou pomoc.

Použitá literatura

  1. MLČÁK, Zdeněk. Psychoilogie zdraví a nemoci 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita Ostrava, 2005. 84 s. ISBN 8073680351.
  2. PLAMÍNEK, Jiří. Sebepoznání, sebeřízení a stres : praktický atlas sebezvládání. 2., aktual. a dopl. vyd. Praha : Grada, 2008. 178 s. ISBN 9788024725932.
  3. MÍČEK, Libor., ZEMAN, Vladimír. Učitel a stres. 2., rozš. vyd. Opava : Vade Mecum, 1997. 195 s. ISBN 8086041255.
  4. NAKONEČNÝ, Milan. Základy psychologie. 1. Vyd. Praha : Academia, 2002. 590 s. ISBN 80-200-0689-3.
  5. LAZARUS, Richard S. Psychological Stress and The Coping Process. New York : McGraw-Hill. 466 s.