Sociální informatika: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
<p>Autor: Jiří Velísek</p>
+
Autor: Jiří Velísek
<p>Klíčová slova: sociologie, informatika, informační společnost, vědecký obor</p>
 
<p>Synonyma: –</p>
 
<p>Související pojmy:</p>
 
<ul>
 
<li>nadřazené: sociální vědy, informatika</li>
 
<li>podřazené: HCI, UX</li>
 
</ul>
 
  
<p>Sociální informatika je poměrně nový transdisciplinární a interdisciplinární obor na pomezí informatiky a sociologie zabývající se informačními a komunikačními technologiemi v institucionálním, sociálním a kulturním kontextu. Věnuje se tedy především sociální informaci, která je definovaná jako „informace, vyjádřená znakovým systémem, srozumitelná členům společnosti a schopná změnit úroveň jejich znalostí o okolním světě.”<ref>JANEČKOVÁ, Jana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupný z WWW: http://www.inflow.cz/socialni-informatika</ref> Spojuje v sobě obory jako je informatika, informační systémy, informační věda nebo některé sociální vědy. Základní oblastí výzkumu je zkoumání sociálních aspektů komputerizace. Poprvé byl pojem sociální informatika použit norským sociologem Steinem Bråtenem a první program sociální informatiky proběhl na Slovinsku na fakultě sociálních věd univerzity v Ljubljani v roce 1985.</p>
+
Klíčová slova: sociologie, informatika, informační společnost, vědecký obor
  
<h2>Historie</h2>
+
Synonyma: –
  
<h3>Vývoj v Sovětském svazu</h3>
+
Související pojmy:
  
<p>V Sovětském svazu (respektive Rusku) můžeme vysledovat dva proudy sociální informatiky. První se formoval v 70. letech 20. století při katedře informatiky a  výpočetní techniky Leningradského státního institutu kultury. Vznikl jako reakce na současný stav informatiky, která se věnovala převážně vědeckou informací. Leningradští vědci se zabývali především sociální informací u které zdůrazňovali nutnost hodnotit ji i z hlediska kvality, pravdivosti a významu.</p>
+
*nadřazené: sociální vědy, informatika
<p>Druhý proud vzniká zejména na práci profesora Ursula na přelomu 80. a 90. let v reakci na změny způsobené proměnami společnosti vlivem ICT. Do popředí se dostává aspekt sociální a vzniká snaha propojit společenské vědy jako je psychologie a sociologie s informatikou.</p>
+
*podřazené: HCI, UX
  
<h3>Vývoj v USA</h3>
+
Sociální informatika je poměrně nový  [[Transdisciplinární|transdisciplinární]] a [[Interdisciplinární|interdisciplinární]] obor na pomezí informatiky a sociologie zabývající se informačními a komunikačními technologiemi v institucionálním, sociálním a kulturním kontextu. Věnuje se tedy především sociální informaci, která je definovaná jako „[[Informace|informace]], vyjádřená znakovým systémem, srozumitelná členům společnosti a schopná změnit úroveň jejich znalostí o okolním světě.”<ref>JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika</ref> Spojuje v sobě obory jako je informatika, informační systémy, informační věda nebo některé sociální vědy. Základní oblastí výzkumu je zkoumání sociálních aspektů [[Komputerizace|komputerizace]].<ref>KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine.Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html</ref> Poprvé byl pojem sociální informatika použit norským sociologem Steinem Bråtenem a první program sociální informatiky proběhl na Slovinsku na fakultě sociálních věd univerzity v Ljubljani v roce 1985.<ref>ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/</ref>
  
<p>Vznik americké sociální informatiky také souvisí s rozvojem informační společnosti – vzniká potřeba ve firmách efektivně používat ICT, které mění náplň, povahu i efektivitu práce. Dochází k uvědomění, že nelze hovořit pouze o technickém či sociálním problému, ale jedná se vždy o průnik obojího. V letech 1996 - 1997 probíhá debata, jejímž výsledkem bylo přijetí označení sociální informatika pro tyto oblasti výzkumu, tedy průnik informatiky a sociálních věd.</p>
+
== Historie ==
  
<h3>Přístupy americké sociální informatiky</h3>
+
=== Vývoj v Sovětském svazu ===
  
<p>V USA se rozvijí tři přístupy k sociální informatice s různými paradigmaty a oblasti zájmu.</p>
+
V Sovětském svazu (respektive Rusku) můžeme vysledovat dva proudy sociální informatiky. První se formoval v 70. letech 20. století při katedře informatiky a výpočetní techniky Leningradského státního institutu kultury. Vznikl jako reakce na současný stav informatiky, která se věnovala převážně vědeckou informací. Leningradští vědci se zabývali především [[Sociální informace|sociální informací]] u které zdůrazňovali nutnost hodnotit ji i z hlediska kvality, pravdivosti a významu.<ref>JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika</ref>
<ul>
 
<li>Analytický</li>
 
<p>se věnuje rozvíjení teorií týkajících se informačních technologií v kulturním a institucionálním kontextu včtetně provádění empirických výzkumů.</p>
 
  
<li>Normativní</li>
+
Druhý proud je postaven zejména na práci profesora Ursula a vzniká na přelomu 80. a 90. let v reakci na změny způsobené proměnami společnosti vlivem ICT. Do popředí se dostává aspekt sociální a vzniká snaha propojit společenské vědy jako je psychologie a sociologie s informatikou.<ref>ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/</ref>
<p>jehož cílem je ovlivňovat praxi spajtou s ICT (vývoj, implementaci a užití). Normativní výzkum má ovlivňovat manažery, designéry i aktéry informační politiky.</p>
 
