Smlouva o dílo

Z WikiKnihovna

Autor: Eva Neureiterová

Klíčová slova: smlouva o dílo, zákoník práce, obchodní zákoník, občanský zákoník.


Smluvní strany u smlouvy o dílo

     Smlouva o dílo není smlouvou, která by byla spojená se zaměstnaneckým poměrem jako například Dohoda o provedení práce, i když v praxi se lze setkat se touto záměnou názvu díky nepochopení rozdílu samotnými podnikateli. Smlouvu o dílo lze nalézt ve dvou zákonných normách, a to v

  • Obchodním zákoníku – Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
  • Občanském zákoníku – Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník.

 Rozdíl je v tom, že podle

  • Obchodního zákoníku se řídí smlouva o dílo mezi dvěma podnikatelskými subjekty – fyzickými osobami, právnickými osobami nebo fyzickou a právnickou osobou,
  • Občanského zákoníku se řídí smlouva o dílo mezi občanem a podnikatelským subjektem – fyzickou nebo právnickou osobou.


Smlouva o dílo a Švarcsystém

     Švarcsystém představuje skrytý zaměstnanecký vztah, kdy se místo zaměstnaneckého poměru na základě pracovní smlouvy uzavírá vztah mezi dvěma podnikatelskými subjekty, kdy zaměstnavatel má formu právnické nebo fyzické osoby a zaměstnanec vykonává práci pro zaměstnavatele na základě svého živnostenského listu. Forma vztahu, kterou mezi sebou podnikatelské subjekty uzavírají, může být smlouva o dílo. Dlouhodobě je snaha tomuto způsobu nahrazování zaměstnaneckého poměru zamezit, což se projevuje i v Obchodním zákoníku v § 537 odstavci (1) „Zhotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí…“. V Novém občanském zákoníku je podobná formulace v § 631 „…, že za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.“.


Smluvní strany

Smlouva o dílo mezi podnikatelskými subjekty:

     smlouva o dílo mezi objednatelem a zhotovitelem – podnikatelskými subjekty – musí být vždy vyvážená, aby oba subjekty byly v rovnoprávném postavení, nikoliv v postavení nadřízeného a podřízeného.

 Smlouva o dílo mezi podnikatelským subjektem a občanem:

     smluvními stranami v tomto případě jsou jako objednatel práce občan (nepodnikatelský subjekt) a jako zhotovitel je subjekt podnikatelský (fyzická i právnická osoba).


Smlouva o dílo – forma a obsah

     Smlouva o dílo nemusí mít písemnou formu, lze ji uzavřít i ústně. Zde se však v případě sporů obtížně prokazuje obsah a způsob předpokládaného plnění. Povinnost je však vystavení písemného potvrzení objednávky občanovi.

     Zhotovitel musí provést práci, tj. zhotovení nějaké věci, podle pokynů objednatele sám nebo může využít subdodávky od jiné právnické nebo fyzické podnikatelské osoby. Na jeho odpovědnost za provedení práce však subdodávka nemá vliv a zhotovitel vždy objednateli za dílo ručí, a to v otázce kvality, termínu, ceny i způsobu provedení dle zákonných a technických norem či zadání objednatele. Smlouva o dílo se nevztahuje na pouhý prodej věci, který spadá pod kupní smlouvu.

     Smlouva kromě samotného předmětu díla a způsobu provedení předem upravuje také předpokládanou cenu, termín(y) provedení celého díla nebo jeho částí, případné zálohy. Kromě skutečností, které smlouva výslovně upravuje svým obsahem, vztahují se k ní i ustanovení o případném navýšení ceny, odstoupení od smlouvy, reklamacích, opravách, vadách, záruční době nebo vlastnickém právu.

     Objednatel je povinen převzít dílo, bylo-li provedeno v souladu se smlouvou. V převzetí nesmí mít prodlevu. Objednatel nesmí vytvářet překážky provedení díla, vyskytnou-li se překážky provedení díla, může zhotovitel navrhnout změnu smlouvy o dílo nebo od ní odstoupit.

     Od smlouvy lze při splnění zákonných podmínek odstoupit z různých důvodů a lze k ní také uzavírat dodatky, a tak měnit původní obsah smlouvy – ať už se jedná o rozsah práce, termín, způsob zpracování nebo o cokoliv dalšího, co si obě strany mezi sebou dohodnou.

     Smlouvy o dílo se uzavírají i na rozsáhlejší práce, než jsou díla běžného drobnějšího rozsahu. Smlouvy o dílo jsou uzavírány i na taková rozsáhlá díla, jako je stavba či oprava nemovitostí, kdy hodnota díla dosahuje několik miliónů korun.


Použité zdroje