Skenování

Autor: Michal Kunrt

Klíčová slova: skenování, skener, dpi, LED dioda, CIS

Synonima:---

Související pojmy:

nadřazené:---

podřazené: tisk, kopírování.

Charakteristika

Skenováním se rozumí převod grafické informace do podoby elektronické. Tato elektronická podoba je počítačem rozeznatelná. V praktickém životě se většinou skenováním rozumí převod obrázků, textů a dalších informací do počítače za účelem jejich dalšího zpracování, tisku, další distribuce a mnoho dalšího. Na tomto principu jsou založeny skenery stolní. Další možným způsoben skenování, jsou skenery bubnové. Ty se používají na skenování velkých ploch, neboť se dokument na snímanou plochu upevní. Skenování se však ale využívá například v knihovnách. Kdy knihovníci používají snímač, neboli skener čárového kódu, pro přečtení čárového kódu každé knihy a její identifikace a registrace v databázi. Tento princip je založen na používání laseru, nebo laserové diody. Poslední řadou skenerů jsou skenery filmové - pro snímání políček filmu a skenery 3D, které umožňují nasnímat i trojrozměrný objekt.[3]

Princip fungování skeneru

Následující postup je používaný pro snímání tištěných dokumentů. Každý dokument je nutné ve skeneru nasnímat. Přičemž je zapotřebí vyhovující osvícení skenované předlohy po celém jejím povrchu. Do nedávné doby touto metodou fungovaly skenery na principu zářivky - nebo také "Chladné katodové lampy". Celý princip byl založen na nasvícení dokumentu, kdy nasvícení bylo ve velké intenzitě, což bylo jednou z výhod. Nevýhodou však bylo nerovnoměrné osvícení při okrajích dokumentu. Což řešil systém zrcadel, jenž světlo vracel na místo, kde ho bylo potřeba. [4] V současné době však tento způsob skenování nahradila metoda "CIS", která je založena na principu řady luminiscenčních LED diod. Každá z LED diod vyzařuje stejnou intenzitu světla, což zaručuje světelnou stejnoměrnost po celé délce skenovaného dokumentu.[5] Nevýhodou je však menší svítivost a citlivost na jemných barevných odstínech oproti skenerech založených na principu zářivky.

Převod dokumentu z obrazové informace na elektronickou

V okamžiku kdy je požadovaný dokument nasvícen, je využito snímačů. Snímače pracují v základě tak, že intenzita světla, jenž dopadá na jeho buňky je změněna na elektrický náboj o různé síle. Každý z těchto bodů elektronické podoby obrazu je složen ze tří informací: tří základních barev. Červené, zelené a modré. Každý bod snímaného dokumentu je tak měřen třemi buňkami snímače. Každá z těchto buněk vyhodnocuje jednu barevnou složku snímače. Snímač tedy určuje možné optické rozlišení skeneru. Kvalita skeneru je tedy závislá na kvalitě použitého snímače a počtu jeho buněk. Většina skenerů využívá snímače s rozlišením 300 nebo 600 dpi. Dpi ( dot per inch ) znamená, kolik bodů je snímač schopen změřit ze vzdálenosti jednoho palce. Což je přibližně 2,5 cm. Skener na principu zářivky s rozlišením 600 dpi má tedy 1800 buněk na každých 2,5 cm. Většina současných skenerů umí přes svůj software upravit počet bodů na vyšší hodnotu. Každý původně vyhodnocený bod je rozdělen na několik dalších bodů a na možnostech programového vybavení, záleží jak si skener poradí s barevnými odstíny u nových bodů. Kvalita obrázku je dána tím, jak věrně je převod obrazové informace na elektronickou schopen redukovat barvy. Další vlastností pro zvýšení kvality obrázku, je barevná hloubka. Barevná hloubka určuje, kolik možných hodnot může mít elektrický náboj. Tato hodnota je udávána v "bitech". Čím větší číslo, tím větší počet barev, které umí skener rozpoznat.

Právní legislativa

Pro skenování existuje mnoho omezení. Jedním z nich je zákaz pořizování kopií měny. Pokud chce někdo využít kopie bankovky, musí být tato bankovka změněna na menší či větší velikost.[2] Taktéž je mnoho informací chráněno autorskými a jinými právy.[1]

Použité zdroje

1. 121/2000 Sb Zákon ze dne 7. dubna 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Národní knihovna v Praze. [online].[cit. 2010-03-05].Dostupné na www: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/x00-121.htm

2. Sbírka zákonů č. 36 / 1994 Vyhláška České národní banky o podmínkách, za kterých lze reprodukovat, bankovky, mince, šeky, cenné papíry, platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují. 1994. [online].[cit. 2010-06-10]. Dostupné na WWW: <http://www.zakonynawebu.cz/cgi-bin/khm.cgi?typ=1&page=khm:SSBC94/SBC94012.HTM;ca036_1994_00>.

3. KNOTEK Pavel. Velká kniha o skenování. Brno : UNIS Publishing, 1999. -- 180 s. ISBN: 80-86097-37-4. Sign: 2-1065.057

4. PECINOVSKÝ Josef. Skenery a skenování. Praha : Grada, 2003. -- 120 s. :. ISBN: 80-247-0544-3 (brož.). Sign: 2-1118.533

5. PECINOVSKÝ Josef. Skenery a skenování. Praha : Grada, 2003. -- 120 s. :. ISBN: 80-247-0544-3 (brož.). Sign: 2-1118.533