Shiyali Ramamrita Ranganathan

Z WikiKnihovna
Přejít na: navigace, hledání

Shiyali Ramamrita Ranganathan (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označováno jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.


Shiyali Ramamrita Ranganathan
Shiyali Ramamrita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )

Datum a
místo narození
12. srpen 1892
Shiyali, Tamil Nadu, Indie
Datum a
místo úmrtí
27. září 1972
Bengalúru
Příčina úmrtí akutní bronchitida
Rodinný stav první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar
Bydliště Shiyali, Zurich, Londýn
Občanství Indie
Vzdělání magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně
Pracoviště University of Madras
Ocenění čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další
Známý pro Pět zákonů knihovnictví
Dvojtečkové třídění
Classified Catalogue Code

Život

Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. [1] V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. [2] Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. [3]

Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.[4] Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.[5]

Vzdělání

Po smrti svého otce, který zemřel, když bylo Ranganathanovi šest let se jeho výchovy a vzdělání chopil dědeček Subba Iyer. Ten vedl svého vnuka k lásce k filozofii. Samotné vzdělání bylo započato roku 1897 při rituálu spojený s vzýváním bohyně učení a slov Saraswathi.[3] Od roku 1897 do 1908 navštěvoval střední školu Sabhanayaka Mudaliar's Hindu v Shiyali. V roce 1909 imatrikuloval a osm let studoval na vysoké škole Madras Christian College. V roce 1913 získal bakalářský titul a v roce 1916 magisterský titul v oboru Matematika. V roce 1917 obdržel pedagogické lyceum, poté ještě působil dva roky v Londýně , kde studoval školu knihovnictví. Po ukončení tohoto oboru obdržel vyznamenání od školy.[6]


Kariéra

Již během studií nebyl Ranganathan spokojený s podmínkami a postavením učitelské obce. Ranganathan mohl vyučovat na univerzitách matematiku a související obory, ale jelikož nebyl spokojen s podmínkami a platem, tak se rozhodl přijmout místo knihovníka na Madraské univerzitě. Podmínkou pro tuto práci bylo vzdělání v oboru a tak v letech 1924-25 absolvoval vysokoškolské knihovnické vzdělání v Londýně. Ranganathan měl velký vliv na knihovnictví. Nebyl spokojen s úrovní knihovnictví v Indii. Myslel si, že jde mnohem lépe využít služby a funkce. Prostřednictvím nových metod chtěl pozvednout knihovní vědu, aby ji vůbec bylo možno nazývat vědou.[3] V roce 1928 založil Madraskou knihovní asociaci. O rok později vznikla i knihovnická škola typu vysoké školy v roce 1933 vznikla Indická knihovnická asociace, kde Ranganathan zastával v ltech 1944-53 funkci prezidenta. Byl hostujícím profesorem či lektorem na nejrůznějších místech světa. Působil v zajímavých oblastech, např.: Bombaj, Varanasi, Spojené Království, Dillí, USA, Kanada či Japonsko.[6] Do roku 1945 působil hlavně na jihu Indie, kde se snažil vybudovat silnou síť knihoven. V roce 1944 obdržel od Madraské univerzity předčasnou penzi, a ikdyž toto období nepatřilo k jeho nejlepším, tak se nenechal odradit a pokračoval v dalších činnostech. Začal tak uplatňovat svůj vliv jak na celonárodním tak na mezinárodním poli.Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jednal o ustanovení Veřejné knihovny v Dillí jako předlohy pilotního projektu UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté sloužila jako model veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie. Od vlády získal volnost po finanční stránce a v roce 1962 napomohl vybudovat Středisko pro výzkum a vzdělávání v dokumentaci (DRTC – Documentation research and Training centre ). S velkým úsilím se angažoval v mezinárodním měřítku a účastnil se mnoha odborných konferencí. Přednášel pro UNESCO, IFLA, FID a jiné organizace. Během svého života dostal i hodně ocenění, například od organizace FID, kde byl jmenován čestným členem nebo třeba od Indické vlády, kdy mu byl v roce 1965 udělen čestný titul Národního profesora knihovní vědy.[3]


Díla

Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.