  
<li>Kritický<li>
+
=== Vývoj v USA ===
<p>zkoumá informační technologie a její dopady na společnost z kritické perspektivy, která automaticky nepřijímá cíle a názory skupin, které mají nad ICT moc.</p>
 
  
<h2>Reference</h2>
+
Vznik americké sociální informatiky také souvisí s rozvojem informační společnosti – vzniká potřeba ve firmách efektivně používat ICT, které mění náplň, povahu i efektivitu práce. Dochází k uvědomění, že nelze hovořit pouze o technickém či sociálním problému, ale jedná se vždy o průnik obojího. V letech 1996 - 1997 probíhá debata, jejímž výsledkem bylo přijetí označení sociální informatika pro tyto oblasti výzkumu, tedy průnik informatiky a sociálních věd.<ref>ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/</ref>
<references>
 
<h2>Použitá literatura</h2>
 
  
ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
+
<h2>Přístupy americké sociální informatiky</h2>
JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.
+
 
Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,
+
V USA se rozvijí tři přístupy k sociální informatice s různými paradigmaty a oblasti zájmu.
2009. 96 s.  
+
 
JANEČKOVÁ, Jana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupný z WWW: http://www.inflow.cz/socialni-informatika
+
*Analytický
KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine.
+
 
Vol. 5., No. 1, 1999.
+
se věnuje rozvíjení teorií týkajících se informačních technologií v kulturním a institucionálním kontextu včtetně provádění empirických výzkumů.
Dostupný z WWW: http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html
+
 
 +
*Normativní
 +
 
 +
jehož cílem je ovlivňovat praxi spajtou s ICT (vývoj, implementaci a užití). Normativní výzkum má ovlivňovat manažery, designéry i aktéry [[Informační politika|informační politiky]].<ref>JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,2009. 96 s. </ref>
 +
 
 +
*Kritický
 +
 
 +
zkoumá informační technologie a její dopady na společnost z kritické perspektivy, která automaticky nepřijímá cíle a názory skupin, které mají nad ICT moc.<ref>KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html</ref>
 +
 
 +
== Reference ==
 +
 
 +
<references />
 +
 
 +
== Použitá literatura ==
 +
 
 +
ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z [http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/ http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/]
 +
 
 +
JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z [http://www.inflow.cz/socialni-informatika http://www.inflow.cz/socialni-informatika]
 +
 
 +
JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,2009. 96 s.
 +
 
 +
KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z [http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html]

Aktuální verze z 26. 12. 2014, 15:48

Autor: Jiří Velísek

Klíčová slova: sociologie, informatika, informační společnost, vědecký obor

Synonyma: –

Související pojmy:

  • nadřazené: sociální vědy, informatika
  • podřazené: HCI, UX

Sociální informatika je poměrně nový transdisciplinární a interdisciplinární obor na pomezí informatiky a sociologie zabývající se informačními a komunikačními technologiemi v institucionálním, sociálním a kulturním kontextu. Věnuje se tedy především sociální informaci, která je definovaná jako „informace, vyjádřená znakovým systémem, srozumitelná členům společnosti a schopná změnit úroveň jejich znalostí o okolním světě.”[1] Spojuje v sobě obory jako je informatika, informační systémy, informační věda nebo některé sociální vědy. Základní oblastí výzkumu je zkoumání sociálních aspektů komputerizace.[2] Poprvé byl pojem sociální informatika použit norským sociologem Steinem Bråtenem a první program sociální informatiky proběhl na Slovinsku na fakultě sociálních věd univerzity v Ljubljani v roce 1985.[3]

Historie

Vývoj v Sovětském svazu

V Sovětském svazu (respektive Rusku) můžeme vysledovat dva proudy sociální informatiky. První se formoval v 70. letech 20. století při katedře informatiky a výpočetní techniky Leningradského státního institutu kultury. Vznikl jako reakce na současný stav informatiky, která se věnovala převážně vědeckou informací. Leningradští vědci se zabývali především sociální informací u které zdůrazňovali nutnost hodnotit ji i z hlediska kvality, pravdivosti a významu.[4]

Druhý proud je postaven zejména na práci profesora Ursula a vzniká na přelomu 80. a 90. let v reakci na změny způsobené proměnami společnosti vlivem ICT. Do popředí se dostává aspekt sociální a vzniká snaha propojit společenské vědy jako je psychologie a sociologie s informatikou.[5]

Vývoj v USA

Vznik americké sociální informatiky také souvisí s rozvojem informační společnosti – vzniká potřeba ve firmách efektivně používat ICT, které mění náplň, povahu i efektivitu práce. Dochází k uvědomění, že nelze hovořit pouze o technickém či sociálním problému, ale jedná se vždy o průnik obojího. V letech 1996 - 1997 probíhá debata, jejímž výsledkem bylo přijetí označení sociální informatika pro tyto oblasti výzkumu, tedy průnik informatiky a sociálních věd.[6]

Přístupy americké sociální informatiky

V USA se rozvijí tři přístupy k sociální informatice s různými paradigmaty a oblasti zájmu.

  • Analytický

se věnuje rozvíjení teorií týkajících se informačních technologií v kulturním a institucionálním kontextu včtetně provádění empirických výzkumů.

  • Normativní

jehož cílem je ovlivňovat praxi spajtou s ICT (vývoj, implementaci a užití). Normativní výzkum má ovlivňovat manažery, designéry i aktéry informační politiky.[7]

  • Kritický

zkoumá informační technologie a její dopady na společnost z kritické perspektivy, která automaticky nepřijímá cíle a názory skupin, které mají nad ICT moc.[8]

Reference

  1. JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika
  2. KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine.Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html
  3. ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
  4. JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika
  5. ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
  6. ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
  7. JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,2009. 96 s.
  8. KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html

Použitá literatura

ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/

JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika

JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,2009. 96 s.

KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html