Stopy totality

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Anna Halfarová

Klíčová slova: totalita, komunismus, historie, vzdělávání

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené - komunismus, Zapomenutí o.s.
podřazené - putovní výstava Stopy totality


Charakteristika projektu

Projekt Stopy totality je nejnovější aktivitou občanského sdružení Zapomenutí. Je zaměřený na období od roku 1948 do roku 1989, tedy období komunistické totality. Cílem projektu je povzbudit žáky a studenti, aby se sami aktivně zajímali o období komunismu. Jejich úkolem je najít pamětníky této doby, poslechnout si jejich vyprávění, získat od nich dokumenty (například fotografie, deník), po tomto seznámení s režimem by se žáci měli snažit dozvědět další fakta o této době a to například návštěvou archivů, studiem dobového tisku.

Tři základní úkoly, které plní tedy jsou 1) rozhovor s pamětníkem 2) studium archivních záznamů a místního nebo dobového tisku 3) porovnání informací z rozhovoru s databázemi, dokumenty. Jako velká motivace působí fakt, že studenti disponují relativně velkou míru samostatnosti při zpracování projektu, pracují ve školních skupinách a pedagog má pouze roli poradce. Dále jsou žákům i učitelům nabídnuty semináře, ve kterých jsou vysvětleny principy orální historie, je ukázáno, jak pracovat s archivními materiály, a dozví se i podrobnější informace o historii ČSR v období 1945 - 1965.

Výstupem projektu jsou panely, které budou zveřejněny na výstavě, případně i doprovodné brožurky a sborníky. Dalším motivačním faktorem je i metoda tzv. vrstevnického a činnostního vzdělávání, což znamená, že skupina studentů je proškolená působí jako průvodci výstavou, svůj projekt můžou uvést nejen na své škole, ale i v okolních školách.

Projekt je financován z Evropských strukturálních fondů prostřednictvím operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost MŠMT. Projektu poskytl záštitu prozatímní generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.[1]

Zapojení se do projektu

Projekt je určený především pro studenty a žáky ve věku 12 - 19 let. Uskutečnily se již dva ročníky, v prvním se do něj zapojilo celkem deset škol (např.: ZŠ Krnov, Gymnázium Uničov a ZŠ Bobrová). Uzávěrka přihlášek do druhého ročníku byla 30. června 2012, celkem se přihlásilo devět škol (např.: Gymnázium Jeseník, Gymnázium Vlašim a ZŠ Divišov).[2]

Žáci a studenti si poté vybrali témata, která by chtěli zpracovat a do konce listopadu 2012 k nim shromáždili podklady. Další fází je konečná prezentace projektu, která probíhá v únoru nebo březnu 2013 v Jáchymově. Zapomenutí o.s. nabízí účastnickým školám celou řadu podpůrných aktivit, jedná se například o přednášky, průběžnou podporu lektorů z Centra pro orální historii Ústavu pro soudobé dějiny, ale i pomoc při zpracování výstupů zkoumání (např. úprava panelů, webů) a prezentaci výsledné práce na domovské škole, ale i celostátní výstavě.

Celý projekt se nese v duchu podpory alternativního vzdělávání, proto zde pedagogové působí jako rádci při formulaci otázek, poskytují odbornou konzultaci a podporují výstup žáků ve škole i na celonárodní výstavě. Žáci a studenti jsou realizátory projektů, sami aktivně vyhledávají pamětníky, zaznamenávají jejich výpovědi, archivují dokumenty (např. deníky, fotografie) a nakonec vytvářejí výstup celé práce. Občanské sdružení Zapomenutí zde působí hlavně jako koordinátor celého projektu, má na starosti metodickou podporu a zajištění prezentací výstupů na regionální i celostátní úrovni.

Ve školním roce 2012/2013 byla vypsána čtyři témata a to:
1) Podepiš
2) Studium v době nesvobody
3) Akce K
4) Poválečné postavení organizací pro mladé lidi [3]

Výsledné projekty jsou k dispozici také na webových stránkách sdružení.

Občanské sdružení Zapomenutí

Občanské sdružení Zapomenutí sídlí v Praze, jeho předsedou je Zdeněk Zbořil, místopředsedkyní Marta Vančurová. Jedná se „o nezávislou občanskou organizací ustanovenou s cílem podpořit alternativní vzdělávací aktivity českých škol a zprostředkovat spolupráci českých dětí a veřejnosti s lidmi, kteří přežili holocaust anebo byli pronásledováni v letech 1945–1989.“ [4] Sdružení se také snaží hledat podobně zaměřené projekty či organizace v zahraničí. Poté s nimi navazuje spolupráci, jedná se především o školní projekty nebo akce neziskových organizací. Odbornou podporu mu dlouhodobě poskytuje Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze.[5]

Stopy totality jsou druhým projektem sdružení, předcházel jim projekt Pocta dětským obětem holocaustu. Od roku 2005 probíhala druhá fáze tohoto projektu, Zmizelí sousedé.[6]

Poznámky

  1. Anotace. Stopy totality [online]. 2011 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.stopytotality.org/o-projektu/anotace
  2. O projektu. Stopy totality [online]. 2011 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.stopytotality.org/o-projektu/vyzva-2>.
  3. Výzva k účasti na 2. ročníku. Stopy totality [online]. 2011 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.stopytotality.org/o-projektu/vyzva-2
  4. O nás. Stopy totality [online]. 2011 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.stopytotality.org/o-nas/zapomenuti
  5. Vzdělávací a kulturní centrum. Židovské muzeum v Praze [online]. 2009 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.jewishmuseum.cz/cz/czvkc.htm
  6. Zmizelí sousedé [online]. 2007 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.zmizeli-sousede.cz/

Použitá literatura