Pět zákonů knihovnictví

Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:

1. Knihy jsou určeny pro použití.
2. Každý čtenář má svou knihu.
3. Každá kniha má svého čtenáře.
4. Ušetřete čas čtenáře.
5. Knihovna je rostoucí organismus[7]

První zákon

Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.

Druhý zákon

Zabývá se především postojem čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.

Třetí zákon

Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb.

Čtvrtý zákon

Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele.

Pátý zákon

V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. [8]


Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet.  V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).[9]

Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.

Varianty

Pět nových zákonů knihovnictví

Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:

1. Knihovny slouží lidstvu.

2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.

3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.

4. Chraňme volný přístup k znalostem.

5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.[10]


V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.

Pět zákonů webu

Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“.

1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.

2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.

3. Každý webový zdroj má svého uživatele.

4. Šetři čas uživatelům.

5. Web je rostoucí organismus.[9]


Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.

Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v dalších doporučených zdrojích (SEN, Kanti Bimal). Většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.

Colon classification (Dvojtečkové třídění)

Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.

Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.[11]

, (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)
; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)
: (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)
. (tečka)= Místo (kde informace probíhá)
‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)

Tato soustava je souhrnně označována PMEST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMEST). Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu. Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):

B	Matematika                              N       Umění
C	Fyzika					O	Literatura
D	Inženýrství				P	Lingvistika
E	Chemie					Q	Náboženství
F	Technologie				R	Filosofie
G	Biologie				S	Psychologie
H	Geologie				T	Výchova
I	Botanika				U	Geografie
J	Zemědělství				V	Historie
K	Zoologie				W	Politická věda
L	Medicína				X	Ekonomie
M	Užité umění				Y	Sociologie
Δ (delta)	Mysticismus a spiritualismus	Z Právo


1	Věda o komunikaci	5	Výstavní technika
2	Knihovnická věda	6	Muzeologie
3	Knižní věda		7	Systémový výzkum
4	Masová komunikace	8	Management


Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.[12]

Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.

Classified catalogue code

V roce 1934 publikoval Ranganathan další důležitou práci : Classified catalogue code. Katalog by se měl skládat ze dvou částí. V první části by měly být klasifikovány podle tématu odrážející knihovnický klasifikační systém s čísly položek. Druhá část by měla být slovníkový katalog, který by zahrnoval autora, název, sérii a podobné identifikátory.

Chain indexing

Ranganathan vymyslel geniálně jednoduchou metodu pro určování položek v katalogu, která se jmenovala Chain indexing. Tato metoda využívá každý aspekt předmětu jako položku rejstříku. Všechny důležité aspekty předmětu, od nejobecnější po nejkonkrétnější, jsou automaticky zahrnuty. Toto indexování může být přizpůsobeno na jiné klasifikační systémy stejně.[13]

