Scientometrie

Z WikiKnihovna
Verze z 20. 2. 2012, 14:02, kterou vytvořil Michal Klajban (diskuse | příspěvky) (5 revizí: IMPORT Q-S: import stránek z hlavního jmenného prostoru z KiskWiki (http://kisk.phil.muni.cz/))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Autor: Veronika Rychtová

Klíčová slova: mapování vědy, vědecká informace

Synonyma: naukometrie

Související pojmy:

nadřazené – ---

podřazené - bibliometrie, informetrie, citační analýza, impact factor, citační mapy


Charakteristika:

Scientometrie je složeninou z metrein – měřit a scientia – znalost, vědění. Za zakladatele scientometrie jako jakové jsou označování Eugene Garfield zakladatel citačních rejstříků (impact factor) a Derek J. de Solla Price. Avšak termín scientometrie je anglickým překladem termínu naukometriya, jež poprvé použil ruský matematik a filozof Vasilij Nalimov.[1] Scientometrie je věda, která se zabývá měřením kvality a kvantity ve vědě. Pro měření také hledá a určuje vhodné metody a metriky. „Ve své samotné podstatě sleduje a hodnotí komunikaci ve vědě, neboť všechna měření jsou odvozena od interakcí mezi jednotlivými elementy scientometrie, touto základní interakcí je citace.“[2] Velký vliv na vývoj scientometrie mělo nastoupení informačních a komunikačních technologií. Díky rozšíření internetu se ze scientometie oddělila webometrie, která se zaměřuje pouze na průzkum webu. S příchodem databází se začaly vyvíjet nové formy bibliometrického výzkumu jako například: mapování citací. Scientometrii nejvíce ovlivnilo spuštění citační a abstraktové databáze Scopus nakladatelství Elsevier v roce 2005.


Je odvozená z informační vědy, kdy využívá její metody, které jsou označované jako bibliometrie a infometrie. Zmíněné metody se překrývají a navzájem úzce souvisí, přičemž zastřešující metodou je infometrie, která se zabývá měřením informačních toků (čili měřením informačního procesu), zatímco bibliometrie je zaměřená na informace o publikacích. Scientometrie je pak nadstavbou předchozí zmíněné, protože se jedná o tzv. vědu o vědě, viz definice výše.

Citační analýza

Scientometrie analyzuje vědecké výstupy na základě vědecké komunikace. Tudíž základní metodou je citační analýza. Jedná se o matematicko-statistickou bibliometrickou metodu, tedy lze ji definovat takto: „Kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí.„ [3] Zabývá se citovaností dokumentů a četností citací vědeckých publikací. Na jejím základě lze vytvářet citační mapy.


Komunikace ve vědě

Komunikace vědeckých poznatků (vědeckých informací) je významná právě pro vývoj vědy. Ovlivňuje vzájemnou spolupráci a výměnu poznatků. Způsoby výměny vědeckých informací jsou standardizované. Jedná se především o články ve vědeckých časopisech, konferenční příspěvky, ale také review a postery. Tyto výstupy vědy (publikace vědeckých výsledků) můžeme měřit jediným nesubjektivním způsobem, označovaným jako „citační ohlas“, který matematicky určuje odezvu jakou dané výsledky vyvolaly mezi odborníky v určitém oboru. Citační ohlasy se mapují a posléze vytvářejí citační sítě vědeckých výsledků, které znázorňují citační vztahy a souvislosti.

Pro správné pochopení vědecké komunikace budou zde dále popsány vlastnosti vědecké informace. Její vlastnosti lze definovat následně: „přesnost, objektivnost, pravdivost, platnost, jednoznačnost, účelnost, společenská hodnota; stárnutí informace; sémantická povaha; nezávislost na jazyku a nosiči; neaditivnost, nekomutativnost, neasociativnost; rozptyl informací v časopisech a nezávislost na tvůrcích.“ [4]


Scientometrie se stává také důležitým kritériem pro rozdělování financí ve vědě, na kterou má ekonomický vliv.

Použitá literatura:

1. GARFIELD, Eugene. From The Science of Science to Scientometrics : Visualizing the History of Science with HistCite Software. In Presented at 11 th ISSI Itnernational Conference [online]. [s.l.] : [s.n.], 2007 [cit. 2011-05-27]. Dostupné z WWW: <http://www.garfield.library.upenn.edu/papers/issispain2007.pdf>.

2. VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008. 32 s. Elektronický studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/vavrikova-lucie/vavrikova_1.pdf/view>.

3. KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna České republiky, 2003. Dostupný z WWW: <http://sigma.nkp.cz/cze/ktd>.

4. SOUCEK, Martin. Informační věda. Praha, 2006. 110 s. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze Ústav informacní studií a knihovnictví. Citováno podle. KÖNIGOVÁ, Marie. 2001. Vybrané kapitoly z informacní vedy. In PAPÍK,Richard; SOUCEK, Martin; STÖCKLOVÁ, Anna. Informacní studia a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK, c2001.