Sociální informatika: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 10: Řádek 10:
 
*podřazené: HCI, UX
 
*podřazené: HCI, UX
  
Sociální informatika je poměrně nový  [[Transdisciplinární|transdisciplinární]] a [[Interdisciplinární|interdisciplinární]] obor na pomezí informatiky a sociologie zabývající se informačními a komunikačními technologiemi v institucionálním, sociálním a kulturním kontextu. Věnuje se tedy především sociální informaci, která je definovaná jako „[[Informace|informace]], vyjádřená znakovým systémem, srozumitelná členům společnosti a schopná změnit úroveň jejich znalostí o okolním světě.”<ref>JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupný z WWW: http://www.inflow.cz/socialni-informatika</ref> Spojuje v sobě obory jako je informatika, informační systémy, informační věda nebo některé sociální vědy. Základní oblastí výzkumu je zkoumání sociálních aspektů [[Komputerizace|komputerizace]].<ref>KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine.Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupný z WWW: http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html</ref> Poprvé byl pojem sociální informatika použit norským sociologem Steinem Bråtenem a první program sociální informatiky proběhl na Slovinsku na fakultě sociálních věd univerzity v Ljubljani v roce 1985.<ref>ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/</ref>
+
Sociální informatika je poměrně nový  [[Transdisciplinární|transdisciplinární]] a [[Interdisciplinární|interdisciplinární]] obor na pomezí informatiky a sociologie zabývající se informačními a komunikačními technologiemi v institucionálním, sociálním a kulturním kontextu. Věnuje se tedy především sociální informaci, která je definovaná jako „[[Informace|informace]], vyjádřená znakovým systémem, srozumitelná členům společnosti a schopná změnit úroveň jejich znalostí o okolním světě.”<ref>JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika</ref> Spojuje v sobě obory jako je informatika, informační systémy, informační věda nebo některé sociální vědy. Základní oblastí výzkumu je zkoumání sociálních aspektů [[Komputerizace|komputerizace]].<ref>KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine.Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html</ref> Poprvé byl pojem sociální informatika použit norským sociologem Steinem Bråtenem a první program sociální informatiky proběhl na Slovinsku na fakultě sociálních věd univerzity v Ljubljani v roce 1985.<ref>ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/</ref>
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
Řádek 16: Řádek 16:
 
=== Vývoj v Sovětském svazu ===
 
=== Vývoj v Sovětském svazu ===
  
V Sovětském svazu (respektive Rusku) můžeme vysledovat dva proudy sociální informatiky. První se formoval v 70. letech 20. století při katedře informatiky a výpočetní techniky Leningradského státního institutu kultury. Vznikl jako reakce na současný stav informatiky, která se věnovala převážně vědeckou informací. Leningradští vědci se zabývali především [[Sociální informace|sociální informací]] u které zdůrazňovali nutnost hodnotit ji i z hlediska kvality, pravdivosti a významu.<ref>JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupný z WWW: http://www.inflow.cz/socialni-informatika</ref>
+
V Sovětském svazu (respektive Rusku) můžeme vysledovat dva proudy sociální informatiky. První se formoval v 70. letech 20. století při katedře informatiky a výpočetní techniky Leningradského státního institutu kultury. Vznikl jako reakce na současný stav informatiky, která se věnovala převážně vědeckou informací. Leningradští vědci se zabývali především [[Sociální informace|sociální informací]] u které zdůrazňovali nutnost hodnotit ji i z hlediska kvality, pravdivosti a významu.<ref>JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika</ref>
  
Druhý proud vzniká zejména na práci profesora Ursula na přelomu 80. a 90. let v reakci na změny způsobené proměnami společnosti vlivem ICT. Do popředí se dostává aspekt sociální a vzniká snaha propojit společenské vědy jako je psychologie a sociologie s informatikou.<ref>ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/</ref>
+
Druhý proud vzniká zejména na práci profesora Ursula na přelomu 80. a 90. let v reakci na změny způsobené proměnami společnosti vlivem ICT. Do popředí se dostává aspekt sociální a vzniká snaha propojit společenské vědy jako je psychologie a sociologie s informatikou.<ref>ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/</ref>
  
 
=== Vývoj v USA ===
 
=== Vývoj v USA ===
  
Vznik americké sociální informatiky také souvisí s rozvojem informační společnosti – vzniká potřeba ve firmách efektivně používat ICT, které mění náplň, povahu i efektivitu práce. Dochází k uvědomění, že nelze hovořit pouze o technickém či sociálním problému, ale jedná se vždy o průnik obojího. V letech 1996 - 1997 probíhá debata, jejímž výsledkem bylo přijetí označení sociální informatika pro tyto oblasti výzkumu, tedy průnik informatiky a sociálních věd.<ref>ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/</ref>
+
Vznik americké sociální informatiky také souvisí s rozvojem informační společnosti – vzniká potřeba ve firmách efektivně používat ICT, které mění náplň, povahu i efektivitu práce. Dochází k uvědomění, že nelze hovořit pouze o technickém či sociálním problému, ale jedná se vždy o průnik obojího. V letech 1996 - 1997 probíhá debata, jejímž výsledkem bylo přijetí označení sociální informatika pro tyto oblasti výzkumu, tedy průnik informatiky a sociálních věd.<ref>ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/</ref>
  