Aktivity

V roce 1922 byl uvězněn Gandhi a byl propuštěn v době, kdy Ranganathan začal s aktivnější prací. V této době se snažil zavést masivní změny knihovního systému, což mělo potenciál podporovat občanskou neposlušnost. Tento fakt není nijak historicky podložen, přesto postupem času revoluci v knihovnickém světě udělal a umožnil ženám a menšinám informační proces hledání Rangathan stál v čele indické Library Association 1944 – 1953. Nebyl to však nikdy nijak zdatný správce. Známá byla jeho reakce na přechod z jeho vlastního třídění (Colon Classifiacation)na Deweyho desetinné třídění, kdy uprostřed hlasování odešel z místnosti. Dal tak silně najevo svůj postoj. Ranganathan byl předsedou skupiny klasifikační Výzkumné Mezinárodní Federace pro dokumentaci (angl.:. International Federation for Information and Documentation (zkr.FID)) mezi roky 1950-1962, mezitím vytvořil 12 výzkumných zpráv pro FID a od roku 1962 se stal čestným předsedou až do své smrti v roce 1972.[14] Mimo to se mu postupně zdařilo ustavit legislativní rámec pro oblast knihovnictví téměř ve všech indických státech. Později, v roce 1948, podal návrh zákona obecně platného pro všechny státy Indie (Union library bill), který byl součástí Plánu pro rozvoj knihoven (Library developement plan). Legislativou se nadále zabýval i v dalších letech. Výsledkem byly revize již stávajících zákonů či návrhy nových zákonů odpovídajících měnícím se podmínkám. Výrazného úspěchu dosáhl v roce 1950 v Dillí na konferenci UNESCO, kde jako národní zástupce Veřejné knihovny v Dillí vyjednával o svém projektu, jako plánu pro UNESCO. Návrh byl přijat a knihovna poté posloužila jako obecný vzor veřejné knihovny pro celou oblast jihovýchodní Asie.[3] Většina jeho platu z různých zaměstnání šla na konto Nadace pro knihovnictví Sarady Ranganathanové (jeho manželky), kterou v její práci podporoval.


Význam pro pro knihovnictví a informační vědu

Ranganathan je považován za otce knihovnictví a podle informací a prací, také zaslouženě. O jeho významných dílech a objevech toho zde bylo napsáno už spousta. Mezi další významné osobnosti v oboru LIS (Librarian and Information Science), tak rozhodně patří. Důkazem o tom jsou časté citace i dlouho po jeho smrti. Jeho stěžejní práce "The Five Laws of Library Science" (Pět zákonů knihovnictví a "Colon classification" (Dvojtečkové třídění) jsou dnes brány jako základ knihovnictví a spousta nových prací či teorií právě z nich vychází. Mezi další zásluhy, tentokrát v oboru informační vědy, patří jeho definice pojmu "předmět" (v ang. subject). Definice zní:

Předmět – organizovaná skupina myšlenek, jejichž rozšířením a záměrem je pravděpodobné, že se připojuje k oblasti zájmů a v plné kompetenci se nevyhnutelně specializuje na normálního člověka. Tato myšlenka vznikla v Prolegomena to library classification(p. 82), kde se nachází i její anglická originální verze.

Úspěchy

Ocenění

  • 1935 Rao Sahib, Government of India
  • 1948 D. Litt. (Honoris causa), Delhi University
  • 1951 Honorary Fellow, Virginia Bibliographic Society
  • 1954 Patron, Delhi Library Association
  • 1956 Honorary Member, Indian Association of Special Libraries and Information Centers
  • 1957 Padmashree, Government of India
Honorary Vice-President, Library Association (London)
Honorary Fellow, International Federation for Documentation1962Founder-Patron, Mysore Library Association, Bangalore
  • 1964 D. Litt. (Honoris causa), University of Pittsburgh, U.S.A.
  • 1965 National Research Professor for Library Science (Government of India)
  • 1967 Honorary Fellow, Indian Standards Institution
  • 1970 Margaret Mann Award (American Library Association)
  • 1971 Grand Knight of Peace (Mark Twain Society, U.S.A.)

Členství

  • 1916-1972 Member, Indian Mathematical Society
  • 1917-1920 Founder-President, Mathematics and Science Association of the College
  • 1922-1923 Secretary, Mathematics and Science Section, Madras Teachers Guild
  • 1923 Secretary, Non-Gazetted Collegiate Officers Association
  • 1928-1934 Treasurer, Indian Mathematical Society
  • 1928-1953 Founder-Secretary, Madras Library Association
  • 1928-1972 Fellow, Library Association, London
  • 1930-1933 Member, International Library Committee of the World Association for Adult Education
  • 1933-1972 Member, Indian Library Association
  • 1937-1944 Vice-President, Indian Library Association
  • 1944-1963 President, Indian Library Association
  • 1949-1953 Secretary, Indian Adult Education Association
  • 1953-1956 Vice President. FID
Vice President, Indian Adult Education Association
  • 1954-1964 Secretary and Chairman, FID Committee on general classification
  • 1968-1961 Vice-President, International Federation for Documentation
  • 1951 Promoted the formation of the Asian Federation of Library Associations at Indore (April)
  • 1953-1957 Vice-President, Madras Library Association

