Spokojenost

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Anna Kultová

Klíčová slova: osobní pohoda, subjective well being

Synonyma:

Související pojmy:

   Nadřazené:
   Podřazené:

Definice

Spokojenost, osobní spokojenost, subjective well being (SWB) jsou v poslední době témata, kterými se zabývají vědci z celého světa. Proč jsme šťastní a spokojení? Podle Schwartze a Stracka [1] je SWB, tedy osobní pohoda či spokojenost, definovaná jako jedincovo současné hodnocení jeho pocitu štěstí. Taková hodnocení jsou vyjadřovaná v afektivních termínech. Zjištění ukazují, že pouze 1% euroamerické populace se vůbec necítí spokojeno [2]. Diener se svými kolegy vymezil pocit štěstí a spokojenosti jako subjektivní pohodu (subjective well being, SWB). Zjistil, že SWB je široký koncept zahrnující emocionální i kognitivní složku. Je složený ze tří komponent:

- emocionálních odpovědí

- uspokojení v různých oblastech života

- celkového posouzení životní spokojenosti [2]


Teoretické přístupy

Prvním ze tří teoretických přístupů k měření osobní spokojenosti jsou telické teorie a teorie potřeb. Teorie potřeb navazují například na Freudův princip slasti a jsou založené na předpokladu, že redukcí tenze vede ke spokojenosti. Telické teorie se soustřeďují na životní cíl člověka a na hledání smyslu života, kterým se zabýval Viktor Frankl. Je potřeba ale dodat, že smysl života je pro spokojenost nutný, ne však dostačující [2]. Druhým teoretickým přístupem jsou teorie zaměřené na proces a aktivitu. Slavným a stále citovanějším autorem, který se řadí do těchto teorií je Mihalyi Csikszentmihalyi (čti jako „chicks send me high“ [3] ) se svým flow fenoménem. Třetí přístup se orientuje na genetické a osobnostní dispozice. Costa a Mc Crae potvrzují, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události [2].


Měření spokojenosti

Mnoho lidí napadá otázka, zda lze spokojenost měřit vědecky, pokud je to čistě subjektivní pocit. Ed Diener [4], jeden z hlavních vědců zabývající se tímto tématem na svém webu odpovídá, že spokojenost lze měřit vědecky a že získané výsledky jsou do jisté míry validní. Spokojenost se měří na základě tří hlavních objevených komponent - příjemné emoce a nálady, chybějící negativní emoce a nálady a soudy o uspokojení [4]. Možnou čtvrtou složkou spokojenosti je optimismus a pocity naplnění. Vzhledem k jednoduché ovlivnitelnosti těchto komponent dočasnými vlivy (počasí, současná nálada) se používají další nástroje, které výzkumy validizují. Těmito nástroji jsou:

- informace od příbuzných a dobrých přátel ohledně zkoumaného člověka a jeho SWB

- experience sampling method - metoda, při které si člověk během dne zaznamená své pocity, myšlenky a konání vždy, když pípne malý počítač, který nosí neustále při sobě

- měření paměti - v tomto případě se zjišťuje nakolik je jedinec schopný vzpomenout si na pozitivní události (ne negativní) v určeném časovém úseku

- rozhovor [4].


Výzkumy

Výzkumů ohledně SWB se v poslední provádí mnoho, zmíním tedy pouze některé z nich. Data z let 1995 - 2007 World Values Surveys [5] ukazují, že z 97 měřených zemí je nejšťastnější Dánsko s průměrnou hodnotou 4,24, Česká Republika se umístila v dolní polovině průměrem 1,66, Slovensko má hodnotu 0,41 a jako nejméně šťastná země se ukázalo být Zimbabwe s negativní hodnotou -1,92. Další výzkum (viz obrázek) ukazuje, že nejvíce spokojení jsou lidé ve Spojených Státech Amerických, v Austrálii a především v Severní Evropě. Nejméně šťastní jsou lidé ze států Afriky.

Soubor:Global projection of SWB.JPG
Zobrazení SWB v zemích celého světa
[6]







Poznámky

  1. A definition of subjective well being. Sprott.physics.wisc.edu [online]. bez data [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://sprott.physics.wisc.edu/lectures/paper263/tsld002.htm
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 DOSEDLOVÁ, J a Z SLOVÁČKOVÁ. Předpoklady zdraví a životní spokojenosti. 1. Brno: MSD, 2008. 143 s. ISBN 978-80-7392-010-4.
  3. FARMER, D. "Flow" & Mihaly Csikszentmihalyi. Austega.com [online]. 1999 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://austega.com/education/articles/flow.htm
  4. 4,0 4,1 4,2 DIENER, E. FAQ - Ed Diener, Subjective Well-Being. Psych.uiuc.edu [online]. 2009 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://s.psych.uiuc.edu/~ediener/faq.html#measure
  5. Subjective Well-being in 97 Countries. nsf.gov [online]. 1995 - 2007. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.nsf.gov/news/newsmedia/pr111725/pr111725.pdf
  6. Osnova Osobní pohoda (SWB). Is.muni.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/elearning/warp.pl?fakulta=1421;obdobi=5323;studium=546904;furl=/auth/el/1421/podzim2011/PSA_054/index.qwarp;qurl=/el/1421/podzim2011/PSA_054/index.qwarp;prejit=2676345