 
=== Přístupy americké sociální informatiky ===
 
=== Přístupy americké sociální informatiky ===
Řádek 38: Řádek 38:
 
*Kritický
 
*Kritický
  
zkoumá informační technologie a její dopady na společnost z kritické perspektivy, která automaticky nepřijímá cíle a názory skupin, které mají nad ICT moc.<ref>KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupný z WWW: http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html</ref>
+
zkoumá informační technologie a její dopady na společnost z kritické perspektivy, která automaticky nepřijímá cíle a názory skupin, které mají nad ICT moc.<ref>KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html</ref>
  
 
== Reference ==
 
== Reference ==

Verze z 26. 12. 2014, 15:43

Autor: Jiří Velísek

Klíčová slova: sociologie, informatika, informační společnost, vědecký obor

Synonyma: –

Související pojmy:

  • nadřazené: sociální vědy, informatika
  • podřazené: HCI, UX

Sociální informatika je poměrně nový transdisciplinární a interdisciplinární obor na pomezí informatiky a sociologie zabývající se informačními a komunikačními technologiemi v institucionálním, sociálním a kulturním kontextu. Věnuje se tedy především sociální informaci, která je definovaná jako „informace, vyjádřená znakovým systémem, srozumitelná členům společnosti a schopná změnit úroveň jejich znalostí o okolním světě.”[1] Spojuje v sobě obory jako je informatika, informační systémy, informační věda nebo některé sociální vědy. Základní oblastí výzkumu je zkoumání sociálních aspektů komputerizace.[2] Poprvé byl pojem sociální informatika použit norským sociologem Steinem Bråtenem a první program sociální informatiky proběhl na Slovinsku na fakultě sociálních věd univerzity v Ljubljani v roce 1985.[3]

Historie

Vývoj v Sovětském svazu

V Sovětském svazu (respektive Rusku) můžeme vysledovat dva proudy sociální informatiky. První se formoval v 70. letech 20. století při katedře informatiky a výpočetní techniky Leningradského státního institutu kultury. Vznikl jako reakce na současný stav informatiky, která se věnovala převážně vědeckou informací. Leningradští vědci se zabývali především sociální informací u které zdůrazňovali nutnost hodnotit ji i z hlediska kvality, pravdivosti a významu.[4]

Druhý proud vzniká zejména na práci profesora Ursula na přelomu 80. a 90. let v reakci na změny způsobené proměnami společnosti vlivem ICT. Do popředí se dostává aspekt sociální a vzniká snaha propojit společenské vědy jako je psychologie a sociologie s informatikou.[5]

Vývoj v USA

Vznik americké sociální informatiky také souvisí s rozvojem informační společnosti – vzniká potřeba ve firmách efektivně používat ICT, které mění náplň, povahu i efektivitu práce. Dochází k uvědomění, že nelze hovořit pouze o technickém či sociálním problému, ale jedná se vždy o průnik obojího. V letech 1996 - 1997 probíhá debata, jejímž výsledkem bylo přijetí označení sociální informatika pro tyto oblasti výzkumu, tedy průnik informatiky a sociálních věd.[6]

Přístupy americké sociální informatiky

V USA se rozvijí tři přístupy k sociální informatice s různými paradigmaty a oblasti zájmu.

  • Analytický

se věnuje rozvíjení teorií týkajících se informačních technologií v kulturním a institucionálním kontextu včtetně provádění empirických výzkumů.

  • Normativní

jehož cílem je ovlivňovat praxi spajtou s ICT (vývoj, implementaci a užití). Normativní výzkum má ovlivňovat manažery, designéry i aktéry informační politiky.[7]

  • Kritický

zkoumá informační technologie a její dopady na společnost z kritické perspektivy, která automaticky nepřijímá cíle a názory skupin, které mají nad ICT moc.[8]

Reference

  1. JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika
  2. KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine.Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html
  3. ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
  4. JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika
  5. ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
  6. ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/
  7. JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,2009. 96 s.
  8. KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html

Použitá literatura

ČERNÝ, Michal. Historie a vývoj sociální informatiky. In: Metodický portal RVP [online]. 18. 5. 2012 [cit. 2014-12-26]. Dostupné online z http://clanky.rvp.cz/clanek/k/g/15505/HISTORIE-A-VYVOJ-SOCIALNI-INFORMATIKY.html/

JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika. 2010. [cit. 2011-12-31]. Dostupné online z http://www.inflow.cz/socialni-informatika

JANEČKOVÁ, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí.Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví,2009. 96 s.

KLING, Rob. What is Social Informatics and Why Does it Matter? D-Lib Magazine. Vol. 5., No. 1, 1999. Dostupné online z http://www.dlib.org/dlib/january99/kling/01kling.html