Člen výborů

  • 1948 Member, International Committee of Library Experts, United Nations
  • 1949 Negotiated with UNESCO for the establishment of the Delhi Public Library as a pilot project
  • 1950 Negotiated with UNESCO for the establishment of INSDOC
Consultant, UNESCO, for preparing the place of machines in literature search
  • 1951-1961 Rapporteur-general, FID/CA (Committee on General Theory of Classification of the International Federation for Documentation)
  • 1951-1953 Member, International Advisory Committee on Bibliography of UNESCO
  • 1963- Honorary Chairman, FID/CR (Committee on Classification Research of the International Federation for Documentation)[2] [6]

Publikace

Za celou svou kariéru publikoval Ranganathan přes 60 knih a 2000 článků. Toto číslo je velmi vysoké, a tak zde nebude níže celý seznam jeho publikační činnosti, nýbrž zmíněny jeho hlavní práce a další vybrané.[2]

Hlavní práce

  • Ranganathan, S. R. (1931). The Five Laws of Library Science. Madras Library Association (Madras, India) and Edward Goldston (London, UK).
  • Ranganathan, S. R. (1933). Colon classification. Madras: The Madras Library Association; London: Goldston.
  • Ranganathan, S. R. (1934). Classified catalogue code. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.
  • Ranganathan, S. R. (1937). Prolegomena to library classification. Madras, Madras library association; London, E. Goldston.
  • Ranganathan, S. R. (1938). Theory of library catalogue. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.
  • Ranganathan, S. R. (1945). Elements of library classification : based on lectures delivered at the University of Bombay in December 1944. Poona: N.K. Pub. House.
  • Ranganathan, S. R. (1948). Classification and international documentation. La Haye : Fédération internationale de documentation.
  • Ranganathan, S. R. (1951). Classification and Communication. University of Delhi (Delhi, India).
  • Ranganathan, S. R. (1955). Headings and Canons. Madras, S. Viswanathan.

Další publikace

  • Ranganathan, S. R., & Sundaram, C. (1940). Reference service and bibliography. Madras; London: The Madras Library Association ; E. Goldston.
  • Ranganathan, S. R. (1942). School and college libraries. Madras; London: Madras library association; E. Goldston.
  • Ranganathan, S. R. (1944). Post-war reconstruction of libraries in India, a scheme. Lahore: Modern Librarian. Punjab Library Association. Forman Christian College Library.
  • Ranganathan, S. R. (1946). National library system : a plan for India. Lahore: Indian Librarian.
  • Ranganathan, S. R., & Unesco. (1950). Classification, coding and machinery for search. Paris: UNESCO.
  • Ranganathan, S. R., & Unesco. Field Science Cooperation Office for South, A. (1953). Union catalogue of learned periodical publications in South Asia. London: Indian Library Association.
  • Ranganathan, S. R., & All India Library, C. (1953). Depth classification and reference service & reference material : papers for discussion at the tenth All-India Library Conference, Hyderabad, 1-4 June 1953, Delhi.
  • Ranganathan, S. R., & Indian National Scientific Documentation, C. (1954). Annals of library science. Annals of library science.
  • Ranganathan, S. R. (1957). Prolegomena to library classification. London: The Library Association.
  • Ranganathan, S. R. (1959). Library administration. Bombay: Asia Pub. House.
  • Ranganathan, S. R. (1960). Library manual, for library authorities, librarians, and honorary library workers. New York: Asia Pub. House.
  • Ranganathan, S. R. (1961). Reference service. London: Asia Pub. House.
  • Ranganathan, S. R. (1961). Education for leisure. New York: Asia Pub. House.
  • Ranganathan, S. R. (1963). Documentation and its facets : being a symposium of seventy papers by thirty-two authors. New York: Asia Pub. House.
  • Ranganathan, S. R. (1963). Library week souvenir. Bangalore: Mysore Library Association
  • Ranganathan, S. R. (1963). The organization of libraries. London: Oxford University Press.
  • Ranganathan, S. R. (1966). Library development plan with a draft library bill for Kerala State. Trivandrum: S.G.P., Govt. Press.
  • Ranganathan, S. R. (1968). Free book service for all. Bombay: Pub. for the Mysore Library Assoc. by Asia Pub. House.
  • Ranganathan, S. R. (1973). Documentation: genesis and development. Delhi: Vikas Pub. House.
  • Ranganathan, S. R., & Neelameghan, A. (1975). Physical bibliography for librarians. New York: Asia Pub. House.
  • Ranganathan, S. R. (1990). Indian library manifesto. New Delhi: ABC Pub. House.
  • Ranganathan, S. R., & Kaula, P. N. (1992). A Librarian looks back : an autobiography of Dr. S.R. Ranganathan. New Delhi: ABC Pub. Hosue : Exclusive distributors, UBS Publishers' Distributors.
  • Ranganathan, S. R., & National, L. (1993). Dr. S.R. Ranganathan : a tribute : on the occasion of his centenary celebrations. Calcutta: National Library.

