Segmented Polycentric Integrated Network

Z WikiKnihovna
The printable version is no longer supported and may have rendering errors. Please update your browser bookmarks and please use the default browser print function instead.

Autor: Tomáš Marek

Klíčová slova: organizace, hnutí, sociokulturní systém

Synonyma: SPIN; Segmented Polycephalous Ideological Network

Související pojmy:

nadřazené - sociokulturní systém

podřazené - ---


Charakteristika konceptu

SPIN (Segmentary, Polycentric, and Integrated Network, popř. Segmented, Polycephalous, Ideological, Network [ad. pozn. 1]) je koncept organizace určité sociální skupiny či společnosti založený na rozdělení do semi-autonomních, vzájemně propojených nezávislých segementů. Bývá považován za formu uspořádání opozitní k centralizované byrokracii či formám s jedním jediným klíčovým ideologickým vůdcem.

Virginia H. Heinová ve své práci The basic paradigm of a future socio-cultural system poznamenala, že v myslích mnoha lidí je alternativou k byrokracii nebo formě uspořádání s jedním hlavním vůdcem uspořádání žádné, nulové. Spolu s Lutherem Gerlachem však vypozorovali formu organizace, která se na rozdíl od centralizovaného byrokratického systému nezhroutí „jako stůl po odříznutí jedné nohy“, protože se skládá z nezávislých a organizačně soběstačných segmentů, kde každý může přežít eliminaci všech ostatních.[1]

Výzkum a definice konceptu

Gerlach a Hineová se společně v pozdních šedesátých letech zaměřili na výzkum několika tehdejších sociálních hnutí a politických sdružení, například na afro-americké revoluční hnutí Black Panthers, které se zformovalo v roce 1966 za účelem propagace a prosazování „černé síly“. Zkoumali jejich struktury a zjistili, že nejčastějším typem organizace takových hnutí je segmentovaná, polycentrická a integrovaná síť, kterou pojmenovali jednoduchým akronymem SPIN. V šedesátých letech bylo hnutí postavené na konceptu SPIN mnohem lepší strategií pro skupiny s cílem podněcovat a měnit společnost, ačkoli bylo toto uspořádání všeobecně vnímáno spíše jako druh chaosu a dezorganizace.[2]

Na základě výzkumu popsali Gerlach s Hineovou SPIN jako formu organizace, ve které se nachází mnoho různých skupin (segmentů), jenž:

  • nezávisle na sobě vznikají a zanikají, rozdělují se a fúzují nebo se zvětšují či zmenšují (segmented);
  • mají více, často dočasných, nebo si i navzájem konkurujících vůdců či center vlivu, které nemusí být nutně řízeny hierarchicky a nejsou ideologicky ani fakticky korigovány centrálním vůdcem [ad. pozn. 2] (polycentric - „mnohohlavost“);
  • společně tvoří nespočet volných síťových vazeb a propojení, což znamená, že ačkoliv fungují samostatně, nejsou vzájemně izolovány (network);
  • ač jsou sebevíc odlišné, spojuje je především jedna ideologie, myšlenka či cíl (ideological či integrated - tedy to, co sdílejí, co mají společného).

Aplikace konceptu

Koncept SPIN-u je aplikovatelný na mnoho odvětví a sám Gerlach ho nazývá možnou formou globální organizace budoucnosti. Hnutí postavené na formě SPIN-u je těžké potlačit, díky systému určité duplicity a překrývání jednotlivých segmentů je spolehlivé a umožňuje sledovat jeden cíl i přes diverzitu jednotlivých účastníků, čímž se stává silným v provádění sociálních změn a inovací o které usiluje.[3]

To je i jeden z důvodů, proč se SPIN stal základem tzv. network-centric warfare, armádní válečné strategie, založené na decentralizovaném boji. Takový koncept války využívá například armáda USA v Iráku. SPIN je ve válce těžké rozpoznat i rozebrat a pokud toho chce útočník dosáhnout, musí ho napadnout z mnoha úhlů najednou a zacílit především na samotné procesy a technologie boje.[4] Na bázi SPIN-u fungují také některé teroristické organizace a organizovaný zločin.[5]

Masový nástup internetu v polovině devadesátých let koncept SPIN-u významně podpořil.

Poznámky

1. Výraz polycentric je novější náhradou za výraz polycephalous. V tradiční antropologii se kmeny bez jednoho klíčového vůdce označují jako acephalous, odtud byl SPIN díky svému „mnohovůdství“ označován z počátku antropology jako polycephalous.

2. Žádná osoba tedy nemůže mluvit za celé hnutí. Ačkoliv média vyzdvihnou a citují často jen jednoho zástupce, je v realitě velmi raritním jevem, aby byl některý z členů organizace založené na konceptu SPIN uznáván jako mluvčí či vůdce celého hnutí.[3]

Literatura

  1. HINE, Virginia H. The Basic Paradigm of a Future Socio-Cultural System. Educational Horizons. 1978, 57, 1, s. 52-56.
  2. YORK, M. The religious supermarket: Local New Age centers in the global network. Social Compass, 1999, vol. 46, no. 2, p. 173-179.
  3. GERLACH, L. The Structure of Social Movements : Environmental Activism and Its Opponents. In E. Jo Freeman and Victoria Johnson. Waves of Protest: Social Movements Since the Sixties. Lanham, Mass.: Rowman and Littlefield, 1999, p. 85-98.
  4. PAUL, F. Winning the war. Asian Business, 2002, vol. 38, no. 4, p. 38.
  5. REGAN, T. When terrorists turn to the Internet Seemingly unconnected events may have a more sinister source. In The Christian Science Monitor. 1999, p. 17.