Strategická hra

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

¹Autor: Věra Žitková

Klíčová slova:strategie, teorie her

Synonyma: strategie

Související pojmy:

nadřazené -
podřazené - ---


Podle základní Teorie her je v podstatě každá hra strategická. Jde totiž o řešení konfliktů pomocí strategií. Hra v normálním tvaru je souborem tří základních množin: hráčů, jejich strategií a výplat. Hra, kde je následně počet strategií omezen, se nazývá konečnou hrou. Konstantní hrou se nazývá hra, u které je součet výplat všech hráčů při využití všech strategií konstantní. Takovouto hrou je například kámen, nůžky, papír. Pokud se pak součet výplat hráčů rovná nule, jedná se o hru s nulovým součtem. [1] Výplata hry je pak výsledek hry jednotlivých hráčů v závislosti na jimi vybraných strategiích, přičemž cílem každého hráče je mimializovat prohry a maximalizovat výhry.[2]

Důežíté je v teorii her oddělit strategii od tahu. Tahem je rozuměna jedna akce (rozhodnutí) daného hráče, které bývá reakcí na protivníkův tah. Strategie je potom soubor tahů jednotlivých hráčů, který tvoří jednotný celek za účelem výhry.[3] Optimální strategie je pak takový soubor tahů,při kterém žádná odchylka nemůže hráči přinést výhodu, za předpokladu toho, že jeho protivník zachová svou optimální strategii. [4]

Konfliktní situací by se dal nazvat střet minimálně dvou hráčů, z nichž alespoň jeden je racionální (logicky uvažující). Daný hráč se pak v tého situaci snaží maximalizovat svou výhru a minimalizovat riziko ztráty pomocí logicky zvolené strategie (hra podle minimaxu). Pokud jeden z hráčů jedná náhodně, jde o tzv. hru proti přírodě.

V závislosti na angažovanosti hráčů dané hry se dá uvažovat o dvou děleních konfliktních situací.

  • atagonistický konflikt - proti sobě stojí hráči s naprosto protichůdnými strategiemi
  • neantagonictický konflikt - který se dále dělí na kooperativní (hráči mohou vytvářet koalice) a nekooperativní. [5]
    • kooperativní - výhra se pak dělí charitativně, spravedlivě nebo optimálně.

Při hře proti přírodě se jedná o několik typů strategií rozhodování:

  • rozhodování při riziku - hráč zná pravděpodobnost (rozložení) strategií protihráče (např. z předchozí zkušenosti)
  • rozhodování při neurčitosti - hráč nezná strategii svého protihráče

V závislosti na užitečnosti strategie pro hráče, se dá uvažovat o dvou typech strategií: dominovaných a dominujících. Dominované strategie nepřinášejí hráči žádný užitek, protože protiháč vyždy může zvolit dominující stategii s lepším výsledkem. Dominující strategie je strategiií přinášející vždy lepší výsledek. Ideální by byla existence dominujících strategií pro všechny hráče, ale tato situace nenastane, protože vždy bude mít jeden z hráčů nějakou výhodu oproti druhému.[6]

Jedním z nejběžnějších typů her, jsou konečné hry s nulovým součtem, takzvané maticové hry. U kterých je pak oprimální strategií tzv. Nashova rovnováha (sledový bod) a při takovéto strategii pak nemá cenu ji tajit. Pokud ale hráči nezvolí optimální strategii, postupují takového hry do roviny smýšených strategií, kdy si hráči volí své strategie s určitou pravděpodobností, na které potom závisí výsledek hry. [7]

Strategie, jak jsou popsány v Teorii her se dají využívat v nepřeberném množství oborů, nejenom v přírodních vědách, jako je matematika nebo fyzika, ale i v politologii, ekonomii nebo sociologii.

  1. Drulák, Petr. Teorie her: matematika interaktivního rozhodování [online].[Cit. 03-09-2013].[1]
  2. Kos, Zdeněk. Rozhodovací procesy v životním prostředí - Teorie her [online].[Cit. 03-09-2013] [2]
  3. Peliš, Michal. Teorie her jako formální teorie racionálního rozhodování [online].[Cit. 03-09-2013][3]
  4. Drulák, Petr. Teorie her: matematika interaktivního rozhodování [online].[Cit. 03-09-2013].[4]
  5. Friebelová, Jana. Teorie her [online].[Cit. 03-09-2013] [5]
  6. Kos, Zdeněk. Rozhodovací procesy v životním prostředí - Teorie her [online].[Cit. 03-09-2013] [6]
  7. Peliš, Michal. Teorie her jako formální teorie racionálního rozhodování [online].[Cit. 03-09-2013][7]