Citace a odkazy na použité zdroje

  1. Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/
  2. 2,0 2,1 2,2 ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana
  4. Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/
  5. MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888
  6. 6,0 6,1 6,2 Summary of the Work and Achievements of Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRWORK.pdf
  7. Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931
  8. BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm
  9. 9,0 9,1 NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf
  10. GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf
  11. KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://kelschindexing.com/colonclassification.html
  12. BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29
  13. DR. S .R .RANGANATHAN: FATHER OF INDIAN LIBRARY SCIENCE [online]. [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html
  14. S. R. Ranganathan- A Short Biography Zdroj: Encyclopedia of Library and Information Science, Ed. by Allen Kent and others, Vol. 25, 1978, published by Marcel Dekker Inc., New York. [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné z: http://www.isibang.ac.in/~library/portal/Pages/SRRBIO.pdf

Další doporučené zdroje

A Tribute to S. R. Ranganathan, the Father of Indian LiBmsry Science. Part 2. Contribution to Indian and International Lfbrary Science. Essays of an Information Scientist Vol:7, p.45- 49, 1984. Current Comments, #7, p.3-7, February 13, 1984. Dostupné na: http://www.garfield.library.upenn.edu/essays/v7p045y1984.pdf

Dr. RAMAN NAIR, R.. Ranganathan and public library system., 1996 In: International and Comparative Librarianship and Information Systems. Delhi, B R Publishing Corporation, pp. 127-135. Dostupné na: http://eprints.rclis.org/7499/1/Rangan1.pdf

HARKER, Karen. The Fifth Law. Being and Librarianship, 2. May, 2012. Dostupné na: http://beingandlibrarianship.blogspot.cz/2012/04/fifth-law.html

MITCHELL, W. Bede. Reflections on the Evolution of Academic Libraries in the 21st Century. Dean of the Library, Georgia Southern University. Dostupné na: http://library.georgiasouthern.edu/cio/ciospch.html

SEN, Kanti Bimal. Ranganathan's Five Laws. Annals of Library and Information Studies, Vol. 55, June 2008, pp 87-90. Dostupné na: http://nopr.niscair.res.in/bitstream/123456789/1769/1/ALIS%2055(2)%2087-90.pdf

SINGH, Harjit. S.R. Ranganathan-An Exemplary Teacher and a Guide. DESIDoC Bull Inj Tech. 12(5) September 1992. pp. 13- 15. Dostupné na: http://publications.drdo.gov.in/gsdl/collect/dbit/index/assoc/HASH2ed8.dir/dbit1205013